#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 3. listopadu. 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 303.
#4
alto_textblock
#4
Ma ranní a večerní listy
předplácí se-
V Prazo v administracii
na měsle.
na čtvrt ieta . . . . 8 K —k
s dvoji donáškoua
měnle
na čtvrt ieta : . . . 7 K n2u
ve fillálkách-
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měslo-
na čtvrt ieti : . . . 9 K ann
s dvoji zásllkou
na dvrista: : : : k o
#5
alto_textblock
#5
ecerni
#6
alto_textblock
#6
dání.
#7
alto_textblock
#7
V drobném prodeji:
ranni čislo o sobě
zn Sh
večerni . . . . . . . za l h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerni . . . . . . . . 5h
#8
alto_textblock
#8
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., .
Tam nacházejí se též
redakce, tiskárna a ezpodice
„Národních Listů
Rukopisy se novracejí.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#10
alto_textblock
#10
Sněmovní výbory. — Nátlak na Čechy.
Z Vídně, 3. listopadu. V parlamentní bu-
dove bylo dnes plno, jakoby se konala schůze
obou sněmoven. President poslaneck
sněmovny dr. Pattai rozeslati da
včera přes 200 depeší, svoláv a ji-
cích členy jednotlivých výbor
na dnešek a zejtřek do Vídně. Přišli
také velmi četní. Odpoledne o 3. hodině a zejtra
o 10. hodině odpolední konají výbory
schůze ustavujícl.
O 12. hodině polední sešlo se předsednictvo
kola polského ku poradě, po které násle-
dovati bude konference posl. dra. Gla-
biňského s českými důvěrníky.
Ve sněmovně roste tlak k zachování parla-
mentu a parlamentarismu bez zřetele na vládu.
Tento tlak na Čechy nenabyl však ještě žádné
viditelné formy.
#11
alto_textblock
#11
Bienerthova marná naděje.
Z Vídně, 3. listopadu. »N. Fr. Pr:« uve-
řejňuje tento telegram pražský, o kterém máme
důvodnou domněnku, že jest výrobkem
videňským. »Zprávy, že bude užito přestávky
na říšské radě k novému vyjednávání s Čechy
o dělnost českého sněmu zemského a říšské
rady, nedocházejí zde víry. Myslí se, že bar.
Bienerth nemá tou dobou žádné
příčiny, aby přistupoval k Čechů
za účelem nového jednání. Dosavadní
postup vůdců českých nepřesvědčil ministerského
předsedu, že se doporučuje dáti podnět k no-
vému vyjednávání. Naopak musí sv. p. Bienerth
čekati, až Čechové sami k němu při-
jdou, poněvadž vždy prohlašovali ochotu
k vyjednávání a určitým zárukám. Sankei jazy-
kových osnov byl podán opětně důkaz, že po-
stavení bar. Bienertha, jenž není potírán pouze
Čechy, nýbrž také Maďary, jest pevnější, než
kdykoliv jindy a že jeho politika doznává bez-
výhradného uznání korunou.«
#12
alto_textblock
#12
stav. — Císař svolil, aby ředitelové státních
drah, vyznamenaní titulem dvorního rady, Viktor
Marek a Stan. ryt. Rybicki, byli zařaděni
ad personam do čtvrtě bodnostní třídy státních
úřadníků. — Císař udělil ministerským radům
v ministerstvu železnic dru. Karlu svob. pánu
Rummlerovi z Aichwehru a dru. Viktoru
Rudlovi titul a charakter odborové h
přednosty. — Císař svolil, aby náměstek
ředitele státních drah dr. Rudolf Schmi tz,
vyznamenaný titulem vládního rady, byl zařaděn
ad personam do V. hodnostní třídy státních
úřadníků a udělil mu při té přiležitosti bez po-
platku titul dvorního rady. — Císař povolal k
funkci tyto nikoliv stálé, odborně technické
členy patentního úřadu, jimž vypr.
šelo funkční období: Ph. dra. Karla Doma-
lIpa, profesora na české vysoké škole tech-
nické v Praze, Ph. dra. Ferd. Lippic ha,
dvorního radu, profesora na německé unive-
sitě v Praze, Antonína Nydrle, cisařského
radu, ředitele lihovarnické školy a pokusné sta-
nice pro lihovarnický průmysl v Praze, Ph. dra.
Jana Puluje, profesora na německé vysoké
škole technické v Praze, dra. Julia S tokla su,
dvorního radu, profesora a ředitele chemicko-
fysiologické pokusné stanice na české vysoké
škole technické v Praze, Ludvíka Storcha,
profesora na německé technické vysoké škole
v Praze, Františka Stübchen- K i rch n era,
ředitele odborné školy tkalcovské v Liberci.
Rodolfa Vamberu, profesora na báňské
akademii v Příbrami. Vojtěcha Velf!í ka,
dvorního radu, profesora na české vysoké škole
technické v Praze.
Z Vídně, 3. listopadu. (K. k.) »Wr. Zeitg
oznamuje: Ministr veřejných praci jmenoval
inženýra Karla Fohringera, učitelem v IX
hodnostní třídě na německé státní průmyslové
škole v Plzni.
#13
alto_textblock
#13
Uherská krise.
#14
alto_textblock
#14
nického svazu, 1 člen stvany středních stavů,
23 národní liberálové, 9 svobodomyslných a 22
sociální demokraté. Zítra a pozítří koná se ještě
posledních 11 užších voleb.
#15
alto_textblock
#15
Příhoda na srbsko-turecké hranicl.
Z Cařihradu, 2. listopadu. (K. k.) Srbský
vyslanec podal Portě notu pro příhodu, jež se
udála dne 26. října u Madentepu na hranicích
turecko-srbských. Turečti vojáci stříleli totiž na
srbskou stráž pohraniční, která, jsouc jimi
k tomu vyzvána, překročila hranice, aby hle-
dala na území tureckém pachatele krádeže. Při
tom byli na srbské straně jeden poddůstojník
2 vojáci usmrceni.
#16
alto_textblock
#16
Obecní volby v Novém Yorku.
Z Nového Yozku, 2. listopadu. (K. k.) Z
dnešních obecních voleb byl Tammany
Hall poražen. Byl zvolen pouze kandidát
na místo starosty, někdejší soudce Gaymor. Na
úřady městského ministra financí a presidenta
městské rady byl zvolen kandidát spojených re-
publikánů a neodvislých demokratů, kteří vystou-
pili velmi ostře proti špatnému hospodářstvl
Tammany Halla. Výsledek těchto voleb připra-
vuje Tammany Halla o všechen vliv na měst
skou správu.
#17
alto_textblock
#17
Obecní volby v Londýně.
Z Londýna, 3. listopadu. (K. k.) Reute-
rova kanc. oznamuje: Dle konečného výsledku
voleb do londýnské municipality byly ve městě
i na venkově seciální demokraté všude poraženi
#18
alto_textblock
#18
Rokování o finančních předlohách v anglické
#19
alto_textblock
#19
sněmovně.
#20
alto_textblock
#20
zůstal, poněvadž by jinak situace stejně dost
povážlivá stala se nerozuzlitelnou.
Z Athén, 3. listopadu. Rozložen
anglických válečných lodí a přl
jezd ruské válečné lodi do přístavu
falleronského způsobilo veliký rozruch a nevoli.
Situace jest spletitější než kdykoliv jindy. Roz-
šiřují se zprávy, že král nesouhlas
s pobytem cizích válečných lod-
v řeckých vodách a nepomýšl
dovolávati se ochrany velmoe
ochranných. Obyvatelstvo chová se vyčká
vavě, neboť nikdo nevi, jak věci se vytváří
Zatím roste konflikt mezi mladý m
a starými důstojníky námořními
Obě strany domáhají se podpory a pomoci lígy
vojenské-
#21
alto_textblock
#21
Reorganisace politických stran
v Anglii.
#22
alto_textblock
#22
(Pův. dopis „Nár. Listů)
#23
alto_textblock
#23
Z Londýna, 31. října.
#24
alto_textblock
#24
Jochranáři v poměru ke svým členům a zaměstnava-
telům. Podaří-li se dostati do řad konserva tivnícl
ochranářů dostatečný počet dělnictva, mohli by pří-
vrženci tarifní reformy nabýti vrchu.
Vzhledem k tomu jest zajímavým zjevem utvo-
ření nové skupiny konservativních poslanců, totiz
dělnických liberálních unionistů. V střediscích prů-
myslových a v City kolují suskripění listiny, kter
se plní podpisy, aby se opatřily dostatečné fondy
na vydržování dělnicko-konservativních členů parla-
mentu, ktelí, jak se očekává, budou zvolení v okre-
sech, jež držela posud labour party.
Čistí socialisté se ovšem ke konservativcům ne-
připojí, ale četní dělníci, kteří jsou především trade-
unionisty a nenávidí socialisty, naleznou v této nové
skupině staré strany konservativní útulek proti auto-
kracii krajního křídla labour party.
Je viděti, jak se staré strany politické v Anglii
snaží zreorganisovati v nynější krisi. Výsledek těchto
snah posud nelze předvídati.
J. Coudurisr.
#25
alto_textblock
#25
Otevřený list
#26
alto_textblock
#26
Jeho Excel. baronu Bienerthovi,
t. č. předsedovi ministerstva
#27
alto_textblock
#27
ve Vídni !
#28
alto_textblock
#28
Excellence,
#29
alto_textblock
#29
Starost e mandály
Ze Lvova, 3. listopadu. Stapiňski chce za-
slati předsedovi Slovanské jednoty plsemnou
výzvu, aby neprovozovala obstrokci, peněvadz
touto poškozuje se zájem širokých vrslev
lidových.
#30
alto_textblock
#30
Nojapná výtka.
Z Vídně, 3. listopadu. Několik vídeňských
hlupců zaslalo „Deutsches Volksblattu“ přípis,
ve kterém se pozastavují nad tím, jak mohl c. k.
telegrafní úřad odeslati depeši Národní rady če-
ské, adresovanou koruně, oslovené: „Vaše krá-
lovské a císařské Veličenstvo“, kdežto prý jest
oficiální titul „Vaše císařské a královské Veli-
čenstvo“ Zasílatelé-hlupáčkové nevědí, že pro
Čechy jest císař králem a že nositele koruny
oslovuje každý národ napřed titulem svým.
Chorvatština jediným úřadním jazykem v Dal-
macii.
Ze Štyrského Hradce, 3. listopadu. „Tages-
post“ oznamuje ze Zadru: Místodržitel Nardelli.
meškaje v Dubrovníku, pravil k úladníkům
jej vítajícím, že mchou odnynějška uži-
vati výhradně chorvatského ja-
zyka jako úřadní řeči, poněvadž vlaština
prestala býti v Dalmacii jazykem úřadním.
Alexandr bar. Helfert.
Z Vídně, 3. listopadu. Alexandr sv. p.
Helfert, slavný bistorik a učenec, slaví dnes
90leté narozeníny v úplné svěžesti duševnía
při plném zdraví.
#31
alto_textblock
#31
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 3. listopadu. (K. k.) »Wr. Zeitg.
oznamuje: Císař propůjčil stav svobodného pána
polnímu zbrojmistru Eduardu Beschimu.
inspektoru pevnostního dělostřelectva, který z
vlastní žádosti vstupuje do výslužby. — Císat
udělil kancelářskému řediteli nejvyššího hofmi-
strovského úřadu pana arcivévody Bedřicha.
dvornímu radovi a majorovi m. sl. Emerichu
Kohlovi boz poplatků rakouský rytířský
#32
alto_textblock
#32
Z Vídně, 3. listopadu. »Frmdblttu.« telegra-
fují z Pešti: V politických kruzích čeká se na-
dějně další vývoj věcí. Nastávající ministerské
radě přisuzuje se zvláštní důležitost a doufá se.
že již v době nejblizší nalezen bude způsob.
kterým. bude krise rozřešena uspokojivě. Na
mínisterské radě, jež se koná ve čtvriek, ne-
stane se ještě konečné rozhodnutí, avšak sítuae
podstatně se vyjasní. Dojde-li ke kooperaci
rozbije se strana neodvislosti. President Justl
se svými přivrženci přejde do oposice. Stran
sedmašedesátníků bude sešikována.
Francie a Rakousko.
Z Paříže, 3. listopadu. Proslýchá se prý
z dobrého pramene, že francouzský ministr za-
hraničních záležitostí Pichon Izvolskému pro-
hlásil souhlas Franeie s balkánskou politikou
rusko italskou, avšak dodal, že Francie nepřipojo
se k žádné akci protirakouské.
#33
alto_textblock
#33
Dohra ke koupi Schneiderových děl pro srbskou
armádu.
Z Bělehradu, 3. listopadu. Bývalý před-
seda dělostřelecké komise, která doporučila k
koupi děla ze známé továrny Schneiderovy
v Creuzotu, plukovník Simko Kasidolac zemře
před několika dny. Berní úřad zjistil, že zůstavi
na hotovosli 900 000 franků a dva domy. Kasi
dolac byl do nedávna nemajetný. Členové dělo
střelecké komise plukovníci Rašič a Vlašič, pak
major Božidarovič, kteří postaveni byli pře
vojenský soud, budou odsouzeni ve dnech noj-
bližších tribunálem neveřejným.
#34
alto_textblock
#34
Ještě o schůzi v Racconigi.
Z Cařihradu, 3. listopadu. (K. k.) Dle
»Ikdamu« ujistili ministří zahraničních záležito-
stí Tittoní a Izvolský turecké velvyslance v Římě
a v Petrohradě, že se v Raceonigi nestalo žádné
usnesení v neprospěch Turecka.
#35
alto_textblock
#35
Užší volby v Sasku.
Z Drážďan, 2. listopadu. (K. k.) Při dneš-
ních užších volbách do druhé stavovské sně-
movny byli zvoleni: 10 konservativců, 1 člen
rolnického svazu, 1 člen strany středních stavů,
13 národních liberálů, 6 svobodomyslných a 5
sociálních demokratů. Celkem je nyní zvolen
80 poslanců a to 24 konservativci, 1 člen rol-
#36
alto_textblock
#36
Z Londýna, 2. listopadu. (K. k.) Dnes započal
třeti čtení finanční předlohy, které je vypočítáno n
tři dni. Austen Chamberlain navrhoval za-
mitnuti předlohy. Problásil, že sice mnohé nedostatky
byly vymýtěny ze zákona, že však výtky oposice
proti jeho hlavním zásadám jsou tytéž. Opětoval svou
kritiku nad pozemkovými daněmi a daněmi z koncesí
a pravil, že největší vadou rozpočtu je, že byl vy
pracován s přáním a zřejmým úmyslem uvrhnout
zvláštní břemena na zvláštní kruhy obyvatelstva
jimiž vláda opovrhuje a které pronásleduje. Oposic
soudí, že by byl lepší způsob vyhověti finančním
potřebám. Chamberlain skončil slovy: Učma se z
zkušenosti svých osad a cizích zemí! (Ironická po-
chvala u liberálů.) Nechť přepych bobatých má svů
podíl na daních a nechť velké množství dováženéh
zboží z ciziny rovněž přispěje svým clem trhu
z něhož béře užitekl
Odpovídaje předešlému řečníku prohlásil a tton-
ney- general, že vláda, rozšiřujíe daňové pod-
klady, měla po ruce tři způsoby, mezi nimiž nebyla
volba obtížnou: daň na nezasloužený a často úplně
neočekávaný přírůstek z hodnoty, pak zdanění průmy-
slu a konečně práce ve formě daně na všeobecnou
spotřebu. Vláda rozhodla, že nejvhodnějším daňovým
objektem je přírůstek z hodnoty, je však zřejmo, že
Chamberlain chce zdaniti obchod a práci; popírá
rozhodně, že by rozpočet byl socialistickým. Předlo-
žený zákon povznesl finance do vyšší sféry. Aoglie
dala se cestou pokroku a vybředla ze zlých dob, kdy
chudí musili poskytovati užitek vyvolenéč ásti celku.
Proti tomuto způsobu politiky čelí návrhy rozpočtu
Nechť oposice působí k zmaření těchto návrhů a čím
více budou skříženy, tím více bude se o nich deba-
tovati a s tím větší rozhodností bude nalehati angli-
cký lid, aby lyto návrhy byly také uskutečněny
Uskutečnění jich mohlo by se pak státi ve formách.
které by u unionistů vzbudily politování, že byl
proti rozpočtu.
Snowden (dělnická strana) prohlásil, že roz
počet je jenom poněkud socialistickým a nikoliv re-
volučním, neboť by předešel revoluci. Tento parla
ment musí něco učiniti, aby odstranil velké nerov
nosti mezi bohatstvím a chudobou, mezi přepychen
a bídou. V další své řeči proti tarifní reformě zmíni
se pak Snowden o nedávných volšách v Německu.
které byly vybojovány výhradně pod dojmem nedáv-
ných daňových zákonů. Všichni němečlí socialiste
jsou následkem svých bolestných zkušeností pro volny
obchod. Možno-li dociliti zdaněním ciziny příjmo
proč neučiní lak Německo?
#37
alto_textblock
#37
Revoluce v Nicaragni.
Z Nového Yorku, 3. listopadu. (K. k.) Dle
telegramu presidenta Zelaye, došlého na zdejší
konsulát nicaragujský, utrpěli revolucionáři u zá-
toky San Carlos od vládního vojska velkou po-
#38
alto_textblock
#38
rážku.
#39
alto_textblock
#39
Kritický stav v Řecku.
Z Paříže, 3. listopadu. (K. k.) Zvláštní
zpravodaj »Matinu« sdéluje z Athén, že král
prohlásil, že zůstane, pokud se bude jednati
ústavně. Ostatně přeje prý si každý, aby král
#40
alto_textblock
#40
Doplňovací volha v Bermondsey, při níž zvítězi
konsorvativní kandidát, nepřekvapila nikoho, kdo sle-
duje z blízka ode dvou let pomalý, ale jistý vývoi
velebi anglických.
Sliby, učiněné r. 1906 liberály, nebyly dodrženy
krise, způsobená nedostatkem práce, zhoršila poměry
a v městech nestačily dělnické pense, poskytnute
liberální vládou, aby vyvážily bídu, zaviněnou ne-
zaměstnaností ve střediscích průmyslových. Všichn
chudí nejsou staři,
Volba v Bermondsey potvrdila tedy, co se již
vědělo: města v celku a zvláště střediska průmyslová
jsou pro ochranu anglického průmyslu a tarifní re-
forma tu nalézá každým dnem více nadšených přív
ženců. Za to však je velmi nesnadno určiti přesně
mínění venkova.
Vím sám, že mnozí vynikající členové konserva-
tivní strany jsou přímo proti zamítnutí rozpočtu lor-
dy, neboť, jak říkají, sedláci, třeba jsou smýšlení kon-
servativního, mají nyní málo sympatií pro velkostat
káře. Kdyby se příští volby měly konati s heslem
pro sněmovnu lordů nebo proti ní, sotva by se na
venkově sehnala většina pro vyšší sněmovnu.
Tento názor sdílí velký počet konservativnic
poslanců a také prý lord Lansdowne, vůdce strany
konservativní ve sněmovně lordů.
Volba v Bermondsey znesnadní zmírňovací úloh
konservativců, kteří chtěli odsunouti všeobecně vol-
by ještě o několik měsíců a kteří si přejí, aby lor-
dové přijali rozpočet, aby prý se takto zemi uká-
zaly bezprostřední následky finanční politiky Lloyda
George. Za osm nebo deset měsíců poznají prý děl-
nické třídy na svou škodu, co znamená zastrašovat
kapitál a vymačkávati kapitalisty bez ochrany prů-
myslových výrobků země. Vítězství, jehož by kon-
servativci mohli dobýti za rok, bylo by dle přesvěd-
čení konservativních kruhů tak veliké, že by se stra-
na tarifní reformy mohla udržeti u vlády deset let
kdežto poloviční vítězství v lednu příštího roku při-
neslo by do politického života rozvrat a neprospěl
by valně finančním zájmům „City“ a velkých měst
Ostatně je při volbě v Bermondsey zajímavý tak
poměr hlasů. Konservativní kandidát Dumphreys
jenž kandidoval na program ochranářství, dostal 427
hlasů, tedy většinu 987 hlasů proti liberálnímu kan-
didátovi Hughesovi, jenž obdržel jen 3291 hla
Úspěch konservativců je tedy značný vzhledem k to
mu, že roku 1900 měli zde konservativci většinu pou-
ze 300 hlasů a roku 1905 zvítězili liberálové většinou
1759 hlasů
Ale korservativci dosáhli vílězství jen násled
kem rozkolu liberálů a socialistů. Socialistický kan-
dídát dr. Salter, stejně přívrženec volného obchodu
jako jeho liberální protikandidát, dostal 1435 hlasů
Přes vítězství konservativců má tedy Bermondsey
posud většinu 448 hlasů pro volný obchod a pro
ochranářství. Kdby se strany, stojící proti ochranář
ství, spojily v případě nebezpečí na základě spoleě
ného programu „íree trade“, bylo by vítězství ochra-
nářství ještě na řadu let pochybno.
Je pravda, že socialisté nejsou všichni přívržen
volného obchodu. Trade-unions kloní se ponenáhlu
k myšlence ochrany, která jim nemůže býti nesym-
patická, neboť trade-unions samy jsou největšími
#41
alto_textblock
#41
my učitelé máme vzbuzovati v srdcích svěřené
nám mládeže lásku k dynastii, zákonu a t. zv.
širší vlasti. Máme vypěstovat v duších příštích
občanů úctu k ústavě a institucím státním.
Důvěru v absolutní spravedlivost všeho, co
souborně zoveme „státem“.
Nám však, českým učitelům, politický
stav posledních dob přímo znemožňuje plniti
tento občansko-vychovatelský úkol. Víme sice,
že politika do škol nepatří; ale nelze nám
býti hluchými a slepými vůči všemu, co se
kol nás děje, a uzavřit srdlce svá trpkosti, po-
bouření a hněvu z toho všeho ponižovánía
odstrkování, jež národ náš zvlášť v posledních
letech zakouší.
Či můžeme rozhorovat se pro spravedlivost
a objektivnost vládních autorit, když víme,
co se děje s našimi školami v severních Čechách,
na Moravě, ve Vídni, Poštorné — a co s ně-
meckými?
Když víme, jak vypraveny jsou střední
školy české a jak — německé?
Když vídíme, jak vysloveně po-
třebná universita na Moravě se nám od-
pírá — ač vydržuje se zbytečná ně-
mecká v Černovicích?
Když vidíme, jak vší státní autoritou na
úkor vážného občanstva chrání se chlapecký
vzdor německých studentů — ale jak suspen-
duje se právo volného pohybu a shromažďo-
vací ve Vídni, Jablonci a j., jde-li o Čechy?
Když čteme rozsudky nad demoustranty
pražskými a — prachatickými, duchcovskými,
vídeňskými? Když si připomeneme revoltu
německých soudců v Chebu proti — zákonu?
Když jmenování soudců? Železničních úřad-
níků státních drah? Poměry na poště? Ve
státních úřadech vůbec?
Stopujeme-li celý ten složitý řetěz křivd
a ústrků ve všech oborech veřejného života a
ucítíme-li na své tváři ponížující políček, kam
jen se vrtneme?
Jak máme vštěpovat víru v zákon —a
nelhat?
Jak máme budit důvěru v spravedlivos
— a nelhat?
Jak máme hlásat lásku k „vlasti“, jež
nás — bije?
Excellence, jaké občany to můžeme
vychovat v těchto poměrech?
Český učitel.
#42
alto_textblock
#42
Denní zprávy.
#43
alto_textblock
#43
— Sankci alpských zákonů zemských a od-
chodem ministrů dra. Bráfa a dra. Žáčka jsou
Němci vůbec a čeští Němci zvlášť pro nynější
okamžik nasyceni. Jsou ve výborné náladě, jsou
opojeni porážkou a fiaskem, jež prý utrpěla Slo-
vanská jednota a těší se, že nyní teprve budou
#45
alto_textblock
#45
1 „Aurora borealis“ se v tomto saloně sá-
zela, tiskla i vázala do prkének od bedniček
konservových, a na velké Singrovce obuv se šila
všelijaká i postroje pro pony a psy ..
Kolik dotazů musejí námořníci, výpravy se
zúčastnivší a nyní službu dozorců zastávající.
zodpovídati! Ale činí tak vlídně a s ochotou.
zároveň upozorňujíce na „exhibition“ nedalek
odtud na Savoy Street se nacházející, tam, kde
vlajka Johna Bulla vesele vlaje, že prý jest vše-
cko důkladně znázorněno. . ..
Poslechneme. Pohlédnu na vstupenku: jsen
skoro 30.000! Četná tedy návštěva — ač vý-
stava teprve krátký čas jest otevřena, což nej-
lepším jest svědectvím, jak anglické obecenstv
živě zajímá se o každý nový objev, o každy
nový pokrok ve vědě.
Velký sál v prvém patře poskytuje vskutku
zajímavý obraz celkovým uspořádáním, jemuž
četné zdařilé fotografie dodávají mile dojímajíe
přesvědčivosti, bohatou ukázkou nerostů v tom
jsouce podporovány (z nichž krásné krystaly
sody vynikají i úlomky bludných balvanů a lávy
Erebusu) i ukázkami mořské fauny (hvězdie
chaluh, korálů) i četnými vejci racků, tučňáko
a jiných ptáků. Zásoby konserv a pak sušenýeh
zelenin výborně se osvědčivších a vypuknuí
skorbutu zamezivších, vyplňují jedno pořad
(jaká to příležitost pro firmy k vydatné rekla-
mě!!), jehož protějšek uspořádán jest z výstroje
výpravy, z šatů, stanů, sani, spacích vaků, lyži
Jaký to šum panuje ve výstavní prostoře
kdy pánové i dámy — všichní s katalogem
#46
alto_textblock
#46
FEUILLETON.
#47
alto_textblock
#47
Shackletonova výstava
#48
alto_textblock
#48
Z Londýna, v říjnu.
#49
alto_textblock
#49
(Pův zpr. Nár. Listů.“)
#50
alto_textblock
#50
U nábřeží Templu kotví nepatrná, černě na
třená, vlajkami všech zemí slavnostně ozdobená
loď. Spousta diváků se tam tísní... Jméno její
„Nimrod“ ihned vysvětluje proč: Shaekleton vy
konal na ní svoji cestu k jižnímu pólu, která tak
zdárným výsledkem byla korunována.
Stal jsem se proto též rychle divákem —
a trpělivě čekal, až budu moci na palubu vstou-
piti. Asi za 1/4 hodiny bylo mi toho dopřáno
zvědavě kolem jsem se rozhlédl... Tedy
opravdu na této kocábce — jakby se snadno
o lodi 230tunové říci mohlo — tak dlouhá ce-
sta byla vykonána, cesta namáhavá, plná zálud-
ných nebezpeči? V těchto úzkých lodních pro-
storách vedla hrstka lídí svízelný, odříkáníplný
život, své zdraví v šane polárním nepohodám
vydávajíc?
A tato malá kéje byla pracovnou Shaekle
tenovou, pracovnou vůdce a kapitána zároveň
kdežto největší místnost lodní — asi 4 kroky
dlouhá a sotva 2 m. vysoká — byla „salonem“
vyhřívaným i osvětlovaným velkou lampou pe-
trolejovou, na jejimž žáru krásně do zlatova vy
píkala se slanina a z vajec k tomu se dělaly
„volské oči“ — „eges and bacon“ — národn
to pokrm Angličanů.
#51
alto_textblock
#51
atd.
#52
alto_textblock
#52
v ruce — důkladně si všecko prohlížejí
se zájmem sledují zvláště fotografie, které po-
dávají přehled nejzajímavějších fásí výpravy.
daleké sněžné pláně, ledové jeskyně groteskně
formované, s jichž stropu jakoby sta noh viselo.
přezimování „Nimroda“ v rozkošné zátoce, zá-
pad slunce nad ledovci i širým mořem, cesta
na vulkán Erebus, výjevy s tučňáky, jejich
dobromyslnost a úžasná naivnost přispěla k do-
brému humoru cestovatelů, jak v „gramofono
vém zastaveničku“ jedné skupiny jejich lze se
přesvědčiti. Následují pohledy na saně motoren
tažené a konečné dosažení nejzazšího bodu . .
Nápisů „nedotýkati se“ zde není a proto
ručky graciesních miss a ladys skoro všech
předmětů se dotýkají a zvědavě pozvedají spae
vak Shackletonův, těžký zápach po sobí kůži
kolem šířící, dotýkají se velkých brejlí s červe-
nou kaučukovou obrubou, točí ozubeným ko
lečkem, za saněmi k vůli kilometrovému počí-
tadlu upevněným a zase s roztomilostí hladí vý
borně vycpaného, skoro čtverácky se usmívají
cího tuleně.
Každý předmět k sobě vábí. A zvláště ty
krajinky polární, štětcem malíře zvěčněny, ne-
známým kouzlem přímo dýšt, krajinky s divným
nádechem fialovým a žlutavým, ozařované slun-
cem vždy mlhou zastřeným. Klid smrti nad nimi
jest rozestřen.
A náhle lidská postava v nich se objevila
a na nějském stroji dábelském ku předu se
hnala a rušila ticho milionů let . ..
Vždy dále se šinul funící netvor — až ko-
nečně x běhu svém přece se zastavil, ruce vy-
#53
alto_textblock
#53
měnily rychle řídítka za lopatu, v brzku naku-
pily na té pláni obrovské nepatrnou mohylu
sněhovou a radostí se chvějíce, zarážely do n
žerď vlajky své země rodné, mocné Anglie, na-
čež sáhly po sextantu a s netrpělivostí točily
šroubky jeho, by tento konečný bod namáhav
výpravy zoela přesně mohl býti stanoven . ..
Jaký to vzrušující okamžikl
Kdo z návštěvníků výstavy dovede se vžiti
v ono uspokojení lidské vášně, která strhává
roušku za rouškou s věčné, tajemné Přírody?
Chápeme tehdejší tlukot srdce Shackleto-
nova. Jen několik mil ještě scházelo k točně —
proklatý žaludek rozkazoval: zpět! Vždyť ch
mie posud nerozluštila problém výživných table
tek, jichž plná kapsa by vystačila na několika-
měsíční zaopatření.
Jak mrzuté, jak nevýslovně bolné! Ale po-
lární cestovatelé jistě dlouho čekat nebudou
spíše, dosavadními zkušenostmi poučeni, pře
kvapí lidstvo vítězstvím nad zdánlivými nemož
nostmi.
A jest možno, že to bude sám Shackleton
jenž povnou vůlí cíle svého ideálního snažen
A. Kabrhel.
dosáhne ...
#54
alto_textblock
#54
lindy a nyní.
#55
alto_textblock
#55
X Zemstí lékali a bradýři 1683. Zvláštní vyhlá-
skou a v artikulech sněmovních oznamovalo se jme-
nování nových zemských lékařů a bradýřů r. 1683.
Poněvadž toho roku jeden lékař zemský a dva zemšti
bradýli prostředkem smrti časně z tohoto světa vy-
kročili, tudy pak jedno místo lékaře a dvě míst
hradýřův zemských prázdná zůstaly, a dle znění
#56
alto_textblock
#56
obecného sněmov. v 1682 leta publicirovaného sne-
šení Jeho Cís. a Král. Milost nejmilostivěji resolviro-
vati ráčil, aby Jeho Mil. Cís. věrní a poslušní sta-
vové svobodnou disposicí měli, taková místa lékařův
a bradýřův zemských dosazovati, oni pak stavové
na tom se snesli, aby po smrti nynějších lékařůva
bradýřův zemských budoucně zde v Praze jen dva
lékaři zemští a v každém Městě Pražském hradýř je-
den a tak ve všech třech Městech Pražských tři bra-
dýřové zemští byli, ostatní pak platově pro ty lékare
a bradýře zemské, kteří by v krajích bydleti av
nich jak od stavu, tak i jiným země obyvatelůma
poddaným v nastalých potřebách, obzvláštně v čas
nějakého morního nakažení, při rukách býti se obli-
girovali neb zavázali, assiquirování a rozdělení být
mají: Protož dotčení stavové za lékaře zemské do kra-
je Slanského Matěje Beka, do kraje Plzenského Jana
Haana, do kraje Bcleslavského Martina Boleslava
Eberle, umění lékařského doktory přijali. Co se pak
bradýřův dotýče, poněvadž v král. Menším Městě
Pražském bradýř zemský A. Cassinis pro sešlost vě-
ku svého professí své dále dosti činiti nemůže, k bu-
doucí jeho sukcessí Jana Šarichta, kterýž na ten
čas v kraji Žateckém službu má, při nynějším jeho
platu za bradýře zemského v král. Menším Městě
Pražském a Jana Gisle budoucně na místu jeho Ša-
richla do kraje Zateckého, však ještě bez platu k pří-
saze přirustili. A v Slanském krají Ondřeje Föršana,
měštěnína král. vrchního Města Pražského Hradčau:
do kraje Litoměřického Balthazara Neumona, měště-
nína města Mělníka, do kraje Hradeckého Františka
Pichlera, měštěnína Hradce Králové, do kraje Bole-
slavského Bernarta Veltrubskýho, do kraje Lokat-
ského Jana Bachmana za bradýře zemské tenkráte
přijavše, jim také plat, a to nadjmenovaným lékařům,
každému 200 kop míšenských, týmž pak bradýřům
zemským každému po 100 kopách míš, ročně vydá-
vati povolili. A budoucně z vacirujících míst platv
ihned také do jiných krajův dle jich stavův uznání
rozdělovati sobě v moci dále poslušně zanachal.
Č. Zſbri,