ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 3e006a80-78e9-11dc-bb97-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 44
#1 alto_textblock #1
28. května 1905.
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národních Listul
#3 alto_textblock #3
k čislu 145.
#4 alto_textblock #4
Strana 13
#5 alto_textblock #5
Výtvarné umění,
#6 alto_textblock #6
Z Rudolfina. = Mám zvláště sestavený seznam pla- stických děl na všech zdejších výstavách, vý- měnich a spolkových a ten mne poučuje o dvojím: předně, že není mezi nejstaršímia nejnovějšími žádného rozdílu, vyjímaje, že tyto jou číselně prvních silnější, a pak, že všechn dshromady neposkytují řádný a spravedlivý obraz ni plastiky vůbec ani její úlohy v našem širote, pokud s uměním souvisí a je vyhledává. Plastika zůstává na dál popelkou výstavní proto se sochaři ani sem nehrnou. Vědlť na- pled, že jejich práce překážejí zde už svými nzměry, jsou-li jen poněkud větší, anebo ledou přijaty za jakousi výplň mrtvých kentů; buď budou státi v cestě, nehosi jith vůbec nikdo nevšimne. Co také poslat? Lelos jako jindy: několik hlav a poprsí por- telnich nebo studijních, něco drobných genro- vích neb dekorativních figurek, potom sochya sěky, jimiž se mladí umělci loučí s učením za Akademii, sem tam ukáže se nějaký ná- hrobek. Skoro všechno pouze sádrové odlitky. kleré někdy černo- nebo rudozeleným nátěrem prozrazují sochařovo marné přání, viděti prác svoji v ušlechtilejším a trvanlivějším materiálu, nežli je plebejská a tupě mrtvá běl sádry. Za imito zlomky a ukázkami domáci plastické pro- čskce můžete zaslechnouti, dovedete-li naslou- chati, mnoho nářkův a žalob, které tento- krite nevycházejí vždy jen z nepravého pře- ceňování se. Nepochybně že se sochařům, jichž počet každým rokem roste, daři hůře, nežli přes přiliš četným našim malířům. Vět- šina protlouká se lacinými pracemi pro nové domy, které jsou velmi často i na těch velmi zbylečné, sem tam nějakým portretem, občas náhrobkem a řídkým vreholem všeho: tu onde pomníkem. Všechny tyto objednávky tlačí a po většině nepřinášejí radost do atelieru. Umělec, dobrý i méně dobrý, pracuje na nich jako pod kuratelou. Každou chvíli vchází dveřmi objed- tavatel, architekt, konglomerátní komise, vyslo- vuje své mínění a přání, jež jsou vlastně roz kazy. Sochař musí poslechnouti, podvoliti se znásilnit svůj cit, zapřiti nebo zanedbati svůj el. Máruce jako svázané a fanlasii důkladně přidušenu. Kdyby jednou vyšly stenografované debaty, ná- pady, rady, resoluce, korrektury a kategorické imperativy členů komisi pomníkových, dostala by se vám do ruky kniha velmi humoristická a také velmi pobuřující, k smíchu i revoltě pobouzející, a jestliže máme už nadbytek špat- ných památníků, neobviňujte sochařství nase z nestatečnosti. Vinu toho nenese nějaká vše- obecná chabost uměni sochařského, nýbrž ti, kdo o vzniku pomníků rozhodují. Jistě plastika naše ve svém vývoji netrpí tak nedostatkem talentů jako tím, že setkává se s vel- kým neporozuměním a že vlastně nemá židného zdravého a silného poměru k ži- votu. Jsme tak zařízeni, po většině, že by- chom se bez ní zcela dobře obešli. V bylu nemámo pro ni místa, na domě si ji nevšímáme a při pomníku jde více o náležitou slavnost jeho odhalení než o to, uetívati velkou památku znamenitým dílem uměleckým. Podati se vlast- vnu impulsu, vtělovati vlastní idey v plastický ftvar, velikostí a silou unášející, na to český sochař pomýšleti nesmí. Obraz takto vytvořený smí přece aspoň nezcela beznadějně doufat, že k němu přijde, kdo by se s ním stále chtě kochat; socha nikdy. Ani jednotlivei, ani kostely. ani města, ani země, ani jaké ústavy, skoro ani galerie nepřijdou s kupní cenou nebo objed- návkou v pravém materialu. Takové poměry vysvětlují víe nežli s dostatek stísněnost, na vystavených plastikách ležící. Vy hledáte li a shledáte-li je v koutech, kde roz- lronšeny stojí, naleznele právě to, co jsem na- značil. Portrety od Jos. Folkmanna, Fr. Rousa. J. Štursy a L. Kofránka, dobré hlavy, nepo- chybně že i vérné podobizny a někde pevně, jinde i hebce modelované, kde jen tenkráte bý- vále vyrušeni v dojmu, když šat zcela ledabyle a neporozuměně se zdouvá a v divoké nebo tupe řasy se klade, a to se stává dost často. Poznáte, že portrety přátel a zejmena jsou-li tito přátelé laké sami umělci, jsou tato poprsi — J. Folk- manna a J. Stursy — svobodná i vzletná. Dále »Žízeň« J. Astla a model za mnicha převlečený »Na modlitbách« od V. Antoše, na nichžje palrna dobrá disciplina vedoucího učitele; fign- nny F. Uprky, drobné postavy Slováků, »Stárkae s »Mamičky« řizné sic, ne však, aspoň v »Stár kovi« ne, té bezprostřední a široké impulse s jskou tento ne dost ceněný umělec přicházívá; dvě drobotiny Jos. Kratiny a tvrdý a rozdrobený náhrobní relief Madonny od V. Amorta: t je málem asi všechno, co stojí za zvláštní za- slávku a zmínku. A přece oddělení všady roztroušené plastiky není bezvýznamné, arci že jeho těžišté neleží domácích, nýbrž v cizích pracích. Sindingaa Melznera jsem již uvedl; první jest aspoň na- značen, druhý se ukazuje se všech stran. Osta- tek jsou Francouzové a Jules Lagae, Belgičan I u něho je co litovati, že z jeho »Pokání« do- slala se do Prahy jen polovička, slačí však přec, aby napověděla, při této už přes deset le staré skupině, šířku a mocnost koncepce a vý- raznost shroucenosti a strhanosti těchto dvou bídně se pližicích, polonahých ubohých mužů Stará niámská síla, kterou naň přenesl Jeí Lambeaux, vězí také v jeho portretních popr- slch. Též o Bartholméovi nelze si učiniti pravé poněti. Z celého jeho »Pomníku mrtvým«,o némž jsem zde před několika lely obšírně mlu- vil, jsou vystaveny pouze trupy obou zesnulých manželů; na štéstí naříkající dívka, na kamen skloněná, a mladá žena sedici a po lázni se osušující i v drobném měřitku přinášejí si svoji svěžest modelace a noblesu linií, na gracii fran- couzského rokoka navazující. Nedávno zesnulý Jules Dalou, tento vážný a vřelý mistr Pomniku Republiky, Alphandova a Delacroixova připo- míná tutéž svoji souvislost »Polibkem« mladéh fauna, živou a krásně sevřenou skupinou, a svůh temperament dvěma říticími se malými akty smělé, ano i odvážné koncepce. Prostřed dvora zvedá se velká skupina »Prvního pohřbu«, dojemná motivem, důmyslné krásy ve vybudování a jasné plastičnosti ve spjeti tří nahých, skvěle vytvořených těl: Adam a Eva nesou mrtvého Abela ke hrobu, všichni
#7 alto_textblock #7
mladí, jakoby ještě vzduch ráje je obklopoval Mramorový originál je v Luxembourgu a r. 1878 vydobyl autoru čestnou medailli a kříž legie. Je dobře, že tu tato skupina stojí, pro svůj histo- rický význam, neboť patří k těm, jimiž teprve vni- kal realismus, prostředím italské renesance do francouzské plastiky a odtud ukazovaly cestu i na- šemu Myslbekovi, a pak také připomíná nám i osobnost umělcovu samu. E. L. Barrias byl v Praze jako porolce při první soutěži o pomnik Husův. Ušlechtilý zjev svěžího ještě starce, do- brý a laskavý muž milého chování, takovou pa- měť zde zanechal a právě tak jej líčily nekro- logy nedávno psané. Muž byl v souhlase se svým uměním. Dnes by v mysli a pod rukou moder ního sochaře »První pohřeb« vyrostl jistě vášni vějí a v primitivnějších nebo spíše bezprostřed nějších formách, ale Barriasova suverenost a no blesa, superiorní dovednost a cit muže, ve spo- jení s rozvahou umělce, nadále dovedou upou távati. Jako v maliřství i v sochařství francouz ském stejná hotovost, stejně vysoké a jistotn ovládání technické a formální stránky umění ovládání takové, že působí lehkosti a samozřej mostí, aniž by u silných koketovaly s virtuos ností. Ch. R. Saint Marceau je přece obdivu- hodný ve svých čtyřech nadechnutých mřamo rových reliefech »Počasí«, nízce plochých a při tom plné illuse trojdimensionálné! Jde mu ovšem hlavně o sklad lidského těla, zde jako v té plno- tvárně ženě na žitništi v »Žalu« ležící a shrou cené. Je to více než pouhý akt krásné kyprost a zralosti, neboť celé tělo mluví a jeho plastika je bezvadná. Mladší jsou ovšem nervosnějšía rozechvěnější. Jules Derbois neméně nežli Fix Masseaux. Modeluje-li první portrét ženské hlavy, dá mu dramatický výraz pohybu a očí; jeho »Pramen«, dívka pružné štihlých forem, vypíná se jako luk nad proudicí vodou; jeho »Leda« tetelí se v žádosti a očekávání, a Fix Masseau dává ji jako pendant »Bezbrannou«, jejíž záda jednetnou měkce chvějivou plochou velmi účinně kontrastují se šklebivými a mátožnými maskami. jichž dotěrnosti se už sotva ubraňuje. Nad to je to mistrovský kus polévané kameniny E. La- chenala. »Upomínky«, ženská hlava a » Bee- thoven« jsou těžkého, první téměř tragického zamyšlení a torso »Salome« týči na špičkách no hou své útlé, svůdně úzké tělo jako pružný prut vábně a žádostivě. J. Dampt zdá se vůči tomuto hybnému temperamentu skoro jednoduchý, roz- vážně stylisující, přihlédnete-li však blíže k jeho poprsí Aman-Jeana, shledáte v něm zjev v každé linii živý a jistě že v télo myšlenkami opředené hlavě, v tom tichém pohybu ruky se štětcem uložen je v plastickém výrazu všechen osobní umélecký karakter onoho ušlechlilého stylisty tiché vábnosti a zadumanosti žen. Vedle plake Charpentierových se nic podobného ve výstavě neudrží a mnozí z našich mladých s dobrou se potazují, věnují-li rehefům jako je »Žehlířka«, »Tiskař« nebo »Zámečník« pozorné studium. Přicházímli od Gardetova malého jaguara, kořis svou divoce rvoucího, ku početné skupině důs seldorfských sochařů, k jejich drobným bronzům lidí a zvířat, z nichž mnohé chtějí si nás zlskat i humoristickou anekdotou, nedovedu si vymyslio žádnou naléhavou příčinu, proč sem tato zásilk byla vlastně transportována Ale, proč by výslava tak obsáhlá jako je tato nemohla mít i svoje hádanky a záhady? Karel B. Mládl.
#8 alto_textblock #8
=Nové publikace redakci této rubriky zaslané Krása našeho domova. Věstník »Svazu českých okrašlovacích spolků v království českém«a »Klubu za Slarou Prahu«. Čis. 7. a 8 Typografia. Odborný list knihtiskařů. Ročn XVI. čís. 5 (K. Pelant dokončuje pěkný přehled mo derního uměleckého plakátu). Souborné práce Fr. Bílka vydává »Stu dium« Babice u Lesonic. Tiskne »Unie«. — »Život« Sešst 2. fol. Na šesti ze sedmi listů náčrty — »náběhy« říká jim Bílek — k »Slepeům« a reprodukce této sku piny, která patří k nejlepším a nejdojimavějším vý tvorm F. Bilka. Der Staedtebau. Založ. Th. Goecke a C Site. Roč. II. čís. 6. (G. Ebbe, Městské a domác za hrady
#9 alto_textblock #9
Školská hlidka.
#10 alto_textblock #10
Učitelstvo škol národních ve škol- ské adninistrativě. Zastoupení učitelstva škol národních v úřa- dech školních je dávným požadavkem učitel- ským. Od prvního probuzení sebevědomi nového stavu, jemuž předán kulturní úkol, dříve vý- hradně kněžstvu náležející, vyslovovány touhy, aby učitelé praktičtí činně zúčastniti se byl oprávněni administrativy školní v dozoru i ve správě školní, aby příslušníci učitelského stavu byli zástupci učitelstva v úřadech školních. Dokud na učitele patřene jako na nižšího sluhu církve, jako na pouhého zřízence církev- ního, nebylo na askutečnění oprávněného poža- davku toho ani možno pomysliti. Vězelo v po- vaze doby a bylo jaksi v zájmu tehdejšího škol- ského zřízení, aby učiteli laickému vtisknut by znak nižšího postavení, jakés inferiority. Prot nemohl a nesměl učitel dojíti vyššího vzdělání proto nesměl zúčastniti se školské administra- tivy, proto bylo jeho údělem, býti jen řemesl- ným vykonavatelem vůle vyšší, uvědomělejší. Rychle rostoucí a šířící se kultura národní mocný rozmach elementárního školství a poli- tická 1 hospodářská nezbytnost, rozšířiti co možno největší vzdělání do nejširších vrstev lidu, způsobily arci v tomte středověkém nazí- rání na podřízenost a nicotnost učitelovu pra- vou revoluci, a dnes není nikoho, kdo by odvážil se veřejně hlásati, že stav učitelský nemá a ne- může býti rovnocenným s ostatními stavy intel ligentními. Arci, dosud odpírá se učitelstvu, co mu plným právem náleží: řádné zastoupen administrativních orgánec školských, ale příčinou tohoto znehodno- cevání důležitého stavu není více neschopnost malá vzdělanost a malá representační zdatnost členů učitelského stavu, ale příčinou pravou jseu jednak motivy politické, které označují vždy učitelstvo jako živel tuze málo konservativní, a jednak stará, dosud neodstraněná, šosácká tra- dice, která tendenčně usiluje udržeti o učitel- stvu obecné mínění jako o stavu velice podříze- ném a nesamostatném. Udržuje se přičiněním šceáckých předsudků domnění, že škole, organi- saci školské a vůbec aktu výchovy může roz- uměti každý a že není potřebí prö školskou a
#11 alto_textblock #11
ministrativu teprve učitelskýcn odborníků. Prot vidíme, že povoláváni jsou nejen u nás, ale i v cizině k školské administrativě a dozoru nad školami příslušníci nejrozmanitějších stavů, tedy právnici, kněží, lékaři, spisovatelé, rolníci ap — jen ne právě učitelé, na školách elementá- ních působící. Tato výlučnost dala se sice omluviti kdysi. kdy vskutku nemohl stav učitelský vykázati se příslušníky vysoce intelligentními, ale jest ne- oprávněnou v dnešní době, kdy v širých řadáeh učitelstva jsou četní jednollivci, kteří uznáni jsou obecně a zaslouženě z a skutečné od- borniky, vědecky zdatné a vysoce intelligentní muže, dostupující obec ným i odborným vzděláním výše intelligence ostatních nejvzdělanějších stavů v národní spo- lečnosti. Také není nadále udržitelným ono prv zmíněné přezírání odbornosti a důležitosti uči- telské práce, neboť proniká poznání, že právě kultura výchovná vyžaduje důkladné znalosti horlivé práce odborné a že školská a vychova- telská práce dávno přestala býti pouhým řeme- slem, ale že stala se hotovým uměním, vyžadu- jícím nejschopnější, nejdokonaleji vyzbrojené pracovniky- Uznává-li se tudíž práce školská za těžký úkol kulturní, vyžadující odborné připravy a pilného odborného studia, a jsou-li četní jedine početného učitelského stavu uznáni za rovno- cenné ve stupni intelligence s intelligenty ji- nými, není možno dále dobře pochopiti, proč již v zájmu velice rozvětveného školství národního nečiní se opatření, aby školskou administrativu a školský dozor opatřovali také skutečn odborníci, prakticky působící na školách národních, kteří svým vřelejším cítěním pro školství, svou odbornou znalostí, svojí zkuše- ností a svým nadšením jsou způsobilýmí k zúčastnění se školské správy. Učitelstvo již několikráte bušilo na brány uzavírající vstup učitelům do úřadů školních. ale dosud nebylo mu otevřeno. Při zemské kon- ferenci v r. 1896 usneseno, aby učitelstvo ka- ždého okresu vysílalo do okresní školní rady dva zástupce, v okresní konferenci volené, jakož aby učitelstvo škol měšťanských jednoho zvo- leného zástupce svého do okresní školní rady vyslati smělo. Rovněž prohlášen tehdy požada- vek, aby české učitelstvo také v zemské školní radě jedním voleným zástupcem zastoupeno bylo. Zemská konference, v r. 1902 konaná, po- žadavek do těch čas nesplněný, opětovala, a le- tos před zasedáním sněmovním vyzdvihuje uči- telstvo české tento svůj požadavek poznovu značí jej po disciplinárním řádě jako nejdůlo- žitější. Poněvadž rychlý rozvoj školství vskutku vy- žaduje četných odborných zástupců ve sborech administrativních a poněvadž dosavadní ano- malie zemského zákona ze 24. února 1873. č. 17, dle níž nejvělším okresům školním s ně- kelika sly učitelů povoluje se pouze jen jediný zástupce, volený do okresní školní rady, jako zcela malým okresům o malém poměrně počtu učitelstva, žádá české učitelstvo, aby řečený zemský zákon byl změněn v tom smyslu, aby na každých 100 učitelů a učitelek škol obec- ných a na 50 učitelů a učitelek škol měšťanských volen byl do okresní školní rady jeden zástupce a jeho náhradník; pokud by však v okrese ne- bylo učitelů a učitelek plné sto, resp. 50, přizná se na každý počet učitelstva jeden zástupce jeden náhradník. V zemské školní radě dle tehoto návrbu zákona mají učitelstvo české za- stupovati 2 zástupci škol obecných a 2 zástupei škol měšťanských, učitelstvo německé 1 zá stupce obecných, 1 zástupce měšťanských škol Nenčekáváme v mimořádných poměreeh tohoto episodního sněmování, že bude k opráv- něnému přání učitelstva vzat zůplna zřetel, ale pokládáme za povinnost svou tou- to důležitou otázkou na tomto mí- stě se znovu a znovu obírati, aby- chom pro ni zjednali ve veřejno st naší nejživější zájem, jehož otáz katr vskutku zasluhuje.
#12 alto_textblock #12
Feriální kursy letošního roku budou velmi četné. Český feriální kurs uni versitní, pořádaný veškerými českými organi sacemi učitelskými, pořádán bude v Hrani cích na Moravě nejspíše od 7. do 21. srpna. Informace podány budou co nejdříve. Přihlášky zatímné přijímají jednatelé jednotlivých organi- sací a jednatel akčního komitétu p. Boh. Skála učitel ve Vysočanech. Německé učitelstvo rak. pořádá kure universitní od 7. do 26. srpna v Innsbrucku. Zahraniční feriální kursy jsou: v Ženev od 17. července do 30. srpna. Cours de Vacances de Francais moderne. Zprávu podá Bureau du Cemité de patronage des étudiants étrangersi P'Université. V Mnichově trvá kurs od 17. do 27. července. Přihlášky přijímá J. Schalper, Ysenburgstrasse 4. — Feriální kurs v Greifs- waldě jest od 10. od 29. července. Podrobné programy žádati lze pod adressou „Ferienkurse Greifswald.“ — Kurs pro učitele ručních praci chlapeckých konán bude v Lipsku a to v učitel- ském semináři pro chlapecké ruční práce v době od 3. července Bližší sdělí ředitel dr. Pabst. Scharnhorstr. 19. — Velmi proslulé jsou kursy v Jeně každoročně pořádané; budou letošníh roku trvati od 3. do 16. srpna. Program zašle paní dr. Schnetgerová, Gartenstr. 2. — V K as- selu trvati bude kurs od 18. července do 2. srpna. Zprávu zašle slč. Meckeova, Parkstrasse, 22. — V Lipsku od 17. do 29. července bude kurs pro učitelstvo vůbec. Zprávu podá dr. Wünsche, L.-Gohlis, Rosslauerstr. 11. — Ko- nečně v Marburgu projektován kurs od 10. do 29. července a od 6. do 26. srpna. Přihlášky přijímá sekretariát kursu. — Anglické feriáln kursy budou: 1. Oxford: Summer Meeting. v srpnu přihláška: J. A. R. Mariott M. A., Uni- versity Extension Office, 2. Londýn, od 17. čer vence do 18. srpna a od 31. července do 18 srpna. Přihlášky: Registrar of the University Extension Board, Un. Londýn, South Kensigton Londýn S. W., Diroctor of the Holiday Course 3. V Edinburku, v srpnu. Přihlášky: prof. Kirk patrik, University.
#13 alto_textblock #13
Edice ústředního spolku jednot učitelských. Z novějších dějin ústavních. Cyklu šesti přednášek, jež měl v „Besedě Učitelské“ v Praze univ. prof. dr. Bohuš Rieger. — Cena 80 hal. Nákla-
#14 alto_textblock #14
dem Zemského ústředního spolku jednot učitelských v král. českém Výborná pomůcka, nezbytná v knihovně českého učitele. Ličíť se tu instruktivně a přehledně rozvoh rakouské ústavy počínajíc říjnovým diplomem 1860. promlouvá se o ústavě únorové 1861, o vyrovnání uherském a ústavě prosincové, a vyličují se dalšt ústavní změny. Učitel a každý intelligent vůbec ne- obejde se bez znalosti rozvoje a za nynějšího sladi ústavy říšské a zemské — a poněvadž tento spis vel přehledně a věcně, zhuštěným, bohatým obsahen svým snadno v důležitou otázku tu uvádí, sluší je upřímně doporučiti. Ostatně pro učitele, chápajícího význam občanského učemí ve škole národní, je spisek dra. Riegra nezbytným F. L. Sál: Co má věděti každý obča o zřízení rodinném, samosprávném státním a společenském. Díl I. Rodina dům. Zřízení obecní. — Správa okresní. Zřízení zem- ské. V Praze. Nákladem Z. Ú. S. J. U. Cena K 1.60 váz. K 2.30. Spis nepolřcbuje doporučení, poněvadž vynutí si největšího rozšíření jistě sám. Zvláště učitel, jemuž po- třebí do jisté mtry býti jakýms vševědem, s radostí opatří si tuto knihu, která bude mu velice často, snad denně dobrým informátorem v otázkách praktického živol občanského. Nemožno v této rubrice uvésti celý bohatý obsah, ale na ukázku aspoň některé kapitoly: po- ručnictví, řád čelední, nájem, smlouva o nájem, rušen držby, služebnost, fideikomis; právo domovské, obecní výbor, organisace zdravotní, složení sněmu, daně, při rážky, stavební řád, záložny, spořitelny atd. atd. Knihovna lidových divadel. Sv. I. Šchovane a schovanka. Obraz ze živola o 5 jednáních. Na- pal Fr. Havlík. V Praze. Nákladem Zem. ústř. spolku jednot učit. Cena 1 K. V osvětné práci po našem venkově důležitým činitelem je ochotnické divadlo. Kdo po venkově ochot- nická divadla pořádal — a to jsou v první řadě a la- kořka výhradně učitelé — ví ze zkušenosti, že pro- vozování schopných, opravdu lidových her je v naš literatuře poskrovnu. Rozumějme: děl skutečné jite- rární ceny a přece vyhovujících potřebám, rozměrům a výpravě malých vesnických divadélek. Ústřední spo- lek učitelský, chtěje vyhověti častým poplávkám po příhodných divadelních hrách, bude vydávati Knihov- nu lidových divadel, již šťastně zahájil I. svazkem „Schovanec a schovanka“. Hra ta provozována „Uranii“ a doporučena po stránce divadelnické Jak Seifertem, hodí se výhodně malými svými požadavky výpravnými a svou přístupností za dobrou lidovou hru, již možno ochotnickým divadlům vřele doporučiti (Pokrač.)
#15 alto_textblock #15
Sportovní věstník.
#16 alto_textblock #16
Šerm. ** Akademický klub šermířský po řádá dnes při Všestudentské slavnosti na výslavišt o půl 4. hod. odpolední turnaj o přebornictví česko slovanského studentstva ve fleuretu a šavlí. Zejtrao 6. hod. bude týmž klubem pořádána šermířská akademie za protektorátu dr. Bedřicha prince ze Schwarzenbergů. Čestný výbor skládá se : dr. Ladislav Pinkas, starosta Č. Š. K., dr. Stanislav Práchenský, starosta S. K. Slavia a Zdeněk hrabě Thun. Maitr d' assaut dr. Ettl šl. z Hvozdomilů. O ostatním při nesli jsme zprávu minule. Při této slavnosti utká se nejenom mnoho studentů-šermiřů českých i slovan- ských, ale i přední mistři pražští svolili podat ukázky mistrovských assauta a to jak ve škole francouzské tak i italské. Zvláštností bude damský fleuret, klerý tolik těší se oblibě v naší damské společnosti. Bižší na plakátech. Lístky lze dostat v kanceláři Všestudentské slavnosti »u Šlechty . Zvláštní pozvání se nerozesílala.
#17 alto_textblock #17
Automobllism. ** Dnes rozhodne se na okružní trati u Pacova kdo zastupovali bude rakouský sport motocyklistský při závodě o vyzývací cenu francouzského molo cykle klubu. Dle došlých zpráv jsou silnice ve stavu ideálním, všecky přípravy a bezpečnostní opatřen co nejpečlivěji vykonány, takže zdar závodu při pěk- ném počasí jest zajištěn. Jistota a zkušenost řidieo pak ručí za to, že závod odbude se beze všech ne hod. Tak aby se stalo, jest zajisté nejvřelejším přá- ním všech sportovníků. Dva vítězové dnešního zá- vodu spolu již s jedním strojem továrny Laurin Klement, které první místo zadáno po úspěšném loňském hájení rakouské výroby motocyklů při zá- vodech v Dourdanu, zastupovati budou Rakousko při rozhodném závodě ve Francii. ** Výsledek turistického závodu Vídeň Vratislav- Vídeň prohlášen bude teprve během přištího týdne neboť materiál ku prozkoumání předložený jest ve- lice obsáblý ** Automobilní »Gymkhanu« pořádá rakouský auto-klub dne 1. června na cvičišti na »Vysoké vartě« ve Vídni.
#18 alto_textblock #18
Athletika a sportovní hry- Dnes konají se v Praze opět dva mezinárodn zápasy footballové. Naše kluby nemohou se dohod nouti, aby si vzájemně nesoutěžily. Období kopané letos bylo velice silné a obecenstvo bude pomalu zá pasy přesyceno. Následek toho — odnesou kluby. zvláště jich pokladny. Varujeme v čas a upozorňujeme na výstražný příklad — na úpadek závodního sportu cyklistického. Oba dnešní zápasy budou však jistě opět zajímavé. Nvý klub pozdravíme na břišti A. C Sparta a sice »Freiburger F. C.«, jehož výsledky slibují pěknou a dle posledního zápasu freiburských i ostrou hru. V té se ale Sparta také vyzná a lak uvidíme »kdo s koho«. Slavie zápasí se starým soupeřem z Vídně »First Vienna Football clubem«. Vienna znamenala v posledním čase velmi pěkné vý- sledky; proto ale přece silně věříme »Slavii«, že pošle Viennu domů s půl tuctem branek (ne-li více). Lawn-tennisový cerkl v Praze sehraj dnes na svých osmi dvorcích na Letné meziklubový zápas s tennisovým odborem pražskěho klubu cyklisto »Ruch«. Za pražský klub cyklistů »Ruch« hrají sly- B. Horová a M. Vaňková a pp. Čihák, Matucha, Pilz a Steidl. Lawn tennisový cerkl postaví následujíci hráče sly. M. Fahounovou a L. Kubešovou a pp. Ho- loubka, Kilmu, Knáčmera a Kabeše. n.
#19 alto_textblock #19
Z oyklistského ruchu.
#20 alto_textblock #20
** Na závodišti »Buffalo« v Paříži pořádány opět ve čtvrtek závody, při kerých Američan Kremer ukázal se v lepším světle, než předešle. Na programu byl závod na 10 mil, jenž konán po způsobu ame- rickém. Každý závodník mohl si totiž přibrati »zá vodníka-pomocníka«, který při závodě mohl jej pod- porovati, hlavně voditi. Kramer zvolil si Gongoltze za společníka a skutečně odčinil svoji porážku z po- sledního čtvrtka, neb zvítězil před Jacquelinem V handicapu na 500 m zvítězil Schwaab před Petit Bretonem. Kramer (od mety) byl pátým. ** Český klub malostranských e klistů v Praze III. zve k zúčastnění se rozvinut klubové vlajky a přátelskému večírku. V den slav- nosti Národní Jednoty severočeské, t. j. dne 1. června sjedou se veškeré kluby přesně o 1 hod 30 min odpol. (před seřaďováním slavnostního průvodu do výst viště) na cvičišti Č. K. V. Král. Vinohrady (proti měšťanskému pivovaru), kdež po krátkém proslovu významu vlajky bude tato rozvinula. ** Skutečnou humoristickou příhodu vypravoje berlínská »Rad Welt«. Závodníci Arend a Budzinski (také sportovní »básník«) jedou Beriínem na starých obyčejných kolech, s malými převody. Cestou před jede je na nádherném »racru« (závodní stroj) s obrov- ským převodem »120«, naparáděné gigrle a s opo- vržlivým pohledem jim »ulítne«. Budzinski vyzve Arenda, aby se pokusil onoho dohoniti a nabízí z odměnu »jednu velkou bílou« sklenku piva. Arend nemešká, šlápne do pedálů a gigrle je brzo dohoněno a udiveno rychlou jizdou neznamých. Ve venkovské restauraci usednou pak cyklisté pobliže a neznámý cyklista dá se do hovoru se závodníky. Arendovi pak chválí jeho rychlou jízdu a to tím více, jelikož Arend vydává se mu za začátečníka. Neznámý začne »renomovat«, povídá, že je závodníkem, že vyhrál mnoho cen a dokonce i mistrovství světa. Závodníei udivení táži se neznámého: s kým máme tu čest Na to cyklista hrdě: Já jsem světový mistr Willy Arend. Na to odvětí Arend: »Já také!« A historka tato je docela pravdivá.
#21 alto_textblock #21
Český zahradníku!
#22 alto_textblock #22
Žijeme v době, kdy boj existenční se stává tužší, kdy jednotlivec sám na sebe odkázaný pod- lehnouti musí nebo alespoň vyčerpává bezúčinně sily své, které by ve spojení a opoře vzájemné mnohem lépe využitkoval. My čeští zahradníci, kteří trpíme všestrannými nárazy v boji tomto, kde každé odvětví stavu na- šeho má své jiné a jiné strasti, potřebujeme sjedno- cenosti a vzájemné podpory nejvíce. Či snad ten služební zahradník, který závisí od milosti svého zaměstnavatele, stojící ve stáří ben ochrany a bez podpory a jenž po čas svého půso- bení zařaděn jest ne mezi úřadníky, nýbrž mezi zřízence a služebníky, nepotřebuje podati ruku svou tomu zahradníku živnostníku, jenž zase stojí bez ochrany proti konkurenci zahraničné i urozené kon- kurenci domácí? Což ten pěstitel, ten vazač a ten příručí všech kategorií, ti všichni žijí v tom netušeném blahobytu, že nepotřebují se sjednotiti ku práci vzájemně? Nehledě ke stanovisku materiálnímu, které u po- rovnání s jinými stavy jest tak zubožené, máme tu též stanovisko morální Co znamená dnes ten široký pojem zahradník Co nedůstojnosti kryje jméno toto, co neoprávněných živlů působí ke škodě naší a té dobré věci naší pod tím nazvem Jak trpí a znehodnocuje se ideální povolání naše působností těchto živlů, proti kterým jednotlivecje bezbranným A což to školství naše odborné? Víme, že Čech vždy ve svém vlastním domově sám si musil zřídit učiliště své, že tuhé boje vedl a vede za školství své, však tím, že jednotně postu- poval, docílil těch krásných výsledků, jimiž se dnes honosíme. Toť důkazem nám, že i my jako odvětví tohoto národa musíme se sjednotiti za účelem upravení školství odborného neb vědomí intelligence a vzděla- nosti tvoři základ samostatnosti a vyspělosti od- borné. A když vše to pomíneme — — — Což ta upřimná kollegialita, to vzájemné seb poznání, ta přichylnost stavovská, kterou tak v cizině velebíme — není ta ničím? Nevolá samotná k nám »Netříštěte sily své a spojte se v jeden mohutný celek a jako armáda tisíců, vedená vůdci, kteti láskou nezištnou inou ke svému povolání, bojujme za práva a tužby své !!
#23 alto_textblock #23
Český zahradníku Na ideálním tomto stanovisku zbudována
#24 alto_textblock #24
v stnanní tannnta as pnah va hna nní lsn Usurvam ennvta eskyeh zanraemnu
#25 alto_textblock #25
Úkolem jejím bylo pěstovali vzájemnost, pečovati o blaho odboru i jednotlivců, býti representací stavu našeho vůči úřadům i veřejnosti, morálně, hmotné podporovati a hajiti každého člena svého, pečovat o staré, ku práci nezpůsobilé členy své, rozšiřovat vzdělání pořádáním sjezdů, přednášek, výstav, pod- porováním školství odborného atd. Ústřední jednota tato má býti matkou všem, již potřebují pomoci a podpory jakékoliv. Avšak úkolu svému může jen tehdy vyhovět. když se stane skotečně korporací ústřední, v níž všichni jsme sjednoceni jako členové její. Tomu tak bohužel dosud není Tisíce je nás — ale členů jen sta, protož voláme dnes k Vám všem z Čech, Moravy a Slezska přijdle a přihlaste se ve svém vlastním prospěchu podaří se nám, sraženým v jeden šik, docíliti roho, co nás všech je toužebným přáním a životní nutností. Ústřední výbor pracuje na obšírném programu jednoty, jenž veřejně předložen bude všem, kteří se o věc zajímají o sjezdu v listopadu t. r., kdy ústřední jednota zároveň uspořádá velkou výstavu Chrysan- them v Praze, o čemž bližší- zprávy v kratkosti vydány budou. Přihlašky za členy a bližší pokyny a přání při- jímá za Ústřední výbor p. Leop. Batě k, předseda, na Král. Vinohradech, Riegrovy sady
#26 alto_textblock #26
Za výkonný výbor
#27 alto_textblock #27
„Ustřadní jednoty českých zahradníků“;
#28 alto_textblock #28
L. Batěk. měst. vrchní zahradník Král. Vinohradů, předseda. Na Král. Vinohradech, 25. května 1905.
#29 alto_textblock #29
(Zasláno.
#30 alto_textblock #30
DEležité pro cbchodníky a výrobse doštníki a slunečníki Všeobecnou přízeň nacházejí z továrny na dešt- níky a slunečníky firmy Arnošt Glaser v Praze, Na příkopě, 27, do oběhu dané elegantní modní slunečníky s vložkou a okrajem Linou všech barev. Prodejní cena v malém ca. zl. 2.50. Tamtež jsou k dostání novinky deštníků a slunečníků v uznaně dobr. a ceny hodných ja- kost., jakož i všechny deštníkové příp., látky, potahy aid 11819
#31 alto_textblock #31
Právěvyšlo:
#32 alto_textblock #32
Camille Flammarion:
#33 alto_textblock #33
STELLA.
#34 alto_textblock #34
Román.
#35 alto_textblock #35
Přeložil B. MI. Weigjort. — Cena K 3.8o. skv. váz. K 5.80. Od téhož autora vydali jsme: Rozhovory o nekonečnu. Přeložil Lumen. J. PACHMAYER. Cena K 2.— skv. váz. K 3.60. Přeložil B. M Na nebi a na zeml. wEIGEk. Cena K 2 20, skv. váz. K 3.40. Přeložil B. M. WEIGERT. Cen Uranle. K 1.80, skv. váz. K 3.40. Poštou každá kniha o 20 h ceny vice. K dostání v každém knihkupectví, zejmena
#36 alto_textblock #36
Nakladatelstvi
#37 alto_textblock #37
Knihkupectvi
#38 alto_textblock #38
HEJDATUČEK, PRAHA, II., Karlovo nám., z6. Úplné seznamy skladu i antikvariátu n požádání zdarma a franko.
#39 alto_textblock #39
1179
#40 alto_textblock #40
Právě vydaný román Arbesův „Agitator“ vyšel mne r. 1895 s názvem
#41 alto_textblock #41
Pro bratra-socialistu.
#42 alto_textblock #42
Román dívěího srdce.
#43 alto_textblock #43
NAPSAL J. ARBEI S. Vzhledem k novému vydání, jež s vydáním m jest úplně totnžné, anižují oenu svého vydání a nabizím jej za cenu poloviční 1 K 20 h místo 2 K 40 h a to až do odvolání. Dostati lze v každém kni kupectví. Dr. Frant. Bačkovský, knihkupec v Praze
#44 alto_textblock #44
1184