#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 12. prosince 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 342.
#4
alto_textblock
#4
Narannl a večerní listy
předplácí vse
V Praze v administrani
na měsle. . . . . . 2 K
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsio. . . . . . 2 K 50
na čtvrt leta . . . . 7 K t0h
ve fillálkách
na měslo. . . . . . 2 K 30 k
Pošton:
na Brjeta : . . . 9 K 6n
s dvoji zásilko
na měsje
na čtvrt ista
#6
alto_textblock
#6
lmneo
#7
alto_textblock
#7
onomoa oz ,inaito jel
#8
alto_textblock
#8
trola
#9
alto_textblock
#9
evhel e
#11
alto_textblock
#11
dolnvlta dolllah nbet also s v
vdan
#12
alto_textblock
#12
d elz leen
#13
alto_textblock
#13
v drobném prodejii
ranní člslo o sobě . . za sh
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10 h
večerní . . . . . . . . 5 l
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijimá
administrace v Marianské ul., B.
Tam nacházejí se taí
redakca, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se novraceji
#14
alto_textblock
#14
Jak to nepůjde!
#15
alto_textblock
#15
len
Nástupce bar. Becka na předsednickém
křesle ministerském, p. bar. Bienerth, spěje
rychleji ke konci svého úkolu jakožto vůdčí
státník této poloviny soustátí, než se dalo
při jeho nastoupení tušiti. Pravda, vytklsi
jen zcela skrovný program, připraviti jednak
svým úřadnickým ministerstvem půdu no-
vému koaličnímu ministerstvu parlamentnímu,
jednak získati radu říšskou pro to, aby schvá-
lila prozatímní rozpočet a návrh zákona v
příčině annexe Bosny a Hercegoviny.
Říšská rada zasedá od 26. listopadu,
dnes jest 12. prosince, ale nikdo, ani pan
předseda ministerstva sám nemůže pověděti.
zdali aspoň některý ze svých záměrů usku-
teční, ač do vánočních prázdnin zbývá již
jen málo dní. Sněmovna poslanecká rokuje
sice neúnavně o pilnosti prozatímního roz-
počtu, ale vlastní zájem její, ministerstvaa
stran parlamentních, přimrazen jest ke zhor-
šenému vydání Gesslerova klobouku — k ba-
revné čepičce bumlující německé vysoko-
školské mládeže.
Ve starých pohádkách slibuje se za zá-
chranu zakletých princezen až i půl králov-
ství, „dnes v Rakousku nabízí se za pro
kletou německou barevnou čapku mnohem
více, ne-li již vše l
Naš vídeňský zpravodaj nám včera
oznámil: Vláda dává vyhlašovati: budoul
se opakovati po zrušení stanného práva
v Praze při bumlech německých studentů
nepokoje, bude stanné právo nejen obno
veno, nýbrž bude prohlášen zároveň vými
nečný stav v Prazel
Jest již samo o sobě charakteristické pro
vídeňskou vládu, že taková tatarská pověst
může se uváděti ve spojení s ní, jakožto
zdrojem její. Vždyť i v nynějším úřadnickém
ministerstvu zasedá český ministr krajan dr-
Žaček, zasedá Čech, správce ministerstva
vyučování rytíř Kaněra, bez jejich souhlasu
a spolupodpisů jest vyloučeno zavedení vý-
minečného stavu v Praze l
Pravdou však jest, že se konala včera
ministerská rada, v níž se rokovalo téžo
barevných čepicích do Prahy na různé ná-
klady rekrutovaného vysokoškolského student
stva německého — a neméně pravdou jest.
že otázka tato v obratných rukou vídeňské
vlády se rozrostla z pouličního furiantství
všelikých německých stipendistů na zlobu
dne, jak říkají Rusové, před níž dle všeh
ustupují do pozadí všecky ostatní zájmy
všeho ostatního veškerenstval
Ovšem, dovedná ruka ministra zahra-
ničních záležitostí, p. bar. Aelirenthala, vy-
stihla, že všecky nesnáze, jež vznikly z jeho
politiky balkánské, nejsou proto tak svízelné.
že čtyři velmoci, Auglie, Francie, Ruskoa
Italie, nechtějí jí rozuměti, že Turecko pro
ni zahájilo ostrý boykot rakousko-uherského
zboží, že Srbsko a Černá Hora domáhají se
kompensací: ale proto, že v Praze nemají
v lásce pověstné barevné čepičky a bumly
s nimi spojené!
Vyřešiti tedy záležitost těchto čepičeka
těchto bumlů jest důstojným úkolem — vel
moci rakousko-uherské
I v sousedním Německu nepochybná
věrnost spojenecká jak na říšském sněmu
tak na schůzích vysokoškolských a profesor
ských okamžitě a bez váhání rozpoznala, že
opravdu otázka barevných čepiček a bumlů
v Praze jest onou státní důležitostí prvního
řádu v Rakousku, jež vymáhá spojenecké
pomoci, a díky obratnosti, s jakou se otázky
tohoto druhu vídeňskými časopisy do světa
uvádějí — dostavuje se pomoc v takové
hojnosti, že německým spojencům tohoto
soustátí nezbývá takřka ani času, aby za-
kročili proti tureckému boykotu rakousko-
uherského zboží. Ba tam ani nepozorují, že
vyzváním v časopisech říšské německé vládě
blízkých, jako jest na př. »Köln. Ztg «, aby
německé zásilky se nevypravovaly na Terst
a nenakládaly na rakousko - uherské lodi
vlastně onen turecký boykot důkladně se-
silují . ..
Všecka veřejnost, pokud nenosí ony
barevné čepičky, pokud pracuje, vyrábí, vede
obchod, s úzkostí slyší, jaké újmy trpí za
hraničný obchod rakousko-uherský na Vý
chodě; nedočkavě nahlíží denně do časo-
pisů, zdali se již podařilo předejíti nebez
pečí, jež ohrožuje mír, zdali přibývá naděje
že se dosáhne shody s interesenty na Bal
káně; počítá ztráty, jež rakousko-uherskému
vývozu již vznikly a jaké zaujetím a obsa-
zením tamních trhů soupeři našimi v bu
doucnosti nenahraditelně se dostaví, ale —
když vše to neobstojí vedle barevných čepi
ček a bumlů!
Zasedá říšská rada, úřadnické minister
stvo má provésti přesně vytčené úkoly, ale
není s to dosíci ani konečného schválení
prozatímního rozpočtu — vždyť dostavila se
jiná státní nezbytnost prvního řádu, jež ne-
strpí: ani aby byla odložena, ani aby se
přešlo k jednacímu pořadu přes ni — jsou
to barevné čepičky a buml!
Ve starém Římě zakládali si občané n
tom, že jsou právě občany římskými. Na
třicet milionů obyvatelů této poloviny sou
státí dosud se domnívalo, že má si zaklá
dati na tom, že požívá dle státních základ
ních zákonů občanských svobod, ochrany
svých zájmů; slyšelo, že hospodářská poli
tika jest vlastním měřítkem politického umění
a zdatnosti politické; zvědělo ode dvou let.
že dosažením všeobecného práva volebního
a lidového parlamentu se stalo spoluvykona-
#16
alto_textblock
#16
vatelem moci a vlivu ve státě a tu, kde se
vzaly, tu se vzaly, barevné čepičky a bumly
a jedněm přímo, ostatním nepřímo všechna
jejich důvěra se ztrací jako mizivý dým.
neboť našla se práva i zájmy neskonale vzác
nější — barevné čepičky a bumly!
Od jižních až k severním hranicím sou-
státí nenaleznete národa, jehož příslušníc
by byli v Rakousku nebyli ohroženi výstřed-
nostmi a drzou neurvalostí těch, kdož ve
znamení barevných čepic tu boří kulturn
ústavy, tu vypuzují z nich posluchače neně-
mecké, tu svádějí periodické boje na univer
sitě vídeňské: ale všechna tato činnost byla
pouze podřadná, přípravná, dnes již pokro
čili dále, dnes drží v šachu samo úřadnické
ministerstvo, působnost a dělnost rady říšské.
pravidelnost státního ústrojí, a zejtra snad
anebo některého nepříliš vzdáleného dne —
dozví se svět, že v Rakousku sáhlo se opětně
ke vládě čl. 14., protože všichni činitelé,
včetně se sborem zákonodárcův lidových
uznali za hodno, dáti přednost autoritě ba
revných čepiček !
A ani naši zástupcové čeští v lidovém
parlamentu nezdají se dosud plně vystiho
vati, kam až otázka barevných čepic tento
stát musí dovésti, když po týdny a měsíce
nenalezá se politiků dosti prozíravých a od-
hodlaných, aby pověděli slovy všestranné
srozumitelnými: to jsou odznaky nové po-
roby národů neněmeckých v Rakousku, to
jsou barvy rozkladu státního organismu, to
jsou počatky úplného rozvratu a anarchie,
jež se proměňuje v terrorism, kterémuž jsou
ničím jak práva ostatního občanstva statního
tak i hynoucí veliké zájmy jeho a celého
soustátík : ..
Včera ve Vídni se rokovalo v mini-
sterské radě také o barevných čepicícha
bumlech, dnes se snad dočteme ve vídeň-
ských zprávách, že v radě té zvítězily zájmy
větší a vyšší, na nichž spočívá pravidelný
vývoj státu a jeho obyvatelstva a nikoliv
zbrklé choutky několika tuctů provokatérů.
Nechť však se také nikdo nemýlí, že by
vláda čl. čtrnáctého st. zákl. zák. byla za
nynějších poměrů národům rakouským víta-
ným východiskem. Ministerstvu neparlament
nímu dojde záhy dech již proto, že pokladny
státní budou po letošních událostech co nej
dříve jeviti povázlivé mezery a peněz z ba
revných čepic ani úřadnické ministerstvo
l
nenabere!
#17
alto_textblock
#17
rých kolegů na oné straně oproti Slovanům. (Posl
Marckh!: O tom není řeči!) Nepravdivou je zpráva,
že lublaňské obecní zastupitelstvo se usneslo pojme-
novati jednu ulici v Lublani »ulie! 20. zátí«.
Odmítá Marckhlovy poznámky o cestě dra. Kramáře
a Hlibovického do Petrohradu, jako podezřívánía
praví, že
#18
alto_textblock
#18
panslavismus je strašákem,
který vynalezli si politikové v Ra-
kousku když bylihotovi s politicko
násobilkou. Každý člověk ví, že nesxistuje poli
tický panslavismus a existovat ani nemůže. Je všal
panslavismus srdcí (Hiučná pochvala.), po
krevní příbuzenství slovanských ná
rodů, panslavismus slovanské jednot
kulturní a tento panslavismus neukázal se nikdy
v krásnějším světle, niež tenkrát, když zde zastou
pení slovanšti národové jedhomysině vy stou
pili na obranu utiskovaných brat
v Poznaňsku.
Promlouvaje o událostech v Lublan
hájil řečník chování se městské policie. Výtkyj
činěné jsou úplně bezpodslatné.
Ruzebíraje rozpočet, stěžoval si, že
Slovinci v Krajině jsou odstrkováni
zejména též u poštovních úřadů Přimlouvá se za
zřizení zvláštního poštovního ředitelství pro Krajinu
stěžuje ši na znásilňován! Slovine
v obecném školství (Odpor u Němců.), zejměn
také v Terstu. Hlavní viuu má vláda Slovinci jso
také co nejvíce zanedbávám ve středním škol
ství. Žadá, aby slovinská vyučovací řeč měla na
nich plnou platnost. Vláda uhzuje docela otevřeně
že nadržuje Němcům, následkem čehož nelze chovatí
důvěru k výučovací správě. Doporučuje zvoliti ně-
který slovanský jazyk a vyučovali mu na reformníct
školách. Dále přimlouval se za zřízení vlastní slo-
vinské university. Slovinci dovedou usilovatí o spl-
nění tohoto požadavku a domohou se jeho splnění
i kdyby měli užiti nejkrajnějších prostředků. (Hr ucna
pochvala u Slovineů) Jest také třeba zřízovati ná-
rodní vysoké školy, aby zabránilo se stále
množícím se srážkám studentů různých národností
#19
alto_textblock
#19
Také
#20
alto_textblock
#20
v předloze o annexi,
která byla podána uherské poslanecké sněmovně, se
ukazuje, že jest úmyslem ignorovati Jihostovany
Dříve než se přikročilo k annexi, měli býti otázání
národové v Rakousku. Obtižná situace mocnářstv
vyžaduje, aby semknula se celá poslanecká sně
movna, avšak sluší obávati se, že mocnál
sIví ve vhodném okamžiku nenajd
vhodně státníky, kteří by vysvobodíl
říši z obtížné situace. Kdyby Rakousko bylo
vždy zacházelo se všemi národy tak, aby je pro
sebe získalo, nemělo by na balkánském polnostrové
pověst germanisujícího státu. Jiboslovanům jest an
nexe dojista vítána, avšak varují, aby tam byla pro
vozována tatáž politika, jaká se provozuje v Chor-
vatsku.
Vláda je povinna také na jihu říš
spravedlívě rozřešiti jazykovou olázku
(Hlučná pochvala u Slovinců )
Poslanec dr. Soukup: V dnešní tak (ěžké dob
naézá se rozpočtová rozprava ve znamení ranní pro-
cházky několika set studentů v Praze. Neodůvodně-
ným vyhlašením
#21
alto_textblock
#21
r
stanného práva
byli demonstranti gtorifikovám. Tím baron Bienertl
zpečelií úsudek o své vládě. Kdyby byla vláda před-
ložila českému sněmu demokratickou volební reformu
byfy by věci dopadly zcela jinak.
#22
alto_textblock
#22
eet
#23
alto_textblock
#23
Říšská rada.
#24
alto_textblock
#24
srobusa
#25
alto_textblock
#25
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 117.)
Ve Vídni, 11. prosince.
(Zvláštní telel, zpráva »Nár. Listů«.)
Dlouhá byla dnešní schůze a klidná, vyjí
maje vyrušování posl. Hribara a dra. Sou-
kupa německými radikály. Starosta lublaňský
ve třihodinném výkladu tlumočil všechny stesky
národa slovinského a chorvatského na byrokraty
a na Němce, pojednal též o zahraniční politice
varoval vídeňské kruhy, by neprováděly
v Bosně a Hercegovině národní politiku proti-
slovanskou, nýbrž aby změnily vládní systém
jak v Bosně, tak vůči Slovincům a vůci Slova-
nům severním.
Dr. Soukup posvítil velice drasticky a ši-
rokými paprsky na poměry pražské, jak se
utvářily v době poslední, zvláště však na
buml a demonstrace, které předeházely
jej a po něm následovaly. Ostře vytkl něme-
cké žurnalistice pražské a víden
ské soustavné štvanice, provozované
proti dobré pověsti naší metropole, na druhé
straně pak snahu každou výtržnosť na místech
a v městech německých proti české menšině stla-
čiti a umenšiti na nevinný projev. Ovšem dr.
Soukup setrval vůči událostem pražským na
stanovisku své strany sociálně- demokratické.
kteréž arci podstatně liší se od našeho stano
viska národního, ba leckde je na pólu proul-
chůdném. Avšak uznáváme rádi, že nalezl roz-
hodné akcenty proti německé rozpínavosti, ne
snášelivosti a surovosti a že vystihl pravý ráz
a pravý účel pražského bumlu.
Sociálně-demokratickému posl. Vitykovi jsme
povděční za slova sympatie, která nalezl o Praze
a pro Prahu. Na drubé straně však nemůžemo
zamlčeti, že se nás nemile dotkl paušální jeho
soud o Rusku.
V pondělí jest úmyslem protáhnouti schůz
pozdě do noci.
#26
alto_textblock
#26
Pražské výtržnosti
nebyly snai docela navinny, avšak vyhlášení stanného
práva není jimi odůvodněno. Konají-li se v něme
ckých městech s verních Čech demonstrace, říká se
o nich, že to byly projevy. V Praze však jaou to ihneo
výtržnosti lůzy. Tak se svět velkolepě neobelháva
ještě nikdy jako v tomto případě. V Praze v Rakou-
sku jest mezinárodní žurnalistická maffie s » Bohemi e
a »Prager Tegblattem« v čele, klerá provozuje hromad-
nou výrobu infamií a injurií proti celé Praze a jejía
zprávy se čtou jako telogramy na mandžurském bojišti.
Mistrovský kus podaly tyto noviny při svém chován
za příčinou sebevraždy žurnalisty Heřmana Katze.
který skončil skokem do Vítavy. V Praze a ve Vídn-
pralo se o tomto nešťastníkovi, že byl obětí neustálého
štvaní, provozovaného pražským národním ruchem.
Avšak věc měla se jinak. Muž ten žil klidně 30 le
a mohl ještě klidně 30 let pracovst a žít. Nyní však
visi u pražského zemského soudu edikt, kterým vy
hlašuje se nad majetkem tohoto žurnalisty kon-
kurs, nad majetkem tohoto pravého kuliho ve
službách velkokapitalistické plutokracie. Nyní kavalíři
z »Neue Freie Presse« a z »Bohemie«, kteří muže
tohoto vykořisťovali, nesebrali ani pár tisíc zlatých
aby zaplatili za něj dluhy a smyh hanbu z jeho
rodiny. Nestává na celém světě národní menšiny.
která by se mohla pohybovati tak volně, jako něme-
cká menšina v Praze. Němec á menšina jest vlastně
menšinou velkokapitalistů, bankéřů, kabrikantů, ob
chodníků atd.
Praha jest hlavním měslem Čech a všechny cen
trální úrady zemské jsou utrakvistické. Veřejné bu
dovy německé jsou pravé pláce. Správa mislo-
držitelství, arcibiskupslví, zemský vrchní soud, linan-
ční ředitelství, finanční prokuratura jsou vesměs
rukou německých a porovná-li člověk s touto boha-
tostí kultury křiklavou bídu, hlad a zoufalost českých
menšin v severočeských měslech německých, může
si teprve udělati úsudek o tom, co se stalo v Praze
Pražské kasino požívá jakéhosi národního práva ex-
teritoriality, tam chodl pouze excellence, ministři
tajní radové, poslanci a generálové. Prostému ně-
meckému dělníku není dovoleno vstoupiti. Celý praž-
ský policejní sbor jest k disposici kasina. Kde byly
ohroženy nejdražší právní statky Němců v Praze
Vzeprouli se němečtí buršáci proti zákazu nošení
barev, chápeme to, poněvadž bychom my také ne-
strpěli, aby se nám v Praze neb v Rakousku zakazo-
valo nošení barevných odznaků. Právě jako Lychom
nestrpěli, kdyby našinec za náhlého soudu v Praze
byl pokutován policií pro nošení sociálně-demokrati-
ckého odznaku. Nejedná se však o zápověď odznaků.
Jedná se o buml. Přažský buml jest pravidelný prů-
vod nejnavštěvovanějšími a předními ulicemi praž-
skými, kterým trpí volnost pohybu a ruch, kterým
omezují se jiní chodci, kterým poškozují se těžce
obchodníci.
Posl. Kroy: V neděli o polednách?
Posl. Němec: Každý den.
Posl. dr. Soukup: Ve stanovách německých
buršáků není pranic obsaženo v příčině bumlu.
Posl. Ed. Stransky: Poněvadž je obvyklý,
Posl. dr. Soukup: V Rtakousku není žádného
veřejného práva, nabytého vysezením. Buml nen
leč privilegium a to privilegium proti shromaž rova-
címu zákonu. Nikdy čeští pražští sludenti neuspo-
řádali takovou promenádu a po případě ji nemohou
uspořádati, stejně jako nemůže tak učiniti pražsko
dělnictvo. Když jsem r. 1905 byl v čele tichě pre-
cházky sociálně-demokratického dělnictva po Přikopě
byl jsem obžalován a první instancí odsouzen, po-
něvadž jsem konal na Příkopě veřejný průvod, ben
úřadního povolení. Nechceme by se buml zakázal
nechceme pro buršáky pražské žádného výjimcčného
práva, naopak chceme a žádáme naprostou právn
rovnost pro všechny bez rozdílu. Chcete-li pražský
buml, zrušte shromažďovací zákon vůbec a zavedle
naprostču svobodu shromažďovací.
Pošl. Stransky Ed. pokřikuje na řečníka.
Posl. dr. Soukup. Pane poslanče Stransky
nadáváte tadv ve sněmovně uslavíčně Čechům aži
#28
alto_textblock
#28
z Vídně, 11. prosince. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
o 11.05 hod.
Posl. Pernerstoríer vzdává se výborovýc
mandátů.
V další rozpravě
#29
alto_textblock
#29
o zatímném rozpočtu
ujal se slova posl. Hribar. Brojil proti stanovisku
posl. Malika, jež může nejvíce německou věc kompro-
mitovati. Bezpodstatné je tvrzení, že v Lublani byl
provoláváno »Sláva Srbsku«. Sdělení, že obraz srb
ského následníka byl v Lublani osvětlen, zakládá s
na tom, že redakce »Slov. Naroda« vystavila v
svých oknech vedle telegramů též obrazy osob-
ností a zemí, jež jsou střediskem ve
řejného zájmu. Tak byla vedle pohlednic š obrazý
knížete černohorského a krále Petra
vystavena veliká podobizna
Posl. Malik: Aha! Veliká! A zrovna dne 2.
prosincel
Posl. Hribar... následníka srbského
To však nestalo se teprve 2. t. m., nýbrž už mno
hem dříve a nikdo neshledal v tom něco
závadnéh o.
Z Marckhlových výkladů vyplýval by požadavek
že by vídeňský kat, který byl poslán do Prahy
měl býti poslán také do Lublaně. (Posl. Marckh
odporuje.) V Lublani jest úplný klíd a není třebe
takových opatření. Avšak prozrazuje to city někte
#30
alto_textblock
#30
dům. Na vás není německého pranic. Vaše jméno je
české, vaše tválnost je židovská. Jenom vaše nadav
ky jsou ryze německé. (Hlučná vešelost a pocnvala.
Věcí nejrozumější bylo by dáli buml na akademi-
ckou půdu.
Posl. dr. Michl: Kam pak? Nikde takové půdy
Posl. dr. Soukup: Pražský buml nepatří pře
knajpu, nýbrž před fakultu.
Posl. dr. Michl: Kde pak je v Praze takov
místo?.
Posl. hr. Sternberg: V Ghetlu.
Posl. dr. Soukup: Což pak je v Praze jn
jedna třída, nemáme v Praze tříd dost a pěkných
náměstí? Připomínám prostmnství před právnickou,
před medicinskou fskultou, v Husově třídě u n
mecké techniky.
Posl. dr. Michl: Proč pek ne ve středu města
Posl. dr. Soukup: Poněvadž věc není zásadní
a právní, nýlrž jen záležitostí veřejné dopravy. Mož
no ji rozřešiti v Praze zcela obvyklými technickým
prostředky.
Výtržnosti pražské nejsou tak jednoduchě, jak
byly tady líčeny. Luza v Praze není tak všemohouci
by policie četnictvo a jízda musily se povolávat. Ne-
budiž zapomínáno, že pražské výtržnosti byly v sou
vislosli s rozbitín českého sněmu. Byly sponlanní.
ale také uvědomělými výhonky politicky nevypočí-
laných, snadno rozohnitelných a politicky nemyslí
cích mass, oněch lidí, kteří nevědí, kde se vrhají kos
ky osudu celého národa. Spoluvinnou byla také praž-
ská policie a místodržitel My jsme odsoudili výtrz-
nosti pražské na schůzích i v novinách a všu le, kde
máme vliv. Intelektuální původcové roznítili v Praze
požár a kdyz také uchvátil celé severní Čechy, dal
se na úlěk.
Posl. Němec: Prchli do Vídně,
Posl. dr. Soukup: Výtržnostmi jest Praha ho
spodářsky poškozována, je zničen celý trh vánoční
četní čeští obchodníci vehnáni do konkursu
to není žídná obroda české politiky, nýbrž zločin
na ni, zločin na českých menšinách v severních Če-
chách a v celém Rakousku. Ukázati jsme také k to
mu, že všechny ty výtržnosti mohou míti toliko jeden
výsledek: mezinárodní blamáž v celém světě.
Slanné právo mus býti v Praze neprodieně zru
šeno. Nestane-li se tak, bude musiti se bar. Bieneril
poroučeti. Parlament přestál již borší krise a dokázal
že je schopen živola a vývoje.
Řečník žádá
#31
alto_textblock
#31
není
#32
alto_textblock
#32
demokratisaci
zemských sněmů a obcí, zdůrazňuje, že národní smí
může býti proveden pouze z dola, od obcí a při
mlouvá se za zřízení II. české university a zřízen
českých menšinových škol
Jedině možná státní myšlenka v Rakou
sku spočívá na třech základních pilířích. Na d
mokracii, sociální politice a federac
V této sněmovně jest jen jedna koalice, to jest, koa
lice mezinárodní sociální demokracie, které nálež
budoucnost. (Hlučná pochvala)
Posl. hr. Sturnberu prohlásil, že
tesj
shroutil se pouze proto, poněvadž mínisterský před
seda pohrozil zaslavením diel. (Veselost) Jsou pouze
dvě methody, jimiž možno léčiti poslanice radikal
ního zabarvení. Mírnější methoda jest odročení
ostřejší rozpuštění sněmovny. Může-li se však li
nadchnoutí pro takový radikalismius, jest jiná clázka
Jedno jest však jistým, že násilnosti v poli
tice jsou vždy známkou malomoci.
Osmimilionový národ, jako Čechově, musí Lýt
veden vůdcem, musí předslavovati armádu, která ne-
poslouchá nálad, nýlirž logických zákonů, jež mohou
posloužiti všeobecnému blahu. Bobužel! přesvědči
jsme se v posledních 15 letech, že pro vedení
české politiky
ne
nebyly směrodatnými velké hospodářské, sociálnía
národní úkoly, nýbrž snaha po mandátech. Přes
všechno honění za mandáty ztráceli však čeští vůd-
cové stále víc mandátů a přes všechny (yto ztrály
nedali se dějinami poučiti. Lid se vzpírá takovému
vedení politiky, když však pánové přijdou do sně-
movny, podléhají baziliščímu pohledu předsedy mla
dočeského klubu. Místo, aby měli pevný program.
který by znemožňoval konkurenci druhé strany, po
kulhávají vůdcové mladočeští stále za radikály. Místo
aby dělali důslednou positivní politiku, kolísají Če-
chové mezi pčízní lidu a přízní knižat. Tato politika
má za následek, že všichni vlastenečtí voličové jseu
hnáni do tábora sociálních demokratů. Kdyby si pá-
nové dali záležetí na výchově lidu a místo, aby dě
lali vyděračnou politiku, starali se o pozvednuti poli-
tické úrovně a politických vědomostí lidu, byla by t
nejlepěí politika. Cilem politiky, kterou dělají vůd
cové mladočeského klubu — avšak také Něvnci —
je svalili zodpovědnost na sněmovnu
Tato politika demonstrace, vyděračství a ne-
doslatku zodpovědnosti vede k tomu, ze
#33
alto_textblock
#33
radikalismus stran
#34
alto_textblock
#34
všechno tíhne k absolutismu
a provádí se státní politika bez ohledu na zanedbá
vaný parlament, od něhož se nic neočekává a nie
očekávati ani nemůže. Novým ministerstvem nezmě-
nilo se nic na systému Beckově a poměry se též
nezmění, ať minislerstvo se nazývá jakkoliv. Český
národ, jenž musil sociálním demokratům postoup t
24 mandátů, musi v přední řadě bojovati proli pře-
vratu. Avšak demonstrativní náladová politika m
bohužel v zápětí, že vláda jest nucena hledati sve
útočiště u sociálních demokratů. Taková polilika
může však míti pouze ten úspěch, že ve veřejnest
zahošťuje se vědomí, že
#35
alto_textblock
#35
sociální demokracie stala se stranou
říšskon.
Politika, již provádějí Mladočeši, může vésli pou
ze k tomu, že všechny státní orgány budou jako je-
den muž podporovati zájmy sociálních demokratů
jich se ujímati. Kalastrofální poliliku Mladočechů
musí však zaplufiti celý národ a stát. V době, kdy
veškerá cizina proti nám vyslupuje, dopouštějí se
Mladočeši téže chyby, již se dopustili Němci v r
1879 při okupaci Bosny. Nejmenší škoda, nejmenší
oslabení, jež postihne stát, postihne především nás
v Čechách. Český národ je nejbohatší.
Rakousko není vůhec nic jinéhe
než kolonií království českého. (Vese-
lost.) Prote musí nám ležeti na srdci netoliko nospo
dářské statky celé říše, nýbrž i její mocenské posta
vení. V tak velkém zahraničním nebezpečí povstávaj
čeští filosofové a spojují se s našimi nepřáleli, od
stavují říšský prapor, místo co by měli projevovati
smysl pro jednolu říše. To jest zradou na našich
zájmech, na našem vlastenectví, na naší budoucnosti
Pochvala)
Na srbofilských projevech v Praze,
způsobených osobami zcela neznámými, nemá zájmu
český národ, nýbrž mají na tom zájem jisté kru
hy ve Vídni, které snažily se zabrániti parla.
mentní koalici, kleré nechtějí, aby parlament dostal
se konečně k slovu. Český národ nezasluhuje si, aby
se s ním tak jednalo, jeť ze všech národů nejvěr-
nějším a nejpoctivějším. Přestaňte jej z Vídně otra-
vovat a dejte nám slušné úřadníky. Lid musí být
poučeván, aby rozlišoval byzantinismus od vlaste-
nectví. Na půdě této sněmovny musímne hájiti zájmy
svého národa, aniž bychom však při tom zbytečně
poškozovali zájmy svých sousedů. Jako nositelé stál-
ní myšlenky musíme se zrovna tak vyhýbati škodli-
vému vlivu byzantinismu, jako vlivu radikalismu.
V další své řeči stěžoval si řečník do straněn
sociálním demokratům a praví, že jako
monarchista se divl, že mohl býti zvolen místopled-
sedou sněmovny posl. Pernerstorfer, jenž osobně úra
#36
alto_textblock
#36
zil členy císařského domu. Celý syslém vede k lomu
že všude vznikají damonstrace a že nabylí jsme rázu
revolučního stálu. Tím není vinen však lid, nýbrá
všeobocný korupční systém a slabost úřadů.
Itečník horli proti místodržiteli českému, vytý-
kaje mu povolnost vůči sociálním demokratům, jakož
i to, že nezakročil dosti rázně a zavčas proti výtrž-
nostem. Obětí této špatné, slabé byrokratické politiky
jsou pražští občané, kteří žijí pokojně se svými ně-
meckými soudruhy.
Jedním z nejětších a nejtěžších zločinů, jež byly
na českém národě spáchány, jest
#37
alto_textblock
#37
německý buml.
#38
alto_textblock
#38
Psnné právo, jako Stremayrova nařízení, se ne-
uznává, avšak taková nepřístojnost, jako buml, se
chrání. Němci a Čeči mají stejné zájmy. Cetý jazy-
kový spor dá se vysvětliti jen bažením po mandátech
Úkolem našim musí býti mír, proti této demagogii
musí se ohraditi každdý vážný politik. Řečník brojí
proti posl. Masarykovi, jenž řekl, že žije 25 let
v Praze, bumlu však ještě neviděl. Touto poznámkou
Masaryk rozechvění celého národa jen persiloval.
Rečník jest přesvědčen, že bude brzy zrušeno stanné
právo, jímž trestá se český národ za provokace
Němců a tím bude odstraněn kámen úrazu mezi če-
skými stranami a ministerstvem.
Se zřetelem na
e
zabraniční nebezpečí
musíme státi jako jeden muž na ochranu říše a její
budoucnosti, která jest světější než všechny stran-
nické spory. Českému národu jako kulturnímu rá-
rodu prvního řádu záleží obzvláště na tom, aby byl
chráněn proti zevním vpádům. Řečník apeluje ko-
nečně netoliko na český národ, nýbrž na všechny
národy rakouské, aby vzhledem na zevní nebezpečí
semkly se svorně na ochranu říše, její národů a její
budoucnosti. Apeluje zvláště na Němce, aby ustali
od provokácí a vyhověli kulturním požadavkůf če-
ského národa, poněvadž nejsvrchovanějším zájmem
Němců samých je žiti pokojně a svorně s velkým
kuhurním národem českém. V neposlední řadě v zá-
jmu spolku s Německem, jenž slouží míru a tudiž
též mocnářství. (Hlučná pochvala a potlesk)
Posl. Vityk pojednal o situaci ruského národa
v Haliči, líčil nouzi ruských sedláků a přimlouval se
za zřízení zvláštní ruské university (Po-
chvala soc. dem.), načež rokování bylo přerušeno.
Posl. šl. Stransky (v dotaze k předsedovi
zmínil se o stinosti předsedy polského klubu na
německého ministra krajana a plal se, hodlá-li před-
sedu polského klubu poučiti, že německý ministr kra-
jan jest oprávněn starati se o zájmy Němců ve všech
zemích.
Předseda dr. Weiskírchner odpovělěl, že
není povinen někoho poučovati
Posl. Starek žádá v příslušném dotaze dotkli-
vě, aby podán byl zákon na ochranu hornictva.
Schůze skončena ve 346, hod.; příští bude v
pondělí odpoledne .
#39
alto_textblock
#39
Mezi došlými spisy byly mezi jinými dolazy
poslanců Čelakovského a sp. po pronásledování
českých menšin v německých krajinách Čech; —
Zá zvorky a sp. po konfiskaci vyhlášky okresníh
výboru ve Velvarech.
#40
alto_textblock
#40
Politické zprávy domáel.
#41
alto_textblock
#41
V Praze, 11. prosince. (Parlamen in
kabinet.) Zdá se, že nesplní se naděje,
sterou asi úmyslně čířil bar. Bienerth hned.
když se postavil v čelo úřadnického minister-
tva, že totiž nový parlamentní kabinet bude
estaven ještě do Vánoc. Čím vlce se bliž
vátky, tím dále ustupuje možnost brzkého koa-
čného kabinetu, Parlamentní zpravodaj krakov-
kého »Czasu« vysvětluje příčinu zklamání
Příliš horlivým přátelům parlamentní vlády běži
pouze o ministerstvo, zapominají však, že
koaličné ministerstvo není možno, dokud není
také koslice v parlamentě. Sestavovat kosličný
kabinet bez parlamentní koslice znamenalo by
dtavěti budovu od střechy. Koalice v parlamentě
není však možna bez Čochů, jako není možn
boz Němců. Jde tedy především o to, aby se
mezi Čechy a Němci upravil nějaký modua
vivendi. Úplná a trvalá dohoda mezi oběma ná-
rody, taková dohoda, na které by se dal vybu-
lovati trvalý posilivný a společný program, nen
na ten čas možna Ale dle mínění »Czasu« nen
jí také třeba. Vystačí prý, vysloví-li se jasně
huť k takové dohodě s jedné i druhé strany
a vytknou-li se pro budouenost hlavní body.
Potom, ale teprve potom bude možno utvofiti
koaličnou vládu s programem na prvou dobu
jen negativným, podobně asi, jako bylo
za koalice Windischgrätzovy. Dokud však pod-
mínky jedné strany vylučují jakuukoli součin-
nost se stranou druhou a není ani podkladu,
na kterém by se mohlo vyjednávati, kabiet
parlamentní, ať se zve koaličným nebo koneen-
tračným, vzbudí jen nové spory a podkope
v lidu ještě více úctu k parlamentu.
Ze Záhřeba, 8. prosince. (Společni
schůze všech chorvatských po-
slanců.) Despolická vláda bar. Raucha umož-
nila, co se po léta nezdařilo v Chorvatsku, že
se totiž na společnou poradu o národních vě-
cech chorvatských sešli zástupcové všech stran,
nevyjímaje ani sociál, demokratů a frankovců.
Sociální demokraté snažili se několikrát svolati
schůzi, jež by porokovala o všeobecném voleb-
ním právu. Ale bar. Rauch každou takovou
schůzi zakázal. Na podnět soeiál. demokratů
sešla se nyní v Záhřebě konference 20 zástupeů
všech chorvatských stran. Na konferenci usne-
seno jednomyslně, že žádná strana nebudo ru-
šiti klidné rokování, jestlíže bán svolá sněma
položí na jednací pořad opravu volebního řádu
na základě všeobecného volebního práva. Dokud
však nebude provedena volební oprava, sněm
nepovoli bánovi ani rozpočtu, ani provisoria.
Usnesení toto je závazné pro všechny strany,
zastoupeně na chorvatském sněmě.
#42
alto_textblock
#42
Politické zprávy zahraničné.
#43
alto_textblock
#43
V Praze, 11. prosince.
#44
alto_textblock
#44
Nový trojspolek?
Z Londýna, 8. prosince. (Původní zpráva
»Nár. Listů.«) Sensační prohlášení, připisované
německým tiskem ministru Izvolskému, o při-
štich allisneích, jež se tajně připravují v za-
hraničních ministerstvech anglickém, francouz-
ském a ruském, nevzrušila příliš anglický tisk
a veřejně mínění. V diplomatických kruzích po-
kládají se tyto zprávy za tendenční a určené