#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v ponděli 18. srpna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 226.
#4
alto_textblock
#4
ia ranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v admninistrani-
sa měsle
nk čtvrtieta 8 K —
s dvojí donáškou
na mésle.
na čtvrt ieta 7 K es
ve úiliálkacha
na maůslo-
2 K soh
Poštou-
na čsvr leta.. K 80
* dvojí zásilkou
na měsle.
nr .
k e
na čtvrt lota
#6
alto_textblock
#6
V drobném prodejit
ranmí čisle o soba n. sa s
večerní
za s
Ve fllálkách na venkově
ranní cislo . . . . . 10
večerni
. . 5
inseráty
plati sa hotové napřed
Předplacení a inserty přijíni
administrace v Marianské ul.
#7
alto_textblock
#7
Tam nachazejí se ko
redakce, tiskárna a nxpodie
„Národních Listů
Rukopisy se nevracent
#8
alto_textblock
#8
Po uzavření míru.
#10
alto_textblock
#10
Turecký postup.
Ze Sofije, 16. srpna. [Ag. tel. bulg.) Dle in-
brmací hlavního stanu jsou turecké stráže, po-
junutě ku předu, neustále sesilovány. Ve Svi-
lenu jsou nyní tři pluky. Vojáci turečtí střílej
beze všeho důvodu na bulharské stráže. Znač-
né vojenské síly jsou shromážděny mezi Drino-
polem a Ortaköjem. Turci nutí turecké obyva-
telstvo z Drinopole a okolí stěhovatí se na jih.
Obstarávají sklizeň na polích, jejichž majitelé
prchli, a odnášejí snopy obilí do Drinopole
Protestní nota Bulharska k velmocem o po-
leonodoí stupu Turecka. nn
Ze Sofije, 17. srpna. (K. k.) (Ag tel. bulg.
Bulharská vláda odevzdala vyslancům
velmocí notu, ve které se poukazuje na to.
že pod záminkou, aby chráněn
bylo obyvatelstvo v územích, vyklizených
řeekým vojskem, postoueilo turecke
vojsko po obsazení Mustafy Paše,
Dimotiky, Tufli, Kušu-Kavaku, 70
km.západně od Maricy, proti Kir-
džali a Gimildžimě. V notě se prohla-
šuje, že obsazení dotyčných územi tureckým
vojskem, dříve než je převzalo bulharské voj-
sko do svých rukou, zřetelně ukazuje, jak
málo pohnutka, uváděná Portou, odpovídá
skutečnosti. Vláda navrhuje, aby velmocem
dosvědčila hodnověrnost svého tvrzení a svou
úplnou upřímnost a předešla novým žalobám.
aby znovuobsazení dotyčných území dělo se
za přítomnosti vojenských zmocněnců, kteří
mohou tam zůstati tak dlouho, jak uznají za
nutno. Poněvadž bukurešíský mír
nutí Bulharsko, aby demobiliso-
valo, bylo by nejvyšší nespravedlivostí do-
volovati Turkům, aby beztrestně po-
rušovali základní ustanovení lon-
dýnské smlouvy a vstupovali na územ
státu, který složil právě zbraně. Konečně
se v notě prohlašuje, že bulharská vláda jest
přesvědčena, že velmoci se vynasnaží zabrá-
niti nejvhodnějšími prostředky přítomnosti tu-
reckého vojska za čárou Eno s-Midiaa
jeho novému postupu, který může
věsti ke srážkám s bulharským vojskema
hroží vytvořiti poměry, které samy seboua
svým vlivem mehly by stížiti dílo spravedl-
nosti a míru, podniknuté velmocemi.
#11
alto_textblock
#11
Porta prý nechce další postup vojska.
Z Cařihradu, 16. srpna. (K. k.) Vzhledem
ke zprávám, že iurecké vojsko postupuje na
Gimildžinu a dále vzhledem k pověsti, že za-
kročením velmocí má býti Porta vyzvána ne-
překročiti Maricu, byl zástupce c. k. telegr.
koresp. kanceláře zmocněn vysokou osobností
z ministerstva zahraničních záležitostí prohlá-
siti, že Porta nedala vojsku rozkaz.
aby postupovalo na Gimildžinu
Jest pevně odhodlána nepřekročiti Maricu.
Jesíliže vojsko tuto řeku překročilo nebo pře-
kročí, aby chránilo obyvatelstvo, tedy se
zase vrátí. Porta uleží svým velvyslancům,
aby učinili velmocem příslušné prohlášení. Při
této příležitosti budiž konstatováno, že tisko-
vá kancelář uveřejnila úřadně adresy obyva-
telů z Dimotiky, Tufli a Ortaköje, ve kterých
se vyslovují díky za obsazení těchto míst tu-
reckým vojskem.
dlolnpa
Jnonlao
Obsazení Ortaköje Turky.
Z Cařihradu, 17. srpna. (K. k.) Obsazen
Ortaköje, 40 km od Drinopole, potvrzuje se do-
pisem v dnešním čísle „Taninu“, v němž líčí se
návštěva valiho.
#12
alto_textblock
#12
Turecká deputace z Drinopole v Petrohradě.
Z Petrohradu, 17. srpna. (K. k.) Turecká
deputace z Drinopole přibyla sem dnes odpo
ledne z Vídně
#13
alto_textblock
#13
Výměna depeší mezí císařem německým a ca
o
rem.
něm patrohradu 18. sruna, Jak ruské listy
oznamují, udála se také mezi císařem Viřé-
mem a carem po uzavření míru srdečná
výměna depeší. Císař Vilém děkoval carov
za mirumilovný vliv, vykonavaný na Srbsko
a Bulharsko, a car naproti tomu vyslovil cí-
saři Vilémovi uznáni za zásluhy o mír a ukon
nk iasšlibo
čení krveprolití.
pzin
Nota velmocí o vyklizení Albanie.
Z Bělehradu, 17. srpna. (K. k.) Zásltupe
velmocí odevzdali dnes minister-
skému předsedovi Pašičovi kolek-
tivní notu o konečném vyklizení Al-
banie srbskýmvojskema o ochra
němenšin.
#14
alto_textblock
#14
Bulhaří proti drinopolské deputaci.
Ze Solije, 16. srpna. (K. k.) Ag. tel. bulg. sdě-
lujek Memorandum, odevzdané deputací drinopol-
skou ve Vídni, které má býti podáno též vo jiných
hlavních městech evropských, směřuje k tomu, aby
bylavutvořena legenda o domnělých ukrutnostech
Balharů na obyvatelstvn Thracie, přij čemž však
neuvádí se ani jedna významnější skutečnost. Tot
úmyslné mlčení svědčí o skryté hře poslání, které
má splniti zmíněná deputace. 5 Turci. věrní své
tradiční taktice, usilují uvaliti ukrutnosti, které
sami spáchali, na jiné. Proto jest jejich obvinění
liché. Mluví o nejinfámnějších zločinech, které
připisují Bulharům, nepraví však, kde se tyto
ukrutnosti udály, Ve skutečnosti mají se věc
zcela jinak. Aby se každý o tom přesvědčil, po-
stačí vzpomněti na poslední řeže, které byly spá-
chány na obyvatelstvu vesnic) Veliká Masura, Ma-
sa, Pirgopoli, Urgari, Jhna a na jiných místech.
jakož i na úplné zničení osady Bulgarköje, na
hromadné znásilňování bulharských žen a dívek
tureckými vojáky a naodvlečení bulharských mla-
díků do Malé Asie. Řeže ty byly tak hrozné, že
řecký partriarchát musil několikráte protestovati
v vlády turecké. Nezapomnělo se ani na protesty
arménského patriarchátuu příležitosti událostí
Rodostu. Jak je tu možno se diviti, že provincie
tak zpustošená, když byla jevištěm krvavé války.
je nyní vylidněna. Největší část mohamedánů prch-
Ja už při zkáze turecké armády za tureckým voj-
skem. Nyní je to obyvatelstvo bulharské, které
přchá anebo je Turky v dorozumění s Řeky hu-
beno. Nepravdivost fureckého tvrzení, které se
pronáší za tím jediným účelem, aby bylo osprave-
dlněno opětné obsazení Drinopole, je tedy úplne
jasná. Veřejné mínění Evropy nenechá se jím kla-
#15
alto_textblock
#15
Bulharská půjčka ve Francii.
Z Paříže, 18. srpna. Bulharsko zahájilo s
4 francouzskými bankami vyjednávání o půjčku
800 mil. k úhradě vzniklých nákladů. Bul-
harsko svěří doplnění svých dělostřeleckých
potřeb a válečného materiálu francouzským
#16
alto_textblock
#16
firmám.
#17
alto_textblock
#17
Ruské válečné lodi v Černém moři.
Z Bukuřešti, 16. srpna. [K. k.) Ruiský obrněneo
„Rostislav! a ruský křižník „Kagulíi, které zde
kotví jako staniční lodi, odpluly večer do Sevasto-
pole. Italský staniční křižník „Admiraglio di Saint
Bon“ který odplul na manévry do Černého moře.
vrátí se zítra do Bosporu.
#18
alto_textblock
#18
Vyznamenání řeckého a černohorského min.
#19
alto_textblock
#19
předsedy.
Z Bělehradu, 17 -srpna. (K. k.) Král pro-
půjčil řeckému a černohorskému ministerské-
mu předsedovi velkokříž řádu bílého orla.
— Ministerský předseda Venizelos odjel so-
statními členy řecké delegace do Soluna.
Vojenské výdaje Ruska za balkánské kríse.
Z Petrohradu, 18. srpna. Celková výše ná-
kladů na vojenská opatření v době balkánské
krise včetně s mobilisací na haličských a jiho-
ruských hranicích činí 390 mil. rublů.
#20
alto_textblock
#20
mati.
#21
alto_textblock
#21
lešni
#22
alto_textblock
#22
Míroví delegáti v Bělehradě.
Z Bělehradu, 16, srpna. (K. k.) (Z úřadníh
srbského pramene.) Předsedové mínisterstva Pa-
šič. Venizelos a Vukotič a ostatní delegáti
přibyli o 10. hodině dopoledne parníkem
„Serbia“. K uvítání dostavíli se na přístaviště
členové vlády, personál řeckého a rumunského
vyslanectví, vysocí státní úřadníci, jakož i ob-
čanští a vojenští hodnostové, předseda skupštiny
a starosta. Starosta odebral se na „Serbii“l al uvítal
delegáty. Pašič odpověděl řečí, která byla při-
jata s pochvalou. Po proslovu předsedy minister-
stva Venizela, přerušovaném, pochvalou, po-
ukázal předseda ministerstva Vukotič v pro-
slovu, přijatém s pochvalou na nerozlučnou svor-
nost a bratrskost mezi Černohorci a Srby. Dele-
gáti ubírali se pak městem a tisícihlavý zástup lidu
vítal je voláním „Živio“. Předseda ministerstva
Venizelos byl o 11. hod. dopoledne přijat krá-
lem Petrem ve slyšení. Předseda ministerstva Pa-
šič uspořádal na počest delegátů v hotelu hostinu.
Dnes koná se v královském paláci hostina.
Oficiosní hlas německý o skončení balkánské
krise.
Z Berlína, 17. srpna. Nordd. Allg. Zei-
tung“ píše v týdenní hlídce: Londýnská kon-
ference velvyslanecká skončila zatím svůj úkol
rozřešením otázky albánských hranic a otázky
ostrovů. Státní tajemník Grey dal její čin-
nosti pozoruhodným způsobem výkladem v dol-
ní sněmovně závěrečný ton. Britský státní ta-
jemník přijal jako ředitel porad londýnských
díky Evropy, a díky tyto nesmějí býti malé,
jestliže, jak žádá spravedlnost, se posoudi
práce konference velvyslanecké dle toho, čeho
Evropu ušetřila. Německo může s uspokojením
pohlížeti na to, že spolupůsobilo při uskuteč-
nění porad londýnských a že za jejich trván
sprostředkováním přispělo zajistiti leckteré vý-
sledky, zvláště ty, které nejsou bez ceny p
naše trojspolkové soudruhy. Je dovolenou na-
děje, že dobrá vůle, osvědčená v Londýně k do-
hodě, bude ovládati také ve stanovisku k bu-
kurešťské smlouvě o míru.
#23
alto_textblock
#23
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národnich Listůl
#24
alto_textblock
#24
Postavení hr. Berchtolda. — Obrat rak.-
uherské zahraniční politiky.
Z Vídně, 18. srpna. V posledních dnech
udržují se zde stále zprávy o demisí
hr. Berchtolda. Také v sobotu a ze-
jména včera navazovány pověsti ty na
audienci hr. Berchtolda v lšlu. Není ne-
známo, že posice hr. Berchtolda po tolika
neúspěších, kterých dodělal se jeho poli-
tický směr právě v celém konfliktu bal-
kánském, jest značně otřesena, ale kdo
zná tradice vídeňské, ví, že jest naprosto
vyloučeno, aby ministr zahraničních zále-
žitostí a ministr císařského domu tak
rychle zmizel s politického jeviště a aby
zejména v den před narozeninami panov-
níkovými jel do Išlu nabídnout koruně
demisi. Hr. Berchtold odstoupí, o tom ne-
ní pochyby. Odstoupí s velkým vyzname-
náním, ale nikoliv letos, nýbrž po likvida-
ci celého balkánského konfliktu a po na-
stalém klidu, a to, aby udělal místo ná-
stupci, jehož hlavní úlohou bude,
zlepšiti poměry mezi Rakou-
sko-Uherskem a Srbskem. Ve
vídeňských kruzích se již nahlíží, že ny
nější politický směr, který byl stále
stále namířen proti Srbsku, jest naprosto
nemožný, ba Rakousku škodlivý. Bu-
de nutno provésti obrat, který nemůže u-
skutečniti přirozeně státník, jenž všemož-
ně podporoval protisrbský směr. Zde se
#25
alto_textblock
#25
určitě ujišťuje — když již kolují v různém
tisku pověsti o nástupci hr. Berchtolda —
že nebude jím nikdo jiný, než ryt. B
linski.
#26
alto_textblock
#26
lu Audience hr. Berchtolda u císaře,
iZ Lázní Išlu, 17. srpna. (K. k.) Ministr za-
hraničních záležitostí hr. Berchtold přibyl
sem v průvodu přednosty kabinetu legačního
rady hr. Hoyose. Ministr byl v 11 hodin přijat
panovnikem ve slyšení, které trvalo až do pů
jedné odpoledne a za kterého ministr pod a
zprávu o běžných záležitostech
Pověsti, šířené některými vídeňskými listy
o účelu išelské cesty ministra zahr. záležitosti.
postrádají podstaty. Ministr hrabě Berchtold
legační rada hr. Hoyos súčastnili se jako hoste
rodinné hostiny v císařské ville šoikn
msa jianb
Ministerská rada.
Z Vídně, 18. srpna, Zítra koná se mini
sterská rada, která zabývati se bude jed
nak běžnými záležitostmi, jednak stane se v
ní zmínka o politické situaci.
#27
alto_textblock
#27
Oslavy narozenin císařových.
Ve všech městech říše konány byly včera
dnes obvyklé oslavy narozenin panovníkových.
Išl, kde mešká, včera večer byl slavnostně illu-
minován a v divadle uspořádáno slavnostní před-
stavení. Rodinné hostiny zúčastnili se členové cí-
sařské rodiny, hr. Berchtold av jiní. V Mürzzu-
schlagu odhalen byl pomník císařův. Dnes slou-
ženy v posádkových městech polní mše a obvyklé
bohoslužby.
#28
alto_textblock
#28
Převzetí dragounského pluku č. 14. násled-
#29
alto_textblock
#29
šbH nikem. soze
#30
alto_textblock
#30
Z Enže, 17. srpna. Včera přejal následník trů-
nu za příslušných vojenských oslav majetnictví
dragounského pluku č. 14. u něhož po pět let dříve
sloužil. Slavnosti zúčastnila se též vévodkyně.
Pohřeb sekčního chefa dra. Pilbauera.
Z Vídně, 18. srpna. Pohřeb zesnuléh
sekčního chefa dra. Pilbauera konati se
bude dnes odpoledne z domu smutku.
Pohřeb Aug. Bebla.
Z Curychu, 17. srpna. (K. k.) Za nádhernéh
počasí letního konalli se dnesl pohřebl Augusta
Bebla. O 2. hod. odpoledne hnul se průvod. v
čele se ubíral hudební sbor, dva druhé sbory byly
vřaděny dále v zadu. Pak následovalo 300 nosičů
věnců a dva vozy, jež byly vysoko naloženy věnc.
pak pohřební vůz bohatě ozdobený a ve 14 vozíc
rodina a bližší přátelé zesnulého, pak deputace,
mezi ními předsednictvo německé strany sociálně-
demokratické, četní členové frakce na říšském
sněmu a deputace městskéo rady curyšské. Na to
ubíraly se sociálně-demokratické spolky s více
nežli 200 prapory z Carychu a celého Švýcarska
celkem 9—10 tisíc osob. Cesta byla na obou stra-
nách velkým množstvím lídu obsazena. Na hřbitov
mluvili m. j. z deputací říšští poslanci Molkenbuhr
Fischer a Legien, dále Greulich, Klára Zetkinova.
Van der Velde (Brusel)) Viktor Adler (Víden)
Plechanow (Ženeva) a Troexlstra (Amsterodam)
Po pohřbu konala se na Rotwandwviese smutečn
schůze, navštívená mnoha tisíci, která byla ukon-
lnbuog v ot-
čena dělnickou marseillaisou
#31
alto_textblock
#31
Poincaré a Barthou v Bar-le-Ducu,
Z Bar-le-Ducu, 17. srpna. (K. k.) Presiden
Poincaré s chotí a ministerský předseda
Barthou sem přibyli a byli uvítáni zástupi
úřadů. Četné obecenstvo připravilo jim hlučne
ovace. Na hostině pronesl Poincaré přípitek.
v němž tumočil svou příchylnost k Lotrinsku
Presídent pak pravil: Není nikoho u nás, kd
bysi zločinně přál evropského konfliktu. Není
také nikoho, kdo by nebyl odhodlán ke všem
obětem, aby Francie uhájila své postavení jako
velmoc a právo sebeurčení.áe damasv lns
dolspuzintamtisno p. alpiltnlo
Z Paříže, 17. srpna. Ruský min. předseda
Kokovcov a ministr zahr, záležitostí Sa-
zonov přijedou na návštěvu do Paříže a bu-
#32
alto_textblock
#32
dou konferovati s vůdci francouzské politiky.
Min. předseda Kokovcov, který nebyl již 4 ro-
ky na dovolené, podnikne koncem září auto-
mobilem cestu do Italie a na zpáteční cestě
zajede do Paříže. Sazonov odebéře se již pří-
ští neděli na své statky, kde pobude asi 14
dní a pak pojede do Vichy. Při té příležitosti
zdrží se několik dni v Paříži a bude konfero-
vati s ministrem zahr. záležitostí Picho-
#33
alto_textblock
#33
ne m.
#34
alto_textblock
#34
Veřejná schůze v Kosmono-
ndsloye. lase
jsitonibovega Sich.
b (Od pův. zpravodaje »Nár. Listů«. ).
Městská rada v Kosmonosích usnesla se
uspořádati dne 17. t. m. večer v hostinci „u
českého Iva“ veřejnou schůzi voličů a pozvati
na ni svého říšského poslance dra. Zd. To-
bolku. Schůze se konala včera večer za ob-
rovské účasti volíčstva všech politických stran
a vyzněla po vývodech p. poslance a řečníků
všech stran v jednomyslný, mohutný projev
pro neodkladnou nezbytnost reformy volební-
ho řádu do sněmu království Českého. Schůzi
zahájil starosta města p. Jos. Šulc uvítáním
p. poslance, pak zástupce národní strany svo-
bodomyslné z Ml. Boleslavi p. továrníka K.
Mauermana a celého shromáždění a vylíčením
účelu schůze. Když zvoleno bylo předsed-
nictvo, v němž zasedal jako předseda p. sta-
rosta a jako zapisovatel p. Fr. Staněk, udělil
slovo dru. Tobolkovi. Dr. Tobolka v podstatě
promluvil takto
Otázka volební reformy do sněmu král.
Českého jest dnes dle soudu řečníkova nej-
žhavější otázkou politickou. Vstoupila do to-
hoto stadia v tom okamžiku, kdy sněm král.
Českého byl rozpuštěn a kdy zavedena byla
pivní dávka. Jakmile tyto věci se přihodily,
byla ihned aktuelní otázka, zda nejbližší volby
do sněmu království českého mají se díti na
základě starého volebního řádu, a to i tehdy
když celá řada politicky vyděděných pivn
dávkou byla neobyčejně postížena.
Volební řád do sněmu království Českého,
který v podstatě spočívá na oktroji, císař-
ském patentu z r. 1861, jest řád, který již dáv-
no potřeboval náležité a pronikavé reformy.
Řád ten nečiní zadost ani národnostní, ani
sociální spravedlnosti, a vším právem, sotva
že byl vydán, čeští poslanci proti řádu tomu
se postavili. Od 6. dubna r. 1861 počíná na
sněmu království Českého se strany české boj
proti národnostně a sociálně nespravedlivému
volebnímu řádu, a nejlepší mužové čeští stojí
v čele tohoto boje. Jsou to Palacký, Rieger,
Sladkovský, Škarda a j., kteří volají a pracují
o opravě volebního řádu do sněmu zemského.
Demokratický směr, s nímž těsně souvisí ná-
rodnostní spravedlnost vůči nám Čechům, na-
býval a nabývá stále všude vrchu. Postup od
záimového zastoupení k všeobecnému právu
volebnímu jest v úzké souvislosti s tím, že
Předlitavsko a jednotlivé země jeho postupně
mění se ze státu zemědělského ve stát průmy-
slový. Vedle velkostatku a zemědělců vystu-
pují velkokapitalisté a řady dělnictva, kteří se
domáhají, aby měly náležitý vliv na osud země
a státu.
Tento vliv nemůže býti nikomu odpírán, jest-
liže zavedena byla všeobecná povinnost škol-
ská, jestlíže úroveň vzdělání dostoupila větší
výše, nežli dříve, lestliže branná povinnost
všeobecně tíží všechny, a jestliže zaveden
byla všeobecná povinnost berní. Aby přikro-
čilo se k demokratisování volebního řádu zem-
ského, bylo nejen příkazem demokratických
zásad česko-národních, nýbrž i příkazem my-
šlenky autonomistické. Vždyť těm, kdo stojío
autonomii, musí se přece jednati, aby ke krá-
lovství českému připoutali politicky dnes vy-
#35
alto_textblock
#35
FEUILLETON.
#36
alto_textblock
#36
i
Moda se obrací.
Nedávno rozepsal se jeden z mých londýn-
škých přátel s takovou vervou o letním obleku pá-
za, že dávám se strhnouti jeho optimismem a ne-
hledě k mizerné prognose pánů Falba a Zenkera
věřim pevně, že se ještě v záři dočkáme tropických
#37
alto_textblock
#37
veder.
Dovolím si podati zde malý essay toho, co cti-
hodný ten gentleman uznal za vhodno napsat.
Letní moda 1913 vykazuje především velkou
dávku nenucenosti, vyjadřující se ve všem, co pán
obléká. U prádla na př. velice oblíbeny jsou ko-
šle z oxfordu (t. zv. tennisové) a měkké límce
Poslední znamenají novou epochu v pánském prá-
dle. Sluší velmi pěkně, jsou pohodlné a vyhovuji
každé individualitě. V předu spínají se buď na
knoflíky neb malou sponku.
Netřeba snad připomínati, že k měkkému lím
patří pás na kalhoty a nikoliv vesta,í
Lálky na šaty vybírají se co možno lehké
vzdušné. Velice používaná letošní látka jes
„Fresco“, která došla v pánských kruzích opráv-
zěné obliby
Tvar letošních klobouků tvoří pravý opak
k modě loňské. Jsou vysoké, podélně promačknu-
té (mluvím o měkkých plstěných) a mají poměrně
úzkou střechu. Kulaté klobouky plstěné nosí se si-
ce stále ještě, leč lze pozorovati mezi jich přívr-
ženci velký úbytek.
Ze slaměných klobouků dává se přednos
tvrdému t. zv. girardu, který vykazuje totéž eman-
cipování od minulé mody jako klobouk plstěný
Měkký slaměný klobouk, ať už pravý „Panama“ či
imitace neplatí za elegantní.
Všechny klobouky, od cylindru počínaje až
k měkkému (vyjímaje slaměný) nosí se dozadu, aby
ponechávalý čelo pokud možno volné. Nesmí s
#38
alto_textblock
#38
ovšem přehánět, neboť se stává, že klobouk přílii
nazpátek posazený, vypadá, jakoby nebyl koupen
na hlavu svého pána.
Slaměné klobouky, nosí-li se z čela, působ
chlapecky.
O boty jeví se stále týž velký zájem a pečli-
vost, jak jsme tomu od minulé zimy i u nás zvykli
Zůstal jim základní americký tvar, leč právě
jako ve střihu obleku, tak i u bot jeví se obrat
který jsme v minulých právě dnech s překvapenín
pozorovali, totiž znenáhlé přetvořování čisté ame-
rické mody na modu — italskou.
Zní to paradoxně, neboť nikdy neslyšeli jsteo
nějaké italské modě. Leč kdo z vás, pánové, byl
letos či loni v Italii, pozoroval zajisté, že tamějš
elegáni nosí sice všechno v „american-style“, ale
— a to je právě to — nen miniature“
Kalhoty na př., které nahoře musely být hodně
široké a dole úzké, podržely síce svůj střih, ale
průměrná celková šíře jest mnohem, mnohem
menší.
U bol jest tento obrat nejvice znáti. Nosí-li se
stále ještě americké boty ve dne, tož večer zmize
jakoby kouzlem a u gentlemanů, ubírajících se do
divadel, koncertu, k soupers a p., zříme ploché
tvary, které pouze svou konturou prozrazují při-
buznost s americkým tvarem.
A přiznám se i já, který jsem myšlenku ameri-
cké mody horlivě propagoval, že, byť byla ameri-
cká bota sebe hezčí, večer elegantně se nevyjímá
Počátkem jara zaplavily berlínské journály
celý svět zprávami o nastávající barevné modě.
vrcholící v barvách, jako zelenohnědá, šedo a svě-
tle hnědá a p. Nechal jsem tyto předčasné výbu-
chy německé obraznosti minouti kolem, předvídaje
brzký jich konec. Moje očekávání se splailo. Vi-
douce, že nikdo nehodlá jich sledovati, elegáni
z West-End-Berlínu zcela potichu, nenápadně svlé-
kli své křiklavé kravaty a vesty, své pětibarevné
kokile a přizpůsobili se opět tomu, co jim radil
pánové z Piccadilly Street v Londýně.
#39
alto_textblock
#39
Tmavá moda, jak se nyní pěstuje, najde pa-
třičný výraz teprve v novinkách podzimních,
Kindl.
nichž příště.
#40
alto_textblock
#40
9mue
#41
alto_textblock
#41
om
no
#42
alto_textblock
#42
Různé zprávy.
— Cestování na planety. Francouzský mate-
matik Esnault-Pelterie sepsal zajímavou matema-
tickou knihu, ve které dokazuje, že nebude nic
prostšího, nežli cestovati s planety na planetu.
Cesty nebudou snad podnikány aeroplanem, který
už bude dávno nemoderní a zastaralý; novým do-
pravním prostředkem bude zcela prostě dělová
koule Jůlia Vernen, popsaná v „Cestěj do měsíce
bude změněna v raketu, jejíž let bude prodloužen.
Problém je, dáti prostě raketě rychlost 11 km za
vteřinu, která by stačila k vzdálení se z okruhu
přitažlivosti zemské. S touto rychlosti by bylo
možno vykonati cestu kolem světa za 66 minut a
cestu mezi Paříží a Nizzou za dvě minuty. Tento
pokrok bude míti dalekosáhlé výhody. Umožní
letní pobyty ve vzdálených krajinách i těm, kteří
denně budou muset do města za svým povoláním
Nežli si pan rada v raketě, zařízené jako pohodln
vůz, narovná vázanku a popotáhne vestu, bude
už před svým úřadem. Toto zařízení bude míti pa-
trně také za následek klesnutí cen pozemků v za-
lidněných územích, hlavně ve městech a u měst.
neboť nějaký ten kilometr vzdálenosti nepřijde
pak v úvahu. Pomocí 27 kg radia (to není mnohol)
bylo by možno vrhnouti na měsíc projektil, těžký
1000 kg, za 49 h. K tomu by však bylo nutno, aby
účinkovala molekulární projekce radia; k tomu pak
bylo by opět třeba nalézti způsob, jak vyvoditiz
radia v době oněch 49 h. veškeru energil, kterou
obsahuje. Dle mynějšího stavu vždy bylo by to
možno teprve v době 2300 let. Leč doufejme, že
i na to se přijde; byly už objeveny jiné věci.
= Soukenný dopis. Hnedle se dočkáme úplného
převratu v korespondenci. Nestačí už nám k pře-
čtení dopisu pouhý zrak, nebo zrak ozbrojený skly
ale bude nám třeba k tomu stroje. O tomto zaři-
zení nejbližší budoucnosti referuje americký časo-
pis „The Publishers Wekly“. Je to spojení dikta-
lonu s dávno osvědčeným gramofonem. Místo
křehkých desek je při novém přístroji používáno
zvláště preparovaného pruhu sukna, s kterým mož-
no zacházeti zcela jako s dopisem: sdělení se na-
diktuje do nového přístroje, citlivé pruhy sukna se
#43
alto_textblock
#43
vyjmou, dají do obálky a pošlou poštou. Adresát je
dá opět do svébo fonografu a naslouchá „řádkům
svého obchodního přítele. Vynález byl původne
určen k přesně reprodukci svědeckých výpovědí
u soudu, ale po dalším zdokonalení má sloužiti
obchodnímu světu. Protože prý se budou prodávati
pruhy sukna za velice nízké ceny, přijde prý tento
způsob vyřizování korespondence obchodníku laci-
něji, nežli stenografky. Také psací a kopírovae
stroje budou zbytečny a budou putovati do starého
železa. otaviajito jeoj šosl
bnn
= Zločinci v mnišských kutnách. Z Berlína, 16.
srpna. „Deutsche Orientkor. oznamuje z Oděsy
Při zatýkání ruských mnichů na hoře Athosu našly
ruské úřady mnoho dávno hledaných zločinců, kte-
ří dovedli vyklouznouti zirukou spravedlnostia
žili na hoře Athosu, převlečeni za mnichy. Mez
zatčenými je také osm námořníků z pancéřového
křižníku „Kníže Potemkin“ jehož mužstvo se kdysi
vzbouřilo. Zatčení byli dopraveni do Petrohradu.
Na kterém mistě mají být očkovány dívky?
Francouzské matky fjiné si to tak neberou) stoj
před zajímavým problémem. Kde mají dáti očko-
vvati své dcery? Očkování na hořejší části ruky
má, jak známo, tu nevýhodu, že v pozdějších letech
kazí krásu ruky mladých dívek. (Dle našeho náhledu
však to skutečnou krásů nepokazí. Pozn. red.
V plesových toiletách je ruka často obnažena a tu
je pak viděti jizvu. Proto některé matky dávají
již dlouhá léta očkovati své děti na stehně. Ale
toto opatření má nevýhody a je nyní předmětem
horlivé výměny názorů. Při některých zkouškách
a také při stěhování do některých zemí, nutno uká-
zati očkovací jizvy. Je zcela pochopitelno, že nent
pak mladým dámám po chuti, jsou-li očkovány na
místech, jejichž odhalení je spojeno s obtížemia
nepříjemnostmi. Trapným scénám, protestům a sl-
zám chce nyní učiniti přitrž dr. Morestiir návrhem
aby dívky byly budoucně očkovány pod paží, nebot
dle jeho prohlášení je to „vhodné, diskretní a př
tom snadno přístupné místo
= Troje šaty pro třícet žen. Že je trojích šatů
pro třicet žen málo to uzná i ten nejzarytější ne-
přítel ženské touhy po oděvech a proto také kaž-
dý pochopí, že se ženy vzbouřily a že tyran, který
je takto zkracoval, odpykal svou odvážlivost ztrá-
tou královského trůnu. Še ženami není žertů, jde-l
o šaty. Stalo se v královstvíčku Arorai, nejjížněj-
ším to ostrově Gilbertských ostrovů v Tichém
Occáně. Asi před čtyřmi léty se vypravil do této
sak
o
#44
alto_textblock
#44
monarchie zbankrotovaný bankéř z Nového Yor-
ku, jakýsi Archibald C. Everett. Král Aroraie si
ho oblíbil, nabídl mu za choť jednu ze svých dcer
a pan Everett z nedostatku jiného zaměstnání
přijal postavení následníka trůnu, jež bylo spo-
jeno s rukou královské dcery. Po smrti králově
stal se králem aroraieským, ku kteréžto hodnosti
byl předurčen již tím, že byl majitelem flanelové-
ho obleku a gramofonu. S trůnem zdědil také
harem starého krále, který pozůstával z dvaceti
mladých, starších a hodně starých aroraiských
krasavic, a to bylo jeho neštěstím. Lehkomyslně
rozmnožil hárem za nedlouho ještě o deset žen
a když jednoho dne přijel ze Spojených Států
parník, byla tragedie zahájena. Jeden z králových
poddaných, který nevěděl co počíti se svými do-
morodými poklady, koupil od amerického obchod-
níkavtři pařížské moderní toilety se vším příslu-
šenstvím. Zákony aroraiské káží, aby všecky no-
vinky byly králi nabídnuty darem. Král obyčejně
přijme dary a příjal i tentokráte, netuše, jakou
katastrofu mu přivodí. Povolal pak tři své nejmi-
lejší ženy. Mope Soup a Alo. (Tato podivná jména
dostaly královské ženy od krále Everetta podle
novoyorských přezdívek amerických cenných pa-
pírů: Mop je zkrácenina akcií „Missouri Pacific“
Soup znamená „Southern Pacific“ a Alo: „Ameri-
can Locomotive“. Po dlouhém zkoušení byly Mop.
Soup a Alo oděny v nejnovější výtvory pařížských
krejčí. Rozumí se, že ostatních 27 žen žárlilo a dá-
valo hlasitý výraz své nevoli. Ale král Everett.
jako pravý Američan, věděl si hned rady. Pro-
hlásil, že jsou šaty nesprávně oblečeny a že stačí
pro všecky. A tak některá krasavice královského
haremu oděla se slunečníkem, jiné šněrovačkou.
pásem, kloboukem, některá punčochami, a na kaž-
dou příšla ku vší spokojenosti část pařížské toile-
ty, v níž pak dělaly po království parádu. Ale
uražená bohyně Moda se panu králi krutě po-
mstila za to, že se jí rouhal. Po několika měsících
přistál v Arorai opět parník a opět činili poddaní
nákupy. Jeden získal americké obrázkové časo-
pisy a na neštěstí byly mezi nimí modní žurnály.
Aroraiské ženy se dověděly, jak král Everett
podvedl svých třicet žen, poctivě jim to řeklya
v harému vypukla revoluce, proti níž byla přede-
šlá dětskou hrou. Král Everett mohl mluviti o ště-
stí. kdyžseděl na palubě amerického parníku zi
a zdráv-
#45
alto_textblock
#45
svte