#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNI LISTY-
#3
alto_textblock
#3
14. května 1308. Císlo 133.
#4
alto_textblock
#4
nejrozhodněji odsoudí, ale protože se tak ne-
stalo, remonstrovali velice rozhod
ně poslanci Udržal, Klofáč a dr. Kramář proti
chabosti ministra zeměbrany. Ministr Georgi
zvláště po prohilášení předsedy „Národního klu-
bu“, na svém místě nervosně poklepával prsty
na pult. Vojenská správa nechať jest si vědoma
že český národ takových a podobných urážel
nesnese nižádným způsobem a že minuly doby
ve kterých si mohli důstojníci troufati nazývat
český národ zoologickými jmény a z Čechů tro-
piti si šašky. Za dojmu protestu českého prot
Georgimu rozešla se sněmovna velice rozechvěna
#5
alto_textblock
#5
a znepokojena.
#6
alto_textblock
#6
Z Vídně, 13. května. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.30 hod.
Ve čtených došlých spisech byl Bern
tův návrh stran zvyšování cen jednatelstvím cu-
kerního kartelu a zdražování cukru spotřebitelům
Se zřetelem na schválené snížení cukerní daně navr-
huje se: 1. aby nezákonné jednatelství kartelu rak
cukrovarů bylo rozpuštěno, 2. rayonování řepy, tímto
kartelem zavedené, bylo zatím zapovězeno, poně-
vadž odporuje zákonu ze dne 7. dubna r. 1870.
Po doplňovacích volbách výborových pokrače-
váno v rozpravě.
o pilném návrhu Kolowratově.
Ministr zemské obrany šl. Goorgi uznává za
Zplně správné, aby s vojíny bylo slušně zacházeno
Hrubé slovní urážky nebo brutální zasahování do
ideálů, do náboženských nebo národních citů, odpu-
zují tak, jako násilnosti. Troufá, že se poměry ještě
více ziepší, až začnou působiti vydané pokyny a pro-
vedení ukáže, že se netrpí beztrestně žádná nepří-
stojnost. Poručíkovi 8. zákopnického pluku Seme-
netzi, který přednesem kupletu urazil národní city
přítomných, bylo zakázáno další vystupování. Ge-
nerálmajor Dvořák přeložen z Liberce do Koloru
na svou spontanně podanou žádost z důvodů rodin-
ných a ne z volitické příčiny. Odmítá výpady na d
stojnický sbor. (Pochvala, výkříky mezi českými ra-
dikály.)
Nově nastupujícím brancům peslouží se špalně
vštěpuje-li se jim již při odvodu protimilitarislickým
provoláními, nošením smutečních odznaků a pod
odpor proti branné soustavě a neposlušnost k na-
stávajícím představeným.
Šnad ještě krutější než nováčkům je vojenská
služha záložníkům 11. a 12. roku povolaným na
cvičení. Avšak dle vládní přípovědi zruší se, bude-li
schválene zvýšení kontingentu. Ostatní branci budou
zákonem o podpoře rodinám záložníků zbaveni příšti
aspoň starosti o výživu svých rodin. Fysické ná-
mahy nebude ovšem mužstvo ušetřeno.
Nevhodna jest obava, že jednostranné zvýšení
zeměbraneckého kontingentu nováčků je pová žlivé
se stanoviska našeho poměru k Uhrám. V poměru
počtu obyvatelstva uherský kontingent převyšuje po-
dnes rakouský. Uhry povolily od r. 1889 pro svou
zeměbranu 250.000, Rakousko 238.058 nováčků.
Ministr odmítl včerejší výrok, že rakouské země-
brany, musí-li to býti, lze užíti i proti Uhrám, jako
nemysl telný. Jsouce ke stejným úkolům, budou obě
zeměbrany vždy jistě postupovati ruku v ruce.
Posl. Seliger: Jen smýšlejí-li tak i Maďaři!
Ministr: Doufám, že ano
Posl. Seliger: To neni žádná záruka, Exrce
lencel
Ministr šl. Georgi vykládá dále branné úlevy
rolníkům a pod. V zájmu domácí produkce přičini.
se, aby zeměbrana stála, nokud jde o úhradu její po-
třeb, na vlastních nohou. Také zavedení dovolené
o žních jest úlevou, jíž bylo se dlouho dožadováno-
Posl. Pospíšil protestoval, že parlament má jen
kdy pro státní nezbytnosti a ne pro vlaslní potřeby
lidu. Vláda svou předlohu prosadí, ale kdo ví, splní-l
také své slby. Diví se, že agrární poslanci chtěj
hlasovati pro pilnost návrhu a návrh samotný, ne
boť předloha ta znamená pro ně zmenšení počtu děl-
nictva. My, sociální demokratě, zůstaneme, jako vždy
věrni svým protimilitaristickým zásadám. Budeme
také ťentokráte hlasovati proti vládní předloze. (Po-
chvala mezi sociálními demokraty)
Posl. Udržal: Ministr zeměbrany tady dnes slí-
bil, že příště bude ve věcech národních spravedli-
vým a že národnostní přehmaty bude co nejpřisněj
treslati. Slyšeli jsme krásná slova, ale víry v ně
není, poněvadž aféra Semenetze dokazuje, že ve
vojště s českým národem možno nakládati způsobem
nejhorším a beztrestným. Bylo dokázáno, že mladý
poručík dvakráte urazil způsobem nejhrubším český
národ a také způsonem nejsprostším. Mladý ten
kluk ani nezapírá. A co jsme slyšeli dnes? Že mu
bylo podobné chování pro budoucnost vojenskou
správou zakázáno. Myslí-li ministr, že se s tím spo-
kojíme, pak jest na velikém omylu. Nikoliv. Mladý
onen člověk, patrný ničema, musí býti exemplárně
potreslán.
Posl. Klofáč: To jest uličník a žádný dů
stojník!
Posl. Udržal: Národové rakouští se rozděluj
na dvě skupiny: jsou národové privilegovaní a náro-
dové ponížovaní. Český národ a všichni národové slo-
nštl vůbec náležejí ke druhě kalegorii a přece tate
#7
alto_textblock
#7
monarchie na čelných bojištích byla slmelena tako
krví synů českých. Jen svojí duševní silou český
národ povznesen byl k nynějšímu svému postavení
Také nyní bojujeme uslavičně za svá přirozená
historická práva. Z těch neslevíme nyní písmena
af se stane cokoliv. V korunní radě zaseďají dva naší
lidé. Těm poskylneme své podpory, nikoliv rakouské
kolisavé vládě, která neslává se o nic lepší. Doufám.
že vláda bar. Becka konečně zanechá nebezpečného
tance mezi vejci a bude respektovati státní základní
zákony a v této naději hlasujeme dnes pro vládn
předlohy. (Pochvala mezi Čechy.
K návrhu posl. Bugatta se rokování uzavírá
a hlavními řečníky zvoleni poslanci Axmann (pro
a Winarsky tproti)
Posl. Winarsky vylkl známé důvody, proč jso
sociální demokraté proti zvýšení kontingentu a stra-
nám většiny, že nepoužily zvýšení kontingentu, aby
dosáhly zákonného zavedení dvoulelé služby aspoř
u zeměhrany. Jeho strana bude hlasovati proti před-
loze také proto, že nemá důvěry k vládě, ktgrá sta-
robní a invalidní pojišťování stále odkládá a stává s
čím dále víc nástrojem klerikálů. (Hlučná po-
chvala mezi sociálními demokraty.)
Posl. Axmann je pro předlohu v naději, že dane
sliby budou splněny.
Následují věcné opravy.
Posl. Wolf praví, že německo-radikální strana
nebyla vládním ubezpečováním upokojena tak, aby
vyslovila souhlas s nynější předlohou a povolil
vládě lhůtu k podání jazykového zákona. Proto za-
hájí nyní boj proti vládě. Jeho strana bude hlasovati
proti pilnosti. (Hlučná pochvala mezi německými r-
dikály.)
Posl. Nietsche prohlašuje jménem německých
poslanců z Čech, kteří jsou mu nejbližší, že jsou
úplně srozuměni s Wolfovým výkladem, pokud v něm
tlumočena nedůvěra německého obyvatelstva v Če-
chách vládě a jednoflivým členům kabinelu a neli-
bost německých poslanců z Čech a zdrží se hlaso-
vání.
Posl. dr. Sehreiner prohlašuje, že členové ně-
mecké strany agrární se usnesli hlssovati pro pilnost
K meritu předlohy poslaví se, až budou dány bezpeč
ně záruky úlev. Také politické důvody nutí hlasovati
pro pilnost a ponechati si rozhodnutí pro druhý pilný
návrh, s nimž výbor přijde před plenum sněmovny
Budeme moci — praví dál — jen tehdy zasaditi
se o pilné vyřízení výborové zprávy, vyhoví-li se
našim spravedlivým požadavkům úplně uspokojivým
nezávadným způsobem, jak jsme oprávnění očeká-
vati od vlády. (Hlučná pochvala na levo.)
Posl. Kloláč: Prohlašuji, že způsob, jakým od
pověděl ministr zeměbrany na můj dotaz, nenechám
nezedpověděným. Poslancové, lidu mají povinnost.
mužně a nepokrytě tlumočiti všechny požadavkya
stesky národa. Miniser jest mužem, jmenovaným cí-
sářem, a politickým úřadníkem, který má povinnost
těmto steskům odpomáhati a shledá-li, že jsou správ-
ny, zjednati pořádek. Výjimky nesmí ministr země-
brany dělati. Tady není v žádných kasárnách, nýbrž
v parlamentě, který nestrpí, aby nějaký člen vlády
osvojoval si vůči němu ton mentorský nebo kaprál-
ský. Takový ton si jednou pro vždy zapovídám. C
ministr řekl o aféře generála Dvořáka, zejména pak
o aféře poručíka Semenetze, dosvědčuje, že vojenská
armáda nemá smyslu pro čest národa českého, že
každý všivák, který náhodou nosí důstojnický kabát
má pro armádní správu větší důležitost, nežli celý
národ, který svými penězy a svojí krví vydržuje ar-
mádu. (Hlučná pochvala.) Opakuji: Armádní správa
která nekárá nejsprostší urážky českého národa, ne-
zasluhuje podpory zástupců národa českého, nýbr
najde v nich své nepřátele
Posl. dr. Kramář: Také my jsme intervenoval
v aféře poručíka Semenetze u vojenské správy a min
zeměbrany a musím prohlásili, že dnešní odpověd
tohoto nás nemůže nijak uspokojiti. Naopak tato
odpověď jest taková, že nás musí všechny roztrpčiti
(Hlučný souhlas.) Nejsme malichernými do té míry
abycbom se pletli do nechutných zábav pánů a byli
hned uraženi každým jejich vtipem, ale opováží-li
se důstojník společné armády předslavovati dlouho-
pršťáka jako typus celého národa, nemůzeme mlčeti
nýbrž musíme říci, že to prostě nestrpíme. (Hlučný
souhlas u Čechů; hlasy u českých radikálů: Fují
Posl. Klofáč volá na ministra Georga: „Takové
všiváky a lumpy vy ještě hájíte?) Nenalezl-li ministr
zeměbrany žádný jiný prostředek, leč že řekl, že bylo
tomuto důstojníkovi zakázáno příště takové věci pá-
chati, pěkně děkujeme. Chybilo by jenom joště, aby
se řeklo, že může takové věci klidně páchati dále
(Hlučný souhlas a pochvala u Čechů.)
Není-li ministr sám dosti silným, aby za takove
urážky českého národa zjednal nám satisfakkci, at
vyřídí ministru vojenství, že se v delegacích shle-
dáme a že se tam zachováme tak, jak se zachová
armádní správa k našemu národu. (Hlučný potlesk
a pochvala u Čechů. Opětně bouřlivé hlasy nevole
u českých radikálů.)
Po Kolowralově doslovu k návrhu posla dra
Hajna, Němce a Wolfa hlasuje se dle jmen.
Pilnost návrhu plijala 280 hlasy
proti 136. (Pochvala mezi křesťanskými sociály
„Fujl“ u českých radikálů.)
Přechází se k meritu 1. čtení předlohy
o zvýšení kontingentu nováčků zeměhraneckých.
Posl. Klička stěžoval si, že dle odpovědi mini
strovy nelze ihned zavěsti 2letou voj. službu, nýbrž
#8
alto_textblock
#8
Jaž zvýší se počet nováčků ze 120.000 na 180.000
mužů. Dosavadní předlohy ministra zemské obrany
neuspokojily sněmovnu. Také tato znamená pro li
zvělšení blemen. Jeho strana bude hlasovati rol
této, tak jako proti každé předloze, jež je nepřátel-
skou národohospodářství
Posl. Horský prohlašuje, že jeho soudruzi pioli
tičtí jsou nepříkřejšími odpůrci militarismu, jenž vy-
ssává lid. Hlasujíce pro pilnost, učinili tak po zralé
úvaze.
Jednání přerušuje se.
Posl. Starek (v dolazu na předsedu) stěžova
si do opětného zabavení „Frcic Worte“ ve Falknovi
a čte při tom konffiskované stali
Předseda vyzval ho několikrát, aby se ome
zil na detaz, protože nemůže připustiti, aby konfisko
vané stati imunisovány byly zneužíváním jednacíh
řádu a kdnečně odňal mu slovo.
V příčině jednacíha pořadu příští schůze navrh
předseda prolo, že dle nového volebního řádu vro-
testované volby musí býti do roka schváleny, jak
1. odstavec pořadu přístí schůze výborové zprávy
volehních prolestech, což přijato.
Příští schůze bude v pátek.
#9
alto_textblock
#9
Z parlamentních výborů.
#10
alto_textblock
#10
led sl Z Vídně, 13. května. (K K)
V zozpučtovém výboru ref. Jindř. Schmi
podhl zprávu o povolení dodatečných úvěro
k rozpočtu na rok 1908 (Ministerstvo veřej-
ných prací.)
Min. dr. Gessmann připouští, že konstrukce
ministerstva není naprosto ideální. Kdyby se bylo
stalo dle posl. Adlera, nebylo by pro ně zbylo vůbe
nic. (Posl. Adler: Záležitostí stavební!) Přidělení
záležitostí béňských ministerstvu obchodu opřelse
posl. dr. Ellenbogen již před dvěma lely.
Pří kritice oboru působnosti nového ministerstva
hrajo úlohu do určité míry osobní a strannické sta-
novisko.
Ministr pojednal polom o významu uhelných
sklačišt, zvláště pro menší města, odůvodňoval nut-
nest, zvýšiti položku na zakládaní učednických útul-
ků a prohlásil, že se dbá zájmů hornictva v plněn
rozsahu. V příčině inspekce v hornictví je zahájen
obsáhlá akce.
Pomýšlí se také přibrati dělmictvo k inspekci
Péče o byty neexistuje dosud mezi státními agen
dimi. Bude třeba postupovati pouze krok za krokem
Podporování slavebních společenstev smí býti pouze
opatrně prováděno
Pesl. dr. Steinwender poukazoval na nut
nost velké akce na zvelobení návštěvy cízinců.
Posl. dr. Hofmann-Wellenhof chce, aby
vyučovací ústavy báňské byly podřízeny min. vy-
učování, jemuž mají býti vráceny i školy živno
stenské.
Posl. Conci navrhuje resoluci, aby vláda, p
povolávání úřadníků do min. veřejných prací měla
náležitý zřetel na jednotlivé země a národnosti.
Posl. dr. Adler žádá ministra, by nepoško-
zoval zájmy dělnictva, zvláště v oboru sociální po-
litiky.
Žádá, by pokračovací školy zůstaly podřízeny
min. vyučování. Bytová politika mohla by se pře
nechati úladu pro veřejně zdravotnictví. Navrhuje
vyzvati vládu ku pozměnění oboru působnosti min
pro veřejné práce v tom smyslu, any: 1. vešker
báňské záležitosti byly mu odňaty a podřízeny min
obchodu a 2. aby veškeré živnostenské, školnía
vzdělavací ústavy podřízeny byly, jako dosud, min
vyučování.
Posl. dr. Kramář opřel se, aby žádána byla
resolucemi změna teprve nedávno pevně stanoveného
oboru působnosti. At se výčká, jak utváři se poměry
v novém ministerstvu a potom pude na místě, podat
eventuální pozměňovací návrhy. Pokud se týče pěče
o byty, třeba podperovati podníky, jež staví děln.cké
domy, jako na př. smíchovské společenstvo. Byle by
na místě povolování krátkodobých, nizko zúročených
půjček. Pokud se pak týče zvelebení návštěvy cizin-
ců, pokládá podporu zemských svazů za nadiniru
nutnou. Reklama nesmí se omezovati pouze na alp
ské země, nýbrž jest nutná, kby vzat byl nejv ydnt
nější ohled na krajiny v Čechách. Moravě, Slezsku
Haliči, jakož i v Dalmacii, jež lákají mnoho cizineo
k návštěvě, Proli zdanění automobilů nemá co na-
mítati, jen nesmí pýti sdělán zákon o povinném ru-
čení autcmobilů, jaký je nyní zamýšlen.
Předloha přijata bezé změny: rovněž reso-
luční návrh Cenciho. O Adlerově návrhu bude se
hlasovati v nejbližší schůzi.
*b y
#12
alto_textblock
#12
sl
#13
alto_textblock
#13
V nouzověm výboru referovál posl. Ste inrnr e
o podaňých pilných návrzích. Po zevrubné debate
byly přijaty tyte návrhy referentovy: 1. Pilné ná-
vrhy přikazují še vládě, aby jich všemožně dbala
nebo konala další šetření v připadech, kde pro vy-
jasnění věci jest toho ještě zapotřebí 2. C. k. vláde
se ukládá, aby předložila slavné sněmovně k ústav
nímu projednání zákonnou osnovu o zavedení nuce-
ného pojišťování proti škodám z ohně a to dle zemí
3. Vláda se žádá, by co nejdřive podala sněmovni
zprávu o sougromých a veřejhých pojišťovnach prot
chni, krupobití, pádu dopytka, úrazům, povinném
ručení a pojišťovnách živětních s udáním jich roz-
vahy v posledních deseti ročích.
#14
alto_textblock
#14
Seciálně politický výbor usnesl se po delší de
batě: Vláda se vyzývá, aby bez dalšího prodlení po-
dala sněmovně hotovou již předlohu starobního a
invalidního pojištění dělnického, aby bez prodlen
uzákonila všeobecně naléhavě požadované starobn
a invalidní pojištění samostatných živnostníků a rol
níků a aby příslušný zákonný návrh předložila sně
movně co nejdříve.
#15
alto_textblock
#15
Politické zprávy domácí.
#16
alto_textblock
#16
V Praze, 13. května. (Německý pose
Tschirschky v Pešti.) Oficiosní » Pesten
Lloyd« připisuje nynější návštěvě německého
Tehirschkeho v Pešti zvláštní význam. Vyslanci
přijíždějí do Pešti téměř jen v průvodu panov-
níkově, jinak o Pešť nezavadí. Proto nutno nynějs
návštěvě německého posla přikládati tím větš
váhu, poněvadž je věnována výhradně Maďarům
a účelem posla Tschirschkého jest vstoupit
v bližší styk s pešťskými politiky a tamějším
společenskými kruhy. Tschirschky, jehož žen
je Uherka, jest zpřízněn s některými madar-
skými rodinami a prolo, i kdyby v Pešti nesle-
doval nijakých politických cílů, nabude dle »p.
L.« ve styku se směrodatnými politiky přesvěd
čení, že vůdčí duchové Uher přijali za svou po-
litickou myšlénku spolku s německou říší' v ce
lém jeho významu a pěstování jeho pokládají
za svou nejvyšší politickou povinnost. Nic prý
na tom nezmění opačné hlasy, vyskytující se
sporadieky (?) v maďarských časopisech. Základn
myšlěnka trojspolku byla před 30 lety pojata
provedena velikým maďarským státníkem a o
té doby jest nedotknutelným majetkem celéh
maďarského národa.
Této závěrečné tyradě pešťského orgáne
zahraničného ministerstva sotva asi uvěři pan
Tschirschky, jenž dobře ví, že minuly doby li
berálního panství v Uhrách a u vesla jest tam
strana neodvislosti, která o spolku s Německem
smýšlí zcela jinak, než bar. Aehrenthal.
V Praze, 12. května. (K otázce rusko-
polské.) Pseudonym E. Kaczrok vydal tyt
dni v Krasně polskou brožurku „o ruské otáz-
ce“, v níž se velice střízlivě posuzuje pomě
rusko-polský. Autor se pozastavuje hned v úvo-
dě nad tím, že Poláci nikdy se nevzbouřili proti
Prusku, jež bylo hlavní přičinou rozdělení státu
polského, za to však povstáním r. 1831 přípra-
vili se o samosprávu Kongresovky, jež se do te
doby těšila větším svobodám, než mají nyní Ma-
daři v říši hebsburské. Pisatel hlásí se zjevně
ke stoupencůn slovanské vzájemnosti. Mohou-l
Němci, sloučení pod žezlem pruského krále
diktovati svoji vůli celé Evropě, jakou moc by
mohli míti spojení Slované! Ale o takovém spo-
jení nesmí se ani sníti. Slovaně neměli by aspoň
uzavírati spolky s nepřáteli Slovanstva prot
vlastním bratřím. Ale činí pravý opak. Rusko
se spojilo s Pruskem na roztržení Polska; al
i Poláci bojovali proti Rusku s Turky, na Kav-
kaze, ba i v Japonsku. A dávno-li tomu, co se
polští poslanci ve Vídni spolčovali s Němci prot
Čechům
Pisatel vykládá dále neúspěch dosavadníck
pokusů o všeslovanské sjezdy a vytýká Polákům
že se úmyslně vzdalují takových sjezdů. Pelské
lhostejnosti k věcem slovanským využila pruská
vláda, když se troufala vystoupiti proti osamo
ceným Polákům se zákonem vyvlastnovacím
A nebude lépe, dokud Poláci se nepřesvědčí, ze
jejich místo jest jen ve spolku s ostatními Slo-
vany, nevyjímaje ani Ruska. Propast, zející mezi
kulturou byzantskou a latinskou, mezi pravo-
slavím a katolictvím, mezi sámodržavím a svo-
bedou musí se překlenouti. Mostem, spajujícím
Poláky s Ruskem, mohli by býti Malorusové.
blízci oběma národům. Dříve však musili by Po-
áci odčiniti chyby, jichž se dopustili ve své po
itice k Malorusům. Jednou z posledních a nej
větších chyb bylo, že Poláci v Haliči podperoval
ruch ukrajinský proti směru staroruskému, sna
žícímu se zachovati kulturnou jednotu s Velko-
rusy. Plodem této pochybené politiky jest i aten-
tát Sěčinského na místodržitele hr. Potockého
pe jehož násilné smrti polské veřejné míněn
teprve počíná chápati, jak nepřirozeno bylo pod-
porovati prusofilské a zjevně protislovanské
vůdee ruchu ukrajir kého. Poslední udalosti
#17
alto_textblock
#17
v Poznaňsku a ve Lvově poučí Bohda Poláky,
že musejí hledati oporu u ostatních Slovanů,
kteří opět ve svém vlastním zájmu jsou povinni
brániti Poláky. Oficiálné Rusko ještě nepro-
zřelo, ale ruská společnost obrací se k Polákům
stále častěji se slovy vřelé sympatie. Stejně jsou
Poláci povinni chovati se k Malorusům a podati
i jim důkazy své dobré vůle.
#18
alto_textblock
#18
Politické zprávy zahraničné.
#19
alto_textblock
#19
V Praze, 13. kvělna.
#20
alto_textblock
#20
Nedůvěra Srbů k rakouským Slovanům
V článku »Význam návštěvy německých
vladařů ve Vídni« bělehradský »Trgovinski
Glasnik« vidí podobně jako ruské listy prudký
nápor pangermanismu na Balkán a především
na Srby. Ničím jiným, praví, tato demonstrace
vysvětliti se nedá, neboť eísař Vilém a spojení
němečtí vladaři nemohou věřiti, že císař Fran-
tišek Josef zapomněl už r. 1866. Němečtí vla-
daři zapomněli nejen tohoto roku, nýbrž i toho,
že Rakousko - Uhersko není státem německýma
že Němei v tom státě přese všecky hegemonické
choutky, drážděné v nich Berlinem, tvoří jen
asi čtvrtinu obyvatelstva říše. Němečtí spojenci
s německým císařem v čele jsou náčelníci
tohoto národa, jehož programem je vyhlazení
všech Slovanů v Rakousku podle upřímného
projevu nebožtíka ministra Peschky ve Štyrském
Hradci. Vyhlazení Slovanů, pravil tento německý
státník, je účelem společné práce všech Němeů
v monarchií habsburské i hohenzollernské.
Tolik jest jisto, že furor teutonicus po návštěvě
německých vladařů v Schöubrunně nebude
míti hranic. Naproti pangermánskému rozmachu
stojí rozháranost rakousko-uherských Slovanů.
Furor teutonicus valí se přes jejich hlavy n
nás Slovany balkánské, ale ani my nejsme
sjednocení. Rakousko-uheršti Slované, ačkoliv
jim hrozí týž osud, jako poznaňským Polákům,
přece chovají se tak, jakoby každý z nich
sám o sobě byl dosti silen, aby se ubránil,
ano jakoby mu přebývalo tolik síly, aby refor-
moval celé Slovanstvo ve smyslu rakousko-
uherském a připravoval je pod vliv německý.
Jestliže se rakousko-uherští Slované brzy ne-
seberou, hrozí jim ohromné nebezpečí od běs-
ných Teutonů, ale nám, Slovanům balkánským,
hrozí pak nebezpečí od jedněch i druhých,
neboť rakouští Sl. vané budou u nás hráti
úlohu pionýrů toho pangermanismu, jenž je
vyhlazuje, a budou naše ruce vázati, aby nás
vydali Němcům
#21
alto_textblock
#21
Přepadení bulharského politika Genadčevu.
Tyto dni rozšířila se po Sofli zprávaz
Varny, že tam byl uprostřed města zavražděn
vůdce bulharské národné svobodomyslné strany
dr. Pavel Genadčev. Zpráva o zavraždění se ne-
potvrdila, ale pravdou jest, že Genadčev byl
přepaden svými protivníky, zbit obušky a ka-
mením. Alentát podle »Blgarské Nezavisimosti
spáchali přívrženci strany demokratické pod
ochranou policie.
#22
alto_textblock
#22
Dramatické umění.
Městské divadlo Král. Vinohradů
+
Bobří kožich. Zlodějská komedie o 4 děj
stvích od Gerhardta Hauptmanna, Pře-
ložil Pavel Nebeský. Premiéra 12. kvělna.
Jedno z prvních a vítězných dramat Haupt-
mannových, jež založilo před lety již slávu mo-
derního německého dramatika, zařadila činohra
městského divadla vinohradského do svého re-
pertolru a pochodí s ním jistě znamenitě.
»Bobří kožich« zdá se nám býti dnes již dra-
matickým dílem marky trochu zastaralé při svém
čirém naturalismu. Zdání toto bezděčně snad
jest podporováno i tou okolností, že od doby
jeho vzniku — asi před patnácti lety — krom
obyčejně plodný autor přihlásil se s řadou praei
dalších, v nichž daleko se odchýlil od tvorby
onoho druhu, a »Bobří kožich«, jenž stals
repertoirní hrou snad všech významnějších ně-
meckých seén, dnes připadá nám býti komedil
silně obehranou. Ale to všecko jest jenom zdání
— hra sama při své včerejší premiéře působila
tak svěže a účinně, že široké vrstvy obecenstva.
které se již nepamatují na první její české pro-
vozování (v literárním cyklu »Máje« na Smí-
chově asi před deseti, jedenácti lety), uvitají ji
jako novinku. A uvítají ji dojista s povděkem
První dramata Hauptmannova charakteriso-
vala jakási výbojná, útočná smělost, instinktivní
odpor proti šabloně, proti každé literární kon-
venčnosti. Byl to vůbec karakteristický rys ně-
mecké Moderny z prvních let dovadesátých,
která tak ráda a s tak šťastnou i šťavnatou
drastikou bojovala proti filistrovství německých
měšťáků, proti směšné pruderii, společenské pře-
tvářce a nadutému sebevědomi určitých tříd,
které se považovaly za nejspolehlivější a nepo-
stradatelné sloupy státu i spořádané společnosti.
Co ještě po lelech »Simplicissimus« krvavě
pers-floval ve svých znamenitých obrázkovýeh
eyklech s fitulem »Dureh das dunkelste Deutseh-
land«, s průhlednou narážkou na známý Slan-
leyův cestpis, to blásali tenkrát stejně Haupt-
mann v komedii, jako Hartleben v humoresce
a satiře, nebo Bierbaum v lyriekých pisnich
posměšných popěvcích.
»Bobří kožich« je také taková persifláž na
filistrovské pojímání pořekadla »S poctivosu
nejdál dojdeš.« Autorem drasticky a humorně
kreslený byrokrat baron z Wehrbahnu (výborně
#23
alto_textblock
#23
hraný panem Boleškou) je tu typiexým před
stavitelem justice, která v každém inteli-
gentovi a liberálním člověku tuší rebelanta
státu nebezpečného, ale při tom nemt
ani za mák schopnosti a pochopení pro
svůj úřad a pro skutečné svoje povinnosti. Celá
historie komedie točí se kolem mravně nahnilé
rodiny Wolffovy, jejíž matka s chloubou přímo
honosivou se hlásí k názorům, že okrást boha-
tého je věc docela nevinná, jen umět seto
musí. Darebáctví jest okrádat chudé, ale ko
nečně — nějak musí býti lidé živi. A tak Wol-
fová komanduje váhavého muže ke zlodějským
výpravám a sní o skvělé kariéře, jakou udělají
možná jejich dospívající deery — v Berlině.
kde na ně čeká živol, z jehož prohlubní matka
má pochopení jenom pro ty »skvělé« stránky
materiálního blahobytu.
Zlodějskou rodinu v Hauptmannově komedi
ovšem nestíhá trest, nýbrž naopak hotová apo-
theosa poctivosti a počestnosti. Drastická hra
má vesměs vděčné role, poněvadž jsou živé.
životné a pravdivé. Činohra vinohradského di-
vadla má ve svém souboru dosud málo vyrov-
naném dosti talentů, kterým právě takové role
jdou velmi k duhu. Zásluha o úspěch prove-
dení ležela vedle zmíněného již přednosty zvlástě
na bedrech zlodějské dvojice Wolffovy (manželé
Zelenkovi), ale i ostatní role episodní byly skoro
vesměs účinně hrány, až na nějaké to zbylečno
přehänění a trochu silné nanášení barev.
#24
alto_textblock
#24
v. Č.
#25
alto_textblock
#25
Různé zprávy.
žena upir
Všechny pařížské listy zabývají se obšírně pří
padem Jeanne Weberové, zvané všeobecně
l'ogresse — upír. Klade se jí za vinu, jak již sděleno.
sedm vražd dětí. V srpnu r. 1905 zemrely náhle jej
dvě děti ve věku 7 let a tří měsíců, což nevzbudilo
žádného podezření. V lednu r. 1906 stála před pa-
řížskou porotou, obviněna z vraždy svých tří ma-
lých neteří ve věku 11/2 roku, 3 let a 7 měsíců, kte-
ré vesměs náhle zemíely Weberové v náruči, jakož
i z pokusu vraždy na jedenáctiměsíčním synovci Me-
ricovi Pařížský lékař dr. Thoinot prohlásil tehdy
že děti zemřely přirozenou smrtí a po savělém plai-
doyeru Henri Robertsa byma Weberová osvobo-
zena, ale její manžel a přihuzní byli přesvědčeni
o její vině a odloučili se od ní.
Rolník Bavouze. v Chateauroux přijal We
berovou do svého domu, jsa přesvědčen, že se stala
pouze obětí nešťastné náhody, brzv na to pak zemřel
#26
alto_textblock
#26
jeho devitiletý synek August a Jeanne Weberová
opět byla s dítětem sama v okamžiku smrti. Zahá
jeno vyšetrování, ale po dlouhých debatách odbor
níků, mezi nimiž došlo k prudkým sporům, za
staveno.
Weberová, Eyvši propuštěna z vyšetřovací vazb
byla přijata do venkovského a.ylu dobročinné spo
lečnosti, ale nezdržela se v něm dlouho: vrátila se
do Paříže, doznala na policii, že malého Bavouzeta
usmrtila, druhého dne však před soudem toto dc-
znání odvolala, byla prohlášena za pomatenou a po
něvadž se jí nic nemohlo dokázati, opět propuštěna
na svobodu. Od té doby zmízela a první zpráva o n
došla ovět z Commercy, kdež dopadena při činu.
když zardousila sedmiletého Marcela Poirota. We-
perová zatm pobyla několik dní u vinaře Joll va
v Lay-Saint-Remy, jenž ja k sobě pozval z Paříže
jako kdysi Bavouzet, jsa přesvědčen o její nevině.
když však v jeho domě zapředla milostný poměr
s dělníkem Boucheryem, vyhnal ji.
Ve středu minulý týden příšla Weberová s Bou
cheryem k manželům Poirolovým do Commercy, kter
pronajímají byty, představila se svým zodným jmě
nem jako Jesnne Moulinetova a najala se svým ne
vým přítelém pokoj. Bouchery, jenž byl zaměstnár
ve vápence v Sorcy, odešel v pátek a večer vzkázal
že se na noc nevrátí. Woberová žádala manžele Poi
rotovy, aby dovoliti malému Marcelovi spáti u ní
poněvadž je jí samotné smutno. Poirotová uložila
hocha sama v jejím pokoji na lůžko.
V naci slyšela nájemnice v hořejším patře vzde
chy a lomez, vycházející z pokoje Weberové, vzbu
dila manžele Poirotovy a ti, když přiběhli do po
koje, nalezli hošíka mrtvého. Na zoufalý nářek
matky ujišťovala Weberová, že se hošíka nedotkla
Na mrtvole shledány zřejmé stopy rdousení a jazyl
pyl prokousrutý, takže z úst vytékala krev. V lůžku
nalezeny tři stočené a svázané kapesníky, jimiž pa-
trně Weberová svou oběť zardousila. Byvši zatčena
popírala dále, doznala jen, že jest Jeanne Weberová
aby ji nechali na pokoji, načež upadla v úplnou otu-
pělost. Dr. Parisot, jenž ohledal mrtvolu hochovu,
soudí, že Weberová spáchala na něm sadistickou
vraždu v hysterickém záchvatu. Tento zřejmý zlo-
čin hrozné ženy vzbudil ve Francii ohromné vzru-
šení, sotva se již kdo nalezne, jenž by chtěl We
berovou ještě hájiti, panuje všeobecné přesvědčení
že název l'ogresse přísluší jí právem.
Smrt jejích vlastních dělí sotva již bude určiti
vysv ětlena, ale v otázce vraždy jejích ralých neteří
pro niž stála před pařížskou porotou, zdá se, že
nebylo učiněno vše k zjištění pravdy. Lékaři, zvlá-
ště dr. Thoinot z Paříže, podali dobrozdání, že pří-
čina smrti se nedá zjistiti, při čemž siuší po-
dotknouti, že na 11 měsíčním synovci Moricovi, n
němž Weberová dle znění žaloby spáchala pokus
vraždy, byly shledány známky rdousení. Státní zá-
stupce tehdy od žaloby ustoupil a Weberová byla
osvobozena. Jen jistý mladý lékař udni, že na mrtvo-
lách dětí nalezl stopy strangulace, ale neodvážil se
svoje tvrzení prohlásili před porolou, aby proti so
bě nepopudil starší vážené kolegv.
#27
alto_textblock
#27
Při záhadné smrti malého Bavouzela prohlásil
lékaři Audiat a Bruneau, že hoch byl zardou-
sen, na návrh obhájce Roberta, jenž také v Paříž
Weberovou úspěšně hájil, byla požádána pařízsk
fakulta, aby revidovala dobrozdání venk ovsaych
znalců. Opět byl to dr. Thoinot v Palíži, jenž kon
statoval přirozenou smrt hocha. Nechtél prosti
uvésti v pochybnost své první dobrozdání, jemuí
Weberová děkovala, že byla v Paříži osvobozena
Z otázky vyvmul se nyní boj mezi parížskými učene.
a venkovskými lékari, kteři mrtvolu diítěte skulečni
viděli. Za pravdu dáno ovšem pařižským učencům
Profesor Doyen vznáši nyní těžkou obžalobu
na dotyčné znalce, zvláště na dra. Thoinota. Praví
že byl přesvědčen o vině Weberové a dok ládá,ž
soud musí naivní lékaře pohnati k zodpovědnost
jako spoluvinníky, kteří svou nevědomostí umožnil
nový zločin.
* „l a
#28
alto_textblock
#28
= Nová diamantová pole. Z Nového Yorku
13. kvěma. 600 km od Torronia v Kanadě byla obje
vena di mantová pole ohromně rozlohy. Nalezené
tam diamanty byly odborníky prohlášeny za bezvad-
né, pokud se týče barvy a průhlednosti.
Mezinárodní kongres pro sludium polárníc
krajá. Z Brusselu, 13. května. Za předsednictv
státního ministra Beernaer-a sestoupí se zde
dne 29. t. m. mezinárodní kongres pro studium po-
tárních krajů. Většina zůčastněných států přijala sym-
paticky návrh na zřízení stálé mezinárodní komise
polární, o němž se bude na sjezdu jednati a jmeno
vala také již své zástupce pro tuto komisi
— Větrná smržf. Z Omahy, 13. května. (K. k.
Včera řádila zde smršť, při níž přišlo o živo
12 lidí a mnoho osob bylo poraněno. By
to nejprudší tornado, kterým postižen byl výcho
státu Nebrasky
= Létadlo bratří Wrightů. Z Lcndýna, 13
května. „Timesům“ sděluje se z Londýna: V sobot
přerušila bouře pokusy s aeroplanem u Mantea
Severní Carolině. Vynálezci létacího stroje bratř
Wrightové halí své operace největším tajem
stvím, vyvracejí však zprávy, že jejich přístroj do-
sáhl neobyčejných výšek. Pokusy byly podniknuty
jen za účelem zdokonalení kormidla. Při pokusech s
gasolinový motor rozžhavil do červena, lakže jsou
nutny změny, aby se zamezilo přehřatí. Stroj ne-
zvedl se nikdy výše než 20 stop od země a dosažená
rychlost odhaduje se na 64 až 96 km za hodinu
Stroj jede při vzletu po jednokolejné dráze, načež
se vznese v úhlu 40 stupňů do výše. Nejdelší let
jaký posud vykonal, obnášel 21/4 km a dlokáral
prý, že řidič může libovolně vystoupiti, obrátiti, se-
stoupiti a ovět vystoupiti. — Z Mantea se opět te-
legrafuje, že bratři Wrightové pokračovali v ponděl
ve svých pokusech s aeroplanem na osamělém po-
břeží u Fill-Devil-Hillu. Vystoupili dopoledne, do-
sáhli výše 75 stop nad písčinami, letěli 800 m podé
pobřeží, obrátili pak stroj jižním směrem a uletěli
rychle 3200 m nad pobřežím, načež lehce přistáli
Let byl velmi zduřilý, zda-li se při něm udrželi stálo
ve stemné výšce, se nesděluje
#29
alto_textblock
#29
Nové rozdmychování franko-německého koniliktu
o Marokko.
Vůdce marockého poselstva Kaid Ben Aism
Ben Omar, který dlí nyní v Paříži, prohlásil,
že on jest jediným oficiálním vyslancem nového,
to jest dle všeho vítězleího samozvaného sultána
marockého Muleje Hafida. Pánové, vyslaní do
Londýna a Berlína, jsou prý jen posly pouhými,
doručujícími list sultánův. Zdaliž tento výklad
opozdéný zmírní hněv Francie nad přijetím po-
selstva Hafidova v Berlině, jest velmi pochybno.
Nad omluvou Berlína, že poselstvo bude přijato,
jen aby se vyhovělo tlaku německé veřejnosti,
jest patižská »Aurore« ovšem spíše pohoršena,
nežli potěšena. Praví, co by Německo tomu ří-
kalo, kdyby se vláda francouzská řídila agita-
cemi nacionalistického tisku, jako se řídl vláda
německá dle doznání svého štvanicemi franko-
fobského tisku.
Ostatně i »poslové« maročtí v Berlíně vy-
jádřili se k hraběti Pfeilovi a k německému
konsulátu marockému, že oni jsou oprávněnými
zástupei Muleje Hafida a že přicházejí nejen
doručiti jeho list císaři, nýbrž i žádati Né-
mecko, by Francii přimělo k odvolání vojska
z Marokka a k uznání Muleje Hafida za jediného
sultina. Sám »Berl. Tagblatt« je nucen k tomu
podotknouti: »Marocký komitét (již oporou
podněcováním poselstva marockého) snaží se
všemožně rozdmychovati opět všechen plamen
franko-německého konfliktu o Marokko.« Komitét
onen chce ostalně uspořádati v Berlíně velikou
veřejnou schůzi za přitemnosti poselstva, aby
se osvěděilo »marockému národu přátelství Ně-
mecka« a vyzývá města německá, aby marocké
posly k sobě zvala a je demonstrativně vílala.
Slovem, »veřejnost« německá snaží se skulečně
všemožně, aby spor, klerý byl by loni vedl
málem k válce s Francií, byl znovu rozdmýchán
plným plamenem.
Mezitím zdá se, že samozvanec Muley
Hafid v Marokku skutečně bude vítězem proti
bratru svému dosavadnímn sultánu Abdulu
Azizovi. Dle soukromých zpráv z Tangeru od-
padlo od sultána celé vojsko jeho. Ben Bagdadi
vylrhl proti rozkazu sultána z Rabatu do Fezu,
aby přestoupil k Mulej Hafidovi. Myslí se, že
Mulej Hafid vtrhl do Mekinezu již v pondělí
11. t. m. a zpráva ta vzbudila v celém Ma-
rokku veliké rozčilení. Z Fezu vypravilo s
tam poselstvo předních osobnosti marockých.
Pro Muleje Hafida zhotoveny tři skvostné pra-
pory s jeho jménem, jež mu poselstvo to
#30
alto_textblock
#30
věnuje.
#31
alto_textblock
#31
Pozdní zavedení ústavy v Meklenbursku.
Teprve ve dvacátém věku rozhodlo s
Meklenbursko-Zvěřín a Mekienbursko-Střelice, dva
spolkové to státy kulturní a pokročilé říše ně-
mecké, zavésti, jak jsme již stručně sdělili,
ústavu. První stát bude míti dle ústavní před-
lohy, mimořádnému sněmu prvně podané, 67 po-
slanců, z čehož 38 volených zvláštními voleb-
ními sbory, 25 všeobecnými volbami a 4 jme-
nované velkovévodou na doživoti. V Meklen-
bursku-Střelici bude voleno 9 poslanců sbory
volebními, 7 všeobecně a 1 jmenován velko-
vévodou.