ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3d6ffd00-8fcd-11dd-9b25-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 36
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
27. března 1913. číslo 83.
#4 alto_textblock #4
litické s vládou, chtěla-li by něco z vod- ních staveb uskutečníti. Každé takové jednání mělo by se pak svěřovati zasvěceným od- borníkům, poslancům. Pak teprve bylo b možno úspěšně uskutečniti naše hospodářské po- třeby lépe než dnes, kdy se to ponechává „ho- spodářské politice“ vlády. Nutno znáti vodohospo- dářské potřeby, aby se pro ně dalo pracovati sou- stavně“. — Tak zní resultát „Času“. Kdo všímal si otázky vodocestné za posledních let, musí se za- mysliti nad těmíto řádkami, a po přečtení celého článku uvažuje: „Což není určitého programu vodo- hospodářského pro království České, když po desi- tiletí se již řada úřadů státních i zemských — ně- kolik set českých techniků — úpravou českých řek zabývá? Nejsou v prvé řadě pouze ú- řady ty povolány k řešení úkolů vodohospodář- ských, jako vyvolení k tomu činitelé a nejsou re- sultáty jejich směrodatné pro kruhy zákonodárná odborné i neodborné? Ne-li, tedy dává písatel „Ča- su“ divné vysvědčení českým technikům. Což po- slanec-netechnik, ale zkušený národohospodář bystrý politik, nemůže hájiti národohospodářské zájmy národa a vidí-li je v úpravě řek, tedy nesmí tyto-vymáhatí u vlády, třeba byl k tomu kvalifi- kován a splnomocněn svými klubovními kolegy? Nejedná se „Času“, resp. pisateli článku o zanesení sváru do řad těch českých poslanců, kteří v práe vidí své poslání? Takové intriky budou marnými, jelikož — jak správně uvádí „Čas“ referáty pisatelem nenávidě- ného — nevíme z jakých příčin — poslance Ma- štálky, byly s uspokojením vzaty v Jednot- ném klubu na vědomí a všichni pánové lnž. Hráský Neuman, Maštálka, posl. Udržal, předseda vodo- cestného výboru a jiní svorně v různých výborech pracují a jistě svorně dále pracovati budouí Jest nesporno, že novela vodoceslná není do- konalou, na to již bylo poukázáno z řad poslaneů všech politických stran českých, a hledá se ná- prava — poněvadž předloha dosud není zákonem Avšak věcně usuzováno, přiznati se musí, že zna- mená mnoho, zejména pro hospodářský rozvo krajů polabských — ovšem spolupříčiněním také netechníka dra. Ulrycha a jiných, a nelze též za- příti, že novela řeší věc tak, jak si jí pisatel v „Času“ řešenu míti představuje. Obsahuje totiž nove- la to, „co z celkového programu soustavného vodní- ho hospodářství v Čechách vláda chtěla by usku- Večniti“ — citujeme z jeho stylisace — a mohl bychom mít provedenu v 15 letech část z velkého vodohospodářského programu: splavnění a regu- laci Labe z Mělníka do Kolina s meliorací přilé- hajících pozemků a splavnění Vltavy z Prahy ke Štěchovícům a jiné. Hospodářský význam toho nikdo upříti nemůže. O řešení důležitých a dosud nerozhodnutých způsobů úpravy některých řel pomocí přehrad retensních či užitkových autor článku se nezmiňuje, ač by bylo prospělo věci vi- ce, kdyby konstatoval, že dosud není jed- notného názoru a nelze tedy, je-li novela po této stránce neúplnou, poslancům dávatí viny jelikož bude nutno vyčkati rozhodnutí příslušných kruhů technických, otázkou tou s zabývajících, které za účelem docílení jed- nolného řešení bude nutno v jednu vodohocpodář- skou komisí sloučiti. Pokud jsme inicrmováni ovšem tato okolnost nemusí být překážkou uzá- konění novely, neboť záležitosti tohoto druhu roz- hodnou si samy příslušné úřady a interesenti není tu rozhodujícím přirozeně názor poslance, neodborníka i odborníka. Litujeme, že z příčin taktických v zájmu věci, o níž se jedná, nemožno veřejně vyvraceti i útoky na poslance dra. Kra- máře a Fiedlera ohledně nepochopení důležitosti využití síly proudů Svatojanských a studie splav- něrí a zužitkování vodních sil Vltavy i její příto- ků v trati z Prahy do Budějovic. Jen tolik uvádí- me, že příslušné projekty byly teprve před ro- kem vypracovány, teprve jimi důležitost a cena síly vodní Vltavy expositurou vodocestnou byla prokázána, jak ve spolku arch. a inž. jsme sly- šeli. Úřadně dosud projekty ty pro- jednány nebyly a staré projekty na úpra- vu Vltavy bez ohledu na vodní síly doka- zují nemožnost provedení takového způsobu úpra- vy Vltavy. Vysvětlují zároveň, proč kruhy odborn až do vypracování — expositurou vodocestnou — nových projektů s využitím vodních sil. považova- ly provedení kanalisace Vltavy do Budějovic z ideální, z ohledu rentability neproveditelný pro- jekt. Teprve as rok tomu, co změnily se názory. Konstatovati ,proto musíme, že autor článku „Čase“ buď následkem úplné neinformovanosti,
#5 alto_textblock #5
Teď přestalo pršet. Vyjasnilo se na chvíli. Tam v dálce za Bezdrevem začínají se v pročištěném vzduchu rýsovat modrá pás- ma hor. Vidíš hřeben Kleti, rozeznáš mýtiny Malého Chumu a ještě víc v pravo, tak nějak dobrácky kulafoučký, jak jej Neruda líčí Prostých motivech, vyrůstá Boubín. Nutno pomýšlet na návrat. Jdu alejí starých dubů, dnes ještě ho- lých, rozsochatých. Dnes poprvé se usadiliv jejich korunách špačci. Větve jsou jimi jakoby orůžencovány; čiřikají ze sterých hrdel;a když se zvednou, zafrčí to nad hlavou jako aeroplan. Teď však, s rostoucím šerem. umlkli... či odlétli někam do rákosí? Kdo ví? Ticho padá na krajinu spolu se sou- mrakem. Poslední racek prolétl kolem mne, za- hvízdnul tím svým nenapodobitelným pípa- vým hlasem. Kdesí ozvala se čírka. Ne da- leko, na louce, přihlásil se bažant drsným. hrdelním voláním. Zajíc přeběhl mi přes ce- stu a hned za ním houf srnek; jen jejich bílé zadky lze rozeznat v náhlém soumraku. Pojednou položil se přede mnou stín stro- mu a vedle něho můj stín. Vyšel měsíc. Stojím opět u rybníku. Sešel jsem po schůdkách tak, aby se mi hladina rozestřela těsně u nohou, abych s ní důvěrněji splynul. Měsíc letí mezi mraky, které opět zaplavily oblohu, tone v nich a znovu se vynořuje, od- vážný plavec oblačného oceánu. Vzpomínám si, že jsem kdysi stál na stejném místě, v stejnou chvíli. Ale tehdy zněl mi na blízku smích milované bytosti a já cítil teplo její ruky ve své. Dnes jsem tu sám a sám. A je to tak dobře. Neboť právě vědomím, že jsem sám, stávám se více a hlouběji sebou samým. A ty, černá vodo i tmavá obloho, dobrou noc a na shledanou! Napřesrok vrátím se k vám a shledávám vás stejnými, přes všecku vaší ohromnost a mohutnost. Ale já, člověk. nepatrný vůči vám, vrátím se lepší a silnější O. T.
#6 alto_textblock #6
neb následkem stranické zaslepenosti, křivdí výše uvedeným poslancům. Jsme rádi, že i oposiční kruhy pochopují zne- náhla důležitost, ano nutnost společné práce ná- rodohospodářské všech klubů poslaneckých. Jes pro stranu svobodomyslnou zadostiučiněním, že uznáno konečně, že za nynější stav vodocestné mizerie nenesou zodpovědnost pouze poslanci ná- rodní strany svobodomyslné, ale celá česká dele- gace, a v prvé řadě státní neurovnané poměry politické i hospodářské. Pravíť „Čas“ doslovně- „Když však finance státní počaly býti nepří- znívé, česká delegace musila vždy naléha- věji vymáhati povolení staveb vodních, určených pro I. období, na něž již obnosy byly povole- ny. Po krisi anekční úplně zaražen ruch sta- vební, nebyloť finančních hotovostí pro tytot- čely. Neutěšený finanční stav říše vedl ku po- chybnostem konečně, je-li vůbec možno usku- tečniti obsáhlý program vodocestný a znova oživí a posílil neoprávněné pochybnosti, budou-li s průplavy vypláceti. Výsledkem těchto pochybno- stí byla vodocestná novela, podaná hrabětem Stürgkhem před vánocemi 1911. „Čas“ velá po realní politice hospodářsk na tomto poli nás vždy najde; nejsme strana, kte- rá pouze kritisuje, ale strana práce.
#7 alto_textblock #7
Politický přehled.
#8 alto_textblock #8
Země české.
#9 alto_textblock #9
Řešení finanční krise zemské císařským nařízením?! K řadě velikonočních interviewů zbývá dodati ještě názor vrchního ředitele Zemské banky král. Českého dra. Karla Mattuše o vý- chodišti z neblahého stavu zemských financí sdělený zpravodaji „Nár. Politiky“. Popřev s největší rozhodností a číselnými doklady domněnku, že by mobilita Zemské banky byl ohrožena zálohami zemi poskytnutými a ozna- čiv náhled, že by mohl během letošního roku nastati takový rozvrat finanční až k nemož- nosti země, dostáti platebním svým povinno- stem za nemyslitelný, ne-li za výplod horeč- naté fantasie, rozhovořil se pan vrchní ředi- tel o povinnosti státní správy v čas pečovat o sanaci zemských financí. Ústavní cestou ne- lze nápravu zjednati i nezbude než nastou- piti cestu mimoústavní, „na kterou mocná jest jakousi vyšší mocí (vis major) zatlačen a na níž blaho země české a spojené s ním nerozlučně blaho celého státu vnucuje mu prostředky absolutní moci.“ I nezbude tudíž podle dra. Mattuše, než císařským naří- zením opatřiti zemi vše, co nemohoucnost sněmu poskytnouti nemůže. Nebylo-li lze z ohledů ústavních povoliti zemskému výboru zvýšení zemských přirážek o 10 procent, cí- sařským nařízením bude prý snadno zvýšiti je třeba i o dvacet procent a zavésti dokonce i dávky jiné, zvláště takové, které již byly v platnosti. Na konec prohlásil dr. K. Mattuš českoněmecké vyrovnání za nezbytnou státní nutnost, jež se provésti musí. Snáze provede se bez obstrukce, poněvadž prý Čechove dávno prohlédli, že německým požadavkům v jistých důležitostech zemských oprávněným je nutno vyhověti, ovšem s podmínkou, že také národním potřebám českým, dávno ná- ležitě odůvodněným také s druhé strany bude učiněno za dost.
#10 alto_textblock #10
Z Moravy.
#11 alto_textblock #11
Dne 25. března 1913. (Ještě sjezd mor. lidové strany. — V - leba. Novák poraženi Havlíkem.) Schůze důvěrníků moravské lidové strany nedá dosud klídně spáti různým orgánům a orgá- nečkům tak zv. lidovopokrokové strany. Že je mezi nimi také orgán „klíčového“ poslance dra. Fische- ra, rozumí se samo sebou. Vyčítají, kdo na sjezdu byl, kolik účastníků. Bylo prý jich málo. Ovšem, páni nevědí, kdo byl zván a tedy, kdo mohl přijít a kdo nemohl. Že nebyli zváni kandidáti strany lidovopokrokové la dr. Perek — pro něhož se bude dnes orgán posl. Flschera také rvát — toje jisto. Pání z lidovopokrokové strany snaží se při- rozeně snížit význam důvěrnické schůze moravské lidové strany, aby se zapomenulo na ten jejich velkolepý (7) sjezd. jejž měli dne 15. prosince 1912. Tenkráte to byl sjezd lidovopokrokové strany — vlastně dvou stran, bývalé lidové a bý- valé pokrokové. Na ten siezd dostal pozvání, kd chtěl — přes 20 agrárních důvěrníků na něm bylo Byli tam poslanci strany, redaktoři všech stran, p. posl. Votruba přivedl svoje voliče z předměstí brněnských a také brněnští věrní prolesoři ostatní přišli — a celý sjezd ten měl ohromnou účast (l) — 130 osobli Celou hodinu se muselo čekat, až se sešli účastníci. To je tedy ten veliký rozdíl mezi důvěrnickou schůzí mor. lid. strany a sjezdem strany lidovopokrokové, která je vlád- kyní Moravy a dovede udupat každého, kdo na ni nepřísahá. Kdo tak velkolepé sjezdy má, ten měl by býti potichu o schůzích stran jiných. Pan dr. Veleba ze Znojma dostal ve skupině znojemské kvinde. Je to trochu divná věc, vždyt znojemský jeho orgán umí nějak bít do Mlado- čechů a dra. Bulína. Byl by si to zasloužil, aby dostal mandát za to. Také býv. poslanec Novák. kterého prý strana už jednou prohlásila na útoky mladočeského tisku za kandidáta v těto skupině. dostal kvinde. Také on dělal dru. Stránskému do- bré služby a „Nár. Listům“ chodil spílat až do orgánu dra. Perka do Prostějova. Nevěděli jsme věru, že máme tak veliký vliv v lidovopokrokově straně, že ona na naše články jmenuje kandidáty. Nyní je prohlášen za kandidáta naduč. Havlík Dobře je to zařízeno. Strana je hezká u učitel- stva — a voličové budou dělat, co budou sam
#12 alto_textblock #12
chtlt.
#13 alto_textblock #13
Rakousko-Uhersko.
#14 alto_textblock #14
Vítěz čí poražený?
#15 alto_textblock #15
Ačkoli londýnská vyslanecká konference již rozhodla osud Skadru ve smyslu přání ra- kouské diplomacie a Černohorci na zakro- čení vyslanců zastavili bombardování města. vídeňské starorakouské klerikální a vojenské kruhy nejsou dosud spokojeny. Jich mluvčí „Reichspost“, vytýká hr. Berchtoldovi, že n záchranu Skadru pro příští Albanii obětoval „ryze albanské“ Dakovo a Černá Hora ne- upustila od útoků na Skader ze strachu před Rakouskem, nýbrž na radu Ruska. Smí-li prý se to prohlašovati za diplomatické vítězstv rakouské? Hr. Berchtold za nynější balkánské vál- ky opravdu na růžích ustláno neměl a vítěz- stvím se chlubiti nemůže. Porážky neutrpěl však u Skadru a Dákova, nýbrž na pobřeží Adrie. Jeho postavení v čele ministerstva vnějších věcí prohlašuje „Budap. Tagbl.“ z neobyčejně trapné. Válku vésti nemá, ale trvalý mír také nesmí uzavříti. Nesmí ukazo- vati zaťatou pěst, ale také nesmí nabídnouti
#16 alto_textblock #16
ruku, podávající hospodářské ústupky, aby hospodářským ziskem nahradil škody, způso- bené politikou. Srbsko touží po přístavě na Adrii, poněvadž je tam žene sobecká třídn politika rakousko-uherských velkoagrárníků. kteří proti vývozu srbských hospodářských plodin zřídili čínskou zeď. Nic nebylo snaz- šího, než vyhověti hospodářským potřebám Srbska a učiniti si z něho přítele. Ale naši velkoagrárníci položili proti tomu své mocné veto a zvrátili všechen politický rozum. Proto Srbsko nesmí dostati také přístav na Adrii, aby nemohlo obeplouti rakousko-uherskou čínskou zeď, ač rakouskému průmyslu přímé spojení s balkánskými státy po moři bylo by velice výhodno. Tam na pobřeží Adrie hrabě Berchtold utrpěl skutečně porážku, kterou draze zaplatí rakouský průmysl. Jinak bylo u Skadru a Dakova. Jest zná- mo, že vídeňské klerikálně-bojovné listy zrovna s pěnou u úst štvaly proti neposluš- nému Srbsku a Černé Hoře, a hrozily, že Rakousko, nevyhoví-li mu ihned londýnská vyslanecká konference, samo zjedná na Černé Hoře platnost svým rozkazům. Ale tyto hroz- by na hraběte Berchtolda nepůsobily. Nechal klidně řváti „Reichspost“ s ostatními vídeň- skými hafaly a diplomaticky vyřizoval zále- žitost Skadru tak, aby dostál slovu, danému ruské vládě, že Rakousko nemá nijakých útočných úmyslů na jihu monarchie. V tét věci hr. Berchtold dosáhl skutečně diplomati- ckého vítězství, ať se „Reichspost“ čertí seb
#17 alto_textblock #17
více.
#18 alto_textblock #18
Velkonoční nabídka dra. Lukácse. Někteří novináři vyhledali v Opatii dra Luácse a vytiskli ve velkonočních číslech ob- sah své rozmluvy s ním. Zajímavý je v ní je- den odstavec. Dr. Lukács pravil: „Jest známo, že jest třeba rozřešiti ještě celou řadu otázek, úzce souvislých s volební reformou. Nové rozdělení volebních okres jest jeden z nejobtížnějších problemů a já doufám, že oposice konečně se přesvědčí, že při řešení této otázky nesmí se skvíti svou nepřítomností, poněvadž je-li který obor, v kterém opravdu běží o uhájení nadvlády Ma- darstva, je to tato otázka. Zde je třeba sou- činnosti všech pravých Maďarů, kteří maj srdce na pravém místě.“ O součinnosti oposice s drem. Lukácsem v této choulostivé otázce možno sice pochy- bovati, neboť oposice shledá asi pro sebe vý- hodnějším, když všechno odium z nového dě- lení volebních okresů ponechá vládní straně Ale jedno je jisto, že hrabata Apponyi, An- drássy, Károlyí i s Frt. Košutem udělí rád své požehnání sebe nehoráznějšímu zákonu. jejž v této pro Maďarstvo tak životní otázce odhlasuje vládní strana s drem. Lukácsem hr. Tiszou.
#19 alto_textblock #19
Za hranicemi.
#20 alto_textblock #20
Mezí ruskými stranamí.
#21 alto_textblock #21
Akce krajní pravíce, namířená proti dumě v prvé chvíli selhala, ale neúmorní zpátečníci cíticí za sebou vlivné pozadí, neustali ve své pod- kopné práci. Puriškevič organisuje petici, dokazu- jící nebezpečnost třeti dumy a nutnost zaměnitj zemským soborem. Plán krajní pravice došei zvláštního ohlasu ve straně jim nejbližší, u na- cionalistů. Nacionalisté rázem postavili se na obra- nu dumy a chtějí dumě zabezpečit pevnou většinu spojením s okťabristy. Tento návrh by odpovída plánům oficiosní „Rossije“, vyloženým při zahájen IV. dumy; uskutečnit by se mohl jen tak, že b okťabristé šli více na pravo, poněvadž nelze čekat. že by nacionalisté šli na levo. Mezi pravými okfa- bristy jest ochota jít v tom směru. Ale toto hnut nelze podle slov orgánu Gučkova „Golosa Moskvy považovat směrodatné pro celou frakcí okťabristů která stále více se sbližuje s náladou veřejnosti, v níž roste zřejmá nespokoienost se stávajícími poměry. „Vývoj politického mínění povede okfa- bristy a nacionalisty různými směry a není třeba předpokládat, že jich cesty se v budoucnosti se- jdou.“ Čtvrtou třeba prý spasit spíše od vnitřní ochablosti a nedělností, než od spiknutí krajní pra-
#22 alto_textblock #22
vice.
#23 alto_textblock #23
Změna ve varšavském generál-gubernátorství
#24 alto_textblock #24
Nynější generál-gubernátor varšavský Skallou proslulý přítel německých osadníků v Polsku, silně protežovaný carevnou-vdovou, nepohodl se s mi- nistrem vnitra Maklakovem pro návrh o sesílen právomoci gubernáterské na úkor generál-guber- nátorské moci, která má být rozdělena na dvě sféry — politickou a vojenskou. Z toho se soudí že Skallon záhy odstoupí. Na jeho místo v oboru politickém prý přijde viceministr vnitra Charuzin a v oboru vojenském generál Rennenkampí, ny- nější velitel vojenského obvodu vilenského. Kritická sítuace nové vlády francouzské. Ministerstvo Barthouovo, sotva se usta- vilo, setkává se s obtížemi, které přímo ohro- žují jeho existenci. Mezi členy nové vlády bylo sice dosaženo úplné dohody v otázce tříleté služební doby i v otázce volební opra- vy na základě kompromisním, ale radikální strana, která v otázce tříleté vojenské služ- by posud úplně nepřistoupila na vládní před- lohu a pokud jde o volební opravu, trvá na zásadě většiny bez kompromisu ve smyslu za- stoupení menšin, je pobouřena, že někteří její členové vstoupili bez výhrady do vlády a při- jali její program. Již při čtení vládního pro- gramu v úterý ve sněmovně dávali radiká- lové svou nespokojenost na jevo, ale tleskali živě, když radikál Boullon ostře vytýkal ra- dikálním ministrům, že opustili stranu. Bar- thou odpověděl, ale jeho obranná řeč byl přijata s pochvalou jen ve středu a na pravici, před hlasováním pak 180 poslanců demon- strativně odešlo. Při hlasování pak, jak již sděleno, vyslovilo se 225 poslanců pro vládu a 164 proti ní, ale asi 180 poslanců se zdrželo hlasování, takže vládní většina není nikteral pevnou pro všechny případy. Schůze byla pak skončena za velkého rozčílení a v couloi- rech došlo ke vzrušujícím výjevům mezi radi- kálními ministry a jinými členy radikáln strany. Po schůzi sněmovny svolal ministerský předseda Barthou členy kabinetu ku poradě. která trvala přes hodinu. Radikální ministř chtěli prý k vůli disciplině ve straně hned vystoupiti z kabinetu, Barthou však je pře- mluvil, aby své rozhodnutí odložili. V příští schůzi sněmovny dojde ke hlaso- vání o interpelaci, týkající se složení kabi- netu. Vyzní-li hlasování proti vládě, podá ka binet ihned demisi. Z Paříže, 26. března. (K. k.) Jaurčs píše v „Humanité“: Nechť vláda nechá rychle pad- nout zákon o 3leté době služební, který je stejně jako ministerstvo už jenom mrtvolou.
#25 alto_textblock #25
Nechť se národní obrana organisuje prostřed ky lidové síly a nechť nabídne všem národůn smírčí soud, přátelství a svornost.
#26 alto_textblock #26
„Ta Joannina epese“.
#27 alto_textblock #27
V Dedeagači, v březnu 1913. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Řekové oslavovali pád Janiny. Přišla zpráva že se Janina vzdala s pětatřicetitisícovou armádou že pět pašů odevzdalo své meče řeckému nástupei trůnu, a Dedeagač oblékl se va sváteční roucho Hostince, kavárny i obchody byly pozavírány vysvátkovaní Dedeagačané nahrnuli se do nového velkého chrámu, v němž za přítomnosti metropo litovy měla býti odzpívána slavnostní „evchologie za veliké vítězství řeckých zbraní. Kostel byl přeplněn. Jen s největší námahou a částečnou protekcí prodral jsem se k oltáři, před nímž v kruhu rozestaveny byly školní děti. Každé mělo v ruce malý řecký praporeček bílomodrý křížem. Metropolita seděl již ve svém křeslea proti němu městští předáci. Řákon podkuřoval kaditelnicí ozdobenou stuhami řeckými ikony, zpěváci zpívali nosem, jak už je to u Řeků zvy- kem. Na jednom sloupu zavěšen byl obraz řeckého nástupce trůnu Konstantina, ověšený věncem va- vřínovým. Když byly církevní obřady skončeny, jeden Řek, snad učitel, přečetl slavnostní řeč. „Ta Joan nína epese. —“ „Janina padla!“ Ta slova elek trisovala. A když ukazuje na obraz princův zvolal „Ezypnise Paleologos!“ (Vzbudil se Paleolog!), pří- tomní se už nezdrželi a začali volati „Zitó!“. Voláni nebylo konce. Cizinci, jenž náhodou zabloudil tohc dne do chrámu dedeagačského, musílo to divně zníti v uších. Z chrámu vyhrnuli se na nádvoří ne věřící nýbrž manifestanti opojení radostnou zprávou.A když ještě i metropolita promluvil k davům s bal- konu, enthusiasmus Řeků vzrůstal. Muži, ženy, děti všechno to volalo bez ohledu, komu, „Zító!“. Tohc dne už nikdo nepracoval. Známí se navštěvovali hostili, povídali. Bylo v kostele i několik Bulharů, důstojníl i vojáků. Mlčeli jáksi. Nebyla to závist, nevěřím spíše jakási lítost. Oni se tolik už nakrváceli takové slavné bitvy mají za sebou, nejvíce obět vynaložili — a Drinopol stále ještě stojí. A Řeci? Janiny vlastně ani neoblehli, aby se neopozdili obsazením Soluna. Solun obsadili, ale poražení po- sádky solunské přenechali Bulharům. Žádné větš bitvy nesvedli, za to však každou i nejnepatrnějš srážku se stereotypními údaji: „sedm mrtvých dvacetpět raněných“ — vynášeli do nebe jako nej- větší vítězství. A teď jsou pány Janiny a válku mohou považovati za vítězně skončenou! Jeden Řel se obrátil ke mně: „Vidítel Takové vojáky mají Bulhaři, a dosu nemohou s Drinopoli nic poříditil Dopálilo mne to: „Vy si myslíte, že ten váš nový Paleolo skutečně dobyl Janiny? Vy tomu věříte? Vždyt Janiny dosud ani neobklíčili, a vzdala se. Pro se vzdala? Hlad, milý Řeku, ji přinutil ke kapi- tulaci a ne řecká zbraňí“ Poznalo se to na první pohled, že Bulhary zpráva o pádu Janíny nezaradovala. A k tom ještě toho dne přišla i jiná zpráva, že se toti opolčenci pobili s řeckými vojáky v Soluni. Opol- čenci osm mrtvých a třicet raněných, Řeků rovně asi tolik. „Nevydrželi to, tatíci!“ (opolčencí jsou už stař vojáci) prohodil jeden důstojník. „Trpěli rozpí- navostí řeckou dlouho, ale na konec to překypělo A že není Řeků více mrtvých, mohou děkovati jen tomu, že naši opolčenci ozbrojení jsou jednorano- vými berdankami. Jinak by jich bylo pětkráte tolik Řekové oslavovali pád Janiny. Temné duněn v dálce svědčilo, že se u Drinopole bojuje! — V. Sls.
#28 alto_textblock #28
Z Londýna.
#29 alto_textblock #29
V Londýně, v březnu. (Pův. dopis „N L.“.) Týdny ubíhají, přichází jaro a do rozřešen balkánské krise je posud daleko. Londýnská kon ference velevyslanců nemůže s místa. Odpověc spojenců vyslance příliš nepřekvapila, ale nepři- spěla k dobré náladě tohoto vysokého shromáž- dění. Sir Edvard Grey vyslovil se hned pro nu- cené prostřednictví. Dle jeho mínění měly by vel- moci stanoviti prostřednictví bez podmínek. Kníže Lichnowský na to prostě podotknul, že věc je po- někud obtížná: jaké účinné prostředky má Evro- pa po ruce, aby donutila jednu nebo druhou stra- nu uposlechnouti jejích příkazů? Bylo nutno u- znati, že akce Evropy by mohla býti jen platoni- cká. Francouzský velevyslanec navrhnul pak svým kolegům, sestaviti prostředkovací návrh, jenž by vyslovoval stanovisko velmocí a přihlížel ku po- žadavkům spojenců i Turků, při čemž by posuzo- val věci s vyšžího stanoviska. Návrh míru, takto formulovaný velmocemi, měl by velké chance, že by byl spravedlivý pro obě strany. Evropa dala by účastníkům na srozuměnou, nelíbí-li se jim ty- to podmínky, že by Turci a spojenci musili sam převzíti zodpovědnost za případné důsledky od- mítnutí čestného míru. Konference se jednomysl- ně připojila k tomuto návrhu. Velmoci se tudíž dohodnou o notě, dle všeho podobné oné, kterou již přodložily Turecku v lednu. Bude trvati ještě několik dní, než se nová nota velmocí zrediguje a odešle, potom spojencia Turci odpovědí na přání Evropy v kratší neb delší lhůtě, a tak se v nejlepším případě dosta- neme do polovice dubna. Do té doby Skadar ne- pochybně padne do rukou Černohorcům a Srbům a přes úsilí mocností se situace zhorší. Balkánšti národové již dokázali, že se nebojí Evropy: do- rostli skoro přes noc a naše stará diplomacie nimi nemůže už nakládati jako s neposednými ho- chy a hroziti jim metlou. V Sofiji a v Bělehradě se dobře ví, že černým bodem není v nynějším okamžiku již balkánská válka, nýbrž otázk Skadru, Je známo, že uvolnění napětí mezí Ru- skem a Rakouskem je spíše zdánlivé než skuteč- né. V sobotu se očekávala odpověď Rakouska na návrh Ruska, dle něhož má Dakova připadnouti Srbům. Za tento ústupek, učiněný slovanskému citu, bylo Rusko ochotno svoliti, aby Skadar při- padl definitivně Albánii. Rakousko však odmítl ponechati Dakovou Srbům a tím stává se otázk Skadru hrozivější než kdy jindy.
#30 alto_textblock #30
Dojem, způsobený ve Francii poněkud příkrým prohlášením Asquithovým o závazeích Anglie vů- či Francii, nebyl tak velký, jak bylo možno seo-
#31 alto_textblock #31
bávati. Veřejné mínění francouzské osvědčile chladnokrevnost a rozvahu, hodnou veškeré chvá- ly. Je to tím pozoruhodnější, že některé radikáln orgány, jako „Westminster Gazette“ neváhaly pro- vázeti slova ministerského předsedy neobratnými a nesprávnými poznámkami. Francouzský tisk se nepodráždil opravdu má- lo přátelskou mluvou „Westminster Gazette“ a ne- přikládal přílišného významu jejím výrokům. Prá- vem se vzpomnělo, že nynější vláda nemá oficiál- ního orgánu. Radikální listy ovšem sympatisují kabinetem, jejž jejich strana podporuje, ale ča- sto také se pokoušejí diktovati mu, jak se má zachovati, což Asquithovi a jeho kolegům není příliš příjemno. Pacifisté a nonconíormisté školy „Daily News“ nepomínou žádné příležitosti, ab dávali lekci vládě a povídali jí pravdy někdy ne- milé. Naprostá nezávislost charakterisuje poměn mezi ministerstvem a orgány, které se mylně na- zývají vládními. Proto není správno přikládati o- ficiální význam článkům „Westminster Gazette“ „Chronicle“ a „Daily News o Ředitelé těchto listů jsou ovšem v přátelských styeích s vlivnými členy vlády a provádějí značný vliv na řízení vnitřních záležitostí, ale v zahra- niční politice velmi často určují vládě postup, kte- rý by si přáli, aby zahájila, a popřeje-li minister- ský předseda někdy sluchu jejich radám i učiní jim nějské ústupky, jsou to jen volební manevry jež mají uklidniti krajní živly. Pacifistická a germanofilská kampaň, ktero jisté radikální orgány provádějí, pochopí se snad- no, ví-li se, že hlavními akcionáři těchto firem jsou židě německého původu, kteří mají velké průmyslové zájmy, a pro něž je mír nezbytnou podmínkou úspěchu. Jiní radikální průmyslníci. skutečně angličtí, přejí si rovněž zabrániti válee stůj co stčj, a nelze jim vytýkati, hájí-li své o- sobní zájmy, ale nesluší pokládati za oficiální slo- va velmi pochopitelné projevy zvláštních zájmů. jistě oprávněných, k nimž však vláda nemůže miti stejný zřetel jako ke všeobecným zájmům ná- J. Coudurier de Chassaigne.
#32 alto_textblock #32
roda.
#33 alto_textblock #33
Mezinárodní kongres pro těles- nou výchovu v Paříži. (Od našeho zvláštního zpravodaje.) V Paříží, 22. března 1913.
#34 alto_textblock #34
II.
#35 alto_textblock #35
Jako při posledním mezinárodním kongresu také tentokráte nejvíc času zabraly praktické ukázky různých soustav a směrů v tělesné výchově mládeže i dospělých. Konaly se většinou v rozsáh- lém zimním velodromu poblíž Eiffelovy věže. Našemu způsobu cvičení nejbližší bylo cvičení francouzských gymnastů. Nebylo právě skvěle re- presentováno osmdesáti gymnasty, jichž nesouměr- ný výcvik a nahodile volená cvíčení naprosto ne- snesla srovnání s oběma representanty gymnastiky švédské, zejména třicetičlenným družstvem švéd- ským ze Štokholmu a družstvy mužů a dívek. dán- ských, jež byla v každém ohledu na výši doko- nalosti. Prováděli svá prostná evičení nejjedno- dušším způsobem — ve formě cvičební hodiny, jež přes svou jednoduchost co chvíli budila bouře po- chvaly. Není to řečeno na úkor naší gymnastiky jest jen litovati, že nebyla pro toto kolbáště lépe opatřena. Nezmiňujeme se ve svém stručném referátě o četných zajímavých produkcích dalších, jež bud slepě jdou cestou švédské gymnastiky, neb odchy lují se jen v podřízených věcech a konečně o těch kdož dřívější směr svůj s větším neb menším ště- stím snaží se spojiti s výhodami gymnastiky švéd- ské. K těmto posledním patří také o produkelh proslavené francouzské vojenské tělocvičné školy v Joinville de Point, jejíž některá původní cví- čení přičiněním náčelníka Sokolstva, br. Jlndř. Va- níčka splynula s tělocvikem naším. Radikálnějším reformátorem tělesné výchovy nezasvěceným ukázal se námořní poručík Hébert jehož cvičení pod jménem přirozené výchovy v- volala nejvíce pozornosti. Vychází od pozorování že každý tvor, v přírodě volně žijící, dospěje jed- noduchými výkony přirozenými k neobyčejné doko- nalosti tělesné a hlásá tudíž právě jako skauting návrat k přírodě ve formě, odpovídající nynějším poměrům sociálním. Odtud také zájem, jejž pro- jevil o exposicí obrazů ze života českých skautů v táborech. Cvičení jeho záležejí postupně v po- chodu, běhu, šplhu a ručkování, cvíčení rovno- váhy, skoku, zvedání těžkých těles, házení, v cvičeních upolnických a plování, jež při veřejné produkci nahraženo bylo omýváním. Cvičení jsou stejná pro mládež i dospělé, ženy i muže, zvy- šuje se jen stupeň nesnadnosti. Velmi mnoho krásného a ušlechtilého přinesly produkce pařížského profesora Dunenyho (method pohybů spojitých a zaokrouhlených]. Spojujíc lad- ně vymoženosti tělocviku s elegancí tance, použí- vajíc účelně rytmu i melodie, uplatňuje tato me- thoda nejmodernější vymoženosti fysiologie cvičení tělesných a jest jako stvořena, aby obrodila tělo- cvik žen, dívek i dětí. Stále ještě vidím šedivého profesora, jak chápe se svých houslí, aby společně s violoncellem a klavírem doprovázel mozartov- skými melodiemi své graciesní žákyně. Značně předstíhl svého čilého následovníka J. Daleroze jenž se tu produkoval se svými žákyněmi z drá- ždanského Hellerau a Ženevy. Těmto nejvíc bli- žila se produkce divek, cvíčících v přírodě v ře- ckých řízách dle vzoru Duncanové pod názvem „Femina Sport“. Za to kallisthenická gymnastika. již propagovalo třicet anglických dívek a děti utrpěla naprosté fiasko. Také vystoupení turin- ských dívek dra. Montia trpělo nevhodnostt cviků. Pěkné výkony, většinou ze švédské gymnasti- ky, podali žáci a žačky škol z. Paříže a Clichy. někteří propagátoři průpravy vojenské a vojáci Brulého a Hebertovi v plování, skocích do vody zachraňování. Přestávajíce na výpočtu nejdůležitějších mo- mentů kongresu, s radostí konstatujeme neoby- čejný zájem o tělesnou výchovu zdejších vyso- kých kruhů úřadních i vojenských i širší veřej- nosti, jejž nynější pohnuté doby jen zvyšovaly. Byly to zejména časopisy francouzské, jež nepře- staly na pouhých referátech a oslavných frázích, ale přinášely denně články odborníků a poctivě snažily se proniknouti podstatu všeho, co se na kongresu mluvilo a dělo, aby svému národu zí- skaly tak zkušeností cenných a trvalých. Ant. B. Svojsík.
#36 alto_textblock #36
Na stupňované utiskování českého žinlu v D- nich Rakousich odpovi český národ zvýšenou pod- porou spolku „Komenský“ ve Vídni, který pečuje o české školy pro české děti dolnorakouské.