ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 370b8790-fd9f-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
Číslo 55.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 26. února 1900.
#3 alto_textblock #3
s
#4 alto_textblock #4
Ročník IV.
#5 alto_textblock #5
Rodakco, administrace oxpedice: Praha, Pštroseova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Eozapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí donně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vřdy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo xa 8 h. Telefon redakcs č. 1i.
#6 alto_textblock #6
KAl
#7 alto_textblock #7
ULILKt
#8 alto_textblock #8
Ll
#9 alto_textblock #9
Předplatné pro Prakv s donáškou do domu- měsíčně . . . .. 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. 3.— čtvrtletně . .. K 9.— celoročně. ... K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Hěmecka a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně. ... K 48.— Do Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bel- e, Anglie a Ruska: čtvrtletně . .. K 13.26 celoročně . .. K 52.89 Telefon redakce č. 1126.
#10 alto_textblock #10
Slunce vychází v 6 hodin 52 minuty ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 35 minut odpol.
#11 alto_textblock #11
Pondělí: S v. Alexandr, b.
#12 alto_textblock #12
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u sv. Kajetána od 25. února až do 1. března.
#13 alto_textblock #13
Národohospodářské poměry v Istrii.
#14 alto_textblock #14
L + 8. Zádružní idea zajisté není žádnému národu tak dobře známou a příbuznou jako Slo- vincům a Chorvatům přebývajícím na jihu naší monarchie. Zvláště u posledních t. j. Chorvatů se zá- druhy déle zachovaly nežli u Šlovinců. Pohleďme dnes na Istrii, zvláště na střední a dolní, kde se usídlili Chorvati. Přesídlivše v tyto kraje bezpochyby si zá- družní život neuspořádali tak dobře, jaký byl v je- jich původní vlasti, ale něco přece jen zůstalo, o čemž svědčí ještě nyní některé — ač velmi řídké — rodiny, ve kterých si více rodů nerozdě- lilo jmění svých předků, nýbrž společně žili pod vůdcovstvím nejstaršího muže — někdy též ženy. V takových rodinách bylo více manželských párů, které si spojenými silami opatřovaly každodenní chléb a obyčejně se jim dobře vedlo. Toto zřízení ovšem časem se rozpadlo, jedno- tliví členové rodiny postavili se na vlastní nohy rozdělili jmění — a z jedné rodiny povstaly celé vsi. Proto mají v Istrii mnohé veliké vsi skoro pouze jedno jméno jako příjmení. Tím ovšem obyvatelé domohli se opravdu svo- body, ale upadli do většího nebezpečenství. Dílem neschopnost v hospodářství, hlavně však nevědo- most přivedla je mimo všecko nadání v odvislost od jiných živlů, které byli v Istrii již tu a tam dříve usazeni — anebo se teprve usazovali. Myslím tu na italský národ, který zpozorovav nesnáze a dobrou povahu Chorvatovu — přiblížil se k němu jako řemeslník, obchodník atd. a znenáhla si ho získal pro sebe hmotně i duševně. Takoví přistě- hovalci se poměrně rychle vzmohli, poněvadž byli vzdělanější, majíce více světové zkušenosti, strhli na sebe celý obchod a neobyčejně rychle zbohatli. Dle přísloví, že »exempla trahunt« nápodobili je též Chorvati, ale klamný lesk italské kultury je brzy odcizil svému národu a vehnal je do náručí italského živlu. Usadili se obyčejně ve větších mě- stech, majících výhodnou krajinskou polohu Ob- chod a řemeslo bylo jejich hlavním zaměstnáním, — a chorvatský rolník, jenž se zanášel jen země- dělstvím, stal se úplně od nich odvislým. Potřeboval-li peníze, musil jíti k nim, chtěl-li něco prodati nebo koupiti, musil zase jíti k ital- skému anebo zitalisovanému obchodníku — a ko- nec konců byl, že pod cenou prodával, hrozně draho kupoval — a ohromné úroky platil. Na- stala-li neúroda, byl chorvatský rolník pravým otrokem těchto vydřiduchů. Hlad jej mnohdy při- nutil, že musil za trochu obilí zastaviti celé kusy polí. Ty byly obyčejně ztraceny, lichvář již našel nějakou záminku, pod kterou dal pozemky na své jméno připsati. Tím způsobem stali se tito »dobro- dincové« lidu velkostatkáři. Úroky byly v Istrii do nejnovější doby vysoké — 10 proc. bylo nej- méně, 100proc bylo velmi zhusta. Mimo to byl však dlužník ještě přinucen každého roku darovati svému věřiteli z jara jehně, na podzim krocana atd. takže lichvář s protředním jměním velkopansky žil a úroky pravidelně kapitalisoval. Tomu se sice těžko věří, ale faktum to jest přece. Před několika lety zemřel v Pazinu bohatý obchodník, který si tím způsobem zahospodařil pěkné jmění. Když byly volební zápasy v posled- ních letech nejprudší, přemlouvali prý synové to- hoto muže, aby bez milosrdenství vymohl dluhy a tak zničil rolníky, kteří nedali hlasů Italům. Avšak tento muž byl opatrným. Uspořádal jednoho dne velikou hostinu, která by byla stála dle účtů samých synů 45 zl. A mezi hostinou řekl prý otec: »Po- dívejte se, děti, to jsou samé dary mimo hovězí maso. Všechno to přinášejí rolníci více nebo méně každý den. Kdybych jim úvěr vypověděl, vše to by odpadlo!« Není-li to snad všechno pravda, významným jest to přece. — Faktum též jest, že dotyčný obchodník nechal peníze u lidí, ač nehla- sovali pro italskou stranu. Takových případů bylo v Istrii ještě více — a jsou ještě dnes. Když byl před několika roky založen v Porešu zemský úvěrní
#15 alto_textblock #15
ústav, vypůjčili si mnozí italští velkostatkáři pe- níze na nízké úroky, aby je mohli po té půjčovati s velikým ziskem. O tom svého času psala též pražská »Politik«. Takovou byla nedávná minulost chorvatského rolníka v Istrii. Příčina klesání národohospodář- ského blahobytu byl nedostatek vzdělání a uvědo- mění. Chorvatských škol nebylo, lid jen platil, pracoval a trpěl — a právě proto stal se apathi- ckým, že se ani o dluh nestaral. Většina též ani nevěděla, mnoho li jest dlužna. Přivedl-li dlužník plodiny na účet, vzal je věřitel často bez vyjedná- vání, při kupování zapisovali cenu jen věřitelé, aniž by ji pověděli. Žádal-li dlužník od lichváře účet — odpověděl tento: »Zaplatíš všechno? Ne-li nemusíš toho věděti!« Tyto hrozné poměry pod- porovala a protežovala známá politická strana, která tím způsobem chtěla zavésti italský koloni- sační systém a tak připravili zemi pro sousední zámořské království. V nejnovější době se poměry poněkud zlep- šily. Raiffeisenovy záložny jsou pro isterské oby- vatelstvo pravým dobrodiním, jež činí vskutku
#16 alto_textblock #16
divy.
#17 alto_textblock #17
Zprávy politické.
#18 alto_textblock #18
V Praze, 26. února.
#19 alto_textblock #19
K situacl. Z Vídně se oznamuje, že ve vážných tamních politických kruzích převládá domnění, že také všecky nynější snahy, usilující o dělnost parlamentu jsou a zůstanou marny. Před- seda ministerstva šl. dr. Körber odjel prý do Pešti nejen proto, aby podal mocnáři zprávu o průběhu vyrovnávacích konferencí a obou schůzí poslanecké sněmovny, nýbrž také za tím účelem, aby předložil císaři usnesení, kteráž učiněna byla v poslední mi- nisterské radě. Usnesení ta vyplynula prý z pře- svědčení, že parlament nebude ani tentokráte děl- ným, takže nezbude asi, nežli jej rozpustiti. A sice bude prý za všech okolností rozpuštěn již příští týden a jazykový spor bude prý hned na to roz- luštěn od vlády již vypracovaným jazykovým zá- konem, kterýž by vydán byl na základě § 14. Po nových volbách bylo by prý možno, shledati v par- lamentě z umírněných živlů všech stran sestávající většinu, kteráž by uschopnila parlament ku plodné práci. Zatím nenastanou v pracovním programu, kte- rýž ustanoven poslanecké sněmovně pro tento tý- den, žádné změny. Schůze její vyplněny budou de- batou o pilných návrzích a dělnické stávce v uhel- ných pánvích. Všeobecně očekává se, že vláda za- sáhne ještě jednou do debaty. Nejspíše slova uchopí se sám předseda ministerstva, aby otupil poněkud ostří, jaké bylo lze spatřovati v řeči ministra orby barona Giovanelliho. Pokud se týče sněmovny panské, vyřídí, bude-li jen trochu to možno, před- lohu o kontingentu branců ještě ve své, na den 6. března položené schůzi. Rakouští ministří v Pešti. Císař přijal včera v Pešti přísahu nově jmenovaného guver- néra rakousko-uherského banku dra. ryt. Biliň- ského, při čemž intervenovali finanční ministři obou polovin říše, ryt. Böhm- Bawerk a šl. Lukacs. Přísežnou formulku předčítal ministe- riální rada dr. Gruber. Hned na to vzat byl od Jeho Veličenstva do přísahy nově jmenovaný mo- ravský místodržitel hr. Zierotin, při čemž in- tervenovali předseda ministerstva šl. Körbera dvorní maršálek hr. Ludvík Apponyi. Dr. ryt. Biliňski a hr. Zierotin měli pak u císaře slyšení. Ale daleko důležitější bylo soukromé slyšení, kteréž měl u císaře dopoledne předseda minister- stva šl. Körber, kteréž trvalo celou hodinu. Později měl. šl. Körber poradu s předsedou uher- ského ministerstva Kolomanem Széllem, co za- tím finanční ministr Böhm- Bawerk měl delší rozmluvu se svým uherským kollegou Lukacsem. V politických pešťských kruzích převládá domnění, že tentokráte vedeno nebylo mezi ministry žádné věcné jednání, a sice proto, že poměry rakouské sněmovny poslanecké jsou dosud nevyjasněny.
#20 alto_textblock #20
Ministr zahraničních záležitostí hrabě Goluchowski, přijel v průvodu odborového rady Meraye včera večer do Pešti. Pouliční demonstrace ve Vídni. Včera dopoledne konáno bylo v Ronachrově dvoraně ve Vídni veliké shromáždění lidu, kteréž protestovalo proti provedení nového obecního řádu. Po schůzi shromáždilo se asi 5000 osob, hlásících se ku straně soc. demokratické, na Okružní třídě, na kteréž uspořádaly demonstrační promenádu, proná- šely rozličné hanlivé výkřiky a zpívali dělnické písně. Stráž posléze rozptýlila demonstranty a ne- nedovolila jim, táhnouti na náměstí Františkovo. Jen malé skupině podařilo se, přitáhnouti až před radnici a provolávati tam opět a opět: »Fí!« a »Hanba!« Konečně byla také tato skupina od stráže rozehnána. Celkem bylo zatčeno 40 osob, kteréž však většinou byly opět na svobodu pro- puštěny.
#21 alto_textblock #21
Telegramy.
#22 alto_textblock #22
Z Pešti, 25. února. (T. k.) Císař přítomen byl dnes o 7. hod. ranní ve dvorním hradě tiché mši sv. O 6. hodině večerní byla u Jeho Velič. tabule. Zítra udíleti bude panovník všeobecné audience. — Arcivévoda František Salvator a arci- vévodkyně Marie Valerie odjedou ve středu ráno, císař ve středu večer do Vídně. Z Plovdiva, 24. února. (T. k.) Podle zpráv z Cařihradu byl státní rada Ismail Kemal bey pro- puštěn opětně na svobodu. Také jiné osoby byly po výslechu propuštěny. Za to však zatčeno bylo několik nových osob. Z Petrohradu, 25. února. (T. k.) Usilujíce o rozkvět obchodních zájmů mezi Francií a Ru- skem jakož též o ochranu ruských zájmů, ruské banky se usnesly, že ve spolku s ruským kupe- ctvem založí první obchodní komoru v Paříži. Po- něvadž toto národní zřízení jest určeno k tomu, aby sloužilo ruskému obchodu, převzal ruský vele- vyslanec v Paříži, kníže Urasov, čestné před- sednictví komory, jež bude založena. z Petrohradu, 25. února. (T. k.) Jak se dovídá ruská telegrafická agentura, určeno jest oněch 500.000 liber šterlingů, kteréž uložilo ruské finanční ministerstvo v anglickém banku v Lon- dýně, na umoření anglicko-perské výpůjčky a ni- koliv, jak bylo oznámeno z Londýna, k zakoupení mincí. Z Londýna, 26. února. (T. k.) Oficielně se oznamuje, že nyní byly dány rozkazy ku pří- padné cestě královny do Bordighery. Konečné rozhodnutí nemůže však zatím výti učiněno (nebot se pořád ještě neví, jak to v jižní Africe do- padne. Red.) Z Cařihradu, 24. února. (T. k.) V Prizrenu a vůkolí panuje znepokojící, tamním muftim udr- žované hnutí. Následkem toho vypukla mezi srb- ským obyvatelstvem panika. Náčelník albánský Sulejman paša vytáhl s 1000 Albánci do Lipljanu, aby pozdravil 2000 Albáncův, přicházejících z Prizrenu. Vali z Kosova přibyl za příčinou udr- žení pořádku do Ferizwaje. Do Skopje vyslaná ko- mise má za účel, vyšetřiti stížnosti, jež vzneslo obyvatelstvo na předsodu municipality Desterdana a jiné funkcionáře. Z Cařihradu, 24. února. (T. k.) Pro lodi, přijíždějící sem z Adenu, nařízena jest devítidenní karanténa. Z Cařihradu, 25. února. (T. k.) Tři velevy- slanectva protestovala proti zamýšlenému zákonu, týkajícímu se koncessí k dolování, dokazujíce, že odporuje reglementu o udělování koncessí k dolo- vání a pak i smlouvám. Ostatní vyslanectva při- pojí se k tomuto kroku. Z Kahýry, 24. února. (Reuter.) Na základě šetření, které zavedeno bylo v Omdurmanu o pří- padech neposlušnosti, vyskytnuvších se u dvou praporů sudanských, bylo pět domorodých egypt- ských důstojníků propuštěno. Propuštění byli pak dopraveni do Kahýry jako zajatci.