#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
6. listopadu 1909. Císlo 308
#4
alto_textblock
#4
Královská rodina ve vyhnanstvív
Dle některých zpráv pozval císař Vilém
královskou rodinu řeckou, aby se uchýlila na
zámek jeho Achilleion na (řeckém) ostrově Korfu
i aby tam raději v bezpečí vyčkala. Král, jak
jsme částečně sdělili již v telegramech večer-
niku, chce se vůbec trůnu zříci. Touží prý po
klidu ve svých 63 letech i nemůže prý si před-
staviti, jak by i jeho syn, z armády důstojník
takřka vyhnaný, mohl někdy po této potupě
vstoupiti na trůn. Král Jiří dal prý proto rozkaz.
aby byl letohrádek Monrepos připraven pro jeho
— odpočinek.
#5
alto_textblock
#5
Dude oslavou velkého slovanského úspěchu —
prohlášení bulharské nezávislosti.
#6
alto_textblock
#6
Nejsou si jisti trojspolkem.
Římský »Messagero« sděluje, že nový
kaneléř německý Bethmann -Hollweg přibude
skutečně ještě před vánocemi de Říma, poně-
vadž situace jest prý skutečně »nejasnou«. Ná-
vštěva bude míti veliký význam, poněvadž
kancléř vynasnaží prý se odstraniti pochyb-
nosti o obnově trojspolku, a o za-
chování evropské rovnováhy.
Irredenta využívá důkladni
— pravi »Messagero« — dnešniho smý-
Ilení v Italii.
a
#7
alto_textblock
#7
Jak byl »hrdina« salaminský
zatčen?
I stoupenci vojenského odboje v Řeck
stydí se za to, jak se dal »rek« novověké bitvy
salaminské sebrati. Muž, jenž chtěl býti diktá-
torem moderního Řecka, jejž dámy athénské
zvaly moderním Alkibiadem, dal se zatknouti
klidně a ustrašeně jako obyčejný tulák. O 7. hod.
večer ve čtvrtek přišel do Athén, aby se tam
ukryl u jednoho přítele. Policista jeden poznal
jeho soudruha, poddůstojníka Dimulisa a chtěl
ho zatknouti. Dimulis vytáhl sice revolver, ale
potom dal se na útěk. Typaldos sám křiki
za ním, aby se vzdal. A skutečně dali s
potom oba vůdeové revoluce bez odporu do-
praviti na policii. Typaldos měl u sebe jen starý
revolver a na sobě šaty topiče. Vrátil prý s
do Athén schválně, aby se dal zatknouti.
Zklamán ve svém nadšení, lid staví se protn
nyní stále více na stranu starších, rozvážnějších
důstojníkův.
#9
alto_textblock
#9
Hrozicí válka v italské Americe.
Guverněr erytrejský sdělil vládě italské, ž
v kraji adigratském svolává se všechno
mužstvo do zbrané proti Italům.
Ministerská rada sestoupila se ihned a zpraviln
o věci krále. Do Neapole poslán rozkaz, aby
dvě horské baterie a čtyry pra-
pory pěchoty připravily se k od-
Plutí
#10
alto_textblock
#10
Ministrpresident, jenž jest proti řádům
a titulům.
Kodaňský dopisovatel »Berl. Tagblattu« mě
rozmluvu a novým radikálním předsedou dán-
ského ministerstva Zahlem. Tento se vyjádři
k němu, že obžaloba proti býv. ministru Alber-
timu pro defraudsce peněz státních před stát-
ním soudem neobmezí se jen na něj, nýbrž že
se musí rozšířiti i na býv. ministrpresidenta
Christensena, třebu král byl tohoto ještě minule
ministrem vojenství jmenoval. Zahle dodal,
že nynější ministři odřikají se i řádů i titul
Excelenci, což ostatně rozumí prý se u radikál
samo sebou, i nemělo prý by se o tom ani
mluviti. Postarají se ale zákonem, aby titulya
bodnosti vůbec byly zrušeny. Udilení řádů ná-
leží ovšem v právomoc krále, oni ale aspoň
žědného Dána k udělení řádu nedoporučí. Ka-
rakteristické pro skutečný demokratism minister-
stva jest, že choť ministrpresidenta Zabla po
jeho jmenování zůstane stenografkou sněmu
odepřela zříci se tohoto oblibeného povoláni
svého.
#11
alto_textblock
#11
Nová vzpoura.
Na křižáku »Hydře« bylo by včera došlo
málem k nové vzpouře. Tři kadeti, kteří pode-
psali Typaldovo známé ultimatum, byli velitelem
lodi odsouzeni k lehkému jen vězení. Mužstvo
»Hydry« soudilo, že se jim promijí revoluční
čin jejich jen z nějakých příbuzenských ohledů
protekčních, poslalo deputaci veliteli lodi, ž
neposlechne dříve žádného rozkazu, dokud se
s mladiky nezatočí řádně po lodnickém způ-
sobu. Velitel, muž populární u mužstva svého,
sezval toto na palubu, častoval je grogem, pro-
mluvil k němu vlasteneckou, humoristicky zba
venou řeč i bylo po nové — revoluci.
#15
alto_textblock
#15
Typaldos hrozí odhalením.
Typaldos hrozi sensačními odhaleními o chy.
stané vojenské vzpouře. Typaldos popírá, že s
sám diktatury domoci chtěl. V okolí Athén
ozbrojili se sedláci, aby Typalda
usmrtili a »hrdina« unikl jim zatčením
#16
alto_textblock
#16
Socialistický úspěch v Berlíně.
Při včerejších doplňovacích volbách do
berlinského sboru obeeních starších v 16 okre-
sich berlínských dobyli soc. demokrati další ti
mandáty proti liberálům. Kaneléř Bethmann-
Holiweg, ač konservativec, položil ve svém
okrese hlas pro liberála proti sociálnímu de-
mokrstu.
#17
alto_textblock
#17
svým.
#18
alto_textblock
#18
Soud nad revolucionáří.
Vláda řecká svolala k úradě tak zvanou
»vládní radu«, jež se skládá z nejvyšších soudců
a státních zástupců. Na základě dobrozdání této
rady vláda rozhodla se souditi Typalda a Di-
mula jen jako politické zločince a soudruhy
jeho stíhati pouze jako »svedené«. Vyblášení
tohoto rozhodnuti pohnulo as Typalda, by se
do Athén vrátil, neboť nyní nemusí se báti vo-
jenského soudu, ano po případě od poroty oče-
kávati i osvobození. A při velikém vlivu, který
má Typaldova rodina v Athěnách, není to vy-
loučeno.
#20
alto_textblock
#20
Naslávajíci rozpuštění parlamentu anglického.
Z Londýna se oznamuje, že jakmile budou
sestaveny nové volební seznamy, bude dolní
sněmovna počátkem ledna rozpu-
štěna a hned na to budou vypsány nové
volby. Liberál státní podsekretář Peas
oznámil to svým voličům v Bumsteadu, kde
řekl: »Použijí-li lordové pravomoci (totiž za-
mitnutím rozpočtu), k níž, dle našeho mínění
nemají právo, bude to věci národa, aby pr
všeobeených volbách, jež se budou
konati na počátku ledna, řekl své smýšlení. Dl
mého náhledu lid anglický si nepřeje revoluci,
kdyby však byla vynucena jednáním lordů, ob-
jeví se duch rozirpčení, který se náležitým způ-
sobem projeví při volbách. Jisto je, že voličové
když si uvědomi, co znamená odmítnutí roz-
počtu lordy, vyšlou liberální stranu ve velk
většině do sněmovny.«
#21
alto_textblock
#21
Krétská otázka.
Dle ruské »Rěči« bude na podnět Ruska
svolána do Řima konference k řešení otázky
krétské.
#22
alto_textblock
#22
Protest uvězněných.
Důstojníci vojenských torpedovek ohradili
se důrazné proti svému zajetí: »Protestujeme
proti svému uvěznění, neboť nejsme žádnými
zráoci. Podlehli jsme jen vlivu Typaldovu, který
hrozil nám jinak zastřelením.
*
o
#23
alto_textblock
#23
Kritická sitnace v Řecku.
#24
alto_textblock
#24
2 Vídně, 5. listopadu. »W. Allg. Zlg.e
oznamuje z Athén, že král Jiří řecký v posled
ních dnech zase projevil několikráte úmyal
odstoupiti, protože považuje za nemožné, aby
ještě déle na trůně zůstal. Jest mu 63 let
touží po klidu. Nepomyslil by nikdy na to
podékovati se, kdyby nynější situace přímo ne-
znemožňovala trvání dynastie. Vyloučení prineů
z vojska otřáslo však krajním způsobem posta-
vením dynastie. Nelze si představiti, jak by
mohl korunní princ vstoupiti na trůn, když byl
nucen vystoupiti z řecké armády. Zástupcové
četných cizích mocností snaží se odvrátiti krále
od jeho úmyslu. Není tajemstvím, že král již
#25
alto_textblock
#25
Námořnictvo odpírá poslušnost.
#26
alto_textblock
#26
Poměry v Řscku horší se den za dnem
Mužstvo tří obrněnců odepřelo poslušnost pod-
důstojníkům, kteří byli s Typaldem v doroz-
uměni. Vláda dala proto tyto jinak nepotřebné
poddůstojníky přeložiti na jiné lodi. Mezi ná-
mořními důstojníky vypukly spory, rovněž tak
v důstojnické lize. Mladšl důstojníci v této žá-
dají uklizení presidenta Zorbasa, protože tento
dohodl se s vládou o potlačení námořní vzpoury
Středomořské loďatvo anglické, obá-
vajíc se vážných událostí v Athénách
křižuje kol přístavu Pyraca.
#27
alto_textblock
#27
v srpnu po 48 hodin byl pevně odhodlán od
stoupiti a vykonal k tomu kroku všechny
přípravy. Odhodlal se zůstati teprve, když dosta
od krále anglického z Marianských Lázní depeši
ve které král anglický jej zapřísahal, aby o
svého plánu upustil, protože by způsobil těžké
politické zápletky. Král obává se však, že ne-
poděkuje-li se, bude sesazen.
#28
alto_textblock
#28
Ze staroměstské radnice.
Jednání o kandidaturách náměstků
a vrchního ředitele chudin. ústavu
Sdělili jsme již, že na staroměstské radnici ko-
naly se včera odpoledne porady parlamentních ko-
misí obou sdružení svobodomyslných obecních star-
ších, klubu dra. Pinkasa a sdružení dra. Podlipného
Ve schůzi sdružení dra. Podlipnébo zásad-
ně bylo usneseno domáhati se pro jednoho ze svých
členů úřadu vrchního ředitele chudinského ústav
a funkce honorovaná, jakákoli, aby byla odmílnuta.
Z té příčiny o podnětu jednoho člena, aby usilo-
váno bylo o misto jednoho náměsíka pro člena sdru-
žení, vůbec nebyla zahájena debata, když byl před-
seda p. dr. Podlipný proti přijímání honorovaných
míst se vší rozhodností se vyslovil Na místo vrchní-
ho ředitele chudinského ústavu bude kandidován
p. m. r. Eman. Fatka. O výsledku tohoto jednání
podal zprávu p. dr. Podlipný předsedovíi parlamentní
komise Klubu obecních starších p. dru. L. Pinkasovi
a uvedl zejména dr. Podlipný ve smyslu usnesen
sdruzení, že stanoví požadavek, aby do městsk
rady za Staré město byli zvolení čtyři členově, ve-
směs ze sdružení, takže by Staročechům ze Staréh
města nepřipadl do rady žádný mandát. Dr. Pod-
lipný prohlásil, že sdružení není proti tomu, aby
Staročechům poskytlo se jedno místo v presidiu
aby tak staročeská strana nesla spoluzodpovědnost
za řízení obce.
Tento požadavek vyslovili také Staročeší ve sv
včerejší večerní schůzi, konané na staroměstské rad-
nici. Staročeši žádají nejen náležité zastoupení v ra-
dě městské, nýbrž také jednoho náměstk
O průběhu porady svobodomyslného klubu sdě
lují se s námi tyto podrohnosti:
Parlamentní komise obecnich star-
ších nár. strany svobodomyslné konala
včera schůzi na radnici staroměstské, které předsedal
p. dr. L. Pinkas a přítomni byli pp. dr. Groš, d
Scharí, Seifert, Sule, Fiala, Schiller, Broft, Černý
Schrötter, Kasalický, Kovařovic a Vaníček. Průběhem
debaty bylo poukázáno na výsledek voleb do sboru
obecních starších, který podstatně změnil dosavadní
seskupení stran na radnici. Četní řečníci poukázali
k tomu, že strana svobodomyslná přejímá za ho-
spodářství na radnici nyní zodpovědnost a z té pří-
činy žádali, aby i volby do presidia, do komisí i do
rady městské dle toho byly provedeny. Po delší de-
batě, v níž poukázáno, že všecky strany na radnici
(i sdružení p. dra. Podlipného i sdružení strany
národní) hlásí se ke společné práci a proto dlužno
v této záležitosti s oběma stranami jednati, bylo
usneseno, aby pro volby do komisí byl stanoven
nový klič. V jednání parlamentní komise bude po-
kračováno, načež návrhy ty budou předneseny v ple-
nu klubu. Požadavek, aby jedno místo náměstka
bylo ponecháno Staročechům, narazil na odpor, kte-
rý v plenu klubu patrně bude ještě zvýšen.
Dle zmíněného klíče budou komise sedmičlenné.
14-, 21- a hospodářská 42členná. Dle toho připadl
by klubu v prvé komisi 4, Staročechům 2, sdru-
žení dra. Podlipného 1 člen. Dle toho klíče postupo-
valo by se dále. „Divokým“ členům sboru přiřknute
bude dle jejich počtu poměrné zastoupení. Všechny
personalie v budoucnu mají se vždy projedn i
v parlamentní komisi.
Kandidatury náměsíků budou stanoveny v dneš
ní plenámní schůzi klubu.
K vyšetření čestné záležilosti p. ob. st. Madůr
delegováni pp. Broft, Šule a Soukup.
Prozkoumání návrhů na úpravu vstupu
de průkopu letenského.
Včera byl vydán protokol o schůzi poroty v při
čině posouzení deviti soutěžných návrhů na úprave
vatupu do průkopu letenského. Vyjímáme z něho
tyto podrobnosli.
Po delší debatě dospřvá porota k souhlasněmu
náhledu, že projekty měly by se posouditi jednal
po stránce estetické, jednak po stránce praktické.
I. Po stránce estelické třeba přihlížeti před
vším k těmto hlediskům: 1. k původnosti myšlen
ky, 2. k uměleckosti (měřítko, ráz a poměry archi-
tektury) a 3. ku přizpůsobení se okolí (t. j. k okol-
ním zalesněným stráním a k terrainu).
II. Po stránce praktické nutno přihlížeti: 1.
snadnost a účelnost provedení, 2. na komunikaci:
a) spojení mostu s plání, b) spojení na pláni, c) spo-
jení nábřeží s plání (srovnání schodišť se serpen-
tinami), d) cesty na stráni, e) spojení průkopu s plá-
ní, I) porovnání náměstí za mostem, g) umístěn
výtahů; 3. na přizpůsobení se terrainu
Prrní pochůzka poroty měla ten účel, vyloučit
z konkurenčních prací ony, které byly slabšího rázu
a neodpovídaly podmínkám buď po stránce účelnosti
po stránce umělecké, nebo i pokud se původnosti
řešení týče. Při této příležitosti vyloučeny byly
většinou hlasů práce, označené L v půlkruhu, šípka
s kruhem a práce s heslem „Volnost k rozkvětu“
„Arkus“. Zbývající práce, označené hesly „Armo-
vaný beton“, „Titana“, „Milion“ a návrh se značkou
A v ozdobném kruhu, přicházejí tudíž do užší sou-
V závěrečně svě schůzl dne 2. listopadu přikro-
čila porota konečně k vynesení posudku o projekleci
předložených a podle svého nejlepšího vědomí
svědomí doporučuje, aby zakoupeny byly ve smyslu
čl. 9. podmínek tyto projekty:
#29
alto_textblock
#29
těže.
#30
alto_textblock
#30
1. za cenu 5000 K projekt s heslem „Titan
šesti hlasy,
2. za cenu 4000 K projekt s heslem „Armo van
boton“ šesti hlasy
3. za cenu 3000 K projekt s heslem „Tunel
pěti hlasy.
Mimo to navrhuje porota jednak se zřetelem
ku podrobnému propracování, jednak se zřetelem
cenným myšlenkám k zakoupení za ceny p
1500 K následující dva projekty „Milion“ a A
ozdobném kruhu a to všemi osmi hlasy.
Dále doporučuje porota, aby také zbývající
projekty zakoupeny byly po 600 K vzhledem k velk
práci, kterou měli všichni projektanti s vypraco-
váním konkurenčních návrhů, jež vesměs jsou peč-
livě vypraveny, jednomyslně.
Po otevření obálek shledáno, že:
I. cenu obdrželi arch. Ant. Engl a Inž. Jos
Šejna
II. cenu obdrželi architekti Felix Kvetinž a Ani
Kotek a inž. Jaroslav Polívka,
III. cenu obdržel arch. Šachl z Valašského Mezi-
říčí, statické výpočty pracoval Jindřich Pollert inž
a stavitel.
Porota považuje za svou povinnost k závěr
připoumenouti ještě následující:
Vzhledem k malému poměrně počtu došlých
projektů i vzhledem k jich celkem počlivému
podrobnému provedení nebylo se omezováno na
posudek oněch prací, jež měly by býti cenou po-
ctčny, ale posouzeny všechny práce To zvláště
z toho důvodu, aby radě městské poskytla se mož-
nost poznati náhled poroty o všech projeklech
různých myšlenkách v nich obsažených, jakožto
podklad pro příští podrobné vypracování projeklu
defmnitivního.
Posudky tyto, ovšem pokud se týkají projektů
cenou nepoctěných, dlužno považovati jen za interní
a v posudku o jednání poroty, jenž ve smyslu čl. 10
podmínek (str. 9.) bude vyložen veřejně zároven
s projekty, měly by se uvésti pouze posudky o projek
tech cenou pociěných.
Podepsáni: arch. Vinc. Müller, prof. Jan Ko
těra, arch. Jan Vejrych, inž. Vilém Dvořák, arch
F. Velich, Alb. V. Velflík, inž. Zvěřina.
#31
alto_textblock
#31
24 milionů korun na pražskou
kanalisaci.
#32
alto_textblock
#32
Náklady na soustavnou kanalisacl v Praze do
sáhly již značné výše a opatřují se jakožto nove
nákladné investice na účet výpůjček. Rada měsísk
zabývá se již delší dobu otázkou, aby aspoň čás
nákladů těch — totiž náklady na menší stoky uliční
a domovní přípojky, jakož i roční náklady na pro-
vozování a udržování sítě kanalisační a čistící sta-
nice — hraženy byly zvláštní novou roční dávkou
stokovou. Dávku takovou v Praze samotné zavěst
se však ještě nedoporučuje, dokud i v předměstích
zavedena nebude a zahájeno bude v té příčině
společný postup jednání s obcemi předměstskými
Celkový náklad na soustavnou kanalisaci v Pra
ze I.—VII., počítaje v to i čistící stanici v Bubenči
činiti bude po dokončení celé kanalisace dle posle-
ních výpočtů 21.500.000 K a na domovní přípojky
pod jízdní drahou 21/2 milionu korun, úhrnem 24 mi-
lionů korun.
Z toho připadá asi 131/2 mil. K na stavlu vel-
kých sběračů a čistící stanice. Náklad ten měl by
ponechán býti na účtu výpůjčky a společně s ostat
ními výpůjčkami obecními zúrokován a amortisován
Zbývající náklad 1012 mil. K za menší stoky a pří-
pojky domovní a sice náklad potřebný na zůroko
vání a amortisaci těchto investic, jakož i nákl
roční na provozování a udržování sítě kanalisačn
a čistící stanice měly by hraženy býti novou roční
dávkou stokovou.
Aby aspoň část těchto značných nákladů ročních
dříve než o jiném způsobu po jednání s obcemi okol-
ními bude rozhodnuto, úhrady došla, doporučuje se
aby dosavadní stočné, jež se vybírá v Praze při
novostavbách a přestavbách, bylo zvýšeno na míru
zavedenou již v obcích předměstských. Dosavadní
stočné, v Praze zavedeno jest zákonem ze dne 1
listopadu 1888 č. 66 z. z. a činí 20 h z každého
čtverečního metru zastavené plochy násobané počtem
Ježto tudíž ve všech obcích okolních vyšší stoč-
né, a to téměř všude, z 1 m2 a patra se vybírá a v
smlouvách, uzavřených s obcemi, jež ku Praze při-
pojeny býti mají, zejména ve smlouvě o připojen
Nuslí-Pankráce, Bubenče a Dejvic jest vyhraženo,
že dosavadní stočné 60 h i nadále v obcích těch
bude vybíráno, není překážky, naopak doporučuje
se k vůli stejnoměrnosti, aby v Praze stočné posa-
vadní 20 h na výši stočného, v okolních obeleh
vybíraného, 60 h bylo upraveno.
K tomuto zvýšení stočného není potřebí zákon
zemského, nýbrž stačí na základě zákona o zave-
dení platů a dávek v Praze ze dne 5. května 190
č. 32 z. z. svolení zemského výboru v dohodě s a. k-
místodržitelstvím.
Dosavadní výnos stočného, v Praze vybíraného
činil v r. 1905 33213 K, v r. 1906 30.584 K, vr
1907 27.557 K, v r. 1908 dle rozpočtu 31.600 K, tudiž
průměrně ročně 30.738 K. Bude-li stočné zvýšeno
na 60 h, činiti bude ročně 92.214 K.
Způsobem tím bude aspoň částečně, dokud ne
bude zavedena všeobecná nová dávka stoková, po
staráno o úhradu některých výdajů, spojených se
zřízením a udržováním nové soustavné kanalisace
Dozorčí rada nad kanalisací i komise finančn
doporučily, aby stočné na tuto míru 60 h upraven
bylo v Praze a rada městská, připojujíc se k tomu.
navrhuje: pro pondělní sbor obecních starších, aby
schválil, aby stočné, vybírané v Praze na základ
zákona ze dne 19. listopadu 1888 zvýšeno bylo n
míru 60 h z každého čtverečního metru zastavěné
plochy a každého patra
#33
alto_textblock
#33
pater.
#34
alto_textblock
#34
Holešovická kandidatura.
#35
alto_textblock
#35
Na mandát obecního staršího v Holešovicích.
Bubnech, uprázdněný poděkováním se p. starosty
dra. K. Groše, jenž si ponechal mandát na hoř. No-
vém městě, bude dle usnesení Úřadnické besedy
kandidován p. Eman. Baštecký, poštovní ofi-
ciál a majitel domu.
#36
alto_textblock
#36
Z městské rady
#37
alto_textblock
#37
Po zahájení včerejší schůze rady městské oslovil
pan starosta dr. Karel Groš shromáždění těmito
slovy: „Slavná rado! Dnes zasedá rada městská
naposled ve svém dosavadním složení. Loučím se
s vámi v tomto seskupení a vzdávám všem nejsrleč-
nější díky za laskavou podporu, věnovanou presidiu
a za práci, obětovanou obci; třeba se rozejdemea
sestoupíme pak v jiném složení, prosím, abyste
všichni ve svorné práci vytrvali i hadále. Za pří-
cbylnost a lásku, obci věnovanou, vzdávám opětně
všem nejsrdečnější díky!“ Potom starostův námě-
stek pan MUDr. Štych jménem svých přátel vzdal
díky panu slarostovi dru. Grošovi za konciliantní
vedení scbůzi a všem pánům, kteří jednosvornou
prací směřovali k dobru matičky Prahy, jejíž zdar
všem zůstává jediným cílem. Slova obou řečníků při-
žata byla vroucím souhlasem příiomných.
Slib měštanský v ruce starosty pana dra. Karl
Groše složil ředitel p. Karel Bulíř; panem starostou
bylo mu blahopřáno, načež p. řed. Bulíř poděkoval
za prokázanou mu poctu procítěnými slovy.
Místodržitelství, jsouc požádáno za povoleník
vybírání mýta na příštím mostě u Ru-
dolfina a prodloužení povolení na
mostě Svatopluka Čecha a na Štvanicí,
dalo v úvahu, aby obec uvážila zrušení
mostného na některém mostě, ježto ná-
klady na stavbu dosavadních mostů věnované jsou
již vybraným mýtem uhraženy. Usneseno sdělit
místodržitelství, že názor tento spočívá na mylně
informaci, ježto náklady na mosty vykazují dosud
ještě 1612 mil. K; odpověď provázena bude účetními
doklady. Pan dr. Funk urgoval provedení svého dli-
vějšího návrhu, aby hledány byly nové zdrojé příjmu
(na př. dávka z dědictví), ježto rýtně jest daň, klerá
tiží zvláště obyvatelstvo levého břehu. Bylo sdě-
leno, že ve finanční komisi bylo uvažováno o zrušen
mýtného pro chodce a zvýšení mýtného z povozů
(event. zavedení mýtného z povozů na mostě Kar
lově), ale ani tím by nebyl uhražen úbytek příjmů,
jichž obec na ten čas zříci se nemůže.
K opětovným interpelacím v příčině rekonstruk-
ce Chotkovy silnice bylo sděleno, že dle zpráv
stavebního úřadu postoupily práce tak daleko, že
koncem listopadu bude silnice odevzdána veřejnému
užívání.
Počínaje zejířejší nedělí budou projekty letenskě
veřejně vystaveny po čtrnáct dní v domě čp. 230—1
v Mikulášské třídě; mimo to vystaven bude projekt,
vypracovaný na objednávku rady městské p. prof.
Janem Koulou a soukromý projekt p. arch. Engla.
P. dr. Scharf přednesl výsledek zkoumání komnise
verifikační; celkový výsledek shoduje se s výsledkem
po doplňovacích volbách publikovaným a bude před-
ložen pondělnímu sboru obecních starších
Ze správní rdy pražských obecních vodáren
sdělen byl návrh p. ob. st Kasalického a Kukry
jimiž vřele oceněna byla úspěšná a horlivá činnost
kterou odstupující p. vrch. ředitel Hubáček vyvíjel
jako místopředseda a předseda správní rady, aby
panu vrch. řed. Hubáčkovi vysloveny byly písemně
díky. V radě městské přednesl tento návrh star
nám. pan Jirousek, jenž za hlučného souhlasu při-
tomných k díkům správní rady se připojil; potom
byl návrh schválen.
Schváleno bylo ustanovení užš! volBy n
den 17. listopadu t. r., jakož i rozvrh mandátů jedno-
tlivých částí města do rady městské.
Mimo to předneseny byly běžné záležitosti tri
referátů hospodářských, referátů asanačního, huma-
nitního, stavebního, stavební komise pro sbor, zále-
žitosti presidiální, chudinské, tiskové, adresáře,
správní rady vodáren a komise zahrady Kinskéhu.
#38
alto_textblock
#38
Turecká delegace v Praze.
#39
alto_textblock
#39
Skupina průmyslníků turecké delegace navštívila
dne 3. t. m. vysočanskou továrnu Elektrotechnické
akciové společnosti dřive Kolben a spol. a prohlédla
si podrobně rozsállá tovární zařízení. Zvláštní zájem
účastníků vzbudilo v ocelárně vypuštění ocelové šar-
že o 18 tunách a odlévání kol lokomotivových a růz-
ných strojních součástek, jež na to následovalo. Ve
strojovně byly prohlédnuty velké ve stavbě se nalé-
zající generátory pro parní turbiny, jichž část jest
pro válečné loďstvo, jiné pak pro stacionérní zařízení
— mezi těmito 2 o výkonu po 5000 koňských silách
pro pražskou centrálu Elektrických podniků — v to-
várně ve stavbě. Mezitím co si skupina průmyslníků
továrnu prohlížela, dostavili se ještě rychle turečtí
důstojníci, kteří se právě byli vrátili z Kladna, do
továrny ve Vysočanech, aby si prohlédli jmenovitě
jednotlivá, pro válečné lodi určená elektrická zaři-
zení. Tato vojenská komise, seslávající ze tří pánů
a to korvettního kapitána Ismail Hakki beje, zná-
mého odborníka lodního dělostřelectva v tureckém ná-
mořním ministerstvu, korvettního kapitána Mehmed
Enissi beje a fregattního kapitána Mehmed Ali nuje,
loďního strojního inženýra, zajímala se o jednotlivé
podrobnosti a pobyla ještě dlouho, když již ostatní
účastníci továrnu bylí opustili, v její prostorách. Všem
hostům byl podín na památku pohled na Hradčany
s Karlovým mostem, zhotovený z bronzové litiny ve
slévárně kovů této firmy.
#40
alto_textblock
#40
Hudba.
#41
alto_textblock
#41
+ Zkrocaní zlé ženy. Komická opera o čtyřech
dějstvích. Dle Shakespearovy veselohry volně vzděla
Jos. Viktor Widman. Přeložil Ladislav
Dolanský. Hudbu složil Hermann Goetz
(Poprvé na Národním divadle 4. listopadu 1909.)
O této zpěvohře častěji stávala se zmínka v na
šich hudebních listech a rubrikách. Kdykoli nějaké
slaběí dílo německé bylo k nám uvedeno, jako ony
různé padělaniny veristických aktovek, bývato po-
ukazováno na Goetzovo »Zkrocení« a Cornehova
»Lazebníka« jako na díla Jzdravá, ryzí umělecké
hodnoty, jež nemají býti při výběru opomijena. Kare
Kovařovic již před rokem učinil po právu rozkoš-
nému dílu Corneliovu, které by se jistě bylo u nás
vžilo, kdyby tenorová krise nebyla zatlačila je s r-
pertoaru. Nyní přistoupil i k dílu Goetzovu.
Předčasně zesnulý tento skladatel *), žák Louise
Köhlera a Hanuše z Bülowů, náleží v řadu těch
nemnobých skladatelů německých z pozdní dob
Wagnerovy, kteří přes veškeru blízkost a vliv mo-
hutného tohoto genia dovedli uhájiti si jakousi samo-
statnost. Bez »Mistrů pěvců« ovšem ani »Zkrocení
zlé ženy« není myslitelno, ale přece jen krok za
krokem můžeme stopovati poctivý uměleův zápas
o vlastní výraz, o vlastní stanovisko. Stanovisko to
vyhledal si Goetz v podrobné psychologické kresbě,
v rovnováze mezi zpěvem a orchestrem, v souladu
formy a rozměrů. Jest litovati, že život skladatelův
tak záhy byl podťat. Vedle »Zkrocení«, jež poprvé
uvedeno na scénu dvě leta před jeho úmrtím, 1874
v Mannheimu, Goetz po sobě zanechal ještě jen ne-
dopracovanou vážnou zpěvohru »Francesca di Ri-
mini«, kterou doinstrumentoval Ernst Frank a v té
podobě hrána r. 1877, rovněž v Mannheimu. Ostatní
skladatelova pozůstalost záleží z řady děl komorních,
z koncertů pro klavír a pro housle, z písní, sborů
kantát, z nichž vznika Scbillerova »Nenie«. Kromě
těchto prací větší obliby získalo si »Intermezzo« ze
symfonie F dur a jarní ouvertura. Než do širšího
světa, na všeevrooský trh se jeho práce nedostaly;
u nás také dosud zůstal jak na divadle, tak v kon-
certní sini neznám.
Jeho »Zkrocení« sdilí celkem osud Corneliov
»Lszebníka«, svého předchůdce (»Lazebník bagdád-
*) Nar. r. 1840 v Královci, odchovanec Sternovy
konservatoře v Berlfně, r. 1863 -70 varhaník ve
Witerthurv, zemřel roku 1876 v Hottingen u C
„vchu.
#42
alto_textblock
#42
ský« je z r. 1858). Všude se mluví o díle s úctou.
uznává se jeho umělecká ryzost, a přece všude jest
mu teprv o úspěch zápasiti, zvolna se vžívati.
Velmi případně vystihl Max Kalbeck poměr cud-
ného toho výtvoru k veřejnosti, když r. 1882 znov
bylo pojato na pořád ber dvorní opery, kde při prvém
uvedení se neudrželo. Srovnal je s oněmi zneuzna-
nými, stranou odstrčenými kráskami, jež zdají s
úspěchu spíše vybýbati, než o něj státi. »Jako jsou
idey«, pravil, »které od inspirovaných blav vycháze
jíce, jen zvolna a s častým přerušováním nacházeií
svou cestu k srdcím národů, tak jsou i díla umě-
lecká, potřebující značné doby, aby vžila se do ná-
zorů a cítění všeobecnosti. A nejsou to revoluční
činy genia, neb výstřednosti spekulačních talentů,
na sensační ůspěch vypočtené, o nichž se tu mluví
nýbrž ony skromnější a nehřmotné výtvory, v nich
projevuje se vznešená, žádným směrem ku přestřelo-
vání nenáchylná povaha ducha barmonicky v sob
uzavřenébo. Podobají se jistým klidným, nesnadn
rozluštitelným tvářím, jež nalezáme zvláště u žen
ušlechtilých. Bez pováimnutí a lhostejně často šl
jsme kolem nich a nechali jsme se tu krásou oslňu-
jící, tam raffinovanou kokstou oblouditi. Ale konečně
přijde i jejich okamžík. S rostoucím zájmem visí pak
upoutaný zrak na výrazných rysech, oživujících se
stále nádherněji a vroucněji, čím déle je pozoru-
jeme; zaraženost ustupuje zvolna srdečné sympatii
mezi zajímavým hovorem plní se vážné oči něžným
leskem a duše skrytými poklady bohatá září nám
z nich vstříc. Pohledy, jež nevyzývají a nezapalují
ale ani napotom nepřinášejí zklamání a ochlazeníln
Při duchaplném tomto porovnání, jehož každý
jednotlivý detatl bylo by lze na hudbu Goetzovu
rozvinouti a shledali bychom jeho přiléhavost, ne-
smíme ovšem zapomenouti, že i nejušlechtilejší ženy
stárnou. Pozdějí sice, čím krása jich je duševnější.
ale přec. A skoro se obávám, že Goetzovo »Zkro-
cení zlé ženy« přišlo k nám trochu pozdě. Tím ne-
chei říci, že by tu nebylo mnoho a mnoho, co ne-
ztratí své ceny nikdy. Tvář pravidelných, ušlechti-
lých rysů zachová si stopy své krásy vždy.
Goetzova hudba jeví se nám ve »Zkrocení-
dramaticky přiléhavou, psychologicky prohloubenou,
charakteristickou, Psychologický zájem, ktarý již
upravovatel básnického texiu, Weidmann, postavi
do popředí, dovoluje Goetzovi, zůstati poetickým
decentním i tam, kde by děj sváděl k hrubě, dra-
stické komice. Jde to často ostře až na samé hranice
vkusu ve veselohře Shakespearově. Anglický geniu
hleděl to omluviti rámcovou historií své hry. Upra-
vovatel, jenž rámec nemohl podržeti (vynechává se
#43
alto_textblock
#43
při činoherním provedení), poněvadž modern
jeviště, chtějící život, nesnese bez ujmy illnse hru
ve hře, zdůraznil citovou stránku Petruchiovu, jenž
béře na sebe hrubou skořepinu, jen aby dosáhí snu
svého mládí, divku, jež by mu imponovala smělost
Toto lyrické jádro Petruchiovo nechává také skla-
datel stále prokukovati a psycbologickým tím zjem-
něním uniká veškeré fraškovitosti. Dílu bylo by
ještě více prospělo, kdyby se byl upravovatel ješte
lěsněji omezil jenom na příběh samotný a zkrátil
veškery episody na minimum.
#44
alto_textblock
#44
Z jednotlivostí hudby Goetzovy sluší v prvěm
jednání jmenovati Lucentiovo zastaveničko, přerývané
sborem, archaisující serenadu pištců a rohů, jež pri-
pomíná sloh rokokových kassací a působí needola-
telným humorem, jako vrchol pak zanicený zpěv
Petruchiův o jeho dívčím i životním ideálu. Výran
dostupuje tu nejvyšší energie a neminu! se téz
v temperamentním podání p. Benoniově s účinem.
Skvostný humor zachycen jest v jednání druhém.
ve výjevu Katuščina olce s Petruchiem. Bázeň Bap-
tistova před zlostnou dceří zrcadlí se v té tichošlápsky
nakračující budbě jako v zrcadle. Následující roz-
měrný dvojzpěv Kateřiny a Petruchia má své nej-
krásnější momunty, kdy Katuše začíná míti z Pe-
truchia strach, poznávajíc v něm prvého muže, který
ji imponuje, a pak její poslední vzkypění zlosti,
kterou obrnili se chce proti němu jako pancířem, ale
marně. Také ve finale podána hádka obou se skvost-
ným hudebním humorem. V jednání třetím nepostrá-
dají episody Lucentiovy (výklad Vergila) a Hortensiovy
(lekce o tónech) hudebního vtipu, jsou však přílih
rozpředeny. Originální je sbor, chystající svatební
tabuli. Zde není sbor žádnou jalovou výplní, nýbrž
částí děje, mnohohlavým hercem. V posledním jed-
nání vítězí opět vrouci lyrika, zejména v dvojzpěvech
Petruchia s Kateřinou. Samozpěv Kateřinin jest však
při veškeré ušlechtilosti mdlý na svou délku. Škrty
v episodách, zejména pak vynechání eosemblu, když
děj vlastně jest již vyčerpán, prospělo by jen drama-
tickému spádu.
#45
alto_textblock
#45
Novinka nastudována chefem zpěvohry p. Kova
řovicem velmi distinguovaně. V popředí souboru stoji
paní Slavíková, jíž partie Katuščina zpěvně i he
recky svědčí, a pan Benoni, Petruchio dramalicky
dokonalý a velmi působivý. Z episod dovedl něco
udělati pan Kliment, jehož Baptista je humornou
figurkou, a p. Kröseing, krejčík, jak stojí v knize.
Ostatní episody rozdělili si mezi sebou se zdarem
sl. Ungrova (Blanka), pp. Lebeda (Lucentio)
Pollert (Hortensio). Režie p. Polákova vyzna-
#46
alto_textblock
#46
čuje se vkusem a zvláště vydařila se mu scenerie
#47
alto_textblock
#47
—
svatební
+ Z České Filharmonie. V zejtřejším symfoni
ckém koncertě v Plodinové burse vybražena bude
polovina pořadu nejpřednějšímu současnému skla-
dateli Richardu Straussovi. Provedena budou
od něho tři nejproslulejší a nejpopulárnější skladby
»Don Juan«, báseň v tonech dle Em. Lenana
»Enšpiglovo šibalství«, dle starého šelmovského ná
pěvu v rondeauové formě, pro velký orchestr upra
vená; »Smrt a oslavení«, báseň v toneah (dl
Alexandra Rittora). Z- ohledu na skvělý kolorit mo
derního orchastru Straussova bude výjimečně po
kračování cyklu Beetbovenových symfonií položene
na začá ek pořadu. Vstupenky: číslované sedadlo 2 K
nečíslované 1 K a místo k stání 60 h, prodávají s
v kanceláři Českého Fiiharmonického Družstva n
Václavském nám. č. 53 (telefon 2995.
+ Kladenská Filharmonie pořádá zejtra v ne-
děli dne 7. listopadu koncert za laskavého úč nko-
vání mistra Jana Buchtele.
+ Tatrám, sbor pro mužské hlasy, napsal
pražskému »Hlaholu« k jeho 50letému jubile
věnoval a vyda! Roman Nejedlý na Král. Vino
hradech. Cena partitury a hlasů 1 K 60 h, Slova
jsou vybrána z »Jitřních písní« Svatopluka Čecha.
#48
alto_textblock
#48
Různé zprávy.
#49
alto_textblock
#49
= Krvavý boj o místa v divadle. Z Řím
5. listopadu. Když sicilský dialektický herec Grass
chtěl předevčírem v Catanii v divadle Macchiavl
lově bráti jeden ze svých lidových kusů, nasta
v davu, jenž se tísnil do divadla, zápas o míst
který se proměnil v boj dýkami. Na bojišti zůstal
mnoho raněných, z nichž tři musili býti dopraven
do nemocn ice.
= Vzrušající honba za lupiči. Ze Lvo v
5. listopadu. Osm lupičů bylo stráží překvapen
když se chtéli vloupati do městské spořitelny v
Stanislavi, dali se však na útěk a udržovali proná
sledovatele ve vzdálenosti střelbou z revolverů. P -
dařilo se jim dostibnouti lvovský rychlovtak, takž
pronásledovatelům beze stopy zmizeli. Zdivo mez
sklepem a pokladnou spořitelny bylo již z části pro-
bouráno.
= Vražedný útok z pemsty. Ze Sarajev
5. listopadu. (K. k.) Tartaglia, správce okrosní expo
sítury v Grahově, byl předevčírem jistým rolníke
bodnut nožem do spodní části těla a včera zemř
Pachatel byl zatčen. Jak se proslýchá, jedná se o čin
pomsty.
#50
alto_textblock
#50
Po prohlídce Poldiny huti na Kladně odejel
první část oltomanské výpravy, sestávající ze 36 tu-
reckých a 10 rakouských důstojníků, ve středu dne
3. listopadu odpoledne zvláštním vlakem Buštěhrad-
ské dráhy do Prahy ku prohlídce strojírny kir-
my Breitfeld-Daněk v Karlině. Nejprv
byly prohlédnuty vojenské polní kuchyně, jichž 800
kusů dílem již pro rakouskou armádu jest dodáno,
dílem ještě se nachází v práci.
Dále věnovali pozornost strojním zařízením,
práci se nacházejícím, určeným pro ostrov Jávu, do
tamních třtinových cukrovarů, zařízením, určeným
pro cukrovary v Mostě n. L. a Němčice, hydraulická-
mu nýtování parních kotlů, parní turbíně o 500
koňských silách pro městské elektrárny v Praze, par-
ní turblně o 900 koňských silách pro Grohmannovy
uhelny v Eisenbergu u Teplic, dmychadla o 230
koňských silách a stroj ku pohonu válcovny v že-
lezárnách v Kladně o 8000 k. s., hydraulický lis k
kování o 600 tunách pro arsenál ve Vídni, hydrauli-
cký lis ke kování o 500 tunách do Německa, jakož
i různá zařízení pro uhelné doly v Rusku, rychlo-
běžný stroj o 300 k. s. pro městskou elektrýrnu
Náchodě, mimo několik parních sušičů na cukern
řízky, mláto v pivovarech a výpalky.
Návštěvníci byli pohostční černou kávou, ktert
byla uvařena za jejich přítomnosti na vojenské polní
kuchyni a byli pak hromadně fotografováni
Jměnem turecké výpravy poděkoval plukovník
Mehmed za přijetí a ujistil, že účastníci opouštějí
závod plně uspokojeni tím, co spatřili.
v
#51
alto_textblock
#51
Včera ráno odjelo 24 důstojníků fureckých do
Plzně na prohlídku Škodových závodů a odtud p
4. hod. odpol. do Lince, kde setkají se s ostatními
členy turecké delegace. K rozloučení dostavili se na
Františkovo nádraží zůstupcové obchodní komory sn.
prozat. předsedou L. Bondym.
Dnes jedna skupina turecké delegace odjede au-
tomobily do Ml. Boleslavi ku prohlidce továrny n
automobily Laurin a Klement, vráti se o 2. hod.
odpol., jiná skupina odjede do Rakovníka k návštěv
šamotky a obě skupiny o 4. hod. odpol. z Františko
nádraží odhjedou do Lince.
#52
alto_textblock
#52
Z Plzně, 5. listopadu. (K. k.) Dopoledne přibylo
sem 24 vojenských účastníků turecké seudijní vý-
pravy ve společnosti několika rakouských důstol-
níků. K uvítání dostavili se: divisionář podmaršálek
šl. Kummer-Falkenfeld s mnobými důstojníky, mí-
stodržitelský rada Hatlák, dvor. rada Böhm atd.
Starosta dr. Peták a předseda obchodní komory Hou-
dek uvitali hosty krátkými proslovy. Hosté odjeliz
nádraží zvláštním vlakem na střelnici Škodov ých
závodů, kde provedeny zkoušky s novými děly
kulomety. Po snídani ve Waldekově hotelu prohléd-
nuta včíšina dílen ve Skodových závodech.