ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3d8050b0-8fcd-11dd-aba9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 45
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
28. března 1913. Číslo 84.
#4 alto_textblock #4
Pinkasa říš. posl. p. prof. Funk prohlásil, že pojedná jen o malém finančním plánu a rozhovor o politické siluaci vnitřní i zahraniční že ponechá schůzi příští, kterou svolati hodlá, pokud možno. ještě před jarním sejřtím se říšské rady. Bude-li finanění plán uskutečněn, uspořádá ve svém vo- lebním okresu řadu informativních schůzí, aby voliči byli o něm a jeho důsledcích zevrubně po- učeni. Potom uvedl příčiny, jež vedly k malému Hinančnímu plánu a pojednal obšírně zejménao otázce sanace zemských financi. Nastíniv příčiny, jež vedly k tomu, že hospo- dářství zemská ocitla se ve kritické situaci, pro- bral podrobně vývoj otázky sanace financí zem- ských. Vylíčiv principy údělů, jež poskytnuty zá- konem o přímých daních osobních z r. 1896 a zá- konem o zvýšení daně lihové z r. 1901, pojednal zevrubně o anketě, jež svolána v únoru 1908 jejímž předmělem byla otázka sanace financí zem- ských, dále o finaněním plánu Korytowského z r. 1908 a plánu Biliňského z r. 1910 a zásadách obou těchto plánů pro sanaci zemských financi, o plánu finančním Mayerově, jenž tvořil základ pro po- rady finančního výboru, letos konané, a o zása- dách, na nichž spočívá elaborát výboru finančního. Zejména zevrubně dotkl se otázky závíslosti údělů od osvobození od přirážek autonomních a pro- hlásil oproti roztrušovaným zprávám o změnách zá- sad. finaněním výborem usnesených, s důrazem. že jakékoliv změny přijatých zás ad. jež přivoditi by mohly, že by úděly zemím byly vázány předchozím usne- sením sněmů, že přirážky autonomn v těch kterých zemich vybirány ne- budou, musilo by dle názoru jeho roz- hodně přivésti celou českou delegaci na stanovisko nejrozhodnějšího od- poru proti plánu finančnímu vůbee. Potom přešel ku proponovaným změnám osob- ní daně z příjmu. Uvedl jich výhodné i nevýhodné stránky a pojednal zejména zevrubně o otázce zvý- šení existeněního minima, jež různými návrhy proponováno na obnosy 1600 K, 2000 a 2400 korun. Otevřeně doznává, že pro zvýšení takové vysloviti se nemůže a že zneužívá se otázky této způsobem demagodickým. Principem, na němž o- svobození existenčního minima spočívá, jest, že má daně býti prosto to, čeho třeba k úhradě ne- zbytných potřeb. Stanovení přesné ciferní výše a jakékoliv jest vždy libovolné, ano nedá se přesně provésti. Zejména bylo by nutno — mělo-li by poněkud docileno býti správného přiblížení se zá- sadě — odstupňování výše dle poměrů místních. Obtíže zde vznikající nejlépe illustruje návrh finan- čního ministra francouzského Caillauxa, jenž nebyl uskutečněn. Mimo to bylo by nutno rozeznávati mezi přijmem založeným, přijmem, plynoucím z ka- pitálu, a nezaloženým přijmem — z práce a pří- jmem osob svobodných a ženatých. Provésti ta- kováto diferencování v zákoně možným není. Proponuje-li se obnos jako osvobozený, jeni sloužiti má k úhradě nutných potřeb, nesmí i to býti puštěno se zřetele, že daň sama jeví se jako náhrada výdajů, jež působí státu udržování určitých institucí, jež ukojiti mají určité nezbytné potřeby jednotlivce a jež takto vlastní silou uhra- diti by nemohl (na př. výdajů na udržování bez- pečnosti, spravedlnosti, komunikací a p.). Mimo ty- to příčiny všeobecné mluví proti zvýšení existeně- ního miníma příští specifické příčiny naše. Účelem reformy jest zvýšení příjmů státních za účelem do- sažení úhrady na částečnou sanaci zemských fi- nancí a na služební pragmatiku. Zvýšení existeně- ního minima mělo by v zápětí úbytek (dle statisti- ky posledně oficiálně uveřejněně dle poměrů r. 1910): Při zvýšení do 1600 K 4,444.903 K, do 2000 kor. 8,620.052 K a do 2400 K 11.515.780 K. Úhra- da úbytku toho musila by býti opatřena zvýšením sazeb osobní daně z příjmu neb musilo by se dáti méně zemím. Zvýšení sazeb v stupních nejnižších nelze vůbec provésti. Ve vrstvách středních i nej- vyšších vykazuje nově navržená daň stoupání značně vyšší než ve státech jiných a nelze zde na zvýšení další pomýšleti, nehledě ani k tomu, že zvýšení další v přijmech nejvyšších by také nebylo přijato panskou sněmovnou, kde určitě proti zvýšení navrhovanému bude odpor značný. Přesun takový možným jest vůbec jen ve státech kapitálově silných. Rakousko státem takovým ne- ni, jak patrno odtud, že zde jest (dle poměrů . 1910) pouze 5214 poplatníků (z celkového počtu 1300.000) s přijmem od 40.000—200.000 K a pouze 498 s příjmem nad 200.000 K a že zde 40.7 proe. všech příjmů tvoří přijmy úřadnické, jež o kapitál se neopírají. Jest ostatně typickým, že kapilálově daleko silnější státy německé mají existenční mi- nimum nižší než u nás, takže pohybuje se mezi 300—900 mk. a že pouze Anglie, země kapitálově daleko silnější než Rakousko, má jediná existenční minimum vyšší než Rakousko (120 liber). Rakou- ské minimum jest ze všech států evropských mimo Anglii nejvyšším. Eventualita druhá, dáti méně zemím, vedla by k tomu, že země musily by zjed- nati si úhradu vyššími přirážkami, jež musili by nésti majitelé domů, pozemků, obchodů a živností. Ti musili by pak něsti úbytek, vznikající osvobo- zením existenčního minima, v podobě přirážek i za ty, kdož vůbec přirážkám nepodléhají. Nehledě k tomu, nesmí se i zapomenouti, že zvýšení existenčního minima znamenalo by ztrátu volebního práva do obcí celé řady osob. Konečně jest i obava, že stanovení značnějšího exist. miní- ma vedlo by ke snahám umělého zvyšování zákla- du pro zdanění úřady finaněními, jež dle zkušeno- sti tím více se zdaří, čím pojem jest vyšší a méně snadno zjistitelný (tak u živností). Osvobození mě- lo by v zápětí pak efekt opačný — umělé a ne- správné zvyšování daní. S velkou pozorností vyslechnuty byly řečníko- vy všestranně poučné vývody o řízení ukládacím a vytýkacím, o omezení účinků kontumačních, o právech poplatníkových, hlavně pak obšírný vý- klad o povinném předkládání obchodních knih, řízení trestním a amnestii. [Dokoně.
#5 alto_textblock #5
Politický přehled.
#6 alto_textblock #6
Země české.
#7 alto_textblock #7
Redakční tajemství v Olomouci
#8 alto_textblock #8
dr. Herben, red. Času“, vypověděl bez obalu, že prof. Juda jest častým dopisovatelem „Ča- sn“ a že inkriminovanou lokálku také asi ne- pochybně psal. Z toho dedukuje dr. Hruban takto: „Jestliže vedl dr. Hruban redaktory „Pozora“ za svědky v téže záležitosti dopi- sovatelství Judova, domníval se, že i oni bu- dou podobně vypovídati, aniž by považoval výpověď svou za porušení redakčního tajem- ství jako dr. Herben.“ K tomu ovšem možno dedati, že byla-li u dra. Hrubana skutečně takováto domněnka, mohl ji býti zproštěn co nejdůkladněji odporem obou redaktorů, který přece provokoval usnesení komory a začež jsou nyní stíháni pokutami a pohrůžkou vě- zením, nebudou-li vypovídati, t. j. nezruší-l svého povinného redakčního tajemství. Uzna- jí-li organisace pokrokových žurnalistů výpo- věď dra. Herbena,“ píše dr. Hruban dále, „za porušení redakčního tajemství a bude-li d Herben za to vyloučen z pokrokových žurna- listických organisací, pak doufáme, že dr Hruban upustí od vymáhání svědectví na ostatních pokrokových redaktorech, do jichž listů prot. K. Juda pravidelně psával.“ To jsou veru zásady, které patří do mu- sea logických rarit. Dr. Hruban upouští od porušení redakčního tajemství obou redakto- rů „Pozora“, jestliže je prohlásí pokrokové organisace skutečně za zrušení tajemství do- datečným odsouzením dra. Herbena, k němuž dojíti nemůže, aspoň nikoli formou drem. Hru- banem žádanou, poněvadž dr. Herben nen organisovaným žurnalistou. Než dr. Hruban má po ruce resoluční prohlášeni všech českých organisací žurna- listických, že výpověď redaktoru „Pozora“ by byla porušením re- dakčního tajemství, zná tedy úsudel o nejvlastnějším, aktuálním případu, o který běží a to by mu mělo stačiti. A kdyby mu ne- stačily české korporace žurnalistické, obě če- ské i moravská, může mu býti poslouženo usnesením vídeňské „Concordie“, která právě v případě olomouckém vyslovila se na praž- ský podnět co nejrozhodněji pro oba redakto- ry „Pozora“, uvedené drem. Hrubanem v kon- flikt s nejsvrchovanějším zákonem stavu povolání, v němž bohdá zvítězí. Ostatně sdil názor českých žurnalistů o nedotknutelnost redakčního tajemství žurnalisté všech národ- ností, jak vysvítá z příslušného usnesení Mezi- národního Svazu na posledním římském jeho sjezdu. Dr. Hruban by jednal jenom ve vlast- ním prospěchu, kdyby upustil od svého, stav žurnalistický tak těžce poškozujícího návrhu na svědecké vyslechnutí redaktorů „Pozora“ Sapienti satl
#9 alto_textblock #9
Liberecký protest proti německé právnické fakultě pražské.
#10 alto_textblock #10
Profesorský sbor německé právnické fakult v Praze navrhl před nedávnem vrchního finan čního radu finanční prokuratury Frant. Meisla za řádného profesova finan ní vědy na téže fakultě. Proti tomu uveřejnila »Relchenberger Zaitung- velmi ostrý článek, dovozující, že je to první pří- pad, že řádným profesorem jmenován někdo bez habilitace. Dr. Meisl je prý před ode odem n odpočínek a s právnickou fakultou neměl jakživ žádných styků, vyjma že býval členem zkušební komise, a to u studentů velmi neoblíbeným. Na- psal prý jenom pojednání o příjmové dani v Prusku a přeložil svazek z finan ní vědy Knizlovy do němčiny. V článku činí se narážka na vyznání dra. Meisla a vyslovuje se i pechyb nost o jeho německé národnosti. Ať vrý se nedělají žádné precedence, kteréž by prý se mohly těžce vy- mstíti na universitách a vědě vůbec, píše v libe- reckém listě vědec, který pro stolici nastávají cího německého profesora citi jistě více povolání než ho připouští panu vrch. finančnímu radovi.
#11 alto_textblock #11
Rakousko-Uhersko.
#12 alto_textblock #12
Úpadek slovinského vyučování v Korutanech
#13 alto_textblock #13
Slovincům vede se nejhůře v Korutanech Počet obyvatelů, hlásících se ke slovinskému jazyku, klesl již hluboko pod 100.000 a tento zbytek taje jako sníh na jarním slunci Soustavně vedená germanisace má tu namí- řeno hlavně na školní mládež a snaží se zne- možniti jí, aby se ve škole seznámila s literár- ním jazykem slovinským. Dítě naučí se ve škole čísti a psáti jen německy a tím je pro ně slovinský časopis, slovinská kniha navždy uzavřena. V celém Korutansku jsou již jen asi tři čistě slovinské školy. Všechny ostatní národní školy na území slovinském jsou „utrakvistické“ t. j. vyučují v nich učitelé Němci německy, ale pro žáky slovinské jsou povinnými tři mimořádné hodiny týdně,v nichž se má vyučovati jazyku slovinskému. Hodiny tyto jsou položeny na odpoledne po řádném vyučování a žáci slovinští je poklá- dají za trest, který se musí odseděti ve škole když ostatní spolužáci mají již prázdno. v těchto hodinách vyučuje učitel německy děti se ničemu nemohou naučiti, poněvad učitel Němec slovinsky neumí. I pro učitel jsou tyto mimořádné hodiny trýzní a hled se jich zbaviti, jak může. V poslední době při- šli takoví učitelé na chytrý nápad. Napíší na tabuli německy: „Žádám, aby můj syn nena- vštěvoval slovinskou hodinu,“ poručí dětem. aby to doma jako úlohu čistě opsaly a daly po- depsat otci. Dítě přinese podepsanou úlohu učitel je za to sprostí návštěvy slovinské ho- diny. V takových školách děti neumějí číst už ani slovinský katechismus a nenančí-li je katecheta sám čísti, vyjdou z utrakvistické školy, neumějíce ani číst ani psát slovinsky.
#14 alto_textblock #14
Haličská volební reforma.
#15 alto_textblock #15
sů, národní demokraté s 10 hlasy a část Starorusů z frakce dra. Dudykeviče — nyní asi 3 hlasy. Odchod těchto poslanců ze sně- mu by nestačil učiniti jej nekompetentním ku projednání zemského zřízení. Jest však známo, že četní konservativci ze strany po- dolské, ač veřejně proti dohodě nevystupují jsou s ní nespokojeni a mohlo by se státi, že v kritický okamžik mnozí z nich by ve sně- mě scházeli. Odtud hrozí haličské volebn reformě největší nebezpečí.
#16 alto_textblock #16
Nový státní tajemník uherský. Státním tajemníkem v uherském mini- sterstvě osvěty byl jmenován dosavadní rad u správního soudu, Alexandr Benedek. Místo bylo uprázdněno od té doby, co přede- šlý státní tajemník Béla Jankovich byl jme- nován ministrem osvěty za odstouplého hr. Jana Zichyho. Za ministra Zichyho a tajem- níka Jankoviche stalo se v Uhrách poprvé. že v čele ministerstva osvěty stáli dva kato- líci, kdežto jinak je zvykem, že vždy jeden z nich je katolík, druhý evangelík. Tomuto zvyku se nyní zase vyhovuje, poněvadž Be- nedek je protestant. Nový státní tajemník Benedek politicky dosud nikdy nevystupoval Nyní bude prý se ucházetí o mandát, uprázd- něný úmrtím poslance Benyovszkého.
#17 alto_textblock #17
Za hranicemi.
#18 alto_textblock #18
Rusové proti politice Sazonova Petrohradské listy uveřejňují resoluci přijatou po návrhu Brjančininova na 4. slo- vanském mectingu: Zprávy zahraničného tisku o solidárnosti ruské diplomacie se státy trojspolkovými, jež chtějí zmenšití výsledky vítězství balkánských spojenců, naplňují ruská srdce ne- smírnou hořkostí. Účastenství Ruska při tom, jak se z Albanie dělá nová Makedo- nie, z Egejských ostrovů nová Kréta, ze Ska- dru a Silistrie nový Elsas, nesrovnáv se s důstojností Ruska jakožto slovanského státu; podporování pak Turecka, veřejně se hlásícího ke trojspolku odporuje reálným zájmům Ruska Rusko musí, dokud ještě k tomu čas, rozhod- ným slovem připamatovati, že mír může být jen při té podmínce, bude-li balkánským spo- jencům přiznána úplná nezávislost od nátlaku těch, kterým se jejich úspěchy mohou nelíbiti Silný a velkoduchý jest ruský ná- roda Evropa věz, že on bratřím Slo- vanům ublížiti nedál
#19 alto_textblock #19
„Novoje Vremja“ o odstoupení hr. Thurna Valsassíny.
#20 alto_textblock #20
Rakousko-uherský velevyslanec v Petro- hradě dal ruské vládě ujištění, že Rakousko- Uhersko nemá žádných agressivných úmyslů naproti svým jižním sousedům. Na základě toho ujíštění ruská diplomacie souhlasila, aby rozpuštěni byli záložníci, zůstavší pod pra- pory 1. ledna. Stejně hr. Thurn Valsassin ubezpečil ruskou vládu, že Rakousko-Uher- sko nechová agressivných úmyslů naproti Černé Hoře. Následkem toho do formuleo vzájemné demobilisaci nebylo pojato nic o Černé Hoře, a ruská diplomacie byla nucena teprve dodatečně tuto mezeru vyplniti, což se stalo formou velmi mírnou. Ruská vlád uveřejnila ústní ujištění, jež jí dal rak. -uher- ský velevyslanec, myslíc, že rakousko-uherské vládě nezbude nic jiného, leč přiznati správ- nost slov, řečených hr. Thurnem Valsassinou Ale rakouští diplomaté jsou z jiného těsta. než rušti, pokládajíce se nejprve za díplomaty a teprve potom za gentlemeny. Proto z uve- řejněného ujištění, daného rakouským vele- vyslancem, nic dobrého nevyšlo. Rusko při- stoupilo k rozpuštění všech záložníků, kteří měli býti puštěni na dovolenou 1. ledna, ale Rakousko se rozhodlo pustiti domů pouze třetinu jich a při tom jen v těch sborech, které jsou rozpoloženy nejblíže ruské hra- níci. Ale i tu propustilo pouze pěchotu, v jí- zdě pak a dělostřelbě dáno to na vůli veli- telům pluků a baterií. Jinými slovy, rakou- ská jízda a dělostřelba zůstaly na míře vá- lečné bez ohledu na dohodu s Ruskem. A tate částečná demobilisace nařízena ještě jen na severu, na jihu nie. Vídeňští officiosové nyní volají, že h Thurn Valsassina neměl práva zavazovati ra- kouskou vládu k něčemu, k čemu nebyl zmoe- něn. Jest otázku, proč si Rakousko vydržuje v Petrohradě velevyslance, kterého prohlá- šení nejsou pro jeho vládu závazna? Pro ru- skou vládu není nejmenší pochybnosti, že slovo, dané vyslancem, mělo býti dodrženo jeho vládou! Nastává nyní otázka, najde-li se po tom v Evropě ještě některá diplomacie- která bude rakousko-uherského vyslance při- jímati za skutečné představitele rakousko- uherské monarchie? Případ je největším di- plomatickým skandálem. Bývají případy, že obyvatelstvo hrubě uráží cizí představitele zvláště se to děje v Rakousko-Uhersku; al v daném případě důstojenství rakousko-uher- ského velevyslance v Petrohradě poníženo sa- mou rakousko-uherskou vládou. Nám jes osobní kariera hr. Thurna Valsassiny lhostej na; ale Rusko si musí pro věčné časy zapa matovati pravidlo, že slavné závazky, přijí- mané rakousko-uherskými vyslanci, rakou sko-uherskou vládu k ničemu nezavazují.
#21 alto_textblock #21
Míša Vujíč.
#22 alto_textblock #22
následováním, kterými stižena byla strana ra- dikálná- V letech 90. Miša Vujič takořka každou chvíl byl povoláván za ministra financí a hned zas propouštěn a pensionován. Nebyl-li ministrem vracel se na kathedru profesorskou. Za krále Petra r. 1903 byl jmenován vyslancem ve Vídni r. 190 6 za vyslance v Berlině, r. 1909 za vyslance v Římě. Tento úřad zastával do poslední doby. ačkoli již r. 1911, kdy ho pisatel této vzpomínky v Římě navštívil, zdraví jeho bylo silně podlo- meno. Z Říma odjel se léčit na Rěku, kde bydle v chorvatské části města Šušaku. Tu jej stihla smrt. Věrná manželka šla za nim i na věčnost učinivši svému životu konec střelnou ranou. Sepsal trojdílnou »Politickou ekonomii«, jež je chloubou srbské vědy. Zvláštní spis vydal socialných otázkách ve starém Římě: Neobyčejnou cenu má jeho studie o Jiří Križaniči jakožto ná- rodním hospodáři. Juraj Križanič, rodem Chorvat a povoláním katolický kněz, byl zakladatelem pan- slavismu. Narodil se r. 1617 v Karlovci a kdyžv zralých letech viděl hrozný úpadek jižního i zá- padního Slovanstva, šel do Ruska, aby je získal pro osvobození a sjednocení Slovanstva: ale ne- došed porozumění, byl vyhnán na Sibiř, kde žii 15 let a psal slovanskou gramatiku a jiná dila svým zvláštním církevněslovansko-rusko-chorvat- ským jazykem. O této veliké tragické osobnost Miša Vujič napsal studii, kterou dokázal, že Jiř Križanič v politické ekonomii předčil všecky sobě současné pracovníky na tomto poli, co jich bylo v západní Evropě. Miši Vujiče vždycky bude vzpomínáno v srb ském návodě.
#23 alto_textblock #23
Ku přestupování Albanců na víru pravo-
#24 alto_textblock #24
slavnou.
#25 alto_textblock #25
Vídeň a Berlín byly ten týden vyděšeny zprávou, že 400 Albanců katoliků přestoupilo na pravoslaví. Noviny hned udeřily na poplach, že Černohorci násilím donucují Albance katolíky i mohamedány, aby přijali pravoslaví. Z toho vidno, jak špatně jsou ve Vídni i v Berlíně obeznámeni s národopisnými poměry v Starém Srbsku. Tam pod škraboškou katoliků a mohamedánů skrývá se ne na sta, nýbrž na tisíce a desítky tisíc Srbů, kteří tou škraboškou zachránili hrdla i statek sobě i svým rodinám. Jméno Srb bylo Turkům nejvíce nenáviděným proto, že se Srbů nejvíce báli. Proto mnozí i toto jméno chovali v tajnosti a zevně sluli Albanci. Nyní konečně nadešla dáv- no ždaná chvíle osvobození, kdy škrabošku mo- hou odvrhnouti a veřejně se přiznati k národnímu jménu i k víře, které jim vždycky byly drahé. v tom jim brániti nikdo nesmí, a kdo by bránil, sám by se dopouštěl na nich nasilí hrubšího, než bylo turecké, neboť by se podobal tomu, kdo vrhá na- zpět do ohně lidi, utíkající z hořícího domu. Přestupování na pravoslaví bude se nyní osvobozených krajích díti pořád častěji a velmoe teprve pozdě se přesvědčí, jaká je ve skutečnosti ethnická i ethická povaha obyvatelstva severní Albanie, již mermomocí trhají od Černohorců Samy tyto návraty ku pravoslaví podávají důkaz že obyvatelstvo severní Albanie přeje si býti při- pojeno k Černé Hoře a chce se s ní sjednotit nejen politicky, nýbrž i duchovně. „Glas Crnogorea“ odmitá „indignaci berlinské- ho tisku proti násilnému obracení katolických Albanců“, o níž jej uvědomila vídeňská „K. k. Píše: Tuto prostou klevetu odmítáme a indig nací ještě větší, litujíce, že berlinské noviny uvěřily kalným pramenům v těchto osudných ho dinách Černé Hory, v níž nebylo náboženské sná- šelivosti ani v dobách, kdy jí vládla theokracie Pravda je, že hned po okupaci Peči a Djakovie přicházeli k našim úřadům vojenským i občanským katolici i mohamedáni, oznamujíce, že si přejí pře- stoupiti na pravoslaví, ale naše úřady jim t zrazovaly, radice, aby počkali, až budou po měry spořádány. Avžak hnutí to se přece šířilo mezi lidem, který není s to, aby pochopil, pro se mu zabraňuje vrátiti se k víř svých předků, zvláště když až do nynějšk zachoval slu sebe doma některé ob- řadv té víry Jak známo, Černá Hora učinila o tom ozná- mení katolickému arcibiskupu Mídiovi v Prizrenu jenž s dovolením černohorských úřadů minulé ne- děle přišel do Djakovice, vyslechl přání lidu podle svého úřadu učinil pokus, aby je příměl setrvání ve víře katolické. Když všecko bylo mar- no, ani černohorské úřady nemohly déle zbraňo- vati, neboť by z toho vzešla Černé Hoře velik hanba. Nutno tedy konstatovati a prohlásiti, že Čern Hora se chovala zeela správně a bezvadně, a jes jisto, že se stejně zachová i v budoucnosti, t ještě mnohem vice zakuklených Srbů odhodlás veřejně přiznati ke svému pravému národním jménu a víře.
#26 alto_textblock #26
Pro konec války.
#27 alto_textblock #27
V jisté části ruské veřejnosti, která dosud ror- hodně stála na straně balkánských Slovanů, jevíse nepokoj, že válka posud se nekončí. „Russkoje Slovo“ připomíná balkánským státům, že by v bo- jovném zápalu neměly zapomínat na brzkou nut. nost, uzavřít mír, poněvadž trpělivost těch států které zadržují vzplanutí evropské války o balkán- skou kořist, nemůže být do krajností napínána „Ruskému Slovu“ zdá se přijatelnou i mezinárodní nota o podmínkách míru, kde se navrhuje částečné převzetí tureckých dluhů. Jestliže by se turecké dluhy rozdělily v poměru, odpovídajícím počtu oby- vatelstva dobytých území, připadlo by na balkán- ské státy 20 proc. tureckého dluhu čili 203 mil. rublů; bude-li vzat za základ poměr dobytého úze- mí, připadlo by na vítězné státy balkánské 71e proc. tureckého dluhu, čili 76 mil. Dnešní zadluže- nost Bulharska, Srbska, Černé Hory a Řecka čin 354 mil., zvýšila by se tedy na 930 mil. rublů, čil o 9 proc. Balkánské státy prý by mohly přijati tyte návrhy, poněvadž pokračování ve válce bude mno- hem dražší a na Turecku náhrad nelze získat. Ji- nak prý v mezinárodní notě třeba vidět porážku rakouské diplomacie, která žádala, aby dobytá ú- zemí byla rozdělena na základě smlouvy o míru. tedy jaksi pod mezinárodním dohledem, kdežto no ta se spokojuje tím, že o rozdělení se dohodnou sa-
#28 alto_textblock #28
mi válčící spojenci.
#29 alto_textblock #29
Byrokratické zcestí.
#30 alto_textblock #30
tralisací, ale co z toho bude mít Rusko, jestliže bu- de ještě více sesílena moc takových orgánů, jake je kurský gubernátor Muratov, který zakázal do- bročinný koncert ve prospěch chudobných studen- tů, protože podle authentických slov tohoto hospo- dáře gubernie: „kdo nemá peněz, ať mezi učené neleze“. Zdravá politika ruská by měla vést k o- mezení pravomoci úřadnictva a k sesílení soukromé iniciativy. To dokazuje i „Golos Moskvy“, orgán jistě umírněných okťabristů. Obyčejnými vládními represaliemi prý se jen posiluje oposiční nálada veřejnosti a oslabuje positivní práce pro obrození ruského státu a národa.
#31 alto_textblock #31
Rakouský velevyslanec v Petrohradě neodstoupí.
#32 alto_textblock #32
Ke zprávám o odstoupení rakouského velevy- slance u ruského dvora hr. Thurna-Walsassina sdě- luje „Rěč“ na základě rozmluvy s rakouským di- plomatem, že zprávy tyto jsou málo pravdě po- dobny už proto, že jako nástupce Walsassinova vzpomínají knížete Hohenloha, kterýž pro svůj sňa- tek s arcivévodkyní Henriettou nemůže takový ú- řad zastávat. Co se týká rakouské demobilisace. vysvětlil to zmíněný diplomat tak, že prý demobili- sace vůbec není, poněvadž nebylo ani mobilisace, to jest přihlášení záložníků pod prapory. Rakousko prý zavolalo jen část vojáků z dovolené, aby zvý- šilo počet vojáků v setnině do maxima, připuště- ného v míru.
#33 alto_textblock #33
Italské zprávy o Rusku. Dopisovatel »Ruského Slova« Perouchin na- sbíral kytici nejnovějších nesmyslův italských o ruské historii. Známý historik Mario Mariani, kterého považují v Italii za znalce ruských věcí, vyprávěl u příležitosti jubilea Romanovců v »Se- colu« ruskou historii mezi jiným i takto: »Ruští carové nosili a posud nosí titul »Gospodar«. — Lžedimitrij vzal si za ženu Marinu Mniškovu, manželku Vasilije Šujského. — Ruský národ za prvého Romanovce byl směsí Tatarů, kozákůva Finů. — Za prvých Romanovců bylo ruské bar- barství tak veliké, že mladý car vybíral si za ženy nejkrásnější dívky z celé země a ženil se najednou s dvěma nebo s třemi. — Rusi jsou pří- buzní Turků.« — Se signorem Mariem Marianim mohli by soutěžiti naši domorodí historikové, kteří obviňovali Romanovce i z toho, že Ivan Hrozný byl šílenec.
#34 alto_textblock #34
Finské věci.
#35 alto_textblock #35
Snahy o těsnější spojení Finska s Ruskem pokračují. Jedná se nyní o vypracování osnovy zákona, týkajícího se celní jednoty Finska s Ru- skem. Zvláštní porady pod předsednicivím Ko- kovcova jednaly o tom, aby procesy, týkající se zločinů protistátních ve Finsku, byly vyřizovány ruskými soudy. Příslušná osnova zákona bude předložena dumě. Pod kategorii protistátních zlo- činů bude započítáno i špehounství. Nerozřešenou zůstala posud otázka, zda úřadní osoby finské, které se provinily proti říšským zákonům a příka- zům crgánů ruské vlády, mají býti souzeny ru- skými či finskými soudy.
#36 alto_textblock #36
Anglícký ministr ve vyšetřování.
#37 alto_textblock #37
Sir Rufus Isaacs attorney general (minist spravedlnosti), byl dne 25. t. m. vyslechnut ko- misí anglického parlamentu, která na základě od- halení v procesu proti „Matinu“ znova vyšetřuje obvinění, že členové vlády spekulovali s akciemi společnosti Marconiovy, využivše svých úřadních informací, že anglické společnosti Marconiově bu- de zadáno zřízení stanic pro telegrafii bez drátu v anglických koloniích. Již v procesu proti „Matinu“ bylo zjištěno, že sir Rufus Isancs skutečně v době vyjednávání anglickou Marconiovou společností koupil akcie americké Marconiovy společnosti, takže záleží pře- devším na tom, jaký je poměr mezi oběma společ- nostmi stejného jména a pokud prospěch jedné znamená i prospěch druhé. Před parlamentní komisí prohlásil sir Rufu Isaacs, že jeho bratr Godírey Isaacs, který je ředi- telem anglické Marconiový společnosti, mu řeki. že anglická společnost má velký počet akcií ame- rické společnosti, ale že americká společnost nemá co činiti s anglickou společností a operace její že jsou obmezeny na Spojené státy. Při tom připustil sir Rufus Isaacs, že anglická Marconiova společ- nost zaručila emíssi 35.000.000 fr. nových akcií americké společnosti a že vedle amerických ředi- telů tři ředitelé anglické společnosti jsou zároven řediteli americké společnosti, aby tam zastupovali zájmy anglické společnosti. Dále prohlásil attorney general, že dne 17. dubna koupil 10.000 akcií americké Marconiovy společnosti po 51 fr. 50 c. a postoupil po 1000 akcil ministru financi Lloydu Georgeovi a lordu Mur- rayovi, jenž byl tehdy „chicf whip“ liberální stra- ny, za cenu, za kterou je koupil. Později prodal 1570 akcií se ziskem, kolísajícím mezi 16 až 36 franky na akcii a zbývá mu ještě 6430 akcií. Když attorney general skončil, tázal se ho člen komise kapitán Faber — Myslite, že bylo opatrné s vaší strany za- slati do Nového Yorku k banketu, jehož se zúčast- nili Marconí a váš bratr, telegram a dělati reklamu Marconiově společnosti — Nedělal jsem reklamu společnosti. Mu lelegram byl poclou vynálezce radiotelegrafie. — Myslíte, že zaslání tohoto telegramu byl obezřelé? — Vzhledem na pozdější události je možno. že to nebylo obezřelé. — Byl jste jediným členem vlády, jenž zaslal takový telegram. — Ano, protože jsem bratrem ředitele spo- lečnosti. Kapitán Faber: Na tom právě záleží. Nemy- slíte, že váš telegram přispěl ke stoupnutí cen Marconiových akcil? — Myslím, že je to nemožno. Kapitán Faber pak přečetl místo finančního listu, jenž připisuje stoupnutí cen z valné části onomu telegramu. Sir Rufus Isaacs odpověděl, že článek je skandální, načež na dotaz kapitána Fa- bera nabídl předložiti komisi své chekovní a ban- kovní knížky. Schůze komise byla pak odročena na 27. t. m. Po siru Rufovi Isaacsovi bude vy- slechnut také kancléř pokladu Lloyd George. Konservativní tisk využívá aféry stále proti liberální vládě Asouithově a věc bude míti dohru ve sněmovně. Vůdce konservativců Bonar Lav vzhledem na vyšetřování parlamentní komíse za- tím odložil svůj ohlášený dotaz na vládu.
#38 alto_textblock #38
Třetí slovanský banket.
#39 alto_textblock #39
Petrohrad, 20. března.) (Pův. dopis „Nár. Listů“)
#40 alto_textblock #40
Nátlak na oba redaktory „Pozora“, jim mají býti přinuceni, aby ve sporu prof. Judy s olomouckým klerikálním „Našincem“ vypo- vídali, byl-li prof. Juda přispěvatelem jich listu, směřuje k tomu, státi se bezpříkladne skandální aférou a to zásluhou stanoviska „Našince“ a jeho chefa i zástupce ve sporu s prof. Judou, známého klerikálního poslance dra. Hrubana. Minulého týdne rozepsal se také po jiných vídeňských listech vídeňský „Fremdenblatt“ o zásadách redakčního tajem- ství ve smyslu naprosto odmítavém proti roz- hodnutí radní komory krajského soudu olo- mouckého, jímž zrušeno k stížnosti dra. Hru- bana původní usnesení komory, která oba redaktory v tomto případě z povinnosti svě- decké propouštěla. Řečený článek vídeňského vládního listu přiměl „Našince“ ku prohlá- šení, kteréž jest ojedinělým dokladem zása- dové, a vzhledem k původci tohoto prohlá- šení také právnické hybridnosti — mírně ře- čeno! Uvedený list ujišťuje totiž nepochybně pěrem dra. Hrubana, že jest pro red- akční tajemství a pro doplněn zákona v tomto smyslu. Už tato zá- sada, která doznává nutnost redakčního ta- jemství a dokonce jeho uzákonění a vyslo- vuje tudíž morální thesi, ale zároveň neuzná- vá své vlastní přesvědčení o ní, které má býti pro každého, jenž je chová nepřekročitelným, byť nepsaným zákonem — podráží dru. Hru- banovi v tomto případě obě nohy. Ale to není vše. Dr. Hruban uvádí dále, že v nedávno odbytém procesu prof. Judy proti „Našinci
#41 alto_textblock #41
Haličský tisk, polský i ruský, zabýváz nyní otázkou, je-li naděje, že smluvená mezi většinou polských stran a Ukrajinci dohoda o změně volebního řádu bude také schválen sněmem. Dosavadní zemské zřízení haličské připouští každou změnu tohoto zřízení jen za přítomnosti tři čtvrtin všech poslanců kvalí- tikovanou většinou hlasů. Protí polsko-ukra- jinské dohodě jsou však všechny strany frakce, které jsou nespokojeny s místodrži- telem drem. Bobrzyňským a které bu- douve sněmu hlasovati proti dohodě, po pří- padě se vynasnaží zmařiti provedení odcho- dem ze sněmovny, aby tím porazily také ne- oblíbeného místodržítele. Nynější haličský sněm má 161 člena — 149 poslanců a 12 viri- listů. Ke zmaru jednání o změně zemského zřízení stačilo by tedy, kdyby ze sněmu ode- slo více než 40 členů. Proti dohodě vyslovil se dosud odštěpenci ze strany konservativné t. zv. centrum, které má ve sněmu asi 16 hla
#42 alto_textblock #42
Pro nával jiného denního materiálu nebyle nám dosud možno upozorniti na velikou ztrátu kterou srbský národ utrpěl úmrtím dra. Miši Vu- jiče, znamenitého státníka, národního hospodáře učence, profesora, filosofa. Narodil se roku 1853 v Irigu na Sremu. V ji- nožských letech přešel do Srbska, zde byl přijat za státního chovance. Roku 1879 byl ustanove za gymnasialního učitele v Bělehradě a roku 1890 za doventa tamější vysoké školy. Roku 1887 byl jmenován řádným profesorem národního hospodář- ství a vědy finanční. Téhož roku povolán za mi- nistra financí. V úřadě tomto hned. jak přišel, tal výborně se osvědčil, že si zachoval jména nejlep- šího finančního ministra srbského i potom, když kabinety radikálné strany, k níž se Miša Vujič vždycky věrně hlásil, padaly. Srbské finance za Milana a Alexandra byly v hrozném stavu. Když už bylo nejhůř, králové vždycky si vzpomněli na Mišu Vujíče a volali ho do vlády, aby státní finance vysekal. Ale protože s ním nebylo řečio tom, aby se zpronevěřil své straně, upadal do nemilosti a po nějakém čase zase mu nabízeli mi- nisterství financí. Protože poslední Obrenovičové jako finančníka pokládali ho za všemohoucího nepostrádatelného, Miša Vujič ušel velikým pro-
#43 alto_textblock #43
Nenormální položení uvnitř v Rusku výborně charakterisovala oposiční řeč posl. Maklakova, na- mířená proti ministerstvu vnitra, v jehož čele nyní stojí bratr Maklakova. Poslanec Maklakov řekl, že obvyklý nyní režim pomocí výjimečných zákonůa administrativních opatření vede k tomu, že může kterýkoli občan být zbaven svobody již i pro ne- pohodlnost svého přesvědčení v očích admínistra- tivních zřízenců. Takový stav bývá však jen v po- kořených zemích; ruská byrokracie neměla by stá- le se dívat na ruského občana jako na cizince. Ale tak bylo posud a — bojíme se opakovat slova pře- dešlého ministra vnitra Makarova — tak bude. Nový ministr vnitra Maklakov příliš jasně ukázal ve své proslulém interviewu, jak málo se naučil z hi- storie posledních let. Zvláště jeho censurní projekt pro denníky vzbudil ani ne tak odpor jako smích Jak si představuje ministr vnitra techniku moder- ního časopisu, který tři hodiny před vyjítím měl by už být dodáván censurní kanceláři a zříkat se tak nejdůležitějších nových zpráv? I zkušená, třebe že zlomyslná byrokracie pochopila provinciální směžnost názorů ministrových a stydí se za něho. To je i pro ruského ministra nebezpečné. K tomu ještě se zahrocuje jeho poměr k předsedovi mini- sterstva Kokovcovu a nemůže být pro Maklakova výhodno ani to, že „oposiční“ mluvčí krajní pravice Puriškevič a Zamyslovskii vyličují Kokovcova má- lem jako „žido - masono - kadeta“. Maklakov chce sesílit pravomoc zubernátorů a to nazývá decen-
#44 alto_textblock #44
Včera v útulné dvoraně „Blahorodného so- brání“ na nároží Něvského prospektu a Mojky konal se třetí slovanský banket. Slovanské ban- kety petrohradské těší se veliké pozornosti nejen doma, ale i daleko za hranicemi a také včerejší shromáždil četné obecenstvo, takže jednoduše. ale vkusně vyzdobená dvorana, činící milý dojem svými měkkými, rudými draperiemi a ztemnělý- mi gobelíny, sotva stačila návalu hostí. Místnost sama jest o málo menší nežli velký sál vinohrad- ského Národního domu a bylo v ní prostřeno na stolech o pěti dlouhých řadách mimo stůl před- sednický, neméně než 500 příborů, ale všechno to nestačilo. Mnozí odcházeli, aniž by nalezli mí- sta. Pravda, mohl se každý zavčas opatřiti líst- kem (couvert stál 3 rub. 80 kop.), ale taková lapa- lie nestojí u Rusa za žač a kašdý z peevtdln pe- nechá vše až na poslední chvíli. Foradatelstvo musilo rozlousknouti krušný oříšek, aby některá ) Pro nával neodkladného materiálu opo-
#45 alto_textblock #45
zděno