ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 387d5950-fd9a-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Číslo 160
#2 alto_textblock #2
v
#3 alto_textblock #3
Praze, dne 13. června 1900
#4 alto_textblock #4
Ročník IV.
#5 alto_textblock #5
Redakce, administracea expedice: Prahá, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají. rukopisy se nevracejí Hezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Insertý účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vzdy o dvanácté ho- díně polední. Jednotlivé číslo za 8 h Telefon redakce č. 1126
#6 alto_textblock #6
KAl
#7 alto_textblock #7
UICKt
#8 alto_textblock #8
Ll
#9 alto_textblock #9
Předplatné pro Prahu s donáškou do domu 2.80 měsíčně. . . . . čtvrtletně ... K 8.40 celoročně. .. . K 38.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. K 8.— čtvrtletně ... K 9.— celoročně.. . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— Předplatné do Ameriky. Francie, Švýcarska, Ita- lie, Belgie a Anglie: čtvrtletně ... K 18.20 celoročně . .. K 52.80 Telef. administrace 1126.
#10 alto_textblock #10
Slunce vychází ve 3 hodiny 52 minuty ráno. Slunce zapadá v 8 hodin 8 minut večer.
#11 alto_textblock #11
Středa: Sv. Antonína Paduanské ho
#12 alto_textblock #12
Čtyřicetihodinná pobožnosť v chrámu Páně usv. Cyrilla a Method. v Karlíně od 10.-13. t. m.
#13 alto_textblock #13
Jak se Uhry v hospodářství povznesly.
#14 alto_textblock #14
—a. Království uherské těšilo se za svého roz- voje dvakráte rozkvětu. Poprvé za časů Matyáše Cor- vina, kteroužto dobu bychom, ač uznáváme, že ná- rodní blahobyt vzrůstal, přece nazvali spíše humani- stickou. Četné války s Turky, které potom vznikly, zabránily dalšímu pokroku duševnímu i hmotnému. Druhá doba rozkvětu je pro zemi tu právě nyní,a sice moderně národohospodářská a zakládá se na Beu- stově vyrovnání z roku 1867. Hlavní podíl na tomto národohospodářském rozvoji náleží uherskému rol- nictvu, neboť Uhry jsou, jak známo, státem většinou hospodářským. Již ponebí a útvar půdy je hospodářství pří- znivý; veliká uherská nížina, jež povstala v novější periodě geologického vývoje sopečným vyvržením tra- chitu, hodí se pro své rozsáhlé pusty a pro svou úrodnou červenou zem, která povstala zvětráním tra- chitu, velice dobře jak pro chov dobytka, tak i pro rolnictvo. Na jižních svazích velikých Karpat daří se vý- borně víno, zejména mezi Tokayem a Košicemi světo- známé víno tokajské. Plodné půdy jest v Uhrách něco přes 30 mi- lionů hektarů, čili 94 proc. plochy celé země; ne- plodné půdy je 6 proc. Z plodné půdy připadají as 4 proc. na státní pozemky, asi 5 proc. na zádušní statky, tolik asi také na fideikomisy, jichž jest v zemi 91, největší v komitátu berežském se 180.000 ha. z nichž připadá 9600 ha na role a 106.000 ha na lesy; největší pozemkový majetek církevní má bi- skupství velko-varadínské, totiž 107.000 ha, z nichž jest 18.000 ha rolí. Pro vzdělávání zbývá tedy oby- vatelstvu vlastně 80 proc. veškeré půdy. Těžebná soustava uherského hospodářstva jest na nejvíce místech ovšem ještě třístranné hospo- dářství, zvláště na selských dvorech. Potřebný tažný dobytek vyživuje se většinou ještě stále na lukácha pastvinách, mnohde slouží k účelu tomu i úhory. Ale na místo třístranného hospodářství nastupuje nyní jiná těžební soustava, jak tomu i nasvědčuje ubý- vání úhoru. Na mnohých místech rozdělili nyní tří- stranné hospodářství, a tak povstává šestistranné ho- spodářství. Jen každý šestý rok zůstane šestina půdy »černým úhorem« a na jedné šestině, »zeleném úhoru«, pěstují se rostliny ku krmení. V jižní části nižiny jest také velmi rozšířeno
#15 alto_textblock #15
dvoustranné hospodářství, sejí tam totiž střídavě pše- nici a kukuřici. Za příklad rozdělení rolí služ nám velkostatek Pusta-Vacs v komitátu Pešt-Pilis, náleže- jící princi Koburskému. Rolí jest zde 8000 ha, z nichž jest 18 proc. úhoru, a sice následkem jakosti půdy, jež se hodí výlučně jen k pěstování žita. Žita je 37 proc., ostat- ního obilí (s kukuřicí) 22 proc. a rostlin ke krmení 21 proc. Tento poměr výroby není však všeobecný. Naopak, během pěti roků 1891—95 upotřebilo se v Úhrách pro obilí 63 proc. celé orné půdy, a sice připadlo na žito 43 proc., na ostatní pak obilí 20 procent. Kukuřice samotná zaujímá 20 proc. rolí, rostliny krmné 6 proc., obchodní rostliny 2 proc. Srovnámeli dotyčné rostliny dle toho, jak velikou plochu rolí zaujímají, dostaneme následující: 30 proc. pšenice, 20 proc. kukuřice, 10 proc. žito, 10 proc. ječmen, 9 proc. oves, 4 a půl proc. brambory, 3 proc. vojtěška a jetel atd. Srovnáme-li nyní poslední stati- stické pětiletí (1891—95) s prvním (1871—75), do- staneme jasný obraz vývoje způsobu těžby uherského hospodářstva. Dle toho zvětšila se plocha orné půdy z 8 milionů hektarů na 10 milionů, tedy o 24 proc., a vzájemný poměr jednotlivých druhů plodin v tomto čase dokazuje vzmáhání se intensivní hospodářské těžby. V národohospodářské příčině pokročila v Uhrách sice všechna odvětví výroby, ale v první řadě po- vznesla se hospodářská výroba měrou netušenou. Vý- nos nejdůležitější plodiny, pšenice, stoupl o 150 proc. Neméně však stoupl následkem intensivní výroby i výnos ostatních plodin. Výroba kukuřice stoupla skoro o 150 proc., bramborů o 225 proc., cukrovky o 376 proc., řípy krmivky o 617 proc. a umělých rostlin krmivých o 300 proc. Přechod k intensivněj- šímu hospodaření ukazuje dále stálé ubývání úhoru, jenž mezi lety 1875—1895 klesl z 21 proc. celé orné půdy na 12 proc., a konečně každoročně stoupající průměrný výtěžek. V uvedených letech dával hektar průměrem pšenice 9—17 hektolitrů, žita 9—16, je- čmene 12—20, ovsa 12—26, bramborů 45—114 hektolitrů. Ačkoliv Uhry nedostihly ještě západních zemí co do intesity hospodaření, přece jest jejich vý- znam jako rolnické země vůbec a zejména v poměru k obyvatelstvu velice značný. V letech 1891—1895 přišlo v Uhrách na jednoho obyvatele průměrně 2.78 hl. pšenice ročního výtěžku, ve Francii 2 73 hl. v Německu jen 0.75 hl.; žita však v Uhrách 0.91,
#16 alto_textblock #16
ve Francii 0.62, v Německu 1.58 hl. ročně. Rozdě- líme-li tedy roční výnos dle počtu obyvatelstva, stojí nn předním místě, co se pšenice týče, Úhry, co se žita týče, Německo, co se týče kukuřice a ječmene opět Uhry, co se týče ovsa Francie. Pěstění vína v Uhrách (s Chorvatskem a Sla- vonskem) trpělo značně následkem záplavy révoka- zem. Plocha révou posázená zaujímala r. 1885 ještě 435.000 ha, r. 1895 však jen 245.000 ha, r. 1897 však opět 247.000 ha. Záplava révokazem dosáhla tudíž r. 1895 již svého vrcholu a ozdravění révoví zračí se již v rozmnožení vinohradů. Skoro polovina révoví byla révokazem zničena. Množství vydobytého vína činilo r. 1883 přes 6 milionů hektolitrů a kleslo r. 1892 pod 1 milion, stouplo však již r. 1895 na 2 miliony. Ale jakožto země vína nehraje již Uhersko takovou roli, jako dříve. Množství vydobytého vína činilo roku 1894 v Uhrách asi 1,600.000 hl, v Německu 2,800.000, v Italii 32,000.000 a ve Francii 39,000.000 hl. Chov dobytka měl v Uhrách ode dávna největší důležitost a musel v důležitosti své ještě získati, když se začal rozumně hospodářsky prováděti. Dřívější chov dobytka s četnými stády a polodivokým pase- ním doznal přeměnou pozemkového majetku a nevol- nictví dtsné rány a v některých krajinách i dobytka co do počtu ubylo, ale energická opatření posledních tří desítiletí již utrpěnou škodu napravila. Přeměna práva majetkového způsobila, že mnohé pastviny a louky byly změněny v role; plocha jejich zmenšila se od r. 1857 do roku 1894 o 237.000 hektarů. — Staly-li se tudíž přeměnou luk a pastvin v role po- měry pro chov dobytka nepříznivějšími, pozvedlo se zase pěstování píce v každém ohledu a hospodářstvo si tak rozumnou cestou nahradilo, co poskytovala chovu dobytka dříve příroda, ovšem z části zdarma. Má-li chov dobytka pro Uhry vůbec takovou důle- žitost, pak není se co diviti, že uherská vláda dává od r. 1867 na zlepšení tohoto hospodářského odvětví velikou váhu a že mu zejména od r. 1878 věnuje stálou a pozornou péči. Ale chov dobytka byl by konal v Úhrách jen malé pokroky, kdyby se bylo jednalo pouze o počet kusů dobytka. Proti počtu kusů z r. 1870 vykazuje rok 1895 příbytek pouze 5 proc., při hovězím dobytku však 27 procent a při vepřovém 65 procent, naproti tomu však při ovcích úbytek 48 procent. Chov dobytka se, jak již podotčeno, v Uhrách
#17 alto_textblock #17
FEUILLETON.
#18 alto_textblock #18
Slovo o ostatních chrámech římských. Jakkoli uvedené basiliky náležejí ku pravým ozdobám celého Říma, shledáváme přece mezi čet- nými ostatními kostely též některé vskutku vyni- kající svojí starobylostí, stavbou nebo jinymi zá- važnými památkami. K nejstarším se řadí chrám Santa Pudentiana který byl původním papežským chrámem, jenž nej- dříve záležel z kaple křestní, zřízené kol r. 140 papežem Piem I, jenž sousední oratoř povýšil na farní kostel. Ukazuje se tam nápis z r. 384, který jest nejstarší památkou tohoto kostela, která měla původně tři lodi a jejž dal papež Hadrian I. opra- viti. R. 1588 byl presbytář přestavěn a připojena kopule, což pokazilo celou památku. Nejcennější v této basilice jest krásná mosaika představující Pána Ježíše, apoštoly a zakladatele církve. Z prvních století pochází chrám Santa Ma- ria in Via lata, o němž se tvrdí, že tam byl vězněn sv. Pavel za svého dvouletého žaláře. Na- proti pezorujeme kostel sv. Marcella, kde bý- val dříve palác sv. Luciny, jež skrývala papeže sv. Marcella, který byl odsuuzen k roztrhání di- vými šelmami. San Clemente na Via di S. Giovanni navštívili jsme na návratu z Lateranu. Je to ne- vysoká a neveliká basilika, vystavěná roku 1084, když vévoda normanský, Guiscard, celé okolí zpu- stošil. Průvodce vede nás však dolů do staršího kostela, jenž zvůj původ odvozuje z časů Konstan- tinových. Ještě dofeji jest jiný kostelík, kde podle
#19 alto_textblock #19
podání sv. Kliment, třetí papež římský, přebýval. Hořejší stavba byla provedena podle původní ve 12. století. Klekáme u konfesse čili u hrobu sv, Klimenta, kde uctíváme ostatky světcovy, jež slovanský apoštol sv. Cyrill byl přenesl z thrá- ckého Chersonesu, kam byl papež onen vypuzena kde skončil mučenickou smrtí r. 102. Právě proto, že naši slovanští věrověstci přinášeli do Říma tak drahocennou památku, byli papežem tak slavně uvítáni. Kromě toho odpočívá v konfessí tělo kon- sula Flavia Klimenta a ostatky sv. Ignáce, biskupa antiochijského, který byl roztrhán divou zvěřír. 114 v Kolosseu. Taktéž tělo sv. Cyrilla bylo pře- neseno z basiliky sv. Petra, jak si toho přál jeho bratr sv. Methoděj, kterážto okolnost jest pro nás tím závažnější, poněvadž i sv. Otec Lev XIII. dal zříditi zvláštní kulatou kapli bohatě vyzdobenou ku poctě obou slovanských apoštolů, jichž velikým ctitelem sv. Otec jest jako přítel Slovanů. Kterak bychom mohli opomenouti návštěvy kostela sv. Cecilie, patronky církevního zpěvu! Před svou smrtí roku 177 odkázala svůj dům za Tiberou papeři Elentheriovi, načež z něho stalo se shromáždiště křesťanů a asyl pro chudé. Tělo svě- tice bylo pochováno v katakombách Kalixtových, odkud je dal papež Paschal I. přenésti roku 821 do kostela tohoto, jejž dal přestavěti od základu. Kromě ní odpočívá tu její ženich Valerian, její bratr Tiburtius, papežové Urban a Lucius a sv. Maxim. Vedle kostela vypíná se klášter zasvěcený sv. Cecilii a Hátě. Jsme upozorněni na zdařilou sochu světice, již opravil sochař Maderna s obličejem dolů obráceným, jak byla skoro neporušena zacho-
#20 alto_textblock #20
valá v rakvi, jak nalezeno bylo při opravě chrámu roku 1599 vykonané kardinálem Sfondrato, jenž si u hrobu této světice vyvolil svůj poslední od- počinek. Kdo chce věnovati nějaký okamžik vycházce za Tiberu, zavítá též do chrámu P. Marie in Trastevere, který byl zbudován za papeže Julia I. ve 4. století a zasvěcen nejdříve sv. Ka- lixtu, od 8. století pak královně nebeské. Papež Řehoř IV. dal od první poloviny 9. století sem přenésti ostatky sv. papežů Kalixta a Cornelia. V předsíni nachází se hojně nápisů z katakomb, což působí na příchozího, jakoby se ocitl na místech posvěcených krví četných mučeníků a vy- znavačů. Střední loď vyniká mohutnou stavbou, na jejíž stropě jsou provedeny skvostné mosaiky; podlahu této lodi dal upraviti papež Pius IX., který se staral o to, aby kostely římské byly ná- ležitě upravený a doplněny, kde čeho bylo potřebí. Zvláště tento kostel mu byl milým, vždyť náležel k nejkrásnějším basilikám městským, kam poutníci často docházeli, aby tam u oltáře královny andělů si vymohli hojně milostí. Tento chrám se nám nedochoval v původní podobě, poněvadž papež Innocenc II. r. 1139 jej dal obnoviti velice důkladně a upraviti též 24 sloupů, které asi pocházejí ze starobylého chrámu pohanské Isidy. Roku 1863 byla opět částečná oprava provedena. Četné mosaiky byly upraveny již ve středověku, jiné opět v novějších dobách, všecky však vynikají nemálo svojí uměleckou cenou, takže tento chrám není jen místem modlitby, nýbrž též četných památek křesťanského umění, které samo povznáší mysl poutníkovu.