ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 37570e90-7273-11dc-8047-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 83
#1 alto_textblock #1
23 září 1900
#2 alto_textblock #2
I. Přiloha „Národních Listů
#3 alto_textblock #3
k čislu 263.
#4 alto_textblock #4
Strana 45.
#5 alto_textblock #5
Ve školním
#6 alto_textblock #6
roce
#7 alto_textblock #7
Zemědělské(zá roveň i hosp. šk. Obchodní (zá- roveň obchod. akad. a šk.) Pekařství Cukráiství Řezn. a uzenář
#8 alto_textblock #8
Číšnictví
#9 alto_textblock #9
Studium na úst. učitelskén na reálce na gymnaslu na malíř, aka na šk. varh. na vyš. škole průmysl. keramické v j. šk. odbor. Povol. úřadn. Stavit. kresliči
#10 alto_textblock #10
Strojníci Hodináři Zámečníci Klempíři Kováři. Koláři Kamenníci Kominníci
#11 alto_textblock #11
Nezjišténi Zemřel
#12 alto_textblock #12
Úhrnem
#13 alto_textblock #13
Školská hlídka.
#14 alto_textblock #14
Měšťanská škola ve službách če ského venkova.
#15 alto_textblock #15
VII.
#16 alto_textblock #16
Vylíčili jsme školu měšťanskou od počátku jejího až po dobu, kdy odevzdává chovance své životu praktickému. Zde znovu vybavuje se mysli naší otázka, kterou zabývali jsme se na počátku tohoto pojednání: Zda a jaký užite přinese chovancům naše přičinění? Pravili jsme, že zřídka dočekáme se na otázku tu odpovědi realné. Škola nedá se přirovnati k poli, které již po půl letě přináší ze zasetého semene zralé plody. Ona podobá se spíše zahradě, štěp- nici, háji, lesu, kdež obyčejně ti, kteří semen sázejí a štěpují, jeho konečného vzrůstul a do- spělosti se nedočkávají. Ba, často vídí hynout je dříve, než bylo dospělo. Zlý člověk stromel rozvrátí, zakuklený červ dřevo rozhlodá, sobečt lidé, nemohouce užitku se dočekati, předčasně je vykáci; někdy půda sama, kam stromekse dostal, potravy nemá, a vůkol nikoho není, kdo by ji zkypřil a pomocné ruky podal. Tak i chovanci naši odcházejí do sadu ži- vota v hluboké neznámo. My provázíme je ještě poslední radou a přáním, by dobře se jim vedlo ; nějaký čas ještě se s nimi setkáváme; čím dále však tím více ztrácíme je s obzoru svého po čase těžko o nich nabýváme nějakých zpráv neb dokonce spolehlivých statistických dat. Se- beřme proto, dokud to možno, a pokud nám sporý počet zpráv pod rukou neuklouzne, ně- kolik dat o povolání, jež zvolili sobě na př. žáci IIl. ročníku měšťanské školy ve Velvarech, kteráž slavila právě pětiletí svého úplného do- vršení, v pětiletí 1894—1899. Pomijíme tím ovšem značný počet žáků, zvláště venkovských, kteří bývajíce starší, někdy již z druhých roč- níků vystupují; než takové příliš podrobné zprávy, těžko by bylo sestaviti. Spokojme se proto s daty o 125 žácích, kteří vyšedše v dob té celou školu měšťanskou, obrali sobě násle dující různá povolání: Povolání žactva měšťanské školy ve Velvarech.
#17 alto_textblock #17
z
#18 alto_textblock #18
a
#19 alto_textblock #19
6
#20 alto_textblock #20
10
#21 alto_textblock #21
1
#22 alto_textblock #22
—
#23 alto_textblock #23
—
#24 alto_textblock #24
—
#25 alto_textblock #25
1
#26 alto_textblock #26
—
#27 alto_textblock #27
2 —
#28 alto_textblock #28
—
#29 alto_textblock #29
1
#30 alto_textblock #30
2
#31 alto_textblock #31
—
#32 alto_textblock #32
—
#33 alto_textblock #33
—
#34 alto_textblock #34
1
#35 alto_textblock #35
1
#36 alto_textblock #36
1
#37 alto_textblock #37
—
#38 alto_textblock #38
—
#39 alto_textblock #39
2
#40 alto_textblock #40
—
#41 alto_textblock #41
—
#42 alto_textblock #42
1
#43 alto_textblock #43
—
#44 alto_textblock #44
32 24 28 20 21
#45 alto_textblock #45
Celkem se oddalo zemědělství, obchodu živnostem obchodním 60 (zemědělství samot nému 24); studiím a povoláním převahou du ševního rázu 21.6, řemeslům 18.4%. Zvlášt potéšitelný jest úkaz, že největší poměrnou po- ložku vedle zemědělství ukazuje povolání ob chodní, potěšitelné zajisté se stanoviska národ- ního, hmotného i politického. Nejen žáci měststi. i mnoho žáků venkovských, zemědělských, zvlášt z rodin, kde více dítek, věnuje se tomuto. dobou tou zajisté nejslibnějšímu a nejprospěš- nějšímu povolání. Dalším studíím na ústavech učitelských, školách průmyslových a odborných věnuje se celkovému počtu žáků, jakož i účelu školy měšťanské přiměřená malá část. K vůli úplnosti buďtež ještě tuto uvedeny ústavy a školy s vyučovacím jazykem českým v nichž nabyti mohou absolventi škol měšťan ských dalšího vzdělání odborného: A) V oboru zemědělském. Ná vštěvu celé měšťanské školy nutně podmiňuj střední školy-hospodářské v Chru dimi, Hracholuskách, v Přiboře (na Moravě). jsouce zároveň připravou pro vyšší zemský ho- spodářský ústav v Táboře. Rovněž lesni c ká škela v Písku a vyšší lesnická škola v Běle podmiňují úplnou návštěvu školy měšťanské. Žákům, kteří nemají úplné školy měšťanské přístupny jsou rolnické školy v Mladé Boleslavi, Budějovieích, Hoře Kutné, Humpole (lnářská), Klatovech, Kostelci n. Orl., Písku. Plzni, Rakovníku (chmelařská), Vysokém Mýtě (lukařská); pomologický ústav v Troji, vinařsko- ovocnářská škola na Mělníku, sladovnickáa lihovarnická v Praze, dívkám hospodyňs k školy v Lounech, Něm. Brodě, Rakovniku Stěžerách; dále řada zimních škol ho- spodářských v Benešově, Berouně, Bran- dýse n. Lab., Českém Brodě, Novém Bydžově Hořovicích, Jindřichově Hradci, Humpolci, Chru dimi, Jičíně, Kuklenách, Litomyšli, Lounech Opočně, Rokycanech, Roudnici, Sedlčanech. Slaném, Strakonicích, Táboře a Volyní. B) Vzdělání obchodního nabyt mohou žáci, kteří absolvovali celou školu mě- šťanskou, na obchodních školách dvou- třídních v Hořici, Kolíně, Mělníku a Ná- chodě, jakož i po doplnění zkoušky z algebry a frančiny na o bchodnfch a ka de m i fe
#46 alto_textblock #46
Úhrn
#47 alto_textblock #47
žáků
#48 alto_textblock #48
30
#49 alto_textblock #49
37
#50 alto_textblock #50
3
#51 alto_textblock #51
125
#52 alto_textblock #52
Úhrn skup.
#53 alto_textblock #53
125
#54 alto_textblock #54
v Praze, Plzni, Chrudimi a Králové Hradci ale v nejnovější době již pouhá při jím ae zkouška jest žákům naším na těchto ústa- vech zlížena — což je jistě známka zpáteční- etví a nevůle proti nim! Vedle nich stává i pro žáky s neúplnou školou měšťanskou řada po- kračovacích škol obchodních. C) Na ústavy učitelské přijati mo- hou býti absolventi celé školy měšťanské po dokonaném 15 roce; a sice na ústavech ku vzdělání učitelů v Praze, Jičíně, Hoře Kutné. Králové Hradci, Plzni, Poličee, Příbrami, Sobě- slavi, evangelici v Čáslavi, kandidátky na ústa- vech ku vzdělání učitelek v Praze (1 státní 1 soukr.), v Kutné Hoře, Chrudimi a Plzni Dobří a pilní žáci škol měšťanských složii mohou s prospěchem přijímací zkoušku do sou- běžného ročníku škol reálných; znají-l frančinu a algebru, i do 4. třídy škol reálných. I na souběžné třídy gymnasia přecházejí nezřídka žáci škol měšťanských, připravivše se privatně v latině a řečtině. Také do škol ka detních a ústavů vojenských přijímáni bý- vají žáci škol měšťanských. Návštěvu školy měšťanské úplně předpokládá dále hudeb konservatoř v Praze. D) V oboru průmyslovém. Žác s úplnou školou měšťanskou přijati mohou býti na c. k. umělecko průmyslovou školu v Praze, do přípravné školy na malířské akademii, na všechna oddělení vyšší státní průmyslové školy v Praze, jakož i na státní průmyslové školy v Plzni a v Brně. Návštěvy úplné školy měšťan- ské sice nežádají, avšak ku zdárnému výsledku nutně jí zapotřebí mají různé průmyslové školy odborné, z nichž buďtež tuto jmenovány: Vše obecné řemeslnické školy v Jaroměři, na Kladně. v Kolíně, Hoře Kutně, Litomyšli, Mladé Bole- slavi a ve Volyni; odborná škola strojnickáv Přerově, zámečnická v Králové Hradci; sochař- ská a kamenická v Hořicích, keramická v Be- chyni; pro zpracování dřev v Chrudimi a Va- lašském Meziříčí; drahokamů v Turnově; školy košíkářské v Čermné, Mělníku, Horách Stříbr- ných, Volyni, Zbraslavi, Žamberku, Vsetíně Val. Meziříčí; tkalcovské v Humpolci, Králové Dvoře, Jilemnici, Lomnici nad P., Náchodě, Náchodě, Rychnově nad K., Ústí nad Orl. stávkářské v Strakonicích; krajkářské v Strá- žově a Vamberku, jakož i daleko větší řad odborných škol německých; dále pak četn pokračovací školy průmyslové. E) Pro dívky stává Městská vyšší dívč škola Prahy, střední divčí škola spolku » Minerva«, Vyšší obchodní a pokračovací průmyslová škola Ženského výrobního spolku v Praze, Městsk průmyslová pokračovací škola v Praze, dívč ústavy spolku »Vesna« v Brně, ústav hrabět Pöulinga v Olomouci, jakož i řada dívčích škol pokračovacích v jednotlivých městeche Všem těmto různým školám odborným, tenkráte, když návštěvu školy měšťanské v slovně nepředpisují, jest škola měšťanská nej- lepší a nanejvýš nutnou přípravou. Avšak oném, kteří, ať již z příčin hmotných aneb ro- dinných, nejsou s to, navštěvovati další školy odborné, jest škola měšťanská v každém ohledu dobrou, velenutnou i postačitelnou přípravou ku konečné škole škol — škole ž i votní. A třeba že v tomto pojednání vyňali jsme jen jednotlivé plástve z celého úlu práce, jímž jeví se škola měšťanská, seznali jsme nie méně, že do všech pláství snášejí pracovníe úlu všechen potřebný pel ze sadu životního- Nuže, nechť i ten med, jejž opět sadu život nímu vrací, přechází v čistých krůpějích do duší včeliček, vylétajících z úlu do života a při- náší jim zdar a blahol
#55 alto_textblock #55
K závěrku několik slov. Když v letech 1866 a 1870 sousední velký národ německý jako vítěz vycházel ze svých válek, stalo se okřídleným slovem, že zvítězi tu německý »schulmeister«. Náš národ malý, sevřený ze všech stran bojuje boje dlouhé, odvěké, a se střídavým ště stím. Nepodlehl-li dosud v tomto dlouhém ne- rovném bojí, byl tu dojista nikoliv posledním spolubojovníkem ten mnohdy podceňovaný český kantor, počínajíc od venkovské školy až po kathedru universitní. Bez něho nikdo z ostat- ních není a nemohl by býti tím, čím jest. A smíme-li doufati, že i v budoucnosti třeba ne hned vítězný, přec jen nikoliv bez nadějný nebude ten životní náš boj, stane se to jen tehdy, když opatří se k němu zvláště všechny jeho vrstvy střední vším, čeho potře buji v ohledu mravním, theoretickém i prakti- ckém. A v tomto idealním snažení a praklickém vývoji bude opětně nikoliv posledním spolubo- — jovníkem škola těchto středních vrstev škola měšťanská.
#56 alto_textblock #56
Do Městské průmyslové pokračo vací školy dívčí v Praze bylo zapsáno 200 žákyň nových a 251 Joňských, celkem 451 Vzhledem ku přihláškám stále ještě docházejícím oznamuje ředitelství školy, že zápis do hlavních od borů (šití prádla, vyšívání, šití šatů a školy literní jest ukončen a nelze více žákyň přijmouti, ježto ve- škerá místa jsou obsazena. — V odborných kursech a) pro dekorativní vyšívání, b) pro palíčkování krajek, c) pro malbu na látkách, d) pro umělé žehlení, počíná vyučování dne 1. října a přihlášky přijímají se ve všedních dnech od 11. do 12. a od 4. do 5. hodin ředitelně školy na Nábřeží Rudolfově čís. 82—I. Do staroměstské české reálky při- jato 363 žákův a sice: Do I. třídy 63, do II. 87, do III. 67, do IV. 60, do V. 31, do VI. 31 a do VII. 24. Třídy I.—IV. rozděleny budou v paralelky. Na c. k. státní reálce na Král. Vi- nohradech přijato bylo pro školní rok 1900 1 Do I. třídy 125 (loni 123), do II. 121 (116), do II 122 (108). IV. 105 (99), V. 86 (92), VI. 79 (54) VII. 51 (48). Úhrnem 689 (loni 640). Ve lřídách 1.—VI. zřízeny pobočky, takže vyučuje se celkem ve 13 třídách; loňského roku bylo 12 tříd, poněvadž nebyla ještě pobočka v VI. třídě. Na c. k. reál. a vyšším gymnas v Příbrami přijati byli letos 574 žáci a sice Do I. tř. 137, do II. tř. 97, do III. tř. 87, do IV. tř. 65, do V. tř. 55, do VI. tř. 50, do VII. tř. 36 a do VIII. tř. 47 žáků; budou tedy zřízeny v I. tř. dvě v II.—V. po 1 paralelce. Na c. k. vyšším gymnasiu ve Vy- sokém Mýtě zapsáno bylo pro budoucí rok školní úhrnem 210 žákův a to do prvé třídy 42, do druhé 40, do třetí 30, do čtvrté 20, do páté. 21, do šesté 19 do sedmé 14 a do osmé 24. »Budeč Rakovnická, bude míli řádnou valnou hromadu dne 6. října t. r. o 10. hod. dopol v dívčích školách v Rakovníku s programem: 1. For- malie. 2. O reformě ve vyučování jazyka mateřského Sl. Spalova. 3. O důležitosti vycházek při vyučován reáliím. Kol. Duchoň. 4. Zpráva o valné hromadě dele
#57 alto_textblock #57
gátů. Kol. Bláha. 5. Volba předsednictva a revisorů účtů. 6. Volba náhradníka do výboru »Ústř. sp.« 7. Volb odboru právního, organisačního a přednáškového 8. Volné návrhy.« Učitelská jednota »Budeč Podbělo horská« koná výroční řádnou valnou hromadu v sobotu 6. října 1900 o 2. hod. odpol. ve Voko- vicích — hostinec su české koruny«. Jelikož s okrsky na základě nových stanov delinitivně ústav a volby veškerých funkcionářů nově se provedou, jest přítomnost pp. členů velmi nutná. Učitelské jednoty »Budeče v Mni c Hradišti, Mimořádná valná hromada konati se bude ve čtvrtek dne 4. října 1900 o půl 2. hod. odpol. v kreslírně dívčí školy v Mn. Hradišti. Služební jubileu m. Místní školní rada v Nezdášově oslaví v neděli dne 23. září pěta- čtyřicetileté působení zasloužilého řídícího učitele pana Václava Hálka. Jazykové kursy Českoslovanské ob- chodnické besedy. Pro školní rok 1900—1901 zadá výbor vzdělávací vyučování frančině, němčině ruštině, těsnopisu, krasopisu, vyučování na psačím stroji. Vyučování zahájeno bude 15. října a ukonč se 30. dubna 1901. Způsobilí kompetenti nechť po daji žádosti svoje do konce září t. r. v kancelář Českoslovanské obchodnické besedy v Celetné ulic čís. 22. Podmínky, jakož i plán vyučovací jest tam též k nahlédnutí.
#58 alto_textblock #58
Stavba prozatimního mostu přes ostrov Štvanici.
#59 alto_textblock #59
Navštěvovatelům ostrova Štvanice naskytuje s příležitost dívati se na rychle postupující práce při stavbě nového mostu přes Vltavu a tři ramena její v místech těch. Důležitý a kýžený tento prostřede komunikační sprostředkuje přímé spojení VII. čtv ti pražské Holešovic-Buben na levém břehu ležící s vnitřním městem pražským na břehu pravém. Nut nost zřiditi v místech těchto most, byla pociťováne stále od doby, kdy stavba ústředních jatek a trhu do- bytčího svému účelu odevzdána byla a to i po rekon strukci mostu Františka Josefa. Ukázaloť se, že vozba na mostě Františka Josef stále vzrůstá a to tak rapidně, že pomalu jediný tent prostředek komunikační nestačí a že nutno pomýšleti aby nový co nejrýchleji byl pořízen. Otázka přemostění ostrova Štvanice stala se tudíž nalehavou. Šlo o to, rozhodnouti vzhledem k pomě- rům místním a vzhledem na přišlí úpravy, zejmena pokud kanalisování Vltavy v místech těch se týče. jaké spojení toto má býti, zda postaviti se má defini tivní most železný, neb provisorní most dřevěný. Z toho viděti, že situace rozhodujících kruhů, jimž otázka spojení Holešovic- Buben s vnitřním mě- stem pražským na mysli tanula, byla dosti obtížná Jednak naléháno stavěti most, a to bez průtahu,a dále bylo třeba rozhodnout, jaký, zda definitivní že lezný či provisorní dřevěný. Po zralém uvážení všech důvodů rozhodnut konečně postaviti, a to co nejrychleji, prozatímn most dřevěný. Jedním ze závažných důvodů byla otázka f nanční, avšsk nebyl to důvod ojedinělý; k němu družil se důležitý ten, že o úpravě čtvrti svato petrsk a hlavně o úpravách za účelem splavnění Vltavy v místech těchto dosud definitivně není rozhodnuto Kdyby se byl měl stavěti most železný, stalo b se to pouze přes hlavní rameno a provisorní most v pokračování mostu definitivního v délce asi 150 m. musil by proveden býti v šířce projektovaného mostu definitivního asi 16 m. a musil by vyhovovati co du nosnosti těmže podmínkám, jako definitivní, byl by tudíž náklad na toto provisorium dosti značný, totiá asi 400.000 korun. Mimo to uvažováno bylo, že stavba definitivníh mostu trvala by nejméně dva roky: že by bylo nutno pomýšleti na znovuzřizení chatrných můstků, jimiž sprostředkuje se spojení s ostrovem Štvanicí, ma jetkem to obce pražské, a kteréž by do ukončení stavby definitiva nevydržely Dále bylo uvažováno, že, ač generální projek na definitivní železný most schválen byl, nebylo pe ruce plánů delailních, ani přesných rozpočtů, aby bez průtahů se stavbou se mohlo započíti, čímž by opět doba ukončení stavby oddálena byla. Mimo to není osa definitivního mostu, jak na vržena byla po náhledu muoha odborníků, nejšťast něji volena, a mohlo by při změně poměrů, zejmen v případu zrušení nádraží severozápadního pozděj trpce toho želeno býti, že se most definitivní v mi stech těch postavil, a že nevoleno místo příhod nějšl. Zřejmo tedy, že důvody tyto byly závažné, až netřeba zazlívati, že se přikročilo ku stavbě provi sorního mostu. Dnes pokročila stavba tak, že viděti smě mostu. Směr volen tak, aby most nevadil v při padu slavby definitivního mostu v místech těch. Mimo to není stavbou mostu nynější frekvenc nijak rušena. Provisorní most sestává ze tři částí, jež o sobě jsou samostatnými a vzájemně spojeny jsou náspy. První díl mostu počíná na levém břehu Vltavy ulici Vltavské přímo proti ulici Bubenské a pne se přes hlavní rameno na ostrov Štvanici. Přímo nad hlavním ramenem Vltary nalezají se čtyři pole v roz- pnutí 30 m., v jichž pokračování další dvě pole rozpjetí 30 m. Za hlavními polemi zřízen jest ještě po přání navigačního eráru propůstek 15 m. s jednoduchou podporou uprostřed. Směr této části, pod příštím de finitivem položené, jest kolmý ku směru toku vody v hlavním rameni, tak že osa pilfřů kolma jest ku ose mostu a rovnoběžna se směrem toku vody. Druhá část mostu pne se přes obě vedlejší ra mena Vltavy mezi ostrovy Štvanici, Korunním a Ro hanským. V části této jest v celku 6 polí o rozpjetí 27m a mimo to jedno innudační pole o rozpjetí 10 m. Osa části této není kolmá ku směru toku řeky a proto pilíře, jsouce položeny v ose své směrem toku, jsou ku ose mostu šikmo položeny. Třetí část mostu pne se přes rameno mlýnské sestává ze dvou polí o rozpjetí 26.5 m. Části tyto spojeny jsou vzájemně náspy. Délka mostu bude obnášeti celkem 421 m. b náspů. Šířka mostu obnášeti bude 8 m. a sice chodníky po 1.25 m. a jizdní dráha 5.50 m.; šířka tato stači aby mohly dvoje koleje dráhy elektrické býti po loženy. Jelikož konstruktivní výška malá a průtoční po loha veliká, volena konstrukce kombinovaného vzpě radla věšadlového, podobně jako u mostu prozatim ního u Národního divadla, od níž se liší v detailech Niveleta položena nad nejvyšší vodu z r. 1890 a sice: v prvním dílu mostu nad hlavním ramenen 2.31 m., v druhém dílu o 1.81 m.; a ve třetím dílu u Těšnova 1.42 m. Konstrukce staticky vyšetřena pro pohybliv zatížení vozy čtyrosými dráhy elektrické, váhy 17 tun při současném zatížení chodníků tlačenicí lidí 460 kg. na 1 m. 3, tedy jako pro most prvé třídy. Konstrukce mostu tohoto liší se od konstrukc provisoria u Národního divadla uložením ná se dlech, dále v tom, že pro spodní pásy užito jes travers č. 50. místo želez č. 30. s přinýtovaným pásnicemi, pak že místo dubových spodních pod- vlaků příčných užito želez č. 30, získaných při sne šení starého pilotového mostu na Frunlišku, a že n místo horních příčných trámů spojovacích užito trámů modřínových. Hlavní však rozdíl jeví se v uspořádání pilířu zejmena oněch v rameni hlavním, kde použito zvlášt ního dosud neprovedeného způsobu a v uspořádán jízdní dráhy. Následkem volby většího rozpjetí jednotlivýel polí, u provisorních mostů neobvyklého, jest kon strukce vyšál. Ačkoliv rozpjetí značně 30 m. a most počítár na zatížení mostu prvé třídy, jsou rozměry dřív téměř takové aneb nepalrně větší, než ony u mostu prozatímního u Národního divadla, viděti, že př mostě přes Štvaníci nebylo plýtváno dřívím, aže při projektování jeho dbáno bylo při přesném dodr žení pravídel inženýrství mestního též neméně důle žité stránky úsporné. Neméně zajímavé jest uspořádání oné části mostu kde osy piliřů, jsouce položeny ve směru toku vody jsou šikmé k ose mostu.
#60 alto_textblock #60
Důležitou a zajímavou úlohou bylo uspořádán pilířů v hlavním rameni, kde na dně řečiště se na- lezá skála, a v kterémžto rameni při poněkud vyšš vodě voda značně proudí. Z ohledů těch bylo nutno založiti pilíře bytelne a důkladně, aby nárazům vzdorovaly Pro každý pilíř použito jest 12 kulatých želez ných tyčí délky asi 6.00 m., a sice čtyři uprostřed po čtyřech na obou koncích. Železné tyče tyto, měříce v průměru 12 cm. jsou ve spodní části v polovině rozčísnuty na výšku asi 60 cm., v hořejší části pak opatřeny jsou závity ku navlečení matky šroubové. Na dně řečiště, kde nalezá se skála, vyvrtány byly v místech, kam tyče přijíti měly, otvory 14 em. v průměru do hloubky 2.00—2.20 m. Vrtání konalo se ručně pomocí nebozezů ocelových, vypadající na způsob dláta kamenického. — Na místě, kde otvor vyvrlán býti měl, byla nasazena roura žalezná, ve kleréž se nebozez pohyboval. Na nebozez, kterým se otáčelo, bylo tlučeno malým beránkem asi 200 k těžkým. Rozmělněný materiál vybírán byl pomocf roury železné ve spodní části s pohyblivou klapkou. Po stupně, jak se otvor hloubil, zaberaňována byla vo dící roura železná. V každém piliří jest celkem 27 nosných jehe v průměru středním 35 cm Proti šikmým vlivům obtížení přidány jsou jebly šikmě, proti nárazům ledu a proudu slouží zá- porníky, jež obrněny jsou železem fagonovým. Před třemi pilíři v hlavním rameni, jež vysta- veny jsou největším nárazům, postaveny jsou ledo borce. Každý jest zakotven šesti železnými tyčemí a opatřen dřevěným caissonem, podobně jako u pilířů. Pilíře v ostatních ramenech, kde půda není skalnatá, byly nosné, šikmé jehly zaberaněny a sice do hloubky pod dnem řečiště 3 0— 3.5 m. Při zaberanění jehel dbáno bylo pravidla ob vyklého, že přestalo se tehdy se zalioukáním, když pilota po 20 ranách při váze beranu 500 kg vyka- zovala 5 m/m vniku. Uspořádání jízdní dráhy jest následující: příč níky, roštové trámy položeny jsou ve vzdálenostech dva metry nepřešahujících; přes příčníky položeny jsou v plné ploše jízdní dráhy podělníky 18 cm. vy soké. Přes podélníky položena jest fošnová podlaha za příčinou stejnoměrného roznášení tlaku. Na podlahu fošnovou položena bude špalíčková dlažba z borových, měkkých impregnovaných špalíčků, jež při kladení namáčeny budou v asfaltu. Doba ukončení stavby ustanovena byla do konc měsíce prosince 1900. Stavba pokročila však tou měrou, že dá se očekávati ukončení a odovzdání její k svému účelu již počátkem měsíce listopadu, tedy o dva měsíce dříve než ustanoveno, čímž obec pražská finančně nemálo získá a veřejností dobř bude poslouženo. Hlavní nosníky ve všech 14 velkých polích jsou zmontovány a pracuje se rychlým postupem na jízdní dráze. Násep na ostrově Štvanici jest takřka hotov kdežto násep na ostrově Rohanském ponechává s až naposledy. Úprava ulice Klimentské, která má být přímo spojena s novým mostem a Karlinem současně s stavbou mostu se provádí. Dřevěná stěna v řečišt jest hotova a navážka v ulici provedena bude v nej bližších dnech. Ulice Klimentská bude míti nejmenší šířku proti domu čp. 1744 9 metrů, kterážto šířka směrem proti vodě ku mlýnům se zvětšuje. Nutné adaptace za příčinou úpravy této ulic v domech čp. 1744 a čp. 1745 jsou taktéž skončeny. Náklad na slavbu mostu obnášeli bude a 235.000 zl. Náklad pak na úpravu ulice Klimentské as 9000 zl. Mostem i úpravou ulice místa na Těšnově ze jmena pak ona na levém břehu ulice Vltavské velice získají a prováděné úpravy, ač jsou provisorními, rozhodně místům těmto nemálo prospějí Inspektorem nad prováděním prací těchito usta- noven radou městskou p. J. Selfert, stavitel městský radní. Stavba provádí se podle projektu městského inženýra pana R. Kaplana, jemuž svěřen vrchní dozor nad prováděním stavby mostu, kdaž ku stá- lému dozoru ustanoven byl měst. inž. p. V. Trča stavbu provádí p. Ant. Kubeš, mistr tesařsky v Holešovicích.
#61 alto_textblock #61
Sportovní věstník.
#62 alto_textblock #62
Z oyklistského ruchu. ** Dnes konají se na závodišti »Excelsior- v Bubnech velké cyklistské závody, v nichž v boji o místrovství startují: místr zemí koruny české Josef Šarer, míste Aug. Vondřich, známý vytr- valec Ed. Nikodém, dále Alois Rameš z Mělníka, Ed. Hainz z Roudnice. Závody počínají již ve d v hodiny odpoledne. Předprodej vstupenek Choděry« na Ferdinandově třídě. — Třeba, aby páni soudci dostavili se v čas na závodiště. ** Oznamuje se, že jako každoročně, tak i leto uspořádá ředitelství závodní dráhy v Bubnech v dnach 28. a 30. září velké mezinárodní sv. václavské závody. Lze se nadíti, že budou po letošní delší než obyčejně »mrtvé saisoně« živější než jarní sv. - janské. Jak se dále sděluje, po oba dny budou závoditi též důstojníci. * Bylo zajisté s podivem, že Hirsche při závodech v Paříži nebyl ani v předbězích umístěn. Nyní dochází zpráva, že týž závodník dosti těžce horečkou v Paříži ochuravěl a již den před závody ulehnouti musil. Pak arci marně hledáno bylo jmeno jeho mezi zápasícími. Jinak došly z Paříže překva- pující zprávy. Velkou cenu výstavní (15.000 fr.) do- byl tentokráte Meyers (Hollandaň) před Američanem Cooprem a favoritem francouzským Jacquelinem který tentokráte svůj nástup ve spurtu k platnosti přivésti nemohl. Závody skončeny 24hodinovým závodem » Bo d' or« nazvaným. Vítězem zůstal starý veferán sportu Cordang (Hollanďan), který ujel 956 km., čímž z da- leka nedosáhl svého světového rekordu 1030 km Druhým Němec Robl 894 km. a třetím Garin 89 km. Angličan Walters, který od 6. hodiny do 19. ho diny utvořil světové rekordy (za 19 hod. 827.285 km.) musil se vzdáti v 19. hodině — následkem ran na nohou, které v témž týdnu si pádem přivodíl. Velké ceny v Hannoveru získal Arend pře Seidlem a Verbeyenem a ve velké ceně Antverp opět porazil Meyers Jacquelina a Coopera. Šerm. ** Šermířský klub »MikulášDačický z He slova« zahájí v úterý dne 2. října letošní saisonu v místnostech královské české školy šermířské (palá Colloredo-Mansfeldský) v ulici Karoliny Světlé. Cvičen šavlí i fleuretem říditi bude adjunkt výše jmenovan školy pan Em. Hammer. Výbor žádá všecky pány kteří za členy se přihlásili, by v čas dostavili se do šermírny, ježto definitivní zařadění do cerklů pro vede se ještě v prvé polovici října. Šermovati se bude jako obvykle v úterý, čtvrtek a sobotu večer od 8 o 9 hodin, dle programu, výborem schváleného. Pr členy pokročilejší vyhražen bude týdně vždy zvláštní večer. — Valná hromada klubovní konati se bude koncem října.
#63 alto_textblock #63
Athletika a sportovní hry. ** K dnešním národním zápasům footbalovým, pořádaným ve prospěc Ú. M. Š. českým svazem footbalového a sportovníh klubu »Slavia«, lze vstupenky po 40 h obdržet u vehodu do hřiště sportovního klubu »Slavia« n Letné blíže vodárny, kde se taktéž prodávají podrobn programy po 10 h. Zápasy počnou již o 1 hodině avšak i pozdějí mezi zápasy lze obecenstvu se do staviti. Program zápasů velmi bohatý a v Praze úplně nový, tak i účel, jemuž výtěžek zápasů jes věnován, přivábí zajísté značné množství obecenstva V kruzích sportovních k zápasům těmto hledis s nemalým zájmem a našemu obecenstvu naskytá se příležitost za pěkné pohody pobaviti se vzácno podívanou. Hra podle všeho bude živá, neboť závodí témě všechny pražské a předměstské kluby Č. S. F. a jes výslovně stanovena podmínka, že kdyby hra v usta- novený čas zůstala nerozhodnou, má se hráti dál a to tak dlouho, až docilí jedna strana goalu. Výsledky jednotlivých zápasů oznamovány budoe na zvláštní tabuli.
#64 alto_textblock #64
Čís. 89
#65 alto_textblock #65
14. Jf3—h4
#66 alto_textblock #66
16. Va1—dí 17. d4— d5 18. e4xk d5 19. e3—e4 20. Vd1—ds 21. Vd2— fe 22. Je3—dt
#67 alto_textblock #67
n
#68 alto_textblock #68
** Dnes v neděli 23. září koná se na závodní dráze »Sparty« v Karlfně (bývalá vojenská střelniceh meeting dorostu athlet. klubu »Sparta- s bohatým programem. Zajímavo bude shlédnouti výkony těchto mladých sportovníků a zajístě ž mnoho interessentů meeting navštíví. Přesvědčí se o blahodárném vlivu cvíčení athletických ve volném prostranství! Jak dále se nám oznamuje, pořádá »Sparta- v neděli dne 7. října IX. velké meziná- rodní závody alhleticko cyklistske na dráze »Družstva sportovního závodiště« Jsou to letošního roku již druhé závody tohoto klubu v tak značných rozměrech pořádané a vyka- zují opětně bohatý program. a sice: Bčh na 100 vardů=91.4 m. o mistrov- ství Čech. Vítěz obdržístitul »Mistr Čech v běhu na 100 yardů« a mislrovskou hvězdu. Obhájcem pan Schuberth Ernö, člen »Magyar Úszó Egysůlete v Pošti Běh vyrbvnávací na 220 vardů = 201.08m Běh na 1/4 ang. míle = 4021/4 m Běh vyrovnávací na 500 Běh mladších Guniorů) na 1000 yardů = 914 m. Pouze pro ty, kteří při veřejných závodech v běhu dosuď první ceny nedobyli. Běh na 1 angl. míli o mistrov stv Čech. Vítěz obdrží titul »Mistr Čech v běhu nan angl. míli« a mistrovskou hvězdu. Obhájcem z roku 1899 pan H. Wraschtil, člen »W. Athl.- Cl- Běhna 3 angl. míle = 4827 m. Závod zahajovací na kole na 1000 m Hlavní závod na kole na 1500 m Závod vyrovnávací na kole na 1900 m Trojskok. Vrh disku. Průměr 22 cm. Váha 2 kg Vzpírán! 70 kg. těžké činky na vytr valost (obouruč). Závodí se dle řádů Č. A. A. U. a Č. Ú. J.v Závody jsou přístu pny pouze amateurům Přihlášky na adresu: P. Petřík v Praze—I., Ferd tř. č. 23. Konec přihlášek v neděli dne 30. září. ** V neděli pořádány velice chabě obsazené závody athletické ve Vídni, jichž se zúčastnil Pukl (Sparta) který byl druhý v závodě o mistrovství Vídně na 1609 m. za Vraštilem v slahém čase 5.21 Při závodech těchto vybojován též match v kopané a zvítězil vídeňský Athietic Sport Club proti Cricete- rům 1 :0. ** Dne 9. t. m. hrál na dejvickém hřišti S. K Olympia—Praha-VII. : S. Z. K. »Čtverlístek« za soud covství JUC. Blaty. Vilězem »Olympia « 30 :1. *Klub »Slavoj« v Praze přeložil svou místnost do restaurace »Šumavy« ve Štěpánské ul. Kluby a kroužky se žádají, by dopisy znějící n klub adresovaly tamtéž. Footballisté nechť se dnes v neděli před 2. hodinou do místnosti dostaví. ** Večírek a přátelská schůze přátel sportu footballového koná se v neděli 23. t. m. o 8 hod. večer v sále Plodinové bursy v Praze po zá pasech šestic. Vstup volný.
#69 alto_textblock #69
Střelba. ** Na našem venkově místy velmi horlivě a sy stematicky pěstují střelbu; pokrok pak jeví se i v tom že dotyčné organisace osvojily si uvědoměle národní ráz. Píše se nám z jednoty českých střele v Debři u Ml. Boleslavi: Jednota konala dne 16 t. m. závody ve střelbě na vzdálenost 160 Obrazec terče 47 ci, obsahoval 4 kruhy v poli b lém a 8 kruhů v poli černém. Stanoveno bylo 5 cen a zvítězili následující bři.: první Václav Ernst, ná čelník jednoty domácí, druhý J. Matoušek, cvi čítel sboru svob. střelců v Praze, třetí Ant. S vo- boda, člen jednoty na Král. Vinohradech, čivrtý Rob. Ernst, člen jednoty domácí a pátý J i z ba Po závodech byl výlet na zříceniny hradu Michalo- vice, kde člen jednoty debřské br. Verner, učitel měšť školy v Ml. Boleslavi, měl výklad o památném hradu tomto, načež závody přátelským večírkem v So- kolovně zakončeny. Urá
#70 alto_textblock #70
Šachy- Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány J. Smutny, Příbram. Uloha čís. 219. M. Havel v Praze.
#71 alto_textblock #71
Bílý začne a dá 3. tahem mat Ulohy v předešlém čísle mají míti čísla 217, 218.
#72 alto_textblock #72
Partie čís. 178. Hrána konsultačně v Petrohradě ve „Spolku přátel hry šachové“ Bílý: Čigorin, Seyboth. Černý: Levin, Šiffers. e7—e5 1. 02 —e4 [23. Jd1—e3 Jc7—cs Jb8—c 2. Jg1—f 24. Je3—f5 Sd7xcfo 3. Sf1—c4 Sf8—cn 25. Jh4Xf5 De7—c 4. Jb1—cs Jg8 —fe 26. h3—h4 De7—b 5. d2—d3 d7—de 27. Kg1—h2 Db6—b4 6. Sc1—e3 Sc5xKe3 28. Dg3—f3 Vf8—fr 7. f2 xxKe3 Jc6—a5 29. g2—g4 a6—a5 8. Sc4—b3 Ja5x«b3 30. g4—g5 f6XKg5 9. a2xkK b3 c7—c6 31. c2—c3 1 Db4—c5 10. 0—0 0— 32. Df3—h5l g7—.g6 11. Dd1—eí Sc8—e6 33. Dh5x g5 g6Xf5 12. h2—h3 Jf6—d7 34. Vf2xt Je8—fe 13. De1—g3 f7—f6 35. Vf5Xfe Vc8 —g8 a7—a6 36. Dg5Xg8-I Kh8xgs 15. d3 — d4 Jd7—be 37. Vloxct7 Dc5 —e3 Dd8—e7 38. Vr7—f3! De3 —h6 c6)K do 39. Kh2 —h3 Kg8—g7 Se6—d? 40. Ví3—g3- Kg7—hs Va8—cs 41. Vf1—fr b7 —b5. Kg8—h8 42. Vg3—g5 a černý se Jb6— as vzdal. Ja8—c7
#73 alto_textblock #73
Listárna šachů. Paní M. Havlíčková v Praze. Čís. 214, 215, 216 a 218 správné, v čísle 217 račte přidati na h2 čer- ného střelce. — Em. Angelis v Tochovicích. Čís. 213 správné. — A. Petrnoušek v Nymburce. Čís. 211, 213, 217, 218 správné. Čís. 214—215 lze dostati, zabaven jen hlavní list.
#74 alto_textblock #74
eeooche nejtepst Sampanis ké
#75 alto_textblock #75
proti chudokrevnosti, nemocem ženským, čivním a kož- nim nemocem atd. K dostání ve všech obchodech s mine- rálními vodami, lékárnách a drogeriich. — JINDŘICn MATTONll ve Vídni, c. ak. rak. dvor, a komor. dodav 15482
#76 alto_textblock #76
serii taženou
#77 alto_textblock #77
pětinu losu z roku 1860.
#78 alto_textblock #78
která 2. listopadu t. r. výhru učiniti musí, nabíí
#79 alto_textblock #79
a z. směnárna S. Gerstel v Celetné ulici č. 29 22116 vedle hotelu „U zlatého anděla“.
#80 alto_textblock #80
1923/200
#81 alto_textblock #81
2069
#82 alto_textblock #82
Nejučinnéjs
#83 alto_textblock #83
železito- arsenová voda