#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní-a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
p
N
NAK
dpolední
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v sobdtu dne 14. března.
#5
alto_textblock
#5
vdání-
#7
alto_textblock
#7
K cISIu 73.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#10
alto_textblock
#10
Aféra profesora Wahrmunda a její význam.
Z Vídně, 14. března. Záležitost pro
fesora církevního práva na universitě v Inšpruku
dra. Wahrmunda vyrůstá pomalu na ve-
likou aféru, ze které vzejíti může prudký
konflikt mezi křesťanskými so-
ciály a německými stranami t. zv
svobodomyslnými. Již vyslovuje se mí-
nění, že touto přihodou jest znesnadněno
sblížení mezi oběma tábory německými.
Pravili jsme včera, že střely m-
řené německými klerikály alp-
skými mají cíl vyšší: ministra
vyučování dra. Marcheta. Dnes
»N. Wr. Tgbtt.« potvrzuje toto mínění, vyklá-
daje, že tentokráte jde o to, aby křesťanští so-
ciálové vyzkoušeli svoji politicko
moc a vykonali svůj rozmach. Proti komu,
se nedokládá; jest to však samozřejmým.
Ministr vyučování dr. Marchet
prohlásil k deputaci tyrolských křesťanských so-
ciálů, kteráž u něho ve věci té byla, že do-
sud neučinil ničeho, chtěje vy
čkati, jak rozhodnou soudy. Z refe-
rátu místodržitele tyrolského však prý pozoruje,
že tato přihoda způsobila veliké rozechvění, že
v Inšpruku k vůli tomu nastati prý může
prudký ruch. Proto chce rozřešení věci té
urychliti.
V Inšpruku konají se zejtra tři ve-
liké protestní schůze. Jedna jest vý
hradně pro katolické posluchače uni-
versity, druhé dvě jsou pro katolické
občanstvo, také venkovské, které hojným
počtem jest svoláno do hlavního města. Rekto
university dvorní rada Scala byl povolán do
Vídně.
#11
alto_textblock
#11
Krvavé demonstrace v Pešti.
Z Pešti, 14. března. Do pozdní noci —
přes půlnoc — trvaly krvavé demon-
strace sociálních demokratů pro
všeobecné a rovné právo hlaso-
vaci. Počaly již o 8. hodině večerní. Vtu
#12
alto_textblock
#12
dobu dělníci z odborných sdružení brali se
v několika skupinách městem. Jedna před klu-
bovní místnosti strany neodvislosti, byla však
zatlačena k západnímu nádraží, kde se spojila
se skupinou jinou. Obě skupiny na to braly se
do ulice Košuta Lájoše, aby demonstro-
valy před národním a zemským ka-
sine m. Policie srazila se s nimi
na nároží ulice Košuta Lájoše.
Srážka byla velmi krvavá. Ze zá-
sltupu vypáleno na 30 revolvero-
vých ran proti policii. Četní policejní
strážníci raněni jak výstřely z revol-
verů, tak i kameny, které rozzuřený dav
na ně metal. Policii po dlouhé námaze podařilo
se sice rozptýliti demonstranty, kteří se však
opět v sousední ulici shlukli.
Jednotlivé skupiny braly se před místnosti
parlamentárních stran, kde demonstrovaly. Ce-
stou rozbily kameny všechna okna
kaváren a vypálily četné řány re-
volverové. Na 300 osob došlo před redakci
sociálně-demokratického listu »Nepszava«, kde
vůdce jich Weltner měl k nim řeč, vyzývaje je,
aby v boji vytrvali, dokud vše-
obecné právo hlasovací nebude
uzákoněno. Na to policie s obna-
ženými šavlemi rozehnala demonstranty.
Pločet zraněných policejních stráž-
níkův a dělníků nemohl ani být
zjištěn. Dle doslechu bude se dnes a v nej-
bližších dnech pokračovati v demon-
stracích.
Z četných výjevů demonstračních dlužno
uvésti tyto momentky: Jeden policejní strážník
byl bodnut do ruky, jiný spadl s ko-
ně a byl bez vědomí dopraven do
nemocnice, jinému rozbita hlava, po-
licejnímu dozorci ranou úplně olchro-
mena ruka. Zatčeno na třicet osob, jež ve-
směs dodány státnímu zastupitelství.
Z Pešti, 13. března. (K. k) „Uherská telegrafická
kor. kancelář“ oznamuje: Vyzváno plakáty sociálně-
demokratického vedení, uspořádalo dělnictvo dnes večer
demonstrace za všeobecné volebn
právo. Bylo vyzváno, aby demonstrovalo před ná-
#13
alto_textblock
#13
rodním a zemským kasinem a pak před místnostmi
strany ústavní, strany Košutovy a ostatních měšťan-
ských stran. Poslušno tohoto vyzvání, shromáždilo
se o 329. hod. večer před klubovními místnostmi
stany Košutovy na 1000 osob, nemohly se však do-
stati až k samému klubu, poněvadž byly rozehnány
policií jízdní i pěší, která tasila šavlé. Několik
osob hylo raněno šavlemi a několik
strážníků) kamením, házeným z davu
Většina oken blízkých kaváren byla roztříštěna. Větší
šarvátka strhla se na Karlově náměstí, kde dav, chy-
stající se vniknouti do Košutovy ulice, narazil na sil-
ný oddíl policie. Než byl dán povel k rozchodu, vy-
střelilo se z davu několikráte na poli-
cii a 3 strážníci byli poraněni. Několik
policistů a jeden policejní inspektor
byli raněni kamením. Dav byl rozehnán na
různé strany. Na několika mistech se stří-
lelo. Jeden náboj vnikl do kavárny „No-
vý York“, hosty četně navštíveně, kde
zranil jedno ho z hostí. Demonstrace trvaly
do 11. hod. noční. Na 50 osob bylo zatčeno. Hmot-
ná škoda je velmi značná. Nězolik set
okenních tabulí bylo roztřískáno. Po
dobu od 8.—11. hod noční vázla doprava v největší
části VII. a VIII. okresu
#14
alto_textblock
#14
Chorvatská krise.
Ze Záhřeba, 14. března. Ve dnešní schůzi
sněmu zemského podán bude tento návrh na
změnu volebního řádu: census daňový
snižuje se v městech na 10 K, na venkově na
6 K. Úřadníci, duchovní, doktoři, profesoři, in-
ženýři atd. nabudou volebního práva také bez
censu. Volitelové se zrušují vůbec,
takže by se volby konaly přímo a tajně hlaso-
vacími lístky. Rozdělení volebních okresů zů-
stalo by nezměněno. V okresích, které mají
přes 1000 voličů, dosadilo by se více komisí,
takže by na každou komisi připadl počet 1000
voličů.
Touto reformou vzrostl by počet voličů
ze 48 000 na 250 000, takže by volebního
práva nabylo 10 47%, kdežto dosud měly je
toliko 2 proc. veškerého obyvatelstva.
#15
alto_textblock
#15
FEUILLETON.
#16
alto_textblock
#16
Z dějin šněrovačky.
#17
alto_textblock
#17
Stanovisko žen ke šněrovačce jest dnes velm
různé, kdežto některé ji zavrhují, pokládají ji mnohé
za nezbytnou součást toiletty a věří pevně, že krása
jejich postavy závisí značnou měrou na šněrovačce.
Také šněrovačka má své dějiny a rodokmen jej
sahá až do starověku. Původní šněrovačku nosily
již Řekyně a Římanky klasické doby. Sestávala z
obyčejného pásu tkaniny, který byl dvěma koženým
řemínky zavěšen na ramenou. Hellenské ženy na-
zývaly tuto část toiletty „tainidion“, Římanky daly
jí jméno „strophion“. Šněrovačka anřická byla vel-
mi primitivní a nikterak zdraví škodlivá, přes to
však vypovídali klasičtí spisovatelé, jako na příklad
Terentius strophionu boj, nebo jej stíhali satirou
jako Ovidius a Martialis.
Ze starého Říma vyšla šněrovačka do celého
světa a dospěla během staletí na své vítězné dráze
k ženám všech národů. Ve staré Gallii nosily dámy
šněrovačku pod řasnatým pláštěm a za Merovingů
a Karolingů podržely ženy ve Francii šněrovačku
římskou. V pozdějším středověku vyvinula se z anti-
cké šněrovačky pravá mučidla. Francouzská králov-
na Isabella připadla orý poprvé na myšlenku, vložiti
do šněrovačky železné pruty. Nevynikala pěknou po-
stavou, ani držením těla a myslila, že pevná šněro-
vačka dodá jejímu tělu tvaru a vzhledu. Královna
ovšem udávala ve věcech módy tón, dvorní dámy
závodily mezi sebou, aby se jí vyrovnaly a nový
vynález stal se moderním.
Šněrovačka nazývala se tehdy „basquine“ a ho-
tovila se ponejvíce ze sametu s železnými pruty.
Byla velmi nepohodlná a ztěžovala volný pohyb
ale byla ještě snesitenou. V XVI, století stala se šně-
rovačka přímo tyrankou ženského světa. Z Italie při-
šly šněrovačky z ocelové tkáně, které se podobaly
spíše brnění, přes to však byly všeobecně přijaty.
Dámy nizozemské první odhodily italský pancířa
dopomohly k vítězství lehčí šněrovačce z kůže a
#18
alto_textblock
#18
kovových prutů. V XVII. století slavila vjezd kostice
a učinila šněrovačku pružnější. V době rokoka stala
se šněrovačka přepychovým předmětem hotovila se
z hedvábí, nnohdy i ze zlatého brokátu a počínalo
se také přihlížeti k elegantnímu provedení.
Po revoluci však, když se nosila toiletta „direc-
toire“ a později „genre empire“, zmizela šněrovačka
úplně. Obojí úbor nevyžadoval pevné šněrovačky,
stačil antický pás, Když však s restaurací opět přišlo
rozdělení oděvu v sukni a tailli, objevila se šněro-
vačka znova na obzoru. V XIX. století podařilo se
učiniti šněrovačku lehčí a tvaru těla přiměřenější.
V nejnovější době dodávaji americké milionářky této
intimní součásti toiletty zvláštní elegance. Zdobí
šněrovačku zlatými sponami, perlami a drahokamy.
takže často představuje celé jmění.
#20
alto_textblock
#20
= Stoleté jubileum psacího stroje možno slaviti
letos, neboť tato dnes nepostrádatelná pomůcka není
naprosto tak nová, jak by se snad soudilo. O prvních
předchůdcích psacího stroje jsou zprávy již z 18.
století. Již roku 1714 dostal Angličan Mill patent na
na zařízení, kterým se postupně razily písmeny na
papír, ale přesný jeho popis se nezachoval. Pak byl
roku 1784 ve Francii sestaven přístroj k ražení vy-
výšeného písma pro slepce. První skutečný psací
stroj byl však, jak dokazuje Umberto Dallari, roku
1808 zhotoven v Italii. Podrobnosti konstrukce nejsou
sice také známy, ale zachovaly se ukázky písma, jež
dokazují, že šlo o psací stroj v našem smyslu. Při
studiu ve státním archivu v Reggiu nalezl Dallar
dopisy, jež dle všeho byly psány jakýmsi strojem.
Dalším pátráním se zjistilo, že stroj tento byl roku
1808 vynalezen a sestaven Pellegrinem Turriem.
Turri byl ze stavitelské šlechtické rodiny v Car-
fagnanu a narodil se asi r. 1765. Jmění jeho dovo-
lovalo mu žíti dle vlastních náklonností a při svých
rozmanitých studiích, ve veřejném působení i za
delší služby ve šlechtickém sboru vévody z Modeny
jevil již záhy zájem o vše, co souviselo s technikou
a mechanikou. Turri chodil tehdy do domu hraběte
Fantonia a dojemné přátelství pojilo jej s dcerou
jeho přítele, nešťastnou komtesou Carolinou, jež
v květu mládí oslepla. Neštěstí mladé dívky vzbudile
u Turria živé účastenství, počal přemýšleti, jak by
#21
alto_textblock
#21
ubohé přítelkyni ulehčil její osud a z toho vzešel
konečně první psací stroj. Měl slepé dívce umožniti.
aby si mohla přímo dopisovati s přáteli a archiv
v Reggiu obsahuje velkou část dopisů, tímto strojem
napsaných. Stroj byl zajisté hrubý a nedokonalý,
neboť Carolina často se obracela na sekretáře, mani-
pulace byla únavná a často jí bolely ruce tak, že
nemohla dopis sama dokončiti. Rok na to, v říjnu
1809 provdala se slepá komtessa za přítele rodiny,
asi 30letého Domenica Pallaie di Babola a v man-
želství na stroj zapomínala. Několikráte vyslovila
ještě vůči Turriovi předsevzetí, opět používati svého
psacího stroje, ale mateřské povinnosti ji úplně za-
městnávaly a stroj zůstal nečinným. Z pozdější doby
se aspoň dopisy strojem psané nenalezly. Když hra-
běnka r. 1841 v Reggiu zemřela, darovali příbuzní
přístroj jako upomínku synovi vynálezce, který ze-
mřel již r. 1828. Co Giuseppe Turri se strojem dělak,
není známo, dle všeho skončil první psací stroj někde
mezi starým haraburdím nebo na smetišti, veškeré
pátrání Dalariovo zůstalo bez výsledku.
= Souboje žen v Australii. V nejnovějším čísle
„Wide World Magazine“ podává jistý cestovatel za-
jímavou zprávu o bojovnosti australských žen. Ženy
domorodců australských nemilují míru, nýbrž rády
a mnoho se hádají. Při tom znají důkladný a účinný
způsob konečného vyřízení sporu. V podrobnostech
jest tento způsob v různých krajích sice rozdílný,
ale základ zůstává týž. Na pomezí velké západní
pouště užívá se k vyřízení podobných záležitostí
válečného kyje mužova, kdežto na řece Fitztroyi a
na východním pobřeží slouží k tomuto účelu zvláštní
soubojové tyče. Souboje konají ženy dle přesných
pravidel, zcela jako u nás muži. Je-li na příklad po
ruce jen jedna tyč, používají jí obě bojující střídavě,
každá má jednu ránu, jež vždy míří na hlavu. Po
trojí nebo čtyřnásobné výměně padne obyčejně jedna
z žen zkrvácena k zemi. Pisatel článku neviděl
aspoň nikdy, že by bylo vyměněno více než šest ran,
než jedna soupeřka byla poražena. Jsou-li po ruce
dvě hole, tedy se nejprve měří, jsou-li obě stejně
dlouhé nebc stejně těžké a tu jsou různé postoje
jako za přípravy k šermu, při nichž se ukáže, mají-l
obě soupeřky stejné zbraně.