ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 35d2e960-71e0-11dc-82a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 13
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LINTY
#3 alto_textblock #3
26. července 1904. Císlo 205
#4 alto_textblock #4
zákopníci Branderovi vpadli Tibeťanům do zad, bylo silně obsazeno. Dne 18. t. m. vyslal generál Maedonald dvě setniny ghurků po obou stranách údolí na výšiny, by nepřitele obešly, kdežto prapor an- glických královských střelců postupoval údolím, by napadl zmíněnou zeď. Jakmile Tibeťané po- stupující anglické vojsko zahlédli, zahájili se zdi na ně prudkou palbu. Angličtí střelci se před ní ukryli a vyčkávali účinku útoku obou setnin nepřitele obcházejících. Úkol těchto byl obtížný. protože setniny musily slézti téměř kolmé 300 metrů vysoké stěny. K 9. hodině oznámeno, že údolí jest již volné a že Tibeťané odtáhli. Zdá se, že po po- čáteční střelbě neprodleně počali ustupovati, čímž Augličanům práci ovšem usnadnili. Jizdní anglická pěchota jala se je pronásledovati a do- spěla až k Nagarise, od průsmyku 18 kilometrů vzdálenému, jež bylo silně obsazeno. Po stra- nách průsmyku střileno však na vystupujíeí ghurky ojediněle dále, nač odpovídalo dělostře- lectvo šrapnely. Po 11. hodině dopolední do- stíhli ghurkové po příkrých svazích temene po- hoří. Měli jednoho mrtvého a dva zraněné, je- diné to anglické oběti zmíněného dne. Pathané vyklidili pak další ještě vyšší strmé pohoří, kam se čásť Tibeťanů uchylila a jež prehla pře nimi po ledovci. Prvá čásť pochodu Angličanů na Lhassu provedena tudíž snadněji, nežli se očekávalo zdá se ostatně, že Tibeťané ztratili veškeru od- vahu, postaviti se vatříc dokonalým smrtonos- ným zbraním anglickým. V průsmyku karolském zabiti byli dle sdělení zajatců čtyři vůdci Tibe- ťanů, a sice dva ze Lhassy a dva z Chamy, ze které očekávají v Nagartse příchod posily 1300 mážů. Zajatci sdělili dále, že na řece Brama- putře jsou dvě velké lodě, na kterých převáží se po 100 osobách. Jest ovšem pochybno, že je tam Tibeťané Angličanům nechají neporušené.
#5 alto_textblock #5
Denni zprávy.
#6 alto_textblock #6
— Sociálně-demokralický orgán vyhrožuje násilím! Terror, provozovaný soerálně demokra- tickým vedením proti mistrům obuvnického spo- lečenstva, dostoupil o včerejší protestní schůzi delegátů nemocenské pokladny »u Pštrosů« vrcholu. Násilné seény, které se tu odehrály rány, jimiž magistrátni komisař pan Vlk ob- myšlen, když po rozpuštění schůze míslnost chtěl opustiti, svědči zcela nepochybně o ideálně šlechetném ovzduší, z něhož rodí se nezištná ochrana pojištěného obuvnického dělnietva proti »krádežím« a »zpronevěrám« mistrů. Ústřední orgán sociálně demokratický do svého referátu o schůzi nepojal hnusně odporně výjevy násil ností. Kritický okamžik, kdy komisaři p. Vikov nastaveny do cesty židle a kdy byl tlučen přes ruce, chtěje si odchod proklestili, ústřední orgán úplně zamlčuje, pomáhaje si obratem: ». . . jen rozvaze soudruhů lze děkovati, že nedošlo k nejhoršímu«. Nebýti tedy rozvahy soudruhů, nenáležel by magistrátní komisař snad dnes už k živým. Či, co myslí »strašidelný« soudruh referent svým »nejhorším«? Takovými argu menty se dobrá věc nehájí. Praví-li pak denník roeiálně-demokratický ve svém včerejším čisle. že sdělnietvo bude se brániti proti »nezákoni- tostem a násilí« také jinými prostředky, než jakých dosud užívalo«, pravil-li účetní Johanis na schůzi »u labutě«, že budou »prostředky tyto jakýmikoliv, třeba i ulicí«, pak ovšem te- mito vyhrůžkami kompromituje tisk i řečníe sociálně demokratičtí svou už předem ztracenou záležitost co nejdokonaleji. Je-li usnesení hro- mady mistrů o nemocenské pokladně protizákon- ným, nedělali soudruzi a jejich tisk dobře, když se vzdali své pósy obhájeů zákona a pustě na- dávají a vybrožují jinými jakýmikoli prostředky Takhle shořela jim ta nerozborná půda zákona pod nohama! Že se vyhrůžek sociálně demokra- tických štváčů nikdo neleká, dokládati zbytečno.
#7 alto_textblock #7
ven a ku plavbě na Vltavé přizpůsoben byl. Z měsíc na to ležel »Stanislaus« na karlinském břehu rozložen a v plné reparatuře. Za dalšt tři měsíce rozhlásilo se, že je rekonstrukce par- níku hotova a dne 16. června šel »Stanislause skutečně přes jez, ale bez parního stroje ; by! vyvlečen na přístaviště v Podskalí a dychtivému obecenstvu oznámeno, že se bude konati za ně- kolik dní komisionální ohledání parníku, že je »Stanislaus« docela předělán, že má na palubě restauraci a že jeho excellence pan místodržitel blahosklonně dovolil, aby se parník napříště po něm jmenoval »Merséry«. Dne 21. června se- šla se skutečně na přístavišti »velká komise«a novokřtěnec »Mecséry« nadějně vyplul. Za 13 minut byl v Chuchli, ačkoli se nejelo plnou pa- rou. Dále nebylo možno plouti pro nízký stav vody (parník byl zařízen na 18 paleů ponoru) a po několikaminutové přestávce zahájena tedy plavba zpáteční. Zkouška »dopadla dobře«a dnem 25. července měla býti zahájena pravidelná plavba. Ale zatím oznámeno dne 24./7. nevinami plakáty, že je zahajovací plavba z technických příčin odročena na den 28. července a že par ník vypluje od novoměstského břehu u Doub kovy cihelny. Označeného dne ráno stál »Me- eséry« skutečně v plném lesku a s přiměřenou vlajkovou dekorací u přístavišlě a před 10. ho- dinou sešlo se na jeho palubě asi sto a dvacet pozvaných hostů. Udeřením 10. hodiny se vy- plulo, vojenská hudba zahrála císařskou hymnu a za čtvrt hodiny stanul »Mecséry« u přísta- viště v Podole. Tam uvítán byl deputacemiz okoli a hudbou ostrostřeleckého sboru. Ostro- střelecká kapela zahrála slavnostní tuš s císař- skou hymnou a pak hrály obě kapely pochod Radeckého. Vůdeové doputací vstoupili na pa- lubu a tam podávána pak za veselé hudby skvělá snídaně s šampaňským. Jakožto zástupce místodržitelův odpověděl na obligátní císařský přípitek místopresident pražského místodržitelství hrabě Forgach přáním, aby paroplavba na ho- řejší Vltavé zdárně se ujala a obyvatelstvu Prahy i jejího okolí hojně požitku i užitku přinášela. Na to ukončena tabule a o 12. hodině odrazil »Mecséry«, opét za hlaholu trub a kotlů, od břehu smérem k Chuchli. Lid na břehu shro- máždéný volal radostně: »Vivat! Vivat !«a hudba na palubě tušem odpovídala. Parník plul statečně, ale nedoplul daleko: pro nedostatek vody v řece — prý — musil obrátit a zahájil plavbu zpáteční, ale uvázl v písku a trvalo přes dvě hodiny, než byl vyproštěn. Slavnostní hosté dali se tím časem ku Praze dopraviti na člu-
#8 alto_textblock #8
— Zemská výstava v Brně nebude. O chy- stané německé výstavě v Brně, jejíž přípravy zavdaly podnět k výstavním úvahám také v tá- boře českém, vyslovil se brněnský »Tageshots v ten smysl, že nejedná se o nějakou zemskou výstavu, ba ani o výstavu domácích výrobků průmyslových a živnostenských. Těch prý ne- třeba vystavovati, ježto je každý na Moravě zná, ale Němcům jedná se v první řadě o výstavu cizího průmyslu. Tak má býti — žádá »Tagesbote« — německá výstava v Brně po- suzována. Jinými slovy — resignace morav- ských Němců na zemskou representaci, již ne- jsou schopní ani počtem, ani významem a nyní už ani troufalosti. Za to by neměla zhynouti myšlenka zemské české výstavy moravské v Pře- rově, jakožto velice vydatného protikladu k brněn- skému podniku, zdravého v každé příčině, ze jmena pak jako působivý regulativ slabých duší českých, kteréž by propadly německému svodu výstavnímu v Brně i co do účastenství i co do návštěvy- — Národní kolek, který vydán byl právě Národní radou za příčinou sjednocení sbírek ve prospěch národních účelů, lze již nyní obdržeti v úřadovně Národní rady, v Praze—II., v Jung mannově třídě, v Měšťanské besedě v II. patře, Klub národní strany svobodomyslné. Kolky jsou prozatím 2-, 4-, 6-, 8-, 10. a 20hal. a lze jieh užívati pro soukromou potřebu jako vignet neb lepiti je vedle známek poštovních, dále na různé účty a sice do 20 K 2h., do 40 K 4h. atd., až do 200 K a přes 20hal. Dále budou se kolkovati veškeré vstupenky do zábav, členské legitimace atd. Podrobné poučení vyjde co nejdříve a bude také uveřejněno denními listy. Bližší sdělí se ochotně v úřadovně Národní rady.
#9 alto_textblock #9
— Osobní. Místodržitelský koncipista JUDr. F Balej jmenován byl okresním komisarem a kon ceptní praktikant dr. Jindřich Kaufmann místo- držitelským koncipistou. — Pan inženýr Jindřich Křivánek, ředitel hospodářské školy v Jindři- chově Hradci, stal se oprávněným kuiturním techni- kem a geometrem se sídlem v Jindřichové Hradci. — Jubileum. Na Král. Vinohradech slavil v so- botu dne 23. t. m. jubileum své 25leté činnosti Joseí Albert, městský strážník, muž u svých pledstave- ných i u obecenstva velice vážený a oblíbený. Do služeb města vstoupil 1. července roku 1879 a vzor- ným konáním svých povinnosti závodil čestně po boku svých kollegů. Za příčinou jeho jubilea konala se v sobotu na radnici tichá slavnost, kde byl jubi- lant v průvodu pana dra. Steinera do praesidia k panu starostovi uveden. Pan starosta Josef Víšek u přítomnosti obou náměstků pp. Alcisa Burešea M. Bílka oslovil jubilanta řečí, v níž ocenil dlouho- letou jeho činnost a odevzdal mu čestný dar. — Česká lékařka. Píše se nám: Pod uvedeným záhlavím čtli jsme v »Národních Listech« ze dne 19 t. m. ve zprávě o promoci slč. MUDr. Elišky Vozá- bovy, že slečně doktorce náleží v úspěších studij- ních prvé místo mezi dosud u nás promovanými dá- mami. Při vší radosti nad límto úspěchem české stu- dentky — jehož jí upřímně přejeme — nesmí býti zamlčeno, že s nejlepším dosud výsledkem složila lékařské zkoušky slč. MUDr. Anna Honzákova. Slečna MUDr. Honzákova, kollegyněič. MUDr. Vo- zábovy, mezi prvními abiturientkami »Minervinýmie v r. 1895, promována byla v březnu 1902 za dok- torku lékařství, složivši před tím všechna rigorosa lékařská s vyznamenáním a ludiž i s nárokemena promoci sub auspiciis. Od té doby koná sl. MUDr. Honzákova klinická studia jako operační elév zprvu na chirurgické, letos na porodnické klinice a to s nej- lepšími výsledky. Můžeme se tudiž honositi dnes již dvěma lékařkami, vykonavšími zkoušky s vyzname- náním a těšiti se — dle prakt. úspěchů sl. MUDr Honzákovy — na zdárné jejich lékařské působene v budoucnosti. = Schůze městského zastupitelstva ve Vršovi- cích koná se ve čtvrtek dne 28. t. m o 5. hod. odpol. v zasedací síni městské radnice. Pořad jednání: Sdě- lení starostova. Interpellace. Volné návrhy. Jednání o přípisu výboru zemského ze dne 14. července 1903 č. 67,995 týkajícím se obecního a volebního řádu v obcích. Žádosti úřadníků městských za dovolenou. Návrh na povolení nákladu na zavedení plynového světla ve školách zdejších pr. 2400 K. Návrh na po- volení nákladu pr. 2500 K resp. po odražení obnosu 1500 K v rozpočtu již uvedeného pr. 1000 K. Návrh na zřízení místa telegrafisty a zároveň nádvorníka při obci a povolení nákladu na místo to. — Z obci předměstských. Ohecní zastupitelstvo v Dejvicích má dne 29. července o 4. hod. odpoledne sedmou řádnou schůzi v zasedací síni obecního úřadu
#10 alto_textblock #10
nech. »Mecséry« připlul po 3. hodině nazpět k Doubkově cíhelně. Slavnostní zahajovací plavba nedopadla tedy zvláště skvěle, ale to prozatím nerozhodovalo V první třetině srpna vystoupila voda ve Vltavě následkem hojných dešťů na Šumavě a dne 11 srpna konala se druhá plavba na zkoušku. Ježto bylo vody v řece hojně, doplul »Mecséry šťastně až ke Zbraslavi, kdež slavnostně byl uví- tán. Pro »pokročilou dobu« však dále neplul vrátil se vesele do Prahy. Následujícího dne měl — zase na zkoušku — doraziti až do Ště- chovie. Do Zbraslavi dostal se »Meesery« opěl šťastně, ale pak nastaly v okoli Jarova obtiže dále za Vraným byl prý proud tak prudký, že ho stroj nebyl s to přemoci. »Meeséry« vzdal se tedy plavby a plul nazpět, ale vjel záhy na mělčinu, nemohl býti vyproštěn a dostal kdesi díry, tak že se voda valila do lodi. Neznalost řečiště, neobratnost a nedbalost způsobily prý parníku tuto pohromu. Pasažéři a čásť » posádky. dali se na loďkách dopravit do Vraného ašl odtud pěšky do Prahy, »Mecséry« opuštěn ná- sledujícího dne doeela, jako svému osudu zů- staven a teprve v neděli dne 16. srpna, když byla následkem silného deště voda značně vy- stoupila, ukázala se naděje na jeho »záchranus; dne 19. konečně, když byly díry uepány a voda z lodi vypumpována, podařilo se parník vyzdvíh- nout a do Prahy dopravit. Komise znaleů, jež pak svolána byla, uznala, že smí »Mecséry,, když bude příznivý stav vody, jezdit až ke Zbraslavi, kdyby však jezditi měl dále do Ště- chovic, že by musily být provedeny značné změny ve stroji a v kolech, ježto by parník dosavadním stavu svém silného proudu nad Vra- ným nikdy nebyl s to přemoci. Ale tragikomedie nebyla tím ještě ukončena. Dne 26. srpna uspo- řádána opětná plavba na zkoušku a dopadla prý zcela uspokojivě: »Meeséry« odplul o 5. hod. odpolední a byl za 55 minut v Chuchli, zpá- teční cestu urazil šťastně za 30 minut. Dne 8. záři potom bylo zase komisionální ohledání lodi s plavbou na zkoušku. »Mecséry« vyplul po půl desáté hodině ranní a dorazil za 35 minut šťastně až na Zlichov; potom dala komise obrátit a byla za 23 minuty u Doubkovy cihelny. Roz- hlásilo se, že na uznání komise záleží, bude li »ještě v této saisoně« možno pravidelnou plavbu zahájit. Ale potom neplul už vzhůru k Štěcho- vicům žádný parník, až teprve dne 15. srpna 1865 Pražanům obecně známý velký kolový parník »Praha« svoji první plavbu na zkoušku skvěle provedl.
#11 alto_textblock #11
— Ilalská kongregace v Praze uspořádá za zvě- čnělého italského krále Humberta I. ve vlašské kapli dne 29. července o 10. hod. dopolední smuteční bohoslužby. — Špatně vyhlidky přávnického dorostu. Ve věc té píše se nám dále: Přeplnění právnických fakult mí svůj původ jednak v nedostatečném vychování, jež abiturienti gymnasijní maji a jež nedavši jim dost energie životní a z pravidla jenom omezený názo světový svádí je k tomu, aby šli hodně vykolejenou cestou — jednak neporozuměním právnického studia u širšího obecenstva. Rodiče neprávníci, domnívajíce se bohužel, že studium právnické jest nejlehčí a že zajišťuje budoucnost nejlepší, posílají svoje syny, když k ničemu právě nemají chuti, na práva, v naději, že ty zkoušky se už „nějak“ udělají, pak že se vstoupí do nějakého úřadu, tam že pan doktor „nic“ nedělá. bere hezké služné a je šťastně živ. Varovné hlasy, jež ozývaly se ve veřejných listech v době poslední po- učují, co se týká „bezstarostného života“, ovšem jiném. Nehledě k 10leté diurnistsky placené anebo neplacené praxi, s níž se musí absolvent university smířit, jest i další postup u státních úřadů velmi bídný Do VII. hodnostní třídy dostane se dnešní absolvent. když už dávno sešedivěl a byl-li ženatý, když již má odrostlé děti, jež musil vychovati s malým služným. Kyne tedy přímo dnešním absolventům bída, zejmena když na postup do VI. nebo vyšší třídy vůbec nelze počílati. A v těchto třidách hodnostních jest úřadní teprve trochu slušně placen. Za poznámku stojí, že u vrchního zemského soudu našeho v poslední době se zrušují některá místa vrchních radů v VI. třídě hodnostní. — Často se počítá na protekci. Nějaký strýček jest někde dvorním radou, ten již mladému absolventu nějak pomůže. A jest to chybný kalkul ježto i ten strýček jest často i při nejlepší vůli malo- mocným vůči záplavě úřadů absolvovanými právníky Nejlepší protekcí jest pouze: skutečné nadání a vý- tečné vyškolení v některém oboru, kteréžto vlastnosti činí kompetenta u toho onoho úřadu nezbytným. Než k takovému vyškolení se dopracuje málokdo — do- pracuje-li volí snazší poměrně dráhu universitního docenta. K lomu připomínám zase jenom, že by pro případ zřízení druhé university české bylo zapotřebí ještě nejméně osmi právnických docentur. A zřízení lélo university jest přece jisté, postup na professora pro takového docenta zajištěný — nicméně neúmorná práce (a té právě absolventi dnešních gymnasií, byt by byli sebe více talentováni, nejsou ani zvykli ani schopni) odstraší skoro každého. Ještě několik slov dodám o domnělé snadnosti studia práv. Jest to stu- dium aspoň tak těžké, jako jiné studium vysokoškolské. Nejlepším dokladem toho jest, jaké úžasné množství inskribovaných posluchačů na léto dráze životní ztro- skotá, Ačkoli, celkem řečeno, approbovaní absolventi české právnické fakulty ji čestněji absolvují, než ab- solventi pražské německé fakulty, přece dosahuje na české universitě počet nedostudovaných 40% z inskri- bovaných posluchačů. Na vídeňské universitě stoup tento počet téměř na 50%11 To jsou sta a sta ztra- cených, ubohých existenci, písařících do své smrti otrocky a za ubohý plat. Nechť dnes každý otec, než dá syna na práva, uváží jeho nadání a jeho píli, at uváží, zdali jeho syn snad nebude náležeti s největší pravděpodobností do řady oněch nedostudovaných „doktorů“, z nichž se tvoří t. zv. intelligentní prole- tariát, jenž intelligentním — není! Ať uváží, že podle zpráv, proskakujících tímto listem, i ten, jenž jakž takž při zkouškách se protluče, nemůže počitati na přijetí do úřadu jako úřadník konceptní, že jest velice možno, že i takový absolvent rozmnoží řady ztracených oněch existenci Připomínám vedle výroku professora pana dra. Otta, soukromý výrok jiného professora práv, že dnes jenom ten absolvent, jenž má všechny tři státní zkoušky s vyznamenáním, počítati může na přijetí do praxe a na jakýs takýs postup. A na české universitě, kde poměrně jest mnoho pilných poslucháčů, nedo- sáhne ze zkoušených kandidátů ani 12% vyznamenání. nemluvě o zmíněné spoustě posluchačů, kteří se vůbec zkoušeti nedali, — Schůze poštovních úřadníků. V neděli dne 24 t. m, sešlo se v Berouně úřadnictvo pošt krajinských, ve schůzi svolané Ústřední jednotou c. k. poštmistrů, výpravců a výpravčích pro Čechy, Moravu a Slezsko do hotelu „Na Plzence“, aby porokovalo o nynějších trudných stavovských i organisačních poměrech. Schůze stala se velice významnou tím, že přítomni byli zástupoei spolků úřadníků poštovních v král. če- ském; spolek poštmistrů českých zastoupen panem I Poppyem, poštmistrem z Rokycan, spolek c. k. pošt ezpeditorů v král. českém předsedou panem K. Sla- chem, pošt. úřadníkem pomocným, ženy zaměstnané u poštovních úřadů zastupovala slč. H. Hemmerova. expeditorka z Doubravky. Z poslanců dostavil sep V. Choc; pp. čr. Klumpar, König a Anýž se omluvili Schůzi zahájil za účastenství 46 osob pan R. Acker- mann z Berouna. Předsednicivo schůze ustanovilo se následovně: předsedou p. Josef Glüeksmann, vrchní poštmistr v České Třebové, místopředsedy pp. D. Poppy, poštmistr v Rokycanech, Karel Slach, poštovní úřadník pomocný v Praze. Průběh schůze byl dů- stojný; všichni řečníci přimlouvali se za jednotnou, tuhou organisaci poštovního úřadnictva třídníhov král. českého. Čilé této debaty zúčastnili se p. Glücks- mann. Poppy, Ackermann, Klatovský, Zedník, slě. Hemmerova a j. Resoluce, která jednomyslně byla přijata, zní: Shromáždění úřadníci c. k. poštovního a telegrafního ústavu, na schůzi dne 24. července 1904 v hotelu „Na Plzence“ v Berouně, porokovavše o svých trudných materiálních i sociálních poměrech, žádáme veškeré strany na říšské radě, by při prvním se jejím sejítí, naše neodkladné požadavky v úvahu vzaly a dle možnosti z obstrukce je vypustily, neboť dalším odkládáním požadavků úřadníků pošlovních vržena bude celá spousta intelligentních lidí do bídy, nouze a zoufalství. Dále jsme přesvědčeni, že jen tuhou organisaci všech příslušníků poštovního ústavu lze nápravy docíliti, vyzýváme tudiž veškerá předsed- nictva všech našich odborných spolků, aby k docílení stejného postupu v otázkách stavovských, potřebné krcky v nejkratší době učinila. Žádáme: úplnou jednotnost všech přislušníků našeho stavu; vypra- cování informačního spisu, ve kterém by skutečné poměry po stránce služební i hmotné poslancům k dalšímu projednávání vyličeny byly; upozorniti veřejnost na smutné vyhlídky nynějšího přílivu če- katelů a upozorniti tento mladý dorost do jaké bu- doucnosti kráčí. Konečně budiž všemi příslušníky našeho stavu k tomu pracováno, by na radu říšskou byl volen muž z našeho stavu, jako odborný zástupce Doslovem předsedy schůze o 6. hod. večer skončena — „Untor Habsburus-Doppelnar“ (Pod křídly dvouhlavého orla habsburského“) — jest název dost objemného spisku, jejž vydal nákladem brunšvickéh vydavatele Sattlera bývalý nadporučík u rakouské pěchoty, Josef Dumek, syn před nedávnem zvěčně- lého národohospodářského odborníka. Brožurka je vkusně vypravena a nedá se upříti, že leccos zajíma- vého z ni se doví čtenář, který ovšem je mocen něm- činy. Pan Dumek totiž, který ve své knize vyličuje zkušenosti rakouského důstojníka v zastrčených posád- kách západní Haliče, nenahlíží, proč by jako syn českých rodičů měl zpronevěřovati se staré tradici a nebagatelisovali svoji mluvu mateřskou, jež bývala mu kdysi dobrou, pokud nebyl adoptován bojovným Martem, jehož domu po nevalně dlouhém — jak sám uvádí — úspěšném vojančení uznal záhodným najed- nou dáti vale a vyprávěti nyní jako civilista po zná- mém vzoru Bílseově a Motzově, co všecko byl prožil zažil a zkusil od prvního ročníku kadelky až do ne- dávného svého odchodu. Jak jsme již předem naznačili dá se kniha Dumkova zcela dobře číst a leccos v ni je napověděno o příčinách, které uvádějí celé řady mladých existencí důstojnických v jícen neodvratné záhuby. Co vypráví p. Dumek o zkušenostech svých z ovzduší kadetní školy, je ovšem sbírkou nahodllých reminiscencí z dob, kdy mladé, bujné tělo hocha od čtrnácti do osmnácti let začali upínati svěrací ka- zajkou železné discipliny vojenské. Pisatel vzpomíná si, jak nevolno bylo mu, když kamarádi ze starších ročníků projevovali mu svoji povýšenost všemožnými sekaturami a „tituly“, z nichž slovo „rekrut“ znělo mu proti ostatní „květomluvě“ v uších jako rajská hudba. Kasárenský život konečně seznaly i jiné vrstvy synů Martových — a nebyli to třeba ani aspiranti n výhodu, plynoucí z dvojího sukna, nošeného z povo- lání. A slasti execírky nezkoušel také jenom pan Dumek, který ostatně sám nikde nenaznačuje, jakým způsobem v létech pozdějších staral se o nápravu. řekněme, ve vlastní setnině. Ale pozoruhodným a cha- rakteristickým je doznání autorovo, že ze 52 frekven- tantů 2. ročníku kadetky absolvovalo ji všeho všudy — osmnáci. Ostatní pykali za své mladické pokiesky nebo nedostatečný úspěch předčasným vyloučením z ústavu, ve kterém rozhodovala v nemalě miře u před stuvených jesitnost. libunci sobě v kchotách nslkor
#12 alto_textblock #12
nějších“ chovanců, již v honbě za přízní rozhodujícícl pánů neostýchali se dokonce úlohy liceměrných do nášečů na své důvěřivé kollegy. Disciplina prová děna oyla v kadetce neúprosně a pro nejmenší pře stupek zakázán „delikventovi“ špatně naladěným uě telem východ z kasáren, kterýžto trest trval mnohdy až plných pět měsíců nepřetržitě. Jeden ze spolužáko Dumkových poseděl sobě takto ve zdech ústavu ne méně než 220 dní za jediný školní rok. Autor měl pří ležitost seznámiti se také se životem ve vojenském špitále a zmiňuje se o bezohledném chování jednoho sanitního setníka, který prý jeho, Dumka, když svíje se v horečce po bolestné operaci, vztekle chopil z operovanou ruku a málem byl by ho strhl s postele.- Ve čtvrtém ročníku stal se autor četařem a od té doby nastal mu už také lepší, samostatnější život. Byl už představeným a mohl tedy sebevědoměji dívati se na vnější svět, k jehož požitkům měl od nynějška vol- nější přístup. Až pak blížil se den pro mladého kadet nejvýznamnější: den srpnového povýšení a vřadění do vojska. Poslední týden loučil se s nimi maďarský jich učitel slovy: „Kdyby snad někdo z vás nešťastnou náhodou byl přidělen k měmu pluku, hned mu dán pohlavek, aby se nikdy nemohl státi důstojníkemi“ leč ani z tohoto „proslovu“ sobě z kadetů nikdo ne dělal ničeho. V den 18. srpna, kdy sděleny jim slav- nostně výsledky avancementu, nedočkavě chápali se mladí povýšenci zavazadel, aby již již byli na nádraž a mohli se pochlubiti světu, že překročili Rubiko vojenské karriéry a že jsou teď celými lidmi, jimž kynou nejskvělejší vyhlídky... Od podzimku těhož roku nastala pro autora perioda nového samostatného života, který však neutvářil se pro něho dokonce tak jak byl si jej představoval. Osud zanesl jej do vý- chodní Haliče, kde také vojenskou karriéru svoji ukon- čil. A pobyt svůj v malých posádkách tamějších. v ovzduší nesnesitelném pro mladého člověka, zvyklého na pohodlný život velkoměstský, obetkává autor tem- nou sítí různých episod z důstojnického života. Mladý důstojník, aby ušel hrozné nudě svého okolí, zpříjem- ňuje sobě v Haliči prázdeň svou po vzoru těch č oněch svých představených: pěstuje nezřízené pitky v kasině, oddává se vášnivě karbanu nebo hledá útěchu a zapomenutí v náruči vypočítavých božek zhýralé. prodajné lásky, nezapřede-li — co horšího ještě — milostný poměr v okolí sobě nejbližším. K jakým scé- nám dochází pak mezi zrazeným manželem-kama- rádem a mezi zálelným zhýralcem, netřeba doličovati Ale truchlivě končívají dobrodružství naznačená bez rozdílu pro mladého provinilce. Aby měl do karbanu nebo na pitky, nebo na galantní dobrodružství peníze dopouští se činů, jichž důsledky, ať dostaví se brzy či později, jsou neodvratny. Autor uvádí řadu případů v nichž ten či onen mladý důstojník prohřešil se n erárním majetku, kde podlehl úlisným svodům po- věstného židovského faktora a dal se uplácet, kde jiný zase usvědčen byl z prodeje tajných plánů ciz velmoci, kde nadějný důstojník jenom proto musil se vzdáti své hodnosti, že nemohl dostáli čestným závaz- kům, daným židovským lichvářům — jeden poručik zákopnický v rozčilení nad kompromitující upomínkou zastřelí lichváře, jiný důstojník zase ocitne se v hroz- ném podezření, že uškrtil ženštinu, které byl slibi manželství a která pak, byvši odmítnuta, oddala se bez- meznému piti kořalky atd. atd. Těmito okolnostmi intrikami různých představených hynou v Haliči spou- sty důstojnických existencí každého roku. „Malé po- sádky haličské“ — resumuje spiisovatel na konec — „jsou kletbou a zhoubou pro důstojnický sbor slavne armády rakouské“. — Pan Dumek však — jak vidíte — přes obsáhlost své brožury — nepověděl mnoh nového. Aniž pokusil se v nejmenším naznačiti cesly k nápravě. Byl svědkem všeho, co vyličuje, všiml si dojista také národnosti, k níž převahou náležej oběti vylíčeného zla, ale do hlubší, pronikavější kritiky se nepustil, ač míval — jak se dobře pamatujeme — za vhodných dob času až na zbyt na méně kritické brožurky a chvalozpěvy. Proto neshledáváme v belle- tristickém jeho pokusu na poli vojenské mravouky než opozděný výplod uražené ješitnosti, která prestol karatele zaujímá teprve tehdy, ccitne-li se — na suchu a mimo dostřel. Toť důvodem, jenž brání nám, by- chom práci páně Dumkovu brali do opravdy. — Abiturienti zemské vyšší reálky v Telči zr 1884 pořádají sjezd v Telči ke dním 15. a 16. srpna t. r. a to: 15 srpna dostaveničko o 3. hod. odpol. v Občanské besedě a 16. srpna schůzi o 1/29. hod. dopol. v budově reálky. Podrobný program pošle se písemně. Pp. kollegové Hobza Vlad. a Gregor Kare žádají se za zaslání svých adres. Dotazy zodpov Ant. Kesner, učitel v Dačicích, Morava, nebo Frant. Poledna, správce školy v Sumrakově u Studené Morava. — Sjezd abiturisntů gymnasia jindřichohradecké ho z r. 1884 koná se dne 2. srpna t. r. v Jindř. Hradci Účastníci sejdou se dne 1. srpna v tamní Měšťansk besedě. — Přednášky o Husovi a době hiuaitské v Troji Sdružené spolky v Troji za záštity obecního zastupi- telstva uspořádaly v pamět upálení Mistra Jana Husn cyklus přednášek „O době husitské“, jehož výsledel byl velice zdařilý; první přednáška „O významu působení Mistra“, konána 6. července v sále hostince „u Kefurtů“. V přeplněném sále v háji exotických kvě- tin bylo poprsí Mistrovo; přednášel p. Š. Trágr z Pra- hy. Druhá přednáška za účasti 200 osob konala se v místnostech „U studánky“. S vervou vrozenou, vy- líčil v půldruhé hodiny trvající přednášce „Války hu- sitské“ p. redaktor K. St. Sokol. Velice poutavá jeho přednáška odměněna již i místy hlučným potleskem. Třetí pak byla ukončením celého cyklu „Od Lipan k Bílé Hoře“; ačkoliv v poslední chvili místo pana JUC. Dvořáka převzal na rychlo úkol ten p. Š. Trägr zhostil se úkolu svého pěkným výkonem řečnickým i vzorně upraveným dějem co nejlépe. Přednáška ko- nala se v sále zámecké restaurace, a jakkoli počas bylo nepříznivo, byla místnost naplněna místními ob- čany do posledního místa. Úspěch cyklu jest pobídkou pořadatelům, aby v době nejkratší uspořádali řadu přednášek dalších. — Žižkův pomník na Žižkově. Slavnostní výbo rozesílá právě provolání k veškerému obyvatelstvu města Žižkova, aby ve dnech 30. a 31. t. m. domy a příbytky své prapory ozdobilo a v sobotu dne 30. t. m. večer přiměřeným způsobem osvětlilo. Na obrovské pláni temene vrchu Žižkova umístěny budou různé zábavné podníky, jako kolotoče, houpačky. loutková divadla, střelnice, zvěřinec atd. Péčí první obce baráčnické v Žižkově provedena bude staročeská rekrutýrka. Majitelé zábavních kočovných podniků přihlastež se o místo u p. Jana Vondry, maj. krej- čovského závodu v Žižkově, v Husově tř. č 705. — Schůze širšího slavnostního výboru koná se dnes v úterý o 8. hod. več. »Pod Vítkovem«. Kdo do této schůze se nedostaví, nebude s ním vůbec počítáno. — Nepřístojuost. Z obecenstva došel nás tento přípis: »Žavděčili byste se rodinám, jež posílají sobě do hostinců pro pivo, dle ustáleného rčení »přes ulici«, kdybyste upozornili na nepřístojnost. jež přes veškeré připomínky a výstrahy zdravotních úřadů doposud nepodařilo se zpina vykořeniti. Ně- kteří provozovatelé hostinské živnosti nedovedlis podnes odvyknouti nešvar, odfukovati pěnu při plnění džbánků a nádob, ač již tolikráte bylo po- ukázáno na nebezpečné důsledky této nepřístojnosti po stránce zdravotní, nehledě ani k tomu, že ne- chvalný zvyk tento bylo už dávno třeba odstranit se stanoviska prosté esthetiky. Nové upozornění v novinách snad pomůže vypleniti zlozvyk, jejž ostalně sám odborný orgán našich hostinských by po zásluze odsoudil.« — Nepříslušnost. Oznamuje se nám: V zámecké restauraci v Troji znamenají čišníci na účtenky ně mecko-židovských firem spotřebu návštěvníků. V ne- děli dne 24. t. m. dokonce objevily se na stolech reklamní lístky obchodníka s obuví Taussiga v Eliš čině třídě, který na výhradně německých lístcích doporučuje svůj »Schuhwaaren-Etablissement«. To dává si české obecenstvo klidně líbili a číšníci do- volují si oblěžovati touto německou slátaninou české hosty. Když byl vrchní číšník na nešetrnost tuto slušně upozorněn, zcela nevrle odsekl, co je komu do toho. Jest snad povinností vlasteneckého klubu číšníků, aby podobným nepřistojnostem v české Praze hleděl přítrž učiniti. Tak jsou Němci v Praze utiskováni. Směl by si dovoliti číšník v Teplicích dáti Němci českou účtenku? — Dary. Úřadníci magistrátní úřadovny v Praze- Libni věnovali k uelění památky zemřelé paní Marie Šebkové, choti mag. adjunkta, fandu pro postaven lělocvičny »Sokola« v Praze-Libni obnos 18 K. — K uctění památky zesnnlého posledního presidenta republiky transvaalské Pavla Krůgra věnovala sto
#13 alto_textblock #13
lová společnost »Burů« od »Glaubiců« v Praze-ll spolku »Komenský« ve Vídní 20 K. — Nadace architekla Al. Turka pro umělce. Míěs ská rada pražská schválila návrhy zvláštní komis. která rozhodovala o podaných žádostech za uděen úroků z nadace Al. Turka pro umělce za rok 190 Dle návrhů těch, jež budou k definitivnímu schválct předloženy sboru obecních starších, má připadno po 859 K: dru Jaroslavu Bidlovi za spis „Jedno bratrská v prvním vyhnanství“, Ant. Klášterském za dílo „Cestou podle moře“, Josefu Holečkovi a re mán „Bartoš“ a Jiřímu Suminovi za dilo „V sam- tách duše“. — Z oboru malířství Viktoru Strettin za lepty a Rud. Bémov za obraz „Návrat“. Sochattn Jos. Mařátkovi za sochu a Jos. Pekárkovi za „Ap theosu sv. Augustína. — Plalební rozkazy na osobní daň z příjst C. k. berní správa v Praze—I. oznamuje: Dle usl- novení § 217. odst. 3. zákona ze dne 25. října 189 čís. 220 ř. z. a čl. 60. bod 6. prováděcího nařízen k IV. hlavě tohoto zákona jsou pro r. 1904 vyhotoven výtaby z platebních rozkazů na osobní daň z přljm (listy K) odbadních okresů: Praha: Staré měsle Josefov, Malá strana Hradčany, Holešovice- Bubny Libeň k veřejnému nahlédnuti v době od 25. če- vence včetně do 7. srpna 1901 v účtárně c. k. beno správy v Praze--I., v Mikulášské třídě čís. pop. 9e. III. poschodí, v úřadních hodinách a to ve všedni dny od 8. hod. ranní do 2. hod. odpolední, v ned od 9. hod. dopolední do 12. hod. v poledne vyloženy. Pánům poplatníkům osobní daně z příjmu je v dolo uvedené volno po předchozím legitimování do výtak těch nahlédnouti. — Studijní cesta Českoslovanské obchodnicli besedy do Německa. (Původní zpráva 21. července) Výprava v počtu 40 účastníků přibyla v nejlepší ri- ladě do Berlína. V Drážďanech přestoupili jsmeče jiného vozu. Sasíci chovali se k nám co nejvlidn Cesta z Drážďan do Berlína znepříjemněna brk množstvím písku, před nímž musila býti okna vet stále uzavřena. V Berlíně očekával nás průvodči Holubec a zástupce Českoslovanského spolku. Ubyt- vání máme velmi pěkné a česká strava u p. Erben jest výborná. Po ulicích berlínských budí výpru cbecnou pozornost. Všichni účastníci opatřeni jse páskou „Praha Č. O. B.“ Dnes konali jsme procházly hlavními ulicemi, vítěznou alejí, pod lipami atd. Pr hledli jsme dva velké bazary a obchodní závody l Gersona a J. Tietze, kteréž nás překvapily rozsaben i velkolepým zařízením. Všude se nám ochotně při chází vstříc. (Dne 22. července.) Dopoledne prohliž jsme ústřední tržnici, kde panuje úžasný ruch. o stánkářů byli jsme přijati dosti nevlídně, že zdržujem jim návštěvu obchodní. Dále prohlédli jsme akvarium zl rojnici, uměleckou galerii, museum a hojně m- vštívenou hlučnou bursu. Odpoledne jeli jsme vlakem do Postupimi, kde byla prohlídka krásných zahra a zámku Sansoucí. Dne 23. července bude prohlídk obchodních domů, říšské banky, zoologické zahrady král. zámku atd. Odpoledne odjezd do Hamburku. — Školská zetrospektiva. Zajímavá jsou čis návštěvy školní na pražských školách před čtyřice léty ve školním roce 1864—1865. Veškerého žaciv na 24 školách obecných a na třech nižších reálkác v Týně, u Piaristů a v Josefově bylo t. r. 11.08 z nichž 6755 chlapců a 4189 děvčat. Vedk« těchl škol bylo v Praze s Karlinem a Smíchovem 89 seu- kromých ústavů vyučovacích a to: chlapčích kíe sťanských 3, chlapčích israelitských 13; divčích ki- stanských 34, židovských 5: průmyslových ústavo soukromých bylo 10; jazykových ústavů 8, hudebních 23 (mezi nimi i hudební ústav Bedř. Smelany Hellera s 18 chlapci a 18 dívkami); pro kreslení ústavy 2: obchodní ústavy 2 (Petra Khaila a Ant. Skřivane a tělcevična 1. Dle měst připadlo ústavů vůbec:n Staré město 39, na Nové město 33, na Malou stran 9, na Josefov 8, na Karlín 3 a na Smíchov 2. Ná- klad na školství pražské rozpočten na 77.793 zl. to mimo ockonomii, služné učitelům a učitelká 4600 zl., stálý příplatek ke služnému 1187, stálá po- můcka k platu učitelkám industriálním 394 zl., pt- bytečné účitelům 4573 zl., podučitelům 8400 zl., mimo- řádná nadání triviálnímu školnímu důchodu, tob služné učitelům, platy učitelkám industriálním, vý služné a pomůcky na vychování, odměny a pomoi v nemoci, úhrnečně na čistění škol a jiné školní vy- dáni 38.319 zl. Platy učítetské stanoveny byly dle úpravy r. 1847 s přídavky z roku 1851 a z r. 1856. Služné 10 učitelů pražských vyměřeno na 500 zl. st a 9 učitelů na 400 zl., pak 27 podučitelů na 150 n a 26 podučitelů na 100 zl. stř., příbytečné u učitel vyměřeno na 100 zl. a podučitele na 20 zl. Roku 1851 přidáno učítelům po 100 zl., 27 podučitelům se d - stalo ročně 250 zl. a 26 podučitelům ročních 200 a. příspěvek na byt zvýšen z 20 na 40 zl. Před 40 léty pak měli někteří podučitelé 250—300 zl., učitelé 45 až 500 zl., bytné učitelů 180 zl., podučitelů 120z — Nejnovější zásady hygienické pro školství. Ne ustálá šetření o předních principech hygieny školni pomoci níž mají nastati i ve všech poměrech oek nomických změny mnohdy dalekosáhlé, byla příčinen ustavení pevných pravidel, dle nichž pro budoucno stavba, administrativa a vůbec celé externí řízení skcl by se řídily. Jest to vlastně resumé všech pokynů, ktere v této záležitosti školními hygieniky byly po dloulá léta činěny a které částečně kodifikovány na kongresu norimberském v zákonník, jenž mě se státi podkiadem všemu školství modernímu. Staveniště školy má bjt co možno uprostřed okresu školního; vedla budovy budiž tolik volné prostory, aby bylo lze venku cvičiti a hráti — pro každé dítě aspoň 2—3 m2; st. veniště nesmí býti v mokré písčině nebo v pozemli navážkovém, plném zárodků nemocí. Doporučujes system pavillonový, seřaděný kolem velikéhe dvora a hřiště. Jihovýchodní strana pro učebny nejvie se doporučuje; chodby mají býti 3—4 metry široké souvislé pro všechny třídy, vytápěné a větrané; šal- ny zřízeny býti mají vedle učeben. Byt školníkův ne má býti nikdy v budově školní a je-li, má míti zviáški vchod. Učebny pro 50 žáků nechť mají 9 metrů děky 6.40 m šířky a 4—4.20 m výšky, čímž na každěb žáka připadne 1 m2 plochy a ——5 m vzduchu: ze poprsní u oken budiž nejméně 1 m vysoká, raději 12 až 1.30 m. V oknech zavěšeny mají býti zácleny bíl, plátěné, osvětlení kreslíren s hora se doporučuje. P lahy obloženy býti mají linoleem na podložku sádr vou, beze spár. Topení a větrání má býti p každou světnici upraveno tak, aby se za každé ponš trnosti mohla upraviti teplota světnice na 18—19°c doporučuje se jen topení centrální. Větrání nechť vel vzduch, nasycený vodou aspoň 45% tak, aby se vzdu ve světnici aspoň třikrát za hodinu vystřídal úplr V každé třídě mají býti lavice nejméně tří různýcl velikostí po dvou místech. Záchody mají býti svět prostorné, systěmu splachovacího; kde není kana sace, mají se záchody od budovy odděliti a zříč zasypění mletou rašelinou. Dvůr štětovaný, říčni pískem zasypaný budiž suchý a čistý. Dále vyžad se v moderní škole lázně sprchové, kuchyně při obe ných školách dívčích, dílny pro ruční práce chlapecki Výsledek porad o hygieně vyučování a ústa- vů soustřeďuje se v kategorických požadavcích: zme- šení počtu předmětů, snížení počtu týdenníchi hod vyučovacích a konečně uvolnění odpůldne pro p pravu tím, že se zavede jednoduchá frekvence ško O nemocích a službě lékařské ve škol vychází se od zásady, že, je-li škola povinností, s má povinnost pečovati o její zařízení a zdravotnict Nedostačí však k tomu jeden všeobecný lékař, nýt zvláštních lékařů specialistů pro nemoci ušní, o nosohltanové, zubní atd. Zejmena třeba jest zubní niky pro děti, ježto dle statistiky jsou mezi 4000 diim 104 se zdravým chrupem a 97.5 se zuby zkaženjmi Příčiny zkázy zuhů jest buď špatné ošetřování v mii špatná výživa nebo zalížení v celých generac Všechny děti školu povinné není možno dle le osnovy vyučovati, poněvadž jejich schopnosti nele pouštějí stejnoměrného postupu; že jsou děti přes b neshody v nadání pohromadě, nastává pro nadni únava a dlouhá chvíle. Žádá se proto zařízení třík tegorií škol, pro nejnadanější, prostřední a nenadan slabé, atd. Celkem přijaty principiální zásady všen hygieniky v následujících větách: Vypracovány bodo plány normální budovy školní, návrhy na společn vychování a vyučování dívek s chlapci, návrh na v vinné učení tělocviku ve školách dívčích, zákaz nolí sněrovaček, zřízení klinik zubních pro dítky ško zřízení kursu pro dentisty, kteří by pak děti ošeíie vali, návrh na podávání nápojů všude ve školkcá návrh na občasné opakování výstav hygienickýcn pe můcek vychovávacích a vyučovacích, návrh na vy pracování formuláře pro statistiku úmrtnosti škoa mládeže. — Změny držebností. Manželé Václav a Anm Snajberkovi koupili od stavitele p. Josefa Doležnl dům č. 1001 v Havličkově ul. v Žižkově za 64.1205