#1
alto_textblock
#1
Události na Rusi.
Generálni gubernátor Maximovič
propuštěn.
Z Varšavy, 29. srpna. (C.-B.) Generáln
gubernátor Maximovič obdržel propuštěnou
Jeho nástupcem stane se asi jeho náměstek ge
nerál Skalon.
#2
alto_textblock
#2
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#3
alto_textblock
#3
Říšská rada a zemské sněmy.
Z Vídně, 30. srpna. „Neue Freie Presse“
oznamuje, že bude říšská rada v třetí
části měsíce září ke krátkému za-
sedání svolána. Zasedání toto potrvá prý
snad jenom 14 dní a jeho hlavním úkolem bude,
aby se parlament uradil a usnesl o opatře-
ních, jež by provedena býti měla oproti r ůz-
ným případům uherské krise, ze-
jmena pro případ, že by uherský říšský
sněm, který dne 15. září se opět sestoupí,
odepřel vykonati volby do dele-
gací. Kromě společných záležitostí rakousko-
uherských má říšská rada v tomto zasedání vy-
říditi vládní předlohu c vlašské
universitě. Na to svolány budou, as
v polovici října, zemské sněm
k jedneněsíčnímu zasedání. Sněmu králov-
ství českého budou předloženy nový vo-
lební řád, zákon o volebních ku-
riích a osnova zákona o užívání obou
zemských jazyků při samospráv-
ných úřadech. Po skončení zasedání sně-
mů bude opět říšská rada svolána.
Polský protest proti jménu »Slezská Ostrava«.
Z Těšína, 30. srpna. Proti usnesení obecní
rady v Polské Ostravě, která zažádala,
aby jméno města bylo změněno na »Slezs ká
Ostrava«, podán bude protest z
polské strany u zemské vlády v Opavě.
Za tím účelem sbírají se jíž podpisy u vynika-
jících polských osobností.
#4
alto_textblock
#4
Bulharský kníže do Paříže-
Ze Sofie, 30. srpna. Kníže Ferdinan
odebéře se do Paříže v polovici října.
Návštěva jeho bude míti officiální ráz,
čemuž nasvědčuje již okolnost, že knížete pro-
vázeti budou také ministerský předseda Pe-
trov, ministr vnitra Petkov a ministr války
Sabot.
#5
alto_textblock
#5
Telegraflcké zprávy.
#6
alto_textblock
#6
Otázka marocká.
Z Paříže, 29. srpna. (C.-B.) „Agence Havas
oznamuje: Následkem špatného spojení bude
moci hr. Taillandier teprve zejtra nebo
pozejtří dodati poslední své požadavky maghze-
novi a zároveň zpraviti ho o svém úmyslu, že
opustí Fez, nebude-li dáno v době nutně potřebné
pro vyřízení příprav cestovních úplné zadosti-
učinění. Taillandier odebere se do Tangeru nej-
#7
alto_textblock
#7
který po ránu zapaloval jenom tehdy, když by
hodně dopálený.
Soudě dle trochu prudšího způsobu řeči
kterou bylo slyšet i při zavřených dveřích a pak
dle bledého obličeje pana koncipienta, když ze
Gveří vyšel, dojista „slarý“ nebyl v dobré
míře.
Po překvapujícím seznání neočekávaného
návratu pana notáře nastalo v kanceláři ná-
padné utišení. Každý tušil, že je před bouří;
Za nedlouho otevřely se dvéře chefova po-
koje a z nich ozvalo se pramálo vábné pozvání
„Pojďte sem, pánotě, na, chvíli!“ Šli jako na
popravu, jeden strkal drhého. Koncipienta po-
zvání se netýkalo, ten už svoji lekci dostal.
Zase zavřely se dvéře, ale ne zúplna. Bylo
jimi slyšeti: „Zklamal jsem se ve vás, pánové!
Sotva že vytáhl jsem paty z kanceláře, udělal
jsre si férie. Nezapírejte! Mám nezvratné du-
kazy v rukou. Nedodržovali jste hodiny ani dopo-
lední, ani odpolední, v sobotu jstc vůbec ne-
úřadovali. Jak to vím? Telefen vás pro-
zradil! Každého dne velal jsem vás z Kolína
telefonem o půl dvanácté a o půl šesté, v sobotu
několikráte za den a kancelář nebyla k dovolání.
Nemohla být, poněvadž jste tu nebyli. Odpusťte,
že z toho učiním důsledky a ohlédnu se po spo-
lehlivějším personálu. Poroučím se vám!“
Sluha František byl poslední na řadě. Do-
stal vynadáno, co se do něho vešlo, ale když se
vymlouval, že myslil, že je pan doktor v Alpách,
musil se dát notář do smíchu a vyhnal ho z po-
koje. Na štěstí nedopadío to kriticky. Do čtrnácti
dnů, jež stráveny v pilné práci, ubrousilo se
ostří hněvu páně chefova a personál zůstal. Ale
na prožluklý telefon dlouho nikdo se nemohl
Karo.
#8
alto_textblock
#8
bylo.
#9
alto_textblock
#9
podívat.
#10
alto_textblock
#10
bezpečnější cestou. Teprve až tam vyslanectvo
derazí, bude meci vláda sáhnouti k donucovacím
prostředkům.
Z Tangeru, 29. srpna. (C.-B.) Sultán zaslal
franeouzskému vyslanci ve Fezu list, ve kterém
mu sděluje, že považuje Bu Mzian a za svého
poddaného a odpírá proto jeho propuštění.
Válka na ostrově Celebes.
Z Haagu, 29. srpna. (C.-B.) Guvernér nizo-
zemské části ostrova Celebes dosadil úřadníka,
jenž ve státu Boni (na velkém jihozápadním
poloostrově celebesském) civilní správu prozatím
říditi má. Kníže státu Boni uprchl směrem na
Sidenpeng. Obyvatelstvo je klidno. Posádka
z Parepara narazila při postupu na Masepe n
prudký odpor a dobyla několik nepřátelských
posic. Nepřítel zůstavil na bojišti 90 mrtvých
a raněných. Na nizozemské straně byli raněni
dva důstojníci a 9 vojáků.
#11
alto_textblock
#11
Denní zprávy.
#12
alto_textblock
#12
— Krajinské listy německé, pokud hlásí
se ke straně, jejímž vůdcem býti má dr. Ep-
pinger pochybnou čest, s nemalým potěšením
zaznamenávají zejmena výrok jeho, jejž učinil
na valné schůzi Böhmerwaldbundu, že nebude-li
Němeům v Čechách ve všem vyhověno, nač činí
nároky, zejmena nedostaneli se jim všude v zem-
ské správě takového zastoupení, na jaké mohou
činiti nároky na základě své poplatnosti, vrátí
se opět v posici, kterou jen na zkoušku byli
opustili, jinými slovy, že na sněmu tohoto krá-
lovství budou obstruovati dál. O tom, děje-li se
Němcům v zemské správě křivda, nebudeme ši-
řiti slov. Odpověď více než výmluvnou dává na
to zemský rozpočet a komu by ten nestačil, ten
každým okamžikem a dle libosti v tom či onom
oboru zemské správy přesvědčiti se muže, jak
právě v té ne pouze se svědomitosti, ale
v pravdě až přehnanou úzkostlivosti dbá se
rovného práva obou jazyků v zemi. O to také milým
našim krajanům druhého jazyka nejde. Že jev
působnosti zemské nikdo ve právu nepoškozuje,
velmi dobře vědí, však co nemohou snésti, co
je do nepříčetnosti popuzuje, je právě to, že
oni jako synové tak svelikého a skvělého ná-
roda«, jak sami sobě při každé příležitosti po-
chlebují, děliti se mají s námi o práva jazy-
ková. Družina páně Eppingrova a Bachmannova
a ti, co za ní stojí, ovšem k tomu dosud ote-
vřeně se nepřiznávají, za to ale s uznání hod-
nou přímostí a upřímností, třeba že také z toho
důvodu, aby konkurující německé liberály pře-
trumfli, hlásají to Všeněmei, tedy právě ti,
jichž Vídeň nejvíce se bojí, poněvadž ví
o nich, že oni jsou to, již udržují in-
timní styky s německým sousedstvím. Je
přece typická řeč mladého všeněmeckého ko-
houta dra. Schalka, kterou měl nedávno před
svými voliči. »Nechceme rovnoprávnost, ne-
chceme se dělit s někým jiným o to, co výhradně
patří nám. Činíme nároky na tuto zem jménem
dějin, jménem velkoleposti německonárodní my-
šlenky a řídíce se heslem, že co chceš nabyt
dobyt musíš! A my Němci tuto zem již dávno
dobyli.« — Prof. Wieser a jeho pomocníciv
Praze a v Liberci marně se tedy namáhali zfal-
šovati statistiku majetkových poměrů v Čechách
a berní data, aby dokázali, že Němci mají
zemi peníze a oni že platí víc než Čechové, že
tedy oni jsou zde prvním národem, »velkolepost
a nádhera německé národní myšlenky« je mno-
hem závažnější důvod k nárokům na panství
než dané. Však nechť jen se páni k obstruke
vrátí, však také v našich rukou dosud nezreza-
věla zbraň, kterou dovedem hájit své ohrožené
národní zájmy.
— „V zájmu dobrého vkusu a slušného
vzezření pražských tříd“. Pod tímto záhlavím
píše se nám: „Před několika dny přinesl Váš ct.
list důležité a ve všech slušných vrstvách obe-
censtva právem vítané upozornění i protest proti
svrchovaně surovým a nestydatým hnusobám v
pražských výkladech pohlednicových obehodů.
Váš appell neminul se s částečným úspěchem,
mezi jinými závod ve Ferdinandově třídě vyklidil
z výkladce zvého nejhorší smeť tohoto druhu, ale
za to v ústředně pohlednicové v Ovocné uliei
objevily se tyte prasprosté německé pohlednice
jako na výsměch v českém rouše, o pa-
třené českým textem, patrně objedna-
ným prodavači toho bídáctví, ke snazšímu ob-
chodu na „pražském místě“. Některé z těchto
ohavností jsou prostě nevypsatelny. Doufám, že
mi bude porozuměno. Nenáležím k těm, kdož
vůči každé poněkud volnější illustraci předstí-
rají mravné rozhořčení, ale řečené pohlednice
vypočteny jsou na nejsurovější ae-
v zdělance. Jsou-li tudíž vystaveny přímo
#13
alto_textblock
#13
na hlavní třídě, na nejelegantnějším korsu praž-
ském, jsou-li opatřeny českým textem, jsou
zprzněním dobré pověsti Prahy před cizinou,
Odpusťte silné výrazy, ale vidím-li státi před ta-
kovým závodem v tlupě dorostlých povalečů ne-
zralé hochy, dychtivě naslouchající poznámkám,
jimiž se někteří chudasové duchem delektují na
těchto dokladech německé kultury, k nám do-
vážené, hledá pobouření mysli přiměřeného
projevu. Co na věci nejurážlivější, toť ta okol-
nost, že veřejnost takových hnusných škrábanin
a jich prodejnost chráněna je tím, že rozmnožují
důchod pošťovního eráru, jinak si nelze vy-
světliti jich strpění v pouličních výkladech. Není
to jediný případ, kdy stát pro bídný profit trpí
i podporuje ničení tělesného i duševního zdraví
svých příslušníků. Na týž účet náleží i kouření
cigaret dětmi, volný prodej kořalky, jejíž vý-
čepny odvažují se i na hlavní náměstí pražská,
na Václavském jsou dokonce asi tři. Co se
provádí s hnojnými pohlednicemi, přesahuje
však veškeré meze. V Praze byl přinucen umělee
nejpřednější řady zkomoliti vlastní umělecké
dílo, poněvadž je nesnesl „stud nestydatých“ a
tohle má být mlčky snášeno, takové násilí na
mládeži, jíž se zavěšují tyto hanebniny zrovna
pod nos? Proti takovému názornému návodu k
surovosti mysle ničeho nemá být podniknuto?!
Prosím za uveřejnění méhe dopisu, který mluví
z duše stům a stům slušných lidí, obtěžovaných
pohledem na řečený výklad pohlednic v Ovocné
ulici. S úctou dokonalou X.
— Resignace poslance dra. Stránského n
místopředsednictví klubu poslanců byla, jak
čteme v dnešních »Líd. Novinách«, sdělena —
jeho vlastnímu orgánu prostřednictvím »Slovan-
ské korrespondence«. »Lid. Nov.« přidávají k ni
poznámku, že důvody dra. Stránského jsou
známy a že je dr. Stránský také uvedl v pří-
pise k dru. Pacákovi. »Pokud víme,« di orgán
dra. Stránského. »chtěl dr. Stránský původně
složiti svůj úřad teprve po opětném sejíti se
říšské rady. Učinil-li tak již nyní, vedly jej pa-
trně k tomu zvláštní okolnosti.«
— Společná česko-německá schůze so-
ciální demokracie ve prospěch všeobecného vo-
lebního práva byla ustanovena minulé neděle
na střelnici cvikovské. Němců cvikovských zmoc-
nilo se povědomé svelké rozčilení«, poněvadž
na schůzi měli vystoupiti také dva čeští řečníci.
Purkmistr cvikovský ucházel se o zákaz schůze
u okresního hejtmana, leč nepochodil; na pro-
středek, jakým by protestní schůze měla býti
zmařena, připadli ostrostřelci, rozhodli se totiž
v poslední chvíli pořádati na střelnici v sadech
koncert. Stalo se a schůze, na níž referovali
také dva čeští zpravodajové, konala se v lese.
Své vítězství slavili Němci na střelnici velikán-
skou pitkou.
— Pohřeb p. Ant. Ferkla konán bude zej tra
ve čtvrtek o 4. hod. odpolední z chrámu sv. Cyrilla
a Methoděje v Karlíně na hřbitov olšanský. Tím
opravujeme zprávu, v ranním čísle listu uveřejněnou.
Zemský výbor království českého učinil ve
schůzi své, konané dne 23. srpna 1905 za předsed-
nictví přísedícího zemského výboru p. JUDra. Josefa
Herolda mimo jiné následující usnesení: Ve věcech
obecních vyhovéno žádosti obce Semic za povolení
50% osadní přirážky na rok 1905. Zrušena byla roz-
hodnutí: okr. výboru v Příbrami v příčině hospodář-
ství místního starosty v Bohosticích, okr. výp. ve
Skutči v příč. placení školní přirážky v osadě Mo-
krejsově za r. 1901. Částečně bylo změněno rozhod-
nutí okr. výboru v Nepomuku v příčině úhrady útrat
ve sporu o užívání obec. statku v Mohelnici. Sdělení
c. k. místodržitelství v příč. změny českého názvu
obce Počinovice (okr. Nov. Kdýň) v Pocinovice bylo
vzato na vědomí a usneseno o tom vyrozuměti okr.
výbor. Rovněž bylo vzato na vědomí sdělení c. k.
místodržitelství, že obec Horní Rosenthal (okr. Libe-
rec) byla povýšena za městys, o čemž též vyroz-
umén okr. výbor. Zamítnuta byla stížnost Frant.
Hrazdiery, c. k. vlád. rady na Kr. Vinohradech, v příč.
předepsání okr. přirážky k dani z vyššího služného.
Ve školských záležitostech dán byl c. k. zem. školní
radě souhlas k zřízení samostatné školy ve Zliči,
k zavedení vyučování jazyku německému na obecné
škole v Žehuni, k zřízení měšť. školy chlapeckév
Žirovnici; souhlas nebyl dán: k zavedení vyučování
německému jazyku na obecné škole v Doudlevci a
k zřízení německé měšť. školy chlapecké v Třebeni-
cích. Rozdělení zdravotního obvodu polického ve
zdravotní obvod polický a machovský bylo schvá-
leno. Jmenovaní MUDra. Bohum. Rychetského prv-
ním sekundár. léhařem v nemocnici v Čáslavi bylo
schváleno.
— Plány vinohradské matiční školy českév
Přehořově vyloženy jsou právě v knihkupectví J.
Springra na Král. Vinohradech (na Valdeku) a budí
ladnou úpravou i výtečným řešením situace obecnou
pozornost odborníků i kruhů nejširších. Projektant
stavitel školy pan arch. Jindř. Břeněk na Kr. Vinohra-
dech předvádí tu s úplným zdarem vzor školy veskrz
moderní, praktické, všem požadavkům školní hygieny
vyhovující a zjevem oku nejvýš lahodící. V přízemí
jest úřadovna správce školy, kabinet, šatna dětí, ve-
liká učebna, glosety, dřevník sklep, v prvním po-
schodí na jediné uzavření krásný byt správce školy
o předsíni, dvou pokojích, kuchyni se vším příslu-
šenstvím a terasou, skýtající skvostnou vyhlídku do