#1
alto_textblock
#1
Císař propůjčil sestře Žofi Heggli.
ové, představené kláštera sester sv Kříže
ve Stříbře a učitelce na tamější dívčí obecné
a měšťanské škole medaili Alžbětinu.
Z Vídně, 2. července. (C.-B.) Před-
seda ministerstva, jako správce ministerstva
vnitra, jmenoval učitele na státní řemeslnické
škole v Děčíně, Karla Wildta, inženýrem
ve státní stavební službě v Solnohradě.
Z Bernu, 1. července. (C.-B.) Přím
spojení železničnímezi Bernem
a Neuenburgem bylo dnes otevřeno.
Z Petrohradu, 1. července. (C.-B.)
Německá vojenská deputace opustila již Pe-
trohrad.
Z Paříže, 1. července. (C.-B.) Při po-
radě o dodatečném úvěru 80 millionů franků
na úhradu výloh výpravy čínské pro-
testoval socialistický poslanec Som ba
proti tomu, že byla válka zahájena bez svo-
lení parlamentu a vyslovil obavu, že v Číně
dojde k novým zápletkám. Dále vytýkal
missionářům přehmaty, jichž se dopustilia
líčil barbarské chování se evropských vojsk.
Ministr zahraničních záležitostí D el-
cassé prohlásil, že vláda francouzská válku
nezačala, nýbrž Čína vražděním cizinců.
Ministr námořnictví Lanessan pravil, že
vojsko se nedopustilo žádných ukrutností.
Staly-li se nějaké násilnosti, byly to jen oje-
dinělé případy. Vojáci bojovali prý sice sta-
tečně, ale nedopouštěli se ukrutností.
Poslanec Cochin táže se, co Francie
nyní v Číně učiní? Ministr zahraničních zá-
ležitostí Delcassé odpovídá: My zu-
staneme, jako ostatní moci, na
cestě k Pekinu. Posl. Sembat
žádá, aby provedeno bylo vyšetřování ve
příčině činů, jež se výpravnímu vojsku za
vinu kladou. Ministerský předseda W al-
deck - Rousseau odporuje tomuto
přání, ale Sembat na něm trvá. Poslanec
Viviani navrhuje snížení úvěru o 1000
franků na označení stanoviska, že Francie
missionářů na dále chrániti nebude. Mini-
sterský předseda Waldeck-Rousse au
odporuje tomuto návrhu a prohlašuje, že
vlada nesmí Francii oslabiti na místě, kteréž
jí zabezpečuje přednost. Vivianův návrh
zamítá se 425 hlasy proti 109 a Sembatova
žádost zamítá se 428 hlasy proti 107. Na
to přijímá se osnova 474 hlasy proti 71.
Schůze potom skončena.
Z Berlína, 1. července. (C.-B.) »Wol.
fova kancelář« oznamuje z Pekina ze dne
28. června: Cizí vyslancové schválili ve vče-
rejší schůzi osnovu provolání, kterýmž čínské
úřady obyvatelstvo upokojiti se snaží ohledně
odchodu cizích vojsk a návratu vojska čín-
ského.
Z Londýna, 1. července. (C. - B.)
V dolní sněmovně odpověděl na příslušný
dotaz ministr osad Chamberlain, že
vláda dosud neučinila rozhodnutí stran bu-
doucnosti dynamitového monopolu ani ve
příčině přesného stanovení výše daně z vý-
těžku ze zlatých dolů.
Z Londýna, 1. července. (C.-B.) Horní
sněmovna usnesla se, aby líčení proti earlu
of Russellovi pro dvojženství konalo
se dne 18. července.
#2
alto_textblock
#2
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 1. července. (C.-B.) Dle de-
peše lorda Kitchenera bylo ode dne 24.
června v bojích s oddíly anglického vojska
74 Burů zabito, 60 raněno a 160 zajato;
136 Burů se vzdalo. Dále bylo ukořistěno
15.800 patron a 304 vozy.
Z Kapského města, 1. července.
(C.-B.) »Cape Times« úznamují, že Fouché
vnikl do obvodů macelearského a eliotského.
kde je dosud mnoho koní, poněvadž v obvodech
těch neplatí válečné právo. Evropští farmáři
ozbrojili se nyní k obraně území toho.
#3
alto_textblock
#3
Francouzskočeské sbratření v Praze
zpečetěné
stává se tedy motivem, na který ozývají se ze
všech úhlů světa nejrůznější variace jako zna-
mení velikého dojmu, všestranně z Prahy vy
cházejícího.
Hned po prvních akkordech hymnu nad-
šené lásky, mezi národy francouzským a slovan-
ským vyměňovaného, přihlásila se také k slovu
záštiplnými zvuky ošklivá píseň závistného zášt
domácích i zahraničních nepřátel našich i Fran-
couzů samotných. Nebýti současně jízdy fran-
couzských automobilistů z Paříže do Berlína,
#4
alto_textblock
#4
při čemž došlo k oslavám francouzských hostí.
k ovacím, jichž se zúčastnili i členové pruské
vlády oficiálními řečmi, dopadalo by německé
štvaní proti Praze mnohem bezohledněji, ale
ohled na francouzské hosty, jež sami v Berlíně
přijímají, ukládá Němcům značně nepohodlnou
reservu.
Těžko spílati marseillce a provolávání »Vive
la France!«, když tytéž zvuky ozývají se sou-
časně i v Praze i — v Berlíně. Pražská »Bo-
hemia«, aby přes to vše mohla svému šlechet-
nému nitru uleviti a od sebe dáti přiměřenou
dávku zloby, s jakou vždy bývá pohotově, kdy-
koli je v Praze český a dokonce slovanský ná-
rodní svátek, uvolňuje si dnes v úvodním
článku »differencováním« obou návštěvných zá-
jezdů francouzských, do Prahy a do Berlína.
Návštěva francouzských automobilistů v Berlíně
jest prý vedena duchem příbuznosti kultur ně-
mecké a francouzské, duchem míru, i jest mož-
nou jedině v době, v níž řeč smířlivosti udává
ton. Strašidlo odvety, kteréž strašilo neustále
ve francouzských hlavách, prý v posledních le-
tech ponenáhlu vymizelo i bylo nejnověji p ře-
jeto kolesy automobilů, jež v počtu sta silni-
cemi německými ujížděly. Takto prý myšlenka
míru v Evropě nabyla půdy. Jinak tomu jest
v Praze.
To prý není myšlenka všeobecného míru
a není prý to její poselství, jež přivedlo francouz-
ské hosty do Prahy. Starosta pařížský, jenž vý-
pravy se zúčastnil, dodává prý jí oficiální po-
vahy — zdánlivě — jak »Bohemia« dí, nebo
na vlastní pěsť tváří se býti zástupcem celé
Francie, tak jako starosta pražský v německé
větě oslovení k císaři neprávem přivlastnil si
zastupitelství celých Čech. Ani celá Paříž ani
celá Francie nepřísahala prý na nacionalistický
program pařížského zastupitelstva i jedná prý
se o sbratření mezi Francouzy a Čechy, jehož
hrot namířen jest proti nenáviděnému Němectvu.
Kam všechny ty »obrněné fráse«, pronešenév
Praze francouzsky, česky a v jazycích slovan-
ských, metány, lze prý snadno uhodnouti, být
prý ani Němectvo nebylo označeno způsobem
nedvojsmyslným jako terč těchto výstřelů. Na
štěstí však se osudové národů nerozhodují při
sokolských slavnostech . ..
Tážeme se po tomto zkoumání obou fran-
couzských návštěv, pražské i berlínské, o které
že míní hlasatel pražských Němců, že jest upřím-
nějším projevem galské duše a srdce francouz-
ského? Kdo je oprávněnějším mluvčím skutečných
citů francouzských, zda representanti automobi-
listického klubu pařížského, přijíždějící do Ber-
tína na vehiklech z Rothschildových továren,
nenáviděných v Paříži již z doby, kdy jeden
z prvních automobilů dovážel Emila Zolu k jeho
drevfusovskému procesu, či deputace městské
rady pařížské se starostou v čele a družinou
předních žurnalistů a politiků, hovořících k nám
plamenným slovem, jehož pouhý zvuk, vzno
a spád svědčí, že jest při něm celé srdce
mluvčích !?
Jest možno, aby se nebyla v myslích oněch
Francouzů, kteří na rychloletých svých strojích
přejížděli rýnské mosty, v témž okamžiku vyno-
řila krvavě rudá vzpomínka na neštěstí, způso-
bené národu francouzskému národem německým
Jest možno, aby krvavý fantom, který od té
chvíle provázel hosty francouzské, nebyl při nich
stál v Berlíně, když pruský ministr obchodu
k nim promlouval o společných obchodních zá-
jmech obou zemí?
Marné veškeré lásky snažení, jízda, ze
které si Francouzi přivezou náplasť na svou ránu
z Berlína, bude zcela jinak vypadat . ..
Dovozují-li pak listy německé z pražských
projevů v těchto dnech důsledek, že všechno
smiřování s Čechy, objímajícími se s francouz-
skými »Deutschfeindy« (»Grazer Tagblatt«) jest
nicotné a vítají-li s povděkem, že vláda upu-
stila od svých pokusů sblížení mezi Čechy
Němci, jest možno dovozovati, že projevy ber-
línské jsou důkazem přátelství mezi francouz-
ským národem a Němci? »Dresdener Nachrich-
ten« posmívají se berlínským událostem jakožto
hře neupřímné a bez přetvářky přiznávají, že
nikoliv do Berlína, ale do Prahy vedly Fran-
couze upřímné sympathie.
Zatím co »Bohemia« dovozuje, že se
v Berlíně upevňuje evropský mír — list drá-
žďanský sleduje z pražských slavných dnů zá-
věrky, které jsou tragickým odhalením celé dě-
jinné bídy, položené mezi Francií a Německem.
»Dresdener Nachrichten« neostýchají se odhaliti
německou duši v její nahotě, uvažujíť o případu
střetnuti se obou alliančních skupin evropských
#5
alto_textblock
#5
a o možnostech chovánt se Čechů v takových
dobách způsobem a slovy, jež z příčin tiskových
nelze u nás opakovati. To jest skutečné a ne-
zhladitelné mínění německé, kteréž nedá se
přejeti žádnými sty automobilů, byť by se pod
ně vrhali Němci jako indičtí fanatikové pod
vůz bohyně lásky ..
Také dnešní liberecká »Deutsche Volks-
zeitung« přičiňuje nelíčenou poznámku ve svém
úvodníku (»Slavnosti sbratření«) k berlínským
slavnostem, řkouc: »Nechť jest i přáním mno-
hých, aby válečná sekera mezi Francií a Ně-
meckem konečně byla zahrabána, přece nesmíme
býti tak naivními, abychom se domnívali, že
francouzská závodní jízda svým pustým, obchod
a životy lidské ohrožujícím uháněním může
přivoditi politické důsledky a úplně udusiti od-
vetné myšlenky francouzského národa . . . Hlu-
boko v duši každého Francouze odpočívá my-
šlenka odvety
#6
alto_textblock
#6
Denní zprávy.
— Déroulěde. Místopředseda »Ligy pa-
triotů«, chefredaktor žurnalu »Le Drapeau« p.
G alli a ředitel žurnálů »La Patrie« a »La
Presse«, pan Emil Massard, vylíčili
své dojmy pražské v nadšeném telegramu,
který zaslali svému příteli, velikému vlastenci
francouzskému Paul Déroulědo vi,
žijícímu ve vyhnanství v San Sebastianu.
Tribun a básník francouzského lidu vlaste-
neckého, Déroulěde odpověděl touto de-
peší, včera v noci došlou: »Děkuji, že jste
Francouze, žijícího mimo vlasť, připojili ke
svým radostem vlasteneckým. Moje srdcea
má myšlenka letí k Vám, aby s Vámi zdravily
velkomyslný národ český a jeho statečné So-
koly, jejichž vroucí a věrné sympatie pro mou
vlast znám již dlouho. Na zdar! Na zdarl
Pavel Déroulde, president »Ligy pa-
triotů«, S. Sebastien.
— Deputace municipální rady paříž-
ské uctila památku zesnulých předních
mužů českych. Dnes po 9. hod. dop. delegace pa-
řížské municipální rady v čele s p. Daussetem
položila věnec k pomníkům Jungmanna, Karla IV.
a na pamětní desku Fr. Palackého. Věnce
z drahocenných květin zhotovil květinářský velko-
závod p. Dittrichův na Ferdinandově třídě. K po-
mníku Karla IV. na Křižovnickém náměstí po-
ložili francouzšti hosté věnec z červených růží
a lilií. Na červeno-bílých stuhách nalezá se nápis
zlatými písmenami »Au pěre de la patrie
Charles IV., roi de Bohéme. La delégation de la
ville de Paris.« Na desku historiografa Fr. Pa-
lackého pověšen palmový a vavřínový věnec
s kyticí červených a bílých růží. Na červeno-
bílých stuhách zlatými písmenami proveden je
nápis »Au grand historien du Royaume de Bo-
héme Frangois Palacký. La delégation de l
ville de Paris.« Na úpatí pomníku Josefa Jung-
manna na Jungmannově náměstí položena ky-
tice z palem a vavřínu s kyticí konvalinek. Na
trikoloře nalezá se věnování »A Joseph Jung-
mann, grand patriote Tchěque. La delégation
de la ville de Paris.« — Také gymnasté fran-
couzští uctili památku Fügnera a Tyrše tím,
že k obelisku nad jejich hrobem na Olšanském
hřbitově položili věnec s kyticí červeno-bílou a
na stuhách s nápisem »Hommage aux Fon-
dateurs du Sokol Tyrš et Fügner. La delégation
des gymnastes Fran gais. Prague 2. Julliet
1901.«
— Německý tisk, jenž v prvních oka-
mžicích byl velikolepostí sokolských dnů poně-
kud zaražen, již rozvazuje: doma i za hrani-
cemi. Tenor všech těch láskyplných, vlídných
hlasů je, že všechno to rusko-francouzsko-polsko-
české nadšení nemá jiného podkladu, než ne-
zkrotnou zášť proti Němcům. Přátelé naší se
mýlí. Slovanští národové nejsou stvořeni pro
nenávist a zášť a o Francouzích dá se to říci
nejméně. Právě v povahách těchto národů, kteří
přirozeným postupem věcí se sbližují, není živlů
tvrdých, urputných a zlých, z nichž by mohla
živiti se zášť a nenávist. O lásce nelze tu ovšem
také mluviti, poněvadž líčiti tu naproti Němcům,
bylo by se strany všech právě jmenovaných ná-
rodů nepravdou a pokrytectvím. Měl-li by ale
kdo o příčině nevlídného poměru téměř všech
národů evropských k Němcům přemýšleti,
jsou to Němci sami v první řadě. Oni sami
jsou to, kteří kují na článcích řetězu, jenž
všechny ostatní národy pojí ve svazek proti
nim. Tak se věci mají. A domnívají-li se
Němci, že vyjíždkou automobilistů francouzských
do Berlína změnila se francouzská nenávist
oproti Němcům v úctu k nim, je to naivnost,
která jedině tomu nasvědčuje, jakou Němci fran-