#1
alto_textblock
#1
1901.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne II. července.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 189.
#4
alto_textblock
#4
Nz »Národní Listy«
ranní a odpolední
spříl. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Postou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
p
NAR
Nl
N
dpol vn a-
#7
alto_textblock
#7
Číslo v Praze za 2i
a na venkově za 3h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inzeráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Zemské sněmy.
Z Vídně, 11. července. Kampaň sněmů
zemských dokonává. Včera rozešly se ve
všem klidu sněmy moravský a ty-
rolský.
V onom ještě němečtí poslanci dokázali,
jaká jest jejich »smířlivost«, a zejmena jejich
hlavní mluvčí dr. Fuchs, také jeden ze
»smiřovatelů«, prozradil v polemice proti
povolení české reálky v Příboru, jakými ten-
dencemi prodchnuta německá menšina: za-
chovati dosavadní stav, t. j. do-
savadní nadvládu a převahu ně-
mecké menšiny v zemi, která
jest majoritou na zemském
sněmu pro veškerou budoucnost.
Tyrolský sněm byl odročen nikoli místo-
držitelem hr. Merweldtem, nýbrž zem-
ským hejtmanem Brandisem.
Zprávy, jež uveřejňují dnešní listy z In-
špruku, jsou sice poněkud opozděny, ale po-
učny přece potud, pokud podávají obrazo
nynějším stavu mezi stranami v příčině
autonomie pro Tridentsko.
Chance záležitosti této vyličují se sou-
hlasně jako prašpatné. Konstatuje se, že oba
němečtí smiřovatelé Crabmayr a Ka-
threin jsou takřka osamoceni. Německým
klerikálům dává se na srozuměnou, že by se
měli smířiti s administrativním rozdělením
Tyrolska, které není žádným nebezpečím pro
jednotu země. Takové rady udělují se z tá-
bora německo-liberálního. Pochybujeme však,
že dojdou poslechu v táboře konservativním
K odchodu Rusínů z haličského
sněmu.
Ze Lvova, 11. července. Oznamuje
se, že poslanec Barwiňski odhodlal se
k abstinenci, nalezaje se v tísni vzhledem
#10
alto_textblock
#10
k nastávajícím volbám. Ty by dopadly
k prospěchu radikálních stran rusínských,
jakž dokazuje to, že souhlasné adresy do
cházejí zvláště poslanců radikálních.
Demonstrace proti bosenské vo-
jenské kapele.
Ze Štyrského Hradce, 11. července
Včera se konalo první přelíčení před zem
ským soudem proti demonstrantům, kteří
nechtěli dopustiti, aby na výstavišti automo-
bilním hrála hudba bosenského pěš. pluku
Jeden medik odsouzen do vězení na
3 dni, jiný na 4 dni, jeden tech-
nik na 7 dní.
#11
alto_textblock
#11
Jmenování.
Z Vídně, 11. července. Adjunkt trest-
nice mužské v Mírově František Keller
jmenován byl kontrolorem věznice krajského
soudu olomouckého.
*
#14
alto_textblock
#14
Z Terstu, 11. července. Ve zdejších
politických kruzích způsobila velkou sensaci
tato pře: Paní Gibertiová podala žalobu
na svého strýce, říšského a zemského po-
slance Mauronera. Tento přiměl svoji
nezletilou neť, aby uzavřela s ním smlouvu
v příčině osobní renty, a vymohl, aby byla
prohlášena zletilou.
Smlouva tato byla prohlá-
šena soudem za neplatnou a Mau-
roner odsouzen zaplatiti 106.000K
své neteři.
#15
alto_textblock
#15
Z Paříže, 11. července. Obecní rada
pařížská usnesla se dáti zasaditi pamětn
desku na rodném domku nebožtíka presi-
denta Faurea, ve kterém byl otec jeho
soustružníkem, vyráběje zvláště fauteuily. Ma-
jitel domu odepřel však souhlas.
#16
alto_textblock
#16
Telegraflcké zprávy.
#17
alto_textblock
#17
Z Vídně, 11. července. (C.-B.) Ministr-
president jako správce ministerstva vnitra
schválil změnu stanov Akciové společ-
nosti železáren libšickýchv
Praze, usnesenou na valné hromadě akcio-
nářů ze dne 19. listopadu 1899.
Z Vídně, 11. července. (C.-B.) Úřadní
list publikuje sankcionovaný zákon v příčině
drah nižšího řádu, zajištěných v roce
1901.
Z Vídně, 11. července. (C.-B.) Ministr
spravedlnosti jmenoval správce mužské trest-
nice v Plzni Klementa Bernhauera
správcem a adjunkta mužské trestnice na
Mírově Františka Kellera kontrolorem
věznice u krajského soudu v Olomouci.
Ministr kultu a vyučování jmenoval
učitele na státní řemeslnické škole v Děčíně
Ludvíka Schmidta učitelem v IX. hod-
nostní třídě na státní průmyslové školev
Liberci.
#18
alto_textblock
#18
Z Varny, 10. července. (C.-B.) Velko-
kníže Alexandr Michajlovič pra:
vil při audienci bulharských ministrů, že
nepřišel dělati žádnou politiku a že se cítí
mezi Bulhary zcela jako doma.
Kníže Ferdinand poděkoval císař
ruskému telegraficky za návštěvu velkokní.
žete. Také ministerská rada vyslovila v tele
gramu, zaslaném ministrovi zahraničních zá-
ležitostí hr. Lamsdorffovi, díky za ná
vštěvu, jež svazek mezi Ruskem a Bulhar
skem ještě více utuží.
Z Paříže, 10. července. (C.-B.) Ná-
rodní komitét hornického sdružení usnesl se
vzhledem na usnesení londýnského horni-
ckého sjezdu oznámiti mezinárodnímu komi
tétu, aby se zabýval otázkou mezinárodní
všeobecné stávky hornické dnem
#19
alto_textblock
#19
FEUILLETON.
#20
alto_textblock
#20
ubytováni. Na den našeho příjezdu určen byl
večerní koncert a po něm měla býti přátelská
zábava. Do koncertu i do večírku zavítala do-
mácí společnost turnovská a po odbyté pro-
Z uměleckého života.
dukci rozproudila se animovaná zábava.
Život divadelních umělců a umělkyň oplývá
Já však za nedlouho jsem odešla, jsoue
druhdy zajímavými drobnými příběhy a přího-
unavena cestou i koncertem a oddala jsem se
dami, o nichž širší svět málo kdy čeho se do-
tichému odpočinku.
slýchá a to jenom omezeným ústním podáním
Byla jsem tak asi v prvém usnutí, když
aneb z memoirů čili pamětí žurnalistů nebo li-
zaslechla jsem jako ve snu jakési udání tónu
terátů, kteří s »divadelníky« důvérnější styky
dole pod okny a pak několika hlasy zpívanou
mívali. A přece bývají scény, jež v zákulisí se
Bendlovu píseň: »Růžinko má, dřímej.«
sbíhají, často zajímavější než výjevy, jež před
Vzchopila jsem se na loži; ale v tom již
očima diváků se vší umělostí a úmyslností se
otvírala moje dobrá hostitelka dvéře a pro-
provádějí. Každý umělec a každá umělkyně
strčivši jimi hlavu, volala: »Slečno, slečno
této kategorie má ve svých zkušenostech z ve-
zpívají vám dole dostaveníčko !«
řejného působení řadu pikantních episod, na
»Mám snad k nim promluvit?« otázala
kteréž se příležitostně a v dobré míře s chutí
jsem se plna rozpaků.
rozpomíná.
»Nikoli, ale hoďte jim tu kytici,« radila
Tak vypravovala mi ondy paní Petzol-
mi dobromyslně matrona.
dová-Sittova dva malé, interessantní pří-
Byla mi totiž podána při příjezdu na ná
běhy, jež se jí udály na počátku její umělecké
draží na uvítanou kytice.
dráhy.
»Máte pravdu,« přisvědčila jsem a bez
Pražský »Hlahol« uspořádal onoho roku
dlouhých okolků vzala jsem kytici i s vázou.
výlet do Turnova — zahájila umělkyně svoje
v níž kytice trčela, a běžela rychle k oknu
vypravování — a já byla jsem vyzvána, abych
Otevřela jsem je, aniž jsem kytici z vázy vyn-
jela s ním a spoluúčinkovala v koncertě, který
dala; pomyslila jsem sí totiž, že budu moc
v městě tom proveden býti měl.
kytici lépe dolů shodit, když ji z vázy vyhodím
Bylo to o svatodušních svátcích. Já slíbila
Nuže stalo se: kytice sice dobře dopadla, ale
jsem, že pojedu.
běda !
Měli jsme v programu navštíviti krásné
Moje hostitelka za mé nepřítomnosti nalila
okolí turnovské, Sedmihorky, Hrubou Skálu atd.,
do vázy vody a já zvěděla jsem o tom teprv,
ale pravím: jenom na programu, neboť bylo
když uslyšela jsem z dola, z ulice, osudné
už skoro pravidlem, že jakmile nešťastný »Hla-
šplouchnutí —-
hol« někam dorazil, musili účastníci výletu utí-
Na své ctitele, kteří mi dělali serenádu
kati pod střechy či deštníky, neboť mohutné
vychrstla jsem s kyticí asi litr už zavánějící
proudy vod padaly jim už na přivítanou se
zachmuřené výše a zarmoucení výletníci pohlí-
vody !
Nejvíce z té studené sprchy dostal Karel
želi beznadějně na zataženou šedou oblohu.
Bendl, který zrovna pod oknem stál; zahledla
Ano, tak bývalo vždy o výletech »Hlaholu«
jsem při světle svíček, jimiž si pěvci na noty
a výlet turnovský nebyl výjimkou — pršelo též.
svítili, jak udiveně se nahoru do okna podívali
Když jsme přijeli do Turnova, byli jsme
na nádraží uvítáni a pak v soukromých domech on i jeho soudruzi.
#21
alto_textblock
#21
Druhého dne dopoledne přišli mi někteří
pánové z »Hlaholu« udělati návštěvu; každý
měl zastrčenu v knoflíkové dirce květinu z mě
kytice, ale všichni se jaksi potutelně usmívali,
ale neřekli nic a já jsem o svojí včerejší pří-
hodě ovšem také se ani nezmínila.
Na zpáteční cestě do Prahy pravil mi
Bendl: »Což jste neměla, slečno, dosti na tom,
že jsme po hlaholsku zmokli, že jste nás ještě
z okna důkladně polila?«
Mé odpovědi se snadno domyslíte.
*
Druhá episodka, kterou mi slovutná uměl-
kyně vypravovala, jest neméně zajímava, pročež
ji zde také na veřejnost dávám.
Byla jsem pozvána — pravila umělkyně —
na pohostinské hry do Varšavy, asi na čtrnáct
dní. Měla jsem tam vystoupiti jako Valentina
v »Hugenottech«, jako Norma, jako Eleonora
v »Troubadouru«, jako Markétka ve »Faustu«,
jako Rozinka v »Lazebníku« atd.
Toho času byla jsem angažována u českého
Národního divadla v Praze; vymohla jsemsi
u tehdejší správy povolení a odjela jsem.
Po šesti sensačních večerech uspořádán
v můj prospěch v divadle koncert, při němž
účinkoval divadelní orkestr a já měla jsem zpí-
vati některé arie a úryvky z oper, jakož i české
národní písně.
Dříve než povolení ke koncertu došlo, mu-
sily být předloženy úřadům všechny texty arií
a písní.
Všecky schváleny až na píseň »Kde domov
můj?« Tuto zazpívati bylo mi pro její prý
»buřičský« text zapovězeno.
Když se o rozhodnutí úřadů dovědělo stu-
dentstvo varšavské, vyslalo ke mně deputaci
s prosbou, abych tu píseň mimo program »při-
dala«; já zdráhala jsem se, nechtíc míti s úřady
žádných opletaček, avš k na nalehavé prosby
svolila jsem konečně a slíbila, že ji jako pří-
davek zazpívám.