ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 363bbd50-71e0-11dc-a3b4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 15
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
29. července 1904. Císlo 208
#4 alto_textblock #4
porážkou. Boj u Okaharni jest nanejvýše Pyrr- hovým vítězstvím; naši ztratili v něm 20 ručnie modelu 1888 a 2000 nábojů. Ačkoliv padlo 100 Hererů, přece odešli z boje s kořisti tolik zbraní a nábojů«. A zmíněný již výtečný znatel poměrů v Africe, setník Schwabe, napsal »V žádné válce, která kdy v jihozápadní Africe byla vedena, nestál proti bílému vojsku tak vý borně vyzbrojený nepřítel.«
#5 alto_textblock #5
Světová výstava v St. Louls. V St. Louis, v červenci. (Pův. dopis »Národních Listů«.) Pohnutky, které k pořádání výstavy vedly. V dubnu roku 1803 Napoleon Bonaparte tehdy první konsul francouzské republiky, proda Tomáši Jeffersonovi, presidentu americké Unie za 15 millionů dollarů území Louisiana zvané. rozprostírající se na západě od řeky Missour v rozloze 1,000.000 čtverečních mil, které až do doby té patřilo Francii. Pohled na mapu stačí, abychom učinili si představu o obrovských rozměrech někdejší Louisiany, z které utvořily se pak tyto státy územi: Arkansas, Colorado, Wyoming, South Dakota, North Dakota, Jowa, Indian Territory. Minnesota, Kansas, Louisiana, Nebraska, Mon- tana, Missouri a Oklahoma. Stoletou památku koupě této Amerika leto oslavuje výstavou. O pořádání výstavy má zá- sluhu na předním místě »Missourská historická společnost«, která roku 1898 navrhla obyvatel- stvu města St. Louis, aby sté výroči zakoupen Louisiany bylo nějak oslaveno. Myšlenka tatc se ujala, Lga obchodníků, mající dalekosáhlý vliv, ihned postavila se v čelo hnutí, nadšen států a území, které z někdejšího území louisian- ského utvořeny byly, bylo vzbuzeno a národní zájem docílen. Usneseno pak na počest koupě té uspořádati svělovou výstavu, které dostalo se úřadního jména »Louisiana Purchase Expositione (Výstava koupě louisianské). Arci v době, kdy myšlenka na uspořádání výstavy vznikla, ne- myslilo se, že výstava bude tak velkolepou, jal dnes se jeví, mělo se provésti něco jenom v menších rozměrech. Vzpomíná-li však Amerika velkolepým způsobem stého výročí zakoupení Louisiany, má také proč. V pařížské »Revue des Deux Mondes« dobře praví Coubertin,že první konsul zbavil se Louisiany, poněvadž ne- znal jejího bohatství a jeji politické důle- žitosti. Jakmile tedy rozhodnuto bylo, že výstav konati se bude, upsali obyvatelé města Saint Louis 5 millionů, město samo věnovalo rovněž 5 millionů a polovinu parku Forest, kde vý- stava se nalezá. Kongres dal pět millionůa půjčil 4,600.000 dollarů, kterážto částka rov- něž za darovanou považovati se může, poně- vadž se čeká, že i tato výstava skončí schod- kem. Suma tato, celkem tedy 19,600.000 doll., vynaložena byla na úpravu výstaviště, na stavbu výstavních paláců a na předběžné ohlašování vý- stavy a zároveň z peněz těch hraženy byly vý- daje, spojené s agitací u cizích vlád a u domá- cích států amerických, aby výstavu obeslaly slušným způsobem. Vláda spolková na vlastn oddělení vynaložila 1,650.000 dollarů. Tentokrát poprvé osady Spojených států na výstavě měly býti zastoupeny a na oddělení ostrovů Filipin- ských vynaloženo bylo kolem millionu dollarů. Jedenapadesát států a území amerických vysta- vuje a z nich 43 mají své vlastní výstavní bu- dovy. Jednotlivé státy americké vynaložily na výstavu sumy od 40 tisíc doll. (stát Maine) do 1 mill. doll. (stát Miszouri, v němž se výstava koná), celkem 7,142.000 doll. Dosud na žádné světové výstavě nebylo tolik cizích států zastou- peno, jako na zdejší. Cizí vlády většinou skvěle výstavu obeslaly a všecky velké vlády, vyjmu ruskou, mají tu vlastní budovy. Cizí účastníei vydali na výstavu přes sedm millionů. Franci a Némecko stojí tu v popředí, neboť každá ze zemí těchto vydala na své zastoupení přos mi lion dollarů. Anglic, Čína a Japonsko po půl millionu a Mexiko povolilo skorem také tolik. Mimo šest nebo sedm millionů doll., které různí spekulanti vložili do svých podniků na výstavišti, americká města a státy a cizí vlády platí za svou účast na výstavě zdejší as 35 millionů, tedy více než dvakrát 15 millionů, které Jefřerson za celé území louisianské Napo- leonu zaplatil. Arci v číslici tu nejsou zahrnuty velké výlohy soukromých vystavovatelů. Pojistné na vystavené předměty páčí se na sto milliono dollarů.
#6 alto_textblock #6
Největší ze světových výstav dosud uspořádaných. Co do rozsáhlosti jest výstava v St. Louie největší z výstav dosud konaných, jak ve sta- rém tak i v novém světě: zaujímá 1240 akrů. Aby patrnější byl rozdil, uvedu jeden příklad. Výstava, uspořádaná ve Filadelfii na oslavu stoleté památky prohlášení americké neodvi- slosti, prostírala se jenom na 236 akrech ; obě pařížské výstavy roku 1889 a 1900 měly každá asi 336 akrů rozlohy; výstava v Chi- cagu, která konala se roku 1893 na oslavu čtyrstého výročí objevení Ameriky Krištofem Kolumbem, zabírala plochu 633 akrů. Výstavní paláce na výstavě kolumbické v Chicagu kryly plochu 260 akrů, v St. Louisu pokrývají plochu 310 akrů. Tak paláe zemědělství pokrývá plochu 23.4 akru, v Chieagu jen 9.2 akru, paláe elektřiny pokrývá plochu 9.1 akru, v Chieagu jen 5.5 akru, palác strojnietví pokrývá plochu 12.2 akru, v Chicagu jen 9.6 akru. Mám sice za to, že uvedení prostoru toho v číslících, nemá mnoho důležitosti, neboe sotva kdo si dovede učiniti správné ponětio tak ohromné rozloze, avšak myslím že i číslic tyto budou přece někoho zajímat. Při tak veliké rozsáhlosti výstaviště arci vyskytla se hned myšlenka ovládnouti snadno tento ohromný prostor pomocí náležitého sy- stému dopravního. Nejdůležitějším dopravním spojovacím prostředkem jest elektrická dráha »Intramural« zvaná, objímající jako pás skoro celé výstaviště linií osm mil dlouhou; dráhat má spojení se všemi důležitějšími a zajímavěj- šími místy na výstavišti. Na výstavě v Paříži roku 1889 měli podobnou dráhu, parní želez- nici, která byla spíše hračkou, než potřebou, při mnohem menší prostoře výstavní. Vše bylo také tak malé, vozy i parostroje, pouhá vý- stavní hračka, těšící se však velké pozornostia oblibě.
#7 alto_textblock #7
V čele výstavy stojí David R. Francis, president výstavní společnosti a W. H. Thomp- son, president Národní robchodní banky a po- kladník společnosti výstavní. Pan Francis zastával několik veřejných úřadů: byl starostou St Louisu, guvernérem státu Missouri a ministrem vnitra za presidenta Clevelanda. Pan Francia odebral se do Evropy, když tamější vlády ne- jevily velké nadšení pro chystanou výstavu, aby zájem jejich povzbudil. Cesta jeho měla úspěch dokonalý. Mužem, bez kterého by se byla výstava neuskutečnila, jest pan Thomson. Z počátku, když vše záviselo na uspisování v St. Louisu, peníze scházely se zvolna, takže zájem ocha- boval a výstavní komitéty pozbývaly mysli. Také již bylo navrženo, aby se od myšlenky výstavu uspořádati upustilo a místo ní aby se postavil pomník na památku koupě území Louisiany. Pan Thompson návrh ten prostě zamitl. Když bylo poukázáno na okolnost, že St. Loui žádných peněz již nedá a million do prvních pěti millionů ještě se nedostával, pan Thompson pravil, že o million ten se postará a postaral se. Přemýšlel několik dní a pak poslal si pro padesát předních občanů. Každému z nich řekl. že třeba aby každý z nich zaručil dalších 20 tisic. Vyzvaní učinili, jak si přál, million byl tím způsobem zajištěn a hnutí dostalo se nového vzpružení. Tedy jenom energii obou těchto mužů zvláště jest děkovati, nejen že výstava je tak velkolepou, ale že vůbec se uspořádala. Oba jsou dnes velmi populární, zvláště p. Francis. kterého mnozí by rádi viděli jako kandidáta na presidentství Spoj. států na demokratickém listku. Když již bylo jisto, že výstava bude rozsáhlejší, než jak z počátku se myslilo, naskytla se v St. Louis olázka, jak postarati se o ubytování hostí. Cizí kapitál netroufal si podniknouti stavbu po- třebných hotelů, obávaje se ztrát. Tu opět Liga obchodníků, která zvláště myšlenku pořádati vý- stavu od počátku podporovala, sebrala úpisy 1 million a postavila za peníze ty »Hotel Jeffer- sonův«. Timto důkazem důvěry v situaci dosa- ženo, čeho bylo potřebí. Hned také se stavbou četných hotelů se počalo a řečená Líga zase postarala se o upravení cen hotelových, takže návštěvník výstavy může zde dosti slušně žíe i když počítá s každým centem. Arci ceny jsou trochu větší, než za obyčejných poměrů, než v době výstavy ani jinak není. Kdo nemusí se ohlížeti na dollar, najde tu také pobyt dle přání svého. Nejlépe pro každého, kdo myslí na vý- stavu se podivat, pojistiti si předem nějaký hotel, nemá-li přátel v St. Louisu, u kterých by mohl zůstat. Správa výstavní má na výstavišti hotel »Inside Inn«, v němž se 2500 pokojů nalezá. Přes 500 pokojů má koupelny. V hotelu jsou lékárna, restaurace, holírna a různé stánky, kde hosté koupiti si mohou všelijaké drobnosti, jako límce, manžety, potřeby ke psaní atd. Otevření výstavy zpozdilo se o rok. Výstava otevřena býti měla již 30. dubna 1903. Podivuhodno jest, že Američané, kteří obyčejně stojí v popředí ostatních národů, jsou často pozadu s oslavou svých národních udá- lostí. Kolumbus objevil Ameriku v r. 1492 přece čtyřstoletá oslava, vrcholící v kolumbijské výstavě v Chicagu, konala se až v roce 1893. Louisana prodána byla v roce 1803 a Amerika pořádá vystavu na paměť události té až r. 1904. Světová výstava v St. Louis otevřena byla za příslušných obřadů 30. dubna. President Roosevelt v sídle svém ve Washingtonu stiskl elektrický knoflik, stroje na výstavišti uvedeny v činnost a tím oslava louisianské koupě zahá- jena. Totiž aby se věci rozumělo: Když na vý- stavišti obřady dospěly dle programu k místu, kde výstava se otevírá, zpraven o tom telegra- fieky president Roosevelt, který opět telegraficky odpověděl umluveným znamením. Vše již bylo připraveno tak, že v témž okamžiku, kdy zna- mení z Washingtonu došlo, stroje činnost svou zahájily. Toho dne návštěvníků platících bylo 125.754. Ohromnost světové výstavy v St. Louis jest prvním zjevem, který pozornost návštěvník budí, pak teprve přichází umělecké uspořádání a umístění jednotlivých částí celého obrazu. Vše, co výstava obsahuje, hodno je místa, práce a myšlenky, které podniku byly věnovány. Slavnostní síň (Festival Hal!) a kaskády dosud v télo zemi ničím nebyly překonány. Praví se, že Američané málo dbají na poesii a umění, jediný pohled na architektonické a řezbářské krásy výstavy, na zářící oblouky kaskád, kde každou minutu 90.000 gallonů vody do basinu padá, navždy rozptýlí tvrzení to. Všude dbalo se velmi zákonů krásy při kontrastu. Vršek údolí, čerstvá zeleň trávníku a pestré barvy květin, pozadí lesa, bílý nátěr budov, různé ba- revné odstíny vody a především skvělé osvětlení za noci, vše to dohromady sťastně vypočteno jest na nevylíčitelný effekt. Velkolepost výstavy této nelze ani náležitě slovy vylíčiti. Také kdo může výstavu spatřiti a příležilosti té nevyužitkuje, chybí. Jen jednou v životě lidském možno něco podobného viděti. Nic není tu z míry na této obdivuhodné vý- stavě, navzdor jejím obrovským rozměrům, vše se k celku dobře hodí, vše je tu na místě. Překvapující všestranná rozmanitost této velké exposice stačí ukojiti chuť i náklonnost ka- ždého. I největší omrzelec, největší požitkář, i člověk ke všemu co nejlhostejnější najde tu něco nového a zajímavého každý den. Výstava potrvá 7 měsíců, o měsíc déle, než u výstav dosud bylo zvykem. Otevřena byla 30. dubna a zavřena bude 1. prosince. Stalo se tak proto, že St. Louis má v říjnu listopadu velmi krásné počasí. Je to indianské léto středních států amerických. Boháči, majíeí letní sídla na severu a zimní na jihu, trávi tyto měsíce v okolí St. Louis. St. Louis má dosti příhodnou polohu pro světovou výstavu. Město jest téměř zeměpisným středem Spojených států, leží něco málo n západ mimo střed nejlidnatější části země jest uprostřed velkého zemědělského kraje, je- hož obyvatelstvo v poslední době těší se ne- obyčejnému blahobytu. Louisianská výstava nemá žádného selou« (hřebu), jak Francouzi říkají, předmětu totiž, který zvláště by poutal a něčím kromobyčejným byl. »Hřebem« na výstavě chicagské bylo Ferri- sovo kolo, výstava v Paříži roku 1889 měla Eiffelovu věž. Tato věž v Paříži dosud stojí
#8 alto_textblock #8
snad ještě dlouho bude pozůstatkem výstavy uspořádané na paměť stého výročí pádu Bastilly a co nejlepšího jest; podnik ten dosud dobře se vyplácel. Věž jest majetkem akciové společ- nosti, která vybírá vstupné na věž, kde také restaurace se nalezá. Dle kontraktu věž časem připadnouti má městu Paříži. Ferrisovo kolo v Chicagu už dávno neex- stuje, bylo prodáno do starého železa, několik let po výstavě, když přestalo poutat a nevyplá celo se. Na obvodu kola zavěšeny byly vozy. které, jak kolo se točilo, zdvihaly se a padaly Kdo chtěl a zaplatil, mohl si do vozu vsed nouti. Na zdejší výstavě také podobné kolo po- stavili. Ve Vídni stojí už řadu let v Prateru. Nechtěli nemravnou Midway, mají za to nevinný Pike. Poslední světové výstavy měly velkou při- tažlivost v Midway Plaisance. Louisianská vý- stava sice nemá Midway, tuto zvláštnost výstav dřivějších, ale má za to Pike. Midwray Plai- sance uvedena do špatné pověsti břišním tancem tureckých odalisek a mravy japonských gejšía mexických seňorit, poněvadž ale Midway vždy velmi táhla a výstava bez podobného podniku by se neobešla, vymyslil se Pike. Hlasatelé mravnosti, chtěli míti něco »nevinného« a tak na místě Midway máme Pike. Bude-li se v Ame- rice ještě někdy pořádali výstava, jistě že Midway bude skvíti se zase jiným jménem, americká pruderie tomu chce. Na Pike tak jako na Midway viděti je zá- stupce různých zemí a měst, jsou tu podivné budovy, podivná hudba a podivné kostymy dekorace nejpestřejších barev. Jsou tu celé ves- nice a osady a v nich zástupci skorem všech národů na světě a mnozí z obyvatelů těchto jsou divocí a nazl. Zajímavou podivanou posky- tují Ajnové, na celém těle chlupatí muži, ženy i děti, zbytkové praobyvatelů severního Japonska. na něž Japonci s opovržením pohlížejí. Zajíma- vými jsou také patagonští Indiáni obrovského vzrůstu. Možno tu spatřiti Japan, Činu, Irsko. Laponsko s Eskymáky, Patagonii, Polynesii, Asii s obyvately Cejlonu, Burmy a Persie; je tu Sevilla španělská i turecký Cařihrad. Slarou Vídeň, která na výstavě v Chicagu se nalezala, na zdejší výstavě nahražuje Jerusalem, nejvěr nější to domnělá napodobenina starého židov- ského města. Postavení Jerusalema stálo tř čtvrtě millionu doll. Je tu také generál Cronje se svými Boery a angliekými vojáky, kteří prot sobě stáli. Možno tu spatřiti potápěče, napodo- bení námořní bitvy, hašení hořícího stavení, galvestonskou povodeň a tyrolské Alpy, které stály tolik jako Jerusalem. Viděti tu možno orientálské kejkle a tance, i zápasy athletů, jsou tu divadla, bazary, kavárny a čajovny. Jet opravdu místo zábavy a oddechu. Mezinárodní a národní kongresy za světové výslavy. Jako za světových výstav v Chicagu v Paříži, koná se v St. Louis letos celá řada kongresů. Pro Ameriku ovšem největší důleži- tost měla Národní demokratická konvence, svo- laná do St. Louis na den 6. července k pro- hlášení kandidáta na úřad presidenta Spojených Hned po demokratieké konvenci, co se ná- rodní důležitosti týče, přichází konvence Ná- rodní společnosti výchovy, která dne 28. června se konala. Jednání konvence obíralo se národ- ním vychovávacím systémem. V květnu konal se již mezinárodní kongres žurnalistů a mezinárodní kongres dobrých cest. V září od 12.—17. zasedá mezinárodn kongres pro elektřinu a 2.—9. září mezinárodní kongres juristů. — V říjnu konají se tyto kon- gresy: inženýrství, protialkoholismu, nedělního klidu, výchovy hluchoněmých a jiné. Správa výstavy pozvala různé organisace, aby konaly svá zasedání na výstavišti. A také již tu ko- naly meetingy: Federace ženských klubů, Ná- rodní federace hudebních klubů, Federace oše- třovatelek, Národní kooperativní kongres. Ohlá- šeno také několik konvencí lékařských spolků, mezi nimiž Amerického kongresu pro potlačení souchotin. Celkem přes 300 konvenci koná se ve St. Louisu během roku, mnohé z nich pro vědu důležitosti nemalé. Kongres vědy a umění je tak velké důležitosti, že výstava věnovala 150 tisíc na výlohy spojené s pozváním účast- níků, světové pověsti požívajících. Mezi pozva- nými jsou: Lombroso z Turina, Harper z Chi caga, Picard z Paříže, Mendělev z Petrohradu
#9 alto_textblock #9
států.
#10 alto_textblock #10
a jiní.
#11 alto_textblock #11
Český den na výstavišti. Jako byl na výstavě v Chieagu, bude uspo řádán i zde český den na výstavišti dne6. srpna. Program, který arci dle okolnosti může býti změněn, jest tento: 1. Hudba. 2. Uvítán hostí předsedou českého dne p. J. F. Holmanem. 3. Smíšený sbor spojených česko-amerických pěvců (Chicagské ústřední pěvecké jednoty). 4. Řeč p. Boh. Šimka, professora při státn jowské universitě v Jown City. 5. Solo n piano mladistvé Milady Černých z Chicaga. 6. Hudba: Dvořákova skladba. 7. Machanovo trio. 8. Sólový přednes houslisty-virtuosa pana Mudrocha. 9. Zpěv. 10. Sólo malého houslisty Cherbuláka. 11. Zpěv operni pěvkyně pí. Mudro- chové. 12. Sólo houslistky- virtuosky sl. Heri tesovy. 13. Zpěv: Kde domov můj? Česko- V. A. americká hymna.
#12 alto_textblock #12
Denni zprávy. — Triumí německého umění v Čechách. Pražský malíř a krasopisec pan Josef Bindeles, žijící nyní ve Vídni, vynalezl — podle rubriky »Kunst und Literatur« zdejších německých listů — v oboru kresby a malířství docela nové způ- soby, dva dokonce, pro vykonávání řečených umění. Tyto návody ujmou prý se nejen u přátel umění, kteří nemaji pražádných před- běžných znalostí kresleni, jakož i u kreslířů zběhlých. Pomocí prvního z vyná- lezů páně Bindelesových bude prý lze každému i tomu, kdo nemá žádných předběžných vědo- mosti v kresbě, již po vyučování tří- až pěti- hodinném umožněno prováděti dosti těžké silně stínované tužkové kresby, také i akvare- lové a olejové obrazy, na papíře, plátně, dřevu, hedvábí a skle! Druhým způsobem, nazvaným »poloakvarel«, bude cvičený kreslíř při náčrtcích podle přírody moci zcela lehce nanášeti kontury a mohutné stíny, aniž by musil používati štětce, křídy, anebo při větších pérokresbách — péra
#13 alto_textblock #13
Vynálezce pan Bindeles, který po celé půlstoletí v oboru umění činným jest a mnoho uznání vyznamenání získal, vykonává ještě v 79. roce věku své umění pilně a činně jako v květu mládí. Všechna čest panu Bindelesovi, jemuž podařilo se u věku tak vysokém připojiti jmén své k jménům nesmrtelných německých mužů v této společné vlasti české. Vezme-li se t kolem, možno říci o statečném německém mistru. že vlastně jest prvním, opravdu nesmrtelným německým malířem v Čechách. Neboť co zna- menají proti němu pp. Krattner nebo Thiéle. ačkoli jich výkony v obojím druhu výtvar- ného umění, panem Bindelesem nyní skvěle reformovaného, nejsou jen tak »ohne«? Zvláště učitelské vymoženosti pana prof. Thiela musejí se nadobro sehovat před paedagogiekými vlastnostmi vynálezů páně Bindelesových. Poin- tilistickým, anebo už lépe boutonistickým návo- dem p. Thielovým dovede nadaný německý ji- noch po dvouletém studiu ovšem podati na př. velice věrojatný obraz pokročilé lues, jak bylo viděti na letošní výstavě Akademie. Ale co to znamená proti nejvýše pětihodinným kursům pana Bindelesa? Nota bene bez přípravky, nebot vynálezy tohoto mistra nevyžadují žádné znalost kresby; je-li, neškodí, ale není-li, žádné ne štěstí! Inu, nezbývá než pokořiti se v hlubo- kém respektu před německým uměním v Če- chách, kteréž od nuly, před dvěma léty v »Bo- hemii« konstatované, učinilo, dík p. Bindelesovi, takový oslňující pokrok. Při tom ovšem nelz ubrániti se jistým teskným předtuchám. Nen asi pochyby, že epochální objevy pana Binde- lesa budou prohlášeny za výhradnou národní državu Němců v Čechách .. . Stane-li se tak, potom adie Akademie a Galerie! Nám ubohým Čecháčkům nezbude pak nic jiného, leč k čtyřiceti dosavadním přidati ještě zbývajících šedesát procent nákupných peněz Moderní ga- lerie Němcům, kteří dík pětihodinným kursům pana Bindelesa budou moci ročně vyhotoviti neobmezeněkráte více mistrovských kusů pro moderní galerii než čeští packáři, takže nebude na příště nutno jako letos, aby německý odbor galerie nemohl vydati ani krejcaru! — Orgány kasina o zavraždění ruského mi- nistra vnitra Plchvea. Výbuch dynamitové pumy. kteráž včera před varšavským nádražím v Petro- hradě roztrhla povoz ruského ministra vnitra Věnceslava Konstantinoviče Plehvea a konec uči- nila životu ministrovu, rozléhá se celým světem — různohlasou ozvěnou. V Slovanstvu vzbud zpráva o novém a úspěšném atentátu na život jednoho z nejvyšších státníků ruských, dojem bolestný. Tesklivě pomýšleti budou všichni ná- rodové slovanští na matičku Rus, katastrofálním zločiny skličovanou v dobách, kdy synové její prolévají krev za věc kultury všeho bílého ple mene na nejzazším východě, s děsem vzpomínati na hluboké prorvy, jež v myslích ruského lidu způsobí nový strašný čin dynamitářů. Nepřátelé ruského obra, v zápas utkaného za celou Evropu jásati budou v duších svých nadlnovým neštěstím národa ruského a veřejně, ne-li schvalovati zločin padoucha-útočníka, přece jenom nebudou se tajiti svou škodolibostí nad jeho naplněním. Co v tom ohledu včera vykonal tisk pražského kasina, oba jeho orgány »Bohemia« a »Prager Tagblatt«, pře- konává však všechno očekávání. V rudém výšlehu z pumy petrohradské jeví se v nejbližším okoli našem, v samé Praze, žhavým záštím rozšklebené a ztrhané tváře německo-židovských hlasatelů. sténajících perversní rozkoší zadostučinění nad krví prolitou na dlažbě před varšavským nádra žím v Petrohradě. »Není divu, píše »Bohemia«, když z takových poměrů vznikají násilné skutky, kteréž nekonečnou řadou v carské říši stále se vrací ... i jestiť, jak řečeno, pochopitelno, že záští proti tomuto muži zrodilo na konec krvavý čin, v němž spatřuje šílenství společnosti zoufalců a zmámených vyko- nání rozsudku, vyneseného právem sebe- obrany... Nelze se tím spokojiti, odsoudíme-li tyto hrdiny revolverů a pum, neboť nutno také uvažovati o příčinách těchto nestvůrností a takové uvažování musí vésti k úsudku: »Není žádných divů, že se něco takového stalo, i celé břímě viny nespadá na nešťastníky, kteří sahají ke vražedné zbrani.« Kdežto list synů Bohumila Háze nesňa přece ještě všechny uzdy svému obratně zakry tému nadšení nad strašně násilnou smrtí kme nem jeho abonentů nejnenáviděnějšího ruského státníka, »Prager Tagblatt« neví kam štěstím nasycené msty a zcela nestydatě přiznáváse k šílené společnosti, o níž »Bohemia« dí, že nespatřuje v zavraždění Plehvea zločin, nýbrž vý- kon rozsudku. Píšeť takto: »Vzhledem k poměrům na Rusi, vyvolá vají zprávy, jako je dnešní, sotva předsta vu vraždy. Spíše připomínáme si mrazení, jakéž vy- volává rozsudek fémy, a byť bychom i museli od- suzovati a proti trestu smrti se ohražovati, p řece jenom nesmýšlíme jinak, žetu nebyla spáchána žádná vražda, nýbrž jenom poprava vykonána.s Bostie »u Reitknechtů« jak vidět je nasy- cena a olizuje mlsně své energicky kreslené chřípí. Co nejdříve uslyšíme nepochybněo vrchnorabínských bymnách díkůvzdání Jehovovi v »badhause« pohřebního bratrstva. —— Schůze voličů v Nových Strakonicích a Katovicích. Na neděli dne 24. července t. r. svolal zemský poslanec dp. Frant. Blaho ve voličské schůze do místnosti »U bilého vlka« Nových Strakonicích a do místnosti hostince p. Varause v Katovicích pro okres Strakonice. Po 10. hod. uvítal starosta města Nových Strakonic pan Jedlička voliče, kteří následkem velikého parna nebyli četně zastou- peni. Pan Jedlička zvolen byl za předsedu schůze a oznámil, že promluví pan zemský poslaneo dp. Frant. Blahovec »O posledním zasedán sněmu král. českého a o časových politických hospodářských otázkách«. — Pan poslanec nej prve objasnil zamýšlený program pracovní a vy líčil pak záminky a vzník německé obstrukce, která nepřipustila ani jednání o navržené pomoc zemské pro krajiny krupobitím stížené. Ve vý- kladu politickém dovodil závislost všech veřej ných záležitostí, také hospodářských, na situae politické, odsoudil hlásanou tu a tam stavovskou politiku, označil jakožto nejbližší cíl politiky české, aby co možná všechny politické strany české ke společnému postupu se srazily, na říšské radě pak, aby získána byla účinná podpora spřátele- ných nám stran a národů proti nepřátelskému nám systému a dal voličstvu na uváženou výrok německého poslance: »My Němci potřebujeme jenom vyčkat, až vy Mladočeši budete rozdrcen mezi kameny potirajíeích vás nových stran, s va- šími nástupci, kteří v různých skupinách zastá
#14 alto_textblock #14
vati budou zájmy různých stavů, budeme brny hotovi! Jasný výklad podal na to řečník o ně- kterých důležitých otázkách politických a ho- spodářských, zvláště o nuceném pojišťování, o zemských i státních financích atd. Po řeči po- slancově, která souhlasem provázena byla, př- hlásil se ke slovu známý Frantál ze Strakonic, kterému, ač není voličem, dovolil pan předseda promluviti. Mluvčí tento prohlásil, že nenšleží k žádné straně a útočil známým už způsobem na svobodomyslnou stranu českou i poslanc našeho, ale jenom planými frázemi. Poslanee dp. Fr. Blahovec odpověděl rázně na výtky. učiněné naší straně, uvedl, jaké věci na říšské radě vymoženy byly, ačkoli čeští poslanci v tuhé opposici jsou a také obstrukci prováděti musili, zejmena: zrušení mýt, odepisování daně pozem- kové, řada lokálních dráh, subvence 16 millioná Praze, česká technika na Moravě, české opavské gymnasium a jiné ještě a přece neslyšíme, nek samé žaloby a stížnosti. Dnes nectí se už vy- konaná práce a dobré poctivé úsilí, teď působl jenom nadávání a štvaní. Politická nevyspělost jest naším největším nepřítelem a škůdcem. Před- seda p. Jedlička poděkoval pak panu po- slanei za podaný výklad, vyslovil mu za město Nové Strakonice díky za dosavadní činnost projevil důvěru celému klubu. Ve schůzi bylo přítomno mnoho sociálních demokratů ze Stra- konie, kteří chovali se slušně a klidně vy- slechli řeč p. poslance. Odpoledne ve 3 hod. promluvil p. poslanec v Katovicích v schůzi voličské a to velmi četně navštívené, V této zvolen za předsedu p. starosta Vara us Předseda udělil slovo p. poslanci, který promlu- vil podobně jako v Nových Strakonicích za úpl ného souhlasu shromážděných, načež byla j ed nomyslně schválena tato resoluce: »Mr voličové, shromáždění dne 24. čer- vence 1904, vyslechnuvše zprávu zemského poslance dp. Frant. Bla- hovce, souhlasíme úplně s progra- mem strany svobodomyslné a žá- dáme, aby požadavky oprávněné jak stavu rolnického, taki ostat ních stavů důrazně hájeny byly- Proti systému vlády Körbrovy rozhodně prote- stujeme. Žádáme důrazně, aby z em- ský výbor království českého c nejdříve svolal anketu, v níž by s jednalo o pozemštění pojišťování dle návrhu sněmovní komise pro úpravu po- jišťování. Rozhodně protestujeme, aby dobytčí pasy obecními úřady vydávané byly dani podrobeny. Návrhy p. poslance našeho uzná- váme za účelné a projevujeme mu úplnou důvěru.« — Presidium městské rady pražské bis- kupu Strosgmayerovi. Starosta měst pražsk ých pan dr. Srb zaslal ďakovskému biskupu J.J. Strossmayerovi telegram tohoto znění: »Vaše Excellence! Jménem presidiální rady král. hlav. města Prahy pronáším přání, aby Nejvyšší dopřál Vaší Excellenci z nynější kruté rány co nejdřive se zotaviti a nám našeho čestného měšťana zároveň ozdobu všeho Slovanstva ještě mnohá léta zachovati.« Biskup Strossmayer za tenl projev poděkoval telegraficky: »Nejsrdečnějšt díky za přátelskou vzpomínku. Chvála bohu, je mi lépe. Poroučím se i na dále v lásku a mo- dlitby slavného zastupitelstva a Zlaté Praze přeji všeho nejlepšího. Strosamayer.«
#15 alto_textblock #15
— Osobní. Pan inženýr Josef Fürst ze Zásmuk podrobil se druhé státní zkoušce ze strojního inže- nýrství na české technice a uznán byl způsobilým. — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. K. S vo- boda, městský lékař na Smíchově, mešká o 1.—28. srpna mimo Prahu. — Úmrtí. V Praze zemřela včera ve věku 38 le paní Karla Doležalová roz. Benešova z Var- šavy. Pohřbena bude v sobotu 30. t. m. o 4. hod odpol. z nemocnice u Alžbětinek na hřbitov olšanský. — V Dáblicích zemřela dne 27. t. m. ve věku 34 let paní Marie Rosenkrancová roz. Štorova, choť statkáře. Pohřeb konati se bude v sobotu dne 30. t. m. o 11. hod. dopol. v Dáblicích na místní hřbitov. — Pohřeb p. Leopolda Köppla, kupce na Král. Vinohradech koná se dnes v pátek o 1/24. hod. odpol. z obřadní síně pražského israel, hřbitova v Strašnicích. — Vojenský věstník. Arcikníže Otto na vlastnl žádost ze zdravotních ohledů zproštěn velitelství jezde- cké divise vídeňské s výhradou opětného vřadění de vojska. G.-m. Arnošť Polen, velitel 17. jízdní bri- gady, jmenován jeho nástupcem. G.-m. šl. Kami Obermayer- Marnach, velitel 4. pěch. brigady. dán na svou žádost do pense, propůjčena mu čestne hodnost podmaršálka a rytířský kříž Leopoldova řádu G. m. Mikuláš Cena, velitel 3. pěch. brigady a g-m Emanuel Müller-Eck. velitel 52. pěch, brigady zeměbranecké, dáni na své žádosti do pense a vyslo- vena jim nejvyšší spokojenost. — Z obchodní a živnostenské komory v Praze Za příčinou úmrtí pana Františka Sebora, čiena a býv dlouholetého presidenta komory dostalo se pražsk obchodní a živnostenské komoře četných projevů sou- strasti. Písemně soustrast projevili dosud: ministerský předseda dr. Körber, ministři Call a Hartel, admirá svob. pán Spaun, guvernér banky ryt. Biliňski, sta- rosta král. hlav. města Prahy dr. Srl a starosta města Karlína Ronz, c. k. česká universita, c. k. německ technika, ředitelství pošt a telegrafů, c. k. okresníf- nanční ředitelství, c. k. úřad pro vyměřování po- platků, veškeré obchodní a živnostenské komory těto polovice říše, pražská bursa pro zboží a cenné papíry. pražská plodinová bursa, ředitelství Zemské banky král. českého, c. k. priv. česká banka „Union“, Živne- stenská banka, pražská Úvěrní banka, Jednota ch chodních gremií v král. českém a přečetní jednotlivei — Sokolská slavnost v Lomu u Duchcova byl za příčinou vypuknuvší stávky hornické na neurčit odložena. — Z c. k. vořejné a nfiiversilní knilovny. V mě- síci srpnu zůstane knihovna pro obecenstvo úplná zavřena. — Z městské veřejné knilovny a čítárny v Ne- slich. Od 1. června do 15. července t. r. v 17 půjčov- ních dnech četlo 77 stálých čtenářů celkem 400 svaz- ků knih a to: 215 svazků belletrie domácí a slovansk v překladech, 116 svazků belletrie cizí v překladec a 19 svazků belletrie různé. Čitárnu navšlívily 10 osoby. Jako dárcové přispěli pp. Ant. Šimr 2 kniham . Vojtěch Mann 8 knihami a Alois Fabera 2 knihami. Knihovna a čítárna je od 15. července do 31. srpna t. r. uzavřena za účelem revise a znovuzařazení knih. jelikož správě její svěřeny nejen knihy „jako majelek města“, nýbrž i knihy 6 soukromníků a 7 míslnie spolků. — Vzděláňí dívek k samostatné výživě umožňu pozoruhodným způsobem dvoulelá dívčí obchod. škol Ústavu hraběte Pöttinka v Olomouci Škola končí letos první pětiletí svého trvání, a vysllá čtvrtě absolventky do praxe. Dosavadní absolvenlky dosáhly vesměs slušného umístění v záložnách, mlé- kárnách, na poště, v různých kancelářích úvěrnuích, obchodních a průmyslových, v redakcích, knihkupe- ctvích. knihtiskárnách atd. Kdo přeješ si podrobněs informace o škole té, dopiš ředitelství zminěného ústavu o prospekt školy té, který léž obsahuje seznam všech dosavadních absolventek a jak jsou umístěny. — Z kanceláře slavnosti řemeslnicko-živnost. v Praze. Dnes v pátek o půl sedmé hod. večer koná se schůze odboru damského, v níž projednány budou disposice pro umístění bulletu, bazaru a tomboly