#1
alto_textblock
#1
21. dubna 1904.
#3
alto_textblock
#3
půdy
#4
alto_textblock
#4
Národní hospodář.
#5
alto_textblock
#5
Lihovarská výstava ve Vídni.
#7
alto_textblock
#7
Dnes o 11. hod. dopol. bude v rotundě ná-
sledníkom trůnu, arcivévodeu Františkem Ferdi-
nandem jakožto protektorem zahájena v ý sta v
pro zužitkovánílihu akvasný prů-
mysl, k níž po dva roky byly konány rozsáhlé
přípravy a bd níž se očekává všeobecnější uznán
a populárnější zmohutnění domácího průmyslu
lihovarského.avsbi dea
Stručně se jí říká — i v projevech officiál-
nich — výstava lihovarská, a takovoul jest
skutečně svým původem, významem, obesláním
i uspořádáním. Qstatni odrětví kvasnébo prů
myslu, až na pivovnrství, nepatrně jsou
tam zastoupena, a i toto skromně se krči pře
deminujícím na výstavě a skvěle vypraveným
lihovarstvím.
Ani v odborných kruzích není valně známo
a z Vídně ovšem nikdy nebude přiznáno, že
první popud k tomuto podniku výšel z Prahy
Jako k výstavnímu trhu květnovému v Král.
Oboře již častěji byla připojena nějaká speciálni
výstavka zemědělsko-průmyslová, tak i v roce
1901 svatojanská výstava hospodářská v Praze
měla největší atrakci v oddělení lihovar-
ském, kde v zářící a hybné činnosti před-
vedeny byly lampy a motory Iihové. Tat
první ukázka v Rakousku, co vše s lihem dán se
spojiti, vyplynula z bystré a téměř prorocké
úvahy, že lih neudrží se trvale jako nesympati-
cký a stále prudčeji vyhlazovaný předmět k on-
sumní, nýbrž že jen technickýlm upotře-
bením v živnostech, průmyslu a domácnostech
další trvání lze mu zajistiti. A s tím úzce jest
sloučeno trvání četných lihovarů hospodář-
ských, které zejmena v zemích koruny české
zdatně se vyvinuly a nezbytným jšou podkladem
účelnému dobytkářství a rozumnému vzdělávání
Předlitavsko má 1340 takových závodů
Čechy 245, Morava 136, Slezsko 94. Osud 475
hospodářských lihovarů v našich zemích nemohl
zemědělstvu býti lhostejným, a proto nebylov
lihovarství opomenuto ani jediné příležitosti ku
přesunutí nezdravého těžiště konsumního v stá-
lejší a důvodnější bod spotřeby technícké.
Vedení v tomto záslužném směru převzal
Lihovarnický spolek v Praze, v němž
sdruženi jsou zemědělští lihovarníci z Čech, Mo-
ravy a Slezska a učinil skromný počátek na ho-
spodářské výstavě r. 1901 v Praze. Méně roz-
sahem, jako spíše prvním podnětem upo-
zornil veřejnost na vzmáhající se používání lihu
k osvětlování, topení a hnaní motorů.
Jak již u nás bývá, nedostatek prostředk
vylučoval hned předem všechnu velkolepost.
v jaké Vídeň na cizí útraty libovati si může, ale
vzedmuté vlny, jež i přes hranice mocnářství
hází vídeňská výstava lihovarská, způsobeny
byly oním podnětným kaménkem pražský m
jehož ve slavnostním ruchu na Dunaji zajisté
dnes ani slůvkem vzpomenuto nebude.
Proto sami tuto prvinu musíme si obhájit
a doložiti ji ještě dvěma okolnostmi, jež jako
stupně vedly k lihovarské výstavě ve Vídni.
Když na měsíc únor r. 1902 byla ohlášena
v Berlíně výstava téhož rázu, jakou letos
hostí rotunda v Prátru, předsednictvo Lihovarni-
ckého spolku v Praze žádalo ministerstva orbya
obchodu, aby vyslala do Berlína odborníky k dů-
kladnému prostudování otázky technického lihu
a ku přenesení poznatků tam získaných do na-
šich poměrů ovšem docela jiných a ne tak při-
zpivých. Odpověď nedošla, ale tato papirova
puma přece zapálila! Když již berlinská výstav
chýlila se ke konci a soukromými návštěvníky
z Čech a Moravy dopodrobna byla probádána,
vyskytli se tam dva úřadní vyslanci z Vídně,
dvorní rada Exner a stavební rada Erhard, z nichž
prvý v hodnosti sekčního chefa jest dnes před-
sedou a druhý ředitelem lihovarské výstavy ve
Vídni. Krátký pobyt v Berlíně stačil těmto ne-
odborníkům křádnému prý prozkoumání vý-
stavy i podmínek ji způsobivších, jimž zasvěcene
musili věnovati hlubší přípravu
více času, bystrozraku i rozhledu.
Výsledek onoho povrchního, jen lesk
lého poznání vidíme teď ve Vídni. Vše, čím
berlínská výstava na první pohled oslňovala, od-
borníka zarážela a laikovi imponovala, opatřene
jest v druhém vydání vídeňském nátěrem ještč
blýskavějším a pestřejším, ale k jádru nutno
se dobývati nožíkem pitevným a drobnohledem
o značném zvětšení. Scenerie lihovarské výstavy
ve Vídni má, jak později dovodíme, přibarvení
silně potemkinovské, oslní smetánku města si-
delního, způsobí na venek mnoho poplachu
podivu, ale na trvalejší dojem a úspěch její
mělké základy nestačí.
Oč vážněji a úplněji byla vypravena ne-
patrná lihovarská výstavka v Táboře r. 1902.
jež v drobném sic měřitku, ale znokrouhleněji
vystihla lihovarský průmysl zemědělský na če-
ském jihu a beze všech fanfár a aspirací i z tech-
nického upotřebení lihu podala pěkné ukázky.
Takovou krajinskou výstavku v poměru k celé
říši zveličiti a jako souladný celek vybudovati
v nejlidnatějším středisku, vyhledávaném domo-
rodci i cizinci, bylo by správnějším počínáním
než napodobovati berlínský originál na půdě mu
nesvědčící a za poměrů naprosto odlišných. Ale
kde pak by výstavní podník „provinčního“ města
Tábora, třeba jako druhý podnět vídeňským
pořadatelům oči teprve náležitě otevřel, mohl
jim sloužiti za vzor pro větší rozměry a přitažli-
vější prostředí?! Zvyk na odvislost od Německ
toužil jen po kopii z Berlína, a s tím kmotrov-
stvím i vyprošeným cejehem ciziny holedbá se
letos výstaviště v „naší jediné milované“ Vídni.
Že při tom pánům E—rům přihodil se v základ-
ním pojímání této, jinak záslužné a chvályhodné
myšlenky nejeden eror, již v začátcích neblah
stíny vrhající, tím pořadatelstvo ani dost málo
se nermoutí a dalších důsledků domysliti sna
si nedovede.
Pro výstavu dnes otevřenou praeuje plnou
parou všechen vídeňský mechanism úřadní,
žurnalistický a spolkářský. Za jejího trvání, pro-
zatím na šest týdnů rozpočteného, vykonáno
bude několik velikých sjezdů, jež v hlavním mě-
stě mocnářství, převahou slovanského, dávaj
německý ráz až příliš okatě na jevo a mají snad
vzbuzovati zdání, že rakouští Slované v kvas-
ném průmyslu mnoho nevykonali a na výstavě
ničim honositi se nemohou.
A přece plati u nás i v cizině: „Co dobrý
sládek, to Čech!“, v lihovarství vyníkají Čechov
a Poláci, strejnický průmysl tyje z našich mozků
a rukou a konec všech konců: berní síla, čerpaná
#8
alto_textblock
#8
z továren, pod daněmi se prohýbajících a ne-
přímo i z dělnictva, poměrně nejvíe konsumují-
cího, kotví nejpevněji v třízemí koruny svato-
co cn
václavské.
Kongres rakouského velkopro
myslu lihovarského zahájí v sobotu dne
23. t. m. serii několika důležitých sjezdů a bude
vhodným doplňkem výstavy lihovarské. Na něm
doslova lze demonstrovati, co předem bylo po-
věděno o povšechném rázu podniku výstavního.
Pozlátko bylo vypůjčeno z Německa, a aby se
neřeklo, dva domácí Němci mají zachrániti čest
praporu rakouského. O něco lépe vyjímati se
bude sjezd sládků rakouských od 11.
do 13. května, na němž přednášeti budou také
tři Čechové-
eel
Na lihovarském sjezdu prrní výklady
byly vyhraženy čtyřem příslušníkům říše ně
mecké. Po zahájení kongresu předsedou lihovar
ské skupiny ve svazu rakouských průmyslníků
cís. a komerčním radou Juliem Krausem, ředite-
lem lihovaru v Kolině, pojedná v úvodní před-
nášce tajný vládní rada prof. dr. Max Delbrüek
z Berlína: „O zymotechnických a manipulačních
úkolech přípravy laciného lihu k účelům techni-
ckým“; šlechtic Konrád Gans zu Putlitz z Ber
lína vyloži: „Vývoj lihovarského průmyslu v Ně
mecku“; prof. dr. P. Wittelshöfer z Berlína má
v pondělí dne 25. t. m. o 10. hod. dopol. v ro-
tundě první přednášku: „Hospodářský význan
technické spotřeby lihu“; dr. Werner Kues obra
si za thema: „Upotřebení čistých kultur v liho
varech melasových a zpracování melasových vý
palků na hnojivo“. Z domácích odborníků před-
náší v první den sjezdový prof. dr. Neumann
Wender z Černovic: „O kvašení kyslikovém“a
druhý den sjezdu zakončí cís; ráda Jul. Kraus
výkladem: „Stavovské otázky rakouského prů-
myslu lihovarského“. Téhož dne o 4. hod. odpol.
účastníci sjezdu prohlédnou si svatomareckou
drožďárnu firmy Ad. Ig. Mautner a syn.
Kromě tohoto kongresu lihovarů čistě prů-
myslových dojíti má v příštím měsíci k im-
posantnímu sjezdu hospodářských
lihovarníků z celého Předlitav-
ska, jež od prvé skupiny dělí dlouho již se vle-
koucí a letos opět rozjitřená otázka kontin-
gentu lihového. Takové protivné dva poly
nebylo lze sblížiti; ty mohou jen, až napjetí bude
nejvyšší, navzájem se vybiti, aby konečně v prů-
myslu lihovarském po několikaleté bouři zahosti
se klid a ustálení.
O různém stanovisku obou táborů bylo na
dřívějších sjezdech a schůzích mnoho rokováno
i zde dosti obšírně referováno. Oproti rozhára-
nosti při posledním rozdílení kontingentu vr.
1900 stojí před letošním rozvržením na další
čtyři léta hospodářští lihovarníci pevněji sdru-
ženi a jednou myslí ovládáni. Lihovarnické
spolky v Čechách a na Morávě zahájily zavča
vyjednávání se zástupci z Haliče a Bukoviny,
kde přes 800 zemědělských lihovarů jest roz-
troušeno, a ve dvou poradách ve Vídní bylo úplné
shody docíleno, pod jejímž dojmem všichni
svorně vystoupili se svými požadavky v anketě,
kenané koncem měsíce února v ministerstvu fi-
nancí. Co v politice dařiti se nechce, rázem
bylo hotovo vz palčivé otázce hospodářské. Če-
chové, Němcí, Poláci a Rusíni rychle postřehli
společné nebezpečí a stejným postupem se proti
němu ohradili. Na květnovém sjezdu ve Vídni
má býti toto dilo dovršeno a jednomyslným pro-
jevem korunováno.
Ale tu opět se ukazuje nevyléčitelná nepří-
zeň Vídně k federativným snahám jednotlivých
zemí neb skupin zájemců. Na včasný dotaz Liho-
varnického spolku pražského u výstavního vý-
boru vídeňského, které dny v příštím měsíci jsou
volny ku pořádání sjezdu zemědělských lihovar-
níků rakouských v přednáškovém sále rotundy,
došla po delším otálení odpověď, že tato místnost
již na všechny dny květnové jest zadána. Bude
zajímavo, o pravdě těchto slov se přesvědčiti a
potom dokázati, jakým strannickým vlivem zne-
možněno bylo v nejpřípadnějším rámci lihovar-
ské výstavy hospodářským lihovarníkům pořádati
totéž, co v nejbližších dnech za hlučného při-
spění reklamy provedou lihovarští velkoprů-
myslníci.
Sjezd hospodářských lihovar-
níků z této poloviny říšské bude prý i přes tuto
nepřízeň ve Vidni najisto v měsíe
květnu pořádán.
O lihovarské výstavě přineseme podrobno
zprávu z péra, do tohoto oboru zasvčeeného
zpravodaje, až mezery, při dnešním zahájení se
jevíci, budou vyrovnány a možno bude referovati
o výstavě úplně hotové.
Výstavními bulletiny, ve vídeňských listech
se hemžícími, nechtěli jsme kaziti pravou ná-
ladu a nepředpojatost. Řadí-li se v nich vystavo-
vatelé a návštěvníci do jizlivého pořadí: „Němci,
Francouzi, Rusové a Rakušani“, byla vy-
necháním takových nešetrných zpráv opomenu-
tým Slovanům jen nepříjemnost uspořena.
#9
alto_textblock
#9
Relorma zemědělské statistiky. Na nedávné schůzi
výboru mezinárodního komitětu pro stav a tvoření
cen obilních byla opět v popředí uvedena otázka re-
formy zemědělské statistiky vůbec. Na tomto místě
poukázali jsme již nejednou na význam řádné stati-
tistiky sklizňové a cenově všech států světa, která
je předpokladem nejen řádné informace rolníkovy.
ale i normálního rozvoje cenového a tržního Dokud
nebude otázka tato plně řešena, bude obchod se země-
dělskými produkty pohybovati se na vratké půdě
odhadů, bude ovládán tendencemi, vměle a jen ná-
sledkem neinformovanosti způsobenými se strany spe-
kulačních kruhův a živlů. Zkušenosti posledních let.
trpce postihnuvší následkem desinforinace naše země-
dělstvo, posunuly požadavek poctivé světové stati-
stíky zemědělské v akutní popředí. A s nimí ještě jiný
moment: Když jsme referovali o Goldbergrově spisu
„Země neohraničených možnosti“, ukázali jsme na
znamenitě organisovanou zemědělskou zpravodajskou
službu Unie, která byla mocným podporovatelem po-
stupu amerického obilí. Opřádajíc veškery země, do-
vedla zavčas statistickými i situačními zprávami rov-
nati cestu vývozu americkému. Rakousko mělo pro
podobnou praktiekou působnost státu vždy špatně
vyvinutý smysl. Naše konsulární úřady stávajl se
pomalu nemožnými a úřadní statistku světovou do-
dávají nám vlastně až na široká domácí data — Uhry
A přece nebyl nedostatek podnětů. Snad bylo jiech
vadou, že vycházely z českých kruhů. Již r. 1884, ledy
před dvaceti léty ukazoval český znalec, pro-
fessor táborské akademie zemědělské, dr. J. Kožaný
na nedostatky zemědělské statistiky této říše a žáda
reorzanisaci služby této tak, jak tomu pomocí úřadů
a obcí je ve státech jiných. Když podnět míjen, pro-
pagoval dr. Kožaný myšlenku svou tiskem i slovem
v příslušných korporacích. Vytrvale a soustavně. Jeho
práce nese po trpkých zkušenostech ovoce teprve nvní
#10
alto_textblock
#10
Zástavní listy české hyp. banky 59%
»» »
»
»
„
31/20
4%
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
. » (v K) 4 9 %
Mel. úpisy . . » (ve zl.) 49%
Žel. . (v K) 4
40 %
Diužní úpisy České prům. banky
41/6
Zástavní lísty mor. hyp. banky 5
„
„
40
Kom. dl. úp mor. zeměd banky
4
49%
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny
41 .
»
40
» hal. zem. banky
41,
40
„, ,
49%
Kom. dl. úpisy » »
4 %
Železnič. , » »»
41
Zást. liety Hal, akc. hyp. banky
50
„ . .
»
» Rak. zherské banky
40
„, Dolnorak. hyp. ústavu 400
„ ,
31a
Kom. dl. úp. ,
4%
»
„
31/p
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390
Únorová spol. renta (v pap.) 4 29e
Dubnová , . (ve stř.) 4.29
Květnová » » (v pap) 49%
Červencová spol. renta (ve stř.) 400
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
» korunová renta . . 49%
„ investiční . . . 31
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Ueion . . . .
»
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . .
Haličská akc. hypoleční banka .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna
. . .
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budě jovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . .
Poldina but
9. n l ,
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
,
» tov. orient. cukrov.
#11
alto_textblock
#11
Ale proto jest tím nalehavějším jí vzpomenouti a ji
zdůrazniti. Nedávné schůze uvedeného sdružení byly
nám vílaným podnětem k tomu.
Průmysl železářský. Včera vydány kartelovanými
závody železářskými výkazy odbytové na prvé čivrt
letí 1904. Nejsou valně uspokojiva čísla jeho. Odby
lyčového a Iaconového železa činil 564 000 (— 5000)
hrubých plechů 67.000 (— 7000), nosičů 254.00
(+ 31.000) a kolejnie (i s drobným materiálem
290.400 (— 5000) q. celkem tedy 1.175.000 (+ 14.000
q Celkem byl tedy odbyt za loňský rok příznivější
Jediné u nosičů jeví se vzestup, důsledek to stou-
plého ruchu stavebního „Aby alespoň z části ma-
skován byl tento nepříznivý výsledek, mluví sdělení
kartelní o vyhlídkách stoupnutí odbytu kolejnic
drobného maleriálu následkem stavby dráh alpských
Ale na jedno zapomíná se při tom: průmyslu má jit
o to, aby stoupání odbytu jeho bylo způsobeno vzrů
slem normální spotřeby (čímž objednávky pro
nove urany nejsouj Ltě přávě tomutověvoí kláde
kartel svou cenovou politikou nejvělší překážky.
Neníť organisací průmyslovou v tom dobrém slova
smyslu, jakou se ukázala na kartelní ankelě ně
mecké uhlářská konvence porýnská, nýbrž organi
sací, ovládanou spekulačními živly, kterým zvlášt
záleží na -- burse. A odlud vše, co z toho nepřízni-
vébo a odsouzení bodného plyne
Poměry průmyslu petrolejářského. Jak jsme již
sdělili, nabývá akce peštské Vacuum Oil Company
která ovládána je petrolejářským trustem americkým,
stále konkretnějších forem. Vyložili jsme již podstatu
snah těchto: trust chce stížiti situnci rakouských ra-
finerií na domácím trhu, aby oslabil vývozní akci do
Německa, anebo aby dosáhl toho, co v nedávném
jednání rakouskému průmyslu v té příčině nabízel
Na každý způsob stojí průmysl před zápasem, jehož
oběti budou ještě dosti značny. Posice räfinerií byla
by ovšem pevna, kdyby se zdařilo v plném objemu
udržeti úmluvu s producenty suroviny, kteří zavázán
jsou dodávati veškerou vytěženou surovinu „Petroleji
a tento opět jen kartelovaným rafineriím. Leč jak jsme
již ukázali, není mezi producenty suroviny (v čele
opposice stojí „Potok“ valně chuti trvati na statu
quo. Hromadicí se zásoby surové nafty nutí k hledán
nových odběratelů a tu přichází nabídka Vacuum Oi
Company v čas a ne nevítána. Kdyby se zdařilo roz-
vrátiti dosavadní sjednání producentů suroviny
zajistiti novým rafineriím naftu, pak ovšem nebude
dosavadní kartel — alespoň v dnešní své podobé —
udržitelným. A tu otevírá se speciálně menším zá
vodům vyhlídka málo vábná.
Trh peněžní. Zajímavý zjev: Soukromý diskont
roste den za dnem. Včera dosáhl až 31/% %, ačkoli sku-
tečná potřeba peněz nikterak nevzrostla a ač tské
eskont směnečný u rakousko-uherské banky nestoupá.
Jak se zdá, působí zde již nastávající termín kupo-
nový, jehož důsledkem bývá stoupající potřeba peněz.
V Berlíně vzbudilo opět stálé vydávání říšských po
kladničních poukázek jistý vzruch poměrů peněžních.
Úmysl německé banky říšské, podnititi touto cestou
vzestup soukromého diskontu, paralysován však do
jisté míry olfertami pruského námořního ústavu.
Růrné zprávy. Severouher, uhlářská společ-
nost bude platiti za r. 1903 dividendu 5% Gjako za
r. 1902). — Odbyt německého koksařské ho
syndikátu v březnu činil 701. 369 t. proti 656.700
t. v únoru a 704.229 t. v březnu 1903. — Státní
dráhy saské přijaly za březen 10.24 (+ 0.72) mill.
mk. a v prvém čtvrtletí t. r. 27.84 ( 1.84) mill. mk.
„Kotva“, společnost ku pojišťování kapitálůa
důchodů na život. Z Vídně se nám teléfonuje: Dle
přednesené zprávy v dnešní valné hromadě docílila
lato společnost nejen pokud se týče- uzavření nových
pojištění, ale též finančních výnosů opět velmi příz-
nivých výsledků. Přírostek nových pojištění obnášel
7260 smluv na 43.567.849 K 81 h kapitálu a 61. 160 K
93 h důchodů. Na pojistném úrocích Sid. bíyl
23,447164 K 23 h přijato a naproti tomu pojištěným
a požitečníkům 13.847572 K 74 h, v tom 887.674 K
31 h jako divždenda z podílu v užitku se výplatilo
Při stavu pojištění 521,475.546 K 34 h kapitálua
447.839 K 6 h důchodů obnáší úhimnný niajelek
159,767.330 K 27h.
#12
alto_textblock
#12
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 20. dubna (Pův. zpráva »Nár. Listůe.
Při udržujících se cenách došlo na dnešní burse
k závěrkám kom. dl. úpisů české Zemské banky za
K 100.05 a květnové renty za K 99 821/2.
Dále podáváno za akcie Živnostenské banky
K 250.50. České banky Union 245.50, České spole
nosti pro průnysl cukerní K 150.—, strojírny Dan
kovy K 330 —, Rakousko uherské banky K 1609—
peněz.
Jiné papíry znamenány nebyly-
Oföeiální záznamy znějí:
#13
alto_textblock
#13
x. Z Vídně, 20. dubna. (Telelgr. »Nár. Lislů«.)
Denní bursa. Velká stávka železniční v Uhrách
která znamená nejen těžkou hospodářskou kalamitu
pro Uhry, ale vzbuzuje též obavy ve příčině následko
na železniční poměry v Rakousku, měla na dnešní
bursu velice nepříznivý dojem a byla blavní příčinou,
že důležitý politický moment, spočivající ve vlastno-
ručním listě panovníkově k hr. Tiszovi, neměl na
bursu účinku. Jen z počátku byl obchod vzhledem
na příznivé zahájení bursy berlínské trochu čilejší
Když však později došly zprávy o všeobecné stávce
v Úhrách a zároveň sigealisován ze všech burs za-
hraničních značný úpadek ruské renty, odůvodňovaný
#15
alto_textblock
#15
,
»
#16
alto_textblock
#16
Pentze
#17
alto_textblock
#17
103.75
100 25
94.n
101 25
100. —
100.—
100
100.—
100.—
100.75
101 50
100-10,
99 60
100 15
102.20
100.05
102.10
99—
98.50
98. 85
101 65
99.—
100.60
100.—
94.25
99 80
94.25
100—
82 40
100 0
100.50
99 80
2955
119.4
99.60
91.55
245.50
412.—
—.—
339.-
#18
alto_textblock
#18
567.—
1609
—.—
250.50
330.—
#19
alto_textblock
#19
1234
#20
alto_textblock
#20
150.-
515.—
315.—
—.—
305.—
1930
—.—
214.—
#21
alto_textblock
#21
Zboží
#22
alto_textblock
#22
104.—
95 30
#23
alto_textblock
#23
100.75
#24
alto_textblock
#24
102 25
#25
alto_textblock
#25
100 40
1090.40
100 40
100.40
101 75
—
100.90
100 50
101.15
103 20
100 g5
103 10
100 —
991 50
99 s5
101 75
100.—
101.60
101-
95 25
C0 . g
95 25
101.—
83 40
00.70
00.70
#26
alto_textblock
#26
100 40
#27
alto_textblock
#27
99 90
#28
alto_textblock
#28
99 75
#29
alto_textblock
#29
19.60
#30
alto_textblock
#30
99 80
#31
alto_textblock
#31
91.75
#32
alto_textblock
#32
246.50
414.—
—.—
#33
alto_textblock
#33
343.—
#34
alto_textblock
#34
587.—
1611
—.—
252.50
340.—
—.—
1238
160.—
530.—
335.—
310.—
1940
#35
alto_textblock
#35
218 —
#36
alto_textblock
#36
10005
#37
alto_textblock
#37
94.20
#38
alto_textblock
#38
100.—
#39
alto_textblock
#39
pověstmi o pádu Port Arturu, smýšlení značně
ochablo. Úroveň kursů byla ponejvíce trochu nižší
značně poškozeny byly zejmena některé hodnoty
dopravní. Trh rentový byl nezměněn, devisy a valuty
částečně zdražily, na eskomptním nezměněno, 31/1.
procenta.
x. Z Vídně, 20. dubna. (Telfgrm »Nár. Listůe.
(Večerní bursa.) Kreditky 639 25, po —.—, —
nherské kreditky 755.25, anglobanka 279.50, bankovní
jednota 511.75, unionka 517. 50, läinderbanka 423.—
státní dr. 638.75, —.—, jižní dráha 80.—, pol. dr
422.50, severozápadní dráha 418.—, turecké tabákové
342.— rýmavskomuráňské 485 50, alpínky 407.75.
květnová renta 99.80, uherska korunová 97 .95.
tureckélosy 131.50 marky za hotové 117..27, ullim
—.—. Smýšleni chabe
Z Vídně, 20. dubna. (Závěrečně úřa dn
kursy.)
Únorová renta 100 50 Ivovskočernovická 582 5
rvá
pol.st.dr. rakuh. 63
75. 50
červenč. . . 99 55
jižní dráha
říjnováa
100 5
štyrsko hr. - köf.
severní dráha . 5540.—
rakouská » zlatá
119.40
rak. severozáp. dr. 417.—
» kor.
99 60
uherská » zlatá
118 35
pardubická dráha
» kor.
98.—
polabská dráha
421 50
91.60
česká sev. dráha.
rak. invest. renta
—.—
—.—
uher.
89 60
buštěhradská A
1033 —
40% zást. listy Hlyp.
B
—.—
prážsko duchcov
banky král. č. .
—.—
31/2% zást. l. Hyp.
duchcov.« podmok
—.—
ústecko tepl. dr.
banky král č.
848.—
dunaj. paroplaveb.
4% kom. dluhop.
657.—
rakouský Lloyd
Zem. banky kr. č.
turecká tabák. rež. 341.—
4o žel. dl. úpisy
100.—
rak. zbrojovka
454.—
Zem. banky kr.č.
191—
státní losy 1854
Rudoitova buť . 312.—
, 1860
alpská montan. sp. 407.25
po 500 zl. . .
152 60
rým.-muráň. spol. 483 25
182.—
Poldina huť .. —.—
po 100 zl. ..
státní losy 1864
259 —
praž. želez. sp. . 1930. —
465 —
česká montan. sp. 1234.—
tosy uvěrního úst.
vídeň. I. komun
504 —
335.—
zapadočeská ubl.
162. —
—.—
tisské losy . .
severočeská uhl.
131 50
—.—
turecké losy . .
160
mostecká uhl. sp.
rak. uh. banka .
618.—
vídeň. stavební sp.
rak. úvěrní ústav
639. 25
—. —
Schodnica
b. anglo rakouská
279 —
705.—
vídeňská unionka
517 —
haličsko- karpatské 1092.—
422. 50
—.—
peštska vagonka-
b. pro země rak.
755 ——
devisa německa
uh. úvěrní banka
117.27
» pařížská.
bank jednota.
511 25
95 32
» curyšská . . 94.87
r. ůst. pro uv. poz
922.—
. londýnská 239.5
česká b. Uriron
245.—
dvacelifrank
19.-06
Česká průmyslová
412 —
marka papírová . 117.27
banka . . . .
—.—
rubl
252 75
Živnost. banka
roln. úvěr. banka 340.—
Slabé zahraniční zprávy a uherská stávka želer-
nični, způsobily zamiklost.
Eskontni zazby 31/14—31/2 procenta
x. Z Vídně, 20. dubna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Devisy. (První čisio znači peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 198 60
198.90 Amsterodam na delší ihůty —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—-
Brussel na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka
králké ih. za 100 mk. 117.20, 117.40, Německo na
delší lhůty 11725, 117.55. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239.45, 239.70, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.12 1/
95 25, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. ih. za 100 rublů —
—.—, Petrohrad delší lh. —-
—.—, Paříž šek
a krátké ih. za 100 Ir. 95.30, 95.40, Paříž delší ih
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
94.85, 94.95, delší lhůty —.—, —.—, Švýcarý
šek a kr. lh. 94.85, 94.95, na delší lhůty —.—
—.—
Berlínská bursa. 20. dubna. (Zvl. teleř. zpráva
»Nár. Listů«.) Při zahájení obchodu byla bursa pev
nější na včerejší zprávy z burs západních. Schanf
bausenské bledány na zprávy, že nastane zvýšení
kapilálu. Také drážďanské vyšší. Kanadské a batti-
morské na Nový York nižší. Báňské akcie mdlé
slabší. Na trhu rentovém byly španělské a tureck
vyšší. Řišská půjčka byla opět slabší. Dynamitové
chabě na sdělení hamburské o špatnější dividende
než se očekávalo. Konec byl všeobecně slabší na
chnbý Londýn a na Paříž. Soukromý diskont 3 proc.
První citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 201.37, 200.75. Diskont
183 —, 182.62, Německá banka 216 25, 215.75. Ob
chodní společnost 151.25, 151.—, Drážďanská banka
149—, 149.—, Španělské exterieury —
Bochuouské ocel. 190.60, 1 9.12, Lanřina huť 239.60
238.37, Dortmund. Union lit. C. 81.25, 81.25, Har
penská uhl. spol. 196.—, 195.87, Gelsenkirchenská
ubl. spol. —.—, —.—, Hibernia 196.20, 195.87
Consolidace 404.—,—.—, Severoněmecký Lloyo
104.70, 104 62, Packet —.—, 107.12, Kanada —
—.—, Transvaal —.—, —.—, turecké losy 130.90
130.—
Z kasovních papírů: Concordia 322.25, —.-
Eschweilské 242.25, —.-, Geisweidské 161. 10
—.—, Hochdahi 149.—, —.—, Katovické 207 . 90.
Wilhelm 231.—, —.—, Phönix 161. 25
—.—,
Rh. Stahi 178.25, —.—, Schalker G
.—
—.—, Westfalia 156—, —.—, Orenstein
458.—
150.50, —.—, Rh. Melall 64.—, —.—, Hasper
193.25, —.—, Donnersmark 232.50, —.—, Hold-
schinský 113.50, —.—, Vutcan 238.90, —.—, Bis-
mark 255.—, —.—, Caro 105.75, —.—, Hoesch
200.—, —.—, Georg Marie 108.80, —.—, Kö-
nigsb. 160.—. —.—, Nordstern 284.40. —.—.
Petrohradská barsa. Z Petrohradu, 20. dubna
(Zpráva Živnostenské banky.) 4% umfikovaná renta
92 75, losy z r. 1864 379.—, losy z r. 1866 305.
ruská banka 291.—, mezinárodní banka 369 —, Baku
430, Mantašev 182.50, Briansk 107.50, Nikopol 88.—
Z Berlina, 20. dubna. (O 1 hod. 15 min. odpol.
Kreditky 201.10, státní dráha 137 25, lombardy 14.—
Smýštení klidné.
Z Berlina, 20. dubna. (C.-B.) Kreditky 200.60
stální dráha 137.—, jižní dráha 14.—, diskonto 182 70
německá banka 215 50, obchodní b. 150.70, dráž
danská b. 149 —, darmštadtská banka 144.50, ná
rodní banka 120.—, dráha Henri 102 70, Transvaa
—.—, Kanada 116.20. Gotthard —.—, Lloyd 104. 60
Packet 107.10. — Za hotové: Lauřina huť 238.50
dortmundské 81 20, bochumské 189.50, gelsenlir
chenské 209.90, Hibernia 196.—, harpenské 195.70
Consolidace 403.—. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 20. dubna. (Tel. závěrečné kursy.
Úvěrní akcie 201.—, akcie společnesti státní dráhy
13070, lombardy 13.90, papírová renta 100.80, stří
brná renta 100.90, zlatá renta 101.80, uherská zlat
renta 100—, uh. korunova ronta 28.30, 49% rak
korun. renta 99 90. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 20. dubna. (Dodat. bursa.) Úvěru
akcie 201.—, státní dráha 137 70, lombardy 13.90.
Z Paříže, 20. dubna. (Počáteční bursa.) Bproe
renta 97.37, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení mdlé.
Z Paříže, 20 dubna. (Telegraf. zavěrečné kursy.
Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc renta 97 32
3Pproc. renta —.—, italská renta 102.85, rakouský
pozemkový ůvěrní ústav 1280.—, státní dráha —.—
lombardy 83.50, směnky na Londýn 25.131/2, rakou-
ská zlatá renta 100.45, uherská zlatá renta 100.70
otomanská banka 577.—, tabáková režie 370 —, tu-
recké losy 121.75. Smýšlení chabé.
#40
alto_textblock
#40
Trhy na zbomhi.
#41
alto_textblock
#41
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: p šenice
česká 1903 76—80 kg K 8.65, 9.05, uherská 190
— kg 0—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakosť — kg 0.—, 0.—, česká stará 0.—, 0.—
vadné jakosti 8.—, 825: žito české 1903 nové
72—76 kg 6.80, 710, české 1903 — kg 0—
0.—; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 8.15, 8.25, první jakosti
790, 8 —, střední 7..60, 770, merkantilní 7.40, 7.50,
ječmen k seti 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1903 6.35, 6.40, prima 1903 6.30, 6.35, merkantilní
6 20, 6 25, k setí 0.— 0.—, oves 1903 0 —, 0.—.
kukuřice uher. 1903 6.50, 6.60, cizozem. 0 —, 0.—
cinquant. 1902 K 7 90. 8.—; vlkev česká 7 —, 7. 25
haličská 6 75, 6.90, uher. K 6.75, 6.90, pohane
0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—.
#42
alto_textblock
#42
Danek
#43
alto_textblock
#43
Pražská plodinová bursa, 20. dubna.
#44
alto_textblock
#44
Mlýnské výrobky, Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. O K 29.50, 30.—, č. 1 28.50, 29.—
č. 2 27.—, 27.50, č. 3 24.50, 25 —, č. 4 23.—, 24 —,
č. 5 2150, 22 50, č. 6 19 50, 20.50, č. 7 17 50, 18. 50,
č. 8 14.—, —.—. Žitná mouka č. I. 21.50. —.—, č. II.
20 50, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —.—.
Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.70 hrubě 10 50,
1070. otruby žitné 10.80, 11.—, krupice 29. 50, 30 —
prach 11.40, 11.60. tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
39.—, čís. 3/0 39.—, čís. 2.0 39.—, čís. 0 38.—, čís1
36.50, čís 2 35.—, čís. 3 33.50, čís. 4 32. —, čís. 5
29 50. čís. 6A —.—, čís. 73 —.—, č. 8A —.—, čís.
9A —.—, zlom 20.—, 21.—.
Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimní
suchá 1902 —.—,—.—, zimní suchá 1903 —.—, —.—
zimní mokrá 1903 —.—, —.—, mák modrý český
24.25, 25 25, modrý ruský —.—, —.—, kmín český
—.—, holandský 26.—, 27.—, jetel bílý 59.—, 84. —
červený 55.—, 75.—, růžák —.—, —.—, konopná
er, .—, naneska 1U.25, 11.—,
lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus)
—.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K 10.50, 12.75, ke krmení —.—, —.—, boby —.—,
—, hrách Viktoria 9.—, 11.50, k vaření žlutý
9.—, 10.—, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmení
7.50, 8.—, čočka 1903 14. —, 17 50
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
K 15.—, 20.—, bosenské 110/120, 80/85 20.—, 29.—,
srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.—,
—.—, hrušky 19.—, 40.—, křížaly 16.— . 18.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 3.—, 3.30, nelisované 3.—, 3.30, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 1.80, 2.—, ke krmení 1.50,
1.60, ke stlaní 1.50, 1.60, cizí 0.—, 0.—
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 2 25,
2.75, k jídiu cizí ——, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—.
Zvířscí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádle uh.
70.—, 71.—, sádlo amer. 63.—, 64 —, 1ůj —.—, —. —
#45
alto_textblock
#45
Obili.
#46
alto_textblock
#46
T. Z Vídně, 20. dubna. (Telel. »Nár. Listů«.)
Plodinová bursa. Dle zprávy ministrů obchodu
v obou polovinách říše jest stav ozimního obilív
Rakousku velice příznivý a v Uhrách ponejvíce pří-
znivý. Očekávají se tudiž dobré žně. Též o jarních
pracích došly příznivé zprávy. Smýšlení bylo vzhle-
dem na to a na chabější americké záznamy klidné,
konsum zachovával nejpřísnější reservu a obchod
byl následkem toho zcela nepatrný. Ceny se ne-
změnilý, protože majitelé byli rovněž zdrželivi. —
Znamenala: Pšenice tisská 8.70, 9.20, pšenice slo-
všcká 8.40, 8.75, pšenice z jižní dráhy 8.40,
870, z Moravského pole 8.25, 8.70. — Žito slovácké
6.85, 7.—, z okoli Pešti 6 80, 6.95, z jížní dráhy 6 60
6.70, různé uherské 0.—, 0.—, rakouské 6. 75, 6.90.
— Ječmen moravský 7.50, 8.50, z okolí Vídně 6.65.
7.30, slovácký 6.80, 8.10, z jižní dráhy 6.80, 7.60,
severo uherský 6.80, 8.30), pro pivovary 5.50, 6. 15.
pro krmení U.—, Č.—. — Kukuřice uherská nová
5.45, 5.65, cingnantinská nová 5.80, 7.25. — Oves
uherský špatnější 5.40, 5.60, prima 5.75, 6.80, vybí-
raný 5.75, 6.80. Repka poholová 11 20, 11.40, ru-
munská —.—, —
Z Vídně, 20. dubna. (Telgr.) Pšenice tisská 8. 70,
9 20, banátská 8.25, 8.70, slovácká 8.40, 8.75, smý-
štení klidné. Žito slovácké 6.85, 7.—, pešťské 6.80
6.95, smýšlení nezměněné. Ječmen moravský 7.50
7.50, smýšlení upevněné. Kukuřice uherská 5.45, 5.65,
cinquantinská 6.80, 7.25, smýšlení sotva dodrž. Oves
uherský, střední 5.55, 5.85, uherský prima 5.75, 6.10,
smýšlení klidnější. Řepka pohotová 11.20, 11.40, smý-
chabé. Počasí krásné.
Z Pešli, 20. dubna. (Telgr.) Pšenice na duben
7.85, 7.86, na květen 7.88, 7.89, na říjen 7.89, 7 90,
žito na duben 6.26, 6.28, na říjen 6.56, 6.58, oves
na duben 5.20. 5.21, na říjen 5.50, 5.52, kukuřice na
květen 5.10, 5.11, na červenec 5.23, 5.25. —— Nabídky
pšenice mírné, koupěchtivost zdrželivá, smýšlení při-
znivější. Obraty činily 17.000 metr. centů. Ceny
pšenice o několik haléřů stouply. Ostatní druhy obilí
nezměněny. Trh terminový byl zahájen smýšlením
klidným. V dalším průběhu kursy poněkud ochably.
Počasí krásné.
Z Pešti, 20. dubna. (C. T.-B.) Závěrečné kursy.
Pšenice, smýšlení chabé, na duben 7.76, 7.77, na
květen 7.83, 7.84, na říjen 7 82, 7.83, žito, smýšlení
chabé, na duben 6.22, 6.24, na říjen 6.46, 6.47, oves
smýšlení chabé, na duben 5 17, 5.18, na říjen 5.47,
5.48, kukuřice, smýšlení chabé, na květen 5.08, 5.09,
na červenec 5.21, 5.22, řepka, smýšlení vleklé, na
srpen 10.95, 11.05 Počasí krásné.
Z Barlína, 20. dubna. (Telegram.) Pšenice pevná,
na květen 171.75, na červenec 172 25, na září 170.75,
žito stálé, na květen 136 —, na červenec 139. —
na září 139.25, oves chabý, na květen 125.25, na čer-
venec 129.75, kukuřice klidná, na květen 110.—,
na červenec 110 25. Počasí zamračené.
Z Hamburku, 20. dubna. (Telegr.) Pšenice stoup.,
bolštýnská 170.—, 173.—, žito stoup., meklenburské
134.—, 138.—, žito ruské stoupající, 101.—, 106 —.
Počasí krásné.
Z Paříže, 20. dubna, 3.15 hod. (C.- T. B.) Oves,
smýšlení slálé, na duben 13.90, na květen 14. 20,
na květen srpen 14.50, na září-prosinec 14..85, žito,
smýšlení klidné, na duben 15.25, na květen 15.—
na květen srpen 15.—, na září prosinec 14.65, pše-
nice, smýšlení mdlé, na duben 21.25, na květen
21 25, na květen-srpen 21.25, na září-prosinec 20 65,
mouka, smýšlení mdlé, na duben 28..25, na květen
28 60, na květen srpen 28 55, na září prosinec 27 95.
Počasí krásné.
Z Pařiže, 20. dubna. (Telegram.) Žito klidné,
na duben 15.25, na květen 15.—, na květen srpen
15.—, na září-prosinec 14.65, pšenice mdlá, na
duben 22.25, na květen 21.25, na květen-srpen 21.15,
na září-prosinec 20.65, mouka mdlá, na duben
28 25, na květen 28.60, na květen srpen 28.55, n
zaří-prosinec 27.95. Počasí krásné.
#47
alto_textblock
#47
Cukr.
#48
alto_textblock
#48
—n— V Praze, 20. dubna. (Původní zpráva
»Národ. Listů«.) Surovina. Poněvadž včerejší
večerní trhy zahraničné poněkud se oslabily, za-
hájen náš dnešní dopolední trh vyčkávavě. Te-
prve po dojití opět vyrovnaného Hlamburku
vystoupili kupci s podáním K 19 65 za poho-
tové zboží a K 20.45 za říjen-prosinec z Ústl.
Když dopolední Magdeburk ohlásil záznamy,
převyšující hamburskou paritu, zvýšili zdejší
kupci své nabídky o 5 h. Tyto ceny nedoznaly
dále žádné změny, ačkoliv odpolední Hamburk
pro většinu lhůt se zlepšil, i končí naše burs
při ustáleném směru záznamy K 19 70 za po-
hotové zboží a K 20.50 za novou kampaň
franko Ústi.
Zadní výrobky docilují dle jakosti K 18 80
až 19.40 v paritě ústecké B. 889
Trh s bilým zbožím jest klidný
v cenách nezměněný.
Celkové zásoby cukerní v Hamburee
činily dnes 165.550 t. proti 171.690 t. před
týdnem a 107.860 t. před rokem.
#49
alto_textblock
#49
Úřadní záznamy pražské bursy cukerni. A. Su-
rovina. I. výrobek basis 88 procent rend za
100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad
Labem ze stanice K 19.70, 19.90, z Ústí nad Labem
přístaviště 19.70, 19.90, z Prahy 19.20. 19 40. z Prahy-
Karlína překladiště —.—. —.—, z Kolína 19.—, 19. 20.
z Pardubic 18.70, 18.90, z Kralup 19.35, 19.55. —
Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanice
na říjen-prosinec —.—, —.—, z Ústí z přístaviště
na únor —.—, —.—, na květen II. polovice
.—, —.—, na říjen prosinec 20.50, 20 60, na
prosinec —.—, —.—. Z Hamburku na listopad
—.—, —.—. Zadní výrobek z Ústí nad
Labem basis 82 procent —.—, —.—, basis 88 pro-
cent —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg:
pohotové zboží: rafináda I. 65.50, 66.—, rafi-
pilé centrifugální 64. 25, 64.75,
náda II. —
cukr kostkový v bednách I. 66.—, 67.—, cukr kost-
kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučka
v pyllích —.—, —.—, centrifugální pilé transito k do-
dání z Terstu 26.—, 26.50; zboží lhůtové:
rafináda I. (na květen-září) 65..50, 66—, surový
cukr pro potřebu maloživnostníků z Prahy —.—,
—.—