ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 39bbfc00-77d6-11dc-bb93-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
eo
#3 alto_textblock #3
V Praze, v pátek 12. června 1908.
#4 alto_textblock #4
d to
#5 alto_textblock #5
Číslo 16l.
#6 alto_textblock #6
Na ranní a odpol. UIsty předplšcí set v Praze v almlnistrael na měsíe . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí denáškeu a meěsle na čtn tta . . . . 7 K o0 h ve filialkách La měsíe . . . . . . 2 K 80h Pešteut na měsíc . . . .. na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zilsilkou na maěsíe ::e ne stvrt v ata
#7 alto_textblock #7
i
#8 alto_textblock #8
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8 odpeledni . . . . . . . za 2h Ve álislkách na venkově- ranní číslo, . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4a Inseráty platí se hetově zapřed. Předplaconí a Inserty přijímá a dminl- strace v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí ze též redakce. Uiskárna a sxpedice „Národnich Listů“. Rukopisy se nevracaji-
#9 alto_textblock #9
Wahrmund! Prohlášení církevního právníka juristické fakulty inšprucké, jež dal sboru po svém návratu, potvrzuje úplně na slovo náš názor, předeslaný ve včerejším ranním čísle zprá- vám o »vysokoškolské stávce«. Prof. Wabr- mund vzdává se nejen svých přednášek o manželském právu, ale i seminárních cvi- čení niterně s přednáškami souvislých, vzdává se obého na rozkaz ministra vyučování. »Vzdává se«, anebo »upouští« od přednášek, podle toho, jak chceme přeložiti výraz »abzusehen«, v jeho prohlášení použitý Prof. Wahrmund neosvědčil se mužem »prav- divých úst«, když prohlásil deputaci víden ského stávkářského výboru, která jej hned předevčírem navštívila se žádostí o vysvě- tlení, anebo nebyl pravdiv telegram této de- putace, který zvěstoval vídeňskému svobodo- myslnému studentstvu, že »prof. Wahrmuno prohlašuje zprávu o vzdání se přednášek za falešnou« a že »zpráva novinářská o vzdání se přednášek jest vylhána«. Autenticky zní konec Wahrmundova výkladu, po jeho audienci u ministra vy- učování učiněného sboru jeho fakulty takto »Prohlašuji nyní, že vyhovuje tomuto opatření (l. j. rozkazu mini- strovu!) až do definitivního vyřízení pa- nující právní otázky hodlám upustiti jak od dalších seminárních cvi- čení, tak i od přednášek o man- želském právu, se seminářem niterně souvisejících, podle názoru se strany vyučo- vaci správy vůči mně rozhodně vyslo- veného.« Změnil tedy Wahrmund své stanovisko či nezměnil? Zajisté že změnil. Už ta okol- nost, že vydal takověto prohlášení, jest dů- kazem, že uznal za nutnou omluvu změny svého stanoviska, neboť kdyby na jeho pře- svědčení, anebo právní názor v ničem ne- byla jeho audience u ministra vyučování působila, nebylo také nutno žádných výkladů s jeho strany. K informaci veřejnosti bylo by stačilo prohlášení, že stojí na svém jako dříve a že mu musí býti přednášky i se- minář povoleny ihned. Vynutiti takové po- volení jest, jak známo, účelem generální stávky. A cílem jeho prohlášení o tom, že se vzdává, upouští, anebo že nehodlá před- nášeti, bylo tudíž a zajisté — stávku studu- jíeloh připraviti o její smysl a důvodem k tomu byla mu zásada, že »rozkaz je rozkaz«. V prohlášení svém několikráte opakuje, že se takto rozhodl po důraz- něm trvání ministra na jeho právním ná- zoru a poučení, že výnos, stavíci jeho před- nášky, nebyl pouhým projevem názorů, nýbrž skutečným rozkaze m. Zkrátka, ze statečného zápasníka za svobodu badání a učení, za vědeckou pravdu bez stínítek, z kanárského emigranta stal se pouhý státně úřadnický byrokrat, o němž dí krásně vídeňská »N. Fr. Presse«: » Prof. Wahrmund nemůže na to nechat dojíti, aby provedení ministerského výnosu bylo na něm vynuceno a jeho přednáškám brachiál- ním násilím zamezeno. Kdyby se nebyl podal, byl by zavdal podnět k zakroče- ním, jaká si klerikálové přejí, t. j. použit disciplinárních opatření proti němu.« Sku- tečně?! Mohlo by se spíše myslet, že zavi lému klerikalismu jest milejší liberál ohnutý již pouhým rozkazem ministra než karakter, nezlomený ani disciplinárními kroky trpného řízení ministerského. Wahrmund, salutující ve své profesorské uniformě rozkazům Jeho Excelence, jest nemorálním vítězstvím kleri kalismu, kdežto Wahrmund, vzdorující za nadšeného jásotu všeho pokrokářstva kárné ruce ministrově, byl mravním vítězstvím svo- body nad klerikalismem! Když klerikálové XVII. věku přinutil Galilea Galilei, že kleče odpřisáhl své učení o tom, že se země točí, dodal prý ihned
#10 alto_textblock #10
»Eppur si muové.« — »A vzdor tomu se točí!« Wahrmund, tato galilejská karikatura XX. věku, nebyl sice hnán na přísahua také mu svatá inkvisice nepověsila na hrdlo proces pro jeho brožuru, ale podvolivse chvalně rozkazu Jeho Excelence, vzdav se chvalně a výslovně semináře i před- nášek, reservuje si práva na ně i ode- vzdává svou při za svobodu vědy »právní cestě«. Jaká to pružnost páteře a bystros ducha! Věru, jenom Wahrmundové dovedou býti najednou právi i rozkazům svého svrcho vaně představeného úřadu, utlačujícího svo bodu vědy a vysokého učení i zásadám ne- porušitelnosti této svobody Vídeňští studentští stávkáři postřehli velm dobře tuto dvojakost svého oslavence a za- jeli si ihned do Inšpruku. Kdyby nebyl Wahrmund skutečně změnil své zásady, byla by to spravila pouhá depeše s placenou od- povědí. Ale takhle bylo zapotřebí několika- hodinné konference vídeňských studentů s Wahrmundem, aby on je, anebo — on jej, přesvědčili, že se přece jenom »ne- vzdal«. Rozčarování z Wahrmunda je všeobecné a vyzírá i ze všech manifestů svobodomysl- ného studentstva vídeňského. Nadšení stalo se náhle velmi vynuceným, nahraženo »nut- ností vytrvati až k úplnému vítězství«. Zvítězil názor, že se nikdy nejednaloo osobu, nýbrž o věc, a poněvadž z akce vy- padl subjekt, prof. Wahrmund totiž, drží se německé svobodomyslné a pokrokové stu- dentstvo nyní objektivně věci i prohlašuje situaci za nezměněnou, stávku teprve jak náleží prohlubující . .. Jaká jest situace v českém studentstvu Výsledek včerejší ranní studentské schůze v Karolinu byl nijaký, po bouřlivém roko- vání rozešla se bez hlasování, ale projevy vyzněly velmi energicky proti stávce- Jinak jest dočasné zastavení přednášek uni- versitních samo významno pro stupeň roz- čilení jaký panuje mezi oběma směry, jač není nejmenší pochyby, že směr proti stávkový jest rozhodně v silné převaze. Pro smýšlení na technice směrodatným, aneb, nechceme-li předbíhati výsledku vše- technické schůze, velmi poučným je výsledek hlasování ve schůzi inženýrské, o níž zprávu nížě přinášíme. Národnostní i hospodařské důvody rozhodly tu proti stávce, většinou 184 proti 64, z této většiny důvody národní i hospodářské má 128 inženýrů, ostatek jen hospodářské. Důvody národnostní plápolají ve schůzích studentských všude vysoko a stopy jich lze zříti i v resolucích oněch slovanských studu- jících, kteří přidávají se ke stávce. Typickou v tom smyslu jest resoluce českých pokro- kových studujících ve Vídni, kteří prohlásil se za solidární s německými kolegy, »ač- koli při tom nezapomněli, jak se německo-radikální studentstvo chová k českým národním zále- žitost em.« »To však jim nebránilo postupovat proti nepřátelům akademické svobody«, dodavá resoluce s příznačnou prostoduchostí. Po- stupovat proti nepřátelům akademické svo- body s nepřáteli této akademické svobody? Jak je to možno? Tak se musí ptát každý český student, jejž omamná solidárnost s ku léry nepřipravila o úsudek. A odpověď ví- deňských a všech s Němci solidárních po krokových studentů musila by vyzníti, kdyby chtěla být upřímna, nevyhnutelně takto »Ano, máte pravdu, němečtí studenti jsou nepřáteli akademické svobody, ale je nom částečně, nepřáteli jenom naší, české akademické svobody — ale právě to nám nepřekáží .. .« Je jisto, že solidárnost českých studentů s německými ve Wahrmundově aféře jest
#11 alto_textblock #11
spojenectví pro svobodu se žhavými odpůrci svobody pokud se týče Čechů. Nechť mluvčí realistického studentstva překrucují fakt tento jakkoli, přece jej nevykroutí. Konflikt je tu nepopíratelný a výčitka českého svě- domí přece je hnětla, třeba na okamžik sebe kratší. Odtud ta rčení, počínající: »přes to, že«, »ačkoli«, »přece « . .. A jest jedna možnost nejíti solidárně s nepřáteli české svobody akademickéa přece osvědčiti se proti znásilnění svobody vysokých škol. Vzor této možnosti poskytla první všetechnická schůze ze dne 5. t. m. svou resolucí. Solidárníci s Němci nazývají však resoluce prostředkem papírovým. Přes to však, kdyby dnes vídeňské vedení gene- rální stávky vydalo rozkaz: »Od stávky se upouští a navrhuje se následující resoluce«, konformují se ihned čeští společníci kuléro- vých studentů bez rozpaků Na včerejší karolinské schůzi bylo pro- neseno moudré slovo: »Má-li česke studentstvo samostatné stano visko, má míti i své vlastní pro středkyl« Tady byla ťata právě ta nesa mo statnost našich »solidárních«, jich odvi slost od německého komanda, jeden z nej více zarmucujících zjevů na české straně v celé akci.
#12 alto_textblock #12
Říšská rada.
#13 alto_textblock #13
Poslanecká sněmovna. (Schůze 82.)
#14 alto_textblock #14
Ve Vídni, 11. června. (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.) V krásném sloupoví parlamentního paláce bylo dnes pestro a hlučno jako ve Valdštýnově táboře. Sešlo se několik set lidí, mužů i žen, tyrolských střelců, Huculů, Poláků, Slovinců z Krajiny a polských Sokolů. Čechů tam nebylo, ani z království, ani z markrapství, nebylo Slo vinců ze Štyrska, ani Slovinců ni Chorvate z Přímoří a z Dalmacie. Poslanci občas přichá- zeli ke svým krajanům, ze kterých nejvícese líbili jak krojem tak pěknými postavami haličt Poláci a Rusové. Vůči tomu vše, co tu bylo ně- mecké, vypadalo jako všední, neživotné, hubene a chudé. Pravou sensaci způsobili večer v celém par lamentě Srbové z boky kotorské na hranicíeh černohorských. Přišli hromadně ve svém lepém. malebném kroji národním, se zbraněmi sečnými a střelnými, se svým krásným vyšíváním — statní, štihlí chlapíci. Uvedeni byli poslancem Bjeladinovičem, a záhy dostavili se k nim slo- vanští poslanci všech stran. Jedou odtud všichni do Prahy. Byli také v loži zasedací síně, kam obracely se k nim zraky všech poslanců. Dr. Bulín z mladé generace české v mar krahství náleží k nejschopnějším, nejnadanějšímn a nejvčenějším. Je politik velmi vážný a pilný který do podrobna zná poměry moravské, zvláště pokud jde o záležitosti jazykové, školské soudní. Vylíčil je způsobem názosným, pro nás však — žel — truchlivým; jístě bodlo české jeho posluchače u srdce, když uslyšeli, že v markrabství, v zemi ze dvou třetin české, jsou dnos, za éry positivní politiky české a rovno- práávnosti stále vládou hlásané, ještě soudcové kteří nedovedou úřadovati bez slovníku v ruee nebo v kapse. To jsou nesrovnalosti, které vo- lají dávno již po nápravě, a vláda nemůže být sproštěna obvinění, že po té stránce neučinil ničeho, aby odstraněn a napraven byl výjimečný stav, ve kterém se nalézá moravský „Muster land“, a aby i základní státní zákony nebyly porušovány. Dr. Bulín zejména zevrubně zabýval se poli- tikou a paedagogikou ministra vyučování dra. Marcheta. Odsoudil obojí nejrozhodněji. Také znán.ému slanovisku křesťanských sociálů proti právu veřejnosti české školy vídeňské věnoval pozornost a konstatoval proti pánům antisemi-
#15 alto_textblock #15
tům, že právo to stejně odpírají jako jejich libe rální předchůdcové, že ve Vídni židovská a tu- rocká škola mají právo veřejnosti, jakkoli maji žáků 200 nebo dokonce jen 13, kdežto jedin česká škola „Komenského“ v X. čtvrti, ve Favo ritech, má jich 855 a měla by jich ještě více, kdyby bylo pro ně místo. Pochybujeme však volmi, že budou míti účinek důtklivá slova, která moravský poslanec český vznesl na adresu křesťanských sociálů ve prospěch rovného práva české školy vídeňské se školami židovskými a tureckými. Křesťanští sociálové jsou zaryií Němci, kteří si uminili konkurovati ve znásilňo- vání ceských dětí a duší s nejradikálnějšími Němci. Antisomitism dra. Luegra pak je stejně pravý a ryzi, jako jest jeho demokratism. Výklady dra. Bulína, velmi důrazně a svěže přednesené, poslouchány byly velikým kruhom poslanců všech stran. Poláci, kteří byli v ná rodním kroji na galerii, tleskali mu, když mlu- vil na ochranu jejich soukmenovců, a tempera- mentní nějaký moravský Čech dokonce přeruši řeč dra. Bulína z lože, aniž dr. Weiskirchner. president poslanecké sněmovny, jej pro to napo- menul. Agrární poslanec Kollář prohlásil, že o a jeho političtí přátelé budou hlasovati pro roz počel, poněvadž doufají, že jejich volum při- nese prospěch zemědělskému obyvatelstvu. P kud se týká Wahrmundovy aféry a stávky na vysokých školách v souvislosti s ní osnované, vytkl posl. Kotlář, že Čechové solidarisují se beze vší příčiny s Němci, kteří zůstali úplně lhostejnými a netečnými, když bylo několik set posluchačů zapuzenc z university záhřebské. Řeč dra. P. Šrámka byla širokou a roz- sáhlou theologicko-církevní polemikou proti po slední řeči prof. dra. Masaryka. Ovšem úplně v duchu stavu a strany, k níž poslanec ten ná- leží a pro kterou působí mimo parlament v parlamentě. Skutečná, pravá a poctivá svo- bodomyslnost musí respektovati jeho smýšlení a přesvědčení, třeba je potírala. Tolikéž musí mu přiznati právo, hlásati je z tribuny porla- mentní. P. dr. Šrámek jest bez odporu horlivým obráncem a zastancem katolické církve, jejích nauk a dogmat a jejích representantů. Jeho v,- mluvnost před forem zastupitelstva lidového, jakkoli řečnil německy, není všední; poslanec tento zajisté způsobuje silný dojem, mluví-li k lidu jazykem národním. Dnes také ve sněmovně výklady jebo, které jsme již charakterisovali, provázeny byly pozorností velikého posluchač- stva; sociální demokrati jej často přerušovali. Posl. Kralochvil věnoval českou svoji řeč výhradně otázce živnostonské, z velké části po- jišťování starobnímu a invalidnímu, žádaje, b zavádělo se netoliko pro tovární dělnietvo, ny- brž také pro živnostníky a malorolníky, tudíž pro všechny třídy výrobní a pracovní. Káral, že záležitosti živnostenské protahují se u politi- ckých úřadů. Posl. Kratochvíl v delegaci české zastává zájmy celého stavu živnostenského vždy- cky horlivě a odborně. Prof. dr. Kolessa uvedl opětně na přetřes otázku, jsou-li Ukrajincí samostatným národem k této otázce přisvědčil. Dále řešil otázku, jsou- Starorusové samostatným národem, na kterouž otázku odpověděl záporně. To jsou spory jazy- kové a národní, které se nerozhodují v parla mentě. Myslíme, že by se našli lidé, kteří by popřeli jak Ukrajincům, tak Starorusům legiti- maci, zváti se národem samostatným, a kteř by tvrdili snad s jakousi oprávněností, že mluv toliko podřečím jak ti, tak oni, stejně jako Slo- váci vzhledem k Čechům. Dr. Mahler jest živoucím dokladem., jak rozumějí na německých universitách svobodě vědy, učení a vyučování. Pražská universita ně mecká zapudila jej; tehdy ruka se nehnula pro něho. Žádná stávka nebyla vyvolávána pro jeho vyobcování odtamlud. Tento Mahler jest lepším liberálem, nežli mnozí, kteří jdou se svojí svo- bodomyslností na veřejný trh. Národnost a po- krok považuje za nerozlučitelné; prohlásil, že je vždy na škodu národa, kdekoliv a kdykoliv se národnost a pokrok ocitnou v rozporu. My-
#16 alto_textblock #16
šlenku národní považuje za předpoklad každého vývoje kulturního a hospodářského. Přeje kaž- dému národu samosprávu a svéprávnost. Svo- bodný výboj každého národu nazval požadavkem mravnosti a dodal, že je stanoviskem protisoci- álním, odpírá-li se některému národu právo, vy- víjeti se podle své svéráznosti. Proto nemůže překvapiti, že tento esthetik a docent umění vyslovil se pro národnostní autonomii a že podle jeho přesvědčení národní otázka nemůže býti rozřešena, považuje-li se za otázku územía krajiny a nikoli lidí, určité území obývajících. Netřeba dokládati, že národní politika česká ne- sdílí tyto myšlenky, a to na základě důvodů, přesně a jasně prokázaných. Poslancc Schuhmejer zabýval se katastro- fou, jež udála se v sobotu v továrně na celuloid v Otakringu. Mluvil o ní, pln nevole jak proti továrniku-nmajiteli, tak proti mjtgistrátu vídeň- skému a tak i proti dolnorakouskému místodrži- teli. Ministr obchodu dr. Fiedler přišel sehválně do sněmovny, by vyslechl žaloby posl. Schuh- meiera, který na říšské radě zastupuje okres otakringský. Poslanec dr. Sláma a sp. podali na mi- nístra železnic dotaz skutečně zvlášť pozoru- hodný. Konstatuje se v něm, že úřadník osobní pokladny na brněnském nádraží se opovážil ura- ziti choť poslance dra. Šíleného a český jazyk, a to jedině z té příčiny, že sám česky neuní. a jmenovaná dáma žádala dle svého práva rod- ným jazykem, aby jí byl vydán jízdní lístek. Nedosti však na tom: tento drzý, smělý, opová- žlivý Němec tropil si ještě posměch z občanů česky jej oslovujících. Kdyby se něco takového přihodilo nějakému Germánovi v Praze, jsme přesvědčeni, že do všech koutů světa rozlétla by se zpráva o hroz- ném utlačování německých bolestínů českými úřadníky. V dolaze konstatuje se všeobecné faktum, že na postátněné dráze se- verní zmáhá se germanisace a dosa- zují se tam celé zástupy úřadníků naprosto ne- znalých češtiny, jazyka to většiny v zemi, kterou tato dráha projíždí. Následkem interpelaceté měl ministr železnic dr. Derschatla velmi dlou- hou rozmluvu s drem. Slámou, který ministrovi vyložil všechny stesky a žaloby českého lidu moravského na správu státních drah.
#17 alto_textblock #17
Z Vídně, 11. června. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi o 11.25 hod. Ministr orby předložil preliminář obnosů, jichž použije se letos ze stál. melioračního fondu. V další zevrubné debatě
#18 alto_textblock #18
j
#19 alto_textblock #19
o rezpočlu posl. Bulín vyložil, proč jako člen české lidově strany moravské bude hlasovati proti rozpočtu. Uřady na Moravě obsazují se lak, že by se mohlo mluvit o sou- stavném poněmčování slovanského obyvatelstva. Vět- šina úřadníků jsou Němci. Němečtí okr. hejtmané stojí v čele agitace proti Čechům. Ze 6 presidentů krajských soudů jest jediný české národnosti U če- ských soudů jsou němečtí úřadníci. V oboru školství pořádá se honba na české děti, aby byla českému národu odňata příští generace. V mnohých městech bojují čeští rodiče heroický zápas za právo, aby jich děti mohly býti vyučovány ve své mateřštině, čehož je nynější ministr vyučování zásadním nepřítelem. Marchet je víc politikem, než ministrem vyučování. Jeho rádci jsou dr. Gross a d'Eivert. Menšinové školy považuje za záležitosti politické. Nynějš parlament není oprávněn nazývati se lidovou sněmovnou. Tato musila by býti věrným obra- zem říše i hospodářských a politických poměrů. Prasí Poláky o pomoc, připomínaje jim jejich vlastní boj proti pruské politice, která svou brutalitou způsobila rozhořčení v celém civilisovaném světě. Jako Slovan praví jim, že svou prací a svým postavením v této sněmovně mohou zabránili aby vídeňská vláda ne- brala si pouze Berlin za vzor pro správu slovanských národů. Čeští poslanci moravské strany lidové budou hlasovati proti rozpočtu. Nelze jej povoliti vládě, jejíž jednotliví členové podkopávají základy spořá- dané správy, která svou nerozhodnosti vychovává anarchii ve státě a šlape rovnoprávnost. Posl. V. Kotlář usiloval o zřizení obecné zemské pojišťovny a zmiňuje se o jazykovém zákoně pravil — že nelze dopustit instituci tlumočníků. Dale vyličil stanovísko a cíle české agrární strany v ná- rodních otázkách. Čeští agrárn ci chtěli se pokusit, aby v dosavadní methodě, sledované všemi českými i německými stranami, způsobili převrat. Zdálo se, že
#20 alto_textblock #20
FEUILLETON.
#21 alto_textblock #21
Dramatické umění.
#22 alto_textblock #22
+ Janek. Veselohra o pěti dějstvích. Ně mecky napsal Ludvik Fulda. Přeloži Bohdan Kaminský. Režisér Jakub Seífert Podivin milionář usmyslil si prazvláštnou závěť: dědit po něm bude, koho ostatní při- buzní uznají mezi sebou — nejhloupějším. Mravní omluva nápadu: chytrý už sám si svě- tem pomůže! Vše mohlo by býti v pořádku, jen kdyby se příbuzní vskutku o věci dohodli. Nebožtik znal dobře své pokrevence, předvídal, nedohodnou se! Hlasují! A každý odevzdává lístkem vysvědčení hlouposti — samému sobě Pro ten připad bezpečně očekávaný přiložil ne- božtik další zapečetěný dodatek k závěti. Ole- vírá se dodatek a dědicem prohlášen bratránek pan Justus Heberlin, malý úřadníček v bance — Nikdy za měho živobytí se ke mně ne- lichotil, za mnou nepobíhal, peněz a podpor na mně nežádal! Pokládám jej vskutku za nejvíce obmezeného . .. Vlastní slova závěti. A milý pan Justus Heberlin, jak se záhy přesvěděíle, je skulečné jehně, pravý vejlupek etnosti, důvěřivosti a nepraktických, venkoncem nemožných názorů života. Především nechce o dědictví ani slyšet. Nestojí o strýcův mi- lionek. Naopak, eítí se uražena, jak si strýe za cenu milionu dovolil prohlásit jej před světem za hlupáka. Pomsti se za to nějak Jenom jak? Na štěstí je tu společnost rozto- ilých přibuzných, tři bratránkové, teta, sestře-
#23 alto_textblock #23
nička! Samé povedené Sgurky, jak se dovlípíte. Kterak se pomstit? Nejlépe, vzdát se dědictví na prospěch druhých! Bratránkové jsou tři ge- niové! Jeden finanční, druhý technické, třeti básnické genie! Genius má zapotřebí peněz Ju- stýnek škrinutím péra postaví je na špaličky, vykoná dobrý skulek, vzdá se všeho. Tela Sehirmerová a slečna Lízinka nepotřebují peněz, mají co potřebují, jenom na jeho lásce jim zá leží. Řekly mu to hned, jak byla přečtena závět. A Justýnek se jen těší teď, když už nemá nie bude jim teprv náležité milý a drahý! Zkrátka »Janek«! Příbuzní milého hocha jinak nejmenují, »Honza z boudy«, jak o něm česká povídka vypravuje. Nepřekvapí vás nijak průběh další historie Peníze rozděleny, Justýnkovi nezbylo nic, bra- tránkové stali se pány, obracejí se k němu zády. zapomínají na svého dobrodince, tela Schirme- rová dá oslovi z domu vyhazov a Llzinka, drahé ditě, před nosem mu odejde s jedním z podě- lených. Nešťastník se všomi svými etnostmi bídné by zahynul v tom ošemetném světě, kdyby tu nebylo jiného zástupce dobrého principu, který se ho ujme a vše na lepší konec obráti. Sličná Lucy Henselova, dcerka amerického milionáře, stojí na opačném pólu životné moudrosti. Při- jela do Evropy studovat lidské povahy, dovedla ocenit vzácný diamant Justýnkova zeleného srdce, zatočí podle zásluhy s čistou společností, která jej obklopuje a nad ním rozestře ochranné pe- rutě amerického cheruba. A dobrá duše v hle- dišti, která vždy tak spravedlivě elti, může klidna a spokojena se uložit ke spánku! Komedie páně Fuldova nepřináší, jak vidět, nic nového, operuje prostředky vesměs dávno známými a dobře osvědčenými. Nic nevadí, je-i
#24 alto_textblock #24
scéna s testamentem, vlastně celý první akt téměř do slova převzat ze známé »Závěti Ce- sara Girodota« a jiných starších »závětovýche komedil. Postavy jsou vesměs typy staré lidské komedie. Ale všecko je obratně umísténo a ve- deno, zápletka hladce uzlena i rozvázána, divák je po celý večer zábavně zaměstnán a poněvadž má hra zdravé mravní jádro a podle starého pravidla »smíchem očisťuje«, nacházite, že tu stará satyra novým rouchem oděná koná vý- borně svoji povinnost. Role postranní jsou vděčny bez zvláštníeh požadavků. Dámy Hübnerová, Červená, Suchán- ková, pánové Matějovský, Viesner, Kafka a jiní dělí se s chuti o drobné efekty. Známý výjev z humoristických listů, směšného básníka, kterak zápasí s nedostatkem inspirace, ličí pan Hašler s větším nákladem horlivosti než skutečného po- zorování. Titulní rek je choulostivá kresba. Kde honem sehnat předložku, aby elnota a naivnost tak pyramidálná měla pravdě nspoň podobný vzhled a zvuk? Pan Schlaghammer osvědčil se obratným hercem, zachrániv Justýnkovi aspon vnější sympatie. Není pochyby, hrdinové genru více světáckého půjdou mu vždy snadněji od plie. Za to eití se plně ve svém živlu paní Be- noniová s úlohou společensky superiorné miliar- dářky, která si vyjela uvésti evropské poměry s humorem do mravní rovnováhy. Pan Seifert německou hru hladce vyscénoval. Zbývá jediný povzdech! Nebylo by lépe, kdybychom sobě ty a takové denní potřeby reperloiru nemusili lepr š. — překládat + Městské divadlo Král. Vinohradů. Dábel. Hra o 3 jednáních. Napsal František Molnár. Přeložil a vystavil Václav Štech.
#25 alto_textblock #25
Satan erotické komedie Molnárovy je vtipný otevřhuba, eynický tlachal, ale jeho ironiea impertinence mají málo démonického. Někdy se zasmějete jeho nápadům, někdy máte chut si odplivnout před tim espritem z vykřičené místnosti a nočního baru. Tento Mefisto, pohy- bující se uprostřed společnosti malých, obmeze- ných lidí, salonních hlupáčků, naivních slečin-k a poťouchlých paniček, které i nejbanálnější atelierové nebo budoarové cizoložství snažíse učiniti poelickým svou hysterickou sentimentál- nosti a elegantním svou falešnou romantičností, převyšuje ovšem své okolí. Čert je vždy supe- riorním tvorem i když si tropí šašky z do- brého pedanta Wagnera nebo když říká neoma- lenosti v maďarském saloně, kde nikdo nedo- vede ze sebe vypravit několik slov odvety. Mol- nárův ďábel zdá se tím vtipnějším, čím nejap- nější a duchaprázdnější jsou lidé kolem něho a provozuje zdařile své pekelné poslání. Pomahá t. zv. bříšné lásce k vítěz ství. Šklebí se cnosti, vysmívá se morálce, uráži svými drzými invek- tivami bon ton, ale to vše je málo démonické, ano i málo vkusné. Na takové paradoxy se zmůže lecjaký poseur a šašek, jenž chce ohro miti prosté lidičky svými nehoráznostmi a ne- stydatostmi. Učiní snad sensaci, zdá se origi- nálním, ale moudrým lidem neimponuje ta la- ciná duchaplnost, ta trivřální filosofie zhýralosti. Molnár je obrstným divadelníkem, jenž do vede virtuosně zacházeti se scenickými efekty jako učelivý žák pařížských dramatiků. Ale poesie a umění schází jeho hře a nejvíce jeh dáblovi, v němž mnozí dokonce viděli cosi wildeovského. Ne, tento žvanivý maďarský ob- chodní cestujíeí, kolportující málo rafinované výrobky své pekelné flosofie, nemá nie společného
#26 alto_textblock #26
s noblesou, elegantní frivolitou a zářivou leh kostl ironie a paradoxů Oscara Wilda. Ale čím je Molnár hrubozrnější a vulgárnějši, tím je jeho úspěch jistější. Vinohradské obecenstvo se zna- menitě pobavilo maďarskou hrou, kde mladý, zajímavý maliř Hanuš, oetnuvší se mezi láskou slečinky z dobré rodiny a vznětlivé, koketní paničky, dá před sňatkem přednost »poměru«, kde Dábel mluvi o ženách, lásce, o nejvážněj- ších olázkách života s užasnou nestoudnosti. V té hře je více papriky nežli atické soli. »Dábel« byl pěkně inscenován. Salon v II. jednání je jedním z nejvkusnějších interieurů, jež jsme viděli na vinohradské seéně, dbající pečlivě zejména výtvarných, zevních úkolů režie. Bohužel herecká režie, která vytvořuje ovzduší a pohyb seény, jež ovládá umění a talenty účinkujících do nejjemnějších nuancí, jako taktovka kapelníkova, vyluzujíel z orchestru všechny tony harmonie, není dosud ve vino- hradském divadle v náležité výši. Nejvíce je to patrno při hrách z moderního života. V titulní roli statečně si počínal p. Zakopal. Hrál ji s jakýmsi dábelským dandysmem, ostře pointoval své sarkasmy, ale někdy upadal do pathetického deklamování, jež by se spíše hodilo do kandi- dátní řeči ve voličské schůzi, nežli do pekelných tirad salonního Mefista. Slibný talent ukázal p. Pražský ve značné a obtižné roli maliře Hanuše. Mlzdý herec má pěkný orgán, jistotu pohybu a nedostatek rutiny, což jej obtížně, ale jistě může při náležité práci vésti ku pravému umění. V roli paní Jolantky okázala paní Be- níšková svůj obvyklý měkký půvab, v němž je jakási nasládlá jednotvárnost. Více barev, vice vzruchu! Elsa sl. Šíblovy byla roztomilá, ale H byla dosti konvencionslně podána.