#1
alto_textblock
#1
1905.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu dne 3. května.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 120.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#8
alto_textblock
#8
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
SII
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
#10
alto_textblock
#10
álka.
#11
alto_textblock
#11
Japonské loďstvo.
#12
alto_textblock
#12
Z Amsterodamu, 2. května. Japonské
loďstvo je soustředěno severně
od Filipin. Oddil loďstva, záležející ze 17
lodí, plul kolem Formosy k Filipinám.
Ruské loďstvo.
Z Londýna, 2. května. »Daily Tele-
graph« oznamuje z Tokia: Potvrzuje se te-
legram singapurský, že ruské lod-
stvo Něbogatovo 29. dubna plulo kolem.
Myslí se, že dojdou v 10 dnech dalsí zprávyo
něm. Zprávy o loďstvu docházejí vždy velmi
pozdě. Veškery lodi, které pluly Pacifikem, při-
stávají k ostrovům, aby tam přijímaly informace.
Ze Šanchaje sdělují »Morningpostu«,
že Rusové kupují tajně parník
s rychlostí přes 11 uzlů. Koupili jich už 11a
myslí se, že je zamýšlejí vyslati různými směry,
aby vyzvěděli posice Togovy.
Z mandžurského bojiště.
Z Petrohradu, 2. května. »Ruskému Slovu«
sdělují z Gundžulina: Bylo zjištěno, že předn
hlídky japonské hlavní armády se
nalézají na řece Liao. Japonci silně opev-
nili Kaijuan a Čan-Tufu. Ruské hlídce
nepodařilo se překročiti řeku Liao, poněvadž
břehy jsou opevněny. Také u Fakumenu jsou
silné japonské oddíly. Celkem soustřeďuj
sle Japonci proti pravému ruskému
křídlu.
#13
alto_textblock
#13
Z Londýna, 2. května. V Tokiu jsou pře-
svědčeni, že Rožestvenský pořáde ještě
je zaopatřován uhlím z přístavů indo-čínskýcha
také tam dostává zprávy. Noviny tokijské jsou
opětně znepokojeny chováním se Francie. Ja-
ponská vláda sice mlčí, je však připravena
uvésti na přetřes otázku neutrality.
#14
alto_textblock
#14
chystány národní polské demon-
strace. Polské listy se nezmiňují o včerej-
ších událostech, ruské noviny úřadní uklidňují
obyvatelstvo. Obyvatelstvo stále se srocuje přes
četné vojenské a policejní hlídky. Velký zástup
shlukl se před policejním ředitelstvím, kde jest
30 mrtvol (mužů, žen a dětí) vystaveno.
Revoluční zahraniční propaganda
ruská
chystá se dle sdělení v »Standardu« londýnském
k novým útokům. Na listině k smrti odsouze-
ných jsou: císařovna-matka, všechna velkokní
žata, kníže Galicyn a Uchtomský, Pobědonoscev.
gen. Trepov atd. Car a carevna mají býti uše-
třeni, poněvadž prý jsou nevinni.
Generál Čertkov,
bývalý gen. gubernátor varšavský, opustil v so
botu s chotí Varšavu, odjížděje do Wiesbadenu
na léčení.
#15
alto_textblock
#15
Z Varšavy, 2. května. (»Zeit«.) Všeo-
becná stávka je zahájena. Státní bu-
dovy jsou v noci vesměs střeženy. Dnes vy
dány byly jen dvoje noviny. Vydání večerníků
zmařili studenti. Také zejtra nevyjdou žádné
noviny na znamení smutku.
Ze dvaceti šesti osob, které byly včera zra-
něny a dopraveny do nemocnice »Dítě Ježíšovo«,
3 osoby zemřely. V této nemocnici odehrály se
za pouličních bojů strašlivé scény, poněvadz
kule padaly do nemocnice mezi nemocné.
Z Varšavy, 2. května. »Kuryer Narodowy«
vychází nyní pod censurou s heslem: »Milujte
svou mluvu mateřskou, neboť jest to váš poklad
nejdražší.«
Z Lodi, 2. května. (»Zeite). Včera večer
spáchán byl attentát na policejního ředitele Ni-
kolajeva. Neznámý muž střelil dvakráte po
něm z revolveru, žádná rána ho ale nezastihla
Zde je jinak klid.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
#16
alto_textblock
#16
Říšský sněm uherský.
Z Vídně, 3. května. Dnes sestupuje se také
parlament uherský. Ustanoví modus procedendi
pro adresní debatu. Ujme se slova také, jak
z Pešti se oznamuje, hr. Andrássy, aby vy-
ložil dějiny svého poslání. Uherský ministerský
předseda in statu demissionis hr. Štěpán Tis z
sem večer nepřijede; vůbec za pobytu saského
krále sem nepřijede, nýbrž teprv až král odjede,
bude přijat císařem v audienci. Podá mu zprávu
o situaci a pak obnoví opět žádost, aby konečně
byl sproštěn úřadu.
#17
alto_textblock
#17
Volební kompromis v Místku.
Z Brna, 3. května. K všeobecným volbám,
jež počínají 15. května v Místku, smluven
kompromis v ten rozum, že Čechům se vyhra-
žuje 6 míst.
#18
alto_textblock
#18
Telegraflcké zprávy.
#19
alto_textblock
#19
Události na Rusi.
Varšavské nepokoje.
Z Varšavy, 2. května (v 10 hod. večer)
Socialističtí vůdcové se usnesli prohlásiti vše-
obecnou stávku a vydali v té p ří
čině manifest, kterým vyzývají vše-
chny dělníky, aby práce přerušil
a takovým způsobem projevili nevoli nad pon-
dělním krveprolitím.
Při včerejších pouličních bou-
řích bylo zabito 55 osob, 70 o sob
bylo těžce, 100 lehce raněno. Oby-
vatelstvo je velmi rozezleno na vojs ko
Je obava, že se vojsku pomstí. Všechny továrny
jsou zavřeny. Na zejtří jsou o pětně
#20
alto_textblock
#20
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#21
alto_textblock
#21
Z říšské rady.
Z Vídně, 3. května. Za nejkrásnější jarn
pohody sestoupila se dnes poslanecká sněmovna.
Před schůzí plenární měly poradu skoro všechny
kluby. Sněmovna má nového poslance, vlastně
starého nového: sociálního demokrata Resla.
který za obstrukce proti Badenovi se zvláště
»vyznamenal« a drem. Heroldem byl náležitě
odbyt, když byl všetečným. Hlavním řečníkem
proti celnímu tarifu je zapsán Tyrolan Schrafrl.
však dochází zpráva, že snad nepřijde, poněvadž
onemocněl ztrnutím šíje.
#22
alto_textblock
#22
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 3. května. (C.-B.) Úřadní list
oznamuje: Císař propůjčil řádným professorům
na české universitě v Praze, dru. Josefovi
Stupeckému a dru. Karlovi Pavlíkovi
a professorům na německé universitě v Praze,
dru. Jindřichovi Schusterovi a dru. Fili-
povi Josefovi Pickovi titul a hodnost dvor-
ního rady s prominutím tax.
Ministr kultu a vyučování jmenoval proza-
tímného učitele na druhé státní realce v Praze,
dra. Vilibalda Kammela skutečným učitelem
na tomto ústavě.
Ministr kultu a vyučování jmenoval proza-
tímního učitele na státní německé realce v Čes.
Budějovicích Jiřiho Hufnagla skutečným uči-
telem na tomto ústavě.
Úřadní list oznamuje, že úřadně oprávněný
civilní inženýr Bedřich Lurie přeložil své
stálé sídlo z Nov. Bydžova do. Vídně.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 2. května. (C.-B.) Dolní
sněmovna sešla se dnes opět po veliko-
nočních svátcích. Za rokování o osnově zákona
ve příčině přistěhovalectví vyslovili se Charles
Dilkela jiní liberálové proti osnově té, pou-
kazujíce k tomu, že neobsahuje opatření pro
případy, v nichž jde o oběti politického nebo
náboženského pronásledování. Liberální poslanec
Trevelyan pravil, že jsou skutečné a vše-
obecné sympatie pro potlačovaný národ ruský.
Nejen ruští židé, nýbrž i národní Rusové uprchli
prý z Ruska, aby ušli konskripci. Lidé tito byli
by z Anglie vyhostěni a měli by ještě větší ob-
tíže dostati se do Ameriky, kdyby byla osnova
přijata. Konservativec Evans Gordon přimlou-
val se za osnovu zákona a pravil, že osnova
#23
alto_textblock
#23
FEUILLETON.
#24
alto_textblock
#24
Žák Rubensův.
#25
alto_textblock
#25
Z Filonových „Nouvelles narrations francaises“
přeložila Bcža Jůnova.
Chlouba flámské školy, Rubens, tento malíi
nenahraditelný co do bohatosti a krásy koloritu
dokončoval obraz „Kristus na kříži, oplakávár
svatým Janem, Pannou Marií a Magdalénou,“
dnešní to majetek musea v Louvru. S nevšedním
talentem vyznačil umělec rozličné odstíny bolesti
osob, zúčastněných v této scéně. Větší část
obrazu je v polostínu; jediná Magdaléna, stojící
v popředí, ozářena je živým světlem. Zdálo se
jakoby umělec byl obětoval všechno bohatstv
své palety na zobrazení krásné kajícnice: zlaté
vlasy její vlnily se s gracií po jejích ramenou.
Četní žáci Rubensovi očekávali s netrpěli-
vostí okamžiku, kdy jim bude dovoleno shléd-
nouti nové dílo jich učitele. — Ráno onoho dne.
jenž měl splniti touhu, jeden z nejmladších mez
nimi, chtěje prvý a sám užíti pohledu na nové
veledílo, vkradl se za nepřítomnosti maliřovy do
jeho atelieru. Blíží se tiše kolem pláten s na
#26
alto_textblock
#26
črtanými a polovypracovanými obrazy; v tom
narazí na jeden z nich; o, bolesti! je to onen,
jejž hledá a na němž Rubens ještě před chvíl
byl pracoval. Nešťastný žák setřel, naraziv na
obraz, celé jedno rameno a páže Máří Magda-
lény. Strašný zmatek se ho zmocnil: bude vy-
hnán z atelieru, vysmán svými přáteli a navždy
zbaven rad, jež vedly jej na dráze umělecké.
Co učiniti v této osudné situaci? Bloudí zrakem
po atelieru; uzří paletu, ne níž jsou dosud ony
bchaté barvy, jichž byl Rubens před tím užil;
chápe se jí i štětců dosud mokrých a s odvahou
zoufalce maluje setřené rámě. Za necelou čtvre
hodiny je s prací hotov a potom, nedav si ani
času prohlédnouti, co byl právě ukončil, klade
všechny předměty opět na místo a spěchá k
svým spolužákům, varuje se zmíniti se o tom,
co se bylo stalo.
Mezitím se Rubens vrací. Přicházi oznámit
svým žákům, že jej mohou následovati do jeho
atelieru; všichni spěchají o překot za svým
učitelem; kdo bude v prvé řadě, uvidí dříve tak
dlouho již očekávané dílo. Jenom náš mladý zvě-
davec kráčí za ostatními, třesa se na celém těle.
Neví, má-li utéci, ale útěk by jej mohl pro-
zraditi; zůstává tudíž, volaje na pomoc všechnu
#27
alto_textblock
#27
svoji odvahu. Žáci jsou krásou nové práce svého
učitele u vytržení, netroufají si však slovy pro-
jeviti to, co cíti z úcty k přítomnosti Rubensově.
On sám povzbuzuje je k mluvení; ptá se jich,
co je dojímá a co nejvíce poutá jejich pozornost
z nového obrazu.
„Je to,“ praví jeden, „výraz tváře Pann
Marie, jejíž bolest je v něm s takovým mistrov-
stvím podána.“ — „Je to Kristus,“ praví jiný,
„pohleďte na to tělo, jehož napjaté svaly mají
současně i obdivuhodnou měkkost.“ — „Čemu
já se nejvíce obdivuji,“ praví třetí, „je ona bož-
ská resignace, zračící se v tazích tváře Spasite-
lovy.“ — „Nuže a já,“ praví Rubens, „já dá-
vám přednost Magdaleně: myslím, že nevytvořil
jsem dosud nic tak jemného a skvělého jako toto
paže a toto rameno.“
Radostné zamrazení proběhlo na ta slova
všemi smysly mladého žáka. Ach! a musil za-
mlčeti v hloubi srdce tento neočekávaný úspěch;
ale aspoň odhalila mu tato příhoda, co mohl oče-
kávati od budoucna. — Počal pracovati s neoby-
čejnou pílí a horlivostí a jednoho dne postavil
se po bok svému učiteli, ba někdy jej i předstihl.
Jehc jméno je — Antonín Van Dyck.