#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu II. března 1908.
#3
alto_textblock
#3
vcettosm
vdo belt s
#4
alto_textblock
#4
oon imtie lme e
onzne
#5
alto_textblock
#5
Číslo 70.
#6
alto_textblock
#6
Na rannt a odpol. lIst,
předp lápí no-
v Praze r ažmlnislra
za měsí
na čtort lrla . . .
s dvají Jonážkeu
n uě
. k
n ětot lata .
va sliaách: 2 K 9o
na nětíc .
Pošlont
za měsle
nani : . . : s k o
s drojí zhanntea
na mř-
#7
alto_textblock
#7
nt . . . k e
#8
alto_textblock
#8
S K —h
#12
alto_textblock
#12
V drobném pranejit
ranní čásle o polě
odpeledni . . . . . . . za 2h
Ve flislkéch na venkovi
ranní čéslo. . . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
plati se hotově napřei.
ečplacení a inserty přijímá » dmnini-
strsoe v Marianské slici č. 3.
Tum naclInaií sa t4ž rrdak i
Uskárns a eapediee „Národnath Lista“
Rukopisy se norraesjí.
#13
alto_textblock
#13
Užší volha na Novém městě
pražském.
#14
alto_textblock
#14
Sněmovní volby v králavslví našem byly
po tuhých zápasech včera ukončeny poslední
a to užší volbou na Novém městě. Nikdy
snad nezdýmaly se vlny volebního ruchu
výše než za včerejší užší volby, kdy zápasící
strany po třetí zápolily v tomto největším
pražském okrese o palmu vítězství. První
volba, jíž se účastnili i Němci svými sčíta-
cími kandidáty zůstala sice nerozhodnou, ad
již obrysy konečných volebních výsledků byly
podle ní znatelny všem, kdož jsou obezná-
meni s volební náladou pražského voličstva
nálada ta svědčila ve prospěch původně za-
mýšleného, ale neuskutečněného kompromisu
volebního na Nověm městě.
Dle zastaralého volebního řádu pro sněm
nemohlo se ovšem ihned přikročiti k volbe
užší, nýbrž bylo nutno volbu opakovati.
Této druhé volby Němci již se neúčastnili
rovněž vzdali se další soutěže čeští kandidáti
ostatních stran a zápas vedl se pouze mezi
kandidáty tří stran: svobodomyslné, národní
(staročeské) a spojené státoprávní. Dle vý-
slédku této volby podstatně se nezměnil
poměr hlasů, jež připadly kandidátům těchto
tří stran, ale pouze bývalý starosta, JUD
Vladimír Srb dosáhl absolutní většiny, kdežto
nýnější starosta JUDr. Karel Groš, kandidát
strany svobodomyslné, následoval počtem
hlasů 1834, kandidát státoprávní, redaktor
K St. Sokol pak dosáhl 1585 hlasů.
Protože při druhé volbě zvolen by
pöuze jediný poslanec, dr. Srb, bylo nutno
přikročiti k užší volbě mezi drem. Grošem
a Sokolem.
My jsme ihned po této druhé volbě
srovnávajíce průběh její s volbou první, vy
slovili, že užšími volbami na podstatném
výsledku voleb se již nic nezmění, takže
v dobře pochopeném zájmu vlastním strany
neůspěšně soupeřící dalších bezvýhledných
pokusů volebních s dobrým svědomím by se
mohly vzdáti. Toto naše rozpoznání potvrdily
pak následující volby, zvláště půdně však
včerejší volba na Novém městě pražském.
Nicméně rozpoutal se při této volb
zápas neobyčejně tuhý, způsobený spojen-
stvím Slaročechů a skupin státoprávních
První zapomněli, že dr. Srb byl volen vo-
liéstvem i z jiných táborů, že rozhodovala
tu více jeho osobnost, než příslušnost stran
nická, a proto mylně se domnívali, že pod
porou svou dopomohou kandidátu skupin
státoprávních k vítězství. Vedení staročeské
exponovalo se, a jak výsledek volby doka-
zuje, zcela marně a mimo to i proti pře-
svědčení vynikajících svých starších předáků
a svých klidněji smýšlejících stoupenců. Proto
bude porážka jejich včerejší pro ně tím ci
telnější, že uvedla vítězství ve druhé volb
na pravou míru, pokud je pokládali vý
hradné za vítězství sve.
My jsme minulé neděle v úvodním
článku zcela přesně vystihli nepřirozenost
aliance staročeské se skupinami státopráv
ními, po výtce radikálními. Spojily se takto
strany disparátní, utvořily volební koalici
živiy neslučitelně, voda — s ohněm! Aby
spojení to bylo možné, musily býti na obou
stranách aspoň pro tu chvíli zapřeny hlavní
zásady, jež spojence od sebe dělily. Pravili
jsme dále: Strany radikální opouštějí takto
svobodomyslnost a národní strana zakrývá
svou oportunistickou minulost a staví se do
#15
alto_textblock
#15
bojovné pósy, zastírajíe, kde jen možno
svůj — konservatism.
Nuže, voličstvo Nového města dalo to-
muto našemu rozpoznání plně za pravdu
a domnělí vítězové ze dne 3. března utrpěl.
včera velmi citelnou porážku.
Kandidát národní strany svobodomysln
dr. Karel Groš dosáhl pozoruhodného vítěz
ství, obdrželť o plných šest set h la so
více než kandidát vzpomenuté nepřirozené
konservativně radikální koalice.
Nieméně by bylo nesprávné, kdyby ná
rodní strana svobodomyslná, pokud se týče
směr politiky positivní pokládal toto vítěz
ství výhradně za své.
Dr. Groš jakožto kandidát svobodomy
slný kladl na to zvláště důraz ve svých
projevech volebních, že hlásí se o mandát
poslanecký jakožto starosta královské Prahy.
jemuž náleží místo na sněmu zemském
vzhledem ke mnohonásobným zájmům praz
ským, jichž se sněmování dotýká.
Dále ucházel se dr. Groš o sněmovn
mandát jakožto muž upřímně a důsledně
svobodomyslný.
Toto jsou tedy blavní dvě složky vče
rejšího jeho vílězství; voličstvo imposantn
většinou hlasů rozhodlo, že Praha má být
svým starostou na sněmě království za
stoupena.
Voličstvo dále uznalo přímost, věrnost
a důslednost dra. Groše, s níž se hlásí ke
svému svobodomyslnému přesvědčení.
Tyto dva živly ve hlasování včerejším
pokládáme za rozhodující právě tak, jako
porážku jeho protikandidáta, byť osobně
velmi sympatického, způsobilo nepřirozené,
ba protimyslné spojenství stran, jež bylo
politicky nedůsledné, a tudíž pochybené.
Než právě proto, že jak vítězství jed
noho tak porážka druhého vyplývají ze
součinu okolností, kteréž nelze odhadovati
dle měřítka současné politiky, pokladali
bychom za další omyl její, kdyby ze vče
rejší volby novoměstské vyvozovala pro sebe
důsledky příliš jednostranné.
Nedáť se upřítí, že za heslem oposice
seskupil se včera rostoucí počet hlasů,
kterýž vedle ostatních oposičních hlasů, jež
se při volbách sněmovních projevily, jest
srozymitelnou předzvěstí, že voličstvo naše
sesílilo by při budoucích volbách své vý-
strahy, kdyby politika positivní v čas se
nevykázala žádoucími úspěchy. A nové
volby mohou nastati velmi záhy, vždyí
volební oprava pro sněm náleží k nejnutka-
vějším úkolům nově zvoleného sněmu !
#16
alto_textblock
#16
Politické zprávy domáci.
V Praze, 10. března. (K fusi polske
strany lidové.) Na nedělním sjezdě polské
lidové strany v Řešově neodhlasovalo se, že ví-
deňští poslanci této strany vstupují do polského
kola, nýbrž poslanecké kluby říšský a zemský
spolu s výkonným výborem zmocněny, aby samy
o fusi rozhodly. Smysl resoluce, přijaté po řeči
posl. Stapiňského, jest ovšem takový, že
o provedení fuse nelze pochybovati, jestliže ji ně-
jakou neočekávanou úporností nezmaří Vše-
poláci. V přijaté resoluci ukazuje se na pro-
následování Poláků poznaňských a potřebu, há-
jiti národní zájmy polské i ve Vídni svornou
prací všech polských poslanců. Poněvadž lidovei
nepotřebují se nyní obávati pronásledování se
strany šlechlické, poněvadž muji sami už dosti
sily, aby jim čelili a poněvadž volební opravou
nastala zásadní změna i ve složení polské dele-
gace na říšské radě, která lidoveům umožňuje
#17
alto_textblock
#17
zachovati svou politickou samostatnost, i když
se připojí ke kolu polskému, sjezd odvolává
svůj starší zákaz, dle něhož lidoví poslanci ne-
směli vstoupiti do spoločného polského kolaa
zmocňuje poslanecké kluby na říšské řadě i na
sněmu zemském, aby v dorozumění s výkonnýn
výborem strany rozhodly o otázce, mají-li lidoví
poslanci vstoupiti do společného polského kola.
Poněvadž se ozvaly pochybnosti, nebude-l
společné kolo na závadu brzké opravě sněmov-
ního volebního řádu ve smyslu všeobecného, rov-
ného a přímého hlasování, přijala ještě doda-
tečná resoluce, kterou se poslancům lidovým
ukládá, aby hned po zahájení nového zem
ského sněmu obnovili návrh na všeobecné vo
lební právo a vší silou se starali o jeho uzáko
Sjezd byl neobyčejně četně navštiven
k závěrku zvolil 90člennou radu a užší výkonný
výbor, jehož předsedou je posl. Stapiňski,
místopředsedy posl. Bernadzikowski, Bojko a dr
Michal Grek.
V Praze, 10. března. (Protitýrání vo-
jáků.) Poněvadž v posledních delegaeích opé
uváděny případy surového týrání mužstva ve
vojsku, ministerstvo vojenství rozeslalo velitolůn
všech vojenských oddílů nové nařízení, jímž se
netoliko přisně zapovídá podřízené osoby aťve
službě, nebo mimo služpu jakýmkoli způsoben
týrati, nýbrž nařizuje se též, že každý předsta-
vený, jemuž se podřízenou osobou podá zpráva
o týrání mužstva, jest povinen ihned to ohlásil
velitelstvu. Kdyby opominul to ohlásiti, zakroč
se proti němu stejně, jako proti člověku, jenž
se sám dopustil týrání.
V Praze, 10. března. (Ke sblížen
rusko-polskému v Haliči.) Podobně
jako krakovský „Svět Slov.“, vítá i pelrohradský
polský „Kraj“ snahy rusko-národní strany halič
ské o nějaký modus vivendi s Poláky. „Kraj!
referuje o nedávné rozmluvě dra. Glěbovického
s bar. Beckem, který projevil prý přání, aby se
obě ruské strany haličské zase sjednotily. Dr
Glěbovický mu odvětil: My, strana rusko-národ
ní, neuznáváme nijakých „ruténů“ ani „ukrajin-
ců“. Jsme národ ruský a s ukrajinofily mu
žeme vstoupiti ve styk, jesiliže se sami počnou
zase počítati za člena ruského národa. K dal-
šímu sdělení dra. Glěbovického, že poměr mez
rusko-národní stranou a Poláky je nyní mnohem
přátelštější a nesvár že úmyslně rozsévají jen
Ukrajinci, „Kraj“ poznamenává: „Divno, že
o tomto přiznání německé listy opatrně mlčí.
Každé dorozumění mezi Slovany je jim ovšem
proti mysli. Bylo by dobře — dodává „Kraj“
kdyby si toho povšimlo i časopisectvo volko
ruské.
#18
alto_textblock
#18
nění.
#19
alto_textblock
#19
Politické zprávy zahraničně.
#20
alto_textblock
#20
V Praze, 10. března.
K osvětlení poměrů na Černé Hoře.
Lazar Mijuškovič, černohorský diplomat
státník, bývalý předseda ministerstva a nyn
předseda státní rady černohorské, poslal bělo
hradskému „Trgovinskému Glasniku“ otevřený
list, který osvětluje nynější poměry na Černé
Hoře. V něm praví:
Od několika let a zvláště v poslední dob
čásť bělehradského tisku, píšíc o rozvoji politi
ekých událostí na Černé Hoře, obořila se n
mou politickou a státnickou práci, a nsi od rok
a dne přidružily se k listům bělehradským i ně
které ve Vojvodině a v Chorvatsku,
Mně jest jasno, odkud to vycházi; jasno m
je, že je te z většiny dílo těch lidí z Černé Hory
kteří až do konstiluce pokládali státní majetel
a vysoké úřady v zemi za svou výhradnou
„državu“ Gako Němci v Rakousku), na niž maj
#21
alto_textblock
#21
právo již svým narozením. Mohu veřejně při
znati, že jsem na dvě tři léta do konstituce
zvláště prvý rok konstiučné vlády na Černo
Hoře dosti k tomu přispěl, aby těmto privilego
vaným státníkům a jich přibuzenstvu byla mno
há beneficia odňata; aby jim ruce ze státní po-
kladny byly vytaženy; aby každé znoužití úřadn
moci, kterého se dopustili, bylo podle zásluhy
pokáráno. Toho mi ti lidé nikdy nezapomenon
a nemajíce smělosti otevřeně proti mně na veřej
nosti vystoupiti, vzali útočiště k námezdnikům
aby mne před srbským i cizím veřejným míně
ním představili jako renkcionáře, kamarilce, an
i nepořádného člověka.
Vída, že takové psaní nabývá pořád vělšíel
rozměrů a že se šiři i do váženýeh ruských i ji
ných slovanských listů, rozhodl jsem, že dán
do veřejnosti toto prohlášení. Atd.
#22
alto_textblock
#22
Polský „Spolek společné práce“.
Ve Varšavě utvořil se „Spolek společne
práce“ („Towarzystwo pracy spolecznej“), v je
hož čele stojí hrabata Josef, Tomáš a Vladislnv
Potočtí a spisovatelé Erazim Pilz (bývalý spolu
s Vladimírem Spasowičem redaktor petrohrad-
ského „Kraje“), Lubomír Greduszyeki a A. Za
krzewski. Nový spolek vytknul si velice vážné
eíle a proto třeba záhy na něj upozornit i česk
obecenstvo.
Prvou jeho praci je zřízení pozemkové ban-
ky za tím účelem, aby po přikladě „Selské ban-
ky“ ruské poskytoval sedlákům úvěr na kupo
vání částí parcelovaných velkostníků. Působnos
polské pozemkové banky lišiti se bude od půsoh
nosti ruské „Selské banky“ tím, že bude dbáti
aby při parcelováni velkostalků zachovány byly
šlechtické dvorce s příslušenstvím jakožt
„hnízda polské kultury“.
oto opatření zakladatolé pokládají za ne
vyhnutelné, aby se i na příště zachoval úvazei
mezi polským lidem a jeho šlechtou, t. i. aby
šlechta neztratila své privilegované položení
vedení lidu.
Kromě toho „Towarzystwo“ se ustanovilo
že rozparcelované velkostatky, prve než je proda
sedlákům, podle potřeby vysuší, zmelioruje, ce
sty na nich vystaví a pod., aby tyto nákladné
práce byly sedlákům uspořeny.
Kromě toho „Towarzystwo“ organisuje ko-
čující rolnické kursy za tím účelem, aby se
sedláci naučili lépe hospodařit. Kočující kursy
zaěnou gubernií keleckou, kde je rolnictví nej-
více zanedbáno a kde sedláci skoro věčně hlado-
#23
alto_textblock
#23
ěji.
#24
alto_textblock
#24
Dopis Viléma II Iordu Tweedmoulhovi.
Nová aféra německého císaře, jenž někdy
mnoho mluví a — jak teď vyšlo na jevo — též
mnoho píše, byla již vyřízena v anglickém parla-
mentu. K telegrafickým zprávám o sezení horn
sněmovny připojujeme ještě zajímavou podrob
nost, že se do snémovny lordů dostavil též
prineWalesaký, jenž se posadil vedle lord
Roseberya a dlouho hovořil s lorden
Tweedmouthem, což vzbudilo všeobecnou
pozornost
Dle některých zpráv londýnských usnesla s
ministerská rada neuveřejniti dopis cí
sařův, proto, že je intimního rázu a z obavy.
aby se neoctla v povážlivém odporu se svým pů
vodním prohlášením, o čistě osobním znění listu
Též vůdcům oposice byl důvěrně sdélen
obsah dopisu a ti souhlasili s názorom vlády, že
uveřejnění dopisu by nemělo nijakého účelu. Zda
se, že sensační aféra vyzněla na prázdno.
O »humoristické« části císařova listu, týkn
jící se lorda Eshera, oznamuje londýnský dop
sovatel »Münchener Ztg «, že je velmi řizná. Což
#25
alto_textblock
#25
není nie divného při značné temperamentnost
německého císaře. Vilém II. poznal lorda Eshera,
jenž je dvorním maršálkem, v zámku windsor-
ském, při své lovecké návštěvě u anglického krále.
Lord E-her měl velké trampoty s opravami kanálu
a klosetů v zámku. O této důležité okolnosti
vtipkuje delikátně Vilém II., jenž ve svém dopise
lordu Tweedmouthoví se divil, proč lord E sher
misto do námořních zále žito sti
nestrká raději nos do svého klo-
setul
Jaký vtip! Úspěch je pojištěn nejen u vzne-
šeného panstva, ale i u galerie. Budřich Veliký
páchal jiné vtipy, ale nesmíme zapomenout, že
tento přílel Voliairův byl pokažen franconzskou
kulturou a jeho duchaplnost nebyla tak čistě
zdravě německá jako Vilémova
#26
alto_textblock
#26
Atlantické loďstvo v Tichém ocsánu.
Dopisovatel americké »Uaited Press«, na-
lezající se na palubě americké bitevní lodi
»Georgia«, zaslal bezdrátnou telegrafii první
depeši od té doby, co loďstvo opustilo přistav
Callao. Telegram tento oznamuje, že loďstvo
bylo 8. 1. m. ve 14 stupni 37. min. severní
šířky a 102. stupni 1 min. západní délky a že
přibude 12. 1. m. do zátoky Magdalenovy. Po-
časí je pěkné a stav lodí je znamenitý. Tento
telegram, který byl telegrafil bez drátu
zaslán z Tichého oceánu přes mexické Condillery
do Pensacoly ve státě Alahama, je dosud nej-
pozoruhodnějším výkonem slavného vynálezu
Marconia.
#27
alto_textblock
#27
Čínská sebeochrana.
#28
alto_textblock
#28
Japonsko znova způsobilo, že zahraniční polilika
celého světa opět věnuje zvýšenou pozornost nebe-
ské říši. Více nežli zahraniční politika, sledující zvlá-
ště vzájemné poměry států, stará se o Činu zahra-
niční obchod evropský a amercký a neméně evrop-
ská i americká soukromá spekulace podnikatelská,
docházející okázalé ochrany u států, jichž cizí pod-
nikatelé v Číně jsou přislušníky. Jak si v Číně po-
čínají, je západoevropským pojmům stěží přístupno
a srozumitelno a do činského těla zarývá se tak,
že vláda čínská konečně se rozhodla chrániti zemi
proli cizím rojdům podikatelským, bezohledně těžl-
cím z přirodního bohatství v Číně. Po válce čínsko-
japonské a po zániku bozerského povslání upravila
pečtinská vláda vnitřní poměry říše tak, že ústřední
správa stální teď skutečně vládne, a zlepšených po-
měrů vnitrostátních použila ke vnitřnímu osamostat-
nění zomě, jež naším slovem lze vyjádřiti hesiem:
Čína sobě.
V tomto oboru má čínská vláda plné ruce piiné
práce. Jak ji koná, vypravuje pekinský dopisovatel
„Hamb. N.“ mezi jiným takto: „Dolování podníkail
v Čině ze značné části cizinci: poklady lůna země
olevrely jim slaré činské smlouvy, jež cizině po-
skytovaly právo kutací. Domácí politikové žehrali
na tolo smluvní ustanovení, Číně nepříznivé a snažili
se o osamostatnění země od vměšování se ciziny
do hospodářské práce domácí. V tom smyslu byla
podána také řada zpráv panovníkovi. Ve zmíněné
smlouvě o hornictví zavázala se Čína uzákeniti nová,
moderní pravídla o dolování. Vláda vypracovala nový
horní zákon, který nebyt cizím podnikatelům přízniv-
Vyslanci cizích států podali činské vládě proti osnově
zákona toho námitky a vláda osnovu odvolala. Nez
činské úladnictvo gostupuje proti clzím majitelům
dolů tak ostře, že cizi kapitál sotva bude moci vy-
užickovati přírodních pokladů čínských. „Obětí“ to-
hoto činského postupu stali se zvláště Angličaní.
Také v oboru železničním se nyní Angličanům
v Číně nedaří. Anglická podnikalelská společnost vy-
mohla si od čínské vlády povolení ke stavbě dráby
ze Sučou do Hangčou. Vláda však udělila stejné
oprávnění podnikatelům domorodým, a když zástup-
cové Anglie proti tomu protestovali, vláda způsonila
narovnání mezi obojími podnikateli v ten smysl, že
slavbu dráhy dostali podnikatelé angličtí, s podmnin-
kou však, že stavební náklady odovzdají hotově
čínské vládě, a ona sama že dráhu poslaví. Tělo
podnínce anglická společnost vyhověla, poněvacž
musila.
Tak a podobně se Čína osamoslatňuje od ho-
spodářských vlivů, vlastně od hospodářského vyko-
risťování cizinou Tím je pochopilelno a vysvětlitelno,
#29
alto_textblock
#29
FEUILLETON.
#31
alto_textblock
#31
Obrázky ze života japonských dětí.
#32
alto_textblock
#32
V japonské rodině o výchovu -mládeže od
dávna velice dobře jest postaráno. Souvisí. to
s dlouholetými tradicemi, na nichž spočívá ro-
dinný život. Japonec vidí v mládeži lepší bu
doucnost domoviny své a dítě pokládá za nej-
větší a nejsvětějši poklad, jemu za tím účelem
svěřený.
Přísnost a zdravou kázeň spojují japonst
rodiče s vroucí láskou a obětavostí k dětem
svým. A snad proto těžko nalézti jinde tolik
šťastných, bujarých, z života plně se radujících
dětí, jako v Japonsku. Nikde jinde také nemůžete
pozorovati jich zvyky, hry a život tak bezpro-
středně a z blizka jako v této zajímavé zemi. Pp.
celý den vidíte děti japonské na ulicích a veřej
ných místech, jimž dodává veselá ta drobotina
rušný a veselý vzhled. Vráti-li se děti do pří-
bytků, vidíte přece další jich konání, poněvaaž
malě, nízké japonské domky jsou za dne zotví
rány. A proto také můžete z ulice pozorovati
je i když sedí ve školách. I tyto jsou otevřeny
a vidíte i slyšíte jak učitele, tak i žáky. — Jal
vesele dovedou se proháněti a baviti děti zde
na ulicích! Hoši namnoze chodí na vysokých
chadách, které sami z bambusu si zrobili a po-
bíhají v úzkých uličkách, nechlížejíce se pranie
na dospělé pasanty. Třeba po celé šíři ulice na-
rysují si křidou velké čtverce a přebíhají za
hlučného křiku z jednoho do drahého. Na zá-
dech svých mnohý z nich má přivázané zvláštní
břimě. Je to malý jeho sourozenec, jehož mu
rodiče na záda přivázali a péči jeho svěřili.
Hoch pobíhá po ulici několik hodin, a hlavička
nemluvněte, na zádech jeho připevněného, př
tom stále se kývá. Ale i při tom dovede ne-
mluvně spát, a jak dobře spát! Malí občánkové
sotva počnou chodit, připravují se k tomuto bu-
doucímu nošení svých sourozenců tím způse-
bem, že uvážou mu rodiče prozatím balík látky
na záda. Malé ty děti s tímto němým malým bře
#33
alto_textblock
#33
menem vedou si právě tak, jako větší, takže př
divadle tom těžko ubráníte se srdečnému sm
chu. — K hochům na chůdách a jinak skotačí
cím pojednou přižene se z druhé ulice tlupa
hochů. Jsou oděni v nápadných, křiklavých kro
jích. Na hlavách mají vlající červené šátky, zele
nými pery zdobené. Jeden tluče na buben, druhý
píská na flétnu a tři ostatní provozují krkolomno
výkony tělesné. Od rána až do soumraku je
ulice japonská stále oživena jako dětské hříště
Děti skotačí a hrají si beze všeho dozoru. V Ja-
ponsku ditěti nikdo neublíží a zaběhnout se tak
nemůže. Každé z nich má za pasem zavěšencu
kabelku, ve které nalézá se obrázek jeho bůžka.
který chrániti má cesty jeho. Na kabeice pak
upevněna je plechová destička, kde vyryto jeat
jméno dítěte, název ulice a číslo domu, tak ž
i ve velkých městech dítě zaběhlé bývá vždy
k rodičům zpět přivedeno.
#34
alto_textblock
#34
Za soumraku počne se v japonské domác-
nosti poklízet a tu můžete japonské děti sledo-
vati opět při jiném zaměstnání. Matky jich doma
vše vyčistily, umyly a vydrhly a vymetají z do-
mu všechnu nečistotu — a také dle pověry vše-
chny zle živly a mocnosti — ven na ulicí. Z
nimi spěchají jich děti, jako malí přičinliví po-
mocníci. Každé je vyzbrojeno buď nalou dřevě-
nou lopatkou s delším držadlem, anebo malým
koštětem. Zručně a za veselého štěbetání čist
práh domu svého a potom ulici před svým pří-
bytkem. Celý den po ní skotačili, nyní vočersi
ji zametli a konečně ji opouštějí, aby odpočali
si po celodenním poání! A pojednou je na
ulieích tak ticho a smutno!
#35
alto_textblock
#35
Dítě japonské vyniká nejen hbitostí těles-
nou, ale také již z mládi velkou duševní čilosti
Štěbetá po celý den jako ptáče. I zcela mal
dítě zná jména a rekovné činy národních boha-
t. rů. Zná je z obrázkových svých knih, které
jsou velice levné a ve školách nemajetným
zdarma se rozdávají. Bez takové knihy nelze
ani japonské dítě si mysliti. Za mého pobytu
v Tokiu po válce zbožňovaly děli japonské jak
největší bohatýry ovšem vítěze Oyamu a Toga.
#36
alto_textblock
#36
A byl to také pro děti největší svátek národní
když mohli vítati vracejícího se Toga!
Ve velké veřejné zahradě očekávaly školn
děti, v nepřehledných řadách seskupené, přícho
geniálního vůdce loďstva japonského, aby mu
jako budouci naděje a budoucí vojíní vlasti slo
žily nadšený svůj hold... Očekávaly přícho
jeho s horoucí nedočkavosti. Konečně příše
skromný, dobrosrdečný Togo. Pohlízel okem
radostným, s tváří dojatou na dlouhé řady dětí
vítajících ho z počátku nadšeným „Banzni“
potom zvláštní písni na počest jeho složenou.
Aby ukázaly zdatnost svou, předvádějí mu těles
né cviky a zápasy a různé útočné a obranné vy-
pady. Každé z meh hoří touhou vyznamenat se
před velkým vojevůdcem. Togo děkuje, chváli
a vstupuje do řad budoucích vojínů. Nabáde
k lásce k vlasti, ke zdatnosti a obětavosti, po-
chvaluje výkony mládeže a na všechny strany
vojensky zdraví. Dětský orkestr, v stejnokr
oděný, hraje válečný, vitězný pochod a opě
otřásá vzduchem lisícihlasé „Banzai“. Z očí dět
plane touha státi se také velkými a prospěli své-
mu národu. Den, kdy Togo mezi nimi dlel, ne-
vymizí dělem zajistě nikdy z paměti
Ditě japonské vedeno jest již od údlěh
mládí v rodině a potom soustavně ve školách
k lásee ke vladaři a vlasti, pak k lásce ke svým
rodičům a obětavosti k bližnímu. S dějinami sve
země je v neustálém živém styku. Slyší o níal
dema, na ulici vyprávi mu o nich povidkář, vid
je zobrazeny všude na obrazech a oslavovány
v divadlech, kam rodíbe vodi děti od úlléh
mládí. A tak směřuje všechna výchova daševní
k tomu, aby v ditěti vabuzena a utužena byl
láska k zemi rodné a touha obětovati se jednou
pro zájmy její. Ve škelách pak v tomio směru se
duševní jehe výchova dovršuje a zároveň přistu-
puje k tomu soustavné a promyšlené pěstění tě-
lesné zdatnosti. O tělocvik je ve školách výborně
postaráno. Na nádvoří japonské školy postaveno
podél zdi tělocvičné nářadí, uprostřed upraven.
je hříšté. V přestávkách mezi vyučová ním, aneb-
v hodinách k tomu určenýob cvičí hoši za d
hledu učitele na náradí a Jivky za dohlodu uči
e
#37
alto_textblock
#37
telek provádějí na hřišti různé hry, nebo naopak
Poměr dětí k učitelům a učitelkám je prodchnu
úctou, alo spolu táž srdečností a přispl
vaji bez odporu k tomu tyto společně tělesné
cviky valnou měrou. Mimo školu cvičí se mládež
ve zvláštních místnostech k tomu určených. Poo
střechcu, upevněnou na čtyřech sloupcích, cvič
se tu na podlaze, která sestavena jest z přičle
něn, ch slaměných rohožek. Ve volné ovzduší tét-
prostoře pěstují se také oviky těžší a nebezpeč
nějši zápasy a zvláště učí se zde zručnosti v ůto
ku a obraně (Jiu-Jitsu). Oblečení v bílý stejno
kroj, utkávají se zde cvičenci a cvičenky v tu
hém zápase.
Zde nestačí jen kočkovitá mršinost a těles
ná bbitost, nýbrž třeba i zevrubné znalosti ana
tomic, aby útok neb obrana stihly vždy nej
citlivějši místo a učinily odpůrce rázem neško
ným. Menši hoši válejí se po zemi jako v klubk
a škrti se a těžce oddechují, ale žádně z niei
nehlesne. Jinde opět cvičí se dospělejší mládež
ve zbrani; hoší dorážejí na sebe meči a děvčata
kopím.
Při tak vydatném a soustavném tělesném
výeviku vyrůstá ovšem z japonské mládeže, n
pohled télesně slabé a zakrsté, pokolení zdrave
a statečně. Uvážíme-li vliv duševní výchovy, ze-
jměna onu stále rozněeoranou lásku k domovin
a touhu, posloužiti třepa za cenu života jejíme
prospěchu, uvážíme-li dále rozumnou živote-
správu, zkázněnost a střídmost, ke které je ja-
ponská mládež vedena, pak pochopíme onu hou-
žeenatost a chrabrost; kterou Japonci za posled-
ná války se proslavili a celý svět překvapili.
Ještě několik slov o úboru a o slavnostech
mládeže japonské. Oděv iaponských dětí, oel-
kem praktický a u děvčat velice vkusný, čast.
se mění. Jinak skromný Japonec pořádá každou
chvíli nějakou slavnost a k nim opatří i chudý
rád dětem svým vkusný oblok; nemajetný z lov-
né látky, bohatší z dražší. O každé slavnosti je
jiná výzdoba ulic a také hlavní živel těehle
ulie, totiž děti mají jiný úbor... V novoroční
den, kdy každé dítě má nový oděv, zeela jinak
se vám jeví, než nu podzim v době chrysantém,
#38
alto_textblock
#38
neb na jaře o slavnostech třešňových květů. Ke
každé slavnosti mění děti nejen kroj, ale také
hry a hračky a nevite ani, v kterě době jsou nej-
půvabnějšími. Nejsvátečnější zdá se mi díté
japonské v novoroční dobé anejsmavější v době
třošňových květů. Při této slavnosti projevují Ja
ponci způsobem věru dojemným svou lásku ku
přírodě, kterou již od mládí vštěpují v srdee
svých dětí. V ten den nevyučuje se na školách.
Děti, oděné ve veselý šat, ruku v ruce prochá-
zejí se po celý den pod nepřehlednými alejemi
kvetoucích stromů třešňových, které pěstují se
zde jen pro svůj neopyčejně bujný květ. Se za-
nícením pohlížejí na krásnou tuto přírodní po
hádku. Při zavanutí větru padají růžové kvěly
na jich rozradostněné tváře a pestrá kimona.
Těžko loučíte se s pohledem na tento jímaví,
dětský obraz. Chcete-li však poznati zvyky, hry
vkusné a často až nádherně hračky, musíte děr-
čátko nebo hocha navštíviti v den všeobecného
jich svátku. Panenkový den děvčátek slaví se
dne 3. března a jest oslavou dívčílo mládí; den
hochů následuje v dubnu a jest věnován jich
hrám a hračkám. Vylíčila jsem je částečně loni
v Novinách Mládeže.
Mezi hračkami hochů zaujímá čelné míslo
ryba, která se zhotovuje ze všech možných himot
a látek v nejrůznější velikosti. Jet ryba proli
vodě plovoucí symbolem mužné sily, vzdorující
dravému proudu života. Výrobě hraček věnnj
Japonci nevšední lásku a péčí. Vše, co dítě do
rukou dostane, má pěkný vzhled a umělecký
ráz, ať již originální myšlenkou, nebo provede-
ním. V tom tkví ovšem také veliký ostotický a
výchovný význam. Tim, pak výchovou školní,
v témže směru pokračující a oněmi ryze dětský-
mi slavnostmi zachovává si japonské dítě vedle
tělesné zdatnosti a jarosti spolu také radost z pří-
rody, krásy a mladosti, která jevi se v jeho stále
milé a smavé tváři a jest také pro budouenost
podkladem úmělného dalšího vývoje.
Věru na japonské děti vzpomínám nejraději
a nejčastěji ze všeho, co jsem v této podivu-
hodné zemi za šestiměsíčního pobylu poznala
Louisa Nedbalova.