#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
17. července 1909. Císlo 195
#4
alto_textblock
#4
ných lidí. Msta je nejpodřízenějším impulsem
jeho bídácíví, hlavním popudem je mu získání
peněz, mnoho peněz. A tak bezděky do duše
se nám vtírá otázka: »Jak asi jednou
zhyne tento člověk?« Asi bídně!
Nastič vykládá revoluční plány spiklenců-
Teroristická akce v případě potřeby měla se
zavést i do bánoviny. Pošta byla nespolehlivou,
na přimé adresy psát se nemohlo. Proto prý
byly adresy diskretní na Bekiče a Živkoviče.
Oba poslední byli kontaktem mezi revolučnín
výborem a severní Bosnou.
Tarrabochio rád by zvěděl, nebyl-li »agi
tační výbor«, o němž mluví »Srbobran«, totož
ným s »výborem revolučním« a tento zase iden-
tickým s »organisací srbské samostatné strany«.
Na tu stranu Tarrabochio nevraží. Nedivíme so
Je jejt Apostalem. Dokud byla u vesla, měl
k ní vrouci sympathie. Dnes nejraději by ji
rozdrtil. Ale ani Nastič mu pomoci nemůže
Vytáčí se a myslí, že by bylo vhodno se ptá
poslance Banjanina, který tehdy byl zodpověd-
ným redaktorem »Srbobrana«.
Nastič všeho umí využit. Ukázal se rozpor
v jeho údajích o dnech některých »konferencí«
Hravě ho uklidil poukázáním na rozdil julinn
ského a gregorianského kalendáře.
»To je taj nesporozumak !« dí sebevědomě
A p. Tarrabochio už ví, že žádného nedoroz
umění není a pomlaskává si při slovech : »Al
sada (nyní) je sve razjašujeno«.
Potom Nastič dlouze a široce dopisem Mi
lána Pribičeviče dokazuje, že se mělo a chtělc
sáhnout k revoluci.
Ostatně věc prý se nevylihla v hlavě Mi-
lána Pribíčeviče; ona prý je duševním plodem
srbské vlády. Na to prý jasné znění »revoluě
ního statutu« ukazuje.
Tarrobochio se táže, byl-li v Bělehradě
i jiný spolek, který ve prospěch dynastie Ka-
raďorděvičů pracoval mimo hranice Srbska.
Ne jeden umi pojmenovat Nastič. »Srbska
brača« i »Srbske sestre« ničím jiným se neza
bývaly. Všechnu tu havěť srbská vláda podporo-
vala i přes moře až do Ameriky dináry posílala
nějakému Dordě Čakorinu, který tam noviny
vydával.
Na řadu přišel Aceurti se svým výslechem.
Ptá se na »špinavé prádio« Vornera. Nastič věc
vykládá klevetnictvím bídáků, kteří nestydaté
hloupě lhou. (Předseda za silný výraz »koru-
ního svědka« nenapomíná.) Celá kampaň prj
proti Nastičovi v Bělehradě byla ustrojena. B-
lehrad Nastič má v žaludku. Je to hnízdo lží
Srbská vláda všechno vždy dementuje. Popřela,
že Nenadovič je přibuzným krále Petra. Nic se
»ušlechtilý člověk« nepodiví, prohlásí-li srbská
vláda i to, že žádný Nastič na světě neexistuje.
Obž. kněz Milič s opovržením volá: »Pa ni ne
obstojí čovjek Nastič! Pravdu má! Aceurti
však ze slov kněze Miliče nalézá popud
k urážce dra. Hinkoviče: »Ja ne znam, da je
ono baš (právě) dr. Hinkovič. Ja nisam bio n
ujegovam krštenju, da mogu znati, da je to
baš on.« Pepř je silný. Naráží na židovský pů-
vod obbajeův. Dr. Frank asi svému příteli z
narážku vděčným nebude. Accurti kouše, ale nž
si zuby vyláme?
„Vznešený člověk“ potom rozbírá výroky
prince Jiřího po záboru Bosny. Ty prý potvrzují
vše, co Nastič ve „Finale“ napsal. Potom „vel-
ký politik z Bosny“ vykládá, že „statut“ schvál-
ně byl napsán rukou Milána Pribičeviče, aby
prý se vzbudilo zdání, že „statut“ je doista
klubski, a da nije podvala (podvržen).“ „Člověk
ušlechtilý“ ulevuje své skvostné duši a hořekuje
na mučení, jakému na pospas bývají vydáváni
provinilci v Bělehradě. Hrůzu prý vzbuzovalo
to, co se u vtoku Sávy do Dunaje dělo s bratřími
Novakovičovými.
Malá hlavička předsedy mnohoslibně no
křesle se pozvedla a s uštěpačných rtů zašve-
holil posměšek: „To neka čuje (ať to slyší) prof.
Masaryk, pa neka suda govori“.
Potom Aceurti drze spílá obžalovaným. V.-
volává svojí neomaleností velkou vřavu. Jasného
slova ve dvoraně slyšet není. Jen bouře duní-
vých výkřiků v ní burácí. Až silný hlas Bekičův
nabývá vrchu: „Uvěznili jste nás po-
mocí legionášů dra. Franka.“ A Boro-
jevič si ulevuje výkřikem: „Naše dětia
naše ženy jste zničilí.“ A jiný hlas dí:
„Neprovokujte nás; styďte se z
svou drzost.“ Předseda odstraňuje Bokiče
i Borojeviče ze dvorany. Bekič na odehodu dí:
„Onda odstraníte i državnog odvje-
tnika jer i on viče (protože i on křičí)“
A předseda uraženě dí: „Pa šta se uzruja-
vateradiSrbije (proč se rozčilujete k vůl
Srbsku)“? A Adam Pribičevič roztrpčeně dí:
„Jer (protože) su ono naša brač a .
„Uslechtilý člověk“ potom vykládá, že „sta-
tut“ mu byl poslán jako fait accompli, protože
on byl proti zabití knížete Nikoly. Ani Adama
Pribičeviče prý ze stejného důvodu ke konfe-
renci prý nepozvali. Accurti těch slov se chytá
a dí: „Dakle (tedy) je i on bio protiv umorstva
kneza Nikole“. A zasmušilý Adam hlasitě se
směje. Sklízí důtku předsedy. A Adam vece
„Kako da se ne smijem, kada (když) je to šal-
jivo (směšno).“
Nastič potom se rozhovořil o chyslaném
(před revolucí) cirkuláři ke všem vladařům kul-
turní Evropy. Ta „kulura Evropy“ dohán
Accurta ke vtípu. Věc prý je proti „naší kon-
trole Evropy“. Nadarmo o ,kontrolu Evropy“
vtip svůj brousiš. Ona již poctivě před celým
světem tvoje násilnictví odhalila!
Po přestávce Nastič znovu přemýlá budže
Srbska. Za disposiční fond zahraničního mini-
sterstva prý se ročně spotřebuje 3,375.000 di-
nárů a civilní lista krále prý jim 175.000 měně
obnáší. Diví se tomu předseda a dí: „Pa dakle
Srbiji toliki novac (peniz)“?
Nastič vykládá, že účel těch disposičníe
fondů je nečistý. Za peníze těch fondů i bomby
se kupovaly. Tam tak se s penězi nakládá a tu
se chce uvalit podezření na barona Raucha, že
on objednal „Finalo“. Proč prý by se byl bán
v dubnu skrýval za státním tajemstvím, když by
byl v červenci onu brožuru objednal?
Obž. Vukelič v tom zvolal: „Napij se
vode.“ Ohromný smich zahlučel dvoranou. Vu-
kelič ovšem dostal „vyhazov“. A teď se sehrála
umluvená scéna, jejíž deklamace byla určena
ven z oken dvorany. Neviňoučce se ptal Accurti:
„Když tolik vzpomínáte prof. Masaryka,
prosím, řekněte mi, odkud se bere u něho in-
teres, jakoby se jednalo o jeho vlastní kůži?
#5
alto_textblock
#5
Nastič nechce obviňovati prof. Masaryka, že by
byl zjednán Bělehradem. Dvě dlouhé hodiny prý
Masaryk mluvil s Nastičem (před svojí interpe-
lací) a chtěl prý na něm nějaké přiznání vynu-
titi. Prof. Masaryk nemůže prý býti objektivním,
protože je informován svými žáky. (Tvrdilo se.
že i mezi obžalovanými je několik bývalých žáků
prof. Masaryka — není mezi nimi ani jednohol)
Tarrabochio na to si ulevil vtipem: „To je Ma-
saryk žrtva (oběť) informacija svojih učenika.
Sklidil předseda odměnu v hojném smíchu.
Nastič neumí povědět, proč Milán Pribičevič
nežije v Bělehradě, ale v Kruševu, ale myslí,
že existuje jakási mezinárodní konvence, která
ukládá, aby důstojníci, sběhové sousední državy
nesměli býti v posádkách pohraničních. (Smích.
Ví, že Milán Pribičevič velice skromně žije. Ptá
se Aecurti, jaký plat Milán dostává, a diví se,
nabyv odpovědi, jak by mohl potom míti pro-
středků k cestování po Chorvatsku. To prý jistě
nějaký nekalý peníz tu hraje úlohu. Dr. Hinko-
vi potom konstatuje, že M. Pribičev ič p
Chorvatsku neputoval.
Aecurti se diví vlivu prof. Valeriana Pribi-
čeviče v Bělehradě. Vzdyť prý i ministerstva
může měniti. A zase smích zaburácel dvoranou.
Ale Nastičovi tato gaskoňáda se zamlouvá
zdá se mu pravděpodobnou, protože ví, jak se
v ministerstvu ptali i dra. Krasojevíče v příčině
dodávek rychlopalných děl. Žvanil tím
velkou veselost vyvolal.
Aecurti viděl, že mluvka „ůspěch“ pokazi
Proto uvedl na scěnu jinou „prskavku“: „kon
trolu Evropy“. To prý zahraniční i rakouští žur
nalisté banketem v Záhřebu byli pohoštění a
proto prý píší ve prospěch obžalovaných. Škoda
že i srbskými dináry v kapsách žurnalistů ne-
zazvonil. Nastič i tu Aceurtovi notuje. Novináři
prý to již mají v krvi. Vi Nastič, jak v Bělehradě
i v Sofiji za chutné sousto na banketech píší ve
prospěch hostitelů. Napoj je v Bělehradě, Ma-
kedonii za srbskou prohlásí, předlož jim dobrý
oběd v Sofiji a v zemi, jíž Vardár protéká, kaž-
dého člověka na Bulhara pasujou.
Na jakých banketech asi stoloval Nastič?
#9
alto_textblock
#9
Ze Záhřeba, 16. července. (K. k.)
Za dalšího výslechu tvrdí dr. Hinkovič
že svědek Nastič lže. Nastič vyskočí pobouřen
a prohlašuje, že neodpoví na otázky obhájcovy,
dokud tento svůj výrok neodvolá. Hinkovič na
to prohlašuje, že nechtěl osobně uraziti Nastiče
a že jenom pochyboval o hodnověrnosti jeho
slov. Dr. Hinkovič táže se svědka, proč právě
18. srpen byl vyvolen pro vypuknutí revoluce
Nastiě: Poněvadž tento den konují se slavné
bohoslužby a poněvadž naskytuje se nejlepší
příležitost, aby lidě byli hromadně zabíjeni. Na
to se ličení odročuje na zejtřek.
#10
alto_textblock
#10
Ze Záhřeba, 17. července. Za dnešního
přeličení ve velezrádném procesu sřitila se část
galerie, která byla necbyčejně četně
obsazena posluchačstvem. Na štěstí
ohlásilo se sřícení předčasně podezřelým pra-
skotem, takže část obecenstva mohla se uchýliti
do bezpečí. Pravi se, že o život při tom nepřišel
nikdo. Přelíčení musilo býti přeru-
#11
alto_textblock
#11
šeno.
#12
alto_textblock
#12
Valná hromada Zemského ústředního
spolku jednot učitelských.
Výroční valná hromada organisace učitelskéie
svátkem českého učitelstva, jehož zástupci ze všech
krajů českých spějí o prázdninách školních do Pra-
hy, aby nabrali sil k zodpovědně a těžké prácí, jakou
je vzdělávání národa.
Tentokráte měla valná hromada zvlášt slavnost
ní ráz, ježto přítomni byli také vzácní hostě, učitel
a učitelky ruští. Schůze konána ve velké dvoraně
žolínské a zahájena srdečným proslovem starosty
uč. Jos. Černého.
Po posmrtné vzpomínce na H. Allerifio připomí-
ná stále horších poměrů vnějších, zejména politi-
ckých. Nedostatky školství se množí. Obracíme zraky
ke sněmu, avšak sněm je nedělný. Litujeme, že tri-
buna poslanecká je ohrožována a že stížnosti pomoe
télo tribuny nemůžeme pronášetí do veřejností. Ne
přátelská fronta klerikalismu snaží se postaviti hrá
naší svobodě. Vůči tolika nepřátelům musíme svou
sílu sdružiti v organizaci. Jest to naší povinnosti,
abychom tak svou armádu sdružili v pevný celek
těleso mohutné. Končí s přáním nejvřelejším, b
učitelstvo volně pracovati mohlo na poli osvěty a
svobody. Vítá kolegy a kolegyně z ruského národa,
kteří přicházejí do Prahy, aby pozřeli na naši osvětu.
Jménem ruských hostí odpovídá Sinosersky
z Oděssy:
Slované! My přijeli z různých krajin Ruska
šli za hranice za osvětou, viděli jsme musea, školy
od mateřských až do vyšších. Poznali jsme kulturu
národní ráz, život. V Rusku je nedostatek škol. Jen
25% dětí se vzdělává, 75% je bez vzdělání. Počíná
se v Rusku pracovati na opravě školství a vzdělání
učitelstva. Učitelstvo se zlepšuje ve svém postavení
a jest naděje, že nastane rozvoj ruského národa a
ruského školství. V Německu nás přijali německým
způsobem, že nechtěli nás tam pustiti do škol aže
jsme jim byli podezřelí. Na to přijeli jsme do Prahy
a poprvé pocítili se svými rodnými bratry. Duše
naše si zde oddechnula. Zejtra odjíždíme přes Víden
do Ruska a rozptýlíme se po- Rusku. Až do hrobu
poslední hodiny budeme vzpomínati, že na světě j
národ, jehož srdce bije bratrsky. Doufám, že i Rusko
dostoupí na výši kultury. Zvu k návštěvě do Ruska,
kde budete náležitě uvítáni.
Učitel Černý děkoval a vybízel k zájezdu na
bat
Rus budoucí rok.
Na to učitel Obst ve vedlejším sále objasnil
hostům z Ruska význam organisace českých učitelů.
Potom starosta Černý podával obšírnou zprávu
o zakoupení sanatoria pro nemocně učite-
le na ostrově Rabu. Vysvětlil výhodnou koup
krásného objektu a vylíčil příslušnou finanční ope-
raci. V sanatoriu, při němž je nádherná zahrada, bu-
de možno za levný peníz umistiti učitele, osvěžení
potřebující a hostiti je českou kuchyní, jež se tam
zařídí. Koupě schválena a ustanoveno, aby zvláštní
spolek pro učitelské domy o kolonii na Rabu se sta-
ral a hospodářství tam vedl. Po zprávě jednatele
Skály povoleno, aby zřízeno bylo v Brači de-
setmíst v sanatoriu dra. Mikoláška pre
ene
učitele tuberkulosní.
Ke zprávě star. Černého a po vysvětlení
íd. uč. Smrtky usnoseno jednomyslně, v y s ta
#13
alto_textblock
#13
věti na král. Vyšehradě konvikť pro
studující syny učitelské, nepřekročí-li ce-
na budovy 120 tisíc korun, bude-li v budově možno
zaříditi také spolkové místnosti.
Přikročeno k rokování o jednatelské zprávě, z ní
vyjímáme: Na konci správního roku 1907-8 bylo
činnými členy Z. Ú. S. 120 okresních učitelských jed-
not s 8029 přislušníky. Organisace pracovala v odbo-
rech: školském (předseda F. V. Moravec), právním
(př. K. V. Tuček), kulturním (př. Jos. Švehla), hospo-
dářském (př. V. Jirava) a tiskovém (př. Skála). Orga-
nisace připravila materiál pro zemskou konferenci.
vydávala orgán „Čes. Učitele“ a „Českou Školu“. Pri
ústř. spolku zřízeny jsou: Ústřední záložna učitel-
stva českoslovanského v Praze, jež vykazovala obrat
18,002.654.97 K a Ústřední nakladatelství, jež vydalo
velikou řadu publikací učitolských a školských. z
Ú. S. účastnil se ruchu národního i práce kulturní
v mnohých směrech, navazoval styky s učitelstvem
slovanským i cizím. Čelně jsou jeho intervenceu
úřadů a sborů zákonodárných. Obsáhlá jednatelská
zpráva, která se presentuje jako velká brožura, byla
jednomyslně schválena.
e
Když schválena byla zpráva účetní, pokladní
revisorů účtů, přikročeno ku projednání otázky: Vý-
voj školstvi národního od vydání zá-
kladního zákona školního.
O této věci přednášeli F. V. Moravec, uě
m. šk. v Praze, který vysvětlil v přednášce rozvoj
školy, dále ř. uč. K. V. Tvček, který mluvil o pe-
měru k církvi a státu a konsčně starosta Jos. Čer-
ný, jenž vysvětlil přednáškou svou rozvoj učitel-
ské organisace.
Podstatný obsah řečí těch přinese náš list v
Školské hlidce v čísle zejtřejším.
K valné hromadě připojena dále porada zástupců
učitelských v okr. šk. radách. Zprávu o ní podáme
zejtra vt čísle ranním,
p ni
i — Němci a sněm království českého-
V posledních dnech minulého zasedání řišské
rady bylo poloúřadně sděleno, že začátkem pod-
zimu sejdou se sněmy zemské a že vláda bude
řešiti politický problém dělnosti sněmu králov
ství českého. Je na snadě, že jak čeští, tak
také poslanci němečtí zabývají se vážně touž
otázkou. Dnes pak se zdá, že tisk německého
kasina míní poslancům německým zavčas po-
moci k vyváznutí z obstrukčního úvozu, do
něhož vjeli a z kterého teď nemohou hladce
vyjet. Tak »Pr. Tagbl.« uveřejnil dnes zprávu
domněle vídeňskou, že vláda se odhodlala svo-
lati sněm český buď jak buď a že sněm s
sejde v poslední třetině měsíce září. Proslýchá
prý se, že vláda předloží sněmu letos n
podzim osnovu o užívání jazyků při úřadech
samosprávných, o změně zřízení zemského
(obsahující též rozmnožení počtu přisedicích)a
o zřízení samosprávných zastupitelstev kraj-
ských. Na tyto svoje zprávy navázal pak
»Pr. Tagbl.« úvahu o dalším osudu německé
obstrukce na sněmě českém. Neobjevi-li se
česká většina sněmovní na podzim povolnou ve
prospěch požadavků německých, pak prý Němei
— půjdou-li vůbec na sněm — vstoupí do
sněmovny jenom ve znament obstrukce. Potom
povídá »Pr. Tagbl.«:
»Okolnosti však, z nichž obstrukce vzešla
jako nutnost, náleží minulosti. Další provádění
obstrukce neupinalo by se ani již na formálí
předpoklady, jichž význam zatím snad mohl
ustoupiti vůči důležitějším otázkám, jež jsou ve
hře. Němci budou si musit říci, že ovšem
budou musit i příště používati obstrukce, bude-i
tohoto důrazu potřeba na obhajování národních
požadavků, že však taktiku musí diktovati zřete
na ně, nikoli víra, že snad z věrné piety pro
obstrukci, jednou usnesenou, musí se také z
poměrů docela změněných obstruovatí dále. Kdyby
třeba nastal případ, že — kol do kola vzato —
z odložení obstrukce vzejde pro Němce prospěch.
pak bylo by samo sebou docela nepolitické —
v domnělé víře, že intransigence Čeehů vůči
postaveným dříve požadavkům menšího významu
zavazuje k vytrvání v obstrukci — vzdáti se
většího prospěchu.«
Jerli vládní předloha o utvoření národních
krajů a zřízení samosprávných krajských zastu
pitelstev dostatečným důvodem k upuštění o
obstrukce, rozhodne prý plenární schůze něme
ckých poslanců zemských. — Tato úvaha »Pr
Tagbl.« je zřetelným signálem na ústup.-
Také »Bobemia« má dnes zprávu, sněmu zem-
ského se týkající: Včera prý kolovala po Praze
pověst, že sněm český bude rozpuštěn; dle pro-
jevů z německých kruhů poslaneckých je všsk
pověst ta naprosto bezpodstatna.
— Z Rokycan. (Projev.) Rada králi města
Rokycan na základě svého sborového usnesení
projevuje J. M. panu řádnému profesoru dru.
Josefu Bertlovi, rektoru pražských vysokýeh
škol technických, za neohrožené vlastenecké ob
hájení práv českého vysokého učení vroucí dlky
JUDr, Hugo Karllk, náměstek starosty.
— Mínistr dr. Schreiner příjel z Vídně do Praby
a dnes dopuledne zúčastnil se schůze německého od-
boru zemědělské rady.
— Osobní z pošty. Vrchní poštovní rada s titu
lem a hodností dvorního rady František Pröck
v Praze byl jmenován dvorním radou ad personam
— Vrchní poštovní kontrolor František Farský
v Praze byl dán na trvalý odpočinek.
— Jmenování ve služhě finanční. Finanč, zem
ředitelstvím král. českého byli jmenováni: finančním
komisary zatímní finanční komisař: Josef Olžbu
a fin. koncipisté: František Sýkora, Jan Barták
František Holeček, Antonín Neubauer, Olakaí
Nebuška, František Eberl, dr. Karel Wa guer,
Karel Němec, Jindřich Teichtner. Jaroslav
Krekule, Vil. Guttmann, J. Jehlík, Otto
Urválek, Bedřich Jůza, Stanislav Breuer.
František Jaroš, Karel Hacken sch mi e d, Emil
Hýka, Josef Langbart. dr. Rudolí Blattner.
Rudolí Witz, Karel Růžička, Jaroslav Ho
vorka, Richard Stamoí, Karel Hejný, dr
Arnošt Krása, Augustin Žížek, Josef Fischer
dr. Julius Vasch, Václav Jetma r, Karel Gam
ringer. Miloslav Říha a František Čiper a. —
Finančními koncipisty prozatímní koncipisté : dr. Al.
Šimák, Jindřich Šrámek, Theodor Kouba
Fr. Placek a finanční konceptní praktikanti Karel
Hronek, dr. Josef Král, Bedřich Goliasch, dr.
Arnošt Steiner a dr. Otto Eisner, — účetními
asistenty ad personam: účetní praktikanti Viktor
Mohr a Jan Bodlák.
— Úmrtí. Dne 15. července zemřel v Cerekvici
u Vys. Mýta pan Josef Kroulík. mlyná? na odp.
u věku 58 let, muž svérázné povahy, uvědomělýa
pokrokový, zakladatel a prvý starosta „Sckola“ ce-
rekvického. Pohřeb koná se v neděli ve 3 hod. odp.
— Proti dru. Žáčkovi. Z Hranic, 15. července
V městě našem, jemuž vládne p. dr. Šromota
známý ohhájce Záčkovy politiky a jeden ze svola-
#14
alto_textblock
#14
Denní zprávy.
#16
alto_textblock
#16
vatelů pověstně schůze přerovské, uspořádána Byla
včera na střelnici veřejná schůze lidu, na níž při-
jeli promluviti pp. Červinka a Němec. Ke schů-
zi učiněny byly četnické disposice, leč nebylo jich
použito. Schůze vyzněja ostře proti ministru-kraja-
novi dru. Žáčkovi a byla silně navštívena. V neděli
koná se proti Žáčkovi schůze v Přerově, na níž pro-
mluví několik českých poslanců a které se také zů-
častní četní voličové našeho města
— Knižecí pranálnická hudba česko-krumlovská
nesmí hráti na sokolské slavnosti. K velké sokolské
slavnosti, pořádané v Čes. Budějovicích dne 18. t. m.
na oslavu 40letého trvání „Sokola“ českobu-
dějovického, angažována byla mimo hudbu
místní též kapela kníž. schwarzenbergských granát-
níků z Č. Krumlova. Však dne 15. t. m. obdrželo
pořadatelstvo odtamtud vyrozumění, že „z nařízení
Jeho Jasnosti knížete“ se hudbě knížecí při této
slavnosti účinkovati nedovoluje... Opět důkaz
pokračujícího protičeského režimu ve správě panstv
jihočeského velmože. Jest zřejmo, že germánské kli-
ce, tvořící železný kruh kolem knížecí rodiny, záleží
velmi na tom, aby do nedávna trvající celkem dobrý
poměr mezi knížetem a českým obyvatelstvem byo
co nejvíce porušen. A nízká snaha ta nese už ovoce
Zdali tím bude poslouženo zájmům knížete, o tom
ovšem dé se hodně pochybovati.
— Z pošty. V Replch, v politickém okresu
smíchovském, olevřen bude dne 1. srpna l. r. po
štovní úřad, k němuž přiděleny budou: Řepy s trest
nicí, keramická továrna Radost, Řepy nádraží, strážní
domky č. 209. 210 a 212, Blý Beránek, Háje, ci
helna Joudova a Zlejčln.
— Pátá výprava ruských učilelů a učilelek při
bude dnes o 11. hodině v noci do Prahy a zejtr
dopoledne sejde se před staroměsťskou radnicí s me
škající zde čivrtou výpravou.
nsl
— Sjezdy kolegů. Abiturienti plzeňsk
reálky z r. 1899, kteří posud nezaslali své adresy
za účelem uspořádání přátelské schůzky v Plzni
nechť tak učiní nejdéle do 31. července t. r. inž.J
Rysovi, asistentu české techniky v Praze.
— Těloevičný spolek paní a dívek pražských
dokončil letos 40. rok své činnosti. Zájem a poroz-
umění pro ženský tělocvik jeví se i v letošním roce
velice příznivě. Od 1. října do konce května cvičilo
9682 žákyň v 90 hodinách. Největší návštěva 19
cvičenek v jedné hodině, nejmenší 57. Členů cvičilo
4697 v 90 hod., průměrem 52 v jedně hodině. Paní
a samostatné ženy cvičily počtem 496 v 22 hodinách
O prázdninách se necvičí. Začátek příštíchl cvičení
jest 15. září t. r.
— Veřejná siudna na Král. Vinohradech zřízene
Byla v domě čp. 414 (Palackého třída č. 28) na Král.
Vinohradech, což se obyvatelstvu této části městn
na vědomí dává s doložením, že může každý ze
studny této, jakož vůbec z každé studny ve veřejné
správě vodu bezplatně čerpati, vyjímaje ku potřebám
živnostenským
Za příčinou výročního lrhu v Ronďnici n. I.
vyvraví priv. společnost rak.-uh. státní dráhy v
čtvrtek dne 22. července t. r. zvláštní vlak osobní
z Kralup do Roudnice a zpět. Odjezd z Kralup v 6
hod. 22 m. ráno, příjezd do Roudnice v 7 hod. 32 m
ráno. Zpět odjezd z Roudnice ve 3 hod. odpol., pří-
jezd do Kralup ve 4 h. 50 m. odpol. Vlak ten zaslaví
na všech stanicích a zastávkách k vůli přistupování
a vystupování cestujících.
— Časová oprava o načase. »Není pravda, že
počasí se zlepšilo a že sluničko žbavé paprsky své
na rozmoklé slzavé údolí sesílalo. Nýbrž pravdou
jest, že žádný z ubohých pozemšťanů v dalekém
širokém okruhu Prahy sluníčko dnes vůbec neviděl
za to ale důkladně promokl, odvážil-li se do přírody.
kde se daří jen řípě, letos spoře oselé a odkud
letní obvvatelé nastuzení a uplakaní vracejí se d
Prahy. Veškeré zprávy o brzké změně počasí jsou
velmi předčasné. S úctou: Na dovolené dlící a zou
falství blízký světoobčnn
— Po smrtelném úrazu dra. G. Brandeisg. Vy
šetřováním byly zjištěny některé okolnosti o smrtel
ném úrazu zubního lékaře dra. G. Brandeisa, které
daly podnět k zavedení trestního řízení. Jezdecký
kůň, na němž dr. Brandeis ve čtvrtek projižďku do
Král. Obory podnikl, byl velice lekavý, ale jezdei
podařilo se vždy před tim koně uklidnit. Ve čtvrtek
ráno blíže výstaviště kůň opět se ulekl hučení vlaku.
vzepjal se, dr. Brandeis zatáhl úzdu — a v tom ře-
mení se přetrhlo. Jezdec spadl, utrpěl smrtelný úraz
kterému za nedlouho potom podlehl a splašený kůn
uháněl dále do Král. Obory. Státní zastupitelstv
nařídilo zavedení trestního řízení proti tomu, kdo
na koně dal zpuchřelé řemení.
Pontešovaný stavitel nalezen. Z Benešo v
přinestí jsme zprávu, že zmízel tamní arcivévodský
stavitel Fr. Kinzl. Dopisy, které doma zanechal, na
svědčovaly tomu, že nešťastný muž si zoufal, poně
vadž byl domněle pronásledován. V pátek zmízelý
nalezen — ulopený nedaleko Benešova. Jak se do
vídáme, bylo na zámku arcivěvodském zavedeno vy
šetřování, zda pravdou je tvrzení zoufalého nešťast
nika, že byl jedním ze zámeckých úřadníků nepřízn
pronásledován. Dotyčný úřadník ovšem tvrdí, že by
dalek osobního záští proti staviteli Kinzlovi.
— Oběsil se následkem propuštění z práce. T -
vární dělník Wanasky v Novém Jičíně na Moravě
dostal následkem své lehkomyslnosti z práce vý-
pověď; zabral si to tak do hlavy, že se na půdě
občsil. Sebevrah byl ženat a měl několik dětí.
— Zatčen. K dožadaní vojenského stavebního
oddělení byl včera v Žižkově zatčen Viklor Koráb
pro zpronevěření obnosu 100 K. -
— Operní pěvec Fr. Pácal zlýrán. V pozdních
bodinách v noci na dnešek ubírala se Ječnou uli
společnost podnapilých mladíků, kteří tropili nebo
rázný hluk, takže probuzení obyvatelé domů olvíral
okná a důvodně si stěžovali do tohoto budička
Kolemjdouci tenorista Národního divadla p. Fr. Pácal
domlouval hulákajícím mladíkům, dle domnění jiho
slovanským studentům, aby zachovali klid, v tom
věak byl jedním z křiklounů napaden a udeřen tak
surově, že klobouk byl mu zničen a na čele zranění
utrpěl. Utočník i se svými kolegy uprchl dříve, nei
se dostavila policejní hlídka.
— Nehody a úrazy. Alois Lavička, 36letý truh
lářský pomocník z č. 481—VIII., který pracaval na
novoslavbě v Lodenicích, dnes ráno při prácí spade
s řebříku a při pádu zlomil si pravou nohu a utrpě
vážné vnitřní zranění. Byl odvezen do pražské vše-
obecně nemocnice. — Do dětské nemocnice byl dne
převezen Zlelý Jan Zuna, synek zedníka z Mezimost
který se nožem bodl do levého oka.
Usmroen vlakem. Na přechodu přes trať se-
verozápadní dráby v Boleticích u Děčína byl přede
věírem 12ietý syu Rudolf krejčovského mistra Hohl
felda v Boleticích zachycen osobním vlakem a usmrcen.
— Naposledy tancoval. V Annaberku v Krušných
Horách navštivil ve středu večer studující reálného
gymnasia Hahnel taneční hodinu. V nejlepším tanci
náhie klesi k zemi a byl na místě mriev. Srdeční
mrtvice zakončila předčasně jeho mladý život.
— Drobné místní zprávy. U stav. rady Štěrby
v Karlíně zaméstnaný 3lletý zedník Josef Sotys
z Chabrů spadl při omýtce stropu ze štaflí a utrpěl
vážné zranění na hlavě. Po první pomoci byl do-
praven do všeobecné nemocnice. — Se střechy domu
č. 10 ve Školské ulici spadl kus cihly a zasáhl klo-
bouk učitele p. Josefa Hlouška ze Salmovské ulic
č. 6. — Hasič Ferdinand Lacina z Nuslí č. 68 vy-
stoupil na telegrafní tyč v polích u Pankráce, aby
opravil telegrafní vedení. Poněvadž byla tyč ztrouch-
nivělá, zvrátila se pod tihou hasiče, který spadl a
potloukl se na koleně. Hasič ponechán v domácím
léčení. — V Břevnově č. 159 bydlící dělník Karel
Vulkán v noci zšílel, vyběhl z lomu a pobíhal v po-
lich u Veleslavína. Teprve ráno byl choromyslný
chycen a do ústavu pro choromyslné dopraven. —
Pro výtržnost a rvačku byli v průjezdě bývalé sv.-
václavské záložny v Karlově ulici zatčení 22letá tu-
lačka Josefa Nováková a 27letý soustružník Frant.
Holý. Nováková neměla chuť jít na strážnici a chtěl
docílit svobody tím způsobem, že policistovi vytala
nehorázný políček a dala se na útěk. Byla však za-
držena a za velkého sběhu zvědavců dopravena is
svým zbožňovatelem do separace,
#17
alto_textblock
#17
— Výstavy. Výstava domacího koutk
ve Svěllé, která se pořádá místním odborem U.
M. Š ve dnech 17., 18. a 19. července, soustředil
zajisté vše, co v pravdě cenného naše domácnost
měly. Z obrazů jmenujeme originály olejomale
Neumannových, pí. Bártové. Kavana, Bartáka, pasteliy
K. Svobody a mnohých neznámých mistrů z XVI.
#18
alto_textblock
#18
XIX stol. Tomu všemu vévodí krásná soška Jupite-
rova z mramoru, vykopaná r. 1830 ve Vojenské Hra-
nici z r. 300 př. Kr. Výstava reprodukcí nezůstává
za výstavou originálů (70) a ukazuje, jak zjemůuje
se vkus našeho lidu. Sbírka výšivek, národopisných
věcí, kulturních dokumentů a předmělů, jimiž ozdo-
bují se naše příbytky, vhodně doplňuje výstavu, jejiž
návštěvu každému doporučujeme. — Památky po
Karlu Havlíčkovi. Na výstavě domácího
koutku ve Světlé n /S. vystaveny jsou: klec zručně
vyřezávaná, tři sklenice, ze kterých píval, talíře, na
kterých mu jeho matka předkládala pokrmy, přeslic
a nezapomenutelný hmoždíř. — Kubova vý-
stava v Kolině prodloužena bude do 1. srpua
t. r. V neděli 18. července o 21/2 hod. odpoledne
přednášeti bude na výstavě p. L. Kuba: »O mo-
derním malířství«. Obraz »vypravování« páně
Kubův poslán byl na velkou uměleckou výstavu
v Berlíně.
#19
alto_textblock
#19
Sebevražedný pokus kuplířky
v bezpečnostním odděleni.
V minulých dnech panovalo mezi obyvatelkaml
vykřičených místností v Praze veliké vzrušení ná-
sledkem návštěvy elegantní dámy, v jejtž průvodu
byl neměně elegantní muž. Oba elegáni byli cizinei
a velmi podrobně vyptávali se zmíněných obyvatelek
a maj. zdravot. a kontrol. knížek na životopisná data
i různé jiné okelnosti. Ve všech místnostech, kama.
oba cizinci zavítali, panovalo klamně tvrzení, že
jedná se o rozsáhlou akci na zrušení veřejných těch-
to místností a vysloven byl dokonce názor, že jistý
americký miliardář věnoval několik milionů k tomu
cíli, aby zaprodané dívky z těchto končin vykoupil
a řádnému životu je navrátil. V mnohých místno-
stech zavládlo z toho důvodu velké nadšení a roz-
manité plány pru budoucnost byly připravovány.
Rozruch byl tak značný, že se o těchto domně-
lých dvou emisarech mravnosti dovědělo i bezpeč-
nostní oddělení, které domněnky o miliatdáři a mi-
lionech nesdilelo a elegantní párek jednoduše za-
vřelo. Při výslechu udala elegantní dáma, že se jme-
nuje Karolina Bühlerová a jest manželkou ma-
gistrátního úřadníka z Mnichova, její průvoděť udal
jméno Vilém Hillerhrecht a tvrdil, že je kam-
nářem z Podmokel
Buhlerová vyprávěla, že její sestra byla, ne-
známými kupci dívek zavlečena na cesty neřestia
že již delšt dobu ji úsilovně hledá, při čemž ji
Hillerbrecht na těchto cestách doprovází. Büblerová
měla u sebe na hotovosti 800 marek ve zlatě, dále
větší obnosy peněz rakouských a švýcarských. Po-
něvadž vyslovena pochybnost o správnosti jejího
tvrzuní, že hledá svoji sestru, dožádána byla telegra-
ficky policie v Mnichové, aby sdělila podrobností
o elegantní dámě. Odpověď zněla v tom smyslu, že
Bůhlerová sestru nehledá, nýbrž sama zabývá se
prodejem dívek do vykříčených místností a začá-
tečnicím že skutečné hodiny s návodem dává.
Při opětném výslechu odvolala Bühlerová dří-
vější své vypravování a přiznala se, že do Prahy
přijela za účelem asentu lepšího materiálu do no-
vých etablissementů, zejména ve Švýcarsku,
V bozpečnostním oddělení bylo elegantnímu pár-
ku dnes dopoledne oznámeno, že bude dodán pře-
stupkovému soudu ke stíhání pro kuplířství. Nez
byla manipulace s listinami provedena, odvedeni
byli kuplíři opět do cel věznice v bezpečnostním
oddělení. A zde Bühlerová bezmála mohla skončiti
sebevraždou.
Když policista, který v poslední době stojí u cel
na stráži (místo velmi nezdravé a pro tříhodinnou
hlídku velice obávané), nahlédl okénkem do záchod-
ku u cel, spatřil, že Bůhlerová je na mří ži
oběšena. Neprodleně vyrazil dvéře, přeřízl šňůru
zástěry, na níž žena vísela, načež za přispění zří-
zenců podařilo se po delším namáhání kuplířku
vzkřísit. Aby nemohla sebevražedný pokus opako-
vati, byla stále střežena až do 1 hod. odpolední, kdv
i se svým průvoděím byla odvezena do budovy trest-
ního soudu, kde se nalézá soud přestupkový. Po pře-
stálém trestu budou oba nuceným postrkem dopro-
vozeni za hranice království.
#20
alto_textblock
#20
Na dvoře šacha Mohameda Aliho.
Anglický publicista E Dillon vypravuje v »Con-
temporary Review«, co spatřil na dvoře šacha Moha-
meda Aliho, kterému nyní kyne osud sesazenébo
sultána Abdula Hamida.
»Král králův, jenž odjižděl z Teheranu, aby
ztrávil šest měsíců na svém lelním sídle Begh-e-Šach
dbal přísně na zachovávání dvorních tradic. Při se-
Jamech a přehlídkách objevovala se zajímavá smě
nádhery a bídy, která tak charakterisuje perský
život. Bývá tu víděti rozedraný a špinavý lid vedl
hodnostů a generálů, zářících zlatem a drahokamy.
Velmi důstojně vystupoval generalissimus Amir Bo-
hadur, jenž nikdy nebyl v žádné bítvě, s řadou
velmi mladých maršálů a generálů v theatrálních
posách.
V nádherném, brokáty a koberci zdobeném ole-
vřeném pavilonu stál jednoduchý, sametem pokrytý
trůn. Na jedné straně stál vedle něho šaahův milee,
mladičký člověk, pohrávaje si s revolverem. Na
druhé straně řadili se sloupové říše slavnostně
mičky. Hofmistr zallačoval holí nazpět hudebníky,
kteří opustili svá místa. Proti trůnu je malý ryb-
níček, tam byli postaveni Ljachovovi kozáci. Pře
příchodem šachovým objevili se dva rozedraní chlapi
s károu, plnou písku, kterým zasypávali díry u ryb-
níčku. Křiklavý kontrast s nádherou dvora! K po-
lední přibyl šach za hřmění děl. V držení jeho jeví
se skutečně jakási důstojnost. Jeho posud mladistvý,
tvrdý obličej jest bledý a prozrazuje inteligenci. Má
na sobě černou uniformu, zářící zlatem a tradici-
onální vysokou ozdobu hlavy s historickými dia-
manty. Ruku opírá o jílec drahokamy posázené
šavle. Nedbale poslouchá, jak jeden z hodnostů pro-
náší chvalořeč na moudrost slavného panovníka
rozkvět země, která »nikdy před tím« neměla tak
šťastných dnů ..
Při přehlídce vojska vlály všude prapory, vlajky
a korouhve mezi pluky. Jen nečetní bachtijarští gar-
disté a Luristanci byli dobře vyzbrojeni a činili do-
jem boje schopných vojáků Ostatní byly jen otrhané
tlupy, mnozí z nich bosi, jiní ve vyšmaťnaných
trepkách. Někteří byli tak slabí, že se zdálo, jakoby
sotva nesli pušku. Jedinými vojáky, zasluhujícími
toho jména, byli Ljachovovi kozáci, kteří před M -
bamedem Alim defilovali tak vojensky jako pluk don-
ských kozáků před carem v Carském Sele.
Příznačna jest historka, jak šach dal poslanci
okleštěného parlamentu loni v prosinci napráskati.
Když dvůr chystal státní převrat, sebrala nacionali-
stická strana 10.000 dobře ozbrojených přívrženců.
kteří se opevnili kolem mešity Sipalsalerovy. Obě
strany bombardovaly se psanými hrozbami a vysí-
laly deputace na všechny strany. Parlament vyslal
Alaed Dauleha a Moin-ed Dauleha, aby se u šacha
dovolávali spravedlnosti proti rušitelům míru. Tak
zněla oficiálně petice. Sach byl tedy žádán, aby po-
trestal své vlastní přívržence. Tato žádost zdála se
Mohamedovi Alimu přece příliš opovážlivou a odpo-
věděl tím, že dal Ala ed Dauleha pořádně spráskati.
Za dědečka šachova byl by Alared-Dauleh ovšem
sotva vyvázl životem.
Po státním převratu a šarvátkou mezi šacho-
vým vojskem a nacionatisty konaly se, jak vypravuje
Dilion, v Teheranu velké radovánky. Bratrovec ša-
chův zasnoubil se s vnučkou prince Zill-es-Sulta na.
Celý týden slavil lid opět zavládnuvší rodinný mín
v domě Kadžarů. Vypalovaly se velkolepé ohňostroje
a nejveseleji bylo právě onoho večera, kdy došla
zpráva o obsazení Ispahanu nepřáteli šachovými ..