ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 39a89c20-8fca-11dd-a8fe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
19. srpna 1913. Číslo 227.
#4 alto_textblock #4
Chomutovský sjezd pro odvolání místodržítele. Na sjezdu přijata dále resoluce, navržení posl. Hartlem, v níž se prohlašuje, že na spra- vedlivé posouzení národní bídy Němců v Če- chách a dle toho na spravedlivé vládní opa- tření nelze pomysleti, dokud německé zále- žitosti v Čechách budou se nacházeti pod roz- hodujícím vlivem knížete Thuna, „jejž ve všech sporných národnostních, politických a hospodářských o táz- kách vždy možno najíti po boku našich protivníků, Žádána odvo- lání místodržitele knížete Thuna a nahražení jeho mužem skutečně spolehlivé národnostní nestrannosti. Německé, záštím proti knížeti Thunovi naplněné ledví nemohl sjezd ani důkladněji ob- naziti jako touto resolucí, opovrhující veškerou věčnou argumentací. Bylo věcí resoluce po- ukázati na jednotlivé případy, ve kterých Něm- ci viděli místodržitele po boku svých protiv- níků a dokázati, že v těchto případech stál kníže Thun fakticky po boku bezpráví a křiv- dy a proti zákonu. To Němci ovšem nemohou bez hluboké a beznadějné vlastní blamáže, neboť jest jisto, že kníže Thun nezkřivil ani německého vlasu, a není jediného případu,v němž by si Němci mohli naříkati na potla- čení svých politických práv v Čechách. Spíše a daleko větším právem mohou Češi zvláště v ohledu školním poukázati na řadu dávno zá- konem a právem doložených, ale z ohledů na Němce nesplněných nároků. Konečně schválena resoluce posl. Rollera. domáhající se co nejrychlejšího ukončení pří- pravných šetření k národnostnímu rozhrani- čení, jež prý musí býti základem pro záko o upravení jazyků při státních úřadech.
#5 alto_textblock #5
Spor mezí Volksratem a Verbandem urovnán na důvěrnickém sjezdu návrhem posl. Leglera, aby zvolen byl výbor, který by se zástupci německého Volksratu, ústřednou ně- meckých okresů a městskou kanceláří na spo- lečné poradě vypracoval stanovy pro stálé shromáždění německých důvěrníků z Čech Posl. Pacher přimlouval se za tento návrh řka že mezi poslanci a Volksratem byla učiněna dohoda, aby společně svolali německý Volks- tag. — Ne tak snadno podrobili se mluvčí radi- kální strany posl. Wolf a za agrární stranu posl. Reiniger, kteří prohlásili, že Volksratu upírají veškerou kompetenci v politických vě- cech, kteréž dlužno vyhraditi klubům poslane- ckým, ježto program Volksratu jest ryze ná- rodně hospodářský. Návrh přijat jednohlasně a volby poloviny 24členného výboru hned vy- konány.
#6 alto_textblock #6
O dojmech chomutovského sjezdu, jaké prý vyvolal ve Vídni, dává si „Bohemia“ telefonovati, že byly ve vládních kruzích velmi nepříjemné, i panují prý obavy, že za tako- vých okolností bude podzimní zasedání posla- necké svěmovny k práci neschopno. Poněvadž prý vláda na podzim (?!) hodlá vystoupiti s novými požadavky, mysli se, že buď hrabě Stürgkh anebo jeho nástupce bude pově- řen úkolem vypsati nové volby do říš- ské rady, jichž význam pro protivývoj vnitřní politiky v Rakousku nemůže býti „přeceňo- ván“, dí „Bohemia“.
#7 alto_textblock #7
Volksrat o chomutovském sjezdu. Dr. Titta podrobí výsledky chomutovského sjezdu příslušné kritice v pátek, kdy se koná schůze Volksratu právě za tím účelem. Sjezd definitivního, neboli druhého, stálého shro- máždění německých důvěrníků, který se na- zývá také Volkstagem, nařídí dr. Titta buď do Teplic anebo do Ústí.
#8 alto_textblock #8
Rakousko-Uhersko. Vládní výstraha nesvorným zemím. Vídeňský vládní dopisovatel „Pest. Lloy- du“ zabývá se tentokráte Halíčí a ukazujejí na český komisariát jako na výstražný pří- klad. Přehlédne-li se prý situace v jednotli- vých korunních zemích — pro Istrii je komi- sariát už připraven! — musí se z politické logiky očekávati, že krise v Čechách, která vedla k zastavení zemské samosprávy, musí učiniti hluboký dojem také na ostatní korunní země. Třebas bychom nepředpokládali mecha- nické nápodobení toho, co se stalo v Čechách. přece česká krise je vzorcem, který ukazuje, že spory samosprávných stran a neschopnost. smluviti se o dělnost samosprávných orgánů, musí samozřejmě véstí k zakročení orgánů ji- ných. Ukázalo se, že stát v krajním případě umí naléztí potřebnou cestu, jakmile se auto- nomní orgány zbaví samy positivní práce. Ta- to zkušenost musí všude nabádati k mírnosti politické strany v jednotlivých korunních ze- mích a zdržovati je, aby spory nehnaly do krajnosti. Česká krise bude působiti jako dů- tklivý příklad všude, v Haliči i jinde. Haličský místodržitel, ryt. Koryto w- ski, vrátil se právě z Marianských Lázní do Lvova a chystá se započíti vyjednávání s obě- ma národnimi tábory haličskými. Vládní no- vinář přichází v „Pest. Lloydu“ patrně na po- moc místodržiteli a urovnává cesty k dohodě hrozbou, že co se stalo u nás v Čechách, může se státi také v Haliči.
#9 alto_textblock #9
Rakousko a Německo.
#10 alto_textblock #10
„Slowo pol.“ dává si v úvaze o posledním košíčku, jejž dostal hr. Berchtold z Berlína, otázku, zdali se rakouská díplomacie naučí něčemu z toho, co se jí právě v Německu při- hodilo. Dovede-li prý nalézti cestu ke sblížení s trojdohodou, aby už jednou nezávisela stále jen od Německa. Lpění na Německu muselo by přivésti Rakousko k rozkladu. Nic jiného. než úplný rozklad očekával by Rakousko. kdyby stále spoléhalo jen na nejistou přízeň německého souseda a tím proti sobě popou- zelo všechny ostatní evropské státy. Vyhle- dávati nové spolky není ovšem hračkou a tře- ba k tomu příprav. Ale vždyť právě na to máme celý diplomatický aparát, aby uvažo- val o nových stycích a spolcích, konal po- třebné přípravy a uměl dle těch příprav nové
#11 alto_textblock #11
spolky uzavírat. Jsme přesvědčeni, píše „Sl. pol.“ že trojdohoda přijala by Rakousko otevřenou náručí, poněvadž sblížení Rakou- ska s trojdohodou bude brzdou proti nemír- nému a celé Evropě nebezpečnému zbrojení Německa. Nynější situace v Evropě je podob- na situací na Balkáně před druhou válkou. Německo je na evropském kontinentě tím, čím bylo na Balkáně před druhou válkou Bul- harsko. Choutky a nároky Německa ohrožují mír a bezpečnost všech evropských států stejně, jako bulharské nároky ohrožovaly stá- ty balkánské. Evropa se dosud necití bezpeč- nou před lačností německou jen proto, že př Německu stojí Rakousko. Kdyby se Rakou- sko přiklonilo k trojdohodě, Evropa by si vol- ně oddechla, poněvadž by věděla, že Něme- cko samotné, osamocené neodváží se útočné války na žádnou stranu. To všechno by ra- kouská díplomacie měla vzíti v úvahu. Čím dříve to učiní, tím lépe pro Rakousko i pr celou Evropu.
#12 alto_textblock #12
Maďarská hrabata se baví. Letošní počasí nevábí k letním sportům a proto si maďarská hrabata uspořádala nový sport novinářský. Posilají si navzájem otevřené listy obsahu nevalně lichotivého. Když státní zástupce prohlásil, že se vzdává apelace v procese Lukácsově proti Désymu a tím Désy definitivně prohlášen za nevinna, obvinil markrabí Palavicini hr. Tiszu, že se v době procesu snažil přemluviti ně- které svědky, aby vypovídali ve prospěch Lukácsův. K tomu hr. Jul. Károlyi do- dal, že je velice pobouřen, protože hr. Tisza se snažil působiti svým vlivem na jeho bratra, hr. Emericha Károlyiho, který byl jedním z hlavních svědků v procese. Hr. Tisza dal na to vytisknouti ná- sledující odpověď: Mluvil jsem s dvěma svědky v Désyově procese. S hr. Emerichem Károlym jsem mluvil proto, poněvadž jsem se od něho poprvé dověděl o celé věci, s druhým svědkem jsem mluvil, protože on sám mne požádal za radu. Oběma svědkům jsem připomenul, že mají přirozeně vypoví- dati jen pravdu. Jestliže pružný výraz, jehož užil markr. Palavicini, má znamenati opak toho, pak je to lež právě tak, jako tvrzení jiného listu, že jsem některému svědku vy- pracoval text svědecké výpovědi. Nyní se ozval opět markr. Palavi- cini a poslal hr. Tiszovi svědky. Snad z toho bude maďarský, nekrvavý souboj- Hraběcí aférou baví se nyní nejen v Pešti, nýbrž i ve Vídni. Zde mají za to, že opo- siční hrabata sehrála tuto novou komedii právě v době, kdy hr. Berchtold je na odchodu a hr. Tisza by se mohl státi jeho nástupcem. Tímto nejnovějším skandálem chtějí prý mu zameziti vjezd do paláce na Míčovém náměsti. Mají však sotva pravdu. Mohl-li se hr. Tisza po Désyově procese státi uherským ministerským předsedou, mohl by se státi i ministrem vnějších věci, kdyby tomu nebyly na překážku důvody vážnější. než několik milionů korun, kterých dr. Lu- kács s vědomím hr. Tiszy neprávem užil na dělání vládních voleb v Uhrách. Vždyť v Uhrách se volby jinak vůbec nedělají.
#13 alto_textblock #13
Za hranicemi. Slovanští mohamedání Balkánu. Mezi mohamedány srbského původuv Bosně a Hercegovině, v Staém. Srbsku a Ma- kedonii pozoruje se letos čilejší hnutí ná- rodní. Jak známo, mohamedáni mají pouze náboženské vědomí, pro národní nemají smy- slu. V posledních letech konečně nestal v tom obrat, k němuž mnoho přispělí Mladoturci. Prostudovavše poměry v Rakousko-Uhersku, Mladoturci se ustanovili, že překotem prove- dou to, oč se zoufale a marně po drahná leta zasazují Němci v Cislajtanii a co se lépe daří Maďarům v Translajtanii: zákonem prohlásí osmanskou národnost jako státní a panující. a rázem všichní mohamedání budou míti ná- rodní vědomí osmanské, a druhým rázem vnutí se osmanská národnost i národopisným zlom- kům vyznání křesťanského neb jiného. Jak nešťastně skončil tento poku. u křesťanů, ne- třeba opakovati; ale třeba upozorniti na to, jak i u samých mohamedánů slovanského pů- vodu osmanism dosáhl pravého opaku toho co obmýšlel. Domorodí moslemové bosenští a herce- govští vždycky se považo vali za živel lepší a vyšší, než jsou jejich souvěrci osmanští či turečtí; ale tato nechuť ustu- povala v dobách, kdy se slovanští moslemové domnívali, že jejich víra jest od křesťanů ohrožena a že ji hájiti musejí společně s Tur- ky asijskými. Nyní pak prohledli a vidí, že víra Mohamedova všude na Balkáně má svo- bodu, ale politická moc Turků hyne a stát jejích se rozpadává. Ty okolnosti způsobily v myslech slovanských mohamedánů obrat. který všem Slovanům dávno byl žádoucí: na- bývají národního vědomí. Děje se to na celé čáře od západu k východu. Na západě, v Bos- ně a Hercegovině, mohamedáni podle okol- ností volí si národní jméno Sro nebo Chorvat: na Rhodopu Pomáci po prvé válce šmahem se počali uznávati za Bulhary, kterýžto pro- ces nyní, když Turci opět vtrhli do Drinopolu, se zastavil, doufejme, že pouze na čas. Počítáme-li tedy po druhé válce balkán- ské zisky a ztráty slovanské věci, nemůžeme nepočítati za značný, ano velký zisk, že s v slovanských mohamedánech celého Balkánu budí národní slovanslé vědomí. Podmínkou tohoto obratu jest úplná svoboda vyznání které jim Slované křesťané musejí přáti a kde možno zaručiti. Mezi Slovanem křesťanem Slovanem mohamedánem nebudiž už nikdy nepřátelství pro víru. V Makedonii jsou již mohamedáni osman- ského původu vedle poturčenců. Křesťanské státy, které se nyní o Makedonii rozdělily. musejí i Osmanům dáti svobodu občanskou i náboženskou, neboť tím jen uspíší návrat poturčenců k národnosti, které byli násilím odňati. Největší podíl při tom vypadne na národ- nost či na jméno srbské, a to proto, že po- turčenci srbského původu nejurčitěji a z nej- starších dob si rodovou tradicí zachovalí pa- měť o tom, že předci jejich bývali Srbové
#14 alto_textblock #14
U rodů aristokratických zachovala se tradiee historická, v rodinách pak prostých mají ji- nou známku, která svědčí o jejich srbském původu. Tou známkou je „kiestné jm- no“ („krsno ime“). U Srbů v každém rodě po staletí a tisíciletí udrželo se v paměti po- tomků křestné jméno prvého jejich předka, přijavšího křesťanství, a je dosud ve výroční svátek světců oslavováno. Když se prodlením času silné rody rozdrobily a rozešly, ještě nyní podle společného křestného jména po- znávají svou kmenovou přináležitost. Pamět křestného jména zůstala i Srbům poturčeným Někteří křestné jméno nepřetržitě světili, ji- ným aspoň obraz křesťanského světce, v kou- tě příbytku zavěšený, připomínal, že vzešli z kořene křesťanského a srbského. Tito po- turčenci buď zůstali bez národního jména Gjméno „Turek“ neoznačuje národnost), anebo přijali jméno Albanců a Arnautů. Po osvobození Nového Pazarska, Starého Srbska a Makedonie srbské jméno zalesklo se novou slávou nejen u obyvatelstva křesťan- ského, nýbrž i mohamedánského, a mohame- dáni, zachovavší si pamět srbského původu začínají se nyní zjevně a cele příhlašovati z Srby dle národnosti. Národopisná zvláštnost. kterou jest u Srbů křestné jméno, dosud uchá- zela učeným ethnografům, anebo k ní nebrali náležitého zření. Ona však je neklamnoua bezpečnou známkou srbství neklamnějšía bezpečnější, než sám jazyk, jenž se mění do- dou i místem a nezřídka nejen že nepřispěje k rozeznání dvou národnosti, nýbrž otázku ještě více zamotá. Pěknou ilustrací k tomu, co zde pověděno. jsou čtyři bratři Zenunoviči z Gíljan v Ma- kedonii, poturčení Srbové. Osmdesátiletý je- jich otec celý život slavil „křestné jméno“ sv. Mikuláše, aniž ví proč. Zdědil ten obyčeh po otcích, ale významu jeho nezná a neslý- chal, že jeho předkově byli Srbi. Srbsky um velmi dobře, mnohem lépe, než turecky. Jeho žena, zemřelá před 14 lety, turecky vůbec ne- uměla. Čtyři synové Hasan, Sulejman, Mahmu a Daud jako otec uměli lépe srbsky, než ture- cky. Doma mluvili srbsky. Když nastala loň- ská válka, synové se skryli, aby nemusili s tu- reckým vojskem proti Srbům, ale když přišlo srbské vojsko, vstoupili do něho dobrovolně Nejstarší syn Hasan zahynul chrabře u Krivo- laku v bitvě s Bulhary a všichni tři ostatní bratří byli v té bitvě raněni. Nejmladší Dand. když byl tázán, proč přistupuje k Srbům, dal za odpověď: „Strádali jsme za turecké vlády jako křesťaně. Jsme četný rod, je nás 16 kučí. ale mezi nimi není ani jedné, kterou by ne- bylo stihlo nějaké neštěstí od Turků a Arnau- tů. Chodil jsem jako turecký pandur po ar- nautských vsech a mstil se. Když zarachoti srbský buben, odešel jsem do Skoplje a při- hlásil se za srbského dobrovolníka.“ Všichní si vedli jako praví a nejstatečnější Srbové.
#15 alto_textblock #15
Možnost srbsko-bulharského smíru. Bělehradský dopisovatel petrohradského „Světa“ oznamuje, že v Bělehradě nepo- važují za vyloučenou možnost no- vé smlouvy s Bulharskem, při čemž Srbsko požádá od Bulharska, aby mu za úsluhy. které mu prokázalo při dobývání Drinopole u Čataldže, jakož i za půjčky, které mu po- skytlo na hotovosti, dalp náhradu ustoupením části svého území. Co Bulhary opět přivádí k Srbsku a lon- ským spojencům, jest otázka drinopol- ská. Bulharsko — podle dopisovatele „Svě- ta“ — nechce bez Drinopolu být a uvažuje, že by mu k němu nejsnáze dopomohli lonští spo- jenci, Srbsko, Černá Hora, Řecko, kdyby žá- dali od Turecka kategoricky, aby bez podmín- ky splnilo ustanovení londýnské smlouvy, po- dle níž Drinopol, Lozengrad, Lile Burgas a Mu- stafa paša náležejí Bulharsku. Tím by Bulhar- sko opět vstoupilo do balkánského spolku, za- tím rozšířeného o Rumunsko, a nedotknutel- nost bulharské hranice naproti Turecku byla by zabezpečena i pro budoucnost. Ale dřívější spojenci Bulharska, sklamavše se v něm, nepomohou mu, leč přizná-li se ke svým chybám a dá jim záruku, že je příště ne- bude opakovati. Tyto úvahy Bulharů jsou zdravé a třeba je přátelsky povzbuditi, aby se jich přídrželi. Lé- pe učiní, oprou-li se o své balkánské sousedy a vstoupí znova do jejich spolku, než budou-l spoléhati na cizí zakročení. Politika, počítající jen na intervenci velmocí, v níž slávu hledal král Ferdinand, přinesla Bulharsku po čertech trpké ovoce. Bulharsko se musí vrátiti do bal- kánského spolku a být jeho věrným a užiteč- ným členem. Musí se vzdáti koburských snůo balkánském carství, ale také touhy po odvetě.
#16 alto_textblock #16
Srbsko se chystá ku prácí míru. Zatím co sofijská universita ohlašuje svě- tu, že krvavé války balkánské nejsou dokon- čeny a že Bulharsko neustane, dokud nedo- sáhne odvety, Srbsko se čile chápe práce míru. Srbský vyslanec v Paříži Milenko Vesni navštívil francouzského zahraničného ministr Pichona a jménem Srbska vřele poděkoval francouzské vládě za vydatnou pomoc, kterou Francie za poslední balkánské krise vytrvale podávala Srbsku. Na to pan Vesnič rozvinui plán prací, které nyní Srbsko podniknouti hodlá. Nejprve se postará o pomoc vojinům. které válka učinila práce neschopnými, a osi- řelým rodinám po vojínech ve vojně padlých. Na to bude potřebovati 200.000 mil. fr. Dále musí srbská vláda znova postaviti místa, která za války vzala za své, anebo silně byla poško- zena, na doplnění válečného materiálu, na stavbu železných drah, na zlepšení platu dů- stojníkům i vojínům, na stavbu škol v osvobo- zených krajích atd. K těm všem účelům Srb- sko bude potřebovati 600 mil. fr., jež si mín opatřiti půjčkou. Ministr Pichon slíbil, že se přičiní, aby Srbsko obdrželo tuto půjčku od francouzských peněžníků.
#17 alto_textblock #17
Anglie a Spojené státy v otázce mexické. Velevyslanci Spojených států v Londýně Pageovi bylo jeho vládou uloženo, aby omluvi u anglické vlády nepřístojná prohlášení, jež před několika dny učiníl Lane Wilson, bývalý vyslanec Spojených států v Mexiku. Věc má se takto: Před několíka dny při- nesla Reuterova kancelář zprávu, vysvětlující
#18 alto_textblock #18
dle řeči sira Edvarda Greye stanovisko Anglie v otázce mexické. Uvádělo se, že anglická vláda uznala presidenta Huertu předně proto že to pokládá za nejlepší prostředek ke zjed- nání pořádku a pak že se chce přizpůsobiti stanovisku jiných mocností. Dříve ještě, než anglická vláda uznala ge- nerála Huertu, dostavil se již celý diploma- tický sbor ke generálovi a při tom mu byla Wilsonem podána blahopřejná adresa. Jakmile Wilson zvěděl o oné zprávě Reu- terově, protestoval a dal uveřejniti ve velkém listě interview, jenž byl reprodukován veške- rým tiskem. V interviewu prohlásil Wilson, že vyličovati události takovýmto způsobem je úskokem, nedůstojným anglického zahraničního úřadu, že se mu mylně podkládá, jakoby byl nabádal anglickou vládu, aby Huertu uznala. Blahopřál prý Huertovi jen jako doyen diplo- matického sboru a odmítl zodpovědnost za text blahopřání, jenž byl sestaven ministrem anglickým a španělským. Britská vláda prý ještě celý měsíc na to chovala se nepřátelsky vůči generálovi Huertovi a pak náhle úplně změnila tuto politiku a uznala jej. Vláda Spojených států však soudila, že tyto poznámky vyslancovy o chování angli- ckého zahraničního úřadu, ať skutečném nebo domnělém, jsou nepřípustny a proto uložila velevyslanci Pageovi omluvu, ježto si ve Washingtoně přejí, aby americká politikav Mexiku byla Londýnem podporována. Vyslanec Wilson podal již před 14 do demisi, která byla přijata.
#19 alto_textblock #19
Počátky občanské války v Irsku? Odper protestantských unionistů v Ulstru proti irské home rule, která se na základě parliament act má státi zákonem přes zamít- nutí sněmovnou lordů, nabývá agitací síra Edvarda Carsona za morální i hmotné pod- pory konservativní strany anglické skutečně revolučního rázu. Unionisté organisují se vo- jensky a ozbrojují se stále přes to, že několik zásilek zbraní do Irska bylo anglickými úřady zabaveno. O úmyslu unionistů svědči text slavného slibu, jejž stoupencí hnutí učinili: Zavazujeme se slavnostně v této době. kdy nám hrozí pohroma, že se budeme navzá- jem podporovati k obraně svých drahých práv rovných občanů Spojeného království pro se- be i své děti a použijeme všech nutných pro- středků, abychom zmařili spíknutí, osnované nyní ke zřízení autonomního parlamentuv Irsku. V případě, že takovýto parlament nám bude vnucen, zavazujeme se slavnostně opět. že neuznáme jeho autoritu, důvěřujíce v boh v obraně svých práv. Uváží-li se, že tento slib byl podepsán 500.000 osobami, je zřejmo, že nejde o bezvý- znamný projev, nýbrž o vážné a nebezpečné hnutí rozvášněného lidu, jemuž se namlouvá. že irský parlament by ohrožoval protestant- ské vyznání, ačkoli předloha home rule obsa- huje v tom směru bezpečné záruky. Toto nesmířitelné chování protestantských unionistů v Ulstru budí ovšem velké rozhoř- čení u irských nacionalistů, kteří doufají, že se splní konečně jejich tužby po samosprávě Irska, a proto dochází v poslední době v celé provincii ulsterské, zejména však v Belfaslu a v Londonderry ku prudkým srážkám mezi nacionalisty a unionisty. V Londonderry byla v minulých dnech při výtržnostech jedna osoba zastřelena a dvě osoby zraněny. Přes to, že do města bylo po- voláno vojsko, 500 mužů pěchoty a 100 dělo- střelců, došlo k novým velkým výtržnostem. při nichž bylo na policii stříleno a házeno ka- mením, a jeden policista postřelen. Při velkém rozčilení v celém kraji pa- nují obavy před vážnými nepokoji, které mo- hou propuknouti ve skutečnou vzpouru a ob- čanskou válku.
#20 alto_textblock #20
Politický skandál v Novém Yorku. Zmatky ve správě devítimilionového státu Nového Yorku se stále zvyšují a zasahují celý veřejný žívot. Místoguverner Glynn vyzval gu- vernera Sulzra, aby mu předal výkonnou moc, poněvadž tím, že byl dán v obžalobu pro křivou přísahu a zpronevěření volebních fondů, je ipso facto suspendován. Glynn také odmít návrh Sulzrův, aby otázka, kdo z nich má vy- konávatí úřad guvernera, byla předložena sou- du, i prohlásil, že hodlá sám konati funkce gu- vernera. Sulzer však nehodlá se poddati a proměníl své kanceláře na Capitolu v pevnost, dav uza- vříti dvéře, vyměniti zámky u nich a postaviv stráže u všech vchodů, aby do nich nikdo ne- mohl vníknouti. Situace je vážná i komická zá- roveň. Mnozí radí Glynnovi, aby se zmocnil gu- vernerského paláce a vypudil z něho Sulzra násilím, Glynn však dává přednost jinému po- stupu, jenž záleží v tom, že hodlá Sulzra za pomoci přednostů jednotlivých úřadů osamotiti. Státní sekretář Mitchell, kontrolor financí, státní pokladník a většina vysokých úřadníků jeví ochotu přijímati rozkazy, podepsané Glyn- nem, ale váhají odmítati rozkazy Sulzrovy, ne- boť následkem různých výkladů ústavy není ji- sto, zdali obžaloba sama má za účinek suspen- si, dokud nebyl vynesen rozsudek. Nevědí, ko- ho mají poslouchati. Tvrdí se, že prý Sulzer hrozil, že dá zatknouti své odpůrce jako spiklence, ale je pochybno, zdali by to mohl učiníti i kdyby sku- tečně chtěl. Ve skutečnosti se očekává spíše kompromis mezi guvernerem a terroristickou politickou organisací Tammany, která, majíc zadostučinění, že ukázala guvernerovi, jenž ji vzdoroval, že má jeho osud v rukou, byla b ochotna ke smíru, kdyby se Sulzer nyní podro- bil její vůli. Tammany, která, pokud jde o korrupci, má sama velmi mnoho na svědomi, nehodlá hnáti věci do krajnosti a kdyby se Sulzer sklonil před její mocí a prohlásil, že upustí od vyšetřování. které proti této korrupční politické organisaci bylo zahájeno, tammanysté by upustili od po- dání usvědčujících důkazů proti Sulzrovi před senátem a zabezpečili by mu osvobozující roz- sudek dle zásady: ruka ruku myje a jsou obě špinavy! Zatím není jisto, jak se Sulzer rozhodne. Podal nejvyššímu soudu odpor proti tomu, že byl dán v obžalobu a obětavost jeho choti, kte- rá chtěla všechnu vinu svaliti na sebe prohlá-
#21 alto_textblock #21
šením, že bez vědomí manželova dísponovala volebními fondy demokratické strany, nyní pak těžce nervově onemocněla, zjednala mu jisté sympatie veřejnosti. Finančník Lawson dal Sulzrovi k disposici sto tisíc dolarů, aby byl proveden soudní boj proti Tammany a jejímu vůdci Murphymu. Na nešťastného guvernera však se hrne ještě jiná skandální aféra, oznamuje se totiž, že jistá nýiss Mignon Hopkinsová podala na něj žalobu pro zrušení slibu manželství. Celý případ podává zajímavý obraz vy- chvalovaných občanských cností amerických.
#22 alto_textblock #22
XXV. valná hromada „Ústřední jednoty českých lékařů“ v Prostějově.
#23 alto_textblock #23
Letošní letní valná hromada „Ústřední Jednoty českých lékařů“ pro království České, markrabství Moravské a vév. Slezské, připadla Moravě a za její sídlo ustanoven po přání hanácké župy Prostějov. Četně ze dostavivší kolegové sešli se večer dne 14. srpna v Národním domě ku přátelskému večírku, který jim na počesť pořádali místní kollegové. V pátek 15. srpna ráno prohlédnut místní hřbitov, všeobecná nemocnice, sirotčinec, radnice a měst- ské museum, načež konána v divadelním sále Ná- rodního domu řádná valná hromada. Zahájil ji starosta „Jednoty“ p. MUDr. F. Kotýnek poukazem na to, že letní valné hroa mady, které se konají každý rok v jiném městě, nemají za úkol pouze projednání záležitostí lékař- ské organisace a utužení kollegiálních styků, ale jsou zároveň výpravami odborníků za účelem shlédnutí a porovnání pokroku českých měst na poli zdravotnictví a sociální péče. Jménem města lěkaře vřele uvítal p. MUDr. Perek, jménem státní správy pan okres. hejtman dr. Wierera poslanec Reichstaedter. Jednatelskou zprávu za I. pololetí roku 1913 přednesl primář MUDr. J. Semerád. Obíral se v ní obšírně především za- stavením činnosti zemské samosprávy v král. Če- ském, které znamená, že veškerý vývoj veřejného zdravotnictví, pokud toto spadá pod zemskou péči, jest zastaven, že na nedozírnou dobu jest oddálena reforma zemského zdravotního zákona, a tím úpra- va nesnesitelných poměrů obvodních lékařů, dále, že jest znemožněno další budování a vybavení ve- řejných nemocnic a upravení poměrů jejich lékařů. Dále odmítl nesprávné zprávy, jako by čeští lékaři byli odmitli svých služeb při bratrovražedné balkán- ské válce a konstatoval, že vlastních výprav sice poslati nemohli pro nedostatek peněžních pro- středků, ale všemožně se starali, aby na útraty válčících států lékaři, kteří by se dobrovolně hlá- sili, byli vypravení, což se také skutečně stalo. Kvitoval vydání nového říšského zákona o nakažli- vých chorobách a poukázal na to, že zákon o od- nětí svéprávnosti byl sice značně zlepšen, ale přes to obsahuje ještě některé vady. Pokud se týče vnitřního života organisace zaznamenává jen dalme fáse dvou zjevů, které spadají do kapitoly „ethika“ světlý, t. j. krajní obětavost a solidarita u okres. nemocen. pokladny proti její zvůli a násilí a temný. t. j. proradnou a hnusnou činnost stávkokazů u téže pokladny, v níž pokračují dří.: Bárta v Praze I. Fiala, Porges Heřman v Praze II., Pikl a Záhorský Otak. v Praze III., Bondy v Praze VII., Kulhánek Kar. a Koller v Praze VIII., Kraus Jos. a Novotný Fr., Cholinský na Král. Vinohradech, Richter ve Vršovicích, Linhart v Nuslích, Fluss v Dejvicích, Přecechtěl ve Vysočanech a Sachs v Žižkově. Po- drobně referovali pak o činnosti organisace. Zpráva odměněna hlučným potleskem a schválena. Rovněž přijata bez debaty resoluce, navržená drem. Helbichem a uvedená již v nedělním čísle t. 1. Jménem výboru organisace referoval pak dr. Helbich o organisačním příspěvku a navrhl, aby v souhlase se župami byl zvýšen z 15 K ročně na 32 K. Všem organisovaným lékařům bude „Věstník“ a „Kalendář spolku českých lékařů“ dodáván zdarma. Návrh byl jednomyslně schválen, MUDr. Helbich pak referoval o návrhu koncernu soukromých úra- zových pojišťoven a navrhl, aby lékařským komo- rám sdělen byl výsledek hlasování žup o něm a do- poručeno jim jeho přijetí. Pro případ, že by některá z českých komor se rozhodla pro zamítnutí návrhu zavazuje se však, že v obvodu této komory boj po- vede dále. Dr. Kotýnek pak referoval o návrzích na změ- ny a dodatky řádů, které jednomyslně schváleny. Dr. Helbich oslovil pak shromáždění ironicky a roz- vinul parallelu, jak státní úřady a vláda o lékařích a jejich práci mluvi a jak s nimi jednají. Upozornil, že oficielní zastupitelstvo lékařů má ve věcech ve- řejného zdravotnictví pouze hlas poradní, tedy od- borníci jsou z rozhodování o něm vyloučeni, ale do- brozdání jejich se vůbec nedbá, zpravidla se stane pravý jeho opak, někde, na př. v král. Českém, zhu- sta nereflektují úřady ani na poradu, nebo místodr- žitelství zde ani nezve do schůzí zemské a zdravot- ní rady delegáta lékařské komory, kterého tato vy- slati musil Zákon uložil lékařským komorám, aby chránily zájmy lékařů, když však činí tak na zákla- dě jednomyslného usnesení, zruší vláda jejich roz- hodnutí jako v záležitosti mistrovských nemocen- ských pokladen a drží svou ochrannou ruku nad lékaři-stávkokazy, aby odpůrci lékaři nepřekročo- vali meze své působnosti, o to vláda tak úzkostlivě nedbá. Nemocenské pokladny dělnické a jejich předáci opětovně vyzývali vládu, aby lékařským komorám zakázala a znemožnila činnost, směřující k ochraně pokladenských lékařů, ač jest komorám zákonem uložena! Vláda jim formálně sice nevyhovuje, ale ve věci plní jejich vůli: ignoruje všechna podání ko- mor. pokud se týkají bojů nemocenských pokladen proti lékařům a kde už stanovisko zaujmouti musí. postaví se po bok odpůrcům lékařů. Komory mají si- ce zákonité oprávnění, aby vydávaly stavovské řády pro své příslušníky, vláda je uznává, ale jak mile má býti téhož řádu použito proti nějakému chrá- něnci nemoc. pokladny, vláda ruče chce řád spro- vodit se světa. Proti lékařům láme vláda i platný zákon: zákon o nemoc. pojišťování dělnictva jasně stanoví, že nemocenské pokladny jsou povinny po- skytovati ve svých obvodech bezplatnou pomoc lé- kařskou. Vláda uznala, že náhrada této pomoci zvý- šením peněžité podpory jest protizákonná, nařídila před časem úřadům I. instance, aby to netrpěly. Vypukne-li však někde spor pokladen s lékaři. nehne vláda ani prstem, když pokladny se k takově nezákonitosti uchýlily! — Kdyby slova ředitelů stá- tů o lékařích a lékařské vědě byla míněna poctivě, nebyla by se vláda byla vytasila s předlehouo zubních technicích, v nichž důležité výkony lékař- ské předávala lidem bez vědeckého vzdělání, neby- la by vydala pověstný návrh trestního zákona, kte- rý měl z lékařů nadělati otroky vší zvůle a zloby. nebyla by uchystala známý návrh káznicového lé- kařského řádu. Kdyby strážcové zákonů byli vskut- ku proniknuti přesvědčením o ceně lidského zdraví, nešli by fušerům a hudlařům na ruku a nenabádali je tak, aby jen dále vydatně těžili z nevědomostí lidí, byť i na úkor jejich života a zdravi! Jak ve skutečnosti vláda na lékaře nazirá, dokazuje právě teď, kdy přikročila k luštění otázky školních léka- řů: ku přípravným pracím vyzvala paedagogy i správní úřadníky, lékaře pominula. Zdravotničtí odborníci nesmějí do školního zdravotnictví mluvit. Mimo to libují si některé zemské rady v malicher- ném řikanování a byrokratickém ponižování lékař- ských komor. Vývody řečníkovy provázeny bouřli- vým souhlasem a bez debaty schválena pak resolu- ce, kterou jsme již uvedli v čísle nedělním. Dr. Helbích podal pak ještě zprávu o hlasování žup o smlouvě se svazem závodních nemoc. pokla- den, kterou doporučil ku přijetí, což se i stalo. Případným doslovem předseda dr. Fr. Kotýnek schůzi ukončil.
#24 alto_textblock #24
Na stupřované utiskování českého živlu v Dol- ních Rakousích odpoví český národ zvýšenou pod- porou spolku „Komenský“ ve Vídni, který pečuje o čezké školy pro české děli dolnorakousk.