#1
alto_textblock
#1
47. číslo.
#2
alto_textblock
#2
ŽENSKÝ LIST.
#3
alto_textblock
#3
Strana 7.
#4
alto_textblock
#4
sena do stodoly, tomu s pánem bohem řekne
své „ano“.
A skutečně. Příšla senoseč, a hoši vezou
pěkně za sebou dva vozy sena, vrchovatě na-
ložené. Před statkem stála Julka opřena o plot.
Na cestě pak byla veliká strouha, a Vašek,
který jel napřed, vynaložil všecko své uměnía
přejel strouhu tak dobře a hladce, že by to
s jeho těžkým vozem tak hned po něm nikdo
jiný nedovedl udělati. Proto, když byl na druhé
straně, několikráte si od plic zavýskal. Ale
#5
alto_textblock
#5
Jozkovi se vedlo hůře. Měl oči jen na Julce
a — bác, vůz se mu ve stranu překotil. Tu
si ovšem Vašek poskočil, a již se hnal k děv-
četi, aby je sevřel v náručí.
Julka však řekla: „No, no, počkej, Jozka
přece vyhrál!“ a při tom se jí zapálila tvář
ruměncem. „Kdo jede okolo mne, když
stojím u plotu, a při tom si může ještě
všímat vozu a sena, toho láska za moc
nestojí! — Lépe jezdit, tomu se Jozka ještě
naučí!“
(Meggendorf. Blt.)
#6
alto_textblock
#6
eeev
#7
alto_textblock
#7
RZNÉ
#8
alto_textblock
#8
ZPRÁVY
#9
alto_textblock
#9
* Hrozi válka. Trapné očekávání a hrozná ne-
jistota šíří se v rodinách našich zemí. Zvědavě a
s úzkostí čtou se noviny. Na jihu naší říše hrozí
nebezpeči válečné. Přivtělením Bosny a Hercego-
viny k Rakousku pobouřeno bylo Turecko, Srbsko
i Černá Hora. Odpor proti Rakousku jeví se tu nej-
prudším způsobem. Vlády zbrojí. A u nás v Ra-
kousku kvapně vyrábí se střelivo a válečné po-
třeby. Jeden armádní sbor byl sesílen. A chvějí se
matky, chvěji se milenky, chvějí se ženy, kdy snad
přijde rozkaz, aby další armádní sbor byl mobiliso-
ván. Padne rána na hranicích srbsko-rakouských
nebo černohorsko-rakouských, po níž rozběsní se
litice války? Ta otázka chvěje se na rtech statisíců
žen. Budou zavolány statisíce mladíku
i mužů do zbraně a poženou je na hra-
nice zabíjet a vystavovat se střelbě
pušek a děl a útrapám války? Budou hy-
nout desetitisíce po strašlivých mukách na skalách
Balkánu, aby každá kapka jejich krve byla vykou-
pena vřelými slzami osiřelých? „Zadržte! Za-
držte!“ to je jediné, co dnes voláme na místa
rozhodující. Jaké zájmy my máme na všem tom, co
se stalo a co má být příčinou k válce? Komu patří
Bosna a Hercegovina? Kdo má si ji přisvojit?
O tom nechťrozhodne sám lid té země.
Proč třeba se bít proto a prolévat krev desetitisíců
nevinných a působit muka desetitisícům žen? Co
vlády chtějí dělat? My nechceme válku s nikým,
chceme v míru žít! Na mínění lidu musí se brát
ohled. Nejplamenější protest náš platí
válce, jež plodí smrt, bídu, zoufalstvi
a sirobul
#10
alto_textblock
#10
Ze slastí služek. Příjemnými službodárci jsou
řezník Pilař se svou paní v Bělského třídě v Praze
VII. Bylo nám oznámeno, že častují služku svou vy-
branými jmény, jako „neřáde“, „smrade“, a k tomu
unisono vyhrožují fackami. Tímto způsobem proje-
#11
alto_textblock
#11
vovanou lásku zaměstnavatelskou měla u nich při-
ležitost zkusit služka Rozalie Němečková, která na-
stoupila k nim do služby 1. listopadu, a když na-
dávky a hrozby nebraly konce, již 15. službu, zajisté
plným právem, opustit byla nucena. Když žádala
mzdu za uplynulých 14 dnů, byla odmrštěna, a na
komisařství v Praze VII., kam se o ochranu obrá-
tila, bylo jí přátelsky slíbeno, že nevrátí-li se do
služby, bude na 3 dny zavřena a pak postrkem do
domovské obce dopravena. Příjemný tento slib při-
měl Němečkovou ku vrácení se do služby a znovu
na dalších. čtrnácte dnů vydati se na pospas hru-
bostem manželů páně Pilařových. Podobné jednání
se služkami bude zajisté doporučením, aby se každá
takové službě na sto honů vyhnula.
Universitní studium japonských žen. V To-
kiu dostoupil na ženské universitě počet poslucha-
ček výše 300. V přípravnem kursu je 500 Japonek.
Japonské ženy nestudují však proto, aby dosáhly
titulu aneb existence, nýbrž jen aby obohatiíy své
vzdělání. Pocházejí z bohatých vrstev.
Vychovatel mládeže. Brněnský sociálně
demokratický denník „Rovnost“ přinesl ve čtyrech
číslech po sobě velká odhalení z jedné brněnské
fary. Jeden katecheta brněnský, který
tedy má býti dle předpisů hlavní opo-
rou „nábožensko-mravní“ výchovy ve
škole, pomocí školních děťí spřádal
dostaveníčka s nedospělými děvčaty,
vyhrožoval těmto zastřelením, opíjeí
je na faře ve svém bytě vínem, slibo-
val jim dary, vyprávěl jim tam světá-
cká dobrodružství, předkládal jim pi-
kantní literaturu a na konec zakrýval
před rodiči pravý stav věcí pomocí
klamných dopisů a osobními návště-
vami. Celá řada děvčat pod 14 let i nad 14 let
chodila k němu na faru. Zvláště padlo oko jeho na
ty, které své mladé bratříčky doprovázely ke škole.
Také vyhledával i děvčátka v kostele a zval si je
na faru. S děvčaty na faře mimo jiné také to tropil,
že je oblekl do kleriky, dal jim kvadrátek na hlavu
a pak se tomu smál. „Rovnost“ přináší výtahy z do-
pisů, které posílal děvčatům. Na konec jmenuje ka-
techetu, udává faru, ve které se tyto věci děly a
dodává, že zakročila proto, že rodičové děvčat
přišli žádat za odstranění katechety. Je-li v kněž-