#1
alto_textblock
#1
28. května 1905.
#2
alto_textblock
#2
I. Příloha „Národních Listul
#3
alto_textblock
#3
k čislu 145.
#4
alto_textblock
#4
Strana 13
#5
alto_textblock
#5
Výtvarné umění,
#6
alto_textblock
#6
Z Rudolfina.
= Mám zvláště sestavený seznam pla-
stických děl na všech zdejších výstavách, vý-
měnich a spolkových a ten mne poučuje
o dvojím: předně, že není mezi nejstaršímia
nejnovějšími žádného rozdílu, vyjímaje, že tyto
jou číselně prvních silnější, a pak, že všechn
dshromady neposkytují řádný a spravedlivý obraz
ni plastiky vůbec ani její úlohy v našem
širote, pokud s uměním souvisí a je vyhledává.
Plastika zůstává na dál popelkou výstavní
proto se sochaři ani sem nehrnou. Vědlť na-
pled, že jejich práce překážejí zde už svými
nzměry, jsou-li jen poněkud větší, anebo
ledou přijaty za jakousi výplň mrtvých
kentů; buď budou státi v cestě, nehosi
jith vůbec nikdo nevšimne. Co také poslat?
Lelos jako jindy: několik hlav a poprsí por-
telnich nebo studijních, něco drobných genro-
vích neb dekorativních figurek, potom sochya
sěky, jimiž se mladí umělci loučí s učením
za Akademii, sem tam ukáže se nějaký ná-
hrobek. Skoro všechno pouze sádrové odlitky.
kleré někdy černo- nebo rudozeleným nátěrem
prozrazují sochařovo marné přání, viděti prác
svoji v ušlechtilejším a trvanlivějším materiálu,
nežli je plebejská a tupě mrtvá běl sádry. Za
imito zlomky a ukázkami domáci plastické pro-
čskce můžete zaslechnouti, dovedete-li naslou-
chati, mnoho nářkův a žalob, které tento-
krite nevycházejí vždy jen z nepravého pře-
ceňování se. Nepochybně že se sochařům, jichž
počet každým rokem roste, daři hůře,
nežli přes přiliš četným našim malířům. Vět-
šina protlouká se lacinými pracemi pro nové
domy, které jsou velmi často i na těch velmi
zbylečné, sem tam nějakým portretem, občas
náhrobkem a řídkým vreholem všeho: tu onde
pomníkem. Všechny tyto objednávky tlačí a po
většině nepřinášejí radost do atelieru. Umělec,
dobrý i méně dobrý, pracuje na nich jako pod
kuratelou. Každou chvíli vchází dveřmi objed-
tavatel, architekt, konglomerátní komise, vyslo-
vuje své mínění a přání, jež jsou vlastně roz
kazy. Sochař musí poslechnouti, podvoliti se
znásilnit svůj cit, zapřiti nebo zanedbati svůj el.
Máruce jako svázané a fanlasii důkladně přidušenu.
Kdyby jednou vyšly stenografované debaty, ná-
pady, rady, resoluce, korrektury a kategorické
imperativy členů komisi pomníkových, dostala
by se vám do ruky kniha velmi humoristická
a také velmi pobuřující, k smíchu i revoltě
pobouzející, a jestliže máme už nadbytek špat-
ných památníků, neobviňujte sochařství nase
z nestatečnosti. Vinu toho nenese nějaká vše-
obecná chabost uměni sochařského, nýbrž ti,
kdo o vzniku pomníků rozhodují. Jistě plastika
naše ve svém vývoji netrpí tak nedostatkem
talentů jako tím, že setkává se s vel-
kým neporozuměním a že vlastně nemá
židného zdravého a silného poměru k ži-
votu. Jsme tak zařízeni, po většině, že by-
chom se bez ní zcela dobře obešli. V bylu
nemámo pro ni místa, na domě si ji nevšímáme
a při pomníku jde více o náležitou slavnost
jeho odhalení než o to, uetívati velkou památku
znamenitým dílem uměleckým. Podati se vlast-
vnu impulsu, vtělovati vlastní idey v plastický
ftvar, velikostí a silou unášející, na to český
sochař pomýšleti nesmí. Obraz takto vytvořený
smí přece aspoň nezcela beznadějně doufat, že
k němu přijde, kdo by se s ním stále chtě
kochat; socha nikdy. Ani jednotlivei, ani kostely.
ani města, ani země, ani jaké ústavy, skoro ani
galerie nepřijdou s kupní cenou nebo objed-
návkou v pravém materialu.
Takové poměry vysvětlují víe nežli s dostatek
stísněnost, na vystavených plastikách ležící. Vy
hledáte li a shledáte-li je v koutech, kde roz-
lronšeny stojí, naleznele právě to, co jsem na-
značil. Portrety od Jos. Folkmanna, Fr. Rousa.
J. Štursy a L. Kofránka, dobré hlavy, nepo-
chybně že i vérné podobizny a někde pevně,
jinde i hebce modelované, kde jen tenkráte bý-
vále vyrušeni v dojmu, když šat zcela ledabyle
a neporozuměně se zdouvá a v divoké nebo tupe
řasy se klade, a to se stává dost často. Poznáte,
že portrety přátel a zejmena jsou-li tito přátelé
laké sami umělci, jsou tato poprsi — J. Folk-
manna a J. Stursy — svobodná i vzletná. Dále
»Žízeň« J. Astla a model za mnicha převlečený
»Na modlitbách« od V. Antoše, na nichžje
palrna dobrá disciplina vedoucího učitele; fign-
nny F. Uprky, drobné postavy Slováků, »Stárkae
s »Mamičky« řizné sic, ne však, aspoň v »Stár
kovi« ne, té bezprostřední a široké impulse
s jskou tento ne dost ceněný umělec přicházívá;
dvě drobotiny Jos. Kratiny a tvrdý a rozdrobený
náhrobní relief Madonny od V. Amorta: t
je málem asi všechno, co stojí za zvláštní za-
slávku a zmínku.
A přece oddělení všady roztroušené plastiky
není bezvýznamné, arci že jeho těžišté neleží
domácích, nýbrž v cizích pracích. Sindingaa
Melznera jsem již uvedl; první jest aspoň na-
značen, druhý se ukazuje se všech stran. Osta-
tek jsou Francouzové a Jules Lagae, Belgičan
I u něho je co litovati, že z jeho »Pokání« do-
slala se do Prahy jen polovička, slačí však
přec, aby napověděla, při této už přes deset le
staré skupině, šířku a mocnost koncepce a vý-
raznost shroucenosti a strhanosti těchto dvou
bídně se pližicích, polonahých ubohých mužů
Stará niámská síla, kterou naň přenesl Jeí
Lambeaux, vězí také v jeho portretních popr-
slch. Též o Bartholméovi nelze si učiniti pravé
poněti. Z celého jeho »Pomníku mrtvým«,o
némž jsem zde před několika lely obšírně mlu-
vil, jsou vystaveny pouze trupy obou zesnulých
manželů; na štéstí naříkající dívka, na kamen
skloněná, a mladá žena sedici a po lázni se
osušující i v drobném měřitku přinášejí si svoji
svěžest modelace a noblesu linií, na gracii fran-
couzského rokoka navazující. Nedávno zesnulý
Jules Dalou, tento vážný a vřelý mistr Pomniku
Republiky, Alphandova a Delacroixova připo-
míná tutéž svoji souvislost »Polibkem« mladéh
fauna, živou a krásně sevřenou skupinou, a svůh
temperament dvěma říticími se malými akty
smělé, ano i odvážné koncepce.
Prostřed dvora zvedá se velká skupina
»Prvního pohřbu«, dojemná motivem, důmyslné
krásy ve vybudování a jasné plastičnosti ve
spjeti tří nahých, skvěle vytvořených těl: Adam
a Eva nesou mrtvého Abela ke hrobu, všichni
#7
alto_textblock
#7
mladí, jakoby ještě vzduch ráje je obklopoval
Mramorový originál je v Luxembourgu a r. 1878
vydobyl autoru čestnou medailli a kříž legie. Je
dobře, že tu tato skupina stojí, pro svůj histo-
rický význam, neboť patří k těm, jimiž teprve vni-
kal realismus, prostředím italské renesance do
francouzské plastiky a odtud ukazovaly cestu i na-
šemu Myslbekovi, a pak také připomíná nám
i osobnost umělcovu samu. E. L. Barrias byl
v Praze jako porolce při první soutěži o pomnik
Husův. Ušlechtilý zjev svěžího ještě starce, do-
brý a laskavý muž milého chování, takovou pa-
měť zde zanechal a právě tak jej líčily nekro-
logy nedávno psané. Muž byl v souhlase se svým
uměním. Dnes by v mysli a pod rukou moder
ního sochaře »První pohřeb« vyrostl jistě vášni
vějí a v primitivnějších nebo spíše bezprostřed
nějších formách, ale Barriasova suverenost a no
blesa, superiorní dovednost a cit muže, ve spo-
jení s rozvahou umělce, nadále dovedou upou
távati.
Jako v maliřství i v sochařství francouz
ském stejná hotovost, stejně vysoké a jistotn
ovládání technické a formální stránky umění
ovládání takové, že působí lehkosti a samozřej
mostí, aniž by u silných koketovaly s virtuos
ností. Ch. R. Saint Marceau je přece obdivu-
hodný ve svých čtyřech nadechnutých mřamo
rových reliefech »Počasí«, nízce plochých a při
tom plné illuse trojdimensionálné! Jde mu ovšem
hlavně o sklad lidského těla, zde jako v té plno-
tvárně ženě na žitništi v »Žalu« ležící a shrou
cené. Je to více než pouhý akt krásné kyprost
a zralosti, neboť celé tělo mluví a jeho plastika
je bezvadná. Mladší jsou ovšem nervosnějšía
rozechvěnější. Jules Derbois neméně nežli Fix
Masseaux. Modeluje-li první portrét ženské hlavy,
dá mu dramatický výraz pohybu a očí; jeho
»Pramen«, dívka pružné štihlých forem, vypíná
se jako luk nad proudicí vodou; jeho »Leda«
tetelí se v žádosti a očekávání, a Fix Masseau
dává ji jako pendant »Bezbrannou«, jejíž záda
jednetnou měkce chvějivou plochou velmi účinně
kontrastují se šklebivými a mátožnými maskami.
jichž dotěrnosti se už sotva ubraňuje. Nad to
je to mistrovský kus polévané kameniny E. La-
chenala. »Upomínky«, ženská hlava a » Bee-
thoven« jsou těžkého, první téměř tragického
zamyšlení a torso »Salome« týči na špičkách no
hou své útlé, svůdně úzké tělo jako pružný prut
vábně a žádostivě. J. Dampt zdá se vůči tomuto
hybnému temperamentu skoro jednoduchý, roz-
vážně stylisující, přihlédnete-li však blíže k jeho
poprsí Aman-Jeana, shledáte v něm zjev v každé
linii živý a jistě že v télo myšlenkami opředené
hlavě, v tom tichém pohybu ruky se štětcem
uložen je v plastickém výrazu všechen osobní
umélecký karakter onoho ušlechlilého stylisty
tiché vábnosti a zadumanosti žen. Vedle plake
Charpentierových se nic podobného ve výstavě
neudrží a mnozí z našich mladých s dobrou se
potazují, věnují-li rehefům jako je »Žehlířka«,
»Tiskař« nebo »Zámečník« pozorné studium.
Přicházímli od Gardetova malého jaguara, kořis
svou divoce rvoucího, ku početné skupině důs
seldorfských sochařů, k jejich drobným bronzům
lidí a zvířat, z nichž mnohé chtějí si nás zlskat
i humoristickou anekdotou, nedovedu si vymyslio
žádnou naléhavou příčinu, proč sem tato zásilk
byla vlastně transportována
Ale, proč by výslava tak obsáhlá jako je
tato nemohla mít i svoje hádanky a záhady?
Karel B. Mládl.
#8
alto_textblock
#8
=Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Krása našeho domova. Věstník »Svazu
českých okrašlovacích spolků v království českém«a
»Klubu za Slarou Prahu«. Čis. 7. a 8
Typografia. Odborný list knihtiskařů. Ročn
XVI. čís. 5 (K. Pelant dokončuje pěkný přehled mo
derního uměleckého plakátu).
Souborné práce Fr. Bílka vydává »Stu
dium« Babice u Lesonic. Tiskne »Unie«. — »Život«
Sešst 2. fol.
Na šesti ze sedmi listů náčrty — »náběhy« říká
jim Bílek — k »Slepeům« a reprodukce této sku
piny, která patří k nejlepším a nejdojimavějším vý
tvorm F. Bilka.
Der Staedtebau. Založ. Th. Goecke a C
Site. Roč. II. čís. 6. (G. Ebbe, Městské a domác
za hrady
#9
alto_textblock
#9
Školská hlidka.
#10
alto_textblock
#10
Učitelstvo škol národních ve škol-
ské adninistrativě.
Zastoupení učitelstva škol národních v úřa-
dech školních je dávným požadavkem učitel-
ským. Od prvního probuzení sebevědomi nového
stavu, jemuž předán kulturní úkol, dříve vý-
hradně kněžstvu náležející, vyslovovány touhy,
aby učitelé praktičtí činně zúčastniti se byl
oprávněni administrativy školní v dozoru i ve
správě školní, aby příslušníci učitelského stavu
byli zástupci učitelstva v úřadech školních.
Dokud na učitele patřene jako na nižšího
sluhu církve, jako na pouhého zřízence církev-
ního, nebylo na askutečnění oprávněného poža-
davku toho ani možno pomysliti. Vězelo v po-
vaze doby a bylo jaksi v zájmu tehdejšího škol-
ského zřízení, aby učiteli laickému vtisknut by
znak nižšího postavení, jakés inferiority. Prot
nemohl a nesměl učitel dojíti vyššího vzdělání
proto nesměl zúčastniti se školské administra-
tivy, proto bylo jeho údělem, býti jen řemesl-
ným vykonavatelem vůle vyšší, uvědomělejší.
Rychle rostoucí a šířící se kultura národní
mocný rozmach elementárního školství a poli-
tická 1 hospodářská nezbytnost, rozšířiti co
možno největší vzdělání do nejširších vrstev
lidu, způsobily arci v tomte středověkém nazí-
rání na podřízenost a nicotnost učitelovu pra-
vou revoluci, a dnes není nikoho, kdo by odvážil
se veřejně hlásati, že stav učitelský nemá a ne-
může býti rovnocenným s ostatními stavy intel
ligentními.
Arci, dosud odpírá se učitelstvu, co mu
plným právem náleží: řádné zastoupen
administrativních orgánec
školských, ale příčinou tohoto znehodno-
cevání důležitého stavu není více neschopnost
malá vzdělanost a malá representační zdatnost
členů učitelského stavu, ale příčinou pravou
jseu jednak motivy politické, které označují vždy
učitelstvo jako živel tuze málo konservativní, a
jednak stará, dosud neodstraněná, šosácká tra-
dice, která tendenčně usiluje udržeti o učitel-
stvu obecné mínění jako o stavu velice podříze-
ném a nesamostatném. Udržuje se přičiněním
šceáckých předsudků domnění, že škole, organi-
saci školské a vůbec aktu výchovy může roz-
uměti každý a že není potřebí prö školskou a
#11
alto_textblock
#11
ministrativu teprve učitelskýcn odborníků. Prot
vidíme, že povoláváni jsou nejen u nás, ale
i v cizině k školské administrativě a dozoru nad
školami příslušníci nejrozmanitějších stavů, tedy
právnici, kněží, lékaři, spisovatelé, rolníci ap
— jen ne právě učitelé, na školách elementá-
ních působící.
Tato výlučnost dala se sice omluviti kdysi.
kdy vskutku nemohl stav učitelský vykázati se
příslušníky vysoce intelligentními, ale jest ne-
oprávněnou v dnešní době, kdy v širých řadáeh
učitelstva jsou četní jednollivci, kteří uznáni
jsou obecně a zaslouženě z a skutečné od-
borniky, vědecky zdatné a vysoce
intelligentní muže, dostupující obec
ným i odborným vzděláním výše intelligence
ostatních nejvzdělanějších stavů v národní spo-
lečnosti.
Také není nadále udržitelným ono prv
zmíněné přezírání odbornosti a důležitosti uči-
telské práce, neboť proniká poznání, že právě
kultura výchovná vyžaduje důkladné znalosti
horlivé práce odborné a že školská a vychova-
telská práce dávno přestala býti pouhým řeme-
slem, ale že stala se hotovým uměním, vyžadu-
jícím nejschopnější, nejdokonaleji vyzbrojené
pracovniky-
Uznává-li se tudíž práce školská za těžký
úkol kulturní, vyžadující odborné připravy a
pilného odborného studia, a jsou-li četní jedine
početného učitelského stavu uznáni za rovno-
cenné ve stupni intelligence s intelligenty ji-
nými, není možno dále dobře pochopiti, proč již
v zájmu velice rozvětveného školství národního
nečiní se opatření, aby školskou administrativu
a školský dozor opatřovali také skutečn
odborníci, prakticky působící na školách
národních, kteří svým vřelejším cítěním pro
školství, svou odbornou znalostí, svojí zkuše-
ností a svým nadšením jsou způsobilýmí
k zúčastnění se školské správy.
Učitelstvo již několikráte bušilo na brány
uzavírající vstup učitelům do úřadů školních.
ale dosud nebylo mu otevřeno. Při zemské kon-
ferenci v r. 1896 usneseno, aby učitelstvo ka-
ždého okresu vysílalo do okresní školní rady
dva zástupce, v okresní konferenci volené, jakož
aby učitelstvo škol měšťanských jednoho zvo-
leného zástupce svého do okresní školní rady
vyslati smělo. Rovněž prohlášen tehdy požada-
vek, aby české učitelstvo také v zemské školní
radě jedním voleným zástupcem zastoupeno
bylo. Zemská konference, v r. 1902 konaná, po-
žadavek do těch čas nesplněný, opětovala, a le-
tos před zasedáním sněmovním vyzdvihuje uči-
telstvo české tento svůj požadavek poznovu
značí jej po disciplinárním řádě jako nejdůlo-
žitější.
Poněvadž rychlý rozvoj školství vskutku vy-
žaduje četných odborných zástupců ve sborech
administrativních a poněvadž dosavadní ano-
malie zemského zákona ze 24. února 1873.
č. 17, dle níž nejvělším okresům školním s ně-
kelika sly učitelů povoluje se pouze jen jediný
zástupce, volený do okresní školní rady, jako
zcela malým okresům o malém poměrně počtu
učitelstva, žádá české učitelstvo, aby řečený
zemský zákon byl změněn v tom smyslu, aby
na každých 100 učitelů a učitelek škol obec-
ných a na 50 učitelů a učitelek škol měšťanských
volen byl do okresní školní rady jeden zástupce
a jeho náhradník; pokud by však v okrese ne-
bylo učitelů a učitelek plné sto, resp. 50, přizná
se na každý počet učitelstva jeden zástupce
jeden náhradník. V zemské školní radě dle
tehoto návrbu zákona mají učitelstvo české za-
stupovati 2 zástupci škol obecných a 2 zástupei
škol měšťanských, učitelstvo německé 1 zá
stupce obecných, 1 zástupce měšťanských škol
Nenčekáváme v mimořádných poměreeh
tohoto episodního sněmování, že bude k opráv-
něnému přání učitelstva vzat zůplna zřetel, ale
pokládáme za povinnost svou tou-
to důležitou otázkou na tomto mí-
stě se znovu a znovu obírati, aby-
chom pro ni zjednali ve veřejno st
naší nejživější zájem, jehož otáz
katr vskutku zasluhuje.
#12
alto_textblock
#12
Feriální kursy letošního roku
budou velmi četné. Český feriální kurs uni
versitní, pořádaný veškerými českými organi
sacemi učitelskými, pořádán bude v Hrani
cích na Moravě nejspíše od 7. do 21. srpna.
Informace podány budou co nejdříve. Přihlášky
zatímné přijímají jednatelé jednotlivých organi-
sací a jednatel akčního komitétu p. Boh. Skála
učitel ve Vysočanech.
Německé učitelstvo rak. pořádá kure
universitní od 7. do 26. srpna v Innsbrucku.
Zahraniční feriální kursy jsou: v Ženev
od 17. července do 30. srpna. Cours de Vacances
de Francais moderne. Zprávu podá Bureau du
Cemité de patronage des étudiants étrangersi
P'Université. V Mnichově trvá kurs od 17.
do 27. července. Přihlášky přijímá J. Schalper,
Ysenburgstrasse 4. — Feriální kurs v Greifs-
waldě jest od 10. od 29. července. Podrobné
programy žádati lze pod adressou „Ferienkurse
Greifswald.“ — Kurs pro učitele ručních praci
chlapeckých konán bude v Lipsku a to v učitel-
ském semináři pro chlapecké ruční práce v době
od 3. července Bližší sdělí ředitel dr. Pabst.
Scharnhorstr. 19. — Velmi proslulé jsou kursy
v Jeně každoročně pořádané; budou letošníh
roku trvati od 3. do 16. srpna. Program zašle
paní dr. Schnetgerová, Gartenstr. 2. — V K as-
selu trvati bude kurs od 18. července do 2.
srpna. Zprávu zašle slč. Meckeova, Parkstrasse,
22. — V Lipsku od 17. do 29. července bude
kurs pro učitelstvo vůbec. Zprávu podá dr.
Wünsche, L.-Gohlis, Rosslauerstr. 11. — Ko-
nečně v Marburgu projektován kurs od 10.
do 29. července a od 6. do 26. srpna. Přihlášky
přijímá sekretariát kursu. — Anglické feriáln
kursy budou: 1. Oxford: Summer Meeting.
v srpnu přihláška: J. A. R. Mariott M. A., Uni-
versity Extension Office, 2. Londýn, od 17. čer
vence do 18. srpna a od 31. července do 18
srpna. Přihlášky: Registrar of the University
Extension Board, Un. Londýn, South Kensigton
Londýn S. W., Diroctor of the Holiday Course
3. V Edinburku, v srpnu. Přihlášky: prof. Kirk
patrik, University.
#13
alto_textblock
#13
Edice ústředního spolku jednot
učitelských.
Z novějších dějin ústavních. Cyklu
šesti přednášek, jež měl v „Besedě Učitelské“ v Praze
univ. prof. dr. Bohuš Rieger. — Cena 80 hal. Nákla-
#14
alto_textblock
#14
dem Zemského ústředního spolku jednot učitelských
v král. českém
Výborná pomůcka, nezbytná v knihovně českého
učitele. Ličíť se tu instruktivně a přehledně rozvoh
rakouské ústavy počínajíc říjnovým diplomem 1860.
promlouvá se o ústavě únorové 1861, o vyrovnání
uherském a ústavě prosincové, a vyličují se dalšt
ústavní změny. Učitel a každý intelligent vůbec ne-
obejde se bez znalosti rozvoje a za nynějšího sladi
ústavy říšské a zemské — a poněvadž tento spis vel
přehledně a věcně, zhuštěným, bohatým obsahen
svým snadno v důležitou otázku tu uvádí, sluší je
upřímně doporučiti. Ostatně pro učitele, chápajícího
význam občanského učemí ve škole národní, je spisek
dra. Riegra nezbytným
F. L. Sál: Co má věděti každý obča
o zřízení rodinném, samosprávném
státním a společenském. Díl I. Rodina
dům. Zřízení obecní. — Správa okresní. Zřízení zem-
ské. V Praze. Nákladem Z. Ú. S. J. U. Cena K 1.60
váz. K 2.30.
Spis nepolřcbuje doporučení, poněvadž vynutí si
největšího rozšíření jistě sám. Zvláště učitel, jemuž po-
třebí do jisté mtry býti jakýms vševědem, s radostí opatří
si tuto knihu, která bude mu velice často, snad denně
dobrým informátorem v otázkách praktického živol
občanského. Nemožno v této rubrice uvésti celý bohatý
obsah, ale na ukázku aspoň některé kapitoly: po-
ručnictví, řád čelední, nájem, smlouva o nájem, rušen
držby, služebnost, fideikomis; právo domovské, obecní
výbor, organisace zdravotní, složení sněmu, daně, při
rážky, stavební řád, záložny, spořitelny atd. atd.
Knihovna lidových divadel. Sv. I. Šchovane
a schovanka. Obraz ze živola o 5 jednáních. Na-
pal Fr. Havlík. V Praze. Nákladem Zem. ústř. spolku
jednot učit. Cena 1 K.
V osvětné práci po našem venkově důležitým
činitelem je ochotnické divadlo. Kdo po venkově ochot-
nická divadla pořádal — a to jsou v první řadě a la-
kořka výhradně učitelé — ví ze zkušenosti, že pro-
vozování schopných, opravdu lidových her je v naš
literatuře poskrovnu. Rozumějme: děl skutečné jite-
rární ceny a přece vyhovujících potřebám, rozměrům
a výpravě malých vesnických divadélek. Ústřední spo-
lek učitelský, chtěje vyhověti častým poplávkám po
příhodných divadelních hrách, bude vydávati Knihov-
nu lidových divadel, již šťastně zahájil I. svazkem
„Schovanec a schovanka“. Hra ta provozována
„Uranii“ a doporučena po stránce divadelnické Jak
Seifertem, hodí se výhodně malými svými požadavky
výpravnými a svou přístupností za dobrou lidovou
hru, již možno ochotnickým divadlům vřele doporučiti
(Pokrač.)
#15
alto_textblock
#15
Sportovní věstník.
#16
alto_textblock
#16
Šerm.
** Akademický klub šermířský po
řádá dnes při Všestudentské slavnosti na výslavišt
o půl 4. hod. odpolední turnaj o přebornictví česko
slovanského studentstva ve fleuretu a šavlí. Zejtrao
6. hod. bude týmž klubem pořádána šermířská
akademie za protektorátu dr. Bedřicha prince ze
Schwarzenbergů. Čestný výbor skládá se : dr. Ladislav
Pinkas, starosta Č. Š. K., dr. Stanislav Práchenský,
starosta S. K. Slavia a Zdeněk hrabě Thun. Maitr
d' assaut dr. Ettl šl. z Hvozdomilů. O ostatním při
nesli jsme zprávu minule. Při této slavnosti utká se
nejenom mnoho studentů-šermiřů českých i slovan-
ských, ale i přední mistři pražští svolili podat
ukázky mistrovských assauta a to jak ve škole
francouzské tak i italské. Zvláštností bude damský
fleuret, klerý tolik těší se oblibě v naší damské
společnosti. Bižší na plakátech. Lístky lze dostat
v kanceláři Všestudentské slavnosti »u Šlechty .
Zvláštní pozvání se nerozesílala.
#17
alto_textblock
#17
Automobllism.
** Dnes rozhodne se na okružní trati u Pacova
kdo zastupovali bude rakouský sport motocyklistský
při závodě o vyzývací cenu francouzského molo
cykle klubu. Dle došlých zpráv jsou silnice ve stavu
ideálním, všecky přípravy a bezpečnostní opatřen
co nejpečlivěji vykonány, takže zdar závodu při pěk-
ném počasí jest zajištěn. Jistota a zkušenost řidieo
pak ručí za to, že závod odbude se beze všech ne
hod. Tak aby se stalo, jest zajisté nejvřelejším přá-
ním všech sportovníků. Dva vítězové dnešního zá-
vodu spolu již s jedním strojem továrny Laurin
Klement, které první místo zadáno po úspěšném
loňském hájení rakouské výroby motocyklů při zá-
vodech v Dourdanu, zastupovati budou Rakousko
při rozhodném závodě ve Francii.
** Výsledek turistického závodu Vídeň Vratislav-
Vídeň prohlášen bude teprve během přištího týdne
neboť materiál ku prozkoumání předložený jest ve-
lice obsáblý
** Automobilní »Gymkhanu« pořádá rakouský
auto-klub dne 1. června na cvičišti na »Vysoké
vartě« ve Vídni.
#18
alto_textblock
#18
Athletika a sportovní hry-
Dnes konají se v Praze opět dva mezinárodn
zápasy footballové. Naše kluby nemohou se dohod
nouti, aby si vzájemně nesoutěžily. Období kopané
letos bylo velice silné a obecenstvo bude pomalu zá
pasy přesyceno. Následek toho — odnesou kluby.
zvláště jich pokladny. Varujeme v čas a upozorňujeme
na výstražný příklad — na úpadek závodního sportu
cyklistického. Oba dnešní zápasy budou však jistě
opět zajímavé. Nvý klub pozdravíme na břišti A. C
Sparta a sice »Freiburger F. C.«, jehož výsledky
slibují pěknou a dle posledního zápasu freiburských
i ostrou hru. V té se ale Sparta také vyzná a lak
uvidíme »kdo s koho«. Slavie zápasí se starým
soupeřem z Vídně »First Vienna Football clubem«.
Vienna znamenala v posledním čase velmi pěkné vý-
sledky; proto ale přece silně věříme »Slavii«, že pošle
Viennu domů s půl tuctem branek (ne-li více).
Lawn-tennisový cerkl v Praze sehraj
dnes na svých osmi dvorcích na Letné meziklubový
zápas s tennisovým odborem pražskěho klubu cyklisto
»Ruch«. Za pražský klub cyklistů »Ruch« hrají sly-
B. Horová a M. Vaňková a pp. Čihák, Matucha, Pilz
a Steidl. Lawn tennisový cerkl postaví následujíci
hráče sly. M. Fahounovou a L. Kubešovou a pp. Ho-
loubka, Kilmu, Knáčmera a Kabeše.
n.
#19
alto_textblock
#19
Z oyklistského ruchu.
#20
alto_textblock
#20
** Na závodišti »Buffalo« v Paříži pořádány
opět ve čtvrtek závody, při kerých Američan Kremer
ukázal se v lepším světle, než předešle. Na programu
byl závod na 10 mil, jenž konán po způsobu ame-
rickém. Každý závodník mohl si totiž přibrati »zá
vodníka-pomocníka«, který při závodě mohl jej pod-
porovati, hlavně voditi. Kramer zvolil si Gongoltze
za společníka a skutečně odčinil svoji porážku z po-
sledního čtvrtka, neb zvítězil před Jacquelinem
V handicapu na 500 m zvítězil Schwaab před Petit
Bretonem. Kramer (od mety) byl pátým.
** Český klub malostranských e
klistů v Praze III. zve k zúčastnění se rozvinut
klubové vlajky a přátelskému večírku. V den slav-
nosti Národní Jednoty severočeské, t. j. dne 1. června
sjedou se veškeré kluby přesně o 1 hod 30 min
odpol. (před seřaďováním slavnostního průvodu do
výst viště) na cvičišti Č. K. V. Král. Vinohrady (proti
měšťanskému pivovaru), kdež po krátkém proslovu
významu vlajky bude tato rozvinula.
** Skutečnou humoristickou příhodu vypravoje
berlínská »Rad Welt«. Závodníci Arend a Budzinski
(také sportovní »básník«) jedou Beriínem na starých
obyčejných kolech, s malými převody. Cestou před
jede je na nádherném »racru« (závodní stroj) s obrov-
ským převodem »120«, naparáděné gigrle a s opo-
vržlivým pohledem jim »ulítne«. Budzinski vyzve
Arenda, aby se pokusil onoho dohoniti a nabízí z
odměnu »jednu velkou bílou« sklenku piva. Arend
nemešká, šlápne do pedálů a gigrle je brzo dohoněno
a udiveno rychlou jizdou neznamých. Ve venkovské
restauraci usednou pak cyklisté pobliže a neznámý
cyklista dá se do hovoru se závodníky. Arendovi
pak chválí jeho rychlou jízdu a to tím více, jelikož
Arend vydává se mu za začátečníka. Neznámý začne
»renomovat«, povídá, že je závodníkem, že vyhrál
mnoho cen a dokonce i mistrovství světa. Závodníei
udivení táži se neznámého: s kým máme tu čest
Na to cyklista hrdě: Já jsem světový mistr Willy
Arend. Na to odvětí Arend: »Já také!« A historka
tato je docela pravdivá.
#21
alto_textblock
#21
Český zahradníku!
#22
alto_textblock
#22
Žijeme v době, kdy boj existenční se stává
tužší, kdy jednotlivec sám na sebe odkázaný pod-
lehnouti musí nebo alespoň vyčerpává bezúčinně
sily své, které by ve spojení a opoře vzájemné
mnohem lépe využitkoval.
My čeští zahradníci, kteří trpíme všestrannými
nárazy v boji tomto, kde každé odvětví stavu na-
šeho má své jiné a jiné strasti, potřebujeme sjedno-
cenosti a vzájemné podpory nejvíce.
Či snad ten služební zahradník, který závisí
od milosti svého zaměstnavatele, stojící ve stáří ben
ochrany a bez podpory a jenž po čas svého půso-
bení zařaděn jest ne mezi úřadníky, nýbrž mezi
zřízence a služebníky, nepotřebuje podati ruku svou
tomu zahradníku živnostníku, jenž zase stojí bez
ochrany proti konkurenci zahraničné i urozené kon-
kurenci domácí?
Což ten pěstitel, ten vazač a ten příručí všech
kategorií, ti všichni žijí v tom netušeném blahobytu,
že nepotřebují se sjednotiti ku práci vzájemně?
Nehledě ke stanovisku materiálnímu, které u po-
rovnání s jinými stavy jest tak zubožené, máme tu
též stanovisko morální
Co znamená dnes ten široký pojem zahradník
Co nedůstojnosti kryje jméno toto, co neoprávněných
živlů působí ke škodě naší a té dobré věci naší pod
tím nazvem
Jak trpí a znehodnocuje se ideální povolání naše
působností těchto živlů, proti kterým jednotlivecje
bezbranným
A což to školství naše odborné?
Víme, že Čech vždy ve svém vlastním domově
sám si musil zřídit učiliště své, že tuhé boje vedl
a vede za školství své, však tím, že jednotně postu-
poval, docílil těch krásných výsledků, jimiž se dnes
honosíme.
Toť důkazem nám, že i my jako odvětví tohoto
národa musíme se sjednotiti za účelem upravení
školství odborného neb vědomí intelligence a vzděla-
nosti tvoři základ samostatnosti a vyspělosti od-
borné.
A když vše to pomíneme — — —
Což ta upřimná kollegialita, to vzájemné seb
poznání, ta přichylnost stavovská, kterou tak v cizině
velebíme — není ta ničím? Nevolá samotná k nám
»Netříštěte sily své a spojte se v jeden mohutný
celek a jako armáda tisíců, vedená vůdci, kteti
láskou nezištnou inou ke svému povolání, bojujme
za práva a tužby své !!
#23
alto_textblock
#23
Český zahradníku
Na ideálním tomto stanovisku zbudována
#24
alto_textblock
#24
v
stnanní tannnta as pnah va hna nní lsn
Usurvam ennvta eskyeh zanraemnu
#25
alto_textblock
#25
Úkolem jejím bylo pěstovali vzájemnost, pečovati
o blaho odboru i jednotlivců, býti representací stavu
našeho vůči úřadům i veřejnosti, morálně, hmotné
podporovati a hajiti každého člena svého, pečovat
o staré, ku práci nezpůsobilé členy své, rozšiřovat
vzdělání pořádáním sjezdů, přednášek, výstav, pod-
porováním školství odborného atd.
Ústřední jednota tato má býti matkou všem, již
potřebují pomoci a podpory jakékoliv.
Avšak úkolu svému může jen tehdy vyhovět.
když se stane skotečně korporací ústřední, v níž
všichni jsme sjednoceni jako členové její.
Tomu tak bohužel dosud není
Tisíce je nás — ale členů jen sta, protož voláme
dnes k Vám všem z Čech, Moravy a Slezska
přijdle a přihlaste se ve svém vlastním prospěchu
podaří se nám, sraženým v jeden šik, docíliti roho,
co nás všech je toužebným přáním a životní
nutností.
Ústřední výbor pracuje na obšírném programu
jednoty, jenž veřejně předložen bude všem, kteří se
o věc zajímají o sjezdu v listopadu t. r., kdy ústřední
jednota zároveň uspořádá velkou výstavu Chrysan-
them v Praze, o čemž bližší- zprávy v kratkosti
vydány budou.
Přihlašky za členy a bližší pokyny a přání při-
jímá za Ústřední výbor p. Leop. Batě k, předseda,
na Král. Vinohradech, Riegrovy sady
#26
alto_textblock
#26
Za výkonný výbor
#27
alto_textblock
#27
„Ustřadní jednoty českých zahradníků“;
#28
alto_textblock
#28
L. Batěk.
měst. vrchní zahradník Král. Vinohradů,
předseda.
Na Král. Vinohradech, 25. května 1905.
#29
alto_textblock
#29
(Zasláno.
#30
alto_textblock
#30
DEležité pro cbchodníky a výrobse doštníki a slunečníki
Všeobecnou přízeň nacházejí z továrny na dešt-
níky a slunečníky firmy Arnošt Glaser v Praze, Na
příkopě, 27, do oběhu dané elegantní modní slunečníky
s vložkou a okrajem Linou všech barev. Prodejní cena
v malém ca. zl. 2.50. Tamtež jsou k dostání novinky
deštníků a slunečníků v uznaně dobr. a ceny hodných ja-
kost., jakož i všechny deštníkové příp., látky, potahy aid
11819
#31
alto_textblock
#31
Právěvyšlo:
#32
alto_textblock
#32
Camille Flammarion:
#33
alto_textblock
#33
STELLA.
#34
alto_textblock
#34
Román.
#35
alto_textblock
#35
Přeložil B. MI. Weigjort. — Cena K 3.8o.
skv. váz. K 5.80.
Od téhož autora vydali jsme:
Rozhovory o nekonečnu. Přeložil
Lumen. J. PACHMAYER. Cena K 2.—
skv. váz. K 3.60.
Přeložil B. M
Na nebi a na zeml. wEIGEk.
Cena K 2 20, skv. váz. K 3.40.
Přeložil B. M. WEIGERT. Cen
Uranle. K 1.80, skv. váz. K 3.40.
Poštou každá kniha o 20 h ceny vice.
K dostání v každém knihkupectví, zejmena
#36
alto_textblock
#36
Nakladatelstvi
#37
alto_textblock
#37
Knihkupectvi
#38
alto_textblock
#38
HEJDATUČEK,
PRAHA, II., Karlovo nám., z6.
Úplné seznamy skladu i antikvariátu n
požádání zdarma a franko.
#39
alto_textblock
#39
1179
#40
alto_textblock
#40
Právě vydaný román Arbesův „Agitator“ vyšel
mne r. 1895 s názvem
#41
alto_textblock
#41
Pro bratra-socialistu.
#42
alto_textblock
#42
Román dívěího srdce.
#43
alto_textblock
#43
NAPSAL J. ARBEI S.
Vzhledem k novému vydání, jež s vydáním m
jest úplně totnžné, anižují oenu svého vydání
a nabizím jej za
cenu poloviční
1 K 20 h místo 2 K 40 h
a to až do odvolání. Dostati lze v každém kni
kupectví.
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupec v Praze
#44
alto_textblock
#44
1184