ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 39eb8e50-75a3-11dc-a4d1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNI LISTY-
#3 alto_textblock #3
14. května 1308. Císlo 133.
#4 alto_textblock #4
nejrozhodněji odsoudí, ale protože se tak ne- stalo, remonstrovali velice rozhod ně poslanci Udržal, Klofáč a dr. Kramář proti chabosti ministra zeměbrany. Ministr Georgi zvláště po prohilášení předsedy „Národního klu- bu“, na svém místě nervosně poklepával prsty na pult. Vojenská správa nechať jest si vědoma že český národ takových a podobných urážel nesnese nižádným způsobem a že minuly doby ve kterých si mohli důstojníci troufati nazývat český národ zoologickými jmény a z Čechů tro- piti si šašky. Za dojmu protestu českého prot Georgimu rozešla se sněmovna velice rozechvěna
#5 alto_textblock #5
a znepokojena.
#6 alto_textblock #6
Z Vídně, 13. května. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.30 hod. Ve čtených došlých spisech byl Bern tův návrh stran zvyšování cen jednatelstvím cu- kerního kartelu a zdražování cukru spotřebitelům Se zřetelem na schválené snížení cukerní daně navr- huje se: 1. aby nezákonné jednatelství kartelu rak cukrovarů bylo rozpuštěno, 2. rayonování řepy, tímto kartelem zavedené, bylo zatím zapovězeno, poně- vadž odporuje zákonu ze dne 7. dubna r. 1870. Po doplňovacích volbách výborových pokrače- váno v rozpravě. o pilném návrhu Kolowratově. Ministr zemské obrany šl. Goorgi uznává za Zplně správné, aby s vojíny bylo slušně zacházeno Hrubé slovní urážky nebo brutální zasahování do ideálů, do náboženských nebo národních citů, odpu- zují tak, jako násilnosti. Troufá, že se poměry ještě více ziepší, až začnou působiti vydané pokyny a pro- vedení ukáže, že se netrpí beztrestně žádná nepří- stojnost. Poručíkovi 8. zákopnického pluku Seme- netzi, který přednesem kupletu urazil národní city přítomných, bylo zakázáno další vystupování. Ge- nerálmajor Dvořák přeložen z Liberce do Koloru na svou spontanně podanou žádost z důvodů rodin- ných a ne z volitické příčiny. Odmítá výpady na d stojnický sbor. (Pochvala, výkříky mezi českými ra- dikály.) Nově nastupujícím brancům peslouží se špalně vštěpuje-li se jim již při odvodu protimilitarislickým provoláními, nošením smutečních odznaků a pod odpor proti branné soustavě a neposlušnost k na- stávajícím představeným. Šnad ještě krutější než nováčkům je vojenská služha záložníkům 11. a 12. roku povolaným na cvičení. Avšak dle vládní přípovědi zruší se, bude-li schválene zvýšení kontingentu. Ostatní branci budou zákonem o podpoře rodinám záložníků zbaveni příšti aspoň starosti o výživu svých rodin. Fysické ná- mahy nebude ovšem mužstvo ušetřeno. Nevhodna jest obava, že jednostranné zvýšení zeměbraneckého kontingentu nováčků je pová žlivé se stanoviska našeho poměru k Uhrám. V poměru počtu obyvatelstva uherský kontingent převyšuje po- dnes rakouský. Uhry povolily od r. 1889 pro svou zeměbranu 250.000, Rakousko 238.058 nováčků. Ministr odmítl včerejší výrok, že rakouské země- brany, musí-li to býti, lze užíti i proti Uhrám, jako nemysl telný. Jsouce ke stejným úkolům, budou obě zeměbrany vždy jistě postupovati ruku v ruce. Posl. Seliger: Jen smýšlejí-li tak i Maďaři! Ministr: Doufám, že ano Posl. Seliger: To neni žádná záruka, Exrce lencel Ministr šl. Georgi vykládá dále branné úlevy rolníkům a pod. V zájmu domácí produkce přičini. se, aby zeměbrana stála, nokud jde o úhradu její po- třeb, na vlastních nohou. Také zavedení dovolené o žních jest úlevou, jíž bylo se dlouho dožadováno- Posl. Pospíšil protestoval, že parlament má jen kdy pro státní nezbytnosti a ne pro vlaslní potřeby lidu. Vláda svou předlohu prosadí, ale kdo ví, splní-l také své slby. Diví se, že agrární poslanci chtěj hlasovati pro pilnost návrhu a návrh samotný, ne boť předloha ta znamená pro ně zmenšení počtu děl- nictva. My, sociální demokratě, zůstaneme, jako vždy věrni svým protimilitaristickým zásadám. Budeme také ťentokráte hlasovati proti vládní předloze. (Po- chvala mezi sociálními demokraty) Posl. Udržal: Ministr zeměbrany tady dnes slí- bil, že příště bude ve věcech národních spravedli- vým a že národnostní přehmaty bude co nejpřisněj treslati. Slyšeli jsme krásná slova, ale víry v ně není, poněvadž aféra Semenetze dokazuje, že ve vojště s českým národem možno nakládati způsobem nejhorším a beztrestným. Bylo dokázáno, že mladý poručík dvakráte urazil způsobem nejhrubším český národ a také způsonem nejsprostším. Mladý ten kluk ani nezapírá. A co jsme slyšeli dnes? Že mu bylo podobné chování pro budoucnost vojenskou správou zakázáno. Myslí-li ministr, že se s tím spo- kojíme, pak jest na velikém omylu. Nikoliv. Mladý onen člověk, patrný ničema, musí býti exemplárně potreslán. Posl. Klofáč: To jest uličník a žádný dů stojník! Posl. Udržal: Národové rakouští se rozděluj na dvě skupiny: jsou národové privilegovaní a náro- dové ponížovaní. Český národ a všichni národové slo- nštl vůbec náležejí ke druhě kalegorii a přece tate
#7 alto_textblock #7
monarchie na čelných bojištích byla slmelena tako krví synů českých. Jen svojí duševní silou český národ povznesen byl k nynějšímu svému postavení Také nyní bojujeme uslavičně za svá přirozená historická práva. Z těch neslevíme nyní písmena af se stane cokoliv. V korunní radě zaseďají dva naší lidé. Těm poskylneme své podpory, nikoliv rakouské kolisavé vládě, která neslává se o nic lepší. Doufám. že vláda bar. Becka konečně zanechá nebezpečného tance mezi vejci a bude respektovati státní základní zákony a v této naději hlasujeme dnes pro vládn předlohy. (Pochvala mezi Čechy. K návrhu posl. Bugatta se rokování uzavírá a hlavními řečníky zvoleni poslanci Axmann (pro a Winarsky tproti) Posl. Winarsky vylkl známé důvody, proč jso sociální demokraté proti zvýšení kontingentu a stra- nám většiny, že nepoužily zvýšení kontingentu, aby dosáhly zákonného zavedení dvoulelé služby aspoř u zeměhrany. Jeho strana bude hlasovati proti před- loze také proto, že nemá důvěry k vládě, ktgrá sta- robní a invalidní pojišťování stále odkládá a stává s čím dále víc nástrojem klerikálů. (Hlučná po- chvala mezi sociálními demokraty.) Posl. Axmann je pro předlohu v naději, že dane sliby budou splněny. Následují věcné opravy. Posl. Wolf praví, že německo-radikální strana nebyla vládním ubezpečováním upokojena tak, aby vyslovila souhlas s nynější předlohou a povolil vládě lhůtu k podání jazykového zákona. Proto za- hájí nyní boj proti vládě. Jeho strana bude hlasovati proti pilnosti. (Hlučná pochvala mezi německými r- dikály.) Posl. Nietsche prohlašuje jménem německých poslanců z Čech, kteří jsou mu nejbližší, že jsou úplně srozuměni s Wolfovým výkladem, pokud v něm tlumočena nedůvěra německého obyvatelstva v Če- chách vládě a jednoflivým členům kabinelu a neli- bost německých poslanců z Čech a zdrží se hlaso- vání. Posl. dr. Sehreiner prohlašuje, že členové ně- mecké strany agrární se usnesli hlssovati pro pilnost K meritu předlohy poslaví se, až budou dány bezpeč ně záruky úlev. Také politické důvody nutí hlasovati pro pilnost a ponechati si rozhodnutí pro druhý pilný návrh, s nimž výbor přijde před plenum sněmovny Budeme moci — praví dál — jen tehdy zasaditi se o pilné vyřízení výborové zprávy, vyhoví-li se našim spravedlivým požadavkům úplně uspokojivým nezávadným způsobem, jak jsme oprávnění očeká- vati od vlády. (Hlučná pochvala na levo.) Posl. Kloláč: Prohlašuji, že způsob, jakým od pověděl ministr zeměbrany na můj dotaz, nenechám nezedpověděným. Poslancové, lidu mají povinnost. mužně a nepokrytě tlumočiti všechny požadavkya stesky národa. Miniser jest mužem, jmenovaným cí- sářem, a politickým úřadníkem, který má povinnost těmto steskům odpomáhati a shledá-li, že jsou správ- ny, zjednati pořádek. Výjimky nesmí ministr země- brany dělati. Tady není v žádných kasárnách, nýbrž v parlamentě, který nestrpí, aby nějaký člen vlády osvojoval si vůči němu ton mentorský nebo kaprál- ský. Takový ton si jednou pro vždy zapovídám. C ministr řekl o aféře generála Dvořáka, zejména pak o aféře poručíka Semenetze, dosvědčuje, že vojenská armáda nemá smyslu pro čest národa českého, že každý všivák, který náhodou nosí důstojnický kabát má pro armádní správu větší důležitost, nežli celý národ, který svými penězy a svojí krví vydržuje ar- mádu. (Hlučná pochvala.) Opakuji: Armádní správa která nekárá nejsprostší urážky českého národa, ne- zasluhuje podpory zástupců národa českého, nýbr najde v nich své nepřátele Posl. dr. Kramář: Také my jsme intervenoval v aféře poručíka Semenetze u vojenské správy a min zeměbrany a musím prohlásili, že dnešní odpověd tohoto nás nemůže nijak uspokojiti. Naopak tato odpověď jest taková, že nás musí všechny roztrpčiti (Hlučný souhlas.) Nejsme malichernými do té míry abycbom se pletli do nechutných zábav pánů a byli hned uraženi každým jejich vtipem, ale opováží-li se důstojník společné armády předslavovati dlouho- pršťáka jako typus celého národa, nemůzeme mlčeti nýbrž musíme říci, že to prostě nestrpíme. (Hlučný souhlas u Čechů; hlasy u českých radikálů: Fují Posl. Klofáč volá na ministra Georga: „Takové všiváky a lumpy vy ještě hájíte?) Nenalezl-li ministr zeměbrany žádný jiný prostředek, leč že řekl, že bylo tomuto důstojníkovi zakázáno příště takové věci pá- chati, pěkně děkujeme. Chybilo by jenom joště, aby se řeklo, že může takové věci klidně páchati dále (Hlučný souhlas a pochvala u Čechů.) Není-li ministr sám dosti silným, aby za takove urážky českého národa zjednal nám satisfakkci, at vyřídí ministru vojenství, že se v delegacích shle- dáme a že se tam zachováme tak, jak se zachová armádní správa k našemu národu. (Hlučný potlesk a pochvala u Čechů. Opětně bouřlivé hlasy nevole u českých radikálů.) Po Kolowralově doslovu k návrhu posla dra Hajna, Němce a Wolfa hlasuje se dle jmen. Pilnost návrhu plijala 280 hlasy proti 136. (Pochvala mezi křesťanskými sociály „Fujl“ u českých radikálů.) Přechází se k meritu 1. čtení předlohy o zvýšení kontingentu nováčků zeměhraneckých. Posl. Klička stěžoval si, že dle odpovědi mini strovy nelze ihned zavěsti 2letou voj. službu, nýbrž
#8 alto_textblock #8
Jaž zvýší se počet nováčků ze 120.000 na 180.000 mužů. Dosavadní předlohy ministra zemské obrany neuspokojily sněmovnu. Také tato znamená pro li zvělšení blemen. Jeho strana bude hlasovati rol této, tak jako proti každé předloze, jež je nepřátel- skou národohospodářství Posl. Horský prohlašuje, že jeho soudruzi pioli tičtí jsou nepříkřejšími odpůrci militarismu, jenž vy- ssává lid. Hlasujíce pro pilnost, učinili tak po zralé úvaze. Jednání přerušuje se. Posl. Starek (v dolazu na předsedu) stěžova si do opětného zabavení „Frcic Worte“ ve Falknovi a čte při tom konffiskované stali Předseda vyzval ho několikrát, aby se ome zil na detaz, protože nemůže připustiti, aby konfisko vané stati imunisovány byly zneužíváním jednacíh řádu a kdnečně odňal mu slovo. V příčině jednacíha pořadu příští schůze navrh předseda prolo, že dle nového volebního řádu vro- testované volby musí býti do roka schváleny, jak 1. odstavec pořadu přístí schůze výborové zprávy volehních prolestech, což přijato. Příští schůze bude v pátek.
#9 alto_textblock #9
Z parlamentních výborů.
#10 alto_textblock #10
led sl Z Vídně, 13. května. (K K) V zozpučtovém výboru ref. Jindř. Schmi podhl zprávu o povolení dodatečných úvěro k rozpočtu na rok 1908 (Ministerstvo veřej- ných prací.) Min. dr. Gessmann připouští, že konstrukce ministerstva není naprosto ideální. Kdyby se bylo stalo dle posl. Adlera, nebylo by pro ně zbylo vůbe nic. (Posl. Adler: Záležitostí stavební!) Přidělení záležitostí béňských ministerstvu obchodu opřelse posl. dr. Ellenbogen již před dvěma lely. Pří kritice oboru působnosti nového ministerstva hrajo úlohu do určité míry osobní a strannické sta- novisko. Ministr pojednal polom o významu uhelných sklačišt, zvláště pro menší města, odůvodňoval nut- nest, zvýšiti položku na zakládaní učednických útul- ků a prohlásil, že se dbá zájmů hornictva v plněn rozsahu. V příčině inspekce v hornictví je zahájen obsáhlá akce. Pomýšlí se také přibrati dělmictvo k inspekci Péče o byty neexistuje dosud mezi státními agen dimi. Bude třeba postupovati pouze krok za krokem Podporování slavebních společenstev smí býti pouze opatrně prováděno Pesl. dr. Steinwender poukazoval na nut nost velké akce na zvelobení návštěvy cízinců. Posl. dr. Hofmann-Wellenhof chce, aby vyučovací ústavy báňské byly podřízeny min. vy- učování, jemuž mají býti vráceny i školy živno stenské. Posl. Conci navrhuje resoluci, aby vláda, p povolávání úřadníků do min. veřejných prací měla náležitý zřetel na jednotlivé země a národnosti. Posl. dr. Adler žádá ministra, by nepoško- zoval zájmy dělnictva, zvláště v oboru sociální po- litiky. Žádá, by pokračovací školy zůstaly podřízeny min. vyučování. Bytová politika mohla by se pře nechati úladu pro veřejně zdravotnictví. Navrhuje vyzvati vládu ku pozměnění oboru působnosti min pro veřejné práce v tom smyslu, any: 1. vešker báňské záležitosti byly mu odňaty a podřízeny min obchodu a 2. aby veškeré živnostenské, školnía vzdělavací ústavy podřízeny byly, jako dosud, min vyučování. Posl. dr. Kramář opřel se, aby žádána byla resolucemi změna teprve nedávno pevně stanoveného oboru působnosti. At se výčká, jak utváři se poměry v novém ministerstvu a potom pude na místě, podat eventuální pozměňovací návrhy. Pokud se týče pěče o byty, třeba podperovati podníky, jež staví děln.cké domy, jako na př. smíchovské společenstvo. Byle by na místě povolování krátkodobých, nizko zúročených půjček. Pokud se pak týče zvelebení návštěvy cizin- ců, pokládá podporu zemských svazů za nadiniru nutnou. Reklama nesmí se omezovati pouze na alp ské země, nýbrž jest nutná, kby vzat byl nejv ydnt nější ohled na krajiny v Čechách. Moravě, Slezsku Haliči, jakož i v Dalmacii, jež lákají mnoho cizineo k návštěvě, Proli zdanění automobilů nemá co na- mítati, jen nesmí pýti sdělán zákon o povinném ru- čení autcmobilů, jaký je nyní zamýšlen. Předloha přijata bezé změny: rovněž reso- luční návrh Cenciho. O Adlerově návrhu bude se hlasovati v nejbližší schůzi. *b y
#11 alto_textblock #11
.
#12 alto_textblock #12
sl
#13 alto_textblock #13
V nouzověm výboru referovál posl. Ste inrnr e o podaňých pilných návrzích. Po zevrubné debate byly přijaty tyte návrhy referentovy: 1. Pilné ná- vrhy přikazují še vládě, aby jich všemožně dbala nebo konala další šetření v připadech, kde pro vy- jasnění věci jest toho ještě zapotřebí 2. C. k. vláde se ukládá, aby předložila slavné sněmovně k ústav nímu projednání zákonnou osnovu o zavedení nuce- ného pojišťování proti škodám z ohně a to dle zemí 3. Vláda se žádá, by co nejdřive podala sněmovni zprávu o sougromých a veřejhých pojišťovnach prot chni, krupobití, pádu dopytka, úrazům, povinném ručení a pojišťovnách živětních s udáním jich roz- vahy v posledních deseti ročích.
#14 alto_textblock #14
Seciálně politický výbor usnesl se po delší de batě: Vláda se vyzývá, aby bez dalšího prodlení po- dala sněmovně hotovou již předlohu starobního a invalidního pojištění dělnického, aby bez prodlen uzákonila všeobecně naléhavě požadované starobn a invalidní pojištění samostatných živnostníků a rol níků a aby příslušný zákonný návrh předložila sně movně co nejdříve.
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy domácí.
#16 alto_textblock #16
V Praze, 13. května. (Německý pose Tschirschky v Pešti.) Oficiosní » Pesten Lloyd« připisuje nynější návštěvě německého Tehirschkeho v Pešti zvláštní význam. Vyslanci přijíždějí do Pešti téměř jen v průvodu panov- níkově, jinak o Pešť nezavadí. Proto nutno nynějs návštěvě německého posla přikládati tím větš váhu, poněvadž je věnována výhradně Maďarům a účelem posla Tschirschkého jest vstoupit v bližší styk s pešťskými politiky a tamějším společenskými kruhy. Tschirschky, jehož žen je Uherka, jest zpřízněn s některými madar- skými rodinami a prolo, i kdyby v Pešti nesle- doval nijakých politických cílů, nabude dle »p. L.« ve styku se směrodatnými politiky přesvěd čení, že vůdčí duchové Uher přijali za svou po- litickou myšlénku spolku s německou říší' v ce lém jeho významu a pěstování jeho pokládají za svou nejvyšší politickou povinnost. Nic prý na tom nezmění opačné hlasy, vyskytující se sporadieky (?) v maďarských časopisech. Základn myšlěnka trojspolku byla před 30 lety pojata provedena velikým maďarským státníkem a o té doby jest nedotknutelným majetkem celéh maďarského národa. Této závěrečné tyradě pešťského orgáne zahraničného ministerstva sotva asi uvěři pan Tschirschky, jenž dobře ví, že minuly doby li berálního panství v Uhrách a u vesla jest tam strana neodvislosti, která o spolku s Německem smýšlí zcela jinak, než bar. Aehrenthal. V Praze, 12. května. (K otázce rusko- polské.) Pseudonym E. Kaczrok vydal tyt dni v Krasně polskou brožurku „o ruské otáz- ce“, v níž se velice střízlivě posuzuje pomě rusko-polský. Autor se pozastavuje hned v úvo- dě nad tím, že Poláci nikdy se nevzbouřili proti Prusku, jež bylo hlavní přičinou rozdělení státu polského, za to však povstáním r. 1831 přípra- vili se o samosprávu Kongresovky, jež se do te doby těšila větším svobodám, než mají nyní Ma- daři v říši hebsburské. Pisatel hlásí se zjevně ke stoupencůn slovanské vzájemnosti. Mohou-l Němci, sloučení pod žezlem pruského krále diktovati svoji vůli celé Evropě, jakou moc by mohli míti spojení Slované! Ale o takovém spo- jení nesmí se ani sníti. Slovaně neměli by aspoň uzavírati spolky s nepřáteli Slovanstva prot vlastním bratřím. Ale činí pravý opak. Rusko se spojilo s Pruskem na roztržení Polska; al i Poláci bojovali proti Rusku s Turky, na Kav- kaze, ba i v Japonsku. A dávno-li tomu, co se polští poslanci ve Vídni spolčovali s Němci prot Čechům Pisatel vykládá dále neúspěch dosavadníck pokusů o všeslovanské sjezdy a vytýká Polákům že se úmyslně vzdalují takových sjezdů. Pelské lhostejnosti k věcem slovanským využila pruská vláda, když se troufala vystoupiti proti osamo ceným Polákům se zákonem vyvlastnovacím A nebude lépe, dokud Poláci se nepřesvědčí, ze jejich místo jest jen ve spolku s ostatními Slo- vany, nevyjímaje ani Ruska. Propast, zející mezi kulturou byzantskou a latinskou, mezi pravo- slavím a katolictvím, mezi sámodržavím a svo- bedou musí se překlenouti. Mostem, spajujícím Poláky s Ruskem, mohli by býti Malorusové. blízci oběma národům. Dříve však musili by Po- áci odčiniti chyby, jichž se dopustili ve své po itice k Malorusům. Jednou z posledních a nej větších chyb bylo, že Poláci v Haliči podperoval ruch ukrajinský proti směru staroruskému, sna žícímu se zachovati kulturnou jednotu s Velko- rusy. Plodem této pochybené politiky jest i aten- tát Sěčinského na místodržitele hr. Potockého pe jehož násilné smrti polské veřejné míněn teprve počíná chápati, jak nepřirozeno bylo pod- porovati prusofilské a zjevně protislovanské vůdee ruchu ukrajir kého. Poslední udalosti
#17 alto_textblock #17
v Poznaňsku a ve Lvově poučí Bohda Poláky, že musejí hledati oporu u ostatních Slovanů, kteří opět ve svém vlastním zájmu jsou povinni brániti Poláky. Oficiálné Rusko ještě nepro- zřelo, ale ruská společnost obrací se k Polákům stále častěji se slovy vřelé sympatie. Stejně jsou Poláci povinni chovati se k Malorusům a podati i jim důkazy své dobré vůle.
#18 alto_textblock #18
Politické zprávy zahraničné.
#19 alto_textblock #19
V Praze, 13. kvělna.
#20 alto_textblock #20
Nedůvěra Srbů k rakouským Slovanům V článku »Význam návštěvy německých vladařů ve Vídni« bělehradský »Trgovinski Glasnik« vidí podobně jako ruské listy prudký nápor pangermanismu na Balkán a především na Srby. Ničím jiným, praví, tato demonstrace vysvětliti se nedá, neboť eísař Vilém a spojení němečtí vladaři nemohou věřiti, že císař Fran- tišek Josef zapomněl už r. 1866. Němečtí vla- daři zapomněli nejen tohoto roku, nýbrž i toho, že Rakousko - Uhersko není státem německýma že Němei v tom státě přese všecky hegemonické choutky, drážděné v nich Berlinem, tvoří jen asi čtvrtinu obyvatelstva říše. Němečtí spojenci s německým císařem v čele jsou náčelníci tohoto národa, jehož programem je vyhlazení všech Slovanů v Rakousku podle upřímného projevu nebožtíka ministra Peschky ve Štyrském Hradci. Vyhlazení Slovanů, pravil tento německý státník, je účelem společné práce všech Němeů v monarchií habsburské i hohenzollernské. Tolik jest jisto, že furor teutonicus po návštěvě německých vladařů v Schöubrunně nebude míti hranic. Naproti pangermánskému rozmachu stojí rozháranost rakousko-uherských Slovanů. Furor teutonicus valí se přes jejich hlavy n nás Slovany balkánské, ale ani my nejsme sjednocení. Rakousko-uheršti Slované, ačkoliv jim hrozí týž osud, jako poznaňským Polákům, přece chovají se tak, jakoby každý z nich sám o sobě byl dosti silen, aby se ubránil, ano jakoby mu přebývalo tolik síly, aby refor- moval celé Slovanstvo ve smyslu rakousko- uherském a připravoval je pod vliv německý. Jestliže se rakousko-uherští Slované brzy ne- seberou, hrozí jim ohromné nebezpečí od běs- ných Teutonů, ale nám, Slovanům balkánským, hrozí pak nebezpečí od jedněch i druhých, neboť rakouští Sl. vané budou u nás hráti úlohu pionýrů toho pangermanismu, jenž je vyhlazuje, a budou naše ruce vázati, aby nás vydali Němcům
#21 alto_textblock #21
Přepadení bulharského politika Genadčevu. Tyto dni rozšířila se po Sofli zprávaz Varny, že tam byl uprostřed města zavražděn vůdce bulharské národné svobodomyslné strany dr. Pavel Genadčev. Zpráva o zavraždění se ne- potvrdila, ale pravdou jest, že Genadčev byl přepaden svými protivníky, zbit obušky a ka- mením. Alentát podle »Blgarské Nezavisimosti spáchali přívrženci strany demokratické pod ochranou policie.
#22 alto_textblock #22
Dramatické umění. Městské divadlo Král. Vinohradů + Bobří kožich. Zlodějská komedie o 4 děj stvích od Gerhardta Hauptmanna, Pře- ložil Pavel Nebeský. Premiéra 12. kvělna. Jedno z prvních a vítězných dramat Haupt- mannových, jež založilo před lety již slávu mo- derního německého dramatika, zařadila činohra městského divadla vinohradského do svého re- pertolru a pochodí s ním jistě znamenitě. »Bobří kožich« zdá se nám býti dnes již dra- matickým dílem marky trochu zastaralé při svém čirém naturalismu. Zdání toto bezděčně snad jest podporováno i tou okolností, že od doby jeho vzniku — asi před patnácti lety — krom obyčejně plodný autor přihlásil se s řadou praei dalších, v nichž daleko se odchýlil od tvorby onoho druhu, a »Bobří kožich«, jenž stals repertoirní hrou snad všech významnějších ně- meckých seén, dnes připadá nám býti komedil silně obehranou. Ale to všecko jest jenom zdání — hra sama při své včerejší premiéře působila tak svěže a účinně, že široké vrstvy obecenstva. které se již nepamatují na první její české pro- vozování (v literárním cyklu »Máje« na Smí- chově asi před deseti, jedenácti lety), uvitají ji jako novinku. A uvítají ji dojista s povděkem První dramata Hauptmannova charakteriso- vala jakási výbojná, útočná smělost, instinktivní odpor proti šabloně, proti každé literární kon- venčnosti. Byl to vůbec karakteristický rys ně- mecké Moderny z prvních let dovadesátých, která tak ráda a s tak šťastnou i šťavnatou drastikou bojovala proti filistrovství německých měšťáků, proti směšné pruderii, společenské pře- tvářce a nadutému sebevědomi určitých tříd, které se považovaly za nejspolehlivější a nepo- stradatelné sloupy státu i spořádané společnosti. Co ještě po lelech »Simplicissimus« krvavě pers-floval ve svých znamenitých obrázkovýeh eyklech s fitulem »Dureh das dunkelste Deutseh- land«, s průhlednou narážkou na známý Slan- leyův cestpis, to blásali tenkrát stejně Haupt- mann v komedii, jako Hartleben v humoresce a satiře, nebo Bierbaum v lyriekých pisnich posměšných popěvcích. »Bobří kožich« je také taková persifláž na filistrovské pojímání pořekadla »S poctivosu nejdál dojdeš.« Autorem drasticky a humorně kreslený byrokrat baron z Wehrbahnu (výborně
#23 alto_textblock #23
hraný panem Boleškou) je tu typiexým před stavitelem justice, která v každém inteli- gentovi a liberálním člověku tuší rebelanta státu nebezpečného, ale při tom nemt ani za mák schopnosti a pochopení pro svůj úřad a pro skutečné svoje povinnosti. Celá historie komedie točí se kolem mravně nahnilé rodiny Wolffovy, jejíž matka s chloubou přímo honosivou se hlásí k názorům, že okrást boha- tého je věc docela nevinná, jen umět seto musí. Darebáctví jest okrádat chudé, ale ko nečně — nějak musí býti lidé živi. A tak Wol- fová komanduje váhavého muže ke zlodějským výpravám a sní o skvělé kariéře, jakou udělají možná jejich dospívající deery — v Berlině. kde na ně čeká živol, z jehož prohlubní matka má pochopení jenom pro ty »skvělé« stránky materiálního blahobytu. Zlodějskou rodinu v Hauptmannově komedi ovšem nestíhá trest, nýbrž naopak hotová apo- theosa poctivosti a počestnosti. Drastická hra má vesměs vděčné role, poněvadž jsou živé. životné a pravdivé. Činohra vinohradského di- vadla má ve svém souboru dosud málo vyrov- naném dosti talentů, kterým právě takové role jdou velmi k duhu. Zásluha o úspěch prove- dení ležela vedle zmíněného již přednosty zvlástě na bedrech zlodějské dvojice Wolffovy (manželé Zelenkovi), ale i ostatní role episodní byly skoro vesměs účinně hrány, až na nějaké to zbylečno přehänění a trochu silné nanášení barev.
#24 alto_textblock #24
v. Č.
#25 alto_textblock #25
Různé zprávy. žena upir Všechny pařížské listy zabývají se obšírně pří padem Jeanne Weberové, zvané všeobecně l'ogresse — upír. Klade se jí za vinu, jak již sděleno. sedm vražd dětí. V srpnu r. 1905 zemrely náhle jej dvě děti ve věku 7 let a tří měsíců, což nevzbudilo žádného podezření. V lednu r. 1906 stála před pa- řížskou porotou, obviněna z vraždy svých tří ma- lých neteří ve věku 11/2 roku, 3 let a 7 měsíců, kte- ré vesměs náhle zemíely Weberové v náruči, jakož i z pokusu vraždy na jedenáctiměsíčním synovci Me- ricovi Pařížský lékař dr. Thoinot prohlásil tehdy že děti zemřely přirozenou smrtí a po savělém plai- doyeru Henri Robertsa byma Weberová osvobo- zena, ale její manžel a přihuzní byli přesvědčeni o její vině a odloučili se od ní. Rolník Bavouze. v Chateauroux přijal We berovou do svého domu, jsa přesvědčen, že se stala pouze obětí nešťastné náhody, brzv na to pak zemřel
#26 alto_textblock #26
jeho devitiletý synek August a Jeanne Weberová opět byla s dítětem sama v okamžiku smrti. Zahá jeno vyšetrování, ale po dlouhých debatách odbor níků, mezi nimiž došlo k prudkým sporům, za staveno. Weberová, Eyvši propuštěna z vyšetřovací vazb byla přijata do venkovského a.ylu dobročinné spo lečnosti, ale nezdržela se v něm dlouho: vrátila se do Paříže, doznala na policii, že malého Bavouzeta usmrtila, druhého dne však před soudem toto dc- znání odvolala, byla prohlášena za pomatenou a po něvadž se jí nic nemohlo dokázati, opět propuštěna na svobodu. Od té doby zmízela a první zpráva o n došla ovět z Commercy, kdež dopadena při činu. když zardousila sedmiletého Marcela Poirota. We- perová zatm pobyla několik dní u vinaře Joll va v Lay-Saint-Remy, jenž ja k sobě pozval z Paříže jako kdysi Bavouzet, jsa přesvědčen o její nevině. když však v jeho domě zapředla milostný poměr s dělníkem Boucheryem, vyhnal ji. Ve středu minulý týden příšla Weberová s Bou cheryem k manželům Poirolovým do Commercy, kter pronajímají byty, představila se svým zodným jmě nem jako Jesnne Moulinetova a najala se svým ne vým přítelém pokoj. Bouchery, jenž byl zaměstnár ve vápence v Sorcy, odešel v pátek a večer vzkázal že se na noc nevrátí. Woberová žádala manžele Poi rotovy, aby dovoliti malému Marcelovi spáti u ní poněvadž je jí samotné smutno. Poirotová uložila hocha sama v jejím pokoji na lůžko. V naci slyšela nájemnice v hořejším patře vzde chy a lomez, vycházející z pokoje Weberové, vzbu dila manžele Poirotovy a ti, když přiběhli do po koje, nalezli hošíka mrtvého. Na zoufalý nářek matky ujišťovala Weberová, že se hošíka nedotkla Na mrtvole shledány zřejmé stopy rdousení a jazyl pyl prokousrutý, takže z úst vytékala krev. V lůžku nalezeny tři stočené a svázané kapesníky, jimiž pa- trně Weberová svou oběť zardousila. Byvši zatčena popírala dále, doznala jen, že jest Jeanne Weberová aby ji nechali na pokoji, načež upadla v úplnou otu- pělost. Dr. Parisot, jenž ohledal mrtvolu hochovu, soudí, že Weberová spáchala na něm sadistickou vraždu v hysterickém záchvatu. Tento zřejmý zlo- čin hrozné ženy vzbudil ve Francii ohromné vzru- šení, sotva se již kdo nalezne, jenž by chtěl We berovou ještě hájiti, panuje všeobecné přesvědčení že název l'ogresse přísluší jí právem. Smrt jejích vlastních dělí sotva již bude určiti vysv ětlena, ale v otázce vraždy jejích ralých neteří pro niž stála před pařížskou porotou, zdá se, že nebylo učiněno vše k zjištění pravdy. Lékaři, zvlá- ště dr. Thoinot z Paříže, podali dobrozdání, že pří- čina smrti se nedá zjistiti, při čemž siuší po- dotknouti, že na 11 měsíčním synovci Moricovi, n němž Weberová dle znění žaloby spáchala pokus vraždy, byly shledány známky rdousení. Státní zá- stupce tehdy od žaloby ustoupil a Weberová byla osvobozena. Jen jistý mladý lékař udni, že na mrtvo- lách dětí nalezl stopy strangulace, ale neodvážil se svoje tvrzení prohlásili před porolou, aby proti so bě nepopudil starší vážené kolegv.
#27 alto_textblock #27
Při záhadné smrti malého Bavouzela prohlásil lékaři Audiat a Bruneau, že hoch byl zardou- sen, na návrh obhájce Roberta, jenž také v Paříž Weberovou úspěšně hájil, byla požádána pařízsk fakulta, aby revidovala dobrozdání venk ovsaych znalců. Opět byl to dr. Thoinot v Palíži, jenž kon statoval přirozenou smrt hocha. Nechtél prosti uvésti v pochybnost své první dobrozdání, jemuí Weberová děkovala, že byla v Paříži osvobozena Z otázky vyvmul se nyní boj mezi parížskými učene. a venkovskými lékari, kteři mrtvolu diítěte skulečni viděli. Za pravdu dáno ovšem pařižským učencům Profesor Doyen vznáši nyní těžkou obžalobu na dotyčné znalce, zvláště na dra. Thoinota. Praví že byl přesvědčen o vině Weberové a dok ládá,ž soud musí naivní lékaře pohnati k zodpovědnost jako spoluvinníky, kteří svou nevědomostí umožnil nový zločin. * „l a
#28 alto_textblock #28
= Nová diamantová pole. Z Nového Yorku 13. kvěma. 600 km od Torronia v Kanadě byla obje vena di mantová pole ohromně rozlohy. Nalezené tam diamanty byly odborníky prohlášeny za bezvad- né, pokud se týče barvy a průhlednosti. Mezinárodní kongres pro sludium polárníc krajá. Z Brusselu, 13. května. Za předsednictv státního ministra Beernaer-a sestoupí se zde dne 29. t. m. mezinárodní kongres pro studium po- tárních krajů. Většina zůčastněných států přijala sym- paticky návrh na zřízení stálé mezinárodní komise polární, o němž se bude na sjezdu jednati a jmeno vala také již své zástupce pro tuto komisi — Větrná smržf. Z Omahy, 13. května. (K. k. Včera řádila zde smršť, při níž přišlo o živo 12 lidí a mnoho osob bylo poraněno. By to nejprudší tornado, kterým postižen byl výcho státu Nebrasky = Létadlo bratří Wrightů. Z Lcndýna, 13 května. „Timesům“ sděluje se z Londýna: V sobot přerušila bouře pokusy s aeroplanem u Mantea Severní Carolině. Vynálezci létacího stroje bratř Wrightové halí své operace největším tajem stvím, vyvracejí však zprávy, že jejich přístroj do- sáhl neobyčejných výšek. Pokusy byly podniknuty jen za účelem zdokonalení kormidla. Při pokusech s gasolinový motor rozžhavil do červena, lakže jsou nutny změny, aby se zamezilo přehřatí. Stroj ne- zvedl se nikdy výše než 20 stop od země a dosažená rychlost odhaduje se na 64 až 96 km za hodinu Stroj jede při vzletu po jednokolejné dráze, načež se vznese v úhlu 40 stupňů do výše. Nejdelší let jaký posud vykonal, obnášel 21/4 km a dlokáral prý, že řidič může libovolně vystoupiti, obrátiti, se- stoupiti a ovět vystoupiti. — Z Mantea se opět te- legrafuje, že bratři Wrightové pokračovali v ponděl ve svých pokusech s aeroplanem na osamělém po- břeží u Fill-Devil-Hillu. Vystoupili dopoledne, do- sáhli výše 75 stop nad písčinami, letěli 800 m podé pobřeží, obrátili pak stroj jižním směrem a uletěli rychle 3200 m nad pobřežím, načež lehce přistáli Let byl velmi zduřilý, zda-li se při něm udrželi stálo ve stemné výšce, se nesděluje
#29 alto_textblock #29
Nové rozdmychování franko-německého koniliktu o Marokko. Vůdce marockého poselstva Kaid Ben Aism Ben Omar, který dlí nyní v Paříži, prohlásil, že on jest jediným oficiálním vyslancem nového, to jest dle všeho vítězleího samozvaného sultána marockého Muleje Hafida. Pánové, vyslaní do Londýna a Berlína, jsou prý jen posly pouhými, doručujícími list sultánův. Zdaliž tento výklad opozdéný zmírní hněv Francie nad přijetím po- selstva Hafidova v Berlině, jest velmi pochybno. Nad omluvou Berlína, že poselstvo bude přijato, jen aby se vyhovělo tlaku německé veřejnosti, jest patižská »Aurore« ovšem spíše pohoršena, nežli potěšena. Praví, co by Německo tomu ří- kalo, kdyby se vláda francouzská řídila agita- cemi nacionalistického tisku, jako se řídl vláda německá dle doznání svého štvanicemi franko- fobského tisku. Ostatně i »poslové« maročtí v Berlíně vy- jádřili se k hraběti Pfeilovi a k německému konsulátu marockému, že oni jsou oprávněnými zástupei Muleje Hafida a že přicházejí nejen doručiti jeho list císaři, nýbrž i žádati Né- mecko, by Francii přimělo k odvolání vojska z Marokka a k uznání Muleje Hafida za jediného sultina. Sám »Berl. Tagblatt« je nucen k tomu podotknouti: »Marocký komitét (již oporou podněcováním poselstva marockého) snaží se všemožně rozdmychovati opět všechen plamen franko-německého konfliktu o Marokko.« Komitét onen chce ostalně uspořádati v Berlíně velikou veřejnou schůzi za přitemnosti poselstva, aby se osvěděilo »marockému národu přátelství Ně- mecka« a vyzývá města německá, aby marocké posly k sobě zvala a je demonstrativně vílala. Slovem, »veřejnost« německá snaží se skulečně všemožně, aby spor, klerý byl by loni vedl málem k válce s Francií, byl znovu rozdmýchán plným plamenem. Mezitím zdá se, že samozvanec Muley Hafid v Marokku skutečně bude vítězem proti bratru svému dosavadnímn sultánu Abdulu Azizovi. Dle soukromých zpráv z Tangeru od- padlo od sultána celé vojsko jeho. Ben Bagdadi vylrhl proti rozkazu sultána z Rabatu do Fezu, aby přestoupil k Mulej Hafidovi. Myslí se, že Mulej Hafid vtrhl do Mekinezu již v pondělí 11. t. m. a zpráva ta vzbudila v celém Ma- rokku veliké rozčilení. Z Fezu vypravilo s tam poselstvo předních osobnosti marockých. Pro Muleje Hafida zhotoveny tři skvostné pra- pory s jeho jménem, jež mu poselstvo to
#30 alto_textblock #30
věnuje.
#31 alto_textblock #31
Pozdní zavedení ústavy v Meklenbursku. Teprve ve dvacátém věku rozhodlo s Meklenbursko-Zvěřín a Mekienbursko-Střelice, dva spolkové to státy kulturní a pokročilé říše ně- mecké, zavésti, jak jsme již stručně sdělili, ústavu. První stát bude míti dle ústavní před- lohy, mimořádnému sněmu prvně podané, 67 po- slanců, z čehož 38 volených zvláštními voleb- ními sbory, 25 všeobecnými volbami a 4 jme- nované velkovévodou na doživoti. V Meklen- bursku-Střelici bude voleno 9 poslanců sbory volebními, 7 všeobecně a 1 jmenován velko- vévodou.