ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3a7aee90-8d74-11dc-a264-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
17. července 1909. Císlo 195
#4 alto_textblock #4
ných lidí. Msta je nejpodřízenějším impulsem jeho bídácíví, hlavním popudem je mu získání peněz, mnoho peněz. A tak bezděky do duše se nám vtírá otázka: »Jak asi jednou zhyne tento člověk?« Asi bídně! Nastič vykládá revoluční plány spiklenců- Teroristická akce v případě potřeby měla se zavést i do bánoviny. Pošta byla nespolehlivou, na přimé adresy psát se nemohlo. Proto prý byly adresy diskretní na Bekiče a Živkoviče. Oba poslední byli kontaktem mezi revolučnín výborem a severní Bosnou. Tarrabochio rád by zvěděl, nebyl-li »agi tační výbor«, o němž mluví »Srbobran«, totož ným s »výborem revolučním« a tento zase iden- tickým s »organisací srbské samostatné strany«. Na tu stranu Tarrabochio nevraží. Nedivíme so Je jejt Apostalem. Dokud byla u vesla, měl k ní vrouci sympathie. Dnes nejraději by ji rozdrtil. Ale ani Nastič mu pomoci nemůže Vytáčí se a myslí, že by bylo vhodno se ptá poslance Banjanina, který tehdy byl zodpověd- ným redaktorem »Srbobrana«. Nastič všeho umí využit. Ukázal se rozpor v jeho údajích o dnech některých »konferencí« Hravě ho uklidil poukázáním na rozdil julinn ského a gregorianského kalendáře. »To je taj nesporozumak !« dí sebevědomě A p. Tarrabochio už ví, že žádného nedoroz umění není a pomlaskává si při slovech : »Al sada (nyní) je sve razjašujeno«. Potom Nastič dlouze a široce dopisem Mi lána Pribičeviče dokazuje, že se mělo a chtělc sáhnout k revoluci. Ostatně věc prý se nevylihla v hlavě Mi- lána Pribíčeviče; ona prý je duševním plodem srbské vlády. Na to prý jasné znění »revoluě ního statutu« ukazuje. Tarrobochio se táže, byl-li v Bělehradě i jiný spolek, který ve prospěch dynastie Ka- raďorděvičů pracoval mimo hranice Srbska. Ne jeden umi pojmenovat Nastič. »Srbska brača« i »Srbske sestre« ničím jiným se neza bývaly. Všechnu tu havěť srbská vláda podporo- vala i přes moře až do Ameriky dináry posílala nějakému Dordě Čakorinu, který tam noviny vydával. Na řadu přišel Aceurti se svým výslechem. Ptá se na »špinavé prádio« Vornera. Nastič věc vykládá klevetnictvím bídáků, kteří nestydaté hloupě lhou. (Předseda za silný výraz »koru- ního svědka« nenapomíná.) Celá kampaň prj proti Nastičovi v Bělehradě byla ustrojena. B- lehrad Nastič má v žaludku. Je to hnízdo lží Srbská vláda všechno vždy dementuje. Popřela, že Nenadovič je přibuzným krále Petra. Nic se »ušlechtilý člověk« nepodiví, prohlásí-li srbská vláda i to, že žádný Nastič na světě neexistuje. Obž. kněz Milič s opovržením volá: »Pa ni ne obstojí čovjek Nastič! Pravdu má! Aceurti však ze slov kněze Miliče nalézá popud k urážce dra. Hinkoviče: »Ja ne znam, da je ono baš (právě) dr. Hinkovič. Ja nisam bio n ujegovam krštenju, da mogu znati, da je to baš on.« Pepř je silný. Naráží na židovský pů- vod obbajeův. Dr. Frank asi svému příteli z narážku vděčným nebude. Accurti kouše, ale nž si zuby vyláme? „Vznešený člověk“ potom rozbírá výroky prince Jiřího po záboru Bosny. Ty prý potvrzují vše, co Nastič ve „Finale“ napsal. Potom „vel- ký politik z Bosny“ vykládá, že „statut“ schvál- ně byl napsán rukou Milána Pribičeviče, aby prý se vzbudilo zdání, že „statut“ je doista klubski, a da nije podvala (podvržen).“ „Člověk ušlechtilý“ ulevuje své skvostné duši a hořekuje na mučení, jakému na pospas bývají vydáváni provinilci v Bělehradě. Hrůzu prý vzbuzovalo to, co se u vtoku Sávy do Dunaje dělo s bratřími Novakovičovými. Malá hlavička předsedy mnohoslibně no křesle se pozvedla a s uštěpačných rtů zašve- holil posměšek: „To neka čuje (ať to slyší) prof. Masaryk, pa neka suda govori“. Potom Aceurti drze spílá obžalovaným. V.- volává svojí neomaleností velkou vřavu. Jasného slova ve dvoraně slyšet není. Jen bouře duní- vých výkřiků v ní burácí. Až silný hlas Bekičův nabývá vrchu: „Uvěznili jste nás po- mocí legionášů dra. Franka.“ A Boro- jevič si ulevuje výkřikem: „Naše dětia naše ženy jste zničilí.“ A jiný hlas dí: „Neprovokujte nás; styďte se z svou drzost.“ Předseda odstraňuje Bokiče i Borojeviče ze dvorany. Bekič na odehodu dí: „Onda odstraníte i državnog odvje- tnika jer i on viče (protože i on křičí)“ A předseda uraženě dí: „Pa šta se uzruja- vateradiSrbije (proč se rozčilujete k vůl Srbsku)“? A Adam Pribičevič roztrpčeně dí: „Jer (protože) su ono naša brač a . „Uslechtilý člověk“ potom vykládá, že „sta- tut“ mu byl poslán jako fait accompli, protože on byl proti zabití knížete Nikoly. Ani Adama Pribičeviče prý ze stejného důvodu ke konfe- renci prý nepozvali. Accurti těch slov se chytá a dí: „Dakle (tedy) je i on bio protiv umorstva kneza Nikole“. A zasmušilý Adam hlasitě se směje. Sklízí důtku předsedy. A Adam vece „Kako da se ne smijem, kada (když) je to šal- jivo (směšno).“ Nastič potom se rozhovořil o chyslaném (před revolucí) cirkuláři ke všem vladařům kul- turní Evropy. Ta „kulura Evropy“ dohán Accurta ke vtípu. Věc prý je proti „naší kon- trole Evropy“. Nadarmo o ,kontrolu Evropy“ vtip svůj brousiš. Ona již poctivě před celým světem tvoje násilnictví odhalila! Po přestávce Nastič znovu přemýlá budže Srbska. Za disposiční fond zahraničního mini- sterstva prý se ročně spotřebuje 3,375.000 di- nárů a civilní lista krále prý jim 175.000 měně obnáší. Diví se tomu předseda a dí: „Pa dakle Srbiji toliki novac (peniz)“? Nastič vykládá, že účel těch disposičníe fondů je nečistý. Za peníze těch fondů i bomby se kupovaly. Tam tak se s penězi nakládá a tu se chce uvalit podezření na barona Raucha, že on objednal „Finalo“. Proč prý by se byl bán v dubnu skrýval za státním tajemstvím, když by byl v červenci onu brožuru objednal? Obž. Vukelič v tom zvolal: „Napij se vode.“ Ohromný smich zahlučel dvoranou. Vu- kelič ovšem dostal „vyhazov“. A teď se sehrála umluvená scéna, jejíž deklamace byla určena ven z oken dvorany. Neviňoučce se ptal Accurti: „Když tolik vzpomínáte prof. Masaryka, prosím, řekněte mi, odkud se bere u něho in- teres, jakoby se jednalo o jeho vlastní kůži?
#5 alto_textblock #5
Nastič nechce obviňovati prof. Masaryka, že by byl zjednán Bělehradem. Dvě dlouhé hodiny prý Masaryk mluvil s Nastičem (před svojí interpe- lací) a chtěl prý na něm nějaké přiznání vynu- titi. Prof. Masaryk nemůže prý býti objektivním, protože je informován svými žáky. (Tvrdilo se. že i mezi obžalovanými je několik bývalých žáků prof. Masaryka — není mezi nimi ani jednohol) Tarrabochio na to si ulevil vtipem: „To je Ma- saryk žrtva (oběť) informacija svojih učenika. Sklidil předseda odměnu v hojném smíchu. Nastič neumí povědět, proč Milán Pribičevič nežije v Bělehradě, ale v Kruševu, ale myslí, že existuje jakási mezinárodní konvence, která ukládá, aby důstojníci, sběhové sousední državy nesměli býti v posádkách pohraničních. (Smích. Ví, že Milán Pribičevič velice skromně žije. Ptá se Aecurti, jaký plat Milán dostává, a diví se, nabyv odpovědi, jak by mohl potom míti pro- středků k cestování po Chorvatsku. To prý jistě nějaký nekalý peníz tu hraje úlohu. Dr. Hinko- vi potom konstatuje, že M. Pribičev ič p Chorvatsku neputoval. Aecurti se diví vlivu prof. Valeriana Pribi- čeviče v Bělehradě. Vzdyť prý i ministerstva může měniti. A zase smích zaburácel dvoranou. Ale Nastičovi tato gaskoňáda se zamlouvá zdá se mu pravděpodobnou, protože ví, jak se v ministerstvu ptali i dra. Krasojevíče v příčině dodávek rychlopalných děl. Žvanil tím velkou veselost vyvolal. Aecurti viděl, že mluvka „ůspěch“ pokazi Proto uvedl na scěnu jinou „prskavku“: „kon trolu Evropy“. To prý zahraniční i rakouští žur nalisté banketem v Záhřebu byli pohoštění a proto prý píší ve prospěch obžalovaných. Škoda že i srbskými dináry v kapsách žurnalistů ne- zazvonil. Nastič i tu Aceurtovi notuje. Novináři prý to již mají v krvi. Vi Nastič, jak v Bělehradě i v Sofiji za chutné sousto na banketech píší ve prospěch hostitelů. Napoj je v Bělehradě, Ma- kedonii za srbskou prohlásí, předlož jim dobrý oběd v Sofiji a v zemi, jíž Vardár protéká, kaž- dého člověka na Bulhara pasujou. Na jakých banketech asi stoloval Nastič?
#6 alto_textblock #6
*
#7 alto_textblock #7
*
#8 alto_textblock #8
v
#9 alto_textblock #9
Ze Záhřeba, 16. července. (K. k.) Za dalšího výslechu tvrdí dr. Hinkovič že svědek Nastič lže. Nastič vyskočí pobouřen a prohlašuje, že neodpoví na otázky obhájcovy, dokud tento svůj výrok neodvolá. Hinkovič na to prohlašuje, že nechtěl osobně uraziti Nastiče a že jenom pochyboval o hodnověrnosti jeho slov. Dr. Hinkovič táže se svědka, proč právě 18. srpen byl vyvolen pro vypuknutí revoluce Nastiě: Poněvadž tento den konují se slavné bohoslužby a poněvadž naskytuje se nejlepší příležitost, aby lidě byli hromadně zabíjeni. Na to se ličení odročuje na zejtřek.
#10 alto_textblock #10
Ze Záhřeba, 17. července. Za dnešního přeličení ve velezrádném procesu sřitila se část galerie, která byla necbyčejně četně obsazena posluchačstvem. Na štěstí ohlásilo se sřícení předčasně podezřelým pra- skotem, takže část obecenstva mohla se uchýliti do bezpečí. Pravi se, že o život při tom nepřišel nikdo. Přelíčení musilo býti přeru-
#11 alto_textblock #11
šeno.
#12 alto_textblock #12
Valná hromada Zemského ústředního spolku jednot učitelských. Výroční valná hromada organisace učitelskéie svátkem českého učitelstva, jehož zástupci ze všech krajů českých spějí o prázdninách školních do Pra- hy, aby nabrali sil k zodpovědně a těžké prácí, jakou je vzdělávání národa. Tentokráte měla valná hromada zvlášt slavnost ní ráz, ježto přítomni byli také vzácní hostě, učitel a učitelky ruští. Schůze konána ve velké dvoraně žolínské a zahájena srdečným proslovem starosty uč. Jos. Černého. Po posmrtné vzpomínce na H. Allerifio připomí- ná stále horších poměrů vnějších, zejména politi- ckých. Nedostatky školství se množí. Obracíme zraky ke sněmu, avšak sněm je nedělný. Litujeme, že tri- buna poslanecká je ohrožována a že stížnosti pomoe télo tribuny nemůžeme pronášetí do veřejností. Ne přátelská fronta klerikalismu snaží se postaviti hrá naší svobodě. Vůči tolika nepřátelům musíme svou sílu sdružiti v organizaci. Jest to naší povinnosti, abychom tak svou armádu sdružili v pevný celek těleso mohutné. Končí s přáním nejvřelejším, b učitelstvo volně pracovati mohlo na poli osvěty a svobody. Vítá kolegy a kolegyně z ruského národa, kteří přicházejí do Prahy, aby pozřeli na naši osvětu. Jménem ruských hostí odpovídá Sinosersky z Oděssy: Slované! My přijeli z různých krajin Ruska šli za hranice za osvětou, viděli jsme musea, školy od mateřských až do vyšších. Poznali jsme kulturu národní ráz, život. V Rusku je nedostatek škol. Jen 25% dětí se vzdělává, 75% je bez vzdělání. Počíná se v Rusku pracovati na opravě školství a vzdělání učitelstva. Učitelstvo se zlepšuje ve svém postavení a jest naděje, že nastane rozvoj ruského národa a ruského školství. V Německu nás přijali německým způsobem, že nechtěli nás tam pustiti do škol aže jsme jim byli podezřelí. Na to přijeli jsme do Prahy a poprvé pocítili se svými rodnými bratry. Duše naše si zde oddechnula. Zejtra odjíždíme přes Víden do Ruska a rozptýlíme se po- Rusku. Až do hrobu poslední hodiny budeme vzpomínati, že na světě j národ, jehož srdce bije bratrsky. Doufám, že i Rusko dostoupí na výši kultury. Zvu k návštěvě do Ruska, kde budete náležitě uvítáni. Učitel Černý děkoval a vybízel k zájezdu na bat Rus budoucí rok. Na to učitel Obst ve vedlejším sále objasnil hostům z Ruska význam organisace českých učitelů. Potom starosta Černý podával obšírnou zprávu o zakoupení sanatoria pro nemocně učite- le na ostrově Rabu. Vysvětlil výhodnou koup krásného objektu a vylíčil příslušnou finanční ope- raci. V sanatoriu, při němž je nádherná zahrada, bu- de možno za levný peníz umistiti učitele, osvěžení potřebující a hostiti je českou kuchyní, jež se tam zařídí. Koupě schválena a ustanoveno, aby zvláštní spolek pro učitelské domy o kolonii na Rabu se sta- ral a hospodářství tam vedl. Po zprávě jednatele Skály povoleno, aby zřízeno bylo v Brači de- setmíst v sanatoriu dra. Mikoláška pre ene učitele tuberkulosní. Ke zprávě star. Černého a po vysvětlení íd. uč. Smrtky usnoseno jednomyslně, v y s ta
#13 alto_textblock #13
věti na král. Vyšehradě konvikť pro studující syny učitelské, nepřekročí-li ce- na budovy 120 tisíc korun, bude-li v budově možno zaříditi také spolkové místnosti. Přikročeno k rokování o jednatelské zprávě, z ní vyjímáme: Na konci správního roku 1907-8 bylo činnými členy Z. Ú. S. 120 okresních učitelských jed- not s 8029 přislušníky. Organisace pracovala v odbo- rech: školském (předseda F. V. Moravec), právním (př. K. V. Tuček), kulturním (př. Jos. Švehla), hospo- dářském (př. V. Jirava) a tiskovém (př. Skála). Orga- nisace připravila materiál pro zemskou konferenci. vydávala orgán „Čes. Učitele“ a „Českou Školu“. Pri ústř. spolku zřízeny jsou: Ústřední záložna učitel- stva českoslovanského v Praze, jež vykazovala obrat 18,002.654.97 K a Ústřední nakladatelství, jež vydalo velikou řadu publikací učitolských a školských. z Ú. S. účastnil se ruchu národního i práce kulturní v mnohých směrech, navazoval styky s učitelstvem slovanským i cizím. Čelně jsou jeho intervenceu úřadů a sborů zákonodárných. Obsáhlá jednatelská zpráva, která se presentuje jako velká brožura, byla jednomyslně schválena. e Když schválena byla zpráva účetní, pokladní revisorů účtů, přikročeno ku projednání otázky: Vý- voj školstvi národního od vydání zá- kladního zákona školního. O této věci přednášeli F. V. Moravec, uě m. šk. v Praze, který vysvětlil v přednášce rozvoj školy, dále ř. uč. K. V. Tvček, který mluvil o pe- měru k církvi a státu a konsčně starosta Jos. Čer- ný, jenž vysvětlil přednáškou svou rozvoj učitel- ské organisace. Podstatný obsah řečí těch přinese náš list v Školské hlidce v čísle zejtřejším. K valné hromadě připojena dále porada zástupců učitelských v okr. šk. radách. Zprávu o ní podáme zejtra vt čísle ranním, p ni i — Němci a sněm království českého- V posledních dnech minulého zasedání řišské rady bylo poloúřadně sděleno, že začátkem pod- zimu sejdou se sněmy zemské a že vláda bude řešiti politický problém dělnosti sněmu králov ství českého. Je na snadě, že jak čeští, tak také poslanci němečtí zabývají se vážně touž otázkou. Dnes pak se zdá, že tisk německého kasina míní poslancům německým zavčas po- moci k vyváznutí z obstrukčního úvozu, do něhož vjeli a z kterého teď nemohou hladce vyjet. Tak »Pr. Tagbl.« uveřejnil dnes zprávu domněle vídeňskou, že vláda se odhodlala svo- lati sněm český buď jak buď a že sněm s sejde v poslední třetině měsíce září. Proslýchá prý se, že vláda předloží sněmu letos n podzim osnovu o užívání jazyků při úřadech samosprávných, o změně zřízení zemského (obsahující též rozmnožení počtu přisedicích)a o zřízení samosprávných zastupitelstev kraj- ských. Na tyto svoje zprávy navázal pak »Pr. Tagbl.« úvahu o dalším osudu německé obstrukce na sněmě českém. Neobjevi-li se česká většina sněmovní na podzim povolnou ve prospěch požadavků německých, pak prý Němei — půjdou-li vůbec na sněm — vstoupí do sněmovny jenom ve znament obstrukce. Potom povídá »Pr. Tagbl.«: »Okolnosti však, z nichž obstrukce vzešla jako nutnost, náleží minulosti. Další provádění obstrukce neupinalo by se ani již na formálí předpoklady, jichž význam zatím snad mohl ustoupiti vůči důležitějším otázkám, jež jsou ve hře. Němci budou si musit říci, že ovšem budou musit i příště používati obstrukce, bude-i tohoto důrazu potřeba na obhajování národních požadavků, že však taktiku musí diktovati zřete na ně, nikoli víra, že snad z věrné piety pro obstrukci, jednou usnesenou, musí se také z poměrů docela změněných obstruovatí dále. Kdyby třeba nastal případ, že — kol do kola vzato — z odložení obstrukce vzejde pro Němce prospěch. pak bylo by samo sebou docela nepolitické — v domnělé víře, že intransigence Čeehů vůči postaveným dříve požadavkům menšího významu zavazuje k vytrvání v obstrukci — vzdáti se většího prospěchu.« Jerli vládní předloha o utvoření národních krajů a zřízení samosprávných krajských zastu pitelstev dostatečným důvodem k upuštění o obstrukce, rozhodne prý plenární schůze něme ckých poslanců zemských. — Tato úvaha »Pr Tagbl.« je zřetelným signálem na ústup.- Také »Bobemia« má dnes zprávu, sněmu zem- ského se týkající: Včera prý kolovala po Praze pověst, že sněm český bude rozpuštěn; dle pro- jevů z německých kruhů poslaneckých je všsk pověst ta naprosto bezpodstatna. — Z Rokycan. (Projev.) Rada králi města Rokycan na základě svého sborového usnesení projevuje J. M. panu řádnému profesoru dru. Josefu Bertlovi, rektoru pražských vysokýeh škol technických, za neohrožené vlastenecké ob hájení práv českého vysokého učení vroucí dlky JUDr, Hugo Karllk, náměstek starosty. — Mínistr dr. Schreiner příjel z Vídně do Praby a dnes dopuledne zúčastnil se schůze německého od- boru zemědělské rady. — Osobní z pošty. Vrchní poštovní rada s titu lem a hodností dvorního rady František Pröck v Praze byl jmenován dvorním radou ad personam — Vrchní poštovní kontrolor František Farský v Praze byl dán na trvalý odpočinek. — Jmenování ve služhě finanční. Finanč, zem ředitelstvím král. českého byli jmenováni: finančním komisary zatímní finanční komisař: Josef Olžbu a fin. koncipisté: František Sýkora, Jan Barták František Holeček, Antonín Neubauer, Olakaí Nebuška, František Eberl, dr. Karel Wa guer, Karel Němec, Jindřich Teichtner. Jaroslav Krekule, Vil. Guttmann, J. Jehlík, Otto Urválek, Bedřich Jůza, Stanislav Breuer. František Jaroš, Karel Hacken sch mi e d, Emil Hýka, Josef Langbart. dr. Rudolí Blattner. Rudolí Witz, Karel Růžička, Jaroslav Ho vorka, Richard Stamoí, Karel Hejný, dr Arnošt Krása, Augustin Žížek, Josef Fischer dr. Julius Vasch, Václav Jetma r, Karel Gam ringer. Miloslav Říha a František Čiper a. — Finančními koncipisty prozatímní koncipisté : dr. Al. Šimák, Jindřich Šrámek, Theodor Kouba Fr. Placek a finanční konceptní praktikanti Karel Hronek, dr. Josef Král, Bedřich Goliasch, dr. Arnošt Steiner a dr. Otto Eisner, — účetními asistenty ad personam: účetní praktikanti Viktor Mohr a Jan Bodlák. — Úmrtí. Dne 15. července zemřel v Cerekvici u Vys. Mýta pan Josef Kroulík. mlyná? na odp. u věku 58 let, muž svérázné povahy, uvědomělýa pokrokový, zakladatel a prvý starosta „Sckola“ ce- rekvického. Pohřeb koná se v neděli ve 3 hod. odp. — Proti dru. Žáčkovi. Z Hranic, 15. července V městě našem, jemuž vládne p. dr. Šromota známý ohhájce Záčkovy politiky a jeden ze svola-
#14 alto_textblock #14
Denní zprávy.
#15 alto_textblock #15
n
#16 alto_textblock #16
vatelů pověstně schůze přerovské, uspořádána Byla včera na střelnici veřejná schůze lidu, na níž při- jeli promluviti pp. Červinka a Němec. Ke schů- zi učiněny byly četnické disposice, leč nebylo jich použito. Schůze vyzněja ostře proti ministru-kraja- novi dru. Žáčkovi a byla silně navštívena. V neděli koná se proti Žáčkovi schůze v Přerově, na níž pro- mluví několik českých poslanců a které se také zů- častní četní voličové našeho města — Knižecí pranálnická hudba česko-krumlovská nesmí hráti na sokolské slavnosti. K velké sokolské slavnosti, pořádané v Čes. Budějovicích dne 18. t. m. na oslavu 40letého trvání „Sokola“ českobu- dějovického, angažována byla mimo hudbu místní též kapela kníž. schwarzenbergských granát- níků z Č. Krumlova. Však dne 15. t. m. obdrželo pořadatelstvo odtamtud vyrozumění, že „z nařízení Jeho Jasnosti knížete“ se hudbě knížecí při této slavnosti účinkovati nedovoluje... Opět důkaz pokračujícího protičeského režimu ve správě panstv jihočeského velmože. Jest zřejmo, že germánské kli- ce, tvořící železný kruh kolem knížecí rodiny, záleží velmi na tom, aby do nedávna trvající celkem dobrý poměr mezi knížetem a českým obyvatelstvem byo co nejvíce porušen. A nízká snaha ta nese už ovoce Zdali tím bude poslouženo zájmům knížete, o tom ovšem dé se hodně pochybovati. — Z pošty. V Replch, v politickém okresu smíchovském, olevřen bude dne 1. srpna l. r. po štovní úřad, k němuž přiděleny budou: Řepy s trest nicí, keramická továrna Radost, Řepy nádraží, strážní domky č. 209. 210 a 212, Blý Beránek, Háje, ci helna Joudova a Zlejčln. — Pátá výprava ruských učilelů a učilelek při bude dnes o 11. hodině v noci do Prahy a zejtr dopoledne sejde se před staroměsťskou radnicí s me škající zde čivrtou výpravou. nsl — Sjezdy kolegů. Abiturienti plzeňsk reálky z r. 1899, kteří posud nezaslali své adresy za účelem uspořádání přátelské schůzky v Plzni nechť tak učiní nejdéle do 31. července t. r. inž.J Rysovi, asistentu české techniky v Praze. — Těloevičný spolek paní a dívek pražských dokončil letos 40. rok své činnosti. Zájem a poroz- umění pro ženský tělocvik jeví se i v letošním roce velice příznivě. Od 1. října do konce května cvičilo 9682 žákyň v 90 hodinách. Největší návštěva 19 cvičenek v jedné hodině, nejmenší 57. Členů cvičilo 4697 v 90 hod., průměrem 52 v jedně hodině. Paní a samostatné ženy cvičily počtem 496 v 22 hodinách O prázdninách se necvičí. Začátek příštíchl cvičení jest 15. září t. r. — Veřejná siudna na Král. Vinohradech zřízene Byla v domě čp. 414 (Palackého třída č. 28) na Král. Vinohradech, což se obyvatelstvu této části městn na vědomí dává s doložením, že může každý ze studny této, jakož vůbec z každé studny ve veřejné správě vodu bezplatně čerpati, vyjímaje ku potřebám živnostenským Za příčinou výročního lrhu v Ronďnici n. I. vyvraví priv. společnost rak.-uh. státní dráhy v čtvrtek dne 22. července t. r. zvláštní vlak osobní z Kralup do Roudnice a zpět. Odjezd z Kralup v 6 hod. 22 m. ráno, příjezd do Roudnice v 7 hod. 32 m ráno. Zpět odjezd z Roudnice ve 3 hod. odpol., pří- jezd do Kralup ve 4 h. 50 m. odpol. Vlak ten zaslaví na všech stanicích a zastávkách k vůli přistupování a vystupování cestujících. — Časová oprava o načase. »Není pravda, že počasí se zlepšilo a že sluničko žbavé paprsky své na rozmoklé slzavé údolí sesílalo. Nýbrž pravdou jest, že žádný z ubohých pozemšťanů v dalekém širokém okruhu Prahy sluníčko dnes vůbec neviděl za to ale důkladně promokl, odvážil-li se do přírody. kde se daří jen řípě, letos spoře oselé a odkud letní obvvatelé nastuzení a uplakaní vracejí se d Prahy. Veškeré zprávy o brzké změně počasí jsou velmi předčasné. S úctou: Na dovolené dlící a zou falství blízký světoobčnn — Po smrtelném úrazu dra. G. Brandeisg. Vy šetřováním byly zjištěny některé okolnosti o smrtel ném úrazu zubního lékaře dra. G. Brandeisa, které daly podnět k zavedení trestního řízení. Jezdecký kůň, na němž dr. Brandeis ve čtvrtek projižďku do Král. Obory podnikl, byl velice lekavý, ale jezdei podařilo se vždy před tim koně uklidnit. Ve čtvrtek ráno blíže výstaviště kůň opět se ulekl hučení vlaku. vzepjal se, dr. Brandeis zatáhl úzdu — a v tom ře- mení se přetrhlo. Jezdec spadl, utrpěl smrtelný úraz kterému za nedlouho potom podlehl a splašený kůn uháněl dále do Král. Obory. Státní zastupitelstv nařídilo zavedení trestního řízení proti tomu, kdo na koně dal zpuchřelé řemení. Pontešovaný stavitel nalezen. Z Benešo v přinestí jsme zprávu, že zmízel tamní arcivévodský stavitel Fr. Kinzl. Dopisy, které doma zanechal, na svědčovaly tomu, že nešťastný muž si zoufal, poně vadž byl domněle pronásledován. V pátek zmízelý nalezen — ulopený nedaleko Benešova. Jak se do vídáme, bylo na zámku arcivěvodském zavedeno vy šetřování, zda pravdou je tvrzení zoufalého nešťast nika, že byl jedním ze zámeckých úřadníků nepřízn pronásledován. Dotyčný úřadník ovšem tvrdí, že by dalek osobního záští proti staviteli Kinzlovi. — Oběsil se následkem propuštění z práce. T - vární dělník Wanasky v Novém Jičíně na Moravě dostal následkem své lehkomyslnosti z práce vý- pověď; zabral si to tak do hlavy, že se na půdě občsil. Sebevrah byl ženat a měl několik dětí. — Zatčen. K dožadaní vojenského stavebního oddělení byl včera v Žižkově zatčen Viklor Koráb pro zpronevěření obnosu 100 K. - — Operní pěvec Fr. Pácal zlýrán. V pozdních bodinách v noci na dnešek ubírala se Ječnou uli společnost podnapilých mladíků, kteří tropili nebo rázný hluk, takže probuzení obyvatelé domů olvíral okná a důvodně si stěžovali do tohoto budička Kolemjdouci tenorista Národního divadla p. Fr. Pácal domlouval hulákajícím mladíkům, dle domnění jiho slovanským studentům, aby zachovali klid, v tom věak byl jedním z křiklounů napaden a udeřen tak surově, že klobouk byl mu zničen a na čele zranění utrpěl. Utočník i se svými kolegy uprchl dříve, nei se dostavila policejní hlídka. — Nehody a úrazy. Alois Lavička, 36letý truh lářský pomocník z č. 481—VIII., který pracaval na novoslavbě v Lodenicích, dnes ráno při prácí spade s řebříku a při pádu zlomil si pravou nohu a utrpě vážné vnitřní zranění. Byl odvezen do pražské vše- obecně nemocnice. — Do dětské nemocnice byl dne převezen Zlelý Jan Zuna, synek zedníka z Mezimost který se nožem bodl do levého oka. Usmroen vlakem. Na přechodu přes trať se- verozápadní dráby v Boleticích u Děčína byl přede věírem 12ietý syu Rudolf krejčovského mistra Hohl felda v Boleticích zachycen osobním vlakem a usmrcen. — Naposledy tancoval. V Annaberku v Krušných Horách navštivil ve středu večer studující reálného gymnasia Hahnel taneční hodinu. V nejlepším tanci náhie klesi k zemi a byl na místě mriev. Srdeční mrtvice zakončila předčasně jeho mladý život. — Drobné místní zprávy. U stav. rady Štěrby v Karlíně zaméstnaný 3lletý zedník Josef Sotys z Chabrů spadl při omýtce stropu ze štaflí a utrpěl vážné zranění na hlavě. Po první pomoci byl do- praven do všeobecné nemocnice. — Se střechy domu č. 10 ve Školské ulici spadl kus cihly a zasáhl klo- bouk učitele p. Josefa Hlouška ze Salmovské ulic č. 6. — Hasič Ferdinand Lacina z Nuslí č. 68 vy- stoupil na telegrafní tyč v polích u Pankráce, aby opravil telegrafní vedení. Poněvadž byla tyč ztrouch- nivělá, zvrátila se pod tihou hasiče, který spadl a potloukl se na koleně. Hasič ponechán v domácím léčení. — V Břevnově č. 159 bydlící dělník Karel Vulkán v noci zšílel, vyběhl z lomu a pobíhal v po- lich u Veleslavína. Teprve ráno byl choromyslný chycen a do ústavu pro choromyslné dopraven. — Pro výtržnost a rvačku byli v průjezdě bývalé sv.- václavské záložny v Karlově ulici zatčení 22letá tu- lačka Josefa Nováková a 27letý soustružník Frant. Holý. Nováková neměla chuť jít na strážnici a chtěl docílit svobody tím způsobem, že policistovi vytala nehorázný políček a dala se na útěk. Byla však za- držena a za velkého sběhu zvědavců dopravena is svým zbožňovatelem do separace,
#17 alto_textblock #17
— Výstavy. Výstava domacího koutk ve Svěllé, která se pořádá místním odborem U. M. Š ve dnech 17., 18. a 19. července, soustředil zajisté vše, co v pravdě cenného naše domácnost měly. Z obrazů jmenujeme originály olejomale Neumannových, pí. Bártové. Kavana, Bartáka, pasteliy K. Svobody a mnohých neznámých mistrů z XVI.
#18 alto_textblock #18
XIX stol. Tomu všemu vévodí krásná soška Jupite- rova z mramoru, vykopaná r. 1830 ve Vojenské Hra- nici z r. 300 př. Kr. Výstava reprodukcí nezůstává za výstavou originálů (70) a ukazuje, jak zjemůuje se vkus našeho lidu. Sbírka výšivek, národopisných věcí, kulturních dokumentů a předmělů, jimiž ozdo- bují se naše příbytky, vhodně doplňuje výstavu, jejiž návštěvu každému doporučujeme. — Památky po Karlu Havlíčkovi. Na výstavě domácího koutku ve Světlé n /S. vystaveny jsou: klec zručně vyřezávaná, tři sklenice, ze kterých píval, talíře, na kterých mu jeho matka předkládala pokrmy, přeslic a nezapomenutelný hmoždíř. — Kubova vý- stava v Kolině prodloužena bude do 1. srpua t. r. V neděli 18. července o 21/2 hod. odpoledne přednášeti bude na výstavě p. L. Kuba: »O mo- derním malířství«. Obraz »vypravování« páně Kubův poslán byl na velkou uměleckou výstavu v Berlíně.
#19 alto_textblock #19
Sebevražedný pokus kuplířky v bezpečnostním odděleni. V minulých dnech panovalo mezi obyvatelkaml vykřičených místností v Praze veliké vzrušení ná- sledkem návštěvy elegantní dámy, v jejtž průvodu byl neměně elegantní muž. Oba elegáni byli cizinei a velmi podrobně vyptávali se zmíněných obyvatelek a maj. zdravot. a kontrol. knížek na životopisná data i různé jiné okelnosti. Ve všech místnostech, kama. oba cizinci zavítali, panovalo klamně tvrzení, že jedná se o rozsáhlou akci na zrušení veřejných těch- to místností a vysloven byl dokonce názor, že jistý americký miliardář věnoval několik milionů k tomu cíli, aby zaprodané dívky z těchto končin vykoupil a řádnému životu je navrátil. V mnohých místno- stech zavládlo z toho důvodu velké nadšení a roz- manité plány pru budoucnost byly připravovány. Rozruch byl tak značný, že se o těchto domně- lých dvou emisarech mravnosti dovědělo i bezpeč- nostní oddělení, které domněnky o miliatdáři a mi- lionech nesdilelo a elegantní párek jednoduše za- vřelo. Při výslechu udala elegantní dáma, že se jme- nuje Karolina Bühlerová a jest manželkou ma- gistrátního úřadníka z Mnichova, její průvoděť udal jméno Vilém Hillerhrecht a tvrdil, že je kam- nářem z Podmokel Buhlerová vyprávěla, že její sestra byla, ne- známými kupci dívek zavlečena na cesty neřestia že již delšt dobu ji úsilovně hledá, při čemž ji Hillerbrecht na těchto cestách doprovází. Büblerová měla u sebe na hotovosti 800 marek ve zlatě, dále větší obnosy peněz rakouských a švýcarských. Po- něvadž vyslovena pochybnost o správnosti jejího tvrzuní, že hledá svoji sestru, dožádána byla telegra- ficky policie v Mnichové, aby sdělila podrobností o elegantní dámě. Odpověď zněla v tom smyslu, že Bůhlerová sestru nehledá, nýbrž sama zabývá se prodejem dívek do vykříčených místností a začá- tečnicím že skutečné hodiny s návodem dává. Při opětném výslechu odvolala Bühlerová dří- vější své vypravování a přiznala se, že do Prahy přijela za účelem asentu lepšího materiálu do no- vých etablissementů, zejména ve Švýcarsku, V bozpečnostním oddělení bylo elegantnímu pár- ku dnes dopoledne oznámeno, že bude dodán pře- stupkovému soudu ke stíhání pro kuplířství. Nez byla manipulace s listinami provedena, odvedeni byli kuplíři opět do cel věznice v bezpečnostním oddělení. A zde Bühlerová bezmála mohla skončiti sebevraždou. Když policista, který v poslední době stojí u cel na stráži (místo velmi nezdravé a pro tříhodinnou hlídku velice obávané), nahlédl okénkem do záchod- ku u cel, spatřil, že Bůhlerová je na mří ži oběšena. Neprodleně vyrazil dvéře, přeřízl šňůru zástěry, na níž žena vísela, načež za přispění zří- zenců podařilo se po delším namáhání kuplířku vzkřísit. Aby nemohla sebevražedný pokus opako- vati, byla stále střežena až do 1 hod. odpolední, kdv i se svým průvoděím byla odvezena do budovy trest- ního soudu, kde se nalézá soud přestupkový. Po pře- stálém trestu budou oba nuceným postrkem dopro- vozeni za hranice království.
#20 alto_textblock #20
Na dvoře šacha Mohameda Aliho. Anglický publicista E Dillon vypravuje v »Con- temporary Review«, co spatřil na dvoře šacha Moha- meda Aliho, kterému nyní kyne osud sesazenébo sultána Abdula Hamida. »Král králův, jenž odjižděl z Teheranu, aby ztrávil šest měsíců na svém lelním sídle Begh-e-Šach dbal přísně na zachovávání dvorních tradic. Při se- Jamech a přehlídkách objevovala se zajímavá smě nádhery a bídy, která tak charakterisuje perský život. Bývá tu víděti rozedraný a špinavý lid vedl hodnostů a generálů, zářících zlatem a drahokamy. Velmi důstojně vystupoval generalissimus Amir Bo- hadur, jenž nikdy nebyl v žádné bítvě, s řadou velmi mladých maršálů a generálů v theatrálních posách. V nádherném, brokáty a koberci zdobeném ole- vřeném pavilonu stál jednoduchý, sametem pokrytý trůn. Na jedné straně stál vedle něho šaahův milee, mladičký člověk, pohrávaje si s revolverem. Na druhé straně řadili se sloupové říše slavnostně mičky. Hofmistr zallačoval holí nazpět hudebníky, kteří opustili svá místa. Proti trůnu je malý ryb- níček, tam byli postaveni Ljachovovi kozáci. Pře příchodem šachovým objevili se dva rozedraní chlapi s károu, plnou písku, kterým zasypávali díry u ryb- níčku. Křiklavý kontrast s nádherou dvora! K po- lední přibyl šach za hřmění děl. V držení jeho jeví se skutečně jakási důstojnost. Jeho posud mladistvý, tvrdý obličej jest bledý a prozrazuje inteligenci. Má na sobě černou uniformu, zářící zlatem a tradici- onální vysokou ozdobu hlavy s historickými dia- manty. Ruku opírá o jílec drahokamy posázené šavle. Nedbale poslouchá, jak jeden z hodnostů pro- náší chvalořeč na moudrost slavného panovníka rozkvět země, která »nikdy před tím« neměla tak šťastných dnů .. Při přehlídce vojska vlály všude prapory, vlajky a korouhve mezi pluky. Jen nečetní bachtijarští gar- disté a Luristanci byli dobře vyzbrojeni a činili do- jem boje schopných vojáků Ostatní byly jen otrhané tlupy, mnozí z nich bosi, jiní ve vyšmaťnaných trepkách. Někteří byli tak slabí, že se zdálo, jakoby sotva nesli pušku. Jedinými vojáky, zasluhujícími toho jména, byli Ljachovovi kozáci, kteří před M - bamedem Alim defilovali tak vojensky jako pluk don- ských kozáků před carem v Carském Sele. Příznačna jest historka, jak šach dal poslanci okleštěného parlamentu loni v prosinci napráskati. Když dvůr chystal státní převrat, sebrala nacionali- stická strana 10.000 dobře ozbrojených přívrženců. kteří se opevnili kolem mešity Sipalsalerovy. Obě strany bombardovaly se psanými hrozbami a vysí- laly deputace na všechny strany. Parlament vyslal Alaed Dauleha a Moin-ed Dauleha, aby se u šacha dovolávali spravedlnosti proti rušitelům míru. Tak zněla oficiálně petice. Sach byl tedy žádán, aby po- trestal své vlastní přívržence. Tato žádost zdála se Mohamedovi Alimu přece příliš opovážlivou a odpo- věděl tím, že dal Ala ed Dauleha pořádně spráskati. Za dědečka šachova byl by Alared-Dauleh ovšem sotva vyvázl životem. Po státním převratu a šarvátkou mezi šacho- vým vojskem a nacionatisty konaly se, jak vypravuje Dilion, v Teheranu velké radovánky. Bratrovec ša- chův zasnoubil se s vnučkou prince Zill-es-Sulta na. Celý týden slavil lid opět zavládnuvší rodinný mín v domě Kadžarů. Vypalovaly se velkolepé ohňostroje a nejveseleji bylo právě onoho večera, kdy došla zpráva o obsazení Ispahanu nepřáteli šachovými ..