ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 3bea2bb0-71f9-11dc-b04f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
28. prosince 1904.
#2 alto_textblock #2
Příloha „Národních Listu
#3 alto_textblock #3
k číslu 358.
#4 alto_textblock #4
Strana 9.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. prosince. (Svolání říšské rady.) Vláda neučinila dosud projevu, kdy hodlá opět svolati říšskou radu. O rozpuštění sněmovny — jak ohlašuje »Neue Fr. Pr.« — vůbec již se ani neuvažuje. Byl-li nějaký po- dobný úmysl hned po hlasování v rozpočtovém výboru a následujícím za ním odročení sně- movny, nyní už takový úmysl není. Naproti tomu také brzkého svolání říšské rady nadi se nelze. Sněmovna sotva prý bude svolána před koncem ledna, spíše později. Před svoláním říšské rady budou se konati (jako každý rok za vlády Körbrovy) konference vlády s vůdci stran. Prvním předmětem jednání po svolání říšské rady bude prý zpráva rozpočtového výboru o nouzové předloze. Ohlášené konference měly by patrně za účel, obměkčiti vůdce aspoň ně- kterých stran, aby tyto v plenu hlasovaly jinak, než jich vůdcové v rozpočtovém výboru. V Praze, 26. prosince. (Dr. K örber po- pírá.) »W. Abendpost«, večerní příloha úřad- ních novin, přináší v čele časopisecké hlidky následující sdělení: »V prohlášení posl. dra, Kramáře tvrdí se narážkou, v jiném prohlášení. pocházejícím, jak se praví, z kruhů německé lidové strany, tvrdl se zcela otevřeně, že uveřejněné onehdy v »Linz. Volksbl.« vylíčení posledníeh události v poslanecké sněmovně pochází z kruhů vládních aneb lépe řečeno přímo od minister- ského předsedy. Prohlašujeme jak tajemnou na- rážku posl. dra. Kramáře, tak i troufalé vývody v štyrskohradeckém listě za abšolutně nesprávné Ministerský předseda nestojí v přímém ani v ne přímém spojení s publikací »Linz. Volksblattu«. Tratí-li tím své ostří také poznámky, připojené k oné zcela libovolné domněnce, stihá je osud, který bývá souzen z pravidla všem bezdůvodným výkladům.« Psal-li zprávu »Linz. Volksbl.« dr. Körben sám, nebo některý z jeho úslužných přátel, jest v tomto případě lhostejno. Zpráva vyšla z kruhů, dru. Körbrovi blízkých a tak ji pojal veškeren politický svět. Tak ji chápou i Poláci, nestojíe ve službách vládních a vídeňský zpravodaj »Stowa polsk.« přímo tvrdí, že spojení jmén Kramářova a Derschattova v lineckém listě mělo za účel vzbuditi mezi Němci nedůvéru k Der- schattovi, který prý je hotov zaprodati německé zájmy a podati ruku Čechům, jen aby se mohl stáli ministrem. »Systém vášně prosté vytrva- losti — píše »St. pol « — bojí se, aby nepadl za oběť koalici stran, ovšem lepší a trvalejší, než byla koalice r. 1893, vložená v ruce člo- věka tak tupého, jako kníže Windisehgrätz. Proto onen systém poštval nyní »Linz. Volksbl.« proti drům. Derschattovi a Kramáři, protose postaral, aby onu štvanici otiskl takě celý ví- deňský tisk, až na inspirovaný »Fremde blatt«. Byly patrně obavy, aby známý jeden čtenát »Fremdenblattu« (panovník. Pozn. red.), až by přečetl zprávu o odhaleném spiknutí, nenaby přesvědčení, že parlamentní kabinet snáze by překonal nesnáze, jež se nahromadily v parla- mentě, než vláda byrokratická.« V Praze, 26. prosince. (Z vánoční ch úvah.) Předseda polského kola, hr. Vojtěch D zieduszycki, líčí ve „Fremdenblattu smutný význam známého „liberum veto““ ve státě polském a táže se, neni-li obstrukční právo jak se ho nyní užívá v habsburské říši, vlastné totéž, jako ono polské „liberum veto“, nesou- hlasí-li důvody, jimiž se háji platnost a vykoná- vání onoho práva, s důvody, jež se v stare Polsce uváděly pro „liberum veto“, a nebude- fráse o ochraně menšiny, kdyby jednou měla zvi těziti, míti tytéž neblahé následky. Zodpověděn otázky ponechává zástupcům lidu a naším stát níkům. Nového tedy nie. Také posl. Jindř. Prade nepovídá nic no vého ve své vánoční stati v „N. Fr. Pr.“, neboh ani potřeba smíru česko-něme- ckého, znova v této stati akcentovaná, ne náleží k novinkám. Dle posl. Prada nutno roz řešiti tři veliké politické otázky: vyrovnání s Uhrami, spor česko-německý a německý po- žadavek národní autonomie. Řešení těchto otá- zek stíží se r. 1905 obnovováním obchodních smluv s cizími státy a obstrukcí, jež zmítá už nejen poslaneckou sněmovnou říšské rady. nýbrž i četnými zemskými sněmy. Proto uher- ské vyrovnáni sotva si možno mysliti jinak provedené, než opět pomocí § 14. Vláda Kör- brova neklopýtne ani tentokrát přes § 14., po- dobně jako ji neporazilo hlasování rozpočtového výboru. Odmítavé votum německých členů roz počtového výboru prý je ospravedlněno nedba- lostí vlády o Němce (!) a hověním zájmům slo- vanským i vlašským. Prade při této příležitosti vypočítává opět domnělé koncese, jichž prý se dostalo za Körbrovy vlády nám Čechům a k ta- kovým koncesím počitá i „počešťování státního úřadnictva“, a to v době, kdy téměř všechna lepší úřadnická místa, jež drželi dříve Čechové. obsazují se skoro bez výjimky nacionálními Němci! Ale posl. Prade má také recept pro roz- řešení sporu česko-německého. Jest prý jen třeba, aby v kabinetě vedle českého mi- nistra krajana zasedl také německý ministr kra jan, oba aby společně vypracovali potřebné osnovy státních a zemských zákonů a nařízení nejprvé se sami dohodli o sporných otůzkách pak pozvali na poradu také vynikající vůdce sporných stran a tím upravili cestu k dohodě obou národů. A pak, až by se národové dohodli. nadešla by též doba národní autonom ie. kdy by každý národ sám se staral o své osvětové petřeby, zejmena sám si platil školy od olemen- tárky až po universitu (Němcům je „náhodouí už opatřil a zaplatil stát na útraty všech, i ne německých národů!) a pečoval o nejvyšší hospo dářský rozvoj, spojený s řešením nejdůležitěj šich otázek sociálních. Z Lublaně, 23. prosince. (Jazyko v otázka na hřbitově.) Vlachové v jižním Rakousku jsou učeliví žáci německých šovénů ze zněmčené části severních Čech. Dočetli se. že Všeněmci v severních Čechách zapovídaj české nápisy na hřbitovních náhrobcích a začí- naji podobným způsobem postupovati proti Slo- vincům. Učitel Bajta dal na hřbitově v Gra- dišee postaviti náhrobek své matce a opatřil jej slovinským nápisem. Místní obec zapověděla mu náhrobek se slovinským nápisem odhaliti. Bajla byl nucen domáhati se svého práva ža- lobou na obec, jež prošla všemi možnými in- stancemi, ale konec konců obec slovinský nápis po- voliti musíla. Smutné vysvědčení pro vládu, která národnostní otázky v tomto státě dovedla
#6 alto_textblock #6
tak daleko, že i mrtví vystupují proti ní jako svědkové! Z Terstu, 23. prosince. (Pumová a féra.) Známá terstská pumová afféra bude míti za následek nva procesy pro velezrádu, jež se budou líčiti před vídeňskou porotou. V únoru bude před porotu postaven diurnista terstského magistrátu, Felice Vidusso, člen spolku »Vita dei giovani«, obžalovaný z vele- zrády, jíž se prý dopustil rozšiřováním buřič- ských spisů. Při druhém přelíčení budou před porotou členové spolku »Socielá ginnastica« v jehož místnostech nalezeny pumy, a sice akad. maliř Napoleon Cocci, officiá! měst- ského berního úřadu Oskar Suban, kavárník Marcel de Paul a kominník Just Salatei. Přelíčení, před ním všechny spisy musejí být dříve přeloženy z vlaštiny do Němčiny, bude provedeno za pomocí tlumočníků. Ze Záhřeba, 22. prosince. (Nový zá- hřebský starosta.) Dr. Milan A mr uš, býval starostou již v letech 1890—1892 z dob jeho úřadování pocházejí všechny mo- derní podniky, jež v Záhřebě vykonány. Z úřadu starostenského odstranil jej bývalý bán hr. Khuen- Héderváry, který nestrpěl opposici ani v městském zastupitelstvu záhřebském. Měšťanstvo uvitalo volbu dra. Amruše s uspokojením, poněvadž nový starosta je znám jako dobrý hospodářa člověk dbalý zájmů obyvatelstva hlavního města. Očekává se, že od nynějška město Záhřeb bude vystupovati též jako uvědoměle národní, chor vatské hlavní město.
#7 alto_textblock #7
Politické zprávy zahraničně
#8 alto_textblock #8
V Praze, 27. prosince.
#9 alto_textblock #9
Sensace Syvetonovy afféry. Nekonečná afféra Syvetonova vyvíjí se stále sensačněji a stále — ošklivěji. Choť generála prohlásila v sobotu před vyšetřujícím soudcem. bráníc se tak proti podezření, že sama smre manželovu způsobila a před naléháním na jej zatčení, že manžel její zpronevěřil 98.000 f z volebního fondu nacionalistické ligy »Patrie frangaise« a to prý jej asi dohnalo k sebe- vraždě. Ona prý také nemeškala po jeho smrt lize peníze ty nahraditi. (To potvrdil nyní soudu též předseda ligy té, člen Akademie Jules Le- maftre.) Paní Syvetonová, jež byla již několi- kráte své výpovědi změnila, dodává tento- krát, že odhalení její o stycích s jeho nevlastní deerou nemusilo prý jej dohnati k sebevraždě, jelikož žádala prý na něm jen, aby se doci ciziny uchýlil, jméno své tam změnil, že se pak i ona za ním, až si tam zjedná talentem svým nové jméno, odebere. Vše bylo prý již také k odjezdu Syvetonovu připraveno, ale manžel její prý nepochybně v poslední chvíli své roz- hodnutí změnil. Pařížský »Matin« přinesl tvrzení, že paní Syvetonová byla v nejlepším svém mládí za- pletena ve skandální afféry antverpské, jež př lety mnoho hluku způsobily. Zvláštní komise bude prý ve Verviersu vyšetřovati dřívější živo paní Syvetonové. Paní Syvetonová chce proti »Matinu« za to podati obžalobu. »Temps« popírá tvrzení sobotní socialistick »Petite Republique« (též v depeších »Korresp kanceláře« zaznamenané), že ve vnitřnostech Sy- vetonových bylo nalezeno morfium. Exper! Ogier, ředitel toxikologické laboratoře, ještě prý zkoumánt neskončil a do 2 dnů sotva prý podá dobrozdání. Před soudcem vyšetřujícím uvedla poslu- hovačka paní Syvetonové, paní Tournadouzová, že v 1 hodinu, tedy přímo před smrti Syveto- novou, odnešen byl z kuchyně šálek kávy na příkaz panin, ač tato jindy vždy kávu v ku- chyni samé pila. Když byl šálek zpět z pokoje přinesen, byl ihned zase v kuchyni vymyt Když výpověď tato byla soudcem paní Syvetonové předložena, odtušila, že šálek kávy pro své uklid- nění sama vypila a sice proti svému zvyku ten- tokrát mimo kuchyni jen proto prý, že za po- hnutého dne toho necítila prý potřeby se služeb- níky v kuchyni hovořiti. Ze znalcův, kteří se měli vysloviti o příči- nách smrti Syvetonovy, vyjádřil se již pan Pouchuel. On nevěří ani v naho- dilé neštěstí, ani v obyčejnou se- bevraždu. Náhled svůj projevil dost lapi- dárně takto: »Slyším-li, že Syveton se usmrtil tak, jak jeho paní vypráví, připadá mně to právě tak, jakoby se mi sdělilo, že se utopil v umy- vadle - i odpovídám na to: To jest ovšem možné, ale s podminkou, že mu — někdo hlavu pod vodou držel.« »Patrie« podává zajímavé sdělení o scéně která se udála mezi paní Menardovou, dcerou Syvetonovou a jím, o scéně, kteréž paní Syvelo- nová ukryta naslouchala, aniž o tom manžel její věděl. Paní Menardová chtěla, aby se Sy- veton ke stykům s ní doznal, Syveton rozhodně to odepřel, nazval dceru svou bídníci, zapřel všeliký styk s ni a chopil se dokonce rozčilen hole ... Tak aspoň vypravovala sama paní Me- nardová k spolupracovníku »Goulois«. Žádného doznání o stycích nedovolených s nevlastní dcerou od Syvetona není a jest zajímavo, že tento nezanechal nejmenšího lístku, v němž by se byl před domněle dobrovolnou smrtí svou s někým loučil, případ to u sebovrahů prařídký »Patrie« činí též narážky na přá te ls ký poměrmeziministremnámořnictv Pelletanem a paní Syvetonovou míní, že není vyloučeno, že Pelletan byl rádcem paní Syvelonové. Oproti obvinění, kteréž paní Syvetonová proti manželi svému po smrti jeho pronesla, jakoby byl 98.000 franků z fondů ligy nacio- nalistické zpronevěřil, praví »Patrie«, že peníze ty svěřeny byly Syvetonovi bez kontroly všeliké takže Syveton nebyl by se musil obávati následků žádných, i kdyby je skutečně byl zpronevěřila na nejméně byl by musil pro tuto věc spáchati sebevraždu. Ostatně i člen akademie, starý ro- manopisec Jules Lemaitre (Viz depeše. Pozn red.), praví dnes, že věří v té věci v poctivost Syvetonovu a že by obvinění ono musilo být teprve prokázáno. Pan Lemaitre je předseda zmíněné nacionalistické ligy. Prévost de Lannay a otec Syvetonův pro- hlašují dnes poznovu, že dle jejich mínění byl Syveton zavražděn. Zkouškou, provedenou včera v bytě Syve- tonově soudní komisí se psem, zjistilo se, že byl by Syveton musil setrvati v obtížné a ne- přirozené poloze nad kahanem plynovým nej
#10 alto_textblock #10
méně 40 minut, aby byl zahynul vdechováním plynu, tak jak to paní Syvetonová vylíčila. »Patrie« odhaluje též, že paní Syvetonová žila v důvěrném přátelství s drem. Thomerem, jejž denně k sobě zvala. Toť objektivně a prostě zaznamenána po slední různá sdělení k sensační afféře jeho.
#11 alto_textblock #11
. Povstání v německé osadě jihoafrické. Generál Trotha oznamuje z osady, že nadporučik Ritter rozptýlil kol 200 Vitbojůa Komadamů, kteří u Hudupu po deset hodin zoufale bránili postavení svoje. Boj přinesl hojné kořisti. Z Hotentotů nalezeno 10 mužův mrtvých. Veldschoeodrogové poražení 15. t. m. uprchli do hor karrazských a stihání 18. t. m. večer tudíž zastaveno. Také tu ukořistěno mnoho zásob a ubito 54 nepřátel. Kaneléř Bülow nařídil na žádost sama otce poručíka Jobsta, jejž guvernér osady Leutvein po smrti na bojišti byl obvinil, že svým brutálním chováním zavinil povatání řízení vyšetřovací, aby dle jeho výsledku staly se další kroky.
#12 alto_textblock #12
Protirakouské projevy v Italii. V divadle Goldonire v Benátkách udály se opětně projevy irredentistické, tak bouřlivé, že představení musilo býti přerušeno. Cetné osoby zatčeny.
#13 alto_textblock #13
Hrozíci konflikt mezi Marokkem a Francií Marocký sultán dal na jevo rozhodnou vůli, aby veškeří cizinci, tedy také francouzské po selstvo vojenské a vůbec francouzští podanní hlavní město Fez opustili. Vláda francouzská je pak skutečně sama z Fezu odvolala. »Times« sdělují z Tangeru, že tím nejsou sice ještě styky mezi Francil a Marokkem přerušeny, ale že dalšt akci sotva bude možno se vyhnouti. Anglické listy podotýkají škodolibě, že po myšlence po- kojného získání Marokka jest nyní veta aže Francie bude muset nyní sáhnout k meči. Jeden list francouzský sám také již praví, že stojí-li Marokko za to, aby dobyto bylo, pak že nelze spořiti s vojáky ni s penězi. Ostatní tisk ale po většině jest málo nadšen pro vojenskou výpravu do Marokka, protože by tím váha Francie na jiných stranách byla osla- bena, z čehož by těžily Německo v Evropě i Anglie za mořem. Pravdou jest, že nepochybně tu Francie sla opět na lep Anglii v pověstné neslavné smlouvě obou států, když vzdala se svých už nabylých práv v Egyptě ve prospěch Anglie za výhody v Marokku, jichž jest jí nyn tam teprve dobývati, jichž vlastně Anglie ne- mohla ani odstupovati, nejsouc tam pánem, slu- vem, že vzdala se vlastní už državy práv za naději na nákladná dobrodružství v Marokku. při nichž bude jí zápasiti jak s voji sultánovými i s kmeny domorodými, tak i s tajným štvaním anglickým. Ostatně »Journal des Débats« hled odvolání Francouzů z Fezu vyložiti klidněji mají prý býti uchráněni tak prostě před demon- stracemi a hněvem domorodcův, kdyby fran- couzské loďstvo bylo nuceno provésti demon- straci lodní na marockém pobřežl.
#14 alto_textblock #14
*
#15 alto_textblock #15
Kanada bez britského vojska a loďstva. Rozhodnutí vlády anglické vojsko i lodstvo z Kanady odvolati, budí v Kanadě velikou sen- saci, ale nikoliv zvláštní obavy. Premier Laurien prohlásil, že Kanada vystaví sama 3 křižáky prvního řádu a že zřídí vlastní námořní milie kanadskou s cvičnými loďmi na obou oceanech Nároků na samostatnost svou v záležitostech námořních nezřekne se prý vůči Anglii nikdy
#16 alto_textblock #16
Pruský ministr proti — »Pryč od Říma !- Pruský ministr kultu vystoupil proti hnut »Pryč od Říma« zvláštním výnosem, k terýž zapovídá obecním radám církev- ním vypláceti příspěvky evange- lickým obcím ciziny. Protestantský »Reichsbote« jest tlm velice pobouřen a zve to kapitulací před Římem. Dle všeho jest to jen kapitulací — a to nepochybně jen dočasnou — před katolickým »středem«, jehož hlasů má vláda německá pro novou vojenskou předlohu nezbytně zapotřebí.
#17 alto_textblock #17
*
#18 alto_textblock #18
Vojenská výprava Spojených států proti Venezuele. Novoyorský »Sun« potvrzuje zprávu, že president venezuelský Castro v přístavech La Guaira a Puerto Cabello postaviti dal děla Creuzotova. Obává se prý totiž, že Spojené státy budou ho chtit donutiti, by dostál známým závazkům svým finančním a hospodářským. »World« dodává k tomu: Castrovi dá vláda Unie 60denní lhůtu, by své jednání změnil. Neučiní-li tak, vypluje loďstvo Spoje- ných států k Venezuele, by prot ní demonstrovalo. Neprospěje -l ani to, obsadi Spojené státy cel- nice v různých přístavech vene- zuelských na tak dlouho, dokud spory ne- budou příznivě vyřízeny. * Rozhovor s ministrem Delcassém o alliane s Ruckem. Zvláštní dopisovatel »N. W. Tagblattu« mě rozmluvu s francouzským ministrem vnějších záležitostí panem Delcassém. Dlužno dle pravdy říci, že Delcassé v rozvláčném rozhovoru — páni ministři a zvláště zahraniční mívají to již ve zvyku — nepověděl nic nového, ale třeba zaznamenati, že s opětným a velikým důrazem mluvil o allianci s Ruskem, o její nezbytnosti a neoblomnosti a její prospěšnosti pro Francii. Alliance ta, pravil v podstatě, vy- plynula z nutnosti a nutnost ta podržela pro oba národy podnes plnou cenu a sllu. Že vr 1870/71 Francie utrpěla kalastrofu, že r. 1879 Rusko přišlo o plody svého vítězství, bylo ná- sledkem jich isolovanosti i bylo všeobecným zá- konem politiekým, aby se spolčily. Společnost zájmů, sympatie obou národů, důsledný postup vlád a užitek z ní obapolný, zaručují trvalos alliance té a dodávají ji ceny. Hlavní půdou politiky francouzské jest — děl Delcassé dále — Evropa, ale vzhledem na velmocenské postavení musí hledět si Francie i politiky osadní. Zvláště v zájmu této hledala a nalezla sblížení s Anglií a s Italií. Že shody s nimi dosáhla, děkuje zvláště užitečnosti franko- ruské alliance, z níž francouzská diplomacie
#19 alto_textblock #19
„
#20 alto_textblock #20
těžiti dovedla a kteráž umožnila dohodu jak s Anglií a Italit, tak se Španělskem. Tím ale dodala Francie allianci své tolik prestiže a vlivu. kolik z ní čerpala a mohla také pak spojenei svému prospěti značně zvláště v případu hull- ském a tím, že mu při veškerém vlastním za- chovávání alliance umožňuje provést válku až do konce dle vlastních úmyslů svých. Francie a Rusko slouží více než kdy jindy svému vý- voji, kdyžtě za nynějších okolností osvěděují věrnost smlouvě, jež pro oba značí nejsilnějš ochranu zájmů jejich a jejíž neohroženým stou- pencem jest i národ francouzský. Vylíčiv ješti vznik a účel dohody s Anglií a Italií, jak známy jsou jíž z opětných jeho projevů, Delcasse vrátil se znovu k allianci s Ruskem a dodal Po skončení války nynější objeví se, že svazky rusko-francouzské přestály nejsilnější zkoušku že pak oba národové budou si svazků těch ještě více vážiti, jelikož bude více než kdy pro- kázána jak politická i hospodářská nutnost tétn alliance, jakožto výsledek přirozeného stavu věcí. — Toť tresť vývodů francouzského stálníka, jež třeba neobsahovaly valně momentů nových, přee jen právě v nynější době jsou zvláště pozoruhodny
#21 alto_textblock #21
Národní hospodář.
#22 alto_textblock #22
Průmysl cukru daně prostého. Píše F. Rovný. Až do roku 1888 zakládalo se zákonodárství cu kerní na kontingentování daně, kteréž provádělo se od let 1880—88 tím způsobem, že platilo se daně za 1 q řepy 80 kr., určené dle prostory difuseurové naplněné jistým množstvím surových řízků, které se ročně zvýšovalo a obnášelo postupně až v roc 1888 66 proc. váhy na hektolitrovou prostoru a dař za vyvezený cukr přes hranice za 1 q bílého zbož 11 zl. 55 kr. za 1 q suroviny 9 zl. 40 kr. se vra- cela. Způsob tento vedl k nestejnému rozdělení daně a záviselo toto od využitkování hektolitrové prostory náplní řízkovou. Vedle toho veliké a po celý rok výroby neurčite doplatky, kteréž cukrovarům za cukr více vyvezený a bonifikovaný zpět státu vrátiti bylo, vedlo k tomu, že roku 1888 dnem 20. června vydán zákon o dan z cukru, kterýmž zaváděla se daň ze spotřeby sice 11 zl. za 1 q a vyplácena bonifikace za vyve- zený cukr obnosem 5,000.000 zl. Daň ta r. 1896 zvýšena na 26 K a cís. nař. ze dne 17. červeno 1899 na 38 K a bonifikace na 18,000.000 K. Zákon ten rozvržen byl v čásť týkající se zda- ňování cukru a v čásť o vývozu pojednávající. Zcela novým tímto zákonem dostalo se cukernímu prů myslu rozdělení daně, že výrobní odvětví toto ne málo zkvétati počalo. Jen několika málo číslicemi doložíme slova svá Výroba v hodnotě surovinné obnášela v Rakousko Úhersku tun
#23 alto_textblock #23
roku 1880—81 510.000 . . . . 1887—88 . . . . . 515.000 1895—96 . . . . . 781.000 1900—01 . . . . . 1,083.300 1902—03 . . . . . 1,051.200 Rozšiřováním tímto nastával však nadbytek cu kru, jehož hodnota tím zmenšena byla a tak dostá valo se zemím, do nichž cukr se importoval, výrobku velmi laciného, jehož cena rovnala se ceně cukr vnitrozemského, zmenšené o daň a bonifikaci na cukr vyvežený vyplacenou více cla přívozného, kde toto zavedeno bylo a výloh dopravních. Pro článek náš má zvláště důležitost vývoz cu kru do Anglie a Švýcarska. Do Anglie přivezeno bylo rafinády v tunách roku 1903 1902 1901 z Německa a Rakouska 719.289 674.262 667.462 Nizozemí . . . . . 110.333 119.443- 131.910 7120 7503 22.272 Belgie . . . . . .. Francie . . . . . . 45.594 113.546 257.20e Ruska . . . . . . 700 ostatních zemí. . . . 43.343 4737 dohromady . . . . 928.679 919.491 1,079.55 suroviny z řepy z Německa a Rakouska 373 708 345.259 z22.39g 9923 16.838 15.528 Nizozemí . . . . . Belgie. . . . . . . 34.223 33.437 86.821 Francie . . . . . . 27.010 85 321 191.602 dohromady . . . . 444.864 480.855 516.349 cukru třtinového . . . 187.969 178.054 154.539 Celkem přivezeno . . 1,561 512 1,578.400 1,750.540 Ztoho se z Anglie vyvezlo 51.461 35.830 23.065 Průměrná cena suroviny obnášela za 1 cot = 534 kg v Londýně 1904 1903 1302 2. prosince 190 141 8.3 6.7 86 čili v korunách za 1 kg. . . . 33.45 19.77 15.96 20 48 v Ústi pak . . 33.45 2181 18.28 22.56 Clo přívozné pak obnášelo od 19. dubna 1901 za 100 kg suroviny o 90 procentech polarisace 31 K ve zlatě. Za této láce obnášela v Anglii roční spotřeba na jednu hlavu 40.71, 44.47, 44.52 kilogramů, kdežto v Rakousko-Uhersku 807, 8.30, 811 kg v hodnote surovinné. Z toho vidno, na jaké výši konsum v Anglii za laciného cukru se nalezal. Nebyl to však jen přímý konsum, nýbrž v Anglii používáno cukru, ze- jmena suroviny a písků k výrobě různých sucharů cukrovinek a marmelád, kondensovaného mléka, mléč- ných mouček a pod. Veliká čásť výrobků těchto s však ještě z Anglie vyvážela a tak znemožněno nám bylo vývoz tento podnikati, proto že až do 17. čer- vence 1899, kdy císařským nařízením i pro vývoz těchto výrobků u nás stal se cukr daně prostým. měli jsme používati cukru zdaněného. Artur Štein z Londýna ve své knize illustruje průmysl tento pro Anglii následujícími čísly: K vý- robě jamu, marmelád, sucharů a kanditů spotřebovale se r. 1901 494.000 tun cukru, k slazení piva, likéro a limonád 185.000 tun cukru a bylo v industrii t investovéno 336,000 000 K a zaměstnáno 116.000) děl- níků, k výrobě sucharů Huntley a Palmers spotřebo- váno 20.250 tun cukru a vyrobeno 81.000 tun sucharů 6000 dělníky, továrna konserv A. a T. Pink v Londýně spracuje 89 0 tun cukrů a vyrobí ovocných konserv 18.000 tun se 1400 dělníky, dohromady 618.150 tun Cena pak vyveženého z Anglie z cukru vyrobe- ného zboží obnášela r. 1900 za jam a konservované plody . . 606.867 lib. št. kondensované mléko . . . . . . 390 559 » » suchary . . . . . E84.379 » limonády a uhličité vody . . . . 172.720 » „ rafinovaný cukr . . . . . . . 381.733 » Dohromady . . 2,236.258 lib.st t. j. 53,591.923 korun. K výrobám těmto se tedy cukr potřebný dovez do Anglie pod cenou výrobní, ale nejen to, i druhá čásť se od nás do Anglie dovážela, totiž ovocea z našeho cukru a z našeho ovoce zhotovené mar- melády se opět zpět dovážejí ovšem pod clem 37 zl ve zlatě za 1 q, čili od nás vyvežený cukr pod cenou, se k nám v marmeládách zpět vracel vyclen clem 160 K za 1 q. Při tomto, pro Anglii tak vý- hodném stavu věci, žárlila však Anglie ještě na při- voz cukru z Evropy a toužila po tom, aby přívoz ten přesunul se ve prospěch jejich kolonil. Aby tedy přívoz a konkurenci s cukrem kontinentálním jím usnadnila, snažila se docíliti toho, aby vývozné boni fikace, kteréž v době té na cukr vyvežený jednotli- vými státy vypláceny byly, se zrušily. To povedlo se prosaditi bruselskou konvencí, jejlž platnost dne 1. září 1903 nastala. Tím dostalo se Anglii cukru nepremiovaného protože vývoz evropských států vesměs klesl a do mácí konsum se zvýšil, dostavilo se i zvýšení ceny cukru v Anglii, neboť stála-li dne 2. t. m. surovina v Úslí 33.45, stála i v Londýně 14.11/2 to jest 33.45 a ne ještě o 2 koruny méně, jak v létech dřívějších a to zračí se i v potřebě Anglie, kteráž za jeden rok konvence se o 567.130 q zmenšila. V Anglil jednak jako důsledek konvence, jinak i letošním všeobecným zdražením cukru z nedostatečné výroby vyplývajícím zdražil se cukr surový o 100% proti k. 1902 a ral
#24 alto_textblock #24
novaný o 65% a továrny, cukr v požívatiny zpraco vavší, nuceny byly výrobu těchto zmenšiti, ba i za staviti, takže 200.000 dělníků tím práci ztratilo. S všech stran doléhá se pak na vládu, aby Anglie z konvence vystoupila, což však ihned možno není. jelikož tato uzavřena byla na pět let, před jichž uplynutím dvanácte měsíců napřed by se vypovědět musila. I nastává nyní doba, kdy možno u nás zejmena pro vývoz, ač dá se očekávati, že i pro vnitrozemí daň z cukru pro různá tato odvětví snížena bude. založiti různý průmysl zpracující cukr a lih daně prostý. Průmysl zpracování cukru na různé požívatiny nalezá se i v nemalém rozkvětu ve Švýcarsku, kde i dotýká se zájmů našich. V r. 1902—93 vyvezlo se z Rakouska do země této 588.255 q cukru konsumního vedle přivozůz Francie, Německa, ba i Ruska. Zde vedle slazení použit cukr len hlavně k výrobě cukrovinek, čoko- lady, mléčné čokolády a kondensovaného mléka. Vývoz kondensovaného mléka dle udajů dra. Laxy ve spolku českých chemiků stoupl ze 42.618 r. 1875 na 362.500 q r. 1903 a jen za mléčnou čoko- ládu trží Švýcary ročně 18,000 000 K. I u nás v kaž- dém obchodé nalezneme švýcarskou čokoládu z na- šeho cukru vyrobenou a jsou to většinou známé vý- robky: Chocolat Suchard, D. Peter Vevey, Suisse. Le premier des chocolats au lait (mléčná čoko- láda), Gala Peter Bonbons au Chocolat, D. Peter mnoho jiných. K doplnění úvahy této uvedeme zde v krátkosti zákonitá ustanovení průmyslu tohoto se týhající VII. dílem cís. nařízení ze dne 17. července 1899 zavádí se daně prostnost cukru a lihu pro vý- robky vývozní následujícím zněním: Vláda se zmocňuje: a) aby živnostenským pod- nikům, zhotovujícím výrobky, které cukr neb alkohol obsahují, za přičinou jich vývozu přes celní hranie povolila za podmínek a kontrol, jichž na ochranu státní pokladny jest třeba, daně prostý odběr lihu neb cukru v druhu v § 1. odst. I. zákona o daníz cukru uvedeného: b) aby na věci, které obsahují při- daný cukr neb alkohol a k jichž zholovení se cukru neb alkoholu užívá a pro jichž obdoby není v tu- zemsku po ruce cukr neb alkohol daně prostý, při jich dovozu do rakousko uherského celního území. uvalila celní přirážku, přiměřenou vnitřní daní za cukr neb lih. Ku provedení tohoto cís. nařízení vydáno pak dne 21. července 1899 nařízení průvodní (ř. z. č. 126) jehož nejdůležitější body v krátkém výtahu uvedeme. Živnostenské podniky, kteréž k výrobě cukr neb alkohol obsahujících tovarů za příčinou vývozu cukr dle § 1. od. 1. c. z. aneb lih daně prostý odebírati chtějí, potřebují dovolení fin. ministerstva. Povolení to uděli se na určitou dobu těm, o kterých se da očekávati, že nejméně 25 q cukru k výrobě cukro- vinek vývozných, jinak 5 q cukru k výrobě likérů aneb nejméně 10 h alkoholu k výrobě lihovitých vý- vozných výrobků zpracují. K eukernatým výrobkům počítají se dočasně A) Čokolády a jiné kakaovité věci. B) Zboží cukrářské a sice a) karamely (bonbony a voltjes). b) Dragées (ocukrovaná semena a zrna s při sadou mouky). c) rafinádové pokroutky (cukr za přídavku ethe rických olejů neb barviv) d) pěnové zboží (směs cukru a nějakého tmele jako bilek s pochuťovou neb léčivou přísadou) e) bonbony zákuskové (fondarsts atd. z cukru vložky z marmelád, ovoce), f) hmota marcipánová a výrobky z ní (cuk s rozmělněnými mandlemi), g) sušenky (kakes) nebo podobné pečivo, h) cukrované ovoce, v roztocích cukru zavařen ovoce (marmelady, pasty, kompoty, geles, ovoce v hořčici a sladká hořčice). C) Cukernaté tekutiny alkoholické, jako oslazení lihoviny (likéry), s alkoholem smísené a s cukrem zavařené šťávy ovocné (ovocné syrupy a pálenky ovocné). D) Tekutý cukr čistěný, cukr kandisový, E) syrup z cukru invertního, prodávaný jak cukr ovocný, medový syrup atd. F) zahuštěné mléko a moučka pro dět. G) mýdla. Vedle cukru daně prostého ve výrobcích cuker- ných, pro vývoz určených, nepodléhá i dle zákona ze dne 31. ledna 1903 č. 2. č. 26, i onen cukr dani kterýž používá se ke krmení zvířat po předcházejíc denaturaci a dlužno i v případě tomto podnikatelům cukrovarním žádati o dovolení u fin. úřadu I. stolice kteréhož je s podmínkou odvolání udělI. Ostatním osobám dostává se dovolení tohoto od finan. mini sterstva. K denaturaci určený cukr může daně prost bu z některého cukrovaru zemí v říšské radé zastoupe ných aneb proti vyclení i z cizozemska odebrán býti a připouští se jen cukr mletý. Jako prostředku de- naturačního smí se posud užívati jen mouky z po- krutin řepkových aneb moučky z masových odpadků které v množství nejméně 50% se přidávají. Timže zákonem povoluje se i denaturace a tím i daně prostnosť cukru pro výrobu mýdla glycerino vého za podobných modalit, jako při svrchu uvede- ných výrobcích. Denaturačním prostředkem jest bud čistý mýdlový prášek neb žíhaná neb krystalisovaná soda. Kromě cukru řepového jest i cukr škrobový pro účely průmyslu textilního, usňového a papírni ckého daně prost a udílí se dovolení k denaturaci cukru tohoto jen podnikatelům cukrovarů škrobových
#25 alto_textblock #25
Z pražského trhu obilního. Počasí jest v posled- ních dnech mrazivé, o stavu osení není však slyšeti nic nepříznivého. Než-li začne více mrznouti, bylo by však žádoucí, aby napadl vydatně sníh. Na včerejší naši burse bylo smýšlení velice klidné a klonilo se spíše k povolnosti. Ceny zlaciněly o 5 haléřů Z Prahy znamenala K 10.95 až 11.35. V uherské a saské pše nici nejsou známy žádné závěry. V žítě došlo k ně- kterým obratům na základě posledních plně upevně- ných cen. Pro pozdější dodání byla čilejší poptávka a bylo placeno za zboží na únor a březen o 10 hatéřo více, než za zboží pohotové. Poznaňské žilo bylo na lehavě nabízeno za 101 až 103 mk. (1000 kg) z Po- znaně. Z Prahy znamenalo K 8.05 až 8.30 (50 kg) Obchod s ječmenem zůstal omezen vělšinou na kon- sum. Vzhledem na brzké ukončení plavby je vývoz nečinným. Ceny zůstaly nezměněny a znamená: Vy- bíraně zboží K 9.40 až 9.50, první jakost K 9.10 až 9.35, prostřední K 8.85 až 9.05, merkantilní K 8. 60 až 8.80. Majitelé ovsa zvýšili své požadavky o 5 hatéřů. jež musily býti konsumenty povoleny. Z Prahy byí placen K 7.20 až 7.35. Nabídka řepky není velká, ale přes to se smýšlení uklidnilo. Záznam K 12.50 až 12.70 zůstal nezměněn. Laplatská kukuřice byla pro- dávána z Ústí nad Labem za K 7.35 až 7.45 a z K 7.85 až 7.95 z Prahy. S oslatními druhy obilí byl obchod normální při cenách úplně nezměněných. Čer- vený jetel měl odbyt vleklý, ceny však podstatně ne- klesly. Znamen 1 K 57.— až 80.—, bílý K 46.— až 61.— za 50 kg. Z trhů obilních. Počasí bylo v uplynulém týdnu trvale suché a jasné při temperatuře poměrně vysoké. Zvláště za dne bylo počasí mírné, kdežto v noci byly lehké mrazíky. Vegetace úplně odpočívá. V ci- zině bylo počasí rovněž suché, jenom v jižní Evropě bylo deštivo. Na trzích zahraničních jest obchod i na dále omezený. V Americe byly pohotové lhůty z míst- ních příčin poněkud pevnější, kdežto pozdější lhůty zůstaly nezměněny. Zásob pšenic plovoucích do Evropy značně ubylo, naproti tomu však zřejmé zá- soby pšenice v tomto týdnu stouply. V Anglii dří- vější pevnost povolila a ustoupila smýšlení chaběj- šímu, při čemž zůstal i obchod slabší. Ve Franeii jest následkem příznivého počasí stav osení lepší, což mělo za následek další ochabnuti cen. V Belgii ceny dodržely, kdežto v Hollandsku zavládl naprostý ob- chodní klid. V Německu nenastaly po celý týden žádné změny a obchod zůstal skrovný. Na ostatních trzích kontinentálních jest odbyt těžkopádný a smý šlení chabé. V Pešti obchod téměř úplně vázne. Při skrovných obratech zůstaly ceny všech druhů obilí nezměr čny. Pšenice byla po celý týden zanedbávána,