ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 3553e2b0-7630-11dc-a30f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Národní hospodář.
#2 alto_textblock #2
oo s t o
#3 alto_textblock #3
Zemaědělství
#4 alto_textblock #4
— Pr cmysl Příloha „Národních Listů“ k číslu 294. ze dne 25. října 1908.
#5 alto_textblock #5
Obehod
#6 alto_textblock #6
Finaněnictví
#7 alto_textblock #7
=
#8 alto_textblock #8
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 24. října. Pozvolné uklidňování, které počínalo se rozho ťovati na peněžních trzích počátkem mi- nulého týdne, ustoupilo opětně náladě vzruše- nější. Důvody tohoto obratu v nazírání jsou vážny a nepopiratelně pro Rakousko neobyčejně důležity. Plán barona Aehrenthala na úpravu této říše vůči Turecku byl celkem velmi jednoduchý a zdánlivě i velmi logický. Rakousko prohlašo- valo důrazně, provádějíc annexi Bosny a Herce- goviny, že vlastně na daném poměru nezmění se ničeho, poněradž mocensky vlastně práva suveréna vykonávalo v Bosně a Hercegovině Rakousko. Annexí byl tento faktický stav pouze zmiěněn ve stav, možno-li tak říci při jedno- stranném poslupu Rakouska, právní, takže újmy na územi Turecko neutrpělo žádné. Vrácení Novopazarska mělo býti nejen doložením, že Rakousko neminí postupovati výbojně na bal- kánském poloostrově, nýbrž zároveň také ja- kousi kompensaci Turecku, kterému vracelo se území, v němž faklieky moci nemělo. Ježto tedy dle názoru barona Aehrenthala jednalo se o ja- kousi sankci tamějších poměrů, navázáno bylo přímé jednání mezi kabinelem vídeňským a vy- sokou Portou v Cařihradě o uznání tohoto slavu. Rakoustí oficiosové s jistou radosti tvrdili, že jednání toto nalézá se na nejlepší cestě a že možno se naditi brzkého vyřízení sporné této záležitosti. Úřadní tisk této říše dokonce pro- hlašoval již napřed, že dohoda mezi Rakouskem a Tureckem bude doellena, že staré přátelské poměry opět se vráti a že duha míru sklenes opět nad Balkánem. Nebezpeči válečnémuse strany Srbska nebylo přikládáno valného vý- znamu právě vzhledem k velikému rozdílu mo- cenského postavení Rakouska a Srbska. Ale ukázalo se, že naděje oficiosů tentokráte dů- kladně byly zklamány. Zdálo-li se z počátku, že Tureck jest ochotno vyrovnati svůj spor s Rakouskem přímo a spokojiti se s eventuálním finančním odškodněním, jež nebylo by bývalo přiliš vysoké, nastal v jednání pronikavý obrat. Anglie i tento- kráte zasáhla do vývoje událostí a zasáhla velmi energicky. Anglický tisk a patrně i an- glická vláda jsou pevně přesvědčeny, že an- nexní politika rakouská byla provedena po před- chozim souhlasu Německa, klerému záleželo na tom, aby styky Rakouska a Ruska, které stá- valy se přátelskými, byly prolomeny a aby Ra kousko pocítilo důsledky své politiky, přísa- bající jen a pouze na Berlín. K podnětu anglického vyslance — a tím anglický kabinet naprosto se netají — odmítlo Turecko další jednání s Ra- kouskem a prohlásilo jasně a střiktně, že úprava pomérů bosenských může býti pouze a jedině vyřízena kongresem velmoci a nikoli pouhým jednáním mezi oběma zúčastněnými státy. Tim dostala situace evropská nový ráz a tím také nebezpeči zápletek stalo se akutoější. Nechceme říci zápletek válečných. Ani Anglie není inte resována na tom, aby strhla Rakousko do vá- lečných dějů, poněvadž v tomio případě byl by nucena sama zakročiti a k fomu není při pravena. I o tom anglický tisk mluví s otevře- ností skutečně překvapující. Anglie nechee však, aby Turecko uznalo jednostranný postup Rakouska a následkem toho chce, aby Ra- kousko postaveno bylo před nulnost dožadovati se uznání svého kroku a podrobiti se eventu- álnímu rozhodnutí velmoci. Že Rakousko tak neučiní a že bude se zdráhati tuto podmínku přijmouti, zdá se býti rovněž jasno. A v této okolnosti a v tomto momentu tkvi nebezpečí dané sitvace politické. Co by snad byly při- znaly vel ké státy západní a co by snad bylo také uzaalo Rusko, kdyby Rakousko bylo dřive. než k annexi se odhodlalo, požádalo je za jejieh soullas, to nyní odptrají západní velmoci velmi energicky a velmi důrazně. Z toho jest nejlépe patrno, jak chybnou byla politika bar. Aohrenthala a jak nesprávna byla jeho kalkulace, že k vůli bozpodmínečné politice míru bude hladce uznán fakt annexe bosenské. Této chyby baron Aehrenthal dopu stiti se nemusil a také dopustiti se neměl. Nelze popřiti, že posice Rakouska nebyla špatná. An glická politika zahraniční nese se za zřojmým cílem isolovati Němocko. V prvé řadě Anglii slo tedy o to, aby nejbližší spojenoc Německa, tody Rakousko, bylo odvráceno od rostoucí intimity styků s Borlínem. To se do jisté míry dařilo Mezi Ruskem a Rakouskem navázány byly přa telštější styky a třebas mürzstegská smlouva byla prolomena, přece jen poslední cesta Izvol- ského na Moravu nasvědčovala, že i nyní byl- by možno najiti určitý modus vivendi mezi in- teresenty rakouskými a ruskými na Balkáně. Proto Anglie s velikými sympatiemi sledovala rostoucí význam slovanských národů v této říší a proto také všímala si bodlivěji snah a tužeb jednotlivých slovanských kmenů rakouských. Čin bar. Aehrenthala, který nepopíratelně byl sympaticky přijat a snad také i podporován v Berlině, ukázal, že i Rakousko nyní, kdy mohlo ze zahraniční situace pro sebe těžiti, chee býti slepým nohsledem Německa a chce vyko- návati to, co jest přáním Berlína. Berlin vědě! Hobře, že Rakousko zůstane věrným spojencem jen tehdy, pakli že se stane jeho spoluvinníkem. To se právě stalo jednostrannou annexi Bosny Po této stránce znamená tedy annexe Bosny vlužení dosavadního spojeneckého svazku k Na- mecku a znumená do jisté míry úraz pro iso- lační politiku anglickou. Ale Anglie ve spojene- ctví s Ruskem, Italií a Francií a ve sympatilch veškerých balkánských států nalezne bohaté od- škodné, zatím co Rakousko bude vázáno Berlí- nem a zůstane tím, čím nikdy nemělo býti, t. j. předvojem německé hospodářské politiky i ně- mecké mocenské politiky na východě. Taková jest situce dnešní a proto jest situace pro nás nebezpečnou, poněvadž hrot isolační politiky an- slické, která jest v první řadě hospodářskou, obrátí se i proti nám. Na Balkáně utrpěli jsmo v posledních letech ztráty veliké, ale přece jen náš vývoz činil do balkánských států téme
#9 alto_textblock #9
nezměnily. Na eskoplním trhu peníze nezměněny 31/4 proe. Berlín. Týden zakončen smýšlením poněku lepším, než se vzhledem k nejnovějším zprávám o olázce východní dalo očekávati. Mimo to příznivým dojmem působily zpětné koupě, jež bylo lze pozoro- vati dnes ve skupině hodnot baňských, jež přivodily náležité zotavení kursů akcil společnos í železářskýci a uhelnodolných. Na trhu kasovním převládaly rovně přískoky kursové. Americké dráhý poněkud lepši Kurs rakouských kreditek i avčií státní dráhy valn se nezměnil. Akcie domácích bank většinou pevnější Dopravní společnosti paroplavební nebyly dnes pro- dávány ve větších položkách. Ruské renty i akcie ruských bank mírně zpevněny. Soukromý diskont 2/a proe. Bída dopravní politiky českých drah v soulěši s pruskými a bavorskými drahami. O tom, jak bídně provozují dopravní politiku české dráhy zejména v průvozní dopravě osob i zboží mezi východním jižním Německem, nestarajíce se naprosto o to, aby tato důležitá čára dopravní svedena byla do Čech a zvláště přes Prahu, bylo již napsáno a ještě více nařečněno tolik, že by jinde již dávno povo- lané kruhy byly bývaly denuceny, olázce téle věnovati nejen patřičnou pozornost, nýbrž ji koneč- ně patřičně řešili. U nás se ovšem dosud v té věci ani prstem nehnulo a tak musili jsme se dožit sku- tečné ostudy, že přichází nýní sám pruský odbor ník a činí nám zasloužené výtky proto, že o tak důležitou věc tak málo se staráme. Jest to známý odborný spisovatel tajný rada W. A. Schulzez Berlína, který v posledním čísle odborného časopisu „Eisenbahn u. Industrie“ uveřejňuje studi „Die Eisenbahnen Bohmens im Wett- bewerbe mit den preusischen und baye- rischen Bahnen“. Pro velkou důležitost přísluš- ných vývodů reprodůkujeme ve stručném obsahu tenlo zajímavý článek. V úvodu dovozuje spisovalel doslovně: „Dle své geografické polohy jsou dráhy v Čechách nejvýhodnějšími spojovacími články v že lezniční dopravě mezi pruským Slezskem a Bavor skem, ježlo vzdálenost přes trati české jest v celku značně menší, než přes dosavadní soutěžní truii provincie slezské a království saského. Přes to však jest opálřována doprava osob i zboží mezi Slezskem a Bavorskem té doby mnohem lépe přes trati ně- mecké, než přes trali české, poněvadž se české dráhy, pokud se týče vybudování vhodných jízdních řádůva vhodných tarifních opatření, málo postaralyo úspěšnou soutěž s drahami německými. Bude lze proto počílati za nový důležitý úkdl č. k. rakousk státní správy železníční, jí z chystaného postátnění českých drah vyplývající, aby v dopravním zájmu všeobecnosti i ve vlastním zájmu finan- čním vypravila spojovací linie české potud lépe, aby kylo publiku cestování i zasílání zboží mezi Pruským Slezskem a Bavory po českých tratích pod- stalně zjednodušeno a zlevněno.“ To, co v tomto úvodě tvrdí, dokazuje v delší stati spisovatel přesnými a podrobnými dopravně- a tarifně-slati stickými daty, z nichž uvádíme jen nejdůležitější. Za podklad svého pozorování vzal autor nejty- pičtější dvě relace: Vratislav—Mnichov Vratislav—Norimberk. Nejkratší trati v těch- to rolzcích jsou: a) v průvoku Čechami: Vra- tislav—llalbsladt—Praha—Brod n. L—M ni- chov 775 km, z toho 426 km na české půdě; Vra- tislav— Halbstadt—Pruha—Brod n. L.—No- rimberk 688 km; b) v převozu přes trati něme- cké: Vrüislav— Halle—Norimberk—Mslichov 89 km: Vratislav—Hallé—Norinberk 701 km. Nejlepší spojení přes tyto německé trati vyžaduje dnes a) z Vralislavi do Norimberka 11/4 až 1254 hodiny b) z Vratislavi do Mnichova 151/4 až 151/4 hodiny Jak je oproti tomu postaráno o jízdy přes Čechy? Ne- bore-li se zřetele ani k dlouhému, znčasto i mnoho hodin obnášejícímu přerušení jízdy v Praze činí úlrnná skutečná doba jízdy (přes Prahu mezi Vratislaví a Norimberkém 15—18 hodin, mezi Vratalaví a Mnichovem 17 až 19 hodin, tedy 3—4 hodiny více, než ve přímém spojení (bez delších zdržoní) po značně delších tratích německých. K to- mu přislupuje další důležitý moment — dovozuje autor doslovně — že přes to, že vzdálenosti po tra tích českých jsou značně měnší, jízda ale značně pomalejší, jest jízdné v relacích Vratislav— Norimberk a Vralislav—Mnichov přes území česk značně dražší, než při nepřerušované a značně rych lejší jízdě Německem, což patrno z tohoto porovnání Jizdné činí: L. tř. II. tř. III. t. 54.50 3410 21.80 mk 6310 39.70 22 20 mk
#10 alto_textblock #10
zisk znamená ovšem laké rozdil zůročení železnič ních státních dlužních úpisů za akcie vyměněných dividendy poslodních lel: úspora ta odpovídá u se verozápadní dráhy kapitálu přes 20 mil. K. Za to smlouva se společností státní dráhy jest něco úplně nového. Její finanění efekt a obou stanné výhody lze těžko předem posouditi, ježlo zd rozhoduje v prvé řadě praxe, jež teprve dokáže, jal se ustanovení smlouvy osvědčí. Znění její ovšem na- svědčuje tonu, že bylo úzkostlivě dbáno všeho, aby se předešlo možným sporům. Stát přejímá za pře vzatý majelek společnosti k vlastnímu placení prior obligace její ve výši 804.68 mil. K, jichž služba vy žaduje ročně kolem 30.7 mil. Společnosti zůstáv původních obligací za 88 mil. s roční službou kolen 3.67 mil. K. Důležité jest, že stát nebéře na sebe cizozemské kotovací poplatky. To bude míti význam zvláště v příčině tak zv. „abonnementu“, obnosu dosud společností za titry ve Francii obíhající place ného, jenž ovšem se platí jen ze soukromých papír a při přeměně obligací ve slátní papíry odpadne; mí- sto teho zbude pouze kolkový poplatek 29% z obralu je možné, že francouzští vlastníci, aby se vyhinuli tomuto poplatku, budou obligace přinášeli na vídeň- ský trh, což by mohlo míti za následek nemilé ob ližení rakcuského trhu. Proti možnému kolísání ažia jež by mohlo naslati, dokud u nás neddojde ku pla- cení hotovými, kryje se slát částečně povinností společnosti, odváděti polovičku uherského příplatku annuitního, zajištěného pro případ překročení re- lační hranice, pokud bude přesahovati 132.096 K. Na investiční polřeby zaplatí společnost stálu 16 mil. K. Jest ovšem otázka, není li tato suma věiliš malá vzhledem k nutným investicím v nejbližší době jež se odhadují na 30—40 mil. K Celkem tedy zavazuje se stát de fakto k čisté renlě asi 29.10 mil. K, oproli níž výnos dle poslední bilance činil 30.25 mil. K Nutno ovšem uvážiti,ž výnos tento pravděpodobně klesne; jednak jsou saz- by státní dráhy průměrně vyšší, než u státních drah takže již s úpravou sazeb — nehledě ani k chysta všeobecné reformě — doslavi se úbytek, jednak ji sama melhoda státní správy jest rozdilná; zvlášt však na váhu padnou rostoucí investice a roslouc výdaje na personál, jichž obou tíže jistě ne v po- slední řadě naladila společnost ke smířlivější tonině Společnost na druhé straně zůstane jedním z nejvěl- ších podníků průmyslových u nás. Jednak zůstanej uherská annuila, jednák i uherské a rakouské průmy- slové závody a slatky v bilanční hodnolě asi 65 mil Její budoucí příjmy a vydání nelze tak snadno od- hadnouti. Vezmeme-li pro přijmy za základ výnosy r. 1907, činily by i s uherskou annuitou kolem 221 mil. Výdaje ovšem se značně změní nejen změnou v prioritní službě, ale i nulnými změnami v cel správě. Lze se však odhadovati okrouhle na víe než 6.5 mil. K. Z toho by plynul zisk skorem 152 mil. K, což by znamenalo dividendu 311/4 franku čili 4/2% za akcii, oproti poslední dividendě 33 fran ků. Pro vyšší dividendy bude však rozhodující také provede li společnosl slátní dráhy částečné splacen kapitálu pomocí obligací, vydaných na základě uher ské annuily, o ktorémž úmyslu již delší čas koluj nourčité zprávy: způsobenou tím úsporou úroků by se dividenda při stejném výnosu průmyslových zá- vodů značně zvýšila. Je vžak pravdt podobno, ž společnost, zbavena tíže svých půjček, použije svěhio kapitáli k novým průmyslovým a finančním obcho- dům, jmenovitě k rozšíření svých závodů a zvýší tak ještě svůj význam a stou váhu ve světě průmy- slovémn. Mimo lulo význačnou událost působily na bursy zvláště zprávy z Balkánu a vnitíní politická silunce Zprávy z Balkánu zněly z počátku uspokojivě, kon- cem lýdhe však opět docházely nepřiznivé zvěsli, jmenovitě ze Srbska. Že neulěšená vnitřní situace nebyla s to náladu zlepšiti, jest zřejmo. K tomu přistoupily nepřiznivé zprávy z cizích trhů, jmenovitč z německého monlanního trhu. Nepříznivé vlivy byly poněkud paralysovány příznivou siluncí cizozemských peněžních trhů; jmenovitě nápadná jest pohotovos peněz v Berlině, jevici se v nízké soukromé sazbě diskontní, u nás arci peuíze jsou stále ještě málo pohotově. Mozi bankovními hodnotami nejlépe s opět uplalnily kreditky. Na trhu dopravních hodnot byly jinak malé změny, jen na akcie státní dráhy se ovšem sou- střeďevala pozornost; při plíznivých zprávách o per- fekci nniluv stoupaly, konc. týdne však po uveřejnění smluv opět poklesly. Na trhu průmyslových hodnot utrpěly Apinky po počálečném stoupnutí mnoho špatným zprávami z německého montanního trhu; také reso luce haliřského sněmu o železářském kartelu nezů- stala bez vlivu. Pozoruhodné bylo rychlé stoupán akcií zbrojovky a hirtenberských továren následkem zpráv o značných státních objednávkách. Trh rent byl celkem klidný a pevný. Daležitější kursové variace v minulém týdnu se znati lze z tohoto sestavení:
#11 alto_textblock #11
300.000.000 K. To byly obnosy, na kterých náš průmysl a obchod vydělával veliké zisky Nesluší zapomínati, že zboží vyvážené do zemí ke kultuře teprve se probijející, nemusí býti té minuciesní jakosti, jako vývoz zboží do zemí kulturně pokročilých. Vývoz náš na Balkán byl proto pro nás zištný a byl proto pro nás dobrým zdrojem příjmů. Dosahoval téměř jedné šestiny našeho celkového vývozu do oslatních zemi ovropských a mohl býti intensivně zvyšován. poněvadž obrození Turecka znamená i zvýšení jeho kulturní mohoucnosti. Tento zisk našeho průmyslu a obchodu a tafo možnost úsilnějšího rozvoje do budoucna byla obětována dobrodruž- né politice, která jest dobrodružnou jen proto, že nešla cestami schůdnými, jež by byly zrovna tak vedly k výsledku, za to ale k výsledku trva- lému a pevnému. I kdyby se stalo, že nedojde k žádným válečným komplikacím, jichž zatím netřeba se obávati, což důrazně opakujeme. přece jen naše hospodářská posice na dálněm východu i v Rusku oslabena a náš hospodářský vývoj utrpí tim značnou ránu. To jest daň, t jest pokuta, kterou domácí obchod platí za po- stup balkánské politiky pana bar. Aohronthala. Anglie jde za jasným cílem; hospodářská převaha Německa zařezává se do jeho imperia- listní politiky a proto snaží se Londýn všemi prostředky německé rozpinavosti položiti hráze Od této politiky Londýn neustoupí stůj co stů. a bude v ní pokračovati všemi prostředky. Proto obrací se anglická politika k Rusku, proto bude v budouenosti velmi intensivně pracovat- na hospoďářském a kulturním povznesení slo- vanských říší východu, proto také nalezne cestu k definitivní úpravě sporných bodů mezi Britanii a Ruskem v Asii. Současně bude však Anglie pracovati na zmohutnění Turecka, ze kterého bude vytlačovati vliv německý a ve kterém vliv rakouský stane se ještě nepatrnějším. Byl-li nutný tento postup, byl-li účelný a byl-li správný s naší strany, jest více než sporno. Za daného stavu věcí není pochybnosti a tom, že k válečným komplikacím nedojde. Srbsko nemůže se pustiti dobrodružně do války. pro kterou není připraveno a na kterou nestač jeho síly. Ale celý Balkán a i Bulharsko jes strženo tímto proudem anglické politiky, poně- vadž bude mu záležeti na sympatiích angli ckých a ruských. A tak uzavřeli jsme si nej- hlavnější a jedno z nejdůležitějších odbytavých tržišť svých na blízkém východě ke škodě své politiky a ke škodě svého hospodářského posta- vení. V tomto momentu tkví ale současně zdro krisí budoucích, krisí, ktoré budou hluhoky které budou pronikavy. Italská politika balkánská stane se výboj nější, než byla dosud, Anglie bude energičtěy postupovati, Rusko jest nuceno intensiv něj chrániti své zájmy na Balkáně a tak octne se Rakousko v situaci, kde bude oventuálně puceno chrániti to málo, co máme. Nebezpečí situnee neleži v přítomnosti, nýbrž v tom, co třeba po letech může vyvstati a může se zroditi z po- měrů, které vyvolány byly annekční politikou rakouskou. A v tom leží tíha situace. Proto take peněžní trhy s napjetím sledují vývoj balkán- ských věcí a proto každý disharmonický tor vede k stlačení kursů a vede k měně příznivé mu posuzování posice trbu. Celé nynější bospo dářské podnikání pozbývá tím své dosavadní bezpečné základny a určitá nejistota plíží se na všechny strany. Chtěli jsme vytvořiti definitivni poměry v bosenské politice, však přidali jsme k dosavadním zdrojům nespokojenosti v této říši nový a hospodářsky oslabíli jsme ony základy na nichž tak utěšeně v posledních létech byl- budováno. S tohoto hlediska čístě hospodářské- ho nutno posuzovati celou situaci, v něm nutn hledati motivy dnešního chování se trhu a na něm třeba budovati politiku hospodářskou, kte rou my Čechové speciálně v budoucnu ubirat se musíme. Politické události sice ještě odvracejí zájem naší bursy od momentů ryze hospodářských, přece však tento týden pozorovati bylo mírn zlepšení. Většímu zájmu se těšily především hod- noty ukládací. Sjednány zejména závěrky 4proc. kom. dlužních úpisů Zemské banky král českého za K 96 25, 4proc. zást. listů Hypo teční banky král. českého za K 97.55 a 4proe zást. listů České spořitelny za K 98.—. Z prů myslových hodnot došlo k závěrce v akcileh České společnosti pro průmysl cukerní za 169.—. Jinak podáváno za akcie: První české to- várny na orientálské cukrovinky K 250 — »Merkuru«, směnárenské ake. společnosti, K 598.—, První pražské zastavárny K 465.— První české akc. pojišťovny na život K 272.— Kolínské továrny kávových náhražků K 660.— pivovaru v Čes. Budějovicích K 860.—, Živno- stenské banky K 237.75, České banky »Unione K 245 50, České společnosti pro průmysl cu kerní K 171.—, strojírny Daňkovy K 421.— Škodových závodů K 285 50, Hospodářské úvěrní banky K 388.25, České průmyslové banky K 415.—, Podolské cementárny K 205.—, Za- jišťovací banky K 200.—, Akc. továrny na vy- rábění umělých hnojiv v Kolině K 400.—, První českomoravské strojírny K 8 50, Královéhrade- ckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě a LabiK 600.— peníze.
#12 alto_textblock #12
Vratislav Norimberk- přes Hlalle Vratislav-Norimberk přes Prahu přes Prahu Vratislav Meichov přes Halle Vratislav-Mnichov přes Prahu
#13 alto_textblock #13
040 n. 26.10 s. 71.20 4600
#14 alto_textblock #14
8.60 5.60 67 10 40.50
#15 alto_textblock #15
25.90 mk.
#16 alto_textblock #16
24. října 17. října 95 9 96 15 115. — 114.90 109 95 109 75 92.05 91. 75 176 5 180 — 626 2 63 1.60 426.75 431.— 734 5 741.— 511.25 512.50 1049 1047.— 237 50 237.50 68 4.50 679. 50 120.— 118 10 448.— 444.00 1050.— 1055 - 972.— 974 — 573.— 563 — 651. 75 652.40 5522 25 557.50 2650.— 2630.— 710 — 712.— 460.— 450 — 239 60 239 70 117. 40 11747
#17 alto_textblock #17
Rak. korunová renta . .. Rak. zlatá renta . . . .. Uherská zlatá renta . . .. Uherská korunová renta .. Turecké losy . . . . .. Rak. kreditky . Banka pro země rakouské Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota . . . Pozemkový úvěrní ústav .. Živnostenská banka . . .. Soolečnost státní dráhy .. Jižní dráha . . . . . .. Potabská dráha . . . . Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Rým. muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářska společn ost . . . . . . Schodnica Londynská devisa . . .. Říšské marky . . . . . .
#18 alto_textblock #18
5.50 (-- 0.20) mk. 410 přes Prahu + Při těchto cenách jezdí se ale v Německu vesmě přes Čechy ale jen částečně rychlíkem Pokud se pak týče III. tříd, jejichž ceny jsou jak pře Čechy, tak přes Německo skoro stejny, dlužno uvá- žiti — dokládá nutor — že vozy této třídy jsou Německu (při tak zv. „D“ vlacích) mnohem lépea pohodlněji zařízeny, než tomu jest na drahách če- ských, kde miino to osobní vlaky nemají — jako v Německu — vozů IV. třídy. — Článek jest za končen touto úvahou: „Fakt, že při jízdách přes trat české dlužno platiti poměrně značně vyšší jizdné ačkoliv doprava Čechami po výlce jest mnohem po malejší, než po tratich německých, možno zajisté po kládati za trvale působící důvod, proč musejí česk dráhy v soutěži s tratémi německými v opatřován slezsko bavorského cestovního styku v polito- váníhodné míře zůstati pozadu. Pozemkově a terrainní společnosti v Německu Není téměř jediného většího města v Německu, kdo by nepůsobila jedna nebo více terrainních a staveb ních bank. Nejvíce jich vzniklo přirozeně v Berlíně a sice v roce 1870. V roce 1904 bylo takových společ- ností v Berlíně samotném 47 s úhrnným akciovým kapitálem 159 mil. mk. Některé z nich, vyplnivše svou úlohu, nalézají se v likvidaci. Největší z těchto společností jest Neue Boden-Actiengesellschaft s akci ovým kapitálem 26 mil. mk., pak Westliche Boden gesellschaft s akciovým kapitálem 12 mil. mk., ostatní mají akciový kapitál od 1 do 11 mil. mk. Některé z těchto společnosti nevyplácejí dividendy, nýbr používají výtěžku k uplácení akcií, tak Berliner Char loltenburger Bauverein, založený roku 1872 s akcio- vým kopitálem 6,300.000 mk., splanil na každou akcii která původně zněla na 500 mk., dohromady 1175 mk. a ještě měl pozemků 193.704 m2. Preissisch Immobilien-Actienbank, založená roku 1880 s akcio- vým kapitálem 7.500.000 mk., splatila úplně akcie a mimo to na každou akcii ještě další obnos 265 mk. Jiné opět vyplácejí značné dividendy. Tak Berlinische Bodengesellschaft, založená roku 1890 s akciovým kapitálem 1 mil. mk., vyplácela na dividendáchr 1890 6%, r. 1891 69%, r. 1892 565, r. 1893 12 a od r. 1894—1904 30%. Terraingesellschaft Gross Lichlerfelde, založená r. 1883 s akciovým kapitálem 1 mil. mk., vyplácela v letech 1900—1904 na divi- dendě 27%, 10%, 16% a 35%. Rovněž Grundstůcks- Actiengesellschaft, založená roku 1900 s akciovým kapitálem 1,250.000 mk., vyplácela od r. 1902—1904 18%, 20%, 20%. Při tom sluší míti na mysli, že společnosti tyto pracují také k zvelebení města okolí Berlina, ony ze svých výtěžků zřizují parky staví v nově založených osadách kostely, školy, při- spívají na úpravu silnic a ulic. Těmto společnostem má Berlín z velké části co děkovati za svůí modern
#19 alto_textblock #19
Alpinky
#20 alto_textblock #20
Z trhů peněžuích. (Původní zpráva »Nár. Listů«) Praba. Daešní bursa minula opět klidněa sjednány závěrky 4 proc. zást. listů české hypoteční banky (v K) za K 97 55; trb s akciemi zůstal za nedban a podáváno pouze zaakcie: Prvaí české t várny orient. cukrov. K 250.—, »Merkuru«, směn. akc. spol K 595.—, První pražské zastavárny K 465.- První čes. akc. pojišť. na život K 272.—. Kolinské tov. kávov. nahražků K 660.—, Pivovaru v Čes. B dějovicích K 860.—, Živnostenské banky K 237.75 České banky »Uhion« K 245.50. Čes. spol. pro pr mysl cukerní K 173.—, Strojírny Daňkovy K 421.— Škodových závodů K 285.—, Hospod. úvěrní banky K 388.25, České prům, banky K 415.—, Podolsk cementárny K 205.—. Zajišťovací banky K 200.— Akc. továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíne K 400.—, První česko-moravské strojírny K 850. Králohradeckého úvěrního ústavu K 444. —, Pražsk paropl. spol. po Vilavě a Labi K 600.— Z Vldně. Klidné posuzování situace meziná rodní nebylo porušeno prozatímním zastavením jed- nání mezi Rakouskem a Tureckem. Veškeré bursy splše posuzovaly situaci příznivěji. Také zde po pro vedení prvních realisací, které býly nepatray, nastala lepší tendence. Zejména akcie společnosti státní dráhy těšily se živému zájmu, při čemž byl proje vován názor, že parlamentní vyřízení sestátňovae akce nutno záhy očekávati. Také kredilky a alpinky byly nakupovány. Ve šraňku akcie hirtenberské pa- tronky zase stouply. Z rent společné renty se ne- upevnily; ruska renta byla vyšší. Valuty se celkem
#21 alto_textblock #21
Z vídeňské bursy. (Původní zpráva »Národních Listů«.)
#22 alto_textblock #22
Z Vídně, 24. října.
#23 alto_textblock #23
V popřed zájníu stojí přirozeně perfekce a publi kace sestátňovacích úmluv. Bursa již od počátku po- zorně sledovala vývoj sestátňovací akce a každá změ- na ve vyhlídkách na její skončení měla svůj jistý vliv na náladu a kursy. Sestátnění severozápadní dráhy a jihoseveroně- mecké spojovací dráhy neskytá celkem mnoho no vého, majíc již své vzory v dřívějších případech Stát převezme všechna aktiva i passiva obou spo- lečností, jež budou likvidovati. Za akcie poskytne stát přiměřené obnosy 485, resp. 425 K v železničníc státních dlužních úpisech, jichž vydá asi více, aby stačily zvláště i na větší podniky investiční, jež se pro nejbližší léta odhadují aspoň na 40 mil. K. Jisle
#24 alto_textblock #24
rozvoj. Jakkoliv se dá těžko srovnávali vzrůst oby- valelstva v Berlíně s Prahou, přece uznati se musí, že Praha v tomto ohledu jest pozadu za městy ně- meckými. V Mnichově na př., který jest počtem oby- vatelstva i rozlohou nepatrně větší nežli Praha s před- mětuskými obcemi, jest podobných společností 20 Bylo by zajisté jen v prospěchu Prahy a okolních měst, kdyby obchod s pozemky stavebními na peri- ferii dostal se do zdravých kolejí a kdyby budoucně tyto obce mehly se opírati o silný peněžní ústav. Pozemková bauka bude moci vydatně podporovati zdravý rozvoj města Prahy s předměstími. Akciový kapitál télo banky jest z velké části soukromně upsán zbývající část akciového kapitálu bude v nejbližší době vyložena k veřejné subskripci Nová česká uhelná společnost Píše se nám V Oberschönu u Chebu objeveny byly velké vrstvy uhlí. Pozemky, v jichž nitru bohatá ložiska znalci byla konstatována, nacházejí se v českých rukon. — Byly učiněny potřebné kroky k utvoření české kutací společnosti, jež by laciné sousední pozemky skoupila a kutací právo si včas zajistila. Nová lovárna na poreulán. Správní rada pražské továrny na porculán, zapsaného společenstva s ruče- ním obmezeným se sídlem v Praze, zakoupila pro společenský podnik továrnu v Radlicích o firmy Továrna kelímků na tavení kovů »Bohemia« Kiowsky a spol, a přemění ji v továrnu na por- culán. S pracemi v podniku tom bylo již započato a v nejbližší době vyloženy budou k subskripci zá- vodní podíly po 200 K, které ještě zbývají. Zákon proti drahotě uhli? Jak večerní » Bohe sděluje, prohlásil ministr Gessmann na scbůz voličské, že pokládá za svou povinnost, podniknouti vážný pokus k odstranéní drahoty uhelně. Pří- slušná osnova zákonná bude prý předlo- žena postanecké sněmovně hined, jakmile se sejde. Ruská státní banka. Dle výkazu z 21. října t.r. činil zlatý poklad banky 1218.2 mil. rublů (z toho 153 3 mil. v cizině) proti 1215.7 mil. (151.9) před týdnem. Oběh bankovek v témž období klesl s 1197.6 na 1193.1 mil. rablů. Labské sazby dopravní z Hamburku do Laube byly sníženy včera na 90 fen. Likvidace akciové mlékárny v Ústí n L. Dne 10. listopadu koná se mimořadná valná hromada akc. společnosti mlékárny v Ústí n. L. za účelem usnesení o zrušení společnosti. Miékárna ústecká ustavila se teprve koncem r. 1902. Akciový kapitál činí 150.000 K. (750 akcií po 200 K) Snížení cen jutových výrobků Sdrůžené jutov továrny rakousko-uherské snížily počínajíc včerejškem ceny zboží tkaného a pytů o 21/29%. Dividenda rak. lováren na fezy. Včerejší zprávu k. k. dlužno doplniti v ten smysl, že kromě slatu tární 4% dividendy bylo navrženo rozdileti 4% super- dividendu, tak že celková dividenda z akcie činiti bude 8% = 32 K proti 36 K v roce předchozím Dividenda plzeňského akciového pivovaru. V schůzi správní rady Prvního plzeňského akciového pivovaru, konaně dne 23. t. m. bylo usneseno roz- děliti dividendu 125 K oproti 115 KK před rokem. Stavba druhé koleje na trati Budějovice — Linac. Trať Budějovice Linec jest následkem rozsahu do- pravy tak oblížená, že zde jedna kolej naprosto ne- stačí. Proto zahějeny již práce na projektu druhé koleje, jež bude pravděpodobně stavěna nejdříve na trati Budějovice— Gaisbach v dělce 100 kilom. ; je ovšem pravděpodobnc, že pak dojde k položení druhě koleje na célé trati až do Lince. Vyjednáváni o obchodní smlouvu s Rumunskem Dle zpráv z Bukúrešti došlých ocitne se jednání rumunskou obchodní smlouvu příštím týdnem v dů- ležitém sladiu. Dosud byl probrán rakouský i ru- munský návrh a přikročeno na to k projednávání jednotlivých bodů. Ramunští zástupci prohlásili ně- které požadavky rakouské za nepřijatelné, projednán jiných odložili na pozdější dobu a u některých pro- jevili ochotu k ústupkům. Hlavní obtíží bude po- dobně jako při srbské smlouvě dovoz dobytka Rumunsko sice ví, že nemůže doslci dovozu živéh dobytka, jeho zástupci trvají však na povolení stej- ného kontingentu poraženého dobytka jakého se dostalo Srbsku. Rakouská vláda vzhle- dem k agrárním stránám sotva bude s to, aby tento požadavek mohla povoliti. K C. Neumannův kalendář cukrovarnický pre 1908 9. Obsah letošního XXIII. ročníku tohoto zna- menitého kalendaře odborného neliší se valně ob- sahem od ročníku předcházejícího (pro kampaň 190 až 1908), který, jak známo, byl velmi účelně zcela přepracován. Letošnímu kalendáři pro 1908, 9 dostalo se jen potřebných doplňků. V prvním díle doplněna tabulka »Zpracování řepy« a v díle druhém pozmě- něn odstavec VII. »Usnesení chemiků«. Oblíbený K. C. Neumannův cukrovarnický kalendář« také v le tošuím vydání zůstává věren své základní soustavn úpravě tím, že rozdělen je kalendář na 2 díly: tech- nický a obchodní. Také jinak zevnější úprava jest letos opět velice pěkná a nejlepším doporučením kalendáře tohoto jest čilá poptávka, které se těší. ježto pravidelně bývá jebo stále větší náklad již předcházející subskripci rozebrán. Z ústředních jatek pražských, Na trh dobytčí v pondělí dne 26. líjna 1908 přihlášeno jest 200 kusů hovězího dobytka původu domácího, 170 kusů pů- vodu haličského a 17 kusů původu uherského.
#25 alto_textblock #25
SUBSKRIPCE
#26 alto_textblock #26
na akciell emisse
#27 alto_textblock #27
Ceské banky v Praze
#28 alto_textblock #28
ke zvýšení akc. kapitálu České banky na K 4,000.000.—. Akcie vyloženy jsou k upisování při kursu K 405.— za jednu akoii. S přihláškou třeba složiti na každou akcii K 105.—. Složené splátky budou ode dne splacení až do 31. prosince t. r. 43/4% zúročeny Potřebné tiskopisy na požádání každému interesentu zašle Česká banka v Praze, Václavské 19540 náměstí, 32.
#29 alto_textblock #29
Banky, záložny a spořitelny. Zemská banka království českého počne vypláceti listopadový kupon č. 36 4% komunál- ních dlužních úpisů a 49 úpisů melioračních beze vší srážky počínajíc dnem 27. října 1908 ve všední dny u pokladny své v Praze, ve Vídni pak u C. k. priv. rakouského úvěrního ústavu pro obchod a průmysl, u C. k. priv. všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový, Anglo-rakouské banky, u banky Union, u Ví- deňské bankovní jednoty, u C. k. priv. Allg- Verkehrsbank, u Akciové směnární společnosti »Merkur«, u tamních filiálek Živnostenské banky pro Čechy a Moravu a Ústřední banky českých spořitelen. — Počínajíc dnem 27. října 1908 budou se vydávati nové kuponové archy za talony 49 komunálních dlužních úpisův