#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
17 července 1909.
#4
alto_textblock
#4
Česlo 195.
#5
alto_textblock
#5
perské kozácké brigády, která pod
velením Ljachova bojovala co nejstatečněji.
konečně však musilaj ustoupiti přemoci. —
Z Erropanů není doposud nikdo poraněn ani
zabit. Šach má v moci pouze 2 baterie délo-
střelecké, 6 kulometův a jest opevněn v Sul-
tanabadu.
Z Londýna, 16. července. Dle posledních
zpráv z Teheranu zdá se, že po útěku šacha
na ruské vyslanectvo nastala pausa, které se
používá k vyjednávání, jež vedou na jedné
straně anglický a ruský vyslanec se šachem
na druhé straně anglická a ruská vláda mezi
sebou. Každý pokus udržeti postavení šachovo
pod ruským vlivem považuje se za naprosto
bezvýsledný, ježto by přispěl jenom ke zhoršení
slavu věcí v Persii a k novým konfliktům. Mysls
se, že se vyjednává jen o zajištění budoucnosli
šachovy a jeho věrných a rovněž o volbě jeho
nástupee, za nějž se považoje nezletilý syn
šachův Achmet Mirza.
Z Berlína, 16. července. Jak oznamují
listy z Petrohradu ze spolehlivého pramene, na-
stala mezi Anglií a Ruskem úplná shoda o se-
sazení šacha. Anglie se přimlouvala za povolání
na trůn perský Zil-es-Sültana, strýce dosavad-
ního šacha, anebo aspoň za regenta pro nezleti-
lého syna šachova. Ziles Sultane dlí nyní ve
Vídní a chtěl se odebrati již do Teheranu, čeká
však na londýnské rady a na vývoj dosavad-
ních událostí.
#6
alto_textblock
#6
Propaganda perského endžumenu v Cařihradě.
Z Gařihradu, 16. července. (K. k.) Zdejší perský
endžumen provádí v poslední době v kruzíeh
diplomatů, Porty a parlamentu velikou propa-
gandu. Zaslal všem diplomatickým zastupitel-
stvům provolání, v němž ličí se boj perských
nacionalistů proti šachovi, protivládní ruská
okupace Azerbejdžanu, střilení na svatou mešitu
a postup Bachtjarů proti Teheranu a v němz
odsuzuje se kandidatura prince Zil es Sultana.
strýce šachova, která jest podporována Ruskem
V provolání činí se Růsko zodpovědným za
příští události a projevuje se vněm naděje, že
legitimní reklamace perského národa dojdou po-
všimnuti u všech kulturních národů, jinak jsou
Peršané pevně odliodláni v celé Persii vznítiti
#7
alto_textblock
#7
požár.
#8
alto_textblock
#8
Dvěstěletá oslava poltavské bitvy
(Pdv. dopis »Nár. L. «)
#9
alto_textblock
#9
Oslava veliké a slavně bitvy poltavské pro-
vedena způsobem nejdůstojnějším. Nežli krátce
popíši hlavní události slavnostní, musím se zml-
niti o přísných policejních nařízeních, vydaných
k ochraně carské osoby. Již v Kyjevě, odkud
jsem na slavnostní dni poltavské odjížděl, bylo
pozorovati neobvyklou činnost policejních orgánů,
která se soustředila u nádraží. Jediné dosud
nádraží v Kyjevě, jímž car projižděl, bylo ob-
sazeno kol do kola strážníky i vojáky, kteř
propouštěli cestující, odjíždějící v různé strany
Ruska, teprve až carský vlak odjel. Tém, kte-
rým se podařilo dostati se do čekáren všech
tříd, bylo přísně zapovězeno sedati, si na dvě
řady lavic, přilehajieích k oknům, vedoucím na
perron. Pěší k nádraží vůbec nepropouštéli. Te-
prve po odjezdu carského vlaku byly odpraveny
všechny druhé vlaky se značným opozděním.
Není proto divu, že cestujících nalezalo se v ná-
dražních místnostech tolik, že jeden stál těsně
vedle druhého. Jízdou do Poltavy pozoroval
jsem, že přísná opatření týkají se celé želez-
niční trati. Na každé verstě stál ozbrojený voják
anebo podél trati přecházel. Každá cesta, ve-
doucí přes železniční koleje, byla rovněž obsa-
zena vojákem, který stál obrácen zády ke trati,
aby ihned viděl každého jdoucího i jedouclho.
Ke každému můstku a železničnímu průkopu
byl rovněž postaven na stráž vojín. V poslední
stanici před Poltavou musili jsme čekati plné
dvě hodiny, nežli jsme jeli dále, při tom nás
nepouštěli ani z jednoho vagonu do druhého,
ani na perron. Na nádraží poltavském obstoupili
nás četníci a prosili jíti k čekárně třeli třidy,
kamž pouštěli po 2—4 osobách jedněmi dveřmi,
střeženými četniky. Na chodbě, vedoucí ke třetí
třídě, stály dva stoly, u nichž dva důstojnlei
prohlíželi pasy každého cestujícího a zapisovali
všechny podrobnosti z nich na zvláštní zelené
#10
alto_textblock
#10
lístky. Teprve když našli vše v pořádku, pro-
pouštěli přímo do města, takže vyhladovělí
žiznivi cestující nemohli vypíti v nádražní re-
stauraci ani skleničku piva nebo čaje.
Jak trapná, ano mučivá byla ta nádražní
procedura s pasy, pomyslí si každý, když uváží,
že zmořeni dlouhou cestou, museli jsme čekati
v úpalu slunečním namačkáni na sebe jako sla-
nečci 2 až 4 hodiny. A v samé Poltavě poli-
cejní opatření veliké. Několik set petrohradských
strážníků a žandarmů z celého Ruska stojí ně-
kolik kroků od sebe po hlavnějších ulicích . ..
Pas musí každý cestující odevzdati, jakmile se
ubytuje. V některých hotelích na ulicích, jimiž
projíždí car, sedl před vchodem dva důstojníci
a na dvoře 40 vojáků —— — o
Sama Poltava k velikým dnům vyšňořila
se nádherně. V zeleni tonouci domy na širo-
kých ulicích, jakě nemá ani Petrohrad, jsou
bilo modro-červenými prapory posety. Na hlavních
uliefch Kurakinské, Alexandrovské několik slavo-
bran. Nejnádhernější výzdobou vynikají státní
bůdovy; též nádraží je dekorováno skvěle
celé prostranství před ním posypáno čerstvým
žlutavým pískem. Carský vlak temněmodře na-
třený, s křišťálovými skly, carskými zlacenými
erby a rukojetěmi stojí na první koleji. Vlak
čítá asi dvacet vagonů.
Oslava veliké bitvy začala již dne 25. pro-
cesím (krestným chodem) z hlavního chrámu do
chrámu Sampsomjevského, nacházejícího se na
poli poltavské bitvy. Ve dvě hodiny ozval se
z hlavního chrámu zvon a hned na to ze všech
stran začalo se sjížděti duchovensívo a vysoe
státní hodnostáři a žáci všech poltavských škol.
Větší část prostorného náměsti před velechrá-
mem obsazena byla zástupci selského obyvatel-
stva, kterých se dostavilo na slavnost okblo
pěti tisic v průvodu staršin a zemských náčel-
lníků. Mezi nimi vynikali zástupci lubenského
újezdu, vesměs statní mužové — typy Rusa —
opásání modrými pasy.
Ve tři hodiny procesí vyšlo z chrámu
V čele jeho šel biskup Joan, archimandrit Ti-
chon a 150 kněží. Za duchovenstvem táhla se
dlouhá, nekonečná řada žáků všech poltavských
škol s učiteli a profesory, dále dvě vojenské
hudby, vojsko, členové spolku ruského národa
se svým předsedou na koni atd. Průvod uza-
vírali strážníci na koních. Jelikož lidu v procesí
stále přibývalo, vzrostlo znenáhla na 50—60
tisie hlav. Na místě proti pomníku Švedů pro-
cesí se zastavilo a biskup Joan odsloužil pani-
chidu po ruských i švedských vojínech, načež
na pomník položeny věnce. Kyjevšti granátníei
položili zlatý věnec, první pskovský pluk z palem;
Apšeronci a Novgorodci střibrný. Semenovei
desku s erbem a věncem a sibířský pluk věnee
s nadpisem: »Potomei Petrových Sibiřanů«.
Při každém položení věnce následovaly čtyry
výstřely z děl.
Dne 26 slavnosti nabyly imposantního rázu,
když o 9. hodině ranní přijel car. Provázeli ho
velkoknížata Michael Alexandrovič, Boris Vladi-
mirovič, Jiti Michajlovič, Sergěj Michajlovič, Ni-
kolaj Nikolajevič, prine Petr Alexandr Olden-
burský, ministr Stolypin, ministr dvora atd.
K uvítání cara dostavili se již dřive z Pol-
tavy přijedší velkokníže Konstantin Konstant-
novič, prine Alexandr Pelrovič Oldenburský, vé-
vodové Georgj a Michael Meklenbursko-Střelický.
hrabě Voroneov Daškov, ministři vojenský, želez-
niční a justiční, gubernátoři atd.
První deputace, kterou car po vystoupen
z vagonu oslovil, byl poltavský gubernátor, hra-
bě Muravěv, gubernský předseda šlechty kníže
Sčerbatov, vicegubernátor hrabě Bibikov atd. P
nich následovalo ještě přes 10 deputací: Sla-
rosta města Pollavy, podávaje caru chléb a sůl,
takto ho oslovil: „Vaše císařské Veličenstvo!
Jakkoliv jsem stár, do země se klaním Tobě,
náš caři bátuško. Poltava s pocitem nejhlubší
oddanosti prosí tě oblažiti ji přijetím chleba,
soli a nadšeně Tě vitá ruským: Dobro požalo-
Z druhých deputaci oslovil cara předseda
poltavského kupectva Skryňka a poltavský rabí
Glajzer. Car po pronešené řeči vlastnoručně při-
jal z rukou rabína taliř s chlebem a solí a dě-
koval mu.
Z nádraží odjel car přímo k Bratské mo-
hyle. V prvním voze stál vztyčený policejní ředi
#11
alto_textblock
#11
vat!
#12
alto_textblock
#12
tel Ivanov, orlím zrakem hledící hned na pravo
hned na levo, zdaliž nehrozí někde caru z řa
obecenstva, stojícího všude po obou stranách
ulic, nebezpeči. Za ním jel pollavský gubernátor
hrabě Muravěv a v druhém, následujícím voze
car Mikuláš II. a jeho bratr velkokníže Miehael
Alexandrovič. Při východu z vozu pak přiblíži
se k ožekávajícímu ho duchovenstvu a obnaži
hlavu. Kněz Tarasevič podal mu misku se svě-
cenou vodou. Car smočil v ni prsty a pokřižoval
se na čele, pak polibil kříž, který mu podal
metropolita Flavján, a políbil mu ruku. Metro-
polita polibil ruku carovu zároveň.
Na to biskupové a ostatní duchovní šl
k mohyle aza nimi car. Zdlouhavým krokem
došel vznešený průvod po stupinkách na mo-
hylu. zVedle cara postavili se velkoknižata, před-
seda Stolypin, ministr dvora baron Prederichs
hrabě Gřendrikov a metropolita s biskupy. Ostalt-
ní návštěvníci rozložili se kolem mohyly v různo
barevných skuplnách. Horko panovalo nesnesi-
telné. Velšina z přítomných, nevyjímaje enr .
každou chvíli byla nucena stirati pot s čela. Za-
čala panichida... Tiché, umylé zvuky pravo-
slavněho obřadu nesly se kolem: Na konec za-
vzní dojemné „Věčnaja pamjat“ a car a velko-
knížata poklekaji na mohyle. Velebný, k slzám
dojímající okamžik... Ještě minuta, dvě a pani-
ehidal končí. Car a velkoknižata povstávají a jdou
s biskupy v Petro-lavlovský kostel. Před koste-
lem očekávali cara kadeti, kteři při jeho přibli-
žení radostně zvolali: „Zdravije želajevo Vaše
Imperafbrskoje Veličestvo“ a končili hromovým
„ura“. U dveří kostela rozloučil se car s metro-
politem Flavianem, poklonil se biskupům a rych-
lým krokem blížil se ku přivedenému koni, kte-
rého pohladil na hřívě a rýchle naň vyskočiv.
zaměřil k vojsku. Za careim náslédovala sulta,
oslňující uniformami všech druhů: . . Asi 15
hudebních sborů« spustilo. slavnostní pochod
ze všech hrdel ozvalo se nadšené „ura““. Dámy
v nádherných Jetních toaletách na nedalekých
tribunách mávaji šátky. S tribun je cara dobře
viděti i colý velikolepý, pestrý dav uniforem vo-
jenských i úřadnických: Kdo nikde neviděl oli-
ciální Rusko, zde ho mohi viděti v nejskvělejším
zastoupeni.
Po přehlídce vojska car odjel do svého
stanu (stavky) a vojsko i obecenstvo opouštělo
svá místa. Vše pěšky, koňmo i v ekypážích
hrnulo se do Poltavy k novým obřadům a slav-
Albert Polák.
nostem o .
Poltava, 26. června 1909.
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16: července. (Různost ná
zorů o obstrukci.) O včasnosti obstrukce
klerikálných Slovinců a českých agrárníků různí
se, jak známo, názory i ve slovanské jednotě.
Větší část klubů, sloučených ve slovanské jed-
notě, pokládala červencovou obstrukci v posla-
necké sněmovně za nevčasnou. K nim náležel
i jihoslovanský klub, v němž jsou kromě Chor-
vatů a Srbů také liberální Slovinci. Jich orgán
„Slov. Nar.“ píše v té věci: Obstrukce byla
tentokrát zbytečna. Obstrukce je krajní parla-
mentní zbraň a má se jí užívati jen tebdy, když
je zjištěno, že skutečně zasáhnc, koho zasá-
hnouti má. Tentoknát, jak se ukázalo, té jistoly
nebylo. Mladočeši i Starpčeši, Chorvaté, čeští
klerikálové ba i radikálové, všichni byli proti
obstrukci, poněvadž věděli, že jí vládu nyní po-
raziti a vládní system změniti nemohou. Nynější
miniserstvo má před sebou veliký úkol, který se
bez parlamentu nodá vyřídliti. Výdaje na přípravy
k válce se Srbskem a Černou Horou, obnášející
skoro miliardu, jakožši výlehy, spojené s boson-
ským dobrodružstvím, musejí býti vyrovnány a
za tím účelem, jakož i na další výpravu vojska
a námořnietva vláda podala již parlamentu svůj
veliký finanční plán. Většinu pro tento plán
bude však tak těžko sehnati, že vláda by při
tom zcela jistě padla i bez obstrukce a došlo by
automaticky na změnu systemu, t. j. na tako-
vou změnu systemu, jaké si přejí všichni Sln-
vané, nevyjímaje ani velkou část polského kola.
V Praze, 16. července. (Hrozba nový ch
voleb v Uhrách.) Nyní, kdy politické kluby
v Uhrách jsou uzavřeny, objevují se názory na
podzimní řešení uherské krise jen v časopisech.
Místopředseda strany neodvislosti, posl. Gabr.
#14
alto_textblock
#14
Ugron, vystupuje ve svém orgáně, „Mag. Nem-
zetu“ proti krajním požadavkům bankovní sku-
piny Justhovy. Ugron vidí jen dvě možnosti při
řešení krise; buď se strana neodvislosti odhodlá
klidně praeovati, nebo budou nové volby. Bu
se členové strany neodvislosti (rozuměj členové
bankovní skupiny) podrobí vůli předsednictva
strany, aneho budou přinuceni pustiti se znova
do boje o své mandáty. Ugron náležel ovšem
vždy k nejmírnější skupině strany neodvislosti.
V Praze, 16. července. (Nové perse-
kuce v Chorvatsku!) Záhřebský „Srbo-
bran“ zaznamenává několik nových hrdinských
kousků Rauchových četníků. V Tržici v okrese
sluňském byla na Petrův den pout. Četník, ko-
najíci tam službu, upozorňovaí chlapce, který
měl čapku se srbským znakem, pak sedláka,
který přijel z Ameriky a měl odznak srbského
spolku „Srhobran“. Četník odňal chlapci čapku
a rolníkovi odznak. Právě vycházel z chrámu
70lely farář Vukelič a rolník ho požádal za in-
lervenci. Farář řekl četníkovi: „Mohl. jste si
přece onu věc s člověkem, jehož dobře znáte,
vyřiditi později.“ Rolníka pak uklidnil pouče-
ním, že četník jedná dle předpisů. Četník však
zvolal na faráře, aby táhl svou ceslou, sice že
ho okamžitě zatkne. Jiný soused, jenž vše pozo-
roval, poznamenal, že všecko to nestojí ani za
řeč, byl však hned zatčen. Farář zatčen den na
to, a oba dodáni okresnimu soudu, v Sluni. —
V. Kostajnici provedena u notáře Tomlenoviče
na anonymní udání domovní prohlídka, při níž
však ničeho závadného nenalezeno. Tomlenovič
podal svým časem úřadní ohlášku o pověstných
kostajniekých bombách, z nichž vláda měla řád-
nou ostudu.
Z Těšina, 14. července. (Polská Ma-
tice školská.) Byla zde výroční schůze pol-
ské Matice školské pro Slezsko, při níž podány
zprávy o činnesti spolku v uplynulém roce 1908
až 1909. Ku pěti školám, založeným Maticí již
dříve v Bohumíně, Těšíně, Dělmařovicích, Pol-
ské Ostravě a Německé Lutyni přibyla ve správ-
ním roce nová soukromá polská škola v Hru-
šově, zřízená hned jako pětitřídka. V jiných
školách rozmnožen počet tříd. Založeny také
čtyři nově mateřské školy, takže jich má Matiee
nyní sedm, v Bohumině, Těšíně, Dombrové, Mi-
chalkovicích, Rychvaldě a v Polské Ostravě dvě.
Netřoba zvlást upozorňovati, že činnost polské
Matice týká se skoro výhradně území, na kte-
rém se polský živel stýká s národnosti českou.
Vyjma Těšín všechny matičné školy jsou zři-
zeny na rozhraní česko-polském. Vo městech
těšínských, jako ve Fryštátě, Jablunkově a dále
na východ, kde se polské děti poněmčují v čistě
německých školách, nezřízen péčí Matice polské
ani jediný polský ústav. Příjmy polské Matise
pro Slezsko obnášely v uplynulém roce 76.064
korun, výdaje 103.149 K, tak že měla defici
27.085 K. Majetek Matice obnášel 211.048 K.
uložený většinou v nemovitostech. Slezsko při-
spělo Matici v minulém roce 41.806 K, Halič
31.522, ostatek 43.043 dodala hlavně Kongre-
sovka. Rozpočet na příšti školní rok odhadnut
na 175.000 k.
#15
alto_textblock
#15
Politické zprávy zahraničné.
#16
alto_textblock
#16
V Praze, 16. července.
Vítězství Clemenceanovo.
Jak známo z telegrafických zpráv, zakoněilo
nynější zasedání francouzské sněmovny úplným
úspěchem vlády, jejíž chef Clemenees
energieky a obratně čelí všem útokům a intr-
Kám. Návrhy vládní o odročení sněmovny do
října, kdy má být zahájena debata o volebn
reřormě byl přijat 448 hlasy proti 98 hla-
sům. Rovněž velkou většinou 345 hlasů proti
90 hlásům byl přijat jednací pořad, jí mž se
schvaluje prohlášeni vládní a vy-
slovuje plná důvěra, že vláda bude ml
pevnou vůli uskutečniti svůj demokratilcký
a sociální reformační progra m.
Rovněž byl projeven souhlas s úmyslem vlády
pollačiti ve Francii cizozemskou poli-
eii. Starý, neúnavný zápasník politický, který
v hájení svého režimu osvědčuje právé tolik
mistrovství a stly, jako kdysi v porážení mini-
sterských kabinetů, může s dobrou myslía
s důvěrou v budoucnost uživati svých zaslouži-
lých prázdnin. Ani zpátečníci, ani socialisté ne-
dovedli nejprudší kampaní otřásti postavením
velkého politíka demokratického.
#18
alto_textblock
#18
npšenr
#19
alto_textblock
#19
Boje ve francouzském Kongu.
Z Paříže se oznamuje, že v severozápad
ním dílu francouzské konžské državy v poslední
době strhlo se několik bitek mezi fran
couzskými vojáky a domorodei.
Při jednom z bojů byl na francouzské straně
jeden poračík a 2 domorodci zraněni. Nepřite
měl čtyřicet zabitých a množst
zraněných. Druhý boj následoval brzo. N
Francouze udeřil náčelník Baram Bali, který
pustošil a loupežil na území francouzském.
Z koloniální pěchoty bylo 17 barevných střelců
zraněno a 4 zabiti. Nepřítel měl 280 zabitýeh
a mnoho zraněných.
#20
alto_textblock
#20
Denní zprávy.
#21
alto_textblock
#21
— Nynější ministr práv poškozuje německ
soudce v zemi české! Ve včerejší „Bohemi-
uveřejnil liberecký advokat dr. Alfred Soudek
úvahu o jmenování soudcovském v Čechách. Že
jsou do ni vpleteny různé německo-nacionální
nepravdy, věru nepřekvapuje; za to překvapuje
výklad dra. Soudka, kterak nynější ministr práv
— přece německý nacionál —— poškozuje ně-
mecké úřadníky soudeovské v zemi české. Dr.
Soudek vykládá:
„Nynější ministr práv dr. Hochenburgeraae
jmenuje sice méně Čechů extra statum, za to však
nechává polovici volných německých míst vůbec
neobsazenu, ačkoli je dostatečný počel čeka telů,
Ne dosti na tom. táhne také z jiných ko-
runních zemí soudeovské úřadníky
a soudce do Čech, reaktivuje soudce na od-
počinku a poškozuje tak německé ucha-
zeče v Čechách nejvíce.
„Při posledních jmenováních dne 1. dubn
1909 bylo slíbeno, že neohsazená ještě místa a
místa, jež dále bude třeba obsaditi, mají co nej-
dříve — v 8 týdnech — býti obsazena; od té doby
uplynuly více než 3 měsice, aniž přípověď vlády
byla zcela splněna. Tak se děje, že v Čechách jest
neobsazeno 50 soudcovských míst, mezi nimi 28
při soudech německých.
„Přetížení německých soudců, po léta trvalé,
nemůže zůstati bez odrazu na výkon práva.“
Pan dr. Alfred Soudek snesl tedy dosti ža-
lob a dosti pádných proti nynější justiční správě.
V jednom je však na omylu: ve tvrzení, že Něm-
ci maji dosti uchazečů o místa v soudeovské
službě. Nemají, a právě proto se neobsazují
místa, uvolněná v t. zv. uzavřeném území. Soud-
cové i politikově čeští tuto taktiku zavrhují
neustále, věcně a dobře dokazují její nespráv-
nost a bezdůvodnost, ale pořád marně. Bylo-li
také se strany německé třeba důkazu, kte-
rak nesprávný a pro soudnictví také v uzavíra-
ném územi škodlivý je systém, jejž německá
politika diktuje a vláda ji poslušná trvale sle-
duje — že do zněmčeného území nesmí přijíti
žádný Čech, a že uvolněné tam místo se ne-
obsadí, není-li pro ně kandidáta německého —
pak důkaz tento podal liberecký německý advo-
kát dr. Soudek s žádoucí jasnosti i dokonalosuie
svým včerejším článkem v „Bohemi“
— K nynějšímu jmenování radů zemskéla
soudu. — V tomto týdnu provedeno jmeo-
vání radů zemského soudu v král. českém. Ob-
sazena byla jen částečně mista uprázdněna pří-
slušné tridy a sice: 6 v obvodech převahou ně-
meckých a 2 českých, a to 3 místa přímými ža-
dateli, ostatní pak cestou přeložení. Místa v o-
vodech převahou německých obsazena byla ve-
směs úřadníky národnosti německé, z nichž dva
jmenovani uchazeči přeskočili několik věcně,
jazykově velmi dobře kvalifikovaných okras-
ních soudců Čechů. Nápadným jest, že nebyla
obsazena současně další uprázdněná místa radů
zemského soudu v místech českých, v přičině
kterých konkurs současně s místy právě obsaze-
nými vypsán byl, a že dále i místa česká obsa-
zena byla po většině přeložením úřadníků 7.
třídy od okresních soudů, čímž uprázdnila se
místa radů u okresních soudů, jiehž nyní neob-
sazeno jest 12. Vysvětlení as podává, že z 12
okresních soudců a přednostů okresních soudů
na řadě jsoucích jest 9 Němců — oněch právě,
kteří machinací, zavedenou drem. Körbrem
v r. 1904 přeskočením velkého počtu velmi
dobře v každém směru kvalifikovaných Čecnů
předčasného povýšení do VIII. tř. dosáhli. T
vidno, jak ve zřejmý prospěch Němců si vedde
při jmenování nynější správa justiční, a jak již
do budoucna upravuje cestu k postupu svým
hýčkaným miláčkům. Následkem takového po-
stupu jest, že radou jmenovaný okresní soudce
Čech čítá 23 roků, 1 měsíe a několik dní slu-
žebních, kdežto jmenování Němci slouží teprve:
jeden 19 roků, 1 měsíc a několik dnů, a druhý
17 roků, 4 měsíce a několik dnů; že dále Česi.
kteří jsou nyní na řadě, slouží od 23 roko,
6 měsíců — do 22 roků — naproti tomu Němci
od 21 roků, 2 měsíců do 20 roků 2 měsíců a že
Češi v posléz uvedeném služebním stáří daleko
od jmenování jsou vzdáloni. Krásné to poměryí
Česká veřejnost a kruhy poslanecké měly by
této práci gormanisační věnovati náležitý zřetel.
— Jak se germanisuje zemské finanční ře-
ditelství moravské, vyložily „Lidové Noviny
16. t. m. U finaněního ředitelství brněnského
obsazovala se dvě místa vrchních radů. Jedním
z nich jmenován byl fin. rada Markus Kohn,
druhým dr. Karel Greger, dosud ministerský ta-
jemník v ministerstvu financí. Presidium brněn-
ského finančního ředitelství navrhlo kandidáta
jiného, ale propadlo. Jmenován byl dr. Greger,
aby jím posilněna byla německá država ve finan-
čním ředitelství moravském. Jmenováním úřad-
níka z ministerstva byli odstrčeni úřadnici u re-
ditelství toho působici poměrně nejsnáze.
#22
alto_textblock
#22
muškát, samá starousedlá, domaci flora. Kdepak ten-
krát, řekněme, palmy! Hlavním činitelem bylo počasí.
Chovalo li se vlídně, bylo v aréně veselo. Nejen
proto, že v tom smyslu řízen byl repertoir, ale proto
hlavně, že jevištěm vanul svěží duch mladosti: vždyt
většina našeho divadeiního souboru prožívala na
hradbách svoje mladá léta. Považme, že při zahájení
r. 1869 nebyl Mošna u našeho divadla ještě plných
sedm let, Sefert teprv sedm a Krössing vtělil se do
souboru až o rok později. Z žijících, aktivních vy-
jmenoval jsem tu všecky.
V roce otevření areny zemřel Kaška. Rázovitá
osobnost v komických šaržích. Neruda jej na výsost
cenil v lidových postavách domácích praci. V pořadu
her, které v areně ovtádly, byl Kaška málo postrádán.
Domácí starši produkce nedostala se tam často
k slovu. I na Tyla se zapomínalo, na Klicpero, na
Macbáčka.
Začátek učiněn byl slibný. Zahajovalo se Kolá
rovými »Mravenci«, bujným obrázkem ze staré Prahy
osmnáctého stoletf. Zpěvní vložky komponova! Vojtěch
Hřímalý
V lednu před zahájením vypsala správa diva
delní tři ceny na vezelé hry, které se měly stáli kry-
stalissční osou připravovaného podniku. Všechny tř
ceny byly uděleny, ale hry, poctěné na prvém a na
druhém místě, při provedení úplně selhaly, jediné
Stolbova fraška »Krejčí a švec«, již doslato se ceny
třetí, uchytila se slibně na jevišti, prožila na něm
deselileti a nelze jí ani dnes ještě počítati k mrtvým.
Mladistvý Štolba byl tenkrát již autorem několika
veselých aktovek a v poctěné hře pokusil se o frašku
lokálně pražsky zabarveného koloritu, v níž vedl.
časových narážek zřejmá je snaha po životném for-
mování typických figur
Z ostatních domácích prací, na hradbách uve-
dených, nepřežila vzdušné divadálko ani jedna.
Repertoár ovládla z Vídně importovaná, na do-
mácí naše poměry přešitá fraška a pařížsků opereta
První velkou trefou areny byli Offanbachovi »Ban
dité«. Pařížský mistr byl u nás již výborně pověřen
svým »Orfeem v podsvělí« a několika aktovými ope
retami. Hrály se v divadle Prozatímním. Mošna jako
Jupiter založil svoji pověst komika-improvisátora.
pěvce a groteskního gymnastika. Šamberk, medo-
zvuký Romeo ve vzpominkách našich matek a ba-
biček, pohodil tragický vavřín a oblék! červenou kukli
prince z Arkadie. Třetím ve spolku stal se Fran-
kovský, nástupce Kaškův, jenž přízeň pražského
publika získal si již o rok před tím v podniku Pavla
Svandy v areně ve Pštrosce. Trojice těchto komik
měla v hledišti neobmezený kredit. K nim družil se
Seifert, tenor boflo okonzlující roztomilostí. Nikdo
snad nelušil, co v něm roste opravdovému umění,
když probáněl se v šaškovské čapce Tremolina,
když vyšlapoval si v parodistických pósách náčelníku
banditů, když plýtval humorem i hlasovými rejstříky
lahodného svého barvtonu iako salonní pvtlák Mar-
#23
alto_textblock
#23
rassou. Ale lví dráp pročníval již tenkrát z lé kukle
nevázanosti a šprýmů. Jak dovedí se pohybovati,
s jakou jistotou, pružnosti a elogancí ; jak uměl pojn
tovati v řeči, jak nuancoval ve zpěvu. Vedle Sei-
ferta rychle do obliby rostl Krösing. Výbornou
subretou byla paní Seifertová, vedle ní oplalňevala
svůj mnohostranný talent paní Maislerová, na vělší
pěvecké partie později přibyla sl. Boschetti. A ko-
mické báby mistrně představovala nezapomenutelná
Hynková. Přívlastek nezapomenutelná přísluší nepo
chybně ovšem i Josefině Čermákové, veseloherní mi
lovnici vynikajících kvalit. Fo odchodu Rl išky Peškové
od zemské seěny zdědila její obor i její oblíbenosl.
Na remplacanty mělo naše malé divadlo neobyčejné
štěstí. Čermáková účinkovala na hradbách jen ve
třech saisonách, potom odešla do Němec a odlud
vrálila se dvakrát nebo třikrát jako host.
Na výpravu jeviště v aréně věnovalo se mini-
mum. V subuitulu divadelní cedule četío se přečastot
Kouzelná fraška se zpěvy, tanci a skupeními, ale
fantasii diváctva ponecháno bylo volné pole. Tančilo
osm baletek a zpíval kde kdo. I pan Kolár mladšía
pan Chvalovský dali se někdy slyšet. Světelné efekty
omezovaly se na přízemní obňostroj, vypalovaný
v pozadí jeviště k závěrku, když se setmělo. Ohňo
stroj konán byl jen za přiležilosti zvláště slavnost-
ních, jakou byl pravidelně předvečer Mošnova svátku,
jeho benefice K ní putovali diváci, kteří třeba po
celý rok divadlo nenavstívili. Populárnost jména
Mošnova stála již tenkrát v zenitu.
Potíž nemalá byla v aréně, když scéna vyžado-
vala tmu. Nad vzdušným stropem hlediště smálo ne
sluničko a po jevišti tápaly osoby v černu noci.
Království za ilusi! Ale přes lakové záhady přená-
šeli se tenkrát hravě. Byla na příklad známá
noclebářská scéna v »Lumpaci vagabundu«. Veselému
trojlfstku ustlala v hospodě děvečka na podlabu
slámu, dala dobrou noc, lojová svíčka se sloukla,
jonáci usínali.
Ve snách zjeví se jim v planoucích číslicíeh
číslo losu, který jim Štěstěna podstrčila. Ale než
transparent vyplul z kulis, jeden ze trojice vslává
Je to rtuťovitě pohyblivý krejčík. »Co tě čerti berou
Proč nespíš?« brouká naň nevrle rozespalý šven.
»Sluničko mně šimrá do nosu, dám si peřiny do
stínu,« odvětí krejčí, sebere otep slámy a stěhuje se
na opáčnou stranu jeviště.
Extempore, osobní dobírka, poškádlení, sou
kromý zákulisní jox, na jevišti uplatněný, byly po
mazánkou na suchém krající denní lopoty.
V kterésí kouzelné frašce hrál Frankovský usur-
pátora-krále v exotické nějaké Trantarii. Měl premiér-
ministra mluvku, jenž ke všemu hlásil se o slovo
když zasedala ministerská rada. Hrál ho Šamberk
Svrchované groteskně ten výjev prováděl. Jako když
horlivý žáček hlásí se učiteli, třepal prsty králi pod
nosem: »Já budu držet řeč.«
»Nic, nic, žádnou řeč, na to nemáme kdy,« po
#24
alto_textblock
#24
každé ho odbyl monarcha. Ale jednou usmyslits
potentát Frankovský variaci V šalně při oblékání
upozornil kolegy, že na Šamberka něco chyslá. Zá-
kulisím šlo to jako po telefonu. Dejte si pozor, lidi-
čky, dnes Frankovský Šamberkovi provede nějakou
taškařici. Zpraven byl kde kdo, i kulisáři a hasiči,
jen Šamberk neměl tušení o nástraze.
Přišla seéna ministerské rady.
Premier se hlásí: »Já budu držet řeč.«
»Tak drž !., odpoví mu král.
Za kulisami chechtání, jako když uniká pára
záklopkou. V ministerském tětesu nemožné obličeje,
prolahované grimassou potlačovaného smíchu
»Tak drž!«, opskuje majestát a tské jemut
potrhuje koutky.
Samberk, výborný improvišátor, jemuž nikdy
nebylo o slovo, tentokrát je perplex. Vypoulí oči.
našpulí ústa a propovi v komickém úžase: »A to je
divnej král!« To bylo vše, čím se retoval. Na jevišti
a v kulisách erupce smichu, jistě tentokrát větší než
v hledišti.
Aréna vznikla z popudu člena divadelní správy
dra. Antonína Čížka. Trvala šest saison. Když padly
hradby, přestěhována byla do nížiny vinohradské na
pozemek proti Pštrosce, nynější zabradě Hainovské.
Jedno období, v době rozkolu staro mladočeského,
sloužila jako vzdorodivadlo staročeskému dražstvu,
když zemský ústav spravovali Mladočeši. Viděl
však smír mezi rozvaděnými soupeři a dosloužila
družstvu spojenému až do doby, kdy olevřeno bylo
divadlo Nové české.
Aréna založena byla z důvodů finančních, ale
posloužila našemu divadelnictví i ve smyslu vyšším.
Spopulárněla potřebu divadla v nejširších vrstvách
byla hereckému souboru volnou a veselou školou,
školou na čerstvém vzduchu a božím slunci. Však
jich už není muoho z toho souboru.
Trudno je při pomyšlení na tu řadu hrobů našt
první herecké výzvy.
Končím vzpomínku malou obměnou slov ze
Stroupežnického »Furiantů«:
»Ať se na těch jejich rovech tráva veseleji za-
zelená, aby věděli, že nejeden pamětník s láskou na
ně vzpomíná.«
#25
alto_textblock
#25
Dramatické umění.
+ Ostalky Heleny Modrzejewsků v Krakově.
Z Krakova, 16. července. Včera přivezena byla
mrtvola polské herečky Heleny Modrzejewrské, která
byla převezena z Ameriky a vystavena v kostele
Sv. kříže. Pohřeb koná se zejtra na ústřední
běbitov nákladem obce do zvláštní čestné hrobky.
Nad hrobem promluví ředitalé krakovského a Ivov
nnee
ského divadla.
no r
#26
alto_textblock
#26
Jubilejní dar čtvrt milionu korun
Národní jednotě pošumavské.
Na jubilejní dar dále přispěli: Obecní úřady
v Téšovicích K 378, v Chotěšinech u Vys. Mýta 3.50
v Tuháni 9.—, v Kozlově 7.10. v Nekmíři 9.50.
v Jaroslavicích 10.58, v Malé Třebejcině 4.28, v Sob
čicích u Hor. Újezda 12.08, ve Vojicích u Horního
Újezda 14.—, v Úhořilce 4.—, v Drachkově 5.10.
úřad král. města Saného 202.40, městský úřad ve
Mšeném u Budyně 20.60, obecní úřad ve Strýčkovi-
cích 9.50, ve Žbraslavi 34 34, v Čisté 32.—, úřad-
nici c. k. poštovního úřadu v Čisté 1.50, obecni
úřad v Předboji 7., v Mileticích 8.40, v Klobukách
17.26, v Kokovicích 6.16, ve Štenci 3.30, v Selibově
5.40, ve Skalech 9 02, v Soběnově 89.04, ve Vlkavě
15.—, v Hošticích 7.—, ve Tmáni 8.52, v Pažešnici
19.—, v Hořátvi 10.28, v Litichovicích 2.80, ve
Višnové 12.30, v Oujezdci u Vys. Mýta 7.—, v Le-
skovicích 4.70, v Cholánkách 8.38, ve Slavošově
13.66, v Zlivě u Č. Budějovic 25.—, v Chotěboti
81.10, ve Skuhrově u Žel. Brodu 20.—, okres. výbor
v Jičíně za obec Podůlší 4 42, městská rada v Lom
níci n. Pop. 20.—, okresní výbor v Holicích 425.66,
sbor učitelský a obecní 3řad v Benecku 18.32, uči-
telský sbor na Modré Hůrce 2.—, učitelský sbor
v Poboří 2.—, p. Jos. Kemr, říd. uč. v. v. v Domou-
šieích 1.—, učitelský sbor obecné školy chlap i
dívčí ve Strakonicích 12.—, p. V. Konopásek, učitel
v Klobukách 1.—, p. A. Masák, učitel na Kr. Vino-
hradech 5.—, učitel. sbor v Potvorově 1.—, v Mokro-
psech 2.—, v Šebířově 5.—, obecní úřad v Nov
Vsi u Chýnova 7 46, sbírka českého kroužku v Mostě
zaslaná p. JUDr. V. Bendlem, advokátem tamtét
14.08, sbor profesorský c. k. české techniky v Praze
50.—, městský úřad v Žižkově 100.—. Celkový vý
těžek sbírky diní 65.508 K 78 b.
#27
alto_textblock
#27
— Promoče. Pan JUC. Vlad. Svěrák, fin. kon-
ceptní praktikant, byl dne 12. července na české
universitě Karlo-Ferdinandově veřejně prohlášen do-
ktorem práv. — Pan JUC. Ladislav Erben, kandl-
dát advokacie, rodem ze Žižkova, bude v pondělí 19.
července 1909 o 121. hod. odpol. na vysokém učení
Karlo-Ferdinandově doktorem práv prohlášen. — Pan
MUC. František Kňůr z Brumovic na Moravě, bude
dnes v sobotu dne 17. července 1909 o 1/412. hod.
pol. ve velké aule staroslavné c. k. české universily
Karlo-Ferdinandovy v Praze doktorem voškerého lé-
kařství veřejně prohlášen. — Pan MUC. V. Kňou-
nek z Plačic v Čechách, asistent zubního lékaře
MUDra. Karla Wachsmanna Praha-II., byl dne 10.
t. m. na staroslavném českém vysokém učení Karlo-
Ferdinandově veřejně prohlášen doktorem veškerého
lékafství. — Pan JUC. Ludvík Košek, rodem
z Král. Vinohradů, c. k. finanční konceptní prakti-
kant u c. k. berní správy v Praze-II., byl dne 16.
července 1909 o 3/41. hod. polední na c. k. české uni-
versitě Karlo-Ferdinandově v Praze doktorem ve-
škerých práv veřejně prohlášen.
— Z české techniky. Inženýr pan Emanuel
Řehák, rodem z Kabátů v Čechách, podrobil se
dne 15. t. m. druhé státní zkoušce z odboru staveb-
ního inženýrství a uznán byl způsobilým s vyzna-
menáním. — Pan inženýr Jaroslav Tietz z Rožmi-
tálu podrohil se dne 7, t. m. druhě státní zkoušce
z odboru techn. chemie a uznán jednomyslně způ-
sobilým s vyznamenáním.
— Z kruhů lékařských. Pan prof. MUDr. Václav
Rubeška bude od dnešního dne do konce srpna
dlíti mimo Prahu.
— Úmrlí. Ve čtvrtek zemřel na Kladně p. Jan
Tittelbach v 59. roce věku svého. Pohřeb bude
zejtra z kaple závodní nemocnice Pražské železář.
spol, na hrbitov kladenský.
— Pohřeb p. MUDra. Gustava Brandejsa
koná se zejtra o 4. hod. odpol. z kaple českého pa-
thologického ústavu na hřbitov olšanský.
— Volby do zemské pojišťovny druhého vše-
obecného pensijního úatavu v Brně. Brno, 15. čer-
vence. Dnes konaly se volby do výše jmenovaněhe
ústavu, při nichž zvoleni byli: Pres. zvolen Podbrd-
sk. Za zaměstnavatele: Členové výboru