ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 36dcdaa0-66f0-11dc-ba63-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 7
#1 alto_textblock #1
Zde utrpěli jame ztrátu největší. Modřicemi přibyla druhá úplně německá obec na tomto ostrově. Podobně klesly menšiny české: v Moravanech ze 179 na 84, v Čer- novicích ze 36 na 31, v Ivanovicích ze 12k9 na 11, v Přízřenicích z 11% na 10%, v Ko- márově (včetně s Mariacelou Malou a Petro- hradskou ulicí) ze 231.% na 23%; 39, minorita česká zachovala se v Jeršpicích Dolních. V po- sledním desetiletí (r. 1898) přibyla nová něme- eká obec na samých hranicích města Brna jmenem Kamenný Mlýn, jež byla vyloučena z české obce Žabovřesk. Kamenný Mlýn vyka- zuje pouze 69 Čechů. Přiznivější výsledky se vzrůstem českých menšin zname- náme pouze v Jeršpicích Horních, kdež vzrostli Čechové ze 79 na 10% a v Brně z 31% na 351%. V některých českých obcích, tomuto německému ostrovu blízkých, byly r. 1890 ně- mecké menšiny. Z těch vzrostla značně něme- cká menšina v Jundrově ze 39% na 139. Naproti tomu klesly menšiny ně- mecké: v Sokolnicích ze 31/2% na 21/29. v Bohonicích ze 49 na 39, v Židenicích z 5 1/29 na 3, v Jehnicích z 5 na 21/2%, v Žabo- vřeskách (s Vinohrádky) ze 6% na 0% (ovšem vyloučením německé obce Kamenný Mlýn),v Husovicích ze 121/29 na 49, v Hajanech z 89 na 0, v Králově Poli (s Ugartovem) z 199, na 71/2. Celkem znamenati jest značnější vzrůst (o) němectví v osadách méně lidnatých, v obcích lidnatějších patrný jest opět vzrůst Čechů. Po- těšitelným zvláště jeví se češtější ráz předměstí brněnských Králova Pole, Husovic, Židenic, ja- kož i vzrůst minority české v Brně, což oprav- ňuje k nejlepším nadějím. V Králově Poli s Ugartovem, v samém sousedství Brna, klesl počet Němců z 1317 na 767 osob; počet Če- ehů vzrostl z 5300 na 9271 osobu. K tomu třeba dodati, že Královo Pole mělo před 10 lety ještě většinu zastupitelstva němec- kou. Teprv roku 1894 proměněna správa v českou, ač první sbor, representovný německým kapitálem, dosud je německý. Jak měří se na Moravě Čechům a Němcům nejlépe viděti z toho, že 800 Němců královépolských má školu o 12 třídách a 9300 Čechů pouze o 25 třídách. Měří se tu Němcům, jakoby byly třetinou oby- vatelstva zatím jsou však pouze čtrnáctinou. Zvláštním ostrůvkem jazykovým jest. jiho- východně od Brna ležící osamělá německá obec Dvorská č. Maxov, obklopená územím úplně českým. Obec tato, před 10 lety zcela německá, vykazuje letos českou menšinu 49. Ačkoliv v osa- dách napřed uvedených minority naše, zvláště v Modřicích, na papíře klesly, doufejme, že v skutečnosti, nevzrostly-li, jistě se udržely, byly všnk násilně potlačeny. — To budiž nám pou- čením do budoucnosti.
#2 alto_textblock #2
byli dvorští lidé — a teď s úžasem shledal, ž generál se k němu nechce hlásit. Nicméně na energické zakročení Filonovo, jenž prohlásil, že si jde pro předmět, na němž císařovně velmi záleží, dovolil mu, aby v průvodu důstojníka vešel do komnat císařovniných. V pokoji císařovnině byli gardisté a občané, kteří prohlíželi poklady skvostů a drahocenností tu nahromaděných. Ne však, aby je loupili. Je známo, že revolucionáři nikdy nekradou. Tito povstalci, mezi nimiž byl jistý zlatník z ulice de la Paix, odhadovali ceny skvostů, zhotovili inventář a postarali se o jejich bezpečné uscho- vání. Činili se všichni zodpovědnými za bývalý majetek císařovny, jenž se stal majetkem ná-
#3 alto_textblock #3
roda.
#4 alto_textblock #4
Filon v tom zmatku a shonu vojáků občanů tvářil se, jakoby hledal cosi, při čemž obratně vyňal ze stolku kartičku, na níž byl napsán klíč k depeši a strčil ji do kapsy. Pak odkvapil z paláce a když byl v úplné jistotě, rozluštil depeši, kterou císař Napoleon III. oznamoval své ženě svůj pád, konec císař- ství, katastrofu »Nemohl jsem se dát zabíti uprostřed svých vojáků a proto jsem se musil dát za- jmouti, abych zachránil armádu.« Tuto historickou depeši odevzdal Filon císařovně v Anglii. Odebral se do dobrovol- ného vyhnanství. Dne 9. září v Hastingsu čtla císařovna v této depeši zvěsť zkázy dynastie, zničení všech její nadějí. Historická tato depeše nebyla otištěna oficiálním orgánu, nenalezá se ve státních archivech. Je to jeden z nejpamátnějších doku- mentů z vlády druhého císařství, který je v tukou císařovny Eugenie.
#5 alto_textblock #5
—0—.
#6 alto_textblock #6
Denní zprávy. — Tisková kancelář vládní je dnes pr plné práci. A s jakou chuti se namáhá a s ja- kou horlivostí ! Práce je dvojí: ta kterou vyko- nati musíme, třeba se sebe větším odporem ta, kterou konáme s pravou radostí a jež nám potěšením a zábavou. Takovou dnes mají šle- chetní pánové, již z Vídně korrigují ve smyslu vlády veřejné mínění. O jak nás Čechy podezřívají, jaknás zlehčujía nám spílají! A jak štvou proti tomu, jenž jim byl tak nenáviděný a na němž dávno již si žáhu schladiti přáli, přes to, že dnes ještě ministrem. Je ale znamenitě složena ta — vládní tisková kancelář. Sedí tam samý ně- mecký ži d. Je to od počátku až na tuto dobu výhradně departement židovsko-německý. B i takový již za »bürgerministeria« a když na- stoupil Hohenwart, neměl jiného k disposici. Mel ho pak Auersperg a Taaffe. A jak se vyslovil o svém »tiskovém bureau« hrabě Badeni, ani reprodukovati nechceme. A že pan Körber neučinil změny v kanceláři, rozumi se samo sebou. To jsou heroldové vládní, ti za vládu mluví v novinách. Toť se ví, že- všichni jsou v nejužších stycích s německo- ústaváckým a německo-národním tiskem, jenž se dozví o nejdůležitějších věcech hned za tepla. A co to znamená, představí si, kdo zná moc a bezohlednost tohoto tisku a jeho patronů ve všech vrstvách. Však také každý z chefů vládních, již se v Panské ulici vystřídali a kteří nebyli z německého tábora, si na- říkal, »že byl ve Vídni prodá n«. Zajímavo jest, že žádný z presidentů minister- ských, co se jich v Cislajtanii vystřídalo, neměl tolik odvahy, tiskovou kancelář vykliditi. Proč? Poněvadž by rázem tím byl si znepřátelil vlivu- plný tisk vídeňský — taková je spojitost mezi ním a tiskovou kanceláři. A přece se to státi musí, aby pokořující poměr přestal a chef ka- binetu nemusil se třásti před člověkem, jemuž nucen mnohdy svěřiti největší tajemství. — Výrok prof. Virchowa o Praze. Tajný rada, pruský professor Rudolf Virchow, proslavený hygienik a palaeontolog, fysiolog i politik, ve kterýchž všech vlastnostech nepožívá nesporného uznání svých vlastních krajanů, ne- dávno oslavil 80. své narozeniny za účastenství všeho učeného světa nejen německého. Proslulý německý učenec navštívil těchto dnů Prahu,a to rodinu svého zetě, professova německé uni- versity dra. Rabla, aby postál kmotrem svému vnoučeti, což jest zajisté událost velice utěšená i tklivá. Tajný rada Virchow navštívil včera Museum království českého, provázen svým zetěm a — zástupcem »Bohemie«, jehož před- stavení přijal rožtomilými slovy, takže tento byl účasten vyznamenání, že směl bráti podílu na pochůzce musejními místnostmi. Srdečně prý se uvítal Vivehow s prof. Fričem, svým dobrým známým, i dal si od něho ukazovati a vykládat nové vynálezy a sbírky musejní. Návštěva trvala půldruhé hodiny a musila býti pro shora naznačeného zástupce »Bohemie« velice nudnou neboť ten přišel patrně za účely zcela jinými a s nimi také hned potom vyrukoval. Zavedl totiž roz- mluvu na otázku, jaký dojem učinila Praha tentokráte na pana tajného radu. Jednalo se pa- trně o nějaký politický výrok, jejž by byl orgán kasina a Vereinu příslušným způsobem využitko- val, ale prof. Virchow vyhnul se léčce elegant- ním způsobem a pravil: Před třiceti léty byl bych vám odpověděl na tuto otázku zcela jinak než dnes, kdy už nejsem s to, všude se po- ohlednouti. Pro cizince, který sem často nepři- chází, je také velmi za těžko, aby se hned vy- znal v obvodu, politickými zápasy tak pohnutém. Dojem, jejž jsem přes to získal jest, že Praha mohutně na venek vzrostla. Tím povážlivěji na mne působí, že město v nejednom ohledu svou povinnost nesplnilo. Potom připomenul prý prof. Virchow svou přednášku, kterou měl v říjnu r. 1875 o čištění ulic — ve spolku »Concordia« i litoval, že nepřístojnosti, na něž tentokráte upozorňoval, dosud nejsou odstra- něny a že jím poskytnuté podněty z velké části zůstaly bez povšimnutí, že vůbec jen po- lovina zdravotnického díla v Praze byla vyko- nána. »Žasnu nad tím,« pravil prý prof. Vir- chow, »že město Praha se o příslušná zřížení dosud nepostarala. Z toho musím jí učiniti přímo výtku a to můžete Pražanům ode mne vyříditi.« Potom vychvaloval zdravotnická zři- zení Berlína, následkem jichž po léta není v Berlíné žádného tyfu. Teprve v poslední době objevily se některé případy, po jichž původu prý Virchow pátrá atd. Odstavec jeho přednášky zástupci »Bohemie« o Berlíně jako zdravotním
#7 alto_textblock #7
vzoru Praze byl velice obšírný, i máme za zbytečné uváděti jej pro to, že vůbec celý podklad tohoto srovnávání Berlina s Prahou jest vratký i uka- zuje k tomu, že prof. Virchow nejen o poli- tických obměnách zdejších, nýbrž ani o nej- jednodušší podstatě poměrů našich nemá nej- menšího zdání. Srovnávati Prahu a její zdravot- nictví s Berlínem, Prahu, tuto popelku mezi hlavními městy v říši, vyděděnou ze všech po- žitků státní pokladny, z níž obdržela jenom Víden víc millionů než Praha set, svědčí o ne- kompetenci pana professora Virchowa k podobné. kritice. Neboť kdyby znal celý systém, k tomu zavedený a provozovaný, aby Praha nemohla své úkoly řešiti, takové řeči by mluviti nemohl. Na výklad, s jakými mocnoštmi a silami musí Praha zápoliti, mohl se panu t. radovi ukázati jen zákon o berní úpravě připojení předměsti ku Praze, z něhož by seznal, že kdyby někdo chtěl vy. mysliti zákon, jímž se připojení toto zmařiti má, nic lepšího by nemohl sestaviti. Panu taj. radovi Virchowovi mohli páni z »Bohemie« předložiti jenom články venkovských listů ně- meckých, zvláště libereckých, v nichž na úvodním místě štve se co nejzuřivěji proti rozpočtu, z t příčiny hlavně, že se má dostati příštím rokem Praze millionu korun jakožto první položky ze 16 millionů státních peněz, určených pro Prahu na její velkoměstské úkoly. Snad by byl potorm pan prof. Virchow lépe orientován o věci, v ní přísluší mu úsudek jenom pokud se týče vědy, a tu přiznáváme, že neobmezený, a v níž není oprávněn udělovati důtky Praze, nýbrž Vídni ! — Obsazeni kanonikátů v Litoměřicích. Píše se nám z kruhů duchovenských: Jmeno- vání Rajm. Fuchsa, děkana v Lípě, kanovníkem v Litoměřicích, naplnilo veškero kněžstvo české části diécese litoměřické spravedlivým hněvem nad bezprávím, jaké se páše na národnosti. české. O půl léta dříve uprázdněný kanonikát než právě obsazený, po generálním vikáři. + Demlovi se neobsazuje »k vůli několika před- běžným otázkám, dosud nerozluštěným«. Jaké tyto otázky jsou, povídá P. Opitz ve svém varnsdorfském listu ze dne 20. t. m. takto: »Pan biskup litoměřický porušil rovnoprávnost, že udal jen kandidáty obojího jazyka mocné a nikoliv také Němce.« Tak diktuje P. Opitz 1 — Kdežto ve skutečnosti věc se má takto: Statut ke kanonikátu, o jehož obsazení rozhodnouti chce štváčský tento kněz, byl schvá- len biskupem Hillem dne 24. července 1838 a císařským rozhodnutím ze dne 27. října 1839 — a tento oběma nejvyššími autoritami schvá- lený statut výslovně žádá: Fundator requirit, ut eligendus non nisi de natione Bohemica (tedy národnosti české; Němci přece nejsou »na- tione Bohemi«), et natus in Bohemia sit . . . « — Zemřeli dva čeští kanovníci; dosud je v celé litoměřické konsistoři jediný kanovník Štěrba, vlastně Němec, který s obtíží jakž takž. může referovati česky. Tretina diécese a dobrá polovina duchovenstva diécese litoměřické je česká. Biskup prý nalehá, že rozený Ně- mec není národnosti české (na- tione bohemica), byt byl i in Bohe- mia natus (v Čechách naroze n). a 2. prý též poukazuje k tomu, že z něme- ckých kandidátů není nikdo řeči české schopen. Pochybujeme o této snaze biskupově — to se jen v zasvěcených kruzích vypráví — nebot není možno, aby se mohla opitzovským způ- sobem zakladatelova fundační llistina tímto způ- sobem překrucovati, kdyby biskup nechtěl? Či nejsou dosti jasna slova fundatorova: Vy- volený na místo kanovnické budiž rodem Čech? . — Z českých kandidátů má monsig. Dr. Th. Ph. Frant. Kordač, professor bohosloví a rektor semináře vyšší bohoslovecké i filosofické vzdě- lání, je patnáct let professorem a konsistorním radou, je nejen obojího jazyka zemského mocen, nýbrž ovládá“ všechny moderní ja- zyky. To vše však nevyváží ono veliké privile- gium kandidátů Opitzových, že jsou — — Němci. Představme si jen, co by se vše dělo, kdyby jeden z kandidátů Opitzových tutéž kva- lifikaci měl jako nynější kandidát český !? Směl by se jen někdo z českých kněží s ním opová- žit konkurovat? Je to stará, zhouževnatělá drzost německá, kterou chtějí až dodnes Němci uplatňovati. Němec ať je chefem (kanovníkem) a Čech jeho písařem (referentem). Je to Wol. fova theorie, přeložená do Opitzovy praxe v diécesi litoměřické? Který Čech má míti chut ke studiu bohosloveckému, k ideální snaze, k učení se jazyku německému, když vším tím nemá míti ani tolik ceny, co ignorant Němec ? Může si to dáti líbiti duchovenstvo české? Nebyla trpěli- vost jeho vyvážena volbou Frindovou právě v tom