Vychází kažrlý ilen mimo po nedèli д svátku. Předplácí se v administraci Oakroжш «illoe òi*. 1ЯОМ-11. т Praxe: • poiteu :

mHičoé — il. 90 kr. čtvrtletně .... 2 „ 70 „ celoročné 10 „ 80 ,

1 *1. i6 kr. 3 , 76 . 15 . - .

Jednotlivá čísla po 4 kr. Za donášeni do domo měsíčné 10 kr.

Cislo 161.

DOPILY fraiikovaně a podepsaně plij ima r e d. a, le c e v Ostrovní ulici č. 222-Q. Rukopisúv nevracíme a nepodepeaných nedbáme. REKLAMACE nezapečeténé poeýlány bndtež n e f ran• k o v i n y. Icieráty počítáme co nálevná]!.

1

Roènik XIII.

Bezúčelné prostředky — pokuty a vězeni. | Školní rok jsme tedy dne 15. července dokončili. A tu již nabyli jsme nových zkušeností­ málo radostných s tím školským zří zením, zeiména co se týče prostředků к docílení­ pilné ná števy školy se strany dítek. Nic není trudnéjšího a žalostnějšího nežli chodit­ a pachtit se po cestách, které nevedou ku cíli, užívali prostředkii, jimiž se ničeho ne dosáhne a nedocílí а к takovým bezúčelným ce-tám a prostředkům dlužno počítat! peněžité­ pokuty a vězení, jimiž mají rodiče nedbalí­ dohnáni býti к posílání dítek do školy. Smutné jsou ty výsledky, .jež mají peněžité­ pokuty a vězení. Jimi se, tak jak to nyní chodí, nedocílí pilná návštěva školy, jimi se nedoženou rodiče к posílání dítek do školy, ani dítky škole se nezískají, ani láskou nepřilnou rodiče ke škole : — pokuty a vězení­ jsou bez výsledku a proto bezúčelné. A jak by ne? Když rodiče dítky v listopadu, prosinci, lednu, únoru a březnu neposílali do školy a teprva na konci měsíce června rozesílají­ se jim poukázky a nařízení na zaplacení­ pokuty a na počátku července pokuty ty se vybírají, ptáme se každého povážlivého přítele mládeže a školy, jak pak medie doženou­ se děti do školy, když školní rok již nadobro uplynul? Čeho se dosáhne peněžitými­ pokutami v červnu uloženými za nedbalé posílání dítek do školy v měsících lednu, únoru a březnu atd. .. ? Ničeho, nanejvýše roztrpčí se rodiče jimi a naplní záštím a nechutí­ ke škole a učitelům. Máli již pokutami­ docílili se pilná návštěva školy, měly by tresty hned v patách následovali za nedbalostí­ rodičův, tedy hned a bezodk adné na konci každého měsíce, jinak jsou pokuty, má-li se jich užívali, bezúčelné prostředky a tudíž učiněný nesmysl, ba až směšnými se stávají, když povážíme i takové skutečné případy,­ že po roce, po půl druhém létě peněžité­ pokuty na rodičích se dobývají pro neposílání­ dítek do školy, v době tedy, kdy dítky mnohdy již škole odrostly. Jaký pak účel mají takové opožděné pokuty peněžité a čeho se jimi chce a má docílili? A nejinak test to s vězením. V jednom soudním a zároveň­ chudobném okresu vodí četníci v celých­ houfech a zástupech nedbalé rodiče do vězení, tam si posedí tito nedbalci čtyry, šest, osm až dvanáct hodin a pobudou tam přes noc a když si nedbalost odsedí, vrací se do lůna rodiny — polepšeni? — nikoli s tím pevným předsevzetím, že dítky své do školy nepošlou, zej éna třináctileté a čtrnáctileté,­ jichž к domácí a polní práci potřebují,­ jelikož těch několik hodin snadno se odsedí. Na jisté sadě školní bylo šestnácte dítek nedbalých za zimní měsíc udáno okresní školní radě a mezi nimi bylo jich třinácte z čtrnácti a třináctiletých dítek jež v zimě mlátí a uklízí dobytek a vůbec po práci jdou. V takových případech ani ty rychlé a v patách­ následující pokuty a věz» ní ničeho ne svedou a proto jsou peněžité pokuty a vězení prostředky pochybené a naprosto bezúčelné. Co tu tedy pomůže ? Staré dávno osvědčené­ prostředky ale bohu/el liberalismem stranou pohozené jen ze záští к Církvi. Zavedie­ staré bývalé celoroční zkoušky n> národních­ školách, zaveďte podělování dítek odměnami a veřejnými pochvalami o veřejné zkoušce, a více dokážete nežli pokutami a vězením. Roku 1879 v měsíci březnu a dubnu bylo na jisté národní škole dětem slíbeno, že v den výroční sňatku nej jasnějšího císaře budou poděleny oděvem, šaty atd. . .. pilné školu navštěvující dítky a škola byla po celý duben dítkami nabitá. Zjednejte dále rodičům­ o veřejné zkoušce příležitost, aby se přesvědčili o prospěchu svých dítek na místě mrtvých školních zpráv, odstraňte polodenní prázni.iy ve středu a v sobotu, jimiž návštěva školy se zakazuje a poškozuje, ježto děti mají dva dni prázdniny mís'o jednoho, poněvadž to dětem, zvláště jsou-li vesnice vzdáleny od sídla školy, nestojí za to jiti na půl dne do školy zejmena na krátkém duu. a zaveďte celodenní prázniny ve čtvrtek ; zrušte osmiletou­ a zaveďte šestiletou návštěvu školy národní.­ učiňte opatření, aby mládež neokrádala se o drahocenný čas tělocvikem a jiným neužitečným­ zaměstnáním vraťte škole náboženský­ ráz, jak toho žádá i náš Komenský vámi oslavovaný a vší oslavy hodný a pilná návštěva­ školy dostaví se sama sebou takořka hravě a bezúčelné prostředky jako pokuty peněžitě a vězení odpadnou samy sebou. Než, daleká cesta a marné volání, dokud traky zalepeny jsou liberalismem !

Politický prohled domácí.' V Praze, dne 18. července. % Vídně Zpráva, že letos nebudou svolány­ ony sněmy, na nichž dstaváci jsou n většině,­ není pravdivá; možné jest jen to, že by vláda před časem odročila onen sněm, na němž by si ústaváci příliš bouřlivě počínali. Jest jisto, že pražská sněmovna bude letos jevištěm výstupů­ velice bouřlivých, neboť ústaváci chtějí tu vydatné spracovati veškerou látku, kterou si v poslední době nashromáždili. Události posledních dvon dnů jest příchod císaře německého na území rakouské. Sobotní ,Wiener Abdp.“ napsala: „Císař německý, vznesený­ přítel a spojenec našeho mocnáře, dli opět na rakouské půdě. Vznešenému hosti dostalo se jako vždy nejuctivějšího a radostného uvítáni, ve kterém veškeré obyvatelstvo mocnářství héře srdečného podílu.“ —Setkáni císaře rakouského s německým, jež se stane nepochybně v Solno- hradě v první třetině srpna, nebude prý miti žádného politického významn. Kornnni princ Rudolf se svou chotí bude při té příležitosti německým­ císařem přijat. Předevčírem přibyl do Vidně přímořský místodržitel baron de Pretis. Pravi se, že bude z dosavadního úřadu svého odvolán a na jeho místo že bude dosa en některý generál, kterýž­ by proti výstředním živlům italským­ v Přímoří rozhodněji si počínal, než činí to pan de Pretis, jemuž vlaština — dle vlastních jeho slov — mnohem jest milejší, než slovinčina, ačkoli tonto mluví značná část věrných poddaných J V císaře. V sobotu dopoledne konal se v kapli apoštolské­ nunciatury sňatek vévody Eleazara Sabran- Pontéve s palácovou dámou císařovny, ovdovělou říšskou hraběnkou Waldstein-Warteubergovon, rozenon hraběnkou Kaluoky-ovou. Okresní hejtman v Sechshause, baron Lasser,­ kterýž pro náhlé „onemocněni“ nemohl se dostavili v úřední své povinnosti na pověstnou schůzi německého spolku v Purkersdorfu má býti vedle zpráv ústaváckýeh listů „z tresta“ přeložen do Badenu nedaleko Vídně. Takový „trest“ přišel by zajisté dotčenému pánu velice vhod. Okres Sechshaus není právě rájem a přeložení­ do pěkného místa lázeňského, kdež úředníkům­ dává se i drahotni příspěvek, nelze věru považovali za „trest.“ Ostatně, kdož vl — — kdesi také potrestali chycenou štiku tím, že ji — li odili do vody ! Císař к manévrům do Slezska a do Uher. Dne 25. srpna odjede císař z Schön brunnu s velikou vojenskou družinou v průvodu . , , , , ....... m, . . - cizích vojenských Zástupcův к slezským raanéJ ničky a schránky dobrovolných dárků. Tlm osta ne vrüm. Z Opavy pak odebere se panovník Prímo j „/ k cvičením vojenským u Miškovce v Uhrách, i V celku prodli císař 27 dní při manévrech а ! sice 13 dní v Slezsku a 14 dní v Uhrách.

Politicky přehled zahraniční. V Praze, dne 18 července. IVennoolt.«». O skvělém výsledku voleb do sněmu bavorského v Mnichově, kdež katolíci domohli se rozhodného vítězství, pověděli jsme již předešle Také z jiných měst bavorských podobně potěšitelné docházej! zprávy. Augsburská „Postzeitnng“ píše o tom : V hlavním­ městě Bavorska domohla se „katolicko- bavorská“ strana vítězství, kteréž může býti zváno ohromným a kteréž předstihuje všeliké očekáváni, všechny naděje i obavy, jež vůbec mohon býti v kterém táboře politickém. Roku 1875 bylo 56 „vlasteneckých“ (katolických) voličů­ proti 228 liberálním voličům a po zrušeni oné volby docela 29 proti 255. Letos ale ze 328 voličů, jež poslance voliti mají, jest jich skoro 300 katolických. O takovém výsledku věru nikomu se ani nezdálo. Přes to ale jest vítězství k o n s e r v a t i vni strany v Augsburku ještě pozoruhodnější, neboť zde byly poměry pro katolíky daleko obtížnější. A že také Augsburk postavil se nyní v řadu měst konservativnich, jest rovněž velikým překvapením.­ Nuže, pak-li města — jež jsou sídlem­ intelligence — půjdou takto ještě dále, nezbude liberalismu, než aby na venek se vystěhoval­ “ lutilo. Jako obyčejně tak i minulého pátku, dne 15. t. m., u sv. Stolice pověřené zieh vlád, a vyzval je jménem sv. Otce, aby svým vládám oznámili, že papež Lev ХШ velice jest zarmoncen posledními událostmi u příležitosti přenesení tělesných pozůstatků Pia IX. Tímto jednáním najaté luzy římské pohaněna jest způsobem­ dosud neslýchaným památka zemřelého papeže. Za takových okolností nemůže ani Lev XIII. jinak, než považovali se více než kdy jindy za zajatce; nenie mn ani možno konali služby Boží v některé z pěti basilik římských. Poslední události svědčí také o tom, že zákony, jimiž papeži­ dány byly aspoň jisté záruky, osobní jeho bezpečnosti se týkající, nemají vice žádné moci. Kardinál Jacobini sdělil dále diplomatickému sboru obsah papežského oběžníku kterýž rozeslán­ byl všem zástupcům sv. Stolice n dvorů evropských v příčině posledních výtržností v Římě. Francouzská státní rada, kteráž v poslední době úplně byla „repní likani- sováua*. osvědčuje se již v novém svém složení. Nejnověji ustanovila, aby jen „státní dobročinné ústavy“ přijimati směly dary a příspěvky pro chudé. Toto nsnešenl bude miti za následek, že chrámech přestátí musejí všeliké sbírky pro

— Konají se již přípravy ka korunovaci nynějšího care Alexandra III Korunovace atta- novena jest na měsíc září v Moskvě Rakouský dvůr zastupovali bude u příležitosti této Ferdinand­ hrabě Trunttmannsdorff, bývalý vyslanec v Římě a nynější předseda panské sněmovny. Před tim ale, než do Moskvy se vypraví, obdrží prý hrabě Tranttmannsdorff titul knižeci. Z Washingtonu. (K útokn na presidenta­ Garfíeldn.) Stav raněného presidenta­ nevzbuzuje již žádných obav vice. Horečka, kteráž až dosud pravidelné každého dne se dostavovala.­ nmlrňuje se značně. — Prokurátor republiky nveřejňnje zprávu o výslechu útočníka Gnitteana; potvrzuje se vždy vlče, že zločinec podnikl útok při zdravých smyslech, jakož i že delší dobo se připravoval k zavražděni presidenta.­ Zločinný úmysl vznikl prý v jeho mysli dne 18 května t r. Bambitka sám si konpil před delší dohoň a cvičil se pravidelně každého dne ve střelbě. Několik dní před provedením útoku pilné sledoval každý krok presidentův. Dopustil se tedy hnusného zločinu s úplnou rozvahou.

Přeneseni

tělesných pozůstatků papeže

, , , , , , Ì duje Bu-Amemu velice horlivě. Včera prohlášeno bylo cestou úřední ko-í ,, . následující manifest ku Hraničárům: Poněvadž­ na základě Mého manifestu ze dne 8. srpna 1873 rozhodnuto jest o Vaši stejnoprávnosti s ostatním obyvatelstvem Mých zemí koruny uherské také vzhledem k zákonu brannému a řízení záležitostí chorvatsko-slavonského hraničního­ územ! přechází ve správu civilní, nařídil jsem spojení tohoto území s Mými královstvími Chorvátském a Slavonskem a tím i spojení se zeměmi Mé koruny uherské. Tim dospívá důležité­ obdob! n vývoji národního života vašeho k svému dovršeni. Následkem světodějných událostí­ svěřili vám moji jasní předkové v důvěře ve vaše vojenské ctnosti, vaši neúnavnou bdělost,­ střídmost života a dědičnou vaši obětavost stráž na jižních hranicích tohoto mocnářství. Úkol tento po staletí oddaně jste plnili. Váš císař a král děkuje vám za to Obecné uznáni za to, co jste vy a vaši otcové vykonali, zůstane­ vám pro všechnu budoucnost zabezpečeno. Mně pak jest opravdovým uspokojením, mohu-li nyní vyplnili dávné a oprávněné přání vaše a poskytnonti vám požitek všeobecných práv občanských­ jimž všichni moji věrni poddaní se těší. Práva a výhody vám až dosnd dopřávané zůstanou vám i u přechodu v nové poměry dle ustanoveni Mého reskriptu ze dne 15. července 1881 zabezpečeny, jakož postaral jsem se také o to, aby kromě dosavadních věnování k účelům­ investičním v Hranici ještě další prostředky k vašemn dobra byly poskytnuty. Užívejte těchto prostředků s mondron umírněnosti a obezřelosti. Osvědčte plnou onn národní slin, kterouž jste až dosnd vy a otcové vaši mocnářství proti zevnějším­ nepřátelům bránili, nadále v práci mtrn. Požehnáni nebes, šťastný zdar a trvalé blaho bndii odměnon vašeho působeni. — V Išlo, dne 16. července 1881. František Josef“.

O přeneseni tělesných pozůstatků Pia IX. a o výtržnostech, které při tom se ndály, podali přijal kardinál Jacobini jsme již v posledních dvon číslech zprávy, k nimž vyslance a zástupce ci- dodáváme ještě následující: Věrný lid katolický použiti chtěl přeneseni mrtvoly Pia IX. k okázalému­ projevu své úcty k zemřelému papeži. Za tou příčinou rozeslána byla četná pozvání a účastníci vybídnuti, aby přinesli svíčky a pochodně.­ Sv. Otec Lev ХП1. doporučoval z počátku,­ aby se bylo varováno všeliké okázalosti; když ale viděl, s jakou ochotou a upřímností konají se všeliké přípravy ku slavnému průvodu,­ pochválil snahy pořadatelů. Večer dne 13. t. m. o půl osmé hodině byla basilika sv. Petra jako obyčejně uzavřena širšíma obecenstva­ a přikročeno k vyzvednuti rakve z prozatímně­ hrobky. U přítomnosti četných hodnostářů­ duchovních a několika zvláště pozvaných osob světských vyzdvižena byla rakev, vážící asi 1500 kilog. a umístěna na zvláštním katafalku. Nyní zazpívali kardinálové a kanovníci „Miserere“,­ načež byla rakev otevřena, aby přítomní mohli popatřili v tvář mrtvého papeže Když byla rakev zase uzavřena, nesena na čtyřspřežnl, ua způsob trůnu z červeného damaškn upravený pohřební vůz, kolem něhož bylo se množství lidu shromáždilo. Udové katolických společenstev­ zaujali místa mezi schody a kolonádou. Všickni nesli svíce neb pochodně, mnozí z nich byli smiftečné oděni. Byla půlnoc. Kolem vozů kráčeli vynikající knězi, za nimi přednostové katolických společenstev, za těmito jely povozy. Kolem povozů a za nimi kráčeli údové katolických­ společenstev, asi 3000 osob, nesouce svíce a pochodně. Průvod překročil náměstí a zahnal do „via del borgo“, jehož domy osvětleny byly. Zde objevily se první známky nepokoje, jež provázely potom celou daiší cestu Kolemjdoucí­ mladíci zpívali pouliční písně, načež knéži z průvodu jali se Masitěji odříkávali své modlitby, aby výtržníky přehlušili. Konečně vykřikl­ kdosi: „Aí žije Italie! Pryč s knčžmi!“ a zároveň ozvalo se pronikavé hvízdání. Pohřební průvod vstoupil na most andělský, při čemž slyšeli bylo pokřik: „Hoďte jej do Tibery!“ Někteří katolíci odpověděli: „Ať žije papež!“ četní uličnici jali se pak zpívali píseň garibal- dianských dobrovolníků. Hned ua to ozvalo se pískáni, což zdá se. že bylo znamením k výtržnostem­ ještě větším. Strážníci policejní, jednotlivě­ tu a tam se objevující, tvářili se, jako by si rady nevěděli. Hluk a pískáni trvalo až k Piazza di Venezia, kdež věc nabyla povážlivějšího­ rázu, něhot výtržnici počali házeli kamením.­ Mezitím povoláno z kasáren připravené vojsko­ a skvostný vůz, na němž rakev byla uložena,­ jel co možná rychle dále. Avšak ani potom i neustálo pronásledováni. Kameni bylo házeno ., všech oborech státní stále a na některých místech vnikli výtržnici i správy pomýšlí se na úspory. Vydaje ministeria do samého průvodu, tak že mnozí účastnici téhož války zmenšeny bndon o 33 milionů rublů ročné, j nuceni byli k obraně. Mezi luzou objevil se také

chudé a že tedy odstraněny budou odtud poklad- Fím ostatně bndon také modlitebny evangelíků, kteříž až dosud horlivě podkurovali republikánům­ — Z Afriky došly včera poněkud utě šenější zprávy. Plukovník Brunetiére prouásle

ačkoli ho nikde ni. byl od něho před tím ntkali se voje francouzské se zadními oddíly vojska Bu- Amemova. Ve sráíce bylo na obou stranách asi 70 mužů zabito Bn-Amema zdržuje se v Askuře. Včera oznámeno do Paříže, že město Sfax, kteréž byli povstalci až posud neústupně­ hájili, bylo dne 16 t m. večer­ od Francouzů dobyto a silně obsazeno. Podrobnosti boje posud známy nejsou. Netřeba si ale Sfax představovali jako mohntncu nějakou pevnost přímořskou. Nízké, primitivní hradby, na nichž povstalci zřídili si j náspy z Miny a rákosí, uvnitř „pevnosti“ pak několik baráků, vystavěných z egyptských cihel, — tot celé „město“, o němž v poslední době tolik se vyskytuje zpráv v novinách. Poněvadž pak v okolí Sfaxn četné se potloukaly sbory povstalecké, nemohli Francouzové odvážili se k útoku z pevniny, nýbrž museli z lodí do ope vnènébo místa stříleli nám snad něco bližšího byl rozhodnut. flusRo. Ve

Nejbližší zprávy sdělí o boji, jímž osnd Sfaxn

Těchto úspor bude dosaženo tim, že se npnstl od dosavadních opevňovaclch prací na hranicích proti Německa a Rakouska Také stavba třetí tratě při dráze petrohradsko-varšavské bnde odložena.­ — Na schůzi zemstva v Ananěvn bylo se usneseno požádali vládn, aby židům bylo zakázáno­ prodáváni lihovin ve velkém i v malém. Podobné žádosti chtějí i jiná zemstva vládě podali.­ Židé v jižním Rnskn chtějí, jakž „Novosti“ oznamují, založili zvláštní .fond emigrantů*, z něhož mají býti podporovány ony židovské rodiny,­ kteréž dosavadní své bydliště chtějí opustili.­ Až fond nabnde značnější výše, požádána bnde meká vláda, aby dovolila židům rozptýlili se po všech ruských městech a sice tak, aby nejvýše 10 rodin židovských smělo se v jediném městě nsaditi.

jistý poslanec, jehož jméno jen začátečními písmenami se udává, M. C., a jal se hlasité pobízeli­ lid k dalším výtržnostem. Hulákal, že musí protestovali proti vládě, jež prý „kle- rikály* v ochranu beře a vojsko posýlá, aby své revolvery na prsa liberálů a vlastenců nasazovalo. Fráze ta přijata Mněným potleskem a neminnla se s cílem. Luza v pravém slova smyslň vrhala se na katolíky, z nichž někteří dosti povážlivě byli raněni. Tn zakročilo vojsko a obsadilo nlice, setnina postavila se před chrám sv Vavřince. Davy lidu zatlačeny a pohřební obřady v kostele mohly jii bez vyrušováni započni.­ Hrob papeže Pia IX má podoba mramorové­ nrny, na niž ponzo tiara a klíče vytesány jeon. Pod tiaron jest následující nápis: „Oaaa et Cinerea — Pii Papae IX. — Vixit A. LXXXV.