#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
10. září 1913. Číslo 249.
#4
alto_textblock
#4
Rakousko-Uhersko.
#5
alto_textblock
#5
Změna v rakouské díplomacií.
#6
alto_textblock
#6
Dle souhlasných zpráv vídeňských listů
rakouský posel v Petrohradě, hr. Thurn-
Valsássina, odstoupí už v nejbližší době
jeho nástupcem stane se hr. Friedrich Szá-
páry. „N. W. Tagbl.“, nynější orgán literárn
kanceláře zahraničního ministerstva, vysvětlu-
je při té příležitosti, že hr. Thurn-Valsássina
požádal už před delší dobou, abý byl z důvodů
rodinných a zdravotních sproštěn svého odpo-
vědného úřadu. Je skutečně známo, že se
„zdravotní poměry“ rakouského posla v Pe-
trohradě povážlivě zhoršily od toho dne, co
ruské listy přinesly jako doplněk k mírumilov-
nému projevu, smluvenému mezi rakouskýma
ruským kabinetem, významnou zprávičku, že
Rakousko-Uhersko nemá nijakých dobývač-
ných plánů na Balkáně a na poplach, způso-
bený ve Vídni, se ukázalo, že k tomuto doda-
tečnému prohlášení zmocnil pana Sazonova
rakouský posel, hr. Thurn-Valsássina, nevyžá
dav si dříve svolení hr. Berchtolda.
Hr. Duglas Thurn-Valsássina stal se ra-
kouským poslem u ruského dvora dne 25. břez-
na 1911 místo hr. Berchtolda, jenž byl z Petro-
hradu povolán do Vídně, aby místo nemocného
hr. Aehrenthala převzal správu ministerstva
vnějších věcí. Byl tedy petrohradským poslem
jen dva a půl roku. Jeho nástupce, hr. Friedr
Szápáry, narozený r. 1869, vstoupil do di-
plomatické služby teprve r. 1895, byl přidělen
nějaký čas velevyslanectvu v Římě a Berlíně
a od r. 1907 slouží v ministerstvě vnějších věcí
Hr. Aehrenthal, jenž vysoce cenil diplomatické
schopnosti hr. Szápáryho, jmenoval jej v pro-
sinci r. 1909 presidiálním šefem a za hr. Berch-
tolda stal se odborovým přednostou minister-
stva. Nyní odchází na jedno z nejdůležitějších
pro Rakousko díplomatických míst. V brzku
asi uvidíme, jak se osvědčí v Petrohradě poli-
tika nového maďarského velevyslance.
#7
alto_textblock
#7
Zmízelý patriarcha Bogdanovíč.
#8
alto_textblock
#8
Dle zpráv, docházejících z Gastýna, sotva
už možno pochybovati o tom, že karlovecký
srbsko-pravoslavný patriarcha Lukián Bog-
danovič nalezl předčasnou smrt v dravýcl
vodách gastýnské Aachy. Je tomu již týden
co zmizel, pátrání po něm nevedlo dosud k cíli
ale to, co na březích gastýnské bystřiny nale-
zeno z jeho majetku (části obleku), svědčí, že
výpravy, po něm pátrající, najdou už jen jeho
mrtvolu. Nerozřešenou zůstane asi otázka, vy-
hledal-li smrt v alpské bystřině úmyslně,č
vrhla-li ho v náruč smrti nešťastná náhoda.
Tolik zdá se jistým, že patriarcha Bogdanovi
nebyl v poslední době duševně zcela normál-
ní. Léčíl se v Karlových Varech a odtud zajel
si na dodatečné léčení do Gastýna. Tam pře-
kvapil některé jeho známé zanedbaný jeho
vnějšek, tím více překvapující, že věděli, jal
dříve vystupoval vždy elegantně oděný. Jeden
z jeho známých se ho optal, cítí-li se chura-
vým. Patriarcha mu odvětil: „O, více nei
churavýml Jsem unaven životem
jsem synem smrti.“ Podobnou odpověd
dal už v Jáchymově uherskému říšskému po-
slanci Pázmándymu, když se tam s ním se-
#9
alto_textblock
#9
tkal.
#10
alto_textblock
#10
Osud patriarchy Bogdanoviče není ještě
vyjasněn, ale některé maďarské listy použily
záhadného jeho zmizení k podlému nařčení, že
„snad ho dali zákeřným způsobe
zavražditi národně smýšlejíc
Srbové, poněvadž patriarcha Bogdanovič
stál ve službách maďarské vlády, s jeho svo-
lením byla církevní samospráva srbská zasta-
vena a Bogdanovič byl jmenován komisařem
srbské církevní autonomie.“ Takové nařčen
proti Srbům uveřejnil „A Nap“ a po něm je
opakují i jiné maďarské listy. „Slov. Den.“, za-
znamenávaje tuto novou podlost maďarského
tisku, dodává: „Všechny zprávy i maďarských
listů shodují se v tom, že na patriarchovi v po-
slední době jevily se příznaky těžkomyslnosti.
jakéhosi duševního bolu, jakoby byl nespoko-
jen sám sebou. Dost možná, že události posled-
ních měsíců, kdy srbská myšlenka tak vysoko
vzplála a přinesla národu srbskému vítězství
#11
alto_textblock
#11
na Balkáně, probudily v duší nešťastného arcí-
pastýře svědomí a z tohoto těžkého duševního
rozvratu hledal snad úlevu v smrti, vrhnuv se
v horách Vysokých Tur do propasti.
Patriarcha Bogdanovič je teprve 46 le
#12
alto_textblock
#12
stár.
#13
alto_textblock
#13
Za hranicemi.
#14
alto_textblock
#14
Pašíč o úkolech Srbska v nových krajích.
#15
alto_textblock
#15
Před svým odjezdem d Marianských
Lázní p. Pašič v rozmluvě s bělehradským
dopisovatelem ruského »Světa« načrtal kul-
turnou práci, kterou Srbsko nyní předse-
vezme v nových krajích.
V době války Srbsko skvěle složilc
zkoušku zralosti. Nyní se jeví prvým nosi
telem kultury na Balkánském poloostrově.
I naší noví poddaní to uznávají a s plnou
důvěrou se mají k opatřením a činům srbské
vlády. Ale důvěra obyvatelstva Starého
Srbska, novopazarského sandžaku a Make-
donie, a zvláště této, jest nám nejkrásnější
odměnou za nepřijemnosti v srbsko-bulhar-
ském sporu. Pro nás je nejvýš potěšlivým
faktem, že noví naší státní občané posílaj
k představitelům naší vlády mnohočetné
deputace, jež děkují Srbsku za osvobození
slibují, že budou věrnými jeho poddanými.
Sympatie obyvatelstva jsou zárukou, že
srbská administrace nikde se nebude potká-
vati s překážkami. Prvou naší starostí vedle
dobré správy ovšem bude upravení záleži-
tostí církevních a školních.
#16
alto_textblock
#16
Ze srbské Makedonie.
#17
alto_textblock
#17
Z dopisu, zaslaného „Trgovinskému Glas
niku“ ze Strugy, vyjímáme některá místa, aby
si z nich čtenář učinil ponětí o zemi, obyva-
telstvu i poměrech v těch krajích Makedonie.
kterých dobylo Srbsko.
V druhé polovině května byla nesnesitel-
ná vedra, taková, že si o nich v severním Srb.
sku nemohou učinit ani ponětí. V srpnu byl
také tak. Slunce pálilo jak oheň. V noci za-
vál z hor chladnější vzduch, ale horko ne-
ochablo.
V srbské Makedonií, západně od Vardaru
jest jediná rovina Pelagonie, kolem Bitolie.
Všecky ostatní doliny jsou horské kotliny
Takové jsou na př. kolem Ochridu a Strugy.
Jinak je všecko kámen. Směrem k Vardaru,
na pohořích Goleši a Babuně, převládá rula:
směrem k Drimu a Albanii, na Nerečské, Pe-
risteru, Galičici, Petrini, Hlinské, Bystře, Ja-
blanici atd., převládá vápenec, holý, rozerva-
ný, jenž poskytuje málo potěšitelný pohled
Země k obdělávání je tedy málo. Prot
se tu nikdy nerodilo dost obilí, jež musilo
býti kupováno ze Srbska. Obyvatelstvo jed-
nak následkem toho, že nemá dost plodnné
půdy, jednak následkem špatné turecké sprá-
vy nemělo doma obživy a musilo ji hledat po
světě, nejvíce v Rumunsku, Bulharsku, Srb-
sku a Americe.
Ale co půdy jest, dobře jest obděláváno
i hnojeno. Seje se nejvíce kukuřice, pšenice.
ječmen, oves, méně fisole, brambory a tabák.
Turci umějí zemi dobře kypřit a mívají hoj-
nou úrodu. Zřídili si i primitivná zavlažování
užívajíce k tomu vody z horských pramenů.
Pšenice se letos urodila, že nemůže být
lepší. I kukuřice je dobrá, ale vadilo jí, že
pro válku byla pozdě zaseta. Při tom je ve-
liká drahota. Třicet ok (asi 70 litrů) stoj
18 dinarů (korun). S dychtivostí čekáme, aby
nám Srbsko zřídilo lepší spojení s Bitolií nebo
Velesem, a nás od drahoty osvobodilo.
I zelenina (rajská jablíčka, dýně, melou-
ny) je drahá. Je to tím, že nejlepší zahradní
půdu drží turečtí statkáři, kteří ji draho pro-
najímají. Z nejmenší zahrádky na zeleninu
musí se platiti nejméně 20 zlatých lir (240 K
ročního nájmu. Co si může bezzemná chudina
pomoci?
Vinohrady by letos byly urodily výtečně
ale dostaly rez. Krásné vinohrady kolem
Debru docela jsou zničeny. Z ovoce je tu nej-
víc ořechů a jedlých kaštanů; úroda dobrá.
Ostatní druhy ovoce! jablka, hrušky a slívy
pstují se tu pouze kolem domu. To moh
pouze Turek, proto je zde toto ovoce drahé.
#18
alto_textblock
#18
Švestky, z kterých se vaří povidla, jsou zde
neznámy.
Z dobytka zde chovají buvoly, hovězí do-
bytek velmi drobný, koně, mezky, osly, ovce
a kozy, méně sviní. Dobytek je velmi drahý.
zvláště koně, což jest odtud, že se koní užívá
za soumary. Soumarství (doprava na souma-
rech) je zde velmi rozvinuté zaměstnání. Ovce
jsou dobře vyvinuté a velmi drahé.
Četli jste v novinách, že Albanci pod Srb-
skem a Černou Horou se bouří. Ani potuchy
po tom! Všecko je pokojno. Esad paša sedí
v Tiraně; v Elbasanu je několík pašů a vliv-
ných begů; ve Valoně je Ismail Kemal, Isa
Boljetinac a „prozatímná albanská vláda“
Esad je proti Ismailu Kemalovi, Ismail Kemal
proti Esadovi, s nímž jsou zajedno pašové
begové elbasanští. Mezi Valonou a Tiranou
panuje veliký antagonism.
Nejen že Albanci podél pohoří Jablanice
jsou k Srbsku dobře rozpoloženi: i mnoho ji-
ných vesnic albanských, na př. Rajce, proje-
víly přání, aby se dostaly pod Srb-
sko. Žádosti jejich jsou tam, kde třeba.
V celé Albanii jest nejúplnější pokoj. Mez
Dračem, Valonou a Elbasanem vede se čilý
obchod. Protože ještě nejsou ustanoveny cel-
nice, všechno pospíchá, aby se zásobilo zbo-
žím, dokud je beze cla. Z Drače do Strugy
dnem i nocí chodí karavany koňské a oslí. Na
stružském trhu stává jich tolik, že nelze pro-
jíti. Nejvíce se dováží cukr, káva, petrolej.
olivový olej a tabák... Osadní zboží skoro
všechno přichází z Terstu, všechen cukr je
z rakousko-uherských cukrovarů. Kdyby Ra-
kousko-Uhersko bylo Srby nechalo v Drači.
jeho obchodu by to šlo velmi k duhu, jak už
nyní se vidí. Později rakouský obchod v Drači
bude vytištěn italským, protože spojení po
moří je velmi krátké (z Bari do Drače 12 ho-
#19
alto_textblock
#19
din).
#20
alto_textblock
#20
Záník „Ruské Molvy“.
#21
alto_textblock
#21
Poslední týden zanikl pro nedostatek prostřed-
ků denník „Russkaja Molva“. „Russkaja Molva
v obecenstvu nesetkala se s náležitou pozorností
za to pozornost policie byla až přílišná. Časopis
který vycházel asi tři čtvrti roku, 25krát musi
zaplatit pokutu po 500 rublech. „Ruské Molvy“ jest
opravdu škoda; byl to pokrokový denník, který
nikdy nezapomínal na ruské národní zájmy a vždy
živě se staral o slovanské věci, což bylo hlavně
zásluhou A. A. Stachoviče, jednoho z ruských de-
legátů na slovanském sjezdě pražském roku 1908,
který až do poslední chvile zůstal věrným
neoslavismu. Osud „Ruské Molvy“ jest příznačným
pro Rusko: spojení nacionalismu s pokrokovostí
ústavností v ruské žurnalistice posud nemělo trva-
lého úspěchu. Žijí a prosperují listy, které stojí bud
výhradně na stanovisku nacionalistickém a k po-
třebám ústavnosti a pokroku jsou lhostejny, ale
většinou ruské listy hájí jen pokrokovost z vše-
lidského stanoviska a málo dbají speciálně ruských
národních snah. „Russkaja Molva“ nechtěla býl
národně, ani politicky bezbarvou, chtěla sloučit
žádané synthese oba proudy a proto — padla. Osud.
né rozpoltění v ruské inteligenci na západníky
slavjanofily, jak patrno i z tohoto případu, trvá
dále, leda že nyní frazeologie a program obou tá-
borů se změnil.
#22
alto_textblock
#22
II. český sjezd všeúřadnický
#23
alto_textblock
#23
v Praze.
#24
alto_textblock
#24
(Dokončení)
#25
alto_textblock
#25
II. (Požadavky sociálni)
#26
alto_textblock
#26
Úřadnictvo, jako duševně pracující vrstva
společnosti, prodávající rozumové i tělesné schop-
nosti za plat zaměstnavateli soukromému neb ve-
řejnému, je solidární nejen stavovsky, ale také tříd-
ně se všemi složkami společenskými, jež charak-
terisuje práce vykonávaná k uhájení existence z
smluvenou náhradu.
Úřadnictvo domáhá se organisacemi svými za-
jištění platového minima, stoupajícího automaticky
a úpravy služného dle zásady kvalifikace a doby.
dále k zajištění právní jistoty služebního poměre
mezi úřadníkem jak zaměstnaným a jeho
zaměstnavatelem řádné služební pragmatiky nebo
služebního řádu, do níž pojat budiž i úplný diset-
plinární řád, založený na moderních a pokrokových
zásadách trestního práva hmotného i formálního.
V ohledu pracovních poměrů dožaduje se úřadni-
ctvo přátelského poměru k zaměstnavateli, nej-
pečlivějších bygienických opatření v pracovních
místnostech, zásadní žestihodinné jednoduché fre-
kvence a nedělního, jakož i svátečního klidu,
kde to z nepřekonatelných příčin nemožno, uspo-
řádání služby tak, aby střídaného klidu užili všich-
ni. Placená dovolená úřadnictva doznejž úpravy
dle služebních let.
V otázce pensijních nároků žádá úřadnictvo
veřejné a jemu na roveň postavené: odstranění ve-
škerých předpisů o ztrátě nároků pensijních neb
jich zkrácení z důvodů propuštění neb odsouzení
#27
alto_textblock
#27
včítání celé doby služební, tedy i provisoria, při-
znání pense i rodičům a sourozencům úřadníko-
vým, byli-li podstatně výživou svou na něm od-
vísli, zrovnoprávnění v nárocích pensijních dět
nemanželských s manželskými, stanovení maximál-
ní služební lhůty 35 let pro úřadníky se středo-
školským a 30 let pro úřadníky s vysokoškolským
vzděláním a nuceným pensionováním po této době.
úpravu výměry pense vdov a sirotků v poměru
k posledně dosaženým veškerým příjmům, a ko-
nečně poskytnutí rovnoprávného vlivu se zaměst-
navatelem při správě fondů pensijních. S ohledem
pak na soukromé úřadnictvo prohlašuje dosaváde
platný zákon za nedostatečný, v mnohém vadný
a žádá novelisaci téhož, zejména výslovně uznání
jeho platnosti pro všecky duševní pracovníky, jak
shora v úvodě vytknuto, zkrácení lhůty čekací
zvýšení starobní renty tak, aby po uplynutí slu-
žební doby, starovené u úřadníků veřejných, do-
sáhla plného platu úřadníkova a zvýšení čák vdov
a sirotků.
Konečně v ohledu občanských práv úřadníka
resoluce žádá: Veškerým úřadníkům veřejným
soukromým budiž vyhraženo i passivní právo v-
lební bez jakěhokoliv obmezení. Obmezení dosu
platná buďtež odstraněna a výkon mandátů vhod-
nými ustanoveními úřadními umožněn. Českému
svazu úřadnických spolků ukládá sjezd, aby všemi
po ruce jsoucími zákonnými prostředky propago-
val, hájil, a kde toho třeba, domáhal se v téte
resoluci obsažených všeúřadnických požadavků.
III. (O záležitostech úřadníků samo
správných.)
Všechno úřadnictvo české prohlašuje ve chvíl
dnešní a důrazně a vážně, že samosprávu pova-
žuje za nejdůležitější složku veřejnoprávního ži
vota našeho v zápasech našich o vlastní život
ústavní a samostatnost státní.
Proto považuje také v poslední době prove-
dené dosazení t. zv. zemské komise správní za
promyšlený útok na životní snahy svého národa
tím více, že stalo se způsobem naprosto neústav.
ným, neodůvodněným a líbovolným činem vlády
jímž samospráva česká ponížena a těžce postižena
S rozhořčením největším jsme nuceni prote
stovati proti zaváděnému způsobu úřadování ko-
mise té, jež, osvojivši si proti platné ústavě ne-
oprávněné právo jmenování úřadníků, příslušíc
výslovně a jedině sněmu, resp, zemskému výboru
opouští jedině spravedlivou, správnou a vším úřad-
nictvem hájenou zásadu nejlepší způsobilosti od-
borné i jazykové a zavádí jmenování dle klíče ná-
rodnostního, jež dokořán otvírá dvéře protekci
národnostní i osobní, kterouž obojí zánadně
jako nemravnou ve všech odvětvích potíráme.
Komise vtiskla tím zjevně své čimnnosti ráz
politický a nemůže býti dnes více pochybnosti, že
byla dosazena jen z důvodů polilických proti prá-
vu a ústavě.
Samosprávu chceme míti ovšem spravedlivou
na výši doby stojící, jen svému lidu a národu bez
chledu na pomíjející strany sloužící, samosprávu
čistou vždy a věude a té v přesvědčení všemi si-
lami, celým životem sloužiti chceme věrně a po-
ctivě.
Samospráva spravedlivá, osvícená nechť uzná
že jen společnou prací s úřadnictvem svým splnit
může spolehlivě dalekosáhlé úkoly své.
Toto úřadnictvo jest nezbytně třeba zajistit
hmotně, učiniti je hmotně nezávislým, zhodnotiti
jen spravedlivě význam a dosah jeho práce pro
samosprávu a uvésti v soulad s těžkými dneš-
ními poměry existenčními také jeho příjny, aby
jen svému povolání věnovati se mohlo a žádáme
proto, aby zákonem provedeny byly úpravy jeho
služného i požitků vedlejších, opatření nemocen-
ského, starobního, vdovského i sirotěího, aby ře-
šeny byly způsobem zákonným otázky postupu
služební doby a úřadování
Právně žádáme: aby úřadnictvu samosprávné.
mu, jež ve skutečnosti prací svou obstarává zájmy
veřejné, přiznán byl zákonem charakter veřejnoo
právní, aby úřadnictvo stalo se v samosprávě
jejich sborech činitelem rovnocenným, spoluroz-
hodujícím a ovšem také plně spoluzodpovědným
se zástupci volenými.
Úřadník samosprávný žádá od české samo-
správy, jež sama toužili musí po největší svobodě
aby úřadníku svému právně zabezpečila vždy
ve všem nerušený výkon práv občanských. Úřad-
nictvo samo přeje si, aby zdokonalena byla mož-
nost stálého zvyšování odborného i praktického
vzdělání a způsobilosti.
Úřadnictvo samosprávné všechno, nade vše ce-
níc čistý štít svůj a celého stavu, volá po sdružení
všeho úřadnictva samosprávného a povinných sdru-
ženích po způsobu komor, jež stala by se jeho nej
vyššími obrannými institucemi a také nejvyšším
strážei vlastní jeho cti.
#28
alto_textblock
#28
IV. [O záležitostech úřadnictva sou
kromého.)
#29
alto_textblock
#29
Resoluce konstatuje, že opatření, dosud uči-
něná k ochraně zájmů soukromého úřadnictva
jsou sice značným zlepšením dřivějšího trudnéhe
jeho stavu, než pro nedokonalost a neúplnost svoji
nemohou plniti úkol svůj tak, aby v nich soukromé
úřadnictvo mohlo najíti zabezpečení svých opráv-
něných zájmů.
Proto žádá
1. aby nezbytné novvelisování pensijního zá-
kona provedeno bylo již v době nejbližší. Platnost
zákona rozšířena budiž na nejširší vrstvy intelek-
tuálných pracovníků ve službách soukromých,
budiž vzat zřetel k požadavkům, vysloveným již
v četných resolucích a zejména v pamětním spise
#30
alto_textblock
#30
výboru rakouských organisací soukromého úřad-
nictva, 2. aby doplněn byl co nejdříve článek II
zákona o služební smlouvě obchodních pomocníků
a jiných zaměstnanců v postavení podobném naří-
zením upravujícím dobu pracovní, nedělní klid
v podnicích, živnostenskému řádu nepodrobených,
a aby rozšířen byl dozor živnostenských inspeklo-
rů na služební poměry soukromého úřadnictva. Při
vydání nařízení tohoto budiž vzat zřetel k nedo-
statečnosti ustanovení § 17. tohoto zákona, posky-
tujícího zaměstnanci právo na dovolenouj správné
plnění jeho se strany zaměstnavatele budiž podro-
beno dozoru příslušných orgánů státních; 3. zave-
dení úplného nedělního a svátečního klidu, ze-
jména odstranění dodávání poštovních zásilek zá-
vodům a podnikům ve dny všední a sváteční; 4. aby
vláda se přičinila o brzké vejití v život oběma sně-
movnami přijatého zákona o služební smlouvě ú-
řadníků velkostatků. V zájmu náležitého výkladu
buďtež k zákonu vydána včasně příslušná pro-
váděcí nařízení; 5. aby v připravované reforma
zákonů o nemocenském a úrazovém pojištění vzat
byl náležitý zřetel k potřebám a přáním soukros
mého úřadnictva, zejména, aby působnost obou zá-
konů vztahovala se na nejširší kruhy intelektuál-
ných zaměstnanců ve službách soukromých a aby
stanovena nebyla hranice příjmů pro náležitost k
nemocenskému pojištění, 6. aby vláda zahájila
přípravné kroky, které by vedly k uzákonění in-
stitucí, které by zákonně zastupovaly zájmy sou-
kromého úřadnictva.
#31
alto_textblock
#31
V. (O záležitostech úřadnictva stát-
níhor)
Veškeré české úřadnictvo, shromážděné na
druhém sjezdu veškerého českého úřadnictvav
Praze 6.—8. září t. r., očekává s veškerou jistotou,
že vláda dodrží tentokráte termín, jí samotnou
stanovený, podle něhož má dostati se státnímu ú-
řadnictvu 1. zářím t. r. hmotných výhod, plynou-
cích z časového postupu, a že učiní tak i v tom
případě, kdyby nebylo možno v podzimním zase-
dání vyříditi malý finanční plán. Resoluce dále
protestuje proti tomu, aby bídy a nedostatku ú-
řadnictva používáno bylo nepřímo k vymáhání no-
vých daní a vyslovuje očekávání, že poslanecké
kluby českých stran vynaloží veškerou energii, aby
oběma sněmovnami přijatá služební pragmatika
byla konečně předložena k sankci a že v opačném
připadě nepovoli vládě t. zv. státní nezbytnosti.
Po ostré kritice politiky českého poselstva na
radě říšské resoluce pokračuje upozorněním ve-
škeré veřejnosti, že služební pragmatikou nezí-
skává nikterak zvýšení svých dosavadních platů,
nýbrž pouhou úpravu postupových poměrů, aby
další požadavek, týkající se úpravy aktivních pří-
davků, za dnešní drahoty nutné, nebyl pokládán
za neskromnost. Dále žádá resoluce zařazení oněch
míst do vyšší třídy aktivních přídavků, kde dra-
hotní poměry příjmu neodpovídají, dále úpravu
cestovného, vdovských a sirotčích pensí a zvý-
šení výslužného státního úřadnictva vůbec a ko-
nečně pro ženy a děti státních úřadníků poskyt-
nutí železničních legitimací, jako je tomu u pří-
slušníků stavu důstojnického.
Ve svém zakončení dožaduje se resoluce ta-
kového zastoupení úřadnictva českého v zemských
i říšských ústřednách a v místech zněmčeného ú-
zemí, jež by odpovídalo číselnému poměru obyva-
telstva. Obsazování míst v zemích koruny české
dějž se výhradně dle věcné způsobilosti žadatele
při čemž budíž přihlíženo zejména k jazykové kva-
lifikaci. Konečně český jazyk, jakožto jazyk větši-
ny, budiž ve státních úřadech v zemích koruny
české úplně bez jakýchkoli státních reservátů na
roveň postaven jazyku německému, jazyku to men-
šiny, obývající jmenované země. Resoluce tato —
praví se dodatkem — týká se veškerého státního
úřadnictva, zařazeného i nezařazeného v hodnost-
ních třídách.
#32
alto_textblock
#32
VI. (O záležitostech učitelstva.)
Resoluce žádá: 1. aby vláda ve smyslu § 10.
a 6. platného zřízení zemského a císařského pa-
tentu ze dne 26. července t. r. vypsala neprodleně
nové volby do sněmu král. Českého, který by pak
ihned svolala k řádnému zasedání za účelem pro-
vedení úpravy právních i hmotných poměrů uči-
telstva obecných a měšťanských škol v království
Českém, jež by ve zmyslu usnesení vyučovacího
výboru poslanecké sněmovny ze dne 30. května
1912 postavila učitelstvo ve služebních příjmech
na roveň úřadnictvu státnímu se vzděláním středo-
školským (dle služební pragmatiky kategorie C).
2. aby správní komise zemská provedla bez-
odkladně zatímní zvýšení platů učitelských, jež by
odpovidalo požadavkům učitelstva, s platností o
1. července t. r.
3. aby politické strany české se zřetelem na
kulturní převahu zemského rozpočtu král. Českého
kandidovaly do zemského sněmu vynikající odbor-
níky ze škol národních, učitelskými organisacemí
jim doporučené
4. aby právní i hmotné poměry učitelek a pě-
stounek mateřských škol a opatroven byly co nej-
dříve upraveny zákonem ve smyslu návrhů, při-
jatých v r. 1912 na sjezdu Svazu českých měst v
království Českémj
5. aby česká města, než dojde k úpravě zá-
konné, sama zajistila učitelkám a pěstounkám ma-
teřských škol a opatroven slušnou, jejich stavu
přiměřenou existenci.
VII. (O úřadnických svépomocných
družstvech konsumních.)
Resoluce ukládá Českému svazu úřadnických
spolků, by zakládal a organisoval všeúřadnicke
#33
alto_textblock
#33
Dramatické umění.
#34
alto_textblock
#34
+ Vinohradské divadlo, V sobotu 6. září po-
prvé: Nihilisté. Hra o čtyřech dějstvích s přede-
hrou. Anglicky napsal Oscar Wilde. Přeložil Ka-
rel Pudlač. Režisér V. Vydra.
Vinohradské divadlo, ohlašující pro letošní sai
sonu slibný program, vypravilo Wildeovu prvotinu
dle slov svého bulletinu, z potřeb lidového reper-
toiru. Ale široké publikum by si příjemně lehta-
jící pocity napjetí a hrůzy odnášelo stejně z jaké-
hokoli sensačního představení filmového jako z an-
glické hry, která není více než láterárním kurio-
sem, nadmíru zajímavým ovšem a náramně trap-
ným. Pětadvacítiletý Wilde, jenž měl již vydánt
básní za sebou, holdoval na počátku 80tých le
minulého století svými „Nihilisty“ (pojmenovaný-
mi v originále dle hlavní hrdinky: „Vera“) níz-
kému divadelnickému vkusu a povrchmně efektní
rutině nechutných krváků. Sensačnost sama by ani
nebyla důvodem proti literární ceně kusu, vždyti
jeden z vrcholných výtvorů Wildeových, román o
Dorianu Grayovi, vychází z motivu blízkého sen-
sačně experimentální literatuře: ale „Nihilisté“ zce-
la uvízli ve své hrubě a brutálně zpracovávané lát-
ce, kterou nedovedli povznésti, ani prohloubiti.
Děj vlastní hry se koná r. 1800, tedy rok před
onou historickou palácovou revolucí, jejímž vý-
sledkem bylo zardousení cara Pavla I.: Wilde se
nestará o literu, ni ducha dějin, vymýšli si jiného
panovníka a vzpouru jenerálů nahrazuje povstáním
lidu: dívá se na ně jednak s hlediska soudobých
novin, pročež anachronisticky užívá též moderního
označení nihilistů (běželo mu snad o dramatické
vykořistění atentátu na Alexandra II. z r. 1881)
dívá se však na povstání, což jest horší, prostředím
otřelých historek romanticko-roubířských. Zcela
dle šablony loupežnické literatury předvádí se
zprvu, v předehře, důvod, proč hlavní osoby kusu,
Věra a její nevyslyšený milenec, se stanou povstal.
ci: Věřin bratr, ztýrán a zmučen, je totiž deporto-
ván na Sibíř. Zcela dle vzoru rytířsko-banditských
povídek a dramat následuje tajné sedění revoluč-
ního komitétu, pak atentát na tyranského cara
později druhá schůze, v níž na Věru padne los
spolu úkol, by zavraždíla nového cara, jenž přeje
#35
alto_textblock
#35
reformám, ba více, je sám tajným nihilistou a pla-
tonickým milencem šlechetné Věry. V závěrečné
scéně, z níž čiší sentimentální láska a pohnutlivá
ušlechtilost srdce královského i dívčí obětavost.
vplíží se Věra do carovy ložnáce, a místo by za-
sáhla jej, sama sebe usmrtí a umírá se slovy, že
zachránila Rusko.
S trochou dobré vůle dá se na některých mí
stech „Nihilistů“ nalézti cosi jako předtucha po-
zdějšího Wildea. Hned v předehře je pěkně zachy-
cen fatalismus Věřina otce. V prvé revoluční schůz
má přestrojený careviž něco ze smutku a něh
pohádkových princů. Starý car, trpící stihomamem
žijící na přelomu dvou věků, nesnášející, by kdo
v jeho přitomnosti měl v ruce zbraň — toť jako
matný pokus a nesmělý náběh k vystižení typu
tragiky krále Heroda. Hloupé duchaplnosti dvořa-
nů a chytrá blaseovanost ministerského předsedy
jsou již ozvukem konversace anglických salonů,
a siťuace, jak flegmatický, krvavý a stále vtipný
ministr se dá mezi nihilisty, je tak paradoxní
parodistická, že svědčí o humoru a dovednosti auto-
ra, jenž ji pohříchu zapletl do dramatu místo do ko-
medle, a že by mohla být koncipována i od Wilde-
ova krajana Shawa. Posléze duch sociální spravedli
vosti, jímž hra nesena, podává částečné vysvětlen
pozdějšího dualismu O. Wildea, v jehož psycholo-
gii jevem nejzajímavějším je snad směs esthetství
rafinovanosti a kultu zla na straně jedné a vro-
zené noblesy, lásky k bližnímu, ba socialistických
nálad na druhé straně. Těchto několik literárníeh
kvalit, jež mají spíše historický než dramatický
význam, nezachraňují ovšem „Nihilistů“ nikterak
výsledným dojmem je takřka stud za bárníkov
prvopočátky a přání, by brzkým vypravením jiné
slibované Wildeovy hry byl setřen tento nepří-
jemný a brzkého zapomnění hodný dojem.
Wildeova hra má několik šablonovitých, vděč-
ných a jednoznačných rolí, tak mílence-rovolu-
cionáře, deklamovaného panem Pražským, tak ca-
ra-nihilistu-milence, jemně pojatého panem Tesa-
řem; hrdinka kusu naproti tomu jest postava roze-
klaná a pohybuje se v psychologických přemetech.
jež se slečně Důrasové nepodařilo učinit pravdě-
podobnými, úloha cara-otce, jakož i režie, svěřen
byla nově engažovanému panu Vydrovi, jenž se-
#36
alto_textblock
#36
výhodněji než dva dni před tím v „Carevně“
představil jako efektní a výrazný interpret kar
akterních rolí.
#37
alto_textblock
#37
O. .
#38
alto_textblock
#38
Hudba.
#39
alto_textblock
#39
(Excelsior redivivus.) Žádná operní
scéna neobejde se »ni dnes ješté bez balelního per-
sonálu, kterého provozování jmenovitě starších
oper nezbytně vyžaduje. Ale na druhé straně za-
městnání taečního ensemblu nestačí zdaleka k
tomu, aby vydržování jeho krylo. Odtud nezbývá
divadlům než využívati tanečních sil i mimo operu
a to provozováním děl výlučně tanečních nebo
pantomimických. Stesk do nedostatku umělecky
hodnotných děl takových je do té míry všeobecný.
že netřeba ho ani zvláště zdůrazňovat. Jsou balety
— zvláště francouzské — jichž hudba vykazuje
vysokou uměleckou úroveň, avšak jak to při dílech
divadelních často bývá: úsudek umělecké kritiky
a úsudek obecenstva prakticky projevovaný návště-
vou divadla ani v příčině baletů se nekryjí. Může
se říci — a to zvláště u nás — že balety, které
kritika chválila, obeconstvo zůstavují lhostejné
nagroti tomu balety, které u nás kritika jednosvor-
ně zavrhovala, hřály se na výsluní přízně publika.
Že by dnes někdo odvážil se nějakého plaidoyeru
s uměleckého hlediska pro balet „Excelsior“ o
vlašské společnosti firmy Manzetti ot Marenco, je
předem vyloučeno. Nebyly to také umělecké, nýbrž
často kasovní důvody, které v druhém roce činnosti
Národního divadla uvedly „Excelsior“ na jeho scé-
nu, jak vyličuje ve svých dejinách N. D. pan F. A
šubert. V nich se dočítáme, že „Excelisor“ z
patnáct let svého umělecky neblahého působen
na této scéně vynesl přes 300.000 korun, které po-
skytly divadlu vydatnou finanční basi pro uskuteč-
ňování vážně uměleckých jeho cílů v činohře
v opeře. Stejné důvody rozhodly patrně asi pro
opětné vyburcování „Excelsiora“ z divadelního ar
chivu, kam jsme ho před desítiletím viděli ukládat.
přejíce mu věčný, zasloužený spánek. Třeba doznat
otevřeně, že v poslední době zájem o umění
divadle hrozivě poklesl. Ukazuje se na blografy, ale
snad jsou toho příčiny i jiné. U nás spolupůsobila
tu i opereta, operující s cochoneriemi a s hrubo-
zrným vtipem. Tato opereta, pěstovaná stejně hor-
livě v předměstských arénách i v městslém divadle
Král. Vinohradů, odvrátila rázem zájem obecen-
stva od opery, v jehož vypěstování vykazovalo
Nár. divadlo před tím radostné výsledky. [Mohl
bych uvéstí pro toto tvrzení doklady, čerpané přímo
z nedávné historie N. D.) Za těchto poměrů a
době, kdy režie našeho prvního divadla stále rapid-
ně stoupá, je pochopitelno, že hledají se vy-
datné zdroje příjmů a prostředky k opětnému
#40
alto_textblock
#40
obrácení zájmu nejširších kruhů k divadlu.
Divadlo rozhoduje se pro léčbu homeopatickou.
Sensace odvedly mu část obecenstva, bohatá
podívaná pro oko má mu je zase získat. Proto
volí „Excelsiora“, který v minulosti tak zname-
nitě se osvědčil jako kasovní kus. Zda i dnes „Ex-
celsior“ to svoje poslání, jdoucí mimo všechny
umělecké cíle, splní, je velká otázka. Já sám
tom velmi pochybuji. Předně o divadelním kuse.
který dáván byl téměř dvěstěkrát, lze jistě říci, že
je až běda obehraný. Kromě toho lidská věda
výsledky lidské práce jsou dnes o hodně dále,
než kam sahají vynálezy lidského ducha v „Excel-
sioru“, takže lze jest právem mluvit o jeho zasta-
ralosti, Hudbě Marencově, triviálně cirkusové, stáří
krásy nepřidalo. A také s hlediska moderního ba-
letu je „Excelsior“ nadobro zastaralý, favorisuje
pouhou taneční techniku beze zření k mimické
výraznosti tance.
V hlavních tanečních rolích „Excelsioru“, v
němž vrátilo se Nár. divadlo opět k vysvětlujícím
veršům Jar. Vrchlického, vystoupili dva odcho-
vanci vlašské školy. Signorina Gaetana Azzoliní
je tanečnice krásně stepilé postavy, bravurní tech-
niky, minuciésní akuratessy v rytmice, ale ne dosti
oblých a měkkých linií. Šignor Benfiglio spojuje
ve svém výkonu žárný temperament mládí s do-
konalým výcvikem technickým. Pas de deux v
osmém obraze přinesl oběma tanečním solistům
zaslouženou bouřlivou pochvalu. Ensemblové tan-
ce vyznamenávaly se rytmickou přesností a v cho-
reodrafické výpravě vynikla nevyčerpatelná inven-
ce páně Bergerova. Z herců stált v deklamaci verše
v popředí slč. Suchánková, představující duch
světla. Scénická výprava vedena byla přirozeně
snahou o oslňující nádheru a pestrost. Orkestr,
řízený p. Zamrzlou, hrál svůj part s patrným de-
spektem, kvalitou hudby zcela odůvodněným. Nově
vzkřísený „Excelsior“ přijat byl s velkou pochva-
lou, na kterou obecenstvo naše při umělecky váž
al.
ných dílech bývá v divadle dosti skoupé.
#41
alto_textblock
#41
Různé zprávy.
#42
alto_textblock
#42
IX. světový kongres esperantistů
konal se od 24. do 31. srpna v Bernu ve Švýcar-
sku za účasti 1300 osob. Po dobu kon gresu
všechny vládní budovy, jakož i hotely ozdobeny
byly zemskými a esperantskými prapory, v kon-
gresní budově, nádherném »Kasíně« zřízena státní
pošta, jež opatřovala dopisy pouze ezperantským
razítkem. V den zahájení konaly se bohoslužby
katolické, protestantské a židovské a esperant-
skými kázáními; odpoledne kongres zahájem jmé-
nem vlády čestným předsedou kolonelemE
#43
alto_textblock
#43
Frevem, bývalým presidentem republiky a ře-
ditelem mezinárodní kanceláře telegrafní, po němž
proresli pozdravy delegáti jednotlivých národůa
institucí Španělský král byl zastoupen kapitánem
Perogordem, oficiální delegáty vyslaly republiky
jihosmerické a tři státy severoamerické, (Z ra-
kouských institucí daly se zastupovati: Český
zemský svaz ku povznesení návštěvy
cizinců v Praze prof. Aug. Pitlíkem, jenž
podal zároveň referát o své evropské propagační
cestě, a Obchodní komora liberecká p. W. Hel-
lerem. Měztská rada pražská a Národní
rada česká zaslaly pozdrav.
Ku poradním schůzím propůjčeny místnosti
universitní, kde konány odborné schůzet lékařů,
socialistů, katoliků, učenců, úřadníků, učitelů,
studentů, volnomyšlenkářů, inženýrů, architektů,
chemiků, teosofů, právníků a členů »Červeného
kříže«. Z kongresních slavností třeba jmenovati
zejména: esperantské pedstavení dramat »Otcov-
ství« a »Ginevra«, velký koncert bernského
»Män erchor«, ples v národních krojích, kde zvlá-
ště ohdivovány byly nádherné kroje slovácké tří
našich učitelek z Moravy a výlet parolodí a dvěma
zvláštními vlaky do lnterlakenu, ze něhož ku po-
ctě esperantistů vypálen v interlakenském »Kur-
saalu« nádherný obňostroj.
V kongresním týdnu, kdy konán též řečnický
závod a 1V. kongres ženevské »Universala Espe-
ranto-Asocio«, objevily se poprvé stříbrné ražené
mezinárodní peníze »spesmily« (Spesmilo ma kor.
1.20), kteréžto měny esperantisté již dávno pro-
střednictvím své banky v Londýně s prospěchem
mezi sebou užívají.
Letošní esperantský kongres, jenž r. 1914 ko-
natí se bude v Paříži a roku 1915 v Edinburgu,
znovu dokázal, že Esperanto vítězně si razí cestu
světem. Esperanto není však jen řeč, nýbrž též
idea, jež hledí sblížiti všechny národy, dávajía
jim možnost odstraniti veškerá nedorozumění, ješ
bývají často příčinou válek; esperantské hnutí je
tedy zároveň hnutím pacifickým, což dokazuje
zvláštní »posláni« bývalého lordmayora londýn-
ského Sira Vezey Stronga, jenž prostřed-
nictvím známého přítele českého národa pana
Harissona Hilla vyzval kongresisty ku práci
pro upevnění míru a k šíření jím založeného mí-
rového mezinárodního spolku »Mondamikigo«
Aug. P.
#45
alto_textblock
#45
= Arcikníže Karel František Josef navštívil
včera odpoledne III. mezinárodní výstavu farma-
ceutickou ve Vídni, jejíž protektorát přijal.
— Úmrtí. Z Vídně, 9. září. Dnes odpoledne
zemřel zde dvorní rada v ministerstvu zahrani-
čních věcí Jan Jezerniczky šl. z Jezernicns