#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
oo
s t
o
#3
alto_textblock
#3
Zemaědělství
#4
alto_textblock
#4
— Pr cmysl
Příloha „Národních Listů“ k číslu 294. ze dne 25. října 1908.
#5
alto_textblock
#5
Obehod
#6
alto_textblock
#6
Finaněnictví
#8
alto_textblock
#8
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 24. října.
Pozvolné uklidňování, které počínalo se
rozho ťovati na peněžních trzích počátkem mi-
nulého týdne, ustoupilo opětně náladě vzruše-
nější. Důvody tohoto obratu v nazírání jsou
vážny a nepopiratelně pro Rakousko neobyčejně
důležity. Plán barona Aehrenthala na úpravu této
říše vůči Turecku byl celkem velmi jednoduchý
a zdánlivě i velmi logický. Rakousko prohlašo-
valo důrazně, provádějíc annexi Bosny a Herce-
goviny, že vlastně na daném poměru nezmění
se ničeho, poněradž mocensky vlastně práva
suveréna vykonávalo v Bosně a Hercegovině
Rakousko. Annexí byl tento faktický stav pouze
zmiěněn ve stav, možno-li tak říci při jedno-
stranném poslupu Rakouska, právní, takže újmy
na územi Turecko neutrpělo žádné. Vrácení
Novopazarska mělo býti nejen doložením, že
Rakousko neminí postupovati výbojně na bal-
kánském poloostrově, nýbrž zároveň také ja-
kousi kompensaci Turecku, kterému vracelo se
území, v němž faklieky moci nemělo. Ježto tedy
dle názoru barona Aehrenthala jednalo se o ja-
kousi sankci tamějších poměrů, navázáno bylo
přímé jednání mezi kabinelem vídeňským a vy-
sokou Portou v Cařihradě o uznání tohoto slavu.
Rakoustí oficiosové s jistou radosti tvrdili, že
jednání toto nalézá se na nejlepší cestě a že
možno se naditi brzkého vyřízení sporné této
záležitosti. Úřadní tisk této říše dokonce pro-
hlašoval již napřed, že dohoda mezi Rakouskem
a Tureckem bude doellena, že staré přátelské
poměry opět se vráti a že duha míru sklenes
opět nad Balkánem. Nebezpeči válečnémuse
strany Srbska nebylo přikládáno valného vý-
znamu právě vzhledem k velikému rozdílu mo-
cenského postavení Rakouska a Srbska. Ale
ukázalo se, že naděje oficiosů tentokráte dů-
kladně byly zklamány.
Zdálo-li se z počátku, že Tureck
jest ochotno vyrovnati svůj spor s Rakouskem
přímo a spokojiti se s eventuálním finančním
odškodněním, jež nebylo by bývalo přiliš vysoké,
nastal v jednání pronikavý obrat. Anglie i tento-
kráte zasáhla do vývoje událostí a zasáhla
velmi energicky. Anglický tisk a patrně i an-
glická vláda jsou pevně přesvědčeny, že an-
nexní politika rakouská byla provedena po před-
chozim souhlasu Německa, klerému záleželo na
tom, aby styky Rakouska a Ruska, které stá-
valy se přátelskými, byly prolomeny a aby Ra
kousko pocítilo důsledky své politiky, přísa-
bající jen a pouze na Berlín. K podnětu anglického
vyslance — a tím anglický kabinet naprosto se
netají — odmítlo Turecko další jednání s Ra-
kouskem a prohlásilo jasně a střiktně, že úprava
pomérů bosenských může býti pouze a jedině
vyřízena kongresem velmoci a nikoli pouhým
jednáním mezi oběma zúčastněnými státy. Tim
dostala situace evropská nový ráz a tím také
nebezpeči zápletek stalo se akutoější. Nechceme
říci zápletek válečných. Ani Anglie není inte
resována na tom, aby strhla Rakousko do vá-
lečných dějů, poněvadž v tomio případě byl
by nucena sama zakročiti a k fomu není při
pravena. I o tom anglický tisk mluví s otevře-
ností skutečně překvapující. Anglie nechee
však, aby Turecko uznalo jednostranný postup
Rakouska a následkem toho chce, aby Ra-
kousko postaveno bylo před nulnost dožadovati
se uznání svého kroku a podrobiti se eventu-
álnímu rozhodnutí velmoci. Že Rakousko tak
neučiní a že bude se zdráhati tuto podmínku
přijmouti, zdá se býti rovněž jasno. A v této
okolnosti a v tomto momentu tkvi nebezpečí
dané sitvace politické. Co by snad byly při-
znaly vel ké státy západní a co by snad bylo
také uzaalo Rusko, kdyby Rakousko bylo dřive.
než k annexi se odhodlalo, požádalo je za jejieh
soullas, to nyní odptrají západní velmoci velmi
energicky a velmi důrazně.
Z toho jest nejlépe patrno, jak chybnou
byla politika bar. Aohrenthala a jak nesprávna
byla jeho kalkulace, že k vůli bozpodmínečné
politice míru bude hladce uznán fakt annexe
bosenské. Této chyby baron Aehrenthal dopu
stiti se nemusil a také dopustiti se neměl. Nelze
popřiti, že posice Rakouska nebyla špatná. An
glická politika zahraniční nese se za zřojmým
cílem isolovati Němocko. V prvé řadě Anglii slo
tedy o to, aby nejbližší spojenoc Německa, tody
Rakousko, bylo odvráceno od rostoucí intimity
styků s Borlínem. To se do jisté míry dařilo
Mezi Ruskem a Rakouskem navázány byly přa
telštější styky a třebas mürzstegská smlouva
byla prolomena, přece jen poslední cesta Izvol-
ského na Moravu nasvědčovala, že i nyní byl-
by možno najiti určitý modus vivendi mezi in-
teresenty rakouskými a ruskými na Balkáně.
Proto Anglie s velikými sympatiemi sledovala
rostoucí význam slovanských národů v této říší
a proto také všímala si bodlivěji snah a tužeb
jednotlivých slovanských kmenů rakouských.
Čin bar. Aehrenthala, který nepopíratelně byl
sympaticky přijat a snad také i podporován
v Berlině, ukázal, že i Rakousko nyní, kdy
mohlo ze zahraniční situace pro sebe těžiti, chee
býti slepým nohsledem Německa a chce vyko-
návati to, co jest přáním Berlína. Berlin vědě!
Hobře, že Rakousko zůstane věrným spojencem
jen tehdy, pakli že se stane jeho spoluvinníkem.
To se právě stalo jednostrannou annexi Bosny
Po této stránce znamená tedy annexe Bosny
vlužení dosavadního spojeneckého svazku k Na-
mecku a znumená do jisté míry úraz pro iso-
lační politiku anglickou. Ale Anglie ve spojene-
ctví s Ruskem, Italií a Francií a ve sympatilch
veškerých balkánských států nalezne bohaté od-
škodné, zatím co Rakousko bude vázáno Berlí-
nem a zůstane tím, čím nikdy nemělo býti, t. j.
předvojem německé hospodářské politiky i ně-
mecké mocenské politiky na východě. Taková
jest situce dnešní a proto jest situace pro nás
nebezpečnou, poněvadž hrot isolační politiky an-
slické, která jest v první řadě hospodářskou,
obrátí se i proti nám. Na Balkáně utrpěli jsmo
v posledních letech ztráty veliké, ale přece jen
náš vývoz činil do balkánských států téme
#9
alto_textblock
#9
nezměnily. Na eskoplním trhu peníze nezměněny
31/4 proe.
Berlín. Týden zakončen smýšlením poněku
lepším, než se vzhledem k nejnovějším zprávám
o olázce východní dalo očekávati. Mimo to příznivým
dojmem působily zpětné koupě, jež bylo lze pozoro-
vati dnes ve skupině hodnot baňských, jež přivodily
náležité zotavení kursů akcil společnos í železářskýci
a uhelnodolných. Na trhu kasovním převládaly rovně
přískoky kursové. Americké dráhý poněkud lepši
Kurs rakouských kreditek i avčií státní dráhy valn
se nezměnil. Akcie domácích bank většinou pevnější
Dopravní společnosti paroplavební nebyly dnes pro-
dávány ve větších položkách. Ruské renty i akcie
ruských bank mírně zpevněny. Soukromý diskont
2/a proe.
Bída dopravní politiky českých drah v soulěši
s pruskými a bavorskými drahami. O tom, jak bídně
provozují dopravní politiku české dráhy zejména
v průvozní dopravě osob i zboží mezi východním
jižním Německem, nestarajíce se naprosto o to, aby
tato důležitá čára dopravní svedena byla do Čech
a zvláště přes Prahu, bylo již napsáno a ještě
více nařečněno tolik, že by jinde již dávno povo-
lané kruhy byly bývaly denuceny, olázce téle
věnovati nejen patřičnou pozornost, nýbrž ji koneč-
ně patřičně řešili. U nás se ovšem dosud v té věci
ani prstem nehnulo a tak musili jsme se dožit sku-
tečné ostudy, že přichází nýní sám pruský odbor
ník a činí nám zasloužené výtky proto, že o tak
důležitou věc tak málo se staráme. Jest to známý
odborný spisovatel tajný rada W. A. Schulzez
Berlína, který v posledním čísle odborného časopisu
„Eisenbahn u. Industrie“ uveřejňuje studi
„Die Eisenbahnen Bohmens im Wett-
bewerbe mit den preusischen und baye-
rischen Bahnen“. Pro velkou důležitost přísluš-
ných vývodů reprodůkujeme ve stručném obsahu
tenlo zajímavý článek. V úvodu dovozuje spisovalel
doslovně: „Dle své geografické polohy jsou dráhy
v Čechách nejvýhodnějšími spojovacími články v že
lezniční dopravě mezi pruským Slezskem a Bavor
skem, ježlo vzdálenost přes trati české jest v celku
značně menší, než přes dosavadní soutěžní truii
provincie slezské a království saského. Přes to však
jest opálřována doprava osob i zboží mezi Slezskem
a Bavorskem té doby mnohem lépe přes trati ně-
mecké, než přes trali české, poněvadž se české dráhy,
pokud se týče vybudování vhodných jízdních řádůva
vhodných tarifních opatření, málo postaralyo
úspěšnou soutěž s drahami německými. Bude lze
proto počílati za nový důležitý úkdl č. k. rakousk
státní správy železníční, jí z chystaného postátnění
českých drah vyplývající, aby v dopravním
zájmu všeobecnosti i ve vlastním zájmu finan-
čním vypravila spojovací linie české potud lépe,
aby kylo publiku cestování i zasílání zboží mezi
Pruským Slezskem a Bavory po českých tratích pod-
stalně zjednodušeno a zlevněno.“ To, co v tomto
úvodě tvrdí, dokazuje v delší stati spisovatel
přesnými a podrobnými dopravně- a tarifně-slati
stickými daty, z nichž uvádíme jen nejdůležitější.
Za podklad svého pozorování vzal autor nejty-
pičtější dvě relace: Vratislav—Mnichov
Vratislav—Norimberk. Nejkratší trati v těch-
to rolzcích jsou: a) v průvoku Čechami: Vra-
tislav—llalbsladt—Praha—Brod n. L—M ni-
chov 775 km, z toho 426 km na české půdě; Vra-
tislav— Halbstadt—Pruha—Brod n. L.—No-
rimberk 688 km; b) v převozu přes trati něme-
cké: Vrüislav— Halle—Norimberk—Mslichov 89
km: Vratislav—Hallé—Norinberk 701 km. Nejlepší
spojení přes tyto německé trati vyžaduje dnes
a) z Vralislavi do Norimberka 11/4 až 1254 hodiny
b) z Vratislavi do Mnichova 151/4 až 151/4 hodiny
Jak je oproti tomu postaráno o jízdy přes Čechy? Ne-
bore-li se zřetele ani k dlouhému, znčasto i mnoho
hodin obnášejícímu přerušení jízdy v Praze
činí úlrnná skutečná doba jízdy (přes Prahu
mezi Vratislaví a Norimberkém 15—18 hodin, mezi
Vratalaví a Mnichovem 17 až 19 hodin, tedy
3—4 hodiny více, než ve přímém spojení (bez delších
zdržoní) po značně delších tratích německých. K to-
mu přislupuje další důležitý moment — dovozuje
autor doslovně — že přes to, že vzdálenosti po tra
tích českých jsou značně měnší, jízda ale značně
pomalejší, jest jízdné v relacích Vratislav—
Norimberk a Vralislav—Mnichov přes území česk
značně dražší, než při nepřerušované a značně rych
lejší jízdě Německem, což patrno z tohoto porovnání
Jizdné činí:
L. tř. II. tř. III. t.
54.50 3410 21.80 mk
6310 39.70 22 20 mk
#10
alto_textblock
#10
zisk znamená ovšem laké rozdil zůročení železnič
ních státních dlužních úpisů za akcie vyměněných
dividendy poslodních lel: úspora ta odpovídá u se
verozápadní dráhy kapitálu přes 20 mil. K.
Za to smlouva se společností státní dráhy
jest něco úplně nového. Její finanění efekt a obou
stanné výhody lze těžko předem posouditi, ježlo zd
rozhoduje v prvé řadě praxe, jež teprve dokáže, jal
se ustanovení smlouvy osvědčí. Znění její ovšem na-
svědčuje tonu, že bylo úzkostlivě dbáno všeho, aby
se předešlo možným sporům. Stát přejímá za pře
vzatý majelek společnosti k vlastnímu placení prior
obligace její ve výši 804.68 mil. K, jichž služba vy
žaduje ročně kolem 30.7 mil. Společnosti zůstáv
původních obligací za 88 mil. s roční službou kolen
3.67 mil. K. Důležité jest, že stát nebéře na sebe
cizozemské kotovací poplatky. To bude míti význam
zvláště v příčině tak zv. „abonnementu“, obnosu
dosud společností za titry ve Francii obíhající place
ného, jenž ovšem se platí jen ze soukromých papír
a při přeměně obligací ve slátní papíry odpadne; mí-
sto teho zbude pouze kolkový poplatek 29% z obralu
je možné, že francouzští vlastníci, aby se vyhinuli
tomuto poplatku, budou obligace přinášeli na vídeň-
ský trh, což by mohlo míti za následek nemilé ob
ližení rakcuského trhu. Proti možnému kolísání ažia
jež by mohlo naslati, dokud u nás neddojde ku pla-
cení hotovými, kryje se slát částečně povinností
společnosti, odváděti polovičku uherského příplatku
annuitního, zajištěného pro případ překročení re-
lační hranice, pokud bude přesahovati 132.096 K.
Na investiční polřeby zaplatí společnost stálu
16 mil. K. Jest ovšem otázka, není li tato suma věiliš
malá vzhledem k nutným investicím v nejbližší době
jež se odhadují na 30—40 mil. K
Celkem tedy zavazuje se stát de fakto k čisté
renlě asi 29.10 mil. K, oproli níž výnos dle poslední
bilance činil 30.25 mil. K Nutno ovšem uvážiti,ž
výnos tento pravděpodobně klesne; jednak jsou saz-
by státní dráhy průměrně vyšší, než u státních drah
takže již s úpravou sazeb — nehledě ani k chysta
všeobecné reformě — doslavi se úbytek, jednak ji
sama melhoda státní správy jest rozdilná; zvlášt
však na váhu padnou rostoucí investice a roslouc
výdaje na personál, jichž obou tíže jistě ne v po-
slední řadě naladila společnost ke smířlivější tonině
Společnost na druhé straně zůstane jedním z nejvěl-
ších podníků průmyslových u nás. Jednak zůstanej
uherská annuila, jednák i uherské a rakouské průmy-
slové závody a slatky v bilanční hodnolě asi 65 mil
Její budoucí příjmy a vydání nelze tak snadno od-
hadnouti. Vezmeme-li pro přijmy za základ výnosy
r. 1907, činily by i s uherskou annuitou kolem 221
mil. Výdaje ovšem se značně změní nejen změnou
v prioritní službě, ale i nulnými změnami v cel
správě. Lze se však odhadovati okrouhle na víe
než 6.5 mil. K. Z toho by plynul zisk skorem 152
mil. K, což by znamenalo dividendu 311/4 franku
čili 4/2% za akcii, oproti poslední dividendě 33 fran
ků. Pro vyšší dividendy bude však rozhodující také
provede li společnosl slátní dráhy částečné splacen
kapitálu pomocí obligací, vydaných na základě uher
ské annuily, o ktorémž úmyslu již delší čas koluj
nourčité zprávy: způsobenou tím úsporou úroků by
se dividenda při stejném výnosu průmyslových zá-
vodů značně zvýšila. Je vžak pravdt podobno, ž
společnost, zbavena tíže svých půjček, použije svěhio
kapitáli k novým průmyslovým a finančním obcho-
dům, jmenovitě k rozšíření svých závodů a zvýší tak
ještě svůj význam a stou váhu ve světě průmy-
slovémn.
Mimo lulo význačnou událost působily na bursy
zvláště zprávy z Balkánu a vnitíní politická silunce
Zprávy z Balkánu zněly z počátku uspokojivě, kon-
cem lýdhe však opět docházely nepřiznivé zvěsli,
jmenovitě ze Srbska. Že neulěšená vnitřní situace
nebyla s to náladu zlepšiti, jest zřejmo. K tomu
přistoupily nepřiznivé zprávy z cizích trhů, jmenovitč
z německého monlanního trhu. Nepříznivé vlivy byly
poněkud paralysovány příznivou siluncí cizozemských
peněžních trhů; jmenovitě nápadná jest pohotovos
peněz v Berlině, jevici se v nízké soukromé sazbě
diskontní, u nás arci peuíze jsou stále ještě málo
pohotově.
Mozi bankovními hodnotami nejlépe s
opět uplalnily kreditky.
Na trhu dopravních hodnot byly jinak
malé změny, jen na akcie státní dráhy se ovšem sou-
střeďevala pozornost; při plíznivých zprávách o per-
fekci nniluv stoupaly, konc. týdne však po uveřejnění
smluv opět poklesly.
Na trhu průmyslových hodnot utrpěly
Apinky po počálečném stoupnutí mnoho špatným
zprávami z německého montanního trhu; také reso
luce haliřského sněmu o železářském kartelu nezů-
stala bez vlivu. Pozoruhodné bylo rychlé stoupán
akcií zbrojovky a hirtenberských továren následkem
zpráv o značných státních objednávkách.
Trh rent byl celkem klidný a pevný.
Daležitější kursové variace v minulém týdnu se
znati lze z tohoto sestavení:
#11
alto_textblock
#11
300.000.000 K. To byly obnosy, na kterých
náš průmysl a obchod vydělával veliké zisky
Nesluší zapomínati, že zboží vyvážené do zemí
ke kultuře teprve se probijející, nemusí býti
té minuciesní jakosti, jako vývoz zboží do zemí
kulturně pokročilých. Vývoz náš na Balkán byl
proto pro nás zištný a byl proto pro nás dobrým
zdrojem příjmů. Dosahoval téměř jedné šestiny
našeho celkového vývozu do oslatních zemi
ovropských a mohl býti intensivně zvyšován.
poněvadž obrození Turecka znamená i zvýšení
jeho kulturní mohoucnosti. Tento zisk našeho
průmyslu a obchodu a tafo možnost úsilnějšího
rozvoje do budoucna byla obětována dobrodruž-
né politice, která jest dobrodružnou jen proto,
že nešla cestami schůdnými, jež by byly zrovna
tak vedly k výsledku, za to ale k výsledku trva-
lému a pevnému. I kdyby se stalo, že nedojde
k žádným válečným komplikacím, jichž zatím
netřeba se obávati, což důrazně opakujeme.
přece jen naše hospodářská posice na dálněm
východu i v Rusku oslabena a náš hospodářský
vývoj utrpí tim značnou ránu. To jest daň, t
jest pokuta, kterou domácí obchod platí za po-
stup balkánské politiky pana bar. Aohronthala.
Anglie jde za jasným cílem; hospodářská
převaha Německa zařezává se do jeho imperia-
listní politiky a proto snaží se Londýn všemi
prostředky německé rozpinavosti položiti hráze
Od této politiky Londýn neustoupí stůj co stů.
a bude v ní pokračovati všemi prostředky.
Proto obrací se anglická politika k Rusku, proto
bude v budouenosti velmi intensivně pracovat-
na hospoďářském a kulturním povznesení slo-
vanských říší východu, proto také nalezne cestu
k definitivní úpravě sporných bodů mezi Britanii
a Ruskem v Asii. Současně bude však Anglie
pracovati na zmohutnění Turecka, ze kterého
bude vytlačovati vliv německý a ve kterém vliv
rakouský stane se ještě nepatrnějším. Byl-li
nutný tento postup, byl-li účelný a byl-li správný
s naší strany, jest více než sporno.
Za daného stavu věcí není pochybnosti
a tom, že k válečným komplikacím nedojde.
Srbsko nemůže se pustiti dobrodružně do války.
pro kterou není připraveno a na kterou nestač
jeho síly. Ale celý Balkán a i Bulharsko jes
strženo tímto proudem anglické politiky, poně-
vadž bude mu záležeti na sympatiích angli
ckých a ruských. A tak uzavřeli jsme si nej-
hlavnější a jedno z nejdůležitějších odbytavých
tržišť svých na blízkém východě ke škodě své
politiky a ke škodě svého hospodářského posta-
vení. V tomto momentu tkví ale současně zdro
krisí budoucích, krisí, ktoré budou hluhoky
které budou pronikavy.
Italská politika balkánská stane se výboj
nější, než byla dosud, Anglie bude energičtěy
postupovati, Rusko jest nuceno intensiv něj
chrániti své zájmy na Balkáně a tak octne se
Rakousko v situaci, kde bude oventuálně puceno
chrániti to málo, co máme. Nebezpečí situnee
neleži v přítomnosti, nýbrž v tom, co třeba po
letech může vyvstati a může se zroditi z po-
měrů, které vyvolány byly annekční politikou
rakouskou. A v tom leží tíha situace. Proto take
peněžní trhy s napjetím sledují vývoj balkán-
ských věcí a proto každý disharmonický tor
vede k stlačení kursů a vede k měně příznivé
mu posuzování posice trbu. Celé nynější bospo
dářské podnikání pozbývá tím své dosavadní
bezpečné základny a určitá nejistota plíží se na
všechny strany. Chtěli jsme vytvořiti definitivni
poměry v bosenské politice, však přidali jsme
k dosavadním zdrojům nespokojenosti v této říši
nový a hospodářsky oslabíli jsme ony základy
na nichž tak utěšeně v posledních létech byl-
budováno. S tohoto hlediska čístě hospodářské-
ho nutno posuzovati celou situaci, v něm nutn
hledati motivy dnešního chování se trhu a na
něm třeba budovati politiku hospodářskou, kte
rou my Čechové speciálně v budoucnu ubirat
se musíme.
Politické události sice ještě odvracejí zájem
naší bursy od momentů ryze hospodářských,
přece však tento týden pozorovati bylo mírn
zlepšení. Většímu zájmu se těšily především hod-
noty ukládací. Sjednány zejména závěrky
4proc. kom. dlužních úpisů Zemské banky král
českého za K 96 25, 4proc. zást. listů Hypo
teční banky král. českého za K 97.55 a 4proe
zást. listů České spořitelny za K 98.—. Z prů
myslových hodnot došlo k závěrce v akcileh
České společnosti pro průmysl cukerní za
169.—.
Jinak podáváno za akcie: První české to-
várny na orientálské cukrovinky K 250 —
»Merkuru«, směnárenské ake. společnosti, K
598.—, První pražské zastavárny K 465.—
První české akc. pojišťovny na život K 272.—
Kolínské továrny kávových náhražků K 660.—
pivovaru v Čes. Budějovicích K 860.—, Živno-
stenské banky K 237.75, České banky »Unione
K 245 50, České společnosti pro průmysl cu
kerní K 171.—, strojírny Daňkovy K 421.—
Škodových závodů K 285 50, Hospodářské
úvěrní banky K 388.25, České průmyslové banky
K 415.—, Podolské cementárny K 205.—, Za-
jišťovací banky K 200.—, Akc. továrny na vy-
rábění umělých hnojiv v Kolině K 400.—, První
českomoravské strojírny K 8 50, Královéhrade-
ckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské
paroplavební společnosti po Vltavě a LabiK
600.— peníze.
#12
alto_textblock
#12
Vratislav Norimberk-
přes Hlalle
Vratislav-Norimberk
přes Prahu
přes Prahu
Vratislav Meichov
přes Halle
Vratislav-Mnichov
přes Prahu
#13
alto_textblock
#13
040 n.
26.10 s.
71.20 4600
#14
alto_textblock
#14
8.60 5.60
67 10 40.50
#15
alto_textblock
#15
25.90 mk.
#16
alto_textblock
#16
24. října 17. října
95 9
96 15
115. —
114.90
109 95 109 75
92.05 91. 75
176 5
180 —
626 2
63 1.60
426.75
431.—
734 5
741.—
511.25
512.50
1049
1047.—
237 50
237.50
68 4.50 679. 50
120.—
118 10
448.—
444.00
1050.—
1055 -
972.— 974 —
573.—
563 —
651. 75
652.40
5522 25
557.50
2650.—
2630.—
710 —
712.—
460.—
450 —
239 60
239 70
117. 40
11747
#17
alto_textblock
#17
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlatá renta . . . ..
Uherská zlatá renta . . ..
Uherská korunová renta ..
Turecké losy . . . . ..
Rak. kreditky
.
Banka pro země rakouské
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota
. . .
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . ..
Soolečnost státní dráhy ..
Jižní dráha . . . . . ..
Potabská dráha . . . .
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Rým. muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářska společn ost
. . . . . .
Schodnica
Londynská devisa . . ..
Říšské marky . . . . . .
#18
alto_textblock
#18
5.50 (-- 0.20) mk.
410
přes Prahu +
Při těchto cenách jezdí se ale v Německu vesmě
přes Čechy ale jen částečně rychlíkem
Pokud se pak týče III. tříd, jejichž ceny jsou jak pře
Čechy, tak přes Německo skoro stejny, dlužno uvá-
žiti — dokládá nutor — že vozy této třídy jsou
Německu (při tak zv. „D“ vlacích) mnohem lépea
pohodlněji zařízeny, než tomu jest na drahách če-
ských, kde miino to osobní vlaky nemají — jako
v Německu — vozů IV. třídy. — Článek jest za
končen touto úvahou: „Fakt, že při jízdách přes trat
české dlužno platiti poměrně značně vyšší jizdné
ačkoliv doprava Čechami po výlce jest mnohem po
malejší, než po tratich německých, možno zajisté po
kládati za trvale působící důvod, proč musejí česk
dráhy v soutěži s tratémi německými v opatřován
slezsko bavorského cestovního styku v polito-
váníhodné míře zůstati pozadu.
Pozemkově a terrainní společnosti v Německu
Není téměř jediného většího města v Německu, kdo
by nepůsobila jedna nebo více terrainních a staveb
ních bank. Nejvíce jich vzniklo přirozeně v Berlíně
a sice v roce 1870. V roce 1904 bylo takových společ-
ností v Berlíně samotném 47 s úhrnným akciovým
kapitálem 159 mil. mk. Některé z nich, vyplnivše
svou úlohu, nalézají se v likvidaci. Největší z těchto
společností jest Neue Boden-Actiengesellschaft s akci
ovým kapitálem 26 mil. mk., pak Westliche Boden
gesellschaft s akciovým kapitálem 12 mil. mk., ostatní
mají akciový kapitál od 1 do 11 mil. mk. Některé
z těchto společnosti nevyplácejí dividendy, nýbr
používají výtěžku k uplácení akcií, tak Berliner Char
loltenburger Bauverein, založený roku 1872 s akcio-
vým kopitálem 6,300.000 mk., splanil na každou akcii
která původně zněla na 500 mk., dohromady 1175
mk. a ještě měl pozemků 193.704 m2. Preissisch
Immobilien-Actienbank, založená roku 1880 s akcio-
vým kapitálem 7.500.000 mk., splatila úplně akcie
a mimo to na každou akcii ještě další obnos 265 mk.
Jiné opět vyplácejí značné dividendy. Tak Berlinische
Bodengesellschaft, založená roku 1890 s akciovým
kapitálem 1 mil. mk., vyplácela na dividendáchr
1890 6%, r. 1891 69%, r. 1892 565, r. 1893 12
a od r. 1894—1904 30%. Terraingesellschaft Gross
Lichlerfelde, založená r. 1883 s akciovým kapitálem
1 mil. mk., vyplácela v letech 1900—1904 na divi-
dendě 27%, 10%, 16% a 35%. Rovněž Grundstůcks-
Actiengesellschaft, založená roku 1900 s akciovým
kapitálem 1,250.000 mk., vyplácela od r. 1902—1904
18%, 20%, 20%. Při tom sluší míti na mysli, že
společnosti tyto pracují také k zvelebení města
okolí Berlina, ony ze svých výtěžků zřizují parky
staví v nově založených osadách kostely, školy, při-
spívají na úpravu silnic a ulic. Těmto společnostem
má Berlín z velké části co děkovati za svůí modern
#19
alto_textblock
#19
Alpinky
#20
alto_textblock
#20
Z trhů peněžuích. (Původní zpráva »Nár. Listů«)
Praba. Daešní bursa minula opět klidněa
sjednány závěrky 4 proc. zást. listů české hypoteční
banky (v K) za K 97 55; trb s akciemi zůstal za
nedban a podáváno pouze zaakcie: Prvaí české t
várny orient. cukrov. K 250.—, »Merkuru«, směn. akc.
spol K 595.—, První pražské zastavárny K 465.-
První čes. akc. pojišť. na život K 272.—. Kolinské
tov. kávov. nahražků K 660.—, Pivovaru v Čes. B
dějovicích K 860.—, Živnostenské banky K 237.75
České banky »Uhion« K 245.50. Čes. spol. pro pr
mysl cukerní K 173.—, Strojírny Daňkovy K 421.—
Škodových závodů K 285.—, Hospod. úvěrní banky
K 388.25, České prům, banky K 415.—, Podolsk
cementárny K 205.—. Zajišťovací banky K 200.—
Akc. továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíne
K 400.—, První česko-moravské strojírny K 850.
Králohradeckého úvěrního ústavu K 444. —, Pražsk
paropl. spol. po Vilavě a Labi K 600.—
Z Vldně. Klidné posuzování situace meziná
rodní nebylo porušeno prozatímním zastavením jed-
nání mezi Rakouskem a Tureckem. Veškeré bursy
splše posuzovaly situaci příznivěji. Také zde po pro
vedení prvních realisací, které býly nepatray, nastala
lepší tendence. Zejména akcie společnosti státní
dráhy těšily se živému zájmu, při čemž byl proje
vován názor, že parlamentní vyřízení sestátňovae
akce nutno záhy očekávati. Také kredilky a alpinky
byly nakupovány. Ve šraňku akcie hirtenberské pa-
tronky zase stouply. Z rent společné renty se ne-
upevnily; ruska renta byla vyšší. Valuty se celkem
#21
alto_textblock
#21
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
#22
alto_textblock
#22
Z Vídně, 24. října.
#23
alto_textblock
#23
V popřed zájníu stojí přirozeně perfekce a publi
kace sestátňovacích úmluv. Bursa již od počátku po-
zorně sledovala vývoj sestátňovací akce a každá změ-
na ve vyhlídkách na její skončení měla svůj jistý vliv
na náladu a kursy.
Sestátnění severozápadní dráhy a jihoseveroně-
mecké spojovací dráhy neskytá celkem mnoho no
vého, majíc již své vzory v dřívějších případech
Stát převezme všechna aktiva i passiva obou spo-
lečností, jež budou likvidovati. Za akcie poskytne stát
přiměřené obnosy 485, resp. 425 K v železničníc
státních dlužních úpisech, jichž vydá asi více, aby
stačily zvláště i na větší podniky investiční, jež se
pro nejbližší léta odhadují aspoň na 40 mil. K. Jisle
#24
alto_textblock
#24
rozvoj. Jakkoliv se dá těžko srovnávali vzrůst oby-
valelstva v Berlíně s Prahou, přece uznati se musí,
že Praha v tomto ohledu jest pozadu za městy ně-
meckými. V Mnichově na př., který jest počtem oby-
vatelstva i rozlohou nepatrně větší nežli Praha s před-
mětuskými obcemi, jest podobných společností 20
Bylo by zajisté jen v prospěchu Prahy a okolních
měst, kdyby obchod s pozemky stavebními na peri-
ferii dostal se do zdravých kolejí a kdyby budoucně
tyto obce mehly se opírati o silný peněžní ústav.
Pozemková bauka bude moci vydatně podporovati
zdravý rozvoj města Prahy s předměstími. Akciový
kapitál télo banky jest z velké části soukromně upsán
zbývající část akciového kapitálu bude v nejbližší
době vyložena k veřejné subskripci
Nová česká uhelná společnost Píše se nám
V Oberschönu u Chebu objeveny byly velké
vrstvy uhlí. Pozemky, v jichž nitru bohatá ložiska
znalci byla konstatována, nacházejí se v českých
rukon. — Byly učiněny potřebné kroky k utvoření
české kutací společnosti, jež by laciné
sousední pozemky skoupila a kutací právo si včas
zajistila.
Nová lovárna na poreulán. Správní rada pražské
továrny na porculán, zapsaného společenstva s ruče-
ním obmezeným se sídlem v Praze, zakoupila pro
společenský podnik továrnu v Radlicích o
firmy Továrna kelímků na tavení kovů »Bohemia«
Kiowsky a spol, a přemění ji v továrnu na por-
culán. S pracemi v podniku tom bylo již započato
a v nejbližší době vyloženy budou k subskripci zá-
vodní podíly po 200 K, které ještě zbývají.
Zákon proti drahotě uhli? Jak večerní » Bohe
sděluje, prohlásil ministr Gessmann na scbůz
voličské, že pokládá za svou povinnost, podniknouti
vážný pokus k odstranéní drahoty uhelně. Pří-
slušná osnova zákonná bude prý předlo-
žena postanecké sněmovně hined, jakmile se sejde.
Ruská státní banka. Dle výkazu z 21. října t.r.
činil zlatý poklad banky 1218.2 mil. rublů (z toho
153 3 mil. v cizině) proti 1215.7 mil. (151.9) před
týdnem. Oběh bankovek v témž období klesl s 1197.6
na 1193.1 mil. rablů.
Labské sazby dopravní z Hamburku do Laube
byly sníženy včera na 90 fen.
Likvidace akciové mlékárny v Ústí n L. Dne
10. listopadu koná se mimořadná valná hromada
akc. společnosti mlékárny v Ústí n. L. za účelem
usnesení o zrušení společnosti. Miékárna ústecká
ustavila se teprve koncem r. 1902. Akciový kapitál
činí 150.000 K. (750 akcií po 200 K)
Snížení cen jutových výrobků Sdrůžené jutov
továrny rakousko-uherské snížily počínajíc včerejškem
ceny zboží tkaného a pytů o 21/29%.
Dividenda rak. lováren na fezy. Včerejší zprávu
k. k. dlužno doplniti v ten smysl, že kromě slatu
tární 4% dividendy bylo navrženo rozdileti 4% super-
dividendu, tak že celková dividenda z akcie činiti
bude 8% = 32 K proti 36 K v roce předchozím
Dividenda plzeňského akciového pivovaru. V
schůzi správní rady Prvního plzeňského akciového
pivovaru, konaně dne 23. t. m. bylo usneseno roz-
děliti dividendu 125 K oproti 115 KK před rokem.
Stavba druhé koleje na trati Budějovice — Linac.
Trať Budějovice Linec jest následkem rozsahu do-
pravy tak oblížená, že zde jedna kolej naprosto ne-
stačí. Proto zahějeny již práce na projektu druhé
koleje, jež bude pravděpodobně stavěna nejdříve na
trati Budějovice— Gaisbach v dělce 100 kilom. ; je
ovšem pravděpodobnc, že pak dojde k položení
druhě koleje na célé trati až do Lince.
Vyjednáváni o obchodní smlouvu s Rumunskem
Dle zpráv z Bukúrešti došlých ocitne se jednání
rumunskou obchodní smlouvu příštím týdnem v dů-
ležitém sladiu. Dosud byl probrán rakouský i ru-
munský návrh a přikročeno na to k projednávání
jednotlivých bodů. Ramunští zástupci prohlásili ně-
které požadavky rakouské za nepřijatelné, projednán
jiných odložili na pozdější dobu a u některých pro-
jevili ochotu k ústupkům. Hlavní obtíží bude po-
dobně jako při srbské smlouvě dovoz dobytka
Rumunsko sice ví, že nemůže doslci dovozu živéh
dobytka, jeho zástupci trvají však na povolení stej-
ného kontingentu poraženého dobytka
jakého se dostalo Srbsku. Rakouská vláda vzhle-
dem k agrárním stránám sotva bude s to, aby tento
požadavek mohla povoliti.
K C. Neumannův kalendář cukrovarnický pre
1908 9. Obsah letošního XXIII. ročníku tohoto zna-
menitého kalendaře odborného neliší se valně ob-
sahem od ročníku předcházejícího (pro kampaň 190
až 1908), který, jak známo, byl velmi účelně zcela
přepracován. Letošnímu kalendáři pro 1908, 9 dostalo
se jen potřebných doplňků. V prvním díle doplněna
tabulka »Zpracování řepy« a v díle druhém pozmě-
něn odstavec VII. »Usnesení chemiků«. Oblíbený
K. C. Neumannův cukrovarnický kalendář« také v le
tošuím vydání zůstává věren své základní soustavn
úpravě tím, že rozdělen je kalendář na 2 díly: tech-
nický a obchodní. Také jinak zevnější úprava jest
letos opět velice pěkná a nejlepším doporučením
kalendáře tohoto jest čilá poptávka, které se těší.
ježto pravidelně bývá jebo stále větší náklad již
předcházející subskripci rozebrán.
Z ústředních jatek pražských, Na trh dobytčí
v pondělí dne 26. líjna 1908 přihlášeno jest 200 kusů
hovězího dobytka původu domácího, 170 kusů pů-
vodu haličského a 17 kusů původu uherského.
#25
alto_textblock
#25
SUBSKRIPCE
#26
alto_textblock
#26
na akciell emisse
#27
alto_textblock
#27
Ceské banky v Praze
#28
alto_textblock
#28
ke zvýšení akc. kapitálu České banky
na K 4,000.000.—.
Akcie vyloženy jsou k upisování při
kursu K 405.— za jednu akoii.
S přihláškou třeba složiti na každou akcii K 105.—.
Složené splátky budou ode dne splacení až do 31.
prosince t. r. 43/4% zúročeny
Potřebné tiskopisy na požádání každému interesentu
zašle Česká banka v Praze, Václavské
19540
náměstí, 32.
#29
alto_textblock
#29
Banky, záložny a spořitelny.
Zemská banka království českého počne
vypláceti listopadový kupon č. 36 4% komunál-
ních dlužních úpisů a 49 úpisů melioračních
beze vší srážky počínajíc dnem 27. října
1908 ve všední dny u pokladny své v Praze,
ve Vídni pak u C. k. priv. rakouského úvěrního
ústavu pro obchod a průmysl, u C. k. priv.
všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový,
Anglo-rakouské banky, u banky Union, u Ví-
deňské bankovní jednoty, u C. k. priv. Allg-
Verkehrsbank, u Akciové směnární společnosti
»Merkur«, u tamních filiálek Živnostenské
banky pro Čechy a Moravu a Ústřední banky
českých spořitelen. — Počínajíc dnem 27. října
1908 budou se vydávati nové kuponové archy
za talony 49 komunálních dlužních úpisův