#1
alto_textblock
#1
státním gymnasiu v Hradci Králové; skutečnému
učiteli státní reálky v Jičíně, dru. Jos. Chlu-
meckému místo na státní reálce v Žižkově.
professoru obec. gymnasia v Ústí n. Lab. dru.
Janu Halbichovi místo na státním gym-
nasiu v Chebu; skutečnému učiteli státní reálky
v Jičíně, Františku Hamtákovi místo na
státní reálce v Táboře, professoru státního
gymnasia v Hradci Králové Františkn Hoff-
mannovi místo na st. reálce v Ml. Boleslavi
professoru obecního gymnasia v Ústí n. L. Fer-
dinandu Holznerovi místo na státním gym
nasiu v Horním Hollabrunnu; professoru stát-
ního gymnasia ve Slaném, Václavu Jezdín-
skému místo na státním realném a vyšším
gymnasiu v Praze v Křemencové ulici, profes-
soru státního gymnasia v Domažlicích, Františku
Kaňkovi místo na státním realném a vyšším
gymnasiu v Praze v Křemencové ulici; profes-
soru státní reálky v Trutnově, Edvardu F. Kitt-
lovi místo na státní reálce v Litoměřicích;
hlavnímu učiteli na českém učitelském ústavě
v Praze, Františku Krátkému místo na české
státní reálce v Praze na Malé straně; pro-
fessoru státní reálky v Liberci
Václavu Krynerovi místo na první něme-
cké státní reálce v Praze, professora na státní
reálce s vyučovací řečí německou v Plzni Karla
Marka pro státní reálku ve čtvrtém okresu
ve Vídni; professora na státním gymnasiuv
Král. Hradci dra. Bohuslava Maška na státní
reálku v Žižkově, professora na státní reálce
v Král. Hradci Frant. Nusla na státní reálku
s českou vyučovací řečí v Karlíně; professoru
na státním gymnasiu v Hostinném Josefu P al-
movi udělil místo na státním gymnasiu s ně-
meckou vyučovací řečí na Král. Vinohra-
dech; professoru na městském gymnasiu
v Rokycanech Josefu Patočko vi
místo na státním gymnasiu v Čáslavi,
professoru na státní reálce v Lokti Rudolfu
Pretschovi z Lerchenhorstu místo
na státní reálce v Linci, professoru na státní
reálce v České Lípě Richardu Prero vskému
místo na druhé německé státní reálce v Praze;
professora na zemské reálce v Novém Městě
Františku Procházku pro státní reálnéa
vyšší gymnasium v Kolíně; professora na státním
gymnasiu ve Stříbře Karla Röhlinga pro
státní gymnasium s německou vyučovací řečí na
Král. Vinohradech; učiteli náboženství na státním
nižším gymnasiu v Třeboni Josefu Rybičkovi
uděleno uprázdněné místo učitele náboženství
na státním gymnasiu v Rychnově nad Kněžnou;
professoru na státní reálce v Jičíně dru.
Emilu Sekerkovi místo na státní reálce
v Táboře; učiteli na ústavu ke vzdělání učitel
v Soběslavi Janu Sládkovi místo na státní
reálce s vyučovacím jazykem českým v Praze na
Starém městě; professora na státním reálnéma
vyšším gymnasiu v Kolíně dra. Josefa Votrubu
pro státní gymnasium s českou vyučovací řečí
v Praze, v Truhlářské ulici; professoru něme-
ckého státn. gymn. na Smíchově Janu Wiesne-
rovi místo na státním gymnasiu v Prachati-
cích; professoru státního gymnasia ve Slaném
dru. Vojtěchu Zenkrovi místo na státní
reálce v Písku.
#2
alto_textblock
#2
Skutečnými učitely na státních
středních školách byli jmenováni provisorní
učitelé: Zdenko Baudnik ze státního
gymnasia v Linci pro státní gymnasium v Krum-
lově, dr. Alois Bernt ze státního gymnasia
v Krumlově pro státní gymnasium v Litoměřicích,
Vojtěch Fousek ze státní reálky v Písku pro
státní gymnasium ve Slaném, Josef Kolář ze
státní reálky v Pardubicích pro státní reálkuv
Jičíně, dr. Adolf Kostlivý ze státní reálky
v České Lípě pro první německé státní gym-
nasium v Brně, Jan Koza ze státní české
reálky v Praze na Novém městě pro státní
reálné a vyšší gymnasium v Klatovech, Josef
Lenoch ze státního gymnasia v Roudnici pro
státní gymnasium v Domažlicích, František
Nekvapil ze státního gymnasia v Mostě pro
sťátní gymnasium v Hostinném, František
Novotný ze stát. reálného a vyšš. gymn.
v Klatovech pro státní reálku v Písku, Alois
Pedoth ze stát. gymn. v Hostinném pro stát.
střední školu v Liberci, Pavel Roubik ze
státní reálky v Pardubicích pro stát. gymn. ve
Slaném, Josef Svědinek ze státní reálky če-
ské v Plzni pro stát. gymn. v Čáslavi, Frant.
Švec ze stát. gymn. v Pelhřimově pro státní
reálku v Jičíně, dr. Jindřich Thurne ze stát.
gymn. ve Stříbře pro tento ústav, Jan Tschin-
kel z druhého státního gymn. ve Št. Hradci
pro německé státní gymn. na Smíchově, Frant.
#3
alto_textblock
#3
Vitek ze státního gymn. v Písku pro tento
#4
alto_textblock
#4
ústav.
Dále jmenováni byli skutečnými uči-
teli suplenti: Bedřich Angel z reálky
Františka Josefa ve Vídni pro státní reálku ně-
meckou v Plzni, Emil Bayer ze státní reálky
české v Praze na Malé straně pro druhé české
státní gymnasium v Brně, Adolf Bouda z české
státní reálky v Praze na Starém městě pro
státní reálku na Kladně, Vojtěch Ent ze stát-
ního německého gymnasia na Smíchově pro
státní gymnasium ve Vídenavě, Ignác Gold-
bach ze státní reálky v Litoměřicích pro Go-
rici, Antonín Hudec ze státní reálky na Král.
Vinohradech pro státní reálku v Král. Hradci,
dr. Otto Jahn ze státní reálky v I. městském
okresu ve Vídni pro státní reálku v Trutnově,
Josef Jung, učitel na vyšší německé obchodní
škole v Plzni, pro státní gymnasium v Žatci,
Maximilian Křepinský z české státní
reálky v Praze na Starém městě pro státní
reálku v Jičíně, Josef Křivka ze státní
reálky v Mladé Boleslavi pro tento ústav,
František Lexa z české stát. reálky v Karlíně
pro státní gymn. v Král. Hradci, Jan Mareš
z české státní reálky v Karlíně pro státní reálku
v Král. Hradci, dr. Karel Myslbek ze státní
reálky v Písku pro tento ústav, Quido Nagy
ze státní reálky v Litoměřicích pro státní reálku
v Trutnově, dr. Edvard Nonnenmache
ze státní reálky v I. městském okresu ve Vídni
pro státní reálku v Plané, František Palata
ze stát. reáfného a vyššího gymnasia v Praze
v Křemencové ulici pro státní gymn. v Pro-
stějově, František Pavlíček ze státní reálky
v Žižkově pro státní reálku v Rakovníku, dr.
Jan Penzl z gymnasia Karla Ludvíka ve
Vídni pro státní gymnasium v Hostinném,
Robert Pieczonka ze státní reálky v XVIII.
okresu vídeňském pro stát. gymnasium v Lokti.
Antonín Pobeheim ze státní německé reálky
v Čes. Budějovicích pro státní reálku v Plané.
Oskar Wolfgramm ze stát. reálky německé
v Plzni pro tento ústav a Václav Zeman ze
stát. reálky v Jičíně pro tento ústav.
Provisorními učiteli na státních
středních školách supplenti: dr. Josef Ci-
hula na české státní reálce na Malé straně
pro státní reálku v Písku, Jan Kalista na
státní reálce v Pardubicích pro týž ústav, Jan
Kubíček na českém státním gymnasiu v Bu-
dějovicích pro reálné a vyšší gymnasium v Kla-
tovech, Josef Materna na státní reálcev
Písku pro státní gymnasium v Roudnici, Sta-
nislav Petr na české státní reálce v Praze na
Novém městě pro týž ústav, Josef Sakář ze
státní reálky v Mladé Boleslavi pro státní reálku
v Pardubicích, Jan Soukup ze státní reálky
na Král. Vinohradech pro českou státní reálku
v Plzni, Vojtěch Šmíd na české státní reálce
v Plzni pro týž ústav, František Špírek na
českém státním gymnasiu v Budějovicích pro
státní gymnasium v Písku, Jan Vrabec na
státním gymnasiu ve Slaném pro státní reálku
v Rakovníce, František Žemlička na něme-
ckém státním gymnasiu na Starém městě pro
týž ústav, Augustin Schw ar z, definitivní učitel
tělocviku na české reálce na Novém městěv
Praze, jako skutečný učitel na českém státním
gymnasiu v Plzni.
Ministr kultu a vyučování jme-
noval učiteli náboženství na státních střed-
ních školách: Václava Davídka, supplujícího
učitele náboženství na státní reálce v Mladé Bo-
leslavi, pro týž ústav, Františka Waltra, ka-
techetu na obecné a měšťanské škole ve Falk
nově, pro reálku v Plané, Josefa Zimmer-
manna, professora náboženství na zemské
reálce ve Svitavech, pro třetí německou státn
reálku v Praze.
#5
alto_textblock
#5
Z Vídně, 4. července.
(Tlfgrm. »Nár. Listů«.)
B. V markrabství moravském a
vévodství slezském.
Zadána uprázdněná místa uči
telská:
1. Professoru druhého českého státníh
gymnasia v Brně Jiřímu Jandovi místo na
prvním českém gymnasiu; professoru na če-
ském gymnasiu v Kroměříži Josefu Machov
místo na českém gymnasiu v Boskovicích; pro-
fessoru na českém gymnasiu v Uh. Hradišti
Janu Petráčkovi místo na druhém českém
gymnasiu v Brně ;
2. skutečnými učiteli jmeno-
váni učitelé provisorní: Rud. Neu-
höfer na českém gymnasiu v Olomouci pro
české gymnasium v Kroměříži; Eman. Web
#6
alto_textblock
#6
na českém gymnasiu v Olomouci pro státní
gymnasium v Přerově;
3. skutečnými učiteli jmeno-
váni supplenti: Emanuel Bayer na
státní reálce malostranské v Praze pro druhé
české gymnasium v Brně a Frant. Palata
na státním reálném a vyšším gymnasiu v Praze
v Křemencové ulici pro státní gymnasium v Pro-
stějově;
4. provisorními učiteli jmeno-
váni supplenti: František Fresl na
státním gymnasiu v Třebíči pro české gymna-
sium v Uh. Hradišti: Josef Novák na stát-
ním gymnasiu v Prostějově pro české státní
gymnasium v Olomouci; František Ráda na
českém státním gymnasiu v Kroměříži pro státní
české gymnasium v Olomouci.
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
#8
alto_textblock
#8
— Na vrchol naivní otázkou překva-
puje nás dnes ráno pražský list sociálně demo-
kratické strany. Táže se nás, v čem vlastně zá-
leží ten kulturní význam sokolských slavností
pro lid. Naše odpověd ať by vypadla sebe pře-
svědčivěji a jasněji, minula by se najisto cílem
u cynických myslí, u lidí, z nichž nitra »vy-
háčkovány« abychom tak řekli ony útroby,v
nichž sídlí národní uvědomění, pro jichž zrak
má paprsek z národního žáru sálající barvu
ultrafialovou. Potkali jsme v těchto dnech kol-
legu, jejž vytrvalá a úmorná činnost reportérská
po dávná a dlouhá léta provozovaná na zdraví,
nikoli však na mysli zlomila a který nucen od-
ložiti péro své po práci věru gigantické. »Pane,«
řekl mi tento zasloužilý žurnalistický veterán,
»já jsem viděl zakládat pražský »Sokol«, já
jsem byl toho svědkem, kdy to bylo pro těch
několik málo mužů odhodláním, aby se vystavili
posměchu německé Prahy pro svůj sokolský
kroj, a když jsem se včera díval z okna mu-
sejního po Václavském náměstí na průvod so-
kolský dolů a viděl jsem ty tisíce a tisíce So-
kolů, tu nebylo ve mně kapky krve a já« —
a náš muž nedopověděl, jeho oči se zamhlily,
nemocná jeho hruď se zachvěla a přes tvář
překulila se poctivá slza. Pánové za orgánem
sociální demokracie stojící nepochopí ovšem
hnutí těch citů, nepochopí, že jako jediná vůle za-
nesená o dnech sokolských výkvětem národa
do Prahy, vůle žíti národně a projevená
představiteli síly a chutě i schopnosti k tomuto
národnímu životu v počtu tak imposantními
zadostučinění z tohoto projevu zachvacující a
unášející všechen česko-slovanský národ — tot
onen kulturní význam Sokolstva v nejpovšech-
nějším jeho ocenění. Moře citů, jež v těchto
dnech veplulo do Prahy a odtud zase se do
svých přítoků vrátilo, jest pro celý národ osvě-
žující, obrozující lázeň, kteráž zůstává pez
účinku toliko na individuích, pokrytých nerozmo-
čitelnou škárou národní lhostejnosti. Že na vše-
sokolském sletu tom a na manifestacích s ním spo-
jených něco být musí, tomu asi nasvědčují nejen
ty vřele vítané návštěvy, nadšené, až náruživé
souhlasy, vášnivé projevy lásky našich slovan-
ských a francouzských přátel, nýbrž i doklady
bezmezné nenávisti a záští národního
socialně-demokratického. Opakujeme ještě
jednou: dobře zapamatujeme si, že ve chvíli, kdy.
německé listy, byť sebe větším záštím soptily,
neopovažovaly se vypustiti z úst nadávku
proti českému lidu, slavícímu v souhrnu do-
set tisíc jdoucím jeden z největších svých ná-
rodních svátků, byl to tisk sociáfně-
demokratický, který nadal Soko-
lům a českému lidu vstříc ji m
jásajícímu zbidačelých lump ů,
jako to učinil dr. Adler v dopise z Prahy
v »Arbeiterzeitung« uveřejněném z téhož šnad
péra, kteréž nám dnes odpovídá v pražském
orgáně sociálně-demokratickém. O skutečném
a nejen kulturním významu Sokolstva pro lid
český poučí pak orgán tento skromná otázka:
»Proč učinila sociální internacionála tak prudký
a rozmyšlený útok směřující k rozvratu sokol-
ské organisace, proč nahrnulo se do sokolských
jednot v určené k tomu chvíli tolik »soudruhů«
proč podniknuty tyto pokusy k rozbití jednot a
když zmařeny, proč učiněny stejné marně po-
kusy k založení vlastních sociálně-demokrati-
ckých jednot.« Že vzdor tomu všemu dostavilo
se na cvičiště letenské 6000 cvičících borců
naproti 3000 r. 1895, že takto podán důkaz,
že česká mládež ve zdraví přečkala všeho druhu
otravy beznárodními, čili jak říkají Němci »roz-
vážnými živly«, v českém národě podnikanými,
že národ k nevyrovnatelnému upokojení svému
takto poznal, že má dosti sil k vykonání svého