ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3da67650-8fcd-11dd-893d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
30. března 1913. Číslo 8
#4 alto_textblock #4
mnohé a oprávněné námitky, a sice 1. vliv pro- hlídky na vyměřování daní ostatních, 2. obava před poplatkovými sekaturami v příčině dokladů, 3. obava před prozrazením obchodního tajemství a konečně za 4. poukazování na nerovnost, která tím vznikne v ukládání daně různým stavům. Snaha moje, co jediného zástupce stavu ob- chodnického v českém poselstvu, nesla se přiro- zeně k znemožnění takového usnesení vůbec. Leč, tu přesvědčil jsem se záhy, že pro takové zne- možnění není vůbec většiny ve finančním výboru, neboť veškeré kruhy agrární, sociálně-demokrati- cké, křesťansko-sociální, jakož i zástupcové men- ších slovanských národností, pokud nejsou na ob- chodu a průmyslu zúčaslnény, byly pro povinnou prohlídku knih a bylo tedy skutečné nebezpečí, že odhlasována bude. Na štěstí byli ve výboru někteří poslanci, kteří nejen že měli co zástupei měst zájem na obchodu a průmyslu, ale bylí i do- brými znalci berního práva a — co neméně platí — dobrými diplomaty. S těmi smluvili jsme takti- cký postup, který měl aspoň docíliti — nebylo-i lze prohlídku zameziti úplně — aby nahlížení do knih stalo se pokud možno všeobecným a posu- nuto bylo aspoň do druhé instance, tedy v pří- padě odvolání a do zřízení trestního, čímž stane se vyjímečným a konečně, že bude kautelováno tak, aby nebylo poplatníku nebezpečným, zvlášt poplatkově a v soutěži. To doufám, že úplně se zdařilo a vděčíme za to předně referentu dru. Lichtovi a členům výboru posl. dru. Rašínovi dru. Funkovi, kteří spolu celé jednání smluvili, změňovací návrhy společně stylisovali, podávali prosazovali. Oni tří vedli skutečně celé jednání ve výboru a přičinili se tak o naše uklidnění. Zákon je dnes ve výboru hotov a čeká jen na projednávání v plénu, kde patrně a přes různé intriky, dojde nezměněného schválení, poněvadz veškerá ujednání představují dnes kompromis růz- ných zájmů. Řečník probírá pak politickou stránku zá- kona, zvlášť údělů, jež poskytnuty býti mají ze- mím a oproti zprávám německých listů prohlašuje * důrazem, že jakákoliv změna, kterou by kdo- koliv chtěl prosaditi na podmínkách přikazování údělů zemím, setkala by se s energickým odporem najen poselstva českého, ale i zástupců jiných zemí a mohla by pochovati celý finanční plán vůbec. Na to probírá zajímavě a důkladně finanční efekt celého plánu, nynějšího i budoucího výnosu jednotlivých daní a údel zemím, jež odhaduje pro království České na 18 milionů korun. Probrav zatížení daňové jednotli- vých vrstev obyvatelstva a jeho jednotlivých sta- vů, táhl paralelu s poměry v Prusku, i dochárí z této k závěru, že blahobyt tam stoupá mnohem rychleji, než u. nás. Velmi obšírně a důkladně probral pak posl Čech veškeré na zákoně o osobních daních pro- vedené změny, vyloživ tyto a dal posluchačstvu četné, velmi cenné pokyny a rady, zvlášť co se- stavování fasí se dotýče a odpočítávání povole- ných srážek. Radí, aby se před udělením amnestie nic ne- podávalo, nic nepřihlašovalo. Až zákon bude schválen, je nutno se však dáti do práce a přiznat své příjmy pravdivě, tak, jak je skutečně máme. — Přiznejte příjem z obchodu — praví řečník — dle své bilance poslední, tak, jak jste si tuto dělali pro sebe. Ta zajisté obsahuje již přiměřenou cenu vašeho skladu zboží dle inventury, váš inventái s přiměřenými odpisy, odpis vašich ztrát v ob- chodě, jakož i vaši celou režií obchodní. V té ovšet nesmějí býti zahrnuty obnosy, které sám neb svojí chotí z obchodu si vybíráte, ale za to veškeré pa- sivní úroky. Zbytek vysaďte jako získ neb podí zisku z obchodu. Dobře bude, když hned k při- znání připojíte detaílní výpočet tohoto zisku dle bilance tak, aby jste to mohl skutečně doložiti po případě i knihami. Čístý výnos z realit, dividendy a úroky z vašich cenných papírů a vkladů mimo obchod uveďte zvlášť, rovněž tantiémy. Odpočítej- te si pak veškeré daně, mimo daň příjmovou těch, jež již v režii jsou obsaženy, pasivní úroky mimoobchodní a pojistné na život. Jen učiňte vše tak, aby jste to mohli vždy prokázat doklady, p případě i knihami, jimž teď, nebude-li oprávněné domění fals, musí býti věřeno. U mnohých poplatníků jejich příjem neobyčej- ně stoupne, ale budou také případy, že klesne
#5 alto_textblock #5
vždyť se mnohdy z jistě ledabilosti, falešného stu- du a konečně i z příčin úvěrních fatoval příjem větší, než byl ve skutečnosti. Komise odhadní budou míti nyní zvýšeno důležitost a třeba jim věnovati větší, jak dosud. pozornost zvlášť z řad obchodních. — Přednášeje přísíušníkům stavu obchodního tedy vrstvy poplatnictva, inteligentní a vždy re- álné, nechtěl jsem následovati příkladu demagogů a pronášeti plamenné protesty bez praktického účinku. Jsem přesvědčen, že lépe prospěli jsme stavu, když snažili jsme se to, co nelze zabrániti aspoň zmírniti a zlepšiti. Daně jsou u nás velké a zvlášť živnosti, ob- chod a průmysl nesmírně a rok od roku více jsou zatíženy. To vše bychom ale snesli, jen kdyby nám stát, tak jak je to jeho povinností, opatři podmínky klidného obchodního rozvoje, podmínky zvětšeného odbytu a zisku s levným úvěrem, ane- bo, když již to nedovede, kdyby nás aspoň neruši v naší vážné a těžké práci svojí neklidnou, škodli- vou politíkou, zvlášť zahraniční, která způsobuje nám hlavně v obchodě a průmyslu škody nezměrné a tisíce existencí ničí a přivádí k zoufalství. Potřebuje-li stát rok od roku více peněz, nie proti tomu nenamítáme, ale nechť nám dá také příležitost vydělávat a pak jsme ochotní plati třeba i více. Zatím naplňuje nás však každé zvýšení dan jen hořkosti! Tím končím. (Hřímavý, dlouhotrvajíe potlesk.) Doslovem předsedajícího byla zajímavá před náška o půl 11. hod. večerní skončena.
#6 alto_textblock #6
Sjezd českých stavitelů ze zemí koruny Svatováclavské v Brně
#7 alto_textblock #7
zahálen byl v neděli dne 23. března o 8. hod. več. přátelským večerem v Besedním domě. K uvílán účastníků p. předsedou Spolku českých stavitelů na Moravě p. cís. radou F. Dvořákem odpově- děl srdečnými slovy předseda výkonného výboru p. měst. rada F. Hodek z Prahy, načež následo- vala velký zájem již předem vzbuzující přednáška známého badatele a na slovo vzatého odborníka Phdr. K. Absolona: „Úvodní slovo k na- šemu výletu do Moravského Krasu“ kteráž provázena byla přečetnými krásnými svě- telnými obrazy a odměněna plně zaslouženým po- tleskem. Účastníci sjezdu setrvali pak v pospo- lité zábavě. V pondělí dne 24. března konána o 10. hod. dopol. slavaostní schůze a to v zasedaeí stni zemského sněmu markrabství moravského Z oficielních zástupců dostavili se zejména pro- tektor sjezdu J. Exc. Otto hr. Serényi z Kis-Se- rényi, c. k. tajný rada, komoří a zemský hejtman moravský, dále vrch. stav. rada dr. Jos. Piskač za ministerstvo veřejných prací, vicepresident c.k. místodržitelství v Brně p. Viktor Houdek za mi- nisterstvo obchodu a místodržitelství moravské. za vrchní zemský soud v Brně p. vrch. rada Alois Dvořáček, pak vrch. stav. rada Kosch a Mazač a stav. rada Josef Karásek, ředitel zemského stav. úřadu Dostál a vrchní zemský stavitel Utíkal, vl. rada prof. Ursiny za Národní radu, z poslanců bar. Pražák, Votruba, Msg. Šrámek, prof. Smrček. rektor vysoké školy technické inž. Sumec, děkan odboru stavebního české techniky prof. Rieger. za Inženýrský spolek a za Jednotu průmyslníků p. inž. Hodáč, za Spolek českých inženýrů vrchní inž. Rybka, předseda Spolku německých stavitelů v Brně arch. J. Nebehosteny, za průmyslovou školu v Brně vl. rada V. Dvořák, za Svaz zaměst- navatelů stavebních v Praze p. arch. Troníčeka p. Hubáček, za Čtenářský spolek v Brně JUDr. Hodáč, za Ústřední svaz živnostníků moravských pp. Klíčník a Faust, dirigent Pozemkové banky Veselý, za Společenstva mistrů zednických na Kr. Vinohradech, na Smíchově a za Jednotu mistrů zednických v Praze J. Fiedler a mnoh jiných zá- stupců spolků a korporací odborných. Po zahájení protektorem sjezdu a po přiví- tání předsedou čestného výboru F. Dvořákem ujal se předsednictví p. měst. rada F. Hodek. jenž srdečným proslovem uvítal všechny přítomně a projevil zejména potěšení nad ochotou, s jakou E. pan zemský hejtman vyšel sjezdu vstříc. Mezi oficielními projevy a různými pozdravy za- znamenati dlužno proslov p. vicepresidenta Hond- ka, p. vrch. stav. rady dra. Piskače, p. poslance Šrámka, rektora české techniky Sumce, p. vl. r. Ursinyho, zástupců polských stavitelů a zástupce německých stavitelů p. Nebehostenyho. Nepřítomnost svoji omluvila velice vřelým přípisem rada král. hl. města Prahy, jakož i četní hodnostáři, mnohé spolky a korporace a velká řada kolegů. K návrhu p. předsedy čestného vý- boru sjezdu cís. rady p. F. Dvořáka provolávána sláva Jeho Veličenstvu a zaslán telegraficky hold kabinetní kanceláři následujícího znění: „Účast- níci II. sjezdu stavitelů ze zemí koruny svato- václavské, pořádaného v Brně, zahajujíce jednání. dovolují si Jeho Veličenstvo nejmilostivějšího cl-
#8 alto_textblock #8
saře a krále ujistiti svou nejoddanější věrností spolu tlumočiti Jeho Veličenstvu přání, aby Jeho královské Milosti popřáno bylo stálého a šťast- ného žití ke cti a slávě celého našeho mocnář- ství. Na to ujal se slova předseda Ústředny spole- čenstev stavitelů a správní rady Stavitelského družstva v Praze p. arch. Čeněk Křička, jenž refe- roval o neupravenosti zákona a ne- utěšených poměrech živností sta- vebních“. Řečník ve své hluboce založené řeči vyznačil stavební charakter jednotlivých historie- kých období, zmíniv se o ideových příčinách, jež lidstvo ku provádění význačných staveb vedly. Po stručném vyličení stavebnictví ve starověku a středověku přechází k věku novému, kterýž vy- značuje se snahou po zvýšeném vzdělání, obráže- jící se ve stavbách škol všeho druhu, dále dob naše všímá si poměrů zdravotních v míře zvýšené. hygieny, kteréžto směry nalézají výraz ve způ- sobu tvoření měst a v jejich vyřešení. Zvýšené potřeby kulturně vyspělých národů kladou zvý- šené požadavky pokud se týče inteligence všech stavů. Tudiž i stav stavitelský, jehož obvod pů- sobností překvapován jest velice často novinkami, aby vyhověti mohl zvýšeným těmto potřebám, po- třebuje lepšího vzdělání, a proto budiž zákouo zkouškách stavitelských upraven ve smyslu těchto snah. V dalších svých vývodech zdůrazňuje refe- rent potřebu úpravy zákona o živnostech staveb- ních. Otázku tuto, v přítomné době dosti spleti- tou, řeší způsobem jednoduchým, žádaje pro sta- vebního živnostníka jednotné vzdělání základní (po způsobu lékařů a inženýrů), čímž by na zá- kladě stejnorodé inteligence vytvořil se jeden stav stavitelský, kterýž by se dělil specialisací na odbory, na př. stavitel-tesař, stavitel-betonář atd. Že by zvýšené vzdělání stavitelů přispělo značně k vyhovění všem snahám kulturním, uměleckým. hospodářským i technickým, jest na bílední. Řeč tato, na jejímž konci dovolával se podpory po- slanců všech stran, přijata byla hlučným souhla- sem a potleskem všech přítomných. Odborně velice zajímavým byl referát před- sedy Spolku českých stavitelů na Moravě, cís.r. F. Dvořáka, kterýž v důkladné přednášce po- jednal o snahách stavitelských kruh na Moravě, směřujících k samostatné živno- stenské korporaci, již stavitelé moravští posud postrádají, jsouce zařaděni do společenstev smí- šených. Probrav historii stavitelského spolku mo- ravského a vylíčiv působnost jeho po stránce or- ganisační a živnostenské, věnoval další své vý- vody otázce zřízení stavitelských komor. Rovněž i řeč tohoto referenta aklamována hlučným sou- hlasem. Posledním referentem v pořadí byl předseda výkonného výboru, měst. rada F. Hodek, jehož referát líčil požadavky stavu stavitel- ského při chystané reformě. Předem dotkl se stručně veškerých snah poslední doby jejích pokusů, aby správní řízení zbaveno bylo velikých svých nedostatků a značných mezer, jež praktickému životu velké překážky kladou v ce- stu. Zejména pak stav stavitelský trpí těmito ne- dostatky a pokládá zjednodušení, zkrácení a zlev- nění řízení správního za velice naléhavé. Žádá pro věci stavební pouze dvě instance a stanovení přesných lhůt k vyřízení stavitelem podaných aktů, volá po připuštění zastupování stran též po- radci odbornými, po spojení komisionelního řízení stavebního, živnostenského a vodoprávního při těchže objektech, stanovení jednotných poplatků komisionelních, stěžuje si na nedostatek náležitě kvalifikovaných technických úřadníků, zejména určených pro vyšetřování „kryti“ při všech úřa- dech, zejména pak živnostenských. Dotýká se pak nepřipustnosti, aby táž osoba zasedala a rozhodo- vala o téže věci ve dvou instancích a žádá, aby komise císařská pro reformu veřejné správy pří- padně svojí činností způsobila žádanou úpravu třeba cestou nařizovací, kdyby nebylo možno do- síci dalekosáhlé úpravy cestou zákonodárnou. Přesvědčivé vývody řečníkovy, kteréž často pře- rušovány byly souhlasem přítomných, příjaty byly dlouhotrvajícím potleskem. Po vyčerpání programu slavnostní schůze byli účastníci fotografováni před budovou zemského sněmu moravského, načež odebrali se do Besed- ního domu ke společnému obědu. Večer zúčast- nili se kongresisté divadelního představení v Nár. divadle, kteréž pořádáno bylo na počest sjezdu. Třetí den sjezdu, 25. března, věnován byl dal- ším referátům, kteréž přednesli p. arch. Čeněk Křička (.O úpravě podmínek stavebních“), pan JUC. J. Taraba, tajemník Společenstva stavi- telů v Praze (.O rozsahu oprávnění stavitele a neoprávněném zasahování do rozsahu toho“]), pan arch. Čeněk Venclík z Prostějova: „O sta- vebním řádu a malém formátu cihel“ ve kterémž zaujal stanovisko proti malému foe- mátu, pokládaje ho za citelné poškození zájmů živnosti stavitelské a dále žádal, aby ku poradám o novém stavebním řádě pozváni byli též praktičti čeští stavitelé. JUDr. J. Růžlčka, advokát v Brně, ve své řeči o osnově zákona o za- jištění stavebuích pohledávek pro- hlásil, že není možno souhlasiti, aby tato osnova stala se zákonem, poněvadž jest pochybno, zdali by mohl tento zákon stavebnímu živnostnictvu potřebnou ochranu vůbec poskytnouti, kdežto na druhé straně by způsobil veliké omezení staveb- ního ruchu. Žádal pak, aby vláda po vyslechnutí praktických odborníků vypracovala nový návrh.
#9 alto_textblock #9
kterýž by se musil omeziti na největší jednodu- chost a nejmenši stěžování stavebního životaa který by byl všeobecně platným a závazným. Pan JUDr. F. Hodač, docent české techn, v Brně. podal výklad zákona o stavebním právu a kriticky rozebral jeho vady a nedostatky a na- značil některé nutné jeho opravy a doplnění. Veškeré referáty tyto navzdor své obšírnosti neboť přednášeny byly od 9 hod. dop. do 3 hod. odpol., vyslechnuty byly s plnou pozornosti a od- měněny hlučným potleskem. Po schválení přísluš- ných resolucí usneseno, aby příští sjezd ko- nán byl v Hradci Králové, načež p. před- seda F. Hodek vzletnými a srdečnými slovy po- děkoval všem účastníkům za laskavou pozornost a hojnou účast na sjezdu. Předsedovi pak tlumo- čeno bylo poděkování za konciliantní vedení ce- lého jednání se žádostí, aby i nadále s takovou pílí a obětavou péčí staral se o potřeby stavu sta- vitelského. Ve středu dne 26. března zúčastnili se členové sjezdu výletu ku prohlídce jeskyní v Mo- ravském Krasu a propastí Macochy, při čemž vý- klad a průvod obstaral s nevšední ochotou par dr. K. Absolon a klub českých turistů v Brně [Dokončení.)
#10 alto_textblock #10
Politický přehled.
#11 alto_textblock #11
Země české.
#12 alto_textblock #12
Redakční tajemství.
#13 alto_textblock #13
V důsledcích procesu prof. Judy s olo- mouckým „Našincem“ byl vyslýchán o při- spěvatelství prof. Judy redaktor „Cíle“ Jos Ležák u okr. soudu ve Val. Meziříčí dne 26 t. m. Red. Ležák odmítl svědeckou výpověd a byl trestán pokutou 10 K. Také zodpovědný redaktor brněnských „Lid. Novin“ byl v téže záležitosti vyslýchán a výpověď odepřel z dů- vodu redakčního tajemství. Vyšetřující soudce rada z. s. Vácha uznal, že tento dů- vod ve smyslu § 153. tr. ř. s. spro- šťuje redaktora svědecké povin-
#14 alto_textblock #14
nosti.
#15 alto_textblock #15
Rudikální rozumy.
#16 alto_textblock #16
Pod záhlavím »Němci neustoupí« uveřejnil neodvislý denník opět jedno ze svých úvodních konfusorií. Odpověď německého svazu předvěe- rejškem v orgánech kasina vedoucím politikem ně- meckým na čtyři dny napřed pronesená naplňuje »Samostatnost« tak nepokrytě vítězoslavnými po- city, že je patrno, kterak by byla bývala zkla- mána, kdyby Němci byli povolili, ano může se říci, že německá odpověď, rekapitulovaná také včera v »Deutschnat. Corr.«, způsobila v táboř státoprávně-pokrokovém jařejší náladu, než s jakou se setká pravděpodobně v samém německonacio- nálním táboře. »Němci neustoupíl« jásá » Samo- statnost« a nemůže se toho fakta ani dosti na- voliti. Mezi řádky jejího úvoníku vane dech hlubokého uspokojení nad hrdinností Němců, kteři slepý konec obstrukční uličky pokoušejí se roz- bíti hlavou. Odtud pak jedna poklona »Samostat- nosti« Němcům za druhou. Odpověď jejich jest prý důsledkem dosavadní taktiky mladočesko- agrárních vyjednavačů, píše »Samostatnost«, do- savadní jejich jednání s Němci bylo prý jediným řetězem porážek, to prý nebylo vyjednávání, to prý bylo ustupování. Ano: mladočesko-agrární vy- jednavači ustupovali tak, že když se věc vezme kolem a kolem, Němci dnes vlastně žádají za pro- puštění učitelských platů z vlastní své obstrukce. tísnění nátlakem svého zemského učitelského svazu, kdežto Češi odmítají, řkouce: buď celé hospodářské pensum zemské i se sa- nací, aneb žádné zasedání se zřejmým dodatkem, že obstrukci vykupovati nebudou, nej- méně pak na splátky. Při tom ovšem mají pro sebe souhlas všech přemýšlejících lidí bez roz- dílu národnosti, konečně i německých učitelů. kteří vidí, že úprava učitelských platů je možna jenom v dělném a uvolněném sněmu. »Samostat- nost« nadbíhá ve svém lichocení Němcům tak daleko, že podle ní prý Němci právem (l!) po- čítají, že i hrozba vládním komisa- řem bude účinkovati a že mladočesko- agrární vyjednavači podřídí se rozkazu obstruk- čního generálního štábu a slibuje tomuto štábu. že tito vyjednavači propustí rozdělení zemského výboru, zemského rozpočtu a národnostní klíč. Jen tak jako pro forma připojuje: Doufejme, že na německou neústupnost odpoví rovněž neústup- ností. Čí snad jest »Samostatnost« stižena na- posled necnostnou a podloudnou ctižádostí ? Mohla si už u nás ve středu dne 26. t. m. přečísti a také jistě přečetla, že pohrůžka zeměpanským komisařem nepohne české vyjednavače k tomu. aby i jen o píď ustoupili od vyrovnací základny kterou zastávali. Chce snad neodvislý denník oso- biti si ex post o to zásluhu?! To bylo přes- příliš komické i ujišťujeme jej, že nebylo tudíž jeho výstrah ani dost málo zapotřebí. Příští vlád- ního komisaře nebude míti žádného účinku, ant vlivu na české stanovisko ve vyrovnání a dojde-li k němu s nutnou podmínkou předchozího rozpu- štění sněmu, nebude znamenati nic víc a nic míň, než korunu porážky německé ob-
#17 alto_textblock #17
strukce, jejíž strůjcové se jistě ani ve snu ne- nadáli, že po pěti letech jejího trvání budou stále tam, kde byli před pěti lety. »Samostatnost« nám potom laskavě vysvětlí, v čem viděla to »nepře- tržité ustupování« českých vyjednavačů a ten »je- diný řetěz jejich porážek«, o němž snila včer s otevřenýma očima
#18 alto_textblock #18
Biskup brněnský zakazuje kněžím politickou
#19 alto_textblock #19
činnost.
#20 alto_textblock #20
Velkou pozornost ve veřejnosti a vzrušení v světě klerikálním vzbuzuje oběžník brněnského biskupa hr. Huyna, jenž se v něm podle známé papežské buly o účastenství kněží na politicea hospodářských podnicích vyslovuje proti provozo- vání politiky kněžími slovem a písmem a nařizuje duchovenstvu diecese, aby hájilo zájmy církve víry podle pokynů biskupových. Nikdo není oprávněn — tak dovozuje oběžník — nazývati se vůdcem katolíků, neboť v čele katoliků stojí papež a biskupové. K nenadálému tomuto oběi- niku, který mluví proti všem dosavadním sklonům Huynovým, přičišují se různé výklady. Ujišťuje se, že je to výron žehravosti brněnského biskupa na olomouckého kardinála Bauera a jeho převahu mezi klerikály moravskými i v brněnské diecési, kněží nevyjímaje. Kromě toho má býti oběžník namířen proti známému klerikálnímu agitátorua vůdci strany brněnské P. Šrámkovi, jenž jako profesor na semináři brněnském požádal biskupa o třínedělní dovolenou na jih a jel do Říma s kardinálem Bauerem, kdež vlivem kardinálovým vyznamenán titulem monsignora. O tom prý se biskup Huyn dověděl teprvé z novin. Poněvadž msgr. Šrámek vyznamenán přes hlavu biskupa Huyna, podal Huyn námitky do Říma, ale marně. Odemstěním těchto mrzutostí jest prý Huynův oběžník.
#21 alto_textblock #21
Rakousko-Uhersko.
#22 alto_textblock #22
Lukácsovo slyšení u panovníka Včera byl uherský ministerský předseda dr. Ladislav Lukács přijat císařem ve sly- šení. Poněvadž nedlouho před tím byl u pa- novníka také ministr honvédů generál Ha- zai, vznikla v uherských oposičních kru- zích pověst, že dr. Lukács podá nebo již po- dal demisi a že jeho nástupcem v minister- ském předsednictvu bude Hazai. Ovšem tato pověst jako úplně bezdůvodná zmizí stejně rychle, jako vznikla. Lukácsovo slyšení bylo ohlášeno už před velkonočními svátky a mělo obyčejný účel. referovati panovníku o politické situaciv Uhrách. Po slyšení vyžádal si rozhovor s drem. Lukácsem redaktor „N. W. Tagbl.“, aby zjistil, nakolik je správna jiná pověst. rozšířená uherským tiskem o nedávné konfe- renci jihoslovanských klerikálů v Opatii. Dne 27. března sešli se v Opatii zástupci klerikál- ních Slovinců a Chorvatů z Rakouska, Chor- vatska a Bosny, aby si promluvili o nynější situaci u jižních Slovanů. Schůze se zúčast- nilo asi 40 osob, jimž předsedal dr. Mile Starčevič a mezi nimiž byli Slovinci dr. Šusteršič a Korošeč, za istrijské Chorvaty posl. Spinčič a Laginja, za dalmatské praváše posl. Prodan a Dulibič, za bosenské Chorvaty předseda bosenského sněmu dr. Mandič. Úřadní zpráva o konferenci ještě vydána ne- byla, ale dle soukromých zpráv jednalo se o udalostech na Balkáně, o chorvatském komi- sariátu a otázce, má-li se vymahati zrušení komisariátu opět obstrukcí v rakouské říšské radě. Dr. Mandič referoval o jazykové otázce v Bosně a zejména o vládním požadav- ku, aby vnitřním úřadním jazykem při bosen- ských drahách z důvodů vojenských zůstala i nadále němčina. Dr. Mandič prý ospra- vedlňoval tento požadavek vojenské správy, odůvodněný ohledy na bezpečnost říše. Aby ukázal, že němčina na bosenských drahách jest skutečně nutna, oznámil prý, že vojenská správa vymohla, aby také úřadníci stát- ních drah uherských si v brzku osvojili znalost německého jazv- ka. Takovou zprávu o řeči Mandičově při- nesl „Pesti Hirlap“. Když redaktor „N. W. Tagbl.“ ukázal dru. Lukácsi referát pešťského listu o Mandičově řeči a otázal se, co je pravdy na němčině při uherských drahách, dr. Lukács dal se prý srdečně do smíchu.
#23 alto_textblock #23
Uherští Rumuní
#24 alto_textblock #24
Od nastolení vlády hr. Khuena-Hédervára r. 1910 nepřestává se vyjednávati s Rumuny o nějaký smír neb aspoň modus vivendí s ma- ďarskou vládní stranou. Vyjednává hlavně hr. Tisza. Ale poněvadž vyjednává s osobami.
#25 alto_textblock #25
nechutí k husitismu. Vůči cizinci má však za slušné, nepouštět tuze uzdu své nevoli, snaže se poctivě zachovat spravedlivý po- hled na celek. Králi Jiřímu, kališníkovi, vzdává plnou čest a chválu. Po téhož smrti jde to v zemi arci s kopce. Podav stručný přehled událostí politických, zavírá zpravodaj- — Ačkoliv to k oumyslu mému nečelí, vidělo se mi přece v krátkosti toho po- dotknouti, aby kdokoli čísti bude, světleji poznal, s jakého stupně slávy a po- ctivosti jsme klesli . . .
#26 alto_textblock #26
Vlastní půvab starožitnických zábav! Na staré rytince objevuješ kouty dobře ti povědomé, srovnáváš, jak vypadají dnes a v duchu poznáváš proud života, jak během století táhl těmi břehy a zanechával své stopy a změny. Noříš se do starých zpráv a shledáváš, jak je ten život pořád jiný a přece zas pořád stejný. Také s otázkou Turecka tehdy za doby pána Hasištejnského živě se zabývala veřejnost. Oznamuje o tom příteli: — Cos mi psal o přípravách Tureckých po zemi a moří, zvěděl jsem již ondyno z listů jiných přátel . . . Ovšem, nic do- brého nepředvídám, pročež bych si přál, aby knižata naše již ze sna procitnuli ne-li na vždy, alespoň na čas zanecha- jíce domácího rocení a rozmařilé zahálky, s mocí sjednocenou udeřili na obecného nepřítele . . . Neb dobude-li Turek Korcyry, na věky zavřeny budou zátoky jaderského moře obchodu našemu . .. Věci ovšem nešly dle přání vlastence. Knížata rocení nezanechala. Turecká moc sláva nedostoupila tehdy ještě svého vrchole. Na štěstí, jak dnes vidíme, také netrval na věky. Ledacos dnes rozeznáváme lépe. Vždy výhoda těch, kdo o nějaké století po- zději přicházejí.
#27 alto_textblock #27
Dramatické umění. + V pátek 28. března 1913. Nově studováno a scénováno: John Gabriel Borkman. Drama o čty- řech dějstvích. Norsky napsal Henrik Ibsen Přeložil Bedřich Frída. Režisér Jaroslav Kvapi Znovu uvedený Borkman znamená rozhodný krok ku předu v dlouholeté již naší ibsenovské tradíci. Neběží sice o naprostou novinku, nebot ještě za básníkova života hrál se tento kusv témže překladě a v jiném obsazení na jevišti Ná- rodního divadla: tehdy však nebyl to více než lšterární experiment, tenkrát Ibsen byl u nás pra- málo znám a nedostávalo se předpokladů k plné- mu pochopení jeho přezrálého umění. Dnes, naopak, je Ibsen zplna oceňován, ba přeceňován, dnes již s cele vžil a v lecčems přežil, dnes prodělává Ibsenova sláva, dostoupivši snad kulminačního bodu, nej- nebezpečnější stadíum, kdy někdejší nadšenci se od něho oprošťují, kdy dřívější láska se nesprave- dlivě zvrhá v nadkritickou přísnost a kdy sev básníkově činnosti odlučuje život od historie, zlato od nánosu časových proudů. Loňské představení Solnessa na př. přineslo rozčarování a vedlo ku přání po nové revisi a nelítostném rozboru též nej- dražších nám Ibsenových symbolů: ale John G - briel Borkman, tento kus, jehož děj se víže k hor- nickým bájím o kouzelné moci zlata, vítězně ob- stál, osvědčil ryzost svého kovu; ukázal se znovu jedním z nejtišších a nejtěžších, nejmohutnějších. byť nejznavenějších výtvorů svého mistra. Ovšem co na prvý pohled nejvíc imponuje, v tom nezdá se mí tkvíti budoucí, snad trvalá životnost Ibse- nova dílat mluvím o jeho přebroušené technice tak znamenitě školené na komedii virtuosních Francouzů. Mám obdiv k bezvadnému tomu počtu. k lesklému mechanismu koleček do sebe zapada- jících, k mistrovsky zachovávané jednotě času ale úží se mi dech při tomto obdivu uměle preparo- vané látky, jejíž rozměry jsou tak moudře roz- vrženy, jejíž hustota i skupenství jsou stanoveny s přesností takřka vědeckou. Vášně jsou úzkostlivě spoutány, detailní psychologie vede k důkladnému opakujícímu se, ba přemotivovanému vysvětlování a cítíte, jak je tu, mluveno s Borkmanem, skutečně těsno v těch ponurých zdechy po čemsí volném
#28 alto_textblock #28
a nespoutatelném zatoužíte z okovů Ibsenovy lo- gičnosti, a tušíte, že v jeho kuse obcházejí živeln skřítkové, přiodění občanským žatem. Vždyť to byl osud básníka samotného. Do střízlivého útvaru občanských činoher vměstnal svou kdysl tak divokou, horskou, elementární obrazivost; tvářil se realistickým pozorovatelem společnosti, bai mravokárcem ten, kdo dovedl výskat a bouřits trolly a se skaldy zpívat a hluboko nořiti svůj zrak do tajů největšího historického dění. Je dvojí Ibse- nův světi a tam, kde do společenských dramat s prodírá představa základních přírodních mythů tam do své básnické látky dovede nejostřeji zatít lví svůj spár. Tak tomu v tragedii o Johnu Ga- brieli. Tento moderní bankovní ředitel, defrau- dant, trestanec, jen zpola náleží všední zkušenosti svými kořeny tkví v sešeřené říši severských ballad. Syn horníkův, naslouchal hluboko pod zemí lákavým zpěvům zlatých rud; syn podzemního chladu, nedovedl roztaviti svého srdce ve výhni ne- sobecké lásky: toužil po moci lesklého kovu a po své osobní velkosti. Proto sáhl v osudné chvíli. rozlomiv srdce milované ženy, po nedovolených pokladech, jimiž mínil si zajistit vládu; proto, od- pykav trest, jenž mu lidskou spravedlností byl vyměřen, živí ve své dobrovolné osamělosti nadále své bezpodstatné již sny o novém povýšení, no- vém bohatství, novém sobectví. Jak chycený vlk obchází tento zajatý demon v své kleci a v na- poleonské pose očekává hodinu, jež mu přinese svobodu a zadostučinění. Paprsek vyhaslé vášně vnikne do jeho srdce s příchodem Elliným, a spolu začne umlčený cit násilně umrtveného svědomí svou podrývající práci. Ostré světlo skutečnosti. mrazivý vzduch volné přírody, toť. čeho nesnáší churavý fantasta, zapředený do tkaniva svých lžt sofismat a přeludů; jenž od let je duševně mrtev skoná fysickou smrtí, a nad jeho bezvládným tě- lem si podávají ruku „stínové“ obou žen, z nichž zradil tu, kterou miloval. Jeden „mrtvý a dvé stínů hraje vůdčí úloh v předposledním tom Ibsenově kuse, po němž ná- sledoval dramatický epilog „Když my mrtví pro- citneme“. Borkman, výtvor kmeta skoro sedmde- sátiletého, je velikou tragedií stáří, a nedoved bych v moderní produkci jmenovati důstojnější h
#29 alto_textblock #29
pokračování tradice Krále Leara. Na čtyřech po- stavách zachytil lbsen tragiku tu, odstupňoval j dle svého podivuhodného karakterisačního umění a, nešetrně jako pravý dramatik, dovedl ji (v osu- du Foldalovu) až k hranici tragikomedie. Techni- ckou svou zvláštnost, doloženou mnoha kusy, že dějem dramatu rozbírá události zběhší se dávno před počátkem hry, doplňuje zde obsahovou strán- kou, ježto nejosudnější konflikty se odehrály před mnoha a mnoha lety a valnou část dramatu vy- plňuje vzpomínáním a upomínáním a lítostí nad nenapravitelnou minulostí. Co se jinak odehrává před očima diváků, jest v prvé řadě trapný boj rovněž vyhnaný do extremů, jejž tři staří lidé (dva z nich se sklánějí nad hrobem) vedou o syna do- mu. Proti skupině starců stojí letmo načrtnutá tro- fice mladých lidí, požívačných, nezodpovědných či naivně zaslepených. Zbrklost a nemyslivá bez- ohlednost u mladých, blouznění a přecitlivělá, lá- skou přetékající bezohlednost u starých, taks tragickému básníkovi představuje lidská společ- nosti osudová tíže, spočívající na starcích, kompli- kuje se pak tím, že všichni, dle pravého způsobu Ibsenova, jsou zapleteni ve své fixní ideje čili v své „životní lži“. Nehledíme-li k titulní postavě jíž přelhávání sama sebe stalo se životní atmosfe- rou, jest tu zdětinštělý kmet, jenž nalézá štěstí tom, že se pokládá za básníka; jest tu žena, jež sobě i synovi nalhává cosi o velkém, vážném, sva- tém životním úkolu, a druhá stařena, která si po- šetíle namlouvá, že může být strůjkyní hochov štěstí. Není divu, že sáně zbrklého mládí, zvoní e stříbrnými rolničkami bláznovství, přejedou dobrá- ckého stařičkého idealistu; ale není také smíru mezi lehkomyslnou chvilkovou vášní mladých di vochů a trudnomyslnou dlouholetou trýzní onoh zlého churavého vlka. Bez harmonie, bez kladno odpovědi, bez jasné vyhlídky jako celý Ibsenův vývoj. tak vyznívá též tato truchlohra, která ústy Ellinými v druhém aktu pronáší bezútěšně pessi- mistickou moudrost o zavražděné lásce, největšía to a neodpustitelném zločinu. Režii páně Kvapilově, která, jako vždy, se postarala o bedlivě odstíněné náladové obrazy vytkl bych, že stejnoměrným rozdělováním akcentů v konversaci a ději způsobila poněkud vloklé tem-
#30 alto_textblock #30
po a zdůrazňovala tak ony znaky, jimiž Ibsenova tragedie se udržuje na niveau občanské činohry. Z představitelů mládí pan Deyl, jako nejednou již osvědčil se dobrým interpretem rozpačitého le- váčka. Na Gunhildě paní Laudové působilo sym- paticky, že nekreslila nešťastnou matku dle sche- matu roztrpčených mučednic, nýbrž naznačovala, že by ráda zas representovala rehabilitovaný dům. Paní Hübnerová jednoduchými svými prostředky. úmyslně stejnotvárně modulovaným hlasem, pří- snými a tvrdými svými gesty, ale přece měkkými výčitkami docílila v úloze Elly Rentheimové zvlá- ště v 2. aktu dojmu nad jiné hlubokého. Panu Vo- janovi po dlouhé přestávce byla zas dána příleži- tost k novému velkému výtvoru. Již prvá podívaná na něj [na počátku druhého dějství) měla cosi překvapujícího a nevýslovně dojemného; p. Vojan. jenž dovede celým tělem, stříhem šatu, způsobem chůze a sledem kroků vyjádřiti jednolitě celého člověka, vžil se tentokráte do úlohy starce: skles- lý, s životem hotový, pomalý, přísný a hrdý staře to byl, jejž hrál, a také tentokráte — jako ve svém Richardu III. na př. — snažíl se o to, by přibležil nám lidskou stránku své postavy: tajemně demonický, zlý, škůdný ráz Borkmanovy povahy se podřizoval v jeho podání onomu moudrému. rozváženému, soucituplnému chápání trpící lidské duše. Tklivý smutek přirozeně se vyčerpávajících sil, cosi jako rozklad pyšného, pánovitého egoisty. tak dal by se chápati páně Vojanův herecký ú- mysl v druhé polovině hry: ačkoli stařec stál tu již hned v prvé jeho scéně, schýlen nad klavírem a bez možnosti tvrdého činu, bylo to na začátku třetího sktu (kdy Borkman opustil svou celu) stáře stupňované: jakoby člověk vůčihledě stárí a stár a pak přirozeně klesl v hrob. — Několika význačnými ukázkami byl nám v po- sledních letech předveden Ibsen z druhé poloviny své činnosti. Nežli zavoláme: dosti lbsena, měl bychom touhu po předehozím nejbohatším údobí dramatikovy tvorbyj touhu, vidět zas ony nejdra- matičtější Nápadníky trůnu, anebo. — neskromné přání! — uzříti zdolány problémy hlubokého O.
#31 alto_textblock #31
Branda.