ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 392e99f0-7632-11dc-b9ee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 44
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 12. prosince 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 342.
#4 alto_textblock #4
Narannl a večerní listy předplácí vse V Praze v administrani na měsle. . . . . . 2 K na čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsio. . . . . . 2 K 50 na čtvrt leta . . . . 7 K t0h ve fillálkách na měslo. . . . . . 2 K 30 k Pošton: na Brjeta : . . . 9 K 6n s dvoji zásilko na měsje na čtvrt ista
#5 alto_textblock #5
pmv
#6 alto_textblock #6
lmneo
#7 alto_textblock #7
onomoa oz ,inaito jel
#8 alto_textblock #8
trola
#9 alto_textblock #9
evhel e
#10 alto_textblock #10
n
#11 alto_textblock #11
dolnvlta dolllah nbet also s v vdan
#12 alto_textblock #12
d elz leen
#13 alto_textblock #13
v drobném prodejii ranní člslo o sobě . . za sh večerni . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 h večerní . . . . . . . . 5 l Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., B. Tam nacházejí se taí redakca, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se novraceji
#14 alto_textblock #14
Jak to nepůjde!
#15 alto_textblock #15
len Nástupce bar. Becka na předsednickém křesle ministerském, p. bar. Bienerth, spěje rychleji ke konci svého úkolu jakožto vůdčí státník této poloviny soustátí, než se dalo při jeho nastoupení tušiti. Pravda, vytklsi jen zcela skrovný program, připraviti jednak svým úřadnickým ministerstvem půdu no- vému koaličnímu ministerstvu parlamentnímu, jednak získati radu říšskou pro to, aby schvá- lila prozatímní rozpočet a návrh zákona v příčině annexe Bosny a Hercegoviny. Říšská rada zasedá od 26. listopadu, dnes jest 12. prosince, ale nikdo, ani pan předseda ministerstva sám nemůže pověděti. zdali aspoň některý ze svých záměrů usku- teční, ač do vánočních prázdnin zbývá již jen málo dní. Sněmovna poslanecká rokuje sice neúnavně o pilnosti prozatímního roz- počtu, ale vlastní zájem její, ministerstvaa stran parlamentních, přimrazen jest ke zhor- šenému vydání Gesslerova klobouku — k ba- revné čepičce bumlující německé vysoko- školské mládeže. Ve starých pohádkách slibuje se za zá- chranu zakletých princezen až i půl králov- ství, „dnes v Rakousku nabízí se za pro kletou německou barevnou čapku mnohem více, ne-li již vše l Naš vídeňský zpravodaj nám včera oznámil: Vláda dává vyhlašovati: budoul se opakovati po zrušení stanného práva v Praze při bumlech německých studentů nepokoje, bude stanné právo nejen obno veno, nýbrž bude prohlášen zároveň vými nečný stav v Prazel Jest již samo o sobě charakteristické pro vídeňskou vládu, že taková tatarská pověst může se uváděti ve spojení s ní, jakožto zdrojem její. Vždyť i v nynějším úřadnickém ministerstvu zasedá český ministr krajan dr- Žaček, zasedá Čech, správce ministerstva vyučování rytíř Kaněra, bez jejich souhlasu a spolupodpisů jest vyloučeno zavedení vý- minečného stavu v Praze l Pravdou však jest, že se konala včera ministerská rada, v níž se rokovalo téžo barevných čepicích do Prahy na různé ná- klady rekrutovaného vysokoškolského student stva německého — a neméně pravdou jest. že otázka tato v obratných rukou vídeňské vlády se rozrostla z pouličního furiantství všelikých německých stipendistů na zlobu dne, jak říkají Rusové, před níž dle všeh ustupují do pozadí všecky ostatní zájmy všeho ostatního veškerenstval Ovšem, dovedná ruka ministra zahra- ničních záležitostí, p. bar. Aelirenthala, vy- stihla, že všecky nesnáze, jež vznikly z jeho politiky balkánské, nejsou proto tak svízelné. že čtyři velmoci, Auglie, Francie, Ruskoa Italie, nechtějí jí rozuměti, že Turecko pro ni zahájilo ostrý boykot rakousko-uherského zboží, že Srbsko a Černá Hora domáhají se kompensací: ale proto, že v Praze nemají v lásce pověstné barevné čepičky a bumly s nimi spojené! Vyřešiti tedy záležitost těchto čepičeka těchto bumlů jest důstojným úkolem — vel moci rakousko-uherské I v sousedním Německu nepochybná věrnost spojenecká jak na říšském sněmu tak na schůzích vysokoškolských a profesor ských okamžitě a bez váhání rozpoznala, že opravdu otázka barevných čepiček a bumlů v Praze jest onou státní důležitostí prvního řádu v Rakousku, jež vymáhá spojenecké pomoci, a díky obratnosti, s jakou se otázky tohoto druhu vídeňskými časopisy do světa uvádějí — dostavuje se pomoc v takové hojnosti, že německým spojencům tohoto soustátí nezbývá takřka ani času, aby za- kročili proti tureckému boykotu rakousko- uherského zboží. Ba tam ani nepozorují, že vyzváním v časopisech říšské německé vládě blízkých, jako jest na př. »Köln. Ztg «, aby německé zásilky se nevypravovaly na Terst a nenakládaly na rakousko - uherské lodi vlastně onen turecký boykot důkladně se- silují . .. Všecka veřejnost, pokud nenosí ony barevné čepičky, pokud pracuje, vyrábí, vede obchod, s úzkostí slyší, jaké újmy trpí za hraničný obchod rakousko-uherský na Vý chodě; nedočkavě nahlíží denně do časo- pisů, zdali se již podařilo předejíti nebez pečí, jež ohrožuje mír, zdali přibývá naděje že se dosáhne shody s interesenty na Bal káně; počítá ztráty, jež rakousko-uherskému vývozu již vznikly a jaké zaujetím a obsa- zením tamních trhů soupeři našimi v bu doucnosti nenahraditelně se dostaví, ale — když vše to neobstojí vedle barevných čepi ček a bumlů! Zasedá říšská rada, úřadnické minister stvo má provésti přesně vytčené úkoly, ale není s to dosíci ani konečného schválení prozatímního rozpočtu — vždyť dostavila se jiná státní nezbytnost prvního řádu, jež ne- strpí: ani aby byla odložena, ani aby se přešlo k jednacímu pořadu přes ni — jsou to barevné čepičky a buml! Ve starém Římě zakládali si občané n tom, že jsou právě občany římskými. Na třicet milionů obyvatelů této poloviny sou státí dosud se domnívalo, že má si zaklá dati na tom, že požívá dle státních základ ních zákonů občanských svobod, ochrany svých zájmů; slyšelo, že hospodářská poli tika jest vlastním měřítkem politického umění a zdatnosti politické; zvědělo ode dvou let. že dosažením všeobecného práva volebního a lidového parlamentu se stalo spoluvykona-
#16 alto_textblock #16
vatelem moci a vlivu ve státě a tu, kde se vzaly, tu se vzaly, barevné čepičky a bumly a jedněm přímo, ostatním nepřímo všechna jejich důvěra se ztrací jako mizivý dým. neboť našla se práva i zájmy neskonale vzác nější — barevné čepičky a bumly! Od jižních až k severním hranicím sou- státí nenaleznete národa, jehož příslušníc by byli v Rakousku nebyli ohroženi výstřed- nostmi a drzou neurvalostí těch, kdož ve znamení barevných čepic tu boří kulturn ústavy, tu vypuzují z nich posluchače neně- mecké, tu svádějí periodické boje na univer sitě vídeňské: ale všechna tato činnost byla pouze podřadná, přípravná, dnes již pokro čili dále, dnes drží v šachu samo úřadnické ministerstvo, působnost a dělnost rady říšské. pravidelnost státního ústrojí, a zejtra snad anebo některého nepříliš vzdáleného dne — dozví se svět, že v Rakousku sáhlo se opětně ke vládě čl. 14., protože všichni činitelé, včetně se sborem zákonodárcův lidových uznali za hodno, dáti přednost autoritě ba revných čepiček ! A ani naši zástupcové čeští v lidovém parlamentu nezdají se dosud plně vystiho vati, kam až otázka barevných čepic tento stát musí dovésti, když po týdny a měsíce nenalezá se politiků dosti prozíravých a od- hodlaných, aby pověděli slovy všestranné srozumitelnými: to jsou odznaky nové po- roby národů neněmeckých v Rakousku, to jsou barvy rozkladu státního organismu, to jsou počatky úplného rozvratu a anarchie, jež se proměňuje v terrorism, kterémuž jsou ničím jak práva ostatního občanstva statního tak i hynoucí veliké zájmy jeho a celého soustátík : .. Včera ve Vídni se rokovalo v mini- sterské radě také o barevných čepicícha bumlech, dnes se snad dočteme ve vídeň- ských zprávách, že v radě té zvítězily zájmy větší a vyšší, na nichž spočívá pravidelný vývoj státu a jeho obyvatelstva a nikoliv zbrklé choutky několika tuctů provokatérů. Nechť však se také nikdo nemýlí, že by vláda čl. čtrnáctého st. zákl. zák. byla za nynějších poměrů národům rakouským víta- ným východiskem. Ministerstvu neparlament nímu dojde záhy dech již proto, že pokladny státní budou po letošních událostech co nej dříve jeviti povázlivé mezery a peněz z ba revných čepic ani úřadnické ministerstvo l nenabere!
#17 alto_textblock #17
rých kolegů na oné straně oproti Slovanům. (Posl Marckh!: O tom není řeči!) Nepravdivou je zpráva, že lublaňské obecní zastupitelstvo se usneslo pojme- novati jednu ulici v Lublani »ulie! 20. zátí«. Odmítá Marckhlovy poznámky o cestě dra. Kramáře a Hlibovického do Petrohradu, jako podezřívánía praví, že
#18 alto_textblock #18
panslavismus je strašákem, který vynalezli si politikové v Ra- kousku když bylihotovi s politicko násobilkou. Každý člověk ví, že nesxistuje poli tický panslavismus a existovat ani nemůže. Je všal panslavismus srdcí (Hiučná pochvala.), po krevní příbuzenství slovanských ná rodů, panslavismus slovanské jednot kulturní a tento panslavismus neukázal se nikdy v krásnějším světle, niež tenkrát, když zde zastou pení slovanšti národové jedhomysině vy stou pili na obranu utiskovaných brat v Poznaňsku. Promlouvaje o událostech v Lublan hájil řečník chování se městské policie. Výtkyj činěné jsou úplně bezpodslatné. Ruzebíraje rozpočet, stěžoval si, že Slovinci v Krajině jsou odstrkováni zejména též u poštovních úřadů Přimlouvá se za zřizení zvláštního poštovního ředitelství pro Krajinu stěžuje ši na znásilňován! Slovine v obecném školství (Odpor u Němců.), zejměn také v Terstu. Hlavní viuu má vláda Slovinci jso také co nejvíce zanedbávám ve středním škol ství. Žadá, aby slovinská vyučovací řeč měla na nich plnou platnost. Vláda uhzuje docela otevřeně že nadržuje Němcům, následkem čehož nelze chovatí důvěru k výučovací správě. Doporučuje zvoliti ně- který slovanský jazyk a vyučovali mu na reformníct školách. Dále přimlouval se za zřízení vlastní slo- vinské university. Slovinci dovedou usilovatí o spl- nění tohoto požadavku a domohou se jeho splnění i kdyby měli užiti nejkrajnějších prostředků. (Hr ucna pochvala u Slovineů) Jest také třeba zřízovati ná- rodní vysoké školy, aby zabránilo se stále množícím se srážkám studentů různých národností
#19 alto_textblock #19
Také
#20 alto_textblock #20
v předloze o annexi, která byla podána uherské poslanecké sněmovně, se ukazuje, že jest úmyslem ignorovati Jihostovany Dříve než se přikročilo k annexi, měli býti otázání národové v Rakousku. Obtižná situace mocnářstv vyžaduje, aby semknula se celá poslanecká sně movna, avšak sluší obávati se, že mocnál sIví ve vhodném okamžiku nenajd vhodně státníky, kteří by vysvobodíl říši z obtížné situace. Kdyby Rakousko bylo vždy zacházelo se všemi národy tak, aby je pro sebe získalo, nemělo by na balkánském polnostrové pověst germanisujícího státu. Jiboslovanům jest an nexe dojista vítána, avšak varují, aby tam byla pro vozována tatáž politika, jaká se provozuje v Chor- vatsku. Vláda je povinna také na jihu říš spravedlívě rozřešiti jazykovou olázku (Hlučná pochvala u Slovinců ) Poslanec dr. Soukup: V dnešní tak (ěžké dob naézá se rozpočtová rozprava ve znamení ranní pro- cházky několika set studentů v Praze. Neodůvodně- ným vyhlašením
#21 alto_textblock #21
r stanného práva byli demonstranti gtorifikovám. Tím baron Bienertl zpečelií úsudek o své vládě. Kdyby byla vláda před- ložila českému sněmu demokratickou volební reformu byfy by věci dopadly zcela jinak.
#22 alto_textblock #22
eet
#23 alto_textblock #23
Říšská rada.
#24 alto_textblock #24
srobusa
#25 alto_textblock #25
Poslanecká sněmovna. (Schůze 117.) Ve Vídni, 11. prosince. (Zvláštní telel, zpráva »Nár. Listů«.) Dlouhá byla dnešní schůze a klidná, vyjí maje vyrušování posl. Hribara a dra. Sou- kupa německými radikály. Starosta lublaňský ve třihodinném výkladu tlumočil všechny stesky národa slovinského a chorvatského na byrokraty a na Němce, pojednal též o zahraniční politice varoval vídeňské kruhy, by neprováděly v Bosně a Hercegovině národní politiku proti- slovanskou, nýbrž aby změnily vládní systém jak v Bosně, tak vůči Slovincům a vůci Slova- nům severním. Dr. Soukup posvítil velice drasticky a ši- rokými paprsky na poměry pražské, jak se utvářily v době poslední, zvláště však na buml a demonstrace, které předeházely jej a po něm následovaly. Ostře vytkl něme- cké žurnalistice pražské a víden ské soustavné štvanice, provozované proti dobré pověsti naší metropole, na druhé straně pak snahu každou výtržnosť na místech a v městech německých proti české menšině stla- čiti a umenšiti na nevinný projev. Ovšem dr. Soukup setrval vůči událostem pražským na stanovisku své strany sociálně- demokratické. kteréž arci podstatně liší se od našeho stano viska národního, ba leckde je na pólu proul- chůdném. Avšak uznáváme rádi, že nalezl roz- hodné akcenty proti německé rozpínavosti, ne snášelivosti a surovosti a že vystihl pravý ráz a pravý účel pražského bumlu. Sociálně-demokratickému posl. Vitykovi jsme povděční za slova sympatie, která nalezl o Praze a pro Prahu. Na drubé straně však nemůžemo zamlčeti, že se nás nemile dotkl paušální jeho soud o Rusku. V pondělí jest úmyslem protáhnouti schůz pozdě do noci.
#26 alto_textblock #26
Pražské výtržnosti nebyly snai docela navinny, avšak vyhlášení stanného práva není jimi odůvodněno. Konají-li se v něme ckých městech s verních Čech demonstrace, říká se o nich, že to byly projevy. V Praze však jaou to ihneo výtržnosti lůzy. Tak se svět velkolepě neobelháva ještě nikdy jako v tomto případě. V Praze v Rakou- sku jest mezinárodní žurnalistická maffie s » Bohemi e a »Prager Tegblattem« v čele, klerá provozuje hromad- nou výrobu infamií a injurií proti celé Praze a jejía zprávy se čtou jako telogramy na mandžurském bojišti. Mistrovský kus podaly tyto noviny při svém chován za příčinou sebevraždy žurnalisty Heřmana Katze. který skončil skokem do Vítavy. V Praze a ve Vídn- pralo se o tomto nešťastníkovi, že byl obětí neustálého štvaní, provozovaného pražským národním ruchem. Avšak věc měla se jinak. Muž ten žil klidně 30 le a mohl ještě klidně 30 let pracovst a žít. Nyní však visi u pražského zemského soudu edikt, kterým vy hlašuje se nad majetkem tohoto žurnalisty kon- kurs, nad majetkem tohoto pravého kuliho ve službách velkokapitalistické plutokracie. Nyní kavalíři z »Neue Freie Presse« a z »Bohemie«, kteří muže tohoto vykořisťovali, nesebrali ani pár tisíc zlatých aby zaplatili za něj dluhy a smyh hanbu z jeho rodiny. Nestává na celém světě národní menšiny. která by se mohla pohybovati tak volně, jako něme- cká menšina v Praze. Němec á menšina jest vlastně menšinou velkokapitalistů, bankéřů, kabrikantů, ob chodníků atd. Praha jest hlavním měslem Čech a všechny cen trální úrady zemské jsou utrakvistické. Veřejné bu dovy německé jsou pravé pláce. Správa mislo- držitelství, arcibiskupslví, zemský vrchní soud, linan- ční ředitelství, finanční prokuratura jsou vesměs rukou německých a porovná-li člověk s touto boha- tostí kultury křiklavou bídu, hlad a zoufalost českých menšin v severočeských měslech německých, může si teprve udělati úsudek o tom, co se stalo v Praze Pražské kasino požívá jakéhosi národního práva ex- teritoriality, tam chodl pouze excellence, ministři tajní radové, poslanci a generálové. Prostému ně- meckému dělníku není dovoleno vstoupiti. Celý praž- ský policejní sbor jest k disposici kasina. Kde byly ohroženy nejdražší právní statky Němců v Praze Vzeprouli se němečtí buršáci proti zákazu nošení barev, chápeme to, poněvadž bychom my také ne- strpěli, aby se nám v Praze neb v Rakousku zakazo- valo nošení barevných odznaků. Právě jako Lychom nestrpěli, kdyby našinec za náhlého soudu v Praze byl pokutován policií pro nošení sociálně-demokrati- ckého odznaku. Nejedná se však o zápověď odznaků. Jedná se o buml. Přažský buml jest pravidelný prů- vod nejnavštěvovanějšími a předními ulicemi praž- skými, kterým trpí volnost pohybu a ruch, kterým omezují se jiní chodci, kterým poškozují se těžce obchodníci. Posl. Kroy: V neděli o polednách? Posl. Němec: Každý den. Posl. dr. Soukup: Ve stanovách německých buršáků není pranic obsaženo v příčině bumlu. Posl. Ed. Stransky: Poněvadž je obvyklý, Posl. dr. Soukup: V Rtakousku není žádného veřejného práva, nabytého vysezením. Buml nen leč privilegium a to privilegium proti shromaž rova- címu zákonu. Nikdy čeští pražští sludenti neuspo- řádali takovou promenádu a po případě ji nemohou uspořádati, stejně jako nemůže tak učiniti pražsko dělnictvo. Když jsem r. 1905 byl v čele tichě pre- cházky sociálně-demokratického dělnictva po Přikopě byl jsem obžalován a první instancí odsouzen, po- něvadž jsem konal na Příkopě veřejný průvod, ben úřadního povolení. Nechceme by se buml zakázal nechceme pro buršáky pražské žádného výjimcčného práva, naopak chceme a žádáme naprostou právn rovnost pro všechny bez rozdílu. Chcete-li pražský buml, zrušte shromažďovací zákon vůbec a zavedle naprostču svobodu shromažďovací. Pošl. Stransky Ed. pokřikuje na řečníka. Posl. dr. Soukup. Pane poslanče Stransky nadáváte tadv ve sněmovně uslavíčně Čechům aži
#27 alto_textblock #27
s
#28 alto_textblock #28
z Vídně, 11. prosince. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz o 11.05 hod. Posl. Pernerstoríer vzdává se výborovýc mandátů. V další rozpravě
#29 alto_textblock #29
o zatímném rozpočtu ujal se slova posl. Hribar. Brojil proti stanovisku posl. Malika, jež může nejvíce německou věc kompro- mitovati. Bezpodstatné je tvrzení, že v Lublani byl provoláváno »Sláva Srbsku«. Sdělení, že obraz srb ského následníka byl v Lublani osvětlen, zakládá s na tom, že redakce »Slov. Naroda« vystavila v svých oknech vedle telegramů též obrazy osob- ností a zemí, jež jsou střediskem ve řejného zájmu. Tak byla vedle pohlednic š obrazý knížete černohorského a krále Petra vystavena veliká podobizna Posl. Malik: Aha! Veliká! A zrovna dne 2. prosincel Posl. Hribar... následníka srbského To však nestalo se teprve 2. t. m., nýbrž už mno hem dříve a nikdo neshledal v tom něco závadnéh o. Z Marckhlových výkladů vyplýval by požadavek že by vídeňský kat, který byl poslán do Prahy měl býti poslán také do Lublaně. (Posl. Marckh odporuje.) V Lublani jest úplný klíd a není třebe takových opatření. Avšak prozrazuje to city někte
#30 alto_textblock #30
dům. Na vás není německého pranic. Vaše jméno je české, vaše tválnost je židovská. Jenom vaše nadav ky jsou ryze německé. (Hlučná vešelost a pocnvala. Věcí nejrozumější bylo by dáli buml na akademi- ckou půdu. Posl. dr. Michl: Kam pak? Nikde takové půdy Posl. dr. Soukup: Pražský buml nepatří pře knajpu, nýbrž před fakultu. Posl. dr. Michl: Kde pak je v Praze takov místo?. Posl. hr. Sternberg: V Ghetlu. Posl. dr. Soukup: Což pak je v Praze jn jedna třída, nemáme v Praze tříd dost a pěkných náměstí? Připomínám prostmnství před právnickou, před medicinskou fskultou, v Husově třídě u n mecké techniky. Posl. dr. Michl: Proč pek ne ve středu města Posl. dr. Soukup: Poněvadž věc není zásadní a právní, nýlrž jen záležitostí veřejné dopravy. Mož no ji rozřešiti v Praze zcela obvyklými technickým prostředky. Výtržnosti pražské nejsou tak jednoduchě, jak byly tady líčeny. Luza v Praze není tak všemohouci by policie četnictvo a jízda musily se povolávat. Ne- budiž zapomínáno, že pražské výtržnosti byly v sou vislosli s rozbitín českého sněmu. Byly sponlanní. ale také uvědomělými výhonky politicky nevypočí- laných, snadno rozohnitelných a politicky nemyslí cích mass, oněch lidí, kteří nevědí, kde se vrhají kos ky osudu celého národa. Spoluvinnou byla také praž- ská policie a místodržitel My jsme odsoudili výtrz- nosti pražské na schůzích i v novinách a všu le, kde máme vliv. Intelektuální původcové roznítili v Praze požár a kdyz také uchvátil celé severní Čechy, dal se na úlěk. Posl. Němec: Prchli do Vídně, Posl. dr. Soukup: Výtržnostmi jest Praha ho spodářsky poškozována, je zničen celý trh vánoční četní čeští obchodníci vehnáni do konkursu to není žídná obroda české politiky, nýbrž zločin na ni, zločin na českých menšinách v severních Če- chách a v celém Rakousku. Ukázati jsme také k to mu, že všechny ty výtržnosti mohou míti toliko jeden výsledek: mezinárodní blamáž v celém světě. Slanné právo mus býti v Praze neprodieně zru šeno. Nestane-li se tak, bude musiti se bar. Bieneril poroučeti. Parlament přestál již borší krise a dokázal že je schopen živola a vývoje. Řečník žádá
#31 alto_textblock #31
není
#32 alto_textblock #32
demokratisaci zemských sněmů a obcí, zdůrazňuje, že národní smí může býti proveden pouze z dola, od obcí a při mlouvá se za zřízení II. české university a zřízen českých menšinových škol Jedině možná státní myšlenka v Rakou sku spočívá na třech základních pilířích. Na d mokracii, sociální politice a federac V této sněmovně jest jen jedna koalice, to jest, koa lice mezinárodní sociální demokracie, které nálež budoucnost. (Hlučná pochvala) Posl. hr. Sturnberu prohlásil, že tesj shroutil se pouze proto, poněvadž mínisterský před seda pohrozil zaslavením diel. (Veselost) Jsou pouze dvě methody, jimiž možno léčiti poslanice radikal ního zabarvení. Mírnější methoda jest odročení ostřejší rozpuštění sněmovny. Může-li se však li nadchnoutí pro takový radikalismius, jest jiná clázka Jedno jest však jistým, že násilnosti v poli tice jsou vždy známkou malomoci. Osmimilionový národ, jako Čechově, musí Lýt veden vůdcem, musí předslavovati armádu, která ne- poslouchá nálad, nýlirž logických zákonů, jež mohou posloužiti všeobecnému blahu. Bobužel! přesvědči jsme se v posledních 15 letech, že pro vedení české politiky ne nebyly směrodatnými velké hospodářské, sociálnía národní úkoly, nýbrž snaha po mandátech. Přes všechno honění za mandáty ztráceli však čeští vůd- cové stále víc mandátů a přes všechny (yto ztrály nedali se dějinami poučiti. Lid se vzpírá takovému vedení politiky, když však pánové přijdou do sně- movny, podléhají baziliščímu pohledu předsedy mla dočeského klubu. Místo, aby měli pevný program. který by znemožňoval konkurenci druhé strany, po kulhávají vůdcové mladočeští stále za radikály. Místo aby dělali důslednou positivní politiku, kolísají Če- chové mezi pčízní lidu a přízní knižat. Tato politika má za následek, že všichni vlastenečtí voličové jseu hnáni do tábora sociálních demokratů. Kdyby si pá- nové dali záležetí na výchově lidu a místo, aby dě lali vyděračnou politiku, starali se o pozvednuti poli- tické úrovně a politických vědomostí lidu, byla by t nejlepěí politika. Cilem politiky, kterou dělají vůd cové mladočeského klubu — avšak také Něvnci — je svalili zodpovědnost na sněmovnu Tato politika demonstrace, vyděračství a ne- doslatku zodpovědnosti vede k tomu, ze
#33 alto_textblock #33
radikalismus stran
#34 alto_textblock #34
všechno tíhne k absolutismu a provádí se státní politika bez ohledu na zanedbá vaný parlament, od něhož se nic neočekává a nie očekávati ani nemůže. Novým ministerstvem nezmě- nilo se nic na systému Beckově a poměry se též nezmění, ať minislerstvo se nazývá jakkoliv. Český národ, jenž musil sociálním demokratům postoup t 24 mandátů, musi v přední řadě bojovati proli pře- vratu. Avšak demonstrativní náladová politika m bohužel v zápětí, že vláda jest nucena hledati sve útočiště u sociálních demokratů. Taková polilika může však míti pouze ten úspěch, že ve veřejnest zahošťuje se vědomí, že
#35 alto_textblock #35
sociální demokracie stala se stranou říšskon. Politika, již provádějí Mladočeši, může vésli pou ze k tomu, že všechny státní orgány budou jako je- den muž podporovati zájmy sociálních demokratů jich se ujímati. Kalastrofální poliliku Mladočechů musí však zaplufiti celý národ a stát. V době, kdy veškerá cizina proti nám vyslupuje, dopouštějí se Mladočeši téže chyby, již se dopustili Němci v r 1879 při okupaci Bosny. Nejmenší škoda, nejmenší oslabení, jež postihne stát, postihne především nás v Čechách. Český národ je nejbohatší. Rakousko není vůhec nic jinéhe než kolonií království českého. (Vese- lost.) Prote musí nám ležeti na srdci netoliko nospo dářské statky celé říše, nýbrž i její mocenské posta vení. V tak velkém zahraničním nebezpečí povstávaj čeští filosofové a spojují se s našimi nepřáleli, od stavují říšský prapor, místo co by měli projevovati smysl pro jednolu říše. To jest zradou na našich zájmech, na našem vlastenectví, na naší budoucnosti Pochvala) Na srbofilských projevech v Praze, způsobených osobami zcela neznámými, nemá zájmu český národ, nýbrž mají na tom zájem jisté kru hy ve Vídni, které snažily se zabrániti parla. mentní koalici, kleré nechtějí, aby parlament dostal se konečně k slovu. Český národ nezasluhuje si, aby se s ním tak jednalo, jeť ze všech národů nejvěr- nějším a nejpoctivějším. Přestaňte jej z Vídně otra- vovat a dejte nám slušné úřadníky. Lid musí být poučeván, aby rozlišoval byzantinismus od vlaste- nectví. Na půdě této sněmovny musímne hájiti zájmy svého národa, aniž bychom však při tom zbytečně poškozovali zájmy svých sousedů. Jako nositelé stál- ní myšlenky musíme se zrovna tak vyhýbati škodli- vému vlivu byzantinismu, jako vlivu radikalismu. V další své řeči stěžoval si řečník do straněn sociálním demokratům a praví, že jako monarchista se divl, že mohl býti zvolen místopled- sedou sněmovny posl. Pernerstorfer, jenž osobně úra
#36 alto_textblock #36
zil členy císařského domu. Celý syslém vede k lomu že všude vznikají damonstrace a že nabylí jsme rázu revolučního stálu. Tím není vinen však lid, nýbrá všeobocný korupční systém a slabost úřadů. Itečník horli proti místodržiteli českému, vytý- kaje mu povolnost vůči sociálním demokratům, jakož i to, že nezakročil dosti rázně a zavčas proti výtrž- nostem. Obětí této špatné, slabé byrokratické politiky jsou pražští občané, kteří žijí pokojně se svými ně- meckými soudruhy. Jedním z nejětších a nejtěžších zločinů, jež byly na českém národě spáchány, jest
#37 alto_textblock #37
německý buml.
#38 alto_textblock #38
Psnné právo, jako Stremayrova nařízení, se ne- uznává, avšak taková nepřístojnost, jako buml, se chrání. Němci a Čeči mají stejné zájmy. Cetý jazy- kový spor dá se vysvětliti jen bažením po mandátech Úkolem našim musí býti mír, proti této demagogii musí se ohraditi každdý vážný politik. Řečník brojí proti posl. Masarykovi, jenž řekl, že žije 25 let v Praze, bumlu však ještě neviděl. Touto poznámkou Masaryk rozechvění celého národa jen persiloval. Rečník jest přesvědčen, že bude brzy zrušeno stanné právo, jímž trestá se český národ za provokace Němců a tím bude odstraněn kámen úrazu mezi če- skými stranami a ministerstvem. Se zřetelem na e zabraniční nebezpečí musíme státi jako jeden muž na ochranu říše a její budoucnosti, která jest světější než všechny stran- nické spory. Českému národu jako kulturnímu rá- rodu prvního řádu záleží obzvláště na tom, aby byl chráněn proti zevním vpádům. Řečník apeluje ko- nečně netoliko na český národ, nýbrž na všechny národy rakouské, aby vzhledem na zevní nebezpečí semkly se svorně na ochranu říše, její národů a její budoucnosti. Apeluje zvláště na Němce, aby ustali od provokácí a vyhověli kulturním požadavkůf če- ského národa, poněvadž nejsvrchovanějším zájmem Němců samých je žiti pokojně a svorně s velkým kuhurním národem českém. V neposlední řadě v zá- jmu spolku s Německem, jenž slouží míru a tudiž též mocnářství. (Hlučná pochvala a potlesk) Posl. Vityk pojednal o situaci ruského národa v Haliči, líčil nouzi ruských sedláků a přimlouval se za zřízení zvláštní ruské university (Po- chvala soc. dem.), načež rokování bylo přerušeno. Posl. šl. Stransky (v dotaze k předsedovi zmínil se o stinosti předsedy polského klubu na německého ministra krajana a plal se, hodlá-li před- sedu polského klubu poučiti, že německý ministr kra- jan jest oprávněn starati se o zájmy Němců ve všech zemích. Předseda dr. Weiskírchner odpovělěl, že není povinen někoho poučovati Posl. Starek žádá v příslušném dotaze dotkli- vě, aby podán byl zákon na ochranu hornictva. Schůze skončena ve 346, hod.; příští bude v pondělí odpoledne .
#39 alto_textblock #39
Mezi došlými spisy byly mezi jinými dolazy poslanců Čelakovského a sp. po pronásledování českých menšin v německých krajinách Čech; — Zá zvorky a sp. po konfiskaci vyhlášky okresníh výboru ve Velvarech.
#40 alto_textblock #40
Politické zprávy domáel.
#41 alto_textblock #41
V Praze, 11. prosince. (Parlamen in kabinet.) Zdá se, že nesplní se naděje, sterou asi úmyslně čířil bar. Bienerth hned. když se postavil v čelo úřadnického minister- tva, že totiž nový parlamentní kabinet bude estaven ještě do Vánoc. Čím vlce se bliž vátky, tím dále ustupuje možnost brzkého koa- čného kabinetu, Parlamentní zpravodaj krakov- kého »Czasu« vysvětluje příčinu zklamání Příliš horlivým přátelům parlamentní vlády běži pouze o ministerstvo, zapominají však, že koaličné ministerstvo není možno, dokud není také koslice v parlamentě. Sestavovat kosličný kabinet bez parlamentní koslice znamenalo by dtavěti budovu od střechy. Koalice v parlamentě není však možna bez Čochů, jako není možn boz Němců. Jde tedy především o to, aby se mezi Čechy a Němci upravil nějaký modua vivendi. Úplná a trvalá dohoda mezi oběma ná- rody, taková dohoda, na které by se dal vybu- lovati trvalý posilivný a společný program, nen na ten čas možna Ale dle mínění »Czasu« nen jí také třeba. Vystačí prý, vysloví-li se jasně huť k takové dohodě s jedné i druhé strany a vytknou-li se pro budouenost hlavní body. Potom, ale teprve potom bude možno utvofiti koaličnou vládu s programem na prvou dobu jen negativným, podobně asi, jako bylo za koalice Windischgrätzovy. Dokud však pod- mínky jedné strany vylučují jakuukoli součin- nost se stranou druhou a není ani podkladu, na kterém by se mohlo vyjednávati, kabiet parlamentní, ať se zve koaličným nebo koneen- tračným, vzbudí jen nové spory a podkope v lidu ještě více úctu k parlamentu. Ze Záhřeba, 8. prosince. (Společni schůze všech chorvatských po- slanců.) Despolická vláda bar. Raucha umož- nila, co se po léta nezdařilo v Chorvatsku, že se totiž na společnou poradu o národních vě- cech chorvatských sešli zástupcové všech stran, nevyjímaje ani sociál, demokratů a frankovců. Sociální demokraté snažili se několikrát svolati schůzi, jež by porokovala o všeobecném voleb- ním právu. Ale bar. Rauch každou takovou schůzi zakázal. Na podnět soeiál. demokratů sešla se nyní v Záhřebě konference 20 zástupeů všech chorvatských stran. Na konferenci usne- seno jednomyslně, že žádná strana nebudo ru- šiti klidné rokování, jestlíže bán svolá sněma položí na jednací pořad opravu volebního řádu na základě všeobecného volebního práva. Dokud však nebude provedena volební oprava, sněm nepovoli bánovi ani rozpočtu, ani provisoria. Usnesení toto je závazné pro všechny strany, zastoupeně na chorvatském sněmě.
#42 alto_textblock #42
Politické zprávy zahraničné.
#43 alto_textblock #43
V Praze, 11. prosince.
#44 alto_textblock #44
Nový trojspolek? Z Londýna, 8. prosince. (Původní zpráva »Nár. Listů.«) Sensační prohlášení, připisované německým tiskem ministru Izvolskému, o při- štich allisneích, jež se tajně připravují v za- hraničních ministerstvech anglickém, francouz- ském a ruském, nevzrušila příliš anglický tisk a veřejně mínění. V diplomatických kruzích po- kládají se tyto zprávy za tendenční a určené