#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 184. ze dne 6. července 1901.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Jízda o život. Pasážeři vlaku, jenž o 5.
hodině ranní vyjel z Horního Ammergau do Murnau
unikli těchto dnů toliko duchapřítomností a energ
strojvedoucího velkému nebezpečí. Mezi stanicem
Kohlgrub a Grafenaschau, kde trať má největší spád
uvolnily se následkem povolení brzdy tři těžké va-
gony nákladního vlaku a řítily se po příkrém svahu
za osobním vlakem. Bylo patrno, že na příkrém svahu
jest srážka nezbytna a pasažeři chtěli se už zachrá-
niti skokem s vagonů, avšak statečný vůdce vlaku
pustil plnou páru a nyní počala šílená jízda o život.
V ztřeštěném tempu hnal se vlak ku předu, maje
utržené nákladní vagony neustále v patách. Š rych-
lostí stále rostoucí, mezi hroznou alternativou, bud
vyšinouti se při této prudké jízdě anebo dát se do-
honit nákladními vagony a v obou případech dát s
rozdrtit. Nikdo neodvážil se dýchat; nebezpečí bylo
stále bližší. Utěk byl vždy divočejší; šlo tu o vteřinu.
Vlak projížděl závratnou rychlostí mimo zastávky.
takže se železniční hráz otřásala, vagony se kolísaly
a houpaly, že se pasažerům zdálo, že se každé chvíle
musí překotit. V tom dojel vlak ke Grafenaschau,
kde počíná stoupání. Ještě jediné rozjetí, parostroj
strhl vlak na stoupající trať, řítící se vagony, nema
jíce dosti setrvačnosti, nemohly vzhůru a zůstaly vě-
zet. Tak vyvázli cestující s pouhým leknutím. Stroj-
vedoucí urazil trať mezi stanicemi Kohlgrub a Gra-
fenaschau, kde jízda podle předpisu trvá půl hodiny.
za pět minut.
= Podivná peněžní zásilka. Z Bukurešti s
oznamuje: Onehdy večer nalezl listonoš Jordan při
třídění novin a ukázek zboží z velké skříně na do-
pisy na hlavní poště pomačkané noviny s adresou
jakémus Rothschildovi v Turnu Magurelli, na němž
byly přilepeny známky za dva lei padesát bani. Po-
něvadž zásilka byla listonoši nápadna, odevzdalji
úřadníku, službu konajícímu, jenž rozbaliv noviny.
nalezl v nich tři balíky po deseti tisícovkách. Na
balíkách bylo toliko razítko firmy »Marmoroš Blank«.
Pan Blank povolán druhého dne ráno na poštua
udal, že den před tím vskutku vyplatil jakémus
Angličanu 30.000 lei (franků). Angličan prohlásil na
poště, že odevzdal noviny s adresou: »Rothshild,
Turn Magurelli«, obsahující 30.000 lei sklepníku
v hotelu, aby je odevzdal na poště. Peníze vráceny
Angličanu na záruku pana Blanka a odpoledne na-
bídl výstřední Angličan hstonoši a úřadníku, kteří
balík nalezli, zpropitné po 60 lei, jež však nepřijali.
= Hazen S. Pingree, bývalý guvernér státu
Michiganu, zemřel těchto dnů v Londýně. Smrt jeho
byla lehká a klidná. H. S. Pingree narodil se r. 1840.
Jeho děd zúčastnil se války o neodvislost, jeho ote
války v roce 1812. On sám od svého mládí prodělal
krutou školu života. Později súčastnil se občanské
války, již prodělal od počátku až do konce. V roce
1865 usadil se v Detroit, Mich., kde později zřídil si
vlastní továrnu na obuv. V roce 1889 zvolen byl za
mayora a v této hodnosti dobyl si velké popularity
svým bojem proti bohatým korporacím. V roce 1896
zvolen byl guvernérem a to velkou většinou republi
kánskou. Nějakou dobu klonil se Pingree k zásadám
W. J. Bryana, dvojnásobného demokratického kandí-
dáta pro úřad presidentský. — Plukovník Sutton
z Detroitu, který se právě zdržuje v Novém Yorku,
vyslovil se o plánech zemřelého býv. guvernéra Pin-
#4
alto_textblock
#4
gree :
#5
alto_textblock
#5
»Provázel jsem býv. guvernera na jeho po-
slední cestě po Evropě a Africe a mohu říci, že jeho
návštěva tamtéž měla pouze ten účel, aby provedl
tři velkolepé plány v zájmu státu Michigan. Bývalý
guvernér nepomýšlel na nic jiného, nežli vyvolati
hromadné stěhování Burů do Michiganu; angličtí pře-
dáci v jižní Africe, s kterými o této záležitosti jednal,
s jeho plánem zcela souhlasili, avšak dalšímu jednání
s presidentem Krügrem zabránila smrt býv. guver-
néra. Dále měl v úmyslu zavésti nový systém při
obdělávání polností; tento systém se v Egyptě vý-
tečně osvědčuje a k tomu cíli vydal se Pingree do
Egypta. Jeho návštěva v Černém lese platila výhradně
jeho zamilovanému plánu, ve příčině zalesňování jedné
části Michiganu. A i tento plán smrtí bývalého gu-
vernéra zanikne.«
= Pěkná kázeň. O měšťanské gardě belgické,
jejíž nekázeň v poslední době vyvolala povážlivé
vzpoury, oznamuje se z Brusselu následující pěkný
kousek: Jakýsi gardista setkal se na procházce se
svým poručíkem, jenž jej byl při posledním cvičení
nechal běžet klusem. Ihned počal se posmívati uni-
formě svého představeného, jeho nohám do X a
jeho červenému nosu. Při disciplinárním řízení
tvrdil obhájce obviněného, že půhon jest proti právu,
poněvadž výstup onen neudál se při cvíčení, nýbrž
mimo službu. Zástupce obžaloby na to odpověděl, že
měšťanský gardista jest všude a vždy povinen své-
mu představenému úctou a poslušností. — »V tomto
případě,« vpadl mu rychle do řeči obhájce, »vyzývám
vás, abyste mi neodmlouval.« — »Proč to?« tázal
se státní zástupce udiven. — »Proto, pane poručíku,«
odpověděl advokát, »že jako setník měšťanské gardy
jsem váš představený.« — Rozumí se, že obviněný
vyvázl bez trestu.
= Záhadný případ žhářství. Z Bukurešti
se oznamuje: Když hlídač velkého parního mlýna
bratří Violatů v Braile, jenž teprve přede dvěma lety
postaven byl nákladem 4 millionů lei, onehdy v noci
konal obvyklou svoji obchůzku, nalezl ve třetím
patře šestipatrové obrovské budovy čtyři velké ba-
lony benzinu po 50 kilogramech. Podlaha s rozlitým
benzinem, roztroušené sirky a doutnák dokazovaly
nade všecku pochybnost, že tu jde o zločinný pokus.
Zavedeným vyšetřováním zjištěno, že žháři, vypla-
šení hlídačem, vplížili se tunelem, vedoucím od pří-
stavu ke mlýnu a sloužícím ku přivážení a odvážení
zboží. Hlídač přístavu, konající službu blíže vchodu
tunelu, udal, že oné noci zadržel čtyři plavce, kteří
však udali, že jsou zřízenci mlýna a že tam mají
dopraviti balony benzinu pro stroje, načež je vpustil
do tunelu. Obchodník, od něhož pocházely balony
benzinu, nalezené ve mlýně, poznal ve třech plav-
cích, na něž bylo nalehavé podezření spoluviny.
kupce benzinu. Plavci vyznali se také vyšetřujícímu
soudci, že dopravili balony benzinu do mlýna za
účelem žhářství. Jakožto původce zločinu udali ma-
jitele mlýna Millasa, několikanásobného millionáře,
jenž se těší velké vážnosti a jenž jim prý slíbil,
zdaří-li se attentát, 5000 lei. Jakkoli překvapilo toto
obvinění velkoprůmyslníka, jenž jest v úzkých sty-
cích s osobami, požívajícími největšího vlivu ve
městě, bylo tak určité a proneseno tak souhlasně,
že musil býti na Millasa vydán zatýkací rozkaz.
Kromě toho zatčen byl hlídač přístavu pro pode-
zření ze spoluviny a dva další plavci, kteří se zú-
častnili pokusu žhářství. Dle všeho se zdá, že Millas
#6
alto_textblock
#6
3p0e
#7
alto_textblock
#7
dal provésti žhářský attentát z konkurenčního záští
proti bratřím Violatosům a kdyby se attentát byl
zdařil, byl by zničil nejen největší mlýnský závod
v Rumunsku, ale byl by ohrozil značně i okolní ulice
#8
alto_textblock
#8
Zemřelí v Praze.
Dne 1. července 1901. Michálek Jan,
obuvník, 63 roky, 108—I. Kunte Václav, syn pou-
zdraře, 2 hod., 991—I. Vantochová Emma, manželka
obchodního jednalele, 45 roků, 1745—II. Petrák Al.,
hostinský, 26 roků, 1859 II. Kreisingrová Františka,
dcera knihařského pomocníka, 10 měsíců, 78—IV.
Lindrová Aloisie, 22 roky, 333—II. Liebenova Marie,
soukromnice, 69 roků, 279—V. Hirnschalova Marie,
dcera malíře, 18 dní, 117—VI. Borůvková Marie,
dcera dělnice, 7 neděl, 26-VII. — Ve všeob. ne-
mocnici: Duhm Ferdinand, syn korrespondenta,
8 roků, Grill Jan, výměnkář, 70 roků. Jandečka Ja-
kub, nádenník, 50 roků. Rumpich František, kominník,
31 rok. — U milosrdných bratří: Polydor
Karel, kupec, 57 roků, Karbus František, bývalý říd.
učitel, 69 roků.
#9
alto_textblock
#9
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
V sobotu 6. července.
252. hra v předpl.
4. čtvrtka.
Na paměť Mistra Jana Husa. Husitská. Slavnostní
ouvertura pro velký orchestr. Složil. Ant. Dvořák.
Žižkova smrt.
Historická tragedie o sedmi obrazech. Napsal Joset
Jiří Kolár. Režisér: Josef Šmaha.
Po prvním a čtvrtém obraze přestávky.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
#10
alto_textblock
#10
Aréna na Smíchově.
V sobotu 6. července.
Začátek o 3/47. hod.
Po šestnácté:
Hotel,, u pěti strašidel“.
Fraška o 3 jednáních. Napsal Georges Feydeau
(autor »Dámy od Maxima«). Přeložila
Olga Nápravníkova.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka a Kapra
a Kotka na Smíchově.
16684
#11
alto_textblock
#11
Pištěkovo divadlo na Kral. Vinohradech.
sobotu 6. července
Začátek o 1/27. hod.
Na paměť desetileté divadelní činnosti pí. B. Srbkové-
Hozdorové.
16681
Muka ženy z lidu.
Činohra o 4 jednáních. Přeložil J. K. Tyl.
#12
alto_textblock
#12
Slunečníky
#13
alto_textblock
#13
a deštníky,
#14
alto_textblock
#14
největší výběr,
#15
alto_textblock
#15
— nejlevněj
#16
alto_textblock
#16
J. Novák, Praha
#17
alto_textblock
#17
Vodičkova alice „U Štajgrů“.
#18
alto_textblock
#18
— 112 —
#20
alto_textblock
#20
109
#21
alto_textblock
#21
dost pro pěstní zápas a útočníci i napadení mnohdy ani
neviděli, v koho vlastně bijí.
Gabbett vytrhl jednomu vojáku šavli, potřásl obrov-
skou hlavou svou a zavolal na »Čenichala«, aby jej násle-
doval, sám pak pádil vzhůru po schodech, odhodlán. vy-
dati se na pospas i střelbě.
»Čenichal« sleduje obra, vrhl se na nejbližšího vojáka
a pokusil se rovněž vyrvati mu šavlí. Silný chlap s tuhou,
vzpřímenou šíjí, udeřil vojáka se zaťatou pěstí přímo do
obličeje, takže tento zpola omráčen pustil šavli, ale vy-
táhnuv pistol, střelil svého útočníka přímo do hlavy.
Tento druhý výstřel byl to, jenž Morice Frera od-
lákal nadobro od Sary Purfoyovy.
Když mladý poručík přispěchal na palubu, poznal
již, že jiní byli se postarali lépe o bezpečnost lodi, nežli
on. Nebylo ale času k vysvětlováni, neboť když přistoupil
k otvoru, jímž dolů se scházelo, narazil na obra, jenž
spatřiv nenadálého tohoto odpůrce, hrozně zaklel a jej —
poněvadž byl mu přiliš blízkým, než aby jej ranou sra-
ziti mohl — schvátil mezi ruce své, aby s ním zápolil.
Oba upadli na zemi.
Stráž nahoře neodvážila se vystřeliti na obě těla, jež
spletena v jedno klubko válela se po palubě.
Po jeden okamžik visel život Frerův skutečně jen
na nitce velmi tenounké.
»Čenichal« potřísněn krví a mozkem nešťastného svého
soudruha, vstoupil již nohou na nejnižší stupeň schůdků,
když mu vyražena byla šavle pažbou z ruky a on stržen zpět.
Padnuv, viděl, jak »Krkavec« z davu trestancův,
kteří byli právě ještě se strážemi zápolili, vyskočila
#22
alto_textblock
#22
Klíč vstrčen v zámek a otočen v něm a nejstateč-
nější se strany opatrných, jenž byl již uvažoval, má-li vá-
žiti život svůj a v prvém okamžiku vyraziti v před, aby
stráž varoval, zadržel výstražný výkřik svůj, jejž měl již
na rtech, když viděl, jak »mužové činu« u dveří ustou-
pili poněkud zpět, aby byli pohotově a když pohlédl na
zježený vlas obrův a na jeho vyceněné zuby.
Jemmy Vetch, když železem pobité dubové dvéře se
otevřely, vzkřikl jen:
»Teď l«
A už také vyrazil z hrdla skřek jak divoký kanec,
je-li napaden, Gubbett skočil z vězení ven.
Rudé světlo, jež na okamžik vniklo dveřmi otevře-
nými do vězení, zacloněno bylo na ráz těly těch, jež ven pádili.
Celé vězení hrnulo se v před a nežli jen oči roz-
hlédnouti se mohly, bylo pět, deset, ano již dvacet nejzu-
řivějších venku.
Bylo tomu tak, jakoby moře, jež bije o hráz ka-
menhou, bylo náhle nalezlo otvor a jakoby voda řinula
se mocně ven.
Vášeň a bojechtivost působily nakažlivě.
Na opatrnost zapomněli všichni a i ti nejposlednější,
když viděli, že Jemmy Vetch vlnou lidských těl, jež tak
říkaje, rozrážela se o daleký nezřetelný břeh, jest do výše
zvednut, odpověděli na povzbuzující výkřik jeho tím, že
rozehnali se zuřivě v před.
Náhle bylo slyšeti zuřivý řev, jako řev dravce, jenž
cití, že jest lapen.
Proud uvázl ve dveřích a z venčí kam se byl ob
dostal, šlehl blesk, po němž hned ozvalo se hrozné sté-
nání a zrádná stráž, střelena smrtelně do prsou, skácela
se k zemi.
#23
alto_textblock
#23
Ztracen pro fivo
#24
alto_textblock
#24
28