ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 34837290-fd9e-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
Strana 2. Číslo 173
#2 alto_textblock #2
KATTOLICKÉ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Dne 26. června 1900.
#4 alto_textblock #4
víry, zahnati do tábora sociálních demokratů? Máme za to, že jich má naše mílá země zajisté již dosti!« Události ve Wechselburga jsou nepatrným obraze m, jak se svého času reformace rozšiřovala a tak násilím se nutil lid do nové víry. To jest protestantská sná- šenlivost, kterou různé svobodomyslné listy tak vy- chvalují!
#5 alto_textblock #5
Zprávy politické.
#6 alto_textblock #6
V Praz e, 25. června.
#7 alto_textblock #7
K situaci. Ministr krajan dr. Rezek přijat byl včera o 1. hod. s poledne ve zvláštním slyšení od císaře. Protože stalo se to v neděli, tedy v den docela neobyčejný, o který císař povolává k sobě éleny korunní rady jen v dobách kromobyčejných, a protože slyšení mi- nistra dra. Rezka trvalo celou hodinu, přikládá se v kruzích politických slyšení tomu neobyčejná důle- žitost. Váha jeho stoupá tím více, že stalo se takřka přímo před odjezdem císaře do Išlu, kdež hodlá Jeho Veličenstvo pobýti po celé dva měsíce. Dlužno také míti při tom na zřeteli, že ve středu konána byla ministerská, plné tři hodiny trvavší porada, načež hned ve čtvrtek dostavil se k císaři předseda mini- sterstva dr. Körber, aby podal zprávu o politické si- tuaci. Kdybychom ani nevěděli — telegrafuje se »N. L.« z Vídně, že stav, v němž ocitla se celá vláda, je velmi vážným, tyto vnější známky, tyto události ve svém pořadu, ve své souvislosti a ve svých mo- tivech utvrdily nás nikoli pouze v pevné víře, nýbrž v positivním, na skutečnostech spočívajícím přesvěd- čení, že nepostrádají velice zajímavého pozadí a že jde o rozhodnutí náramně důležitá. Jde jen o to, budou-li tato rozhodnutí přivoděna hned, či odloží-li se do druhé poloviny srpnové nebo do první poloviny záříjové. Císař podle dvorské vyhlášky odjede do Išlu již v sobotu ráno, ne večer, jak včera se oznamo- valo. Jeho tamější pobyt — ovšem nestanou-li se pří hody nepředvídané — potrvá přes červenec a srpen. Než opustí Vídeň, stane se usnesení alespoň v ten smysl, má-li si dáti ministerstvo moratorium, jak to nazvali jedni, nebo má-li si snad dáti respi- rium, jak to nazvali druzí, či nemá-li si položiti pro pokus, rozřešiti krisi, která je nepopíratelnou, termin žádný. Včerejší audience dra. Rezka sama sebou ještě více pak její délka je neklamným příznakem, že pre- kérní postavení ministerstva jest rozhodujícím kruhům povědomo a že záleželo jim na tom, vyslechnouti o něm kromě ministra-presidenta též onoho člena vlády, který má po dru. Körbrovi v něm nejdůleži- tější a nejobtížnější posici. Vídeňská »Sonn. und Montagszeitung« píše, že ministru dru. Rezkovi v Praze skutečně podařilo se, na jedné straně ve značném stupni působiti konej- šivě na národní hnutí v Čechách a na druhé straně zas nabyl prý pro svou osobu neobmezené důvěry všech rozhodujících živlů českého národa. Pokud dr. Rezek bude v ministerstvu, nemůže prý o ně- jakém poškození skutečných práv českého národa býti ani řeči. Přece však — dodává jmenovaný list dlužno konstatovati, že cesta dra. Rezka do Prahy vyvolala, protože došlo na ni bezprostředně po ukon čeném zasedání říšské rady, u Němců velikou ne- důvěru. — Zdá se podle toho, že levičácké listy
#8 alto_textblock #8
chystají se k zahájení nové válečné výpravy, kteráž by vedla k odstranění min. dra. Rezga. L 6. Poslanec Wolf v Mohuči. (Pův. zpráva »Katol. Listů».) Všeněmecký svaz odbýval tyto dny shromáždění v Mohuči. Rozumí se, že se tam jednalo jen o otázkách všeněmeckých jako na př: »Náš poměr k Rakousku,« »Stav Němců v Rakou- sku« a p. Hlavní slovo měl poslanec Wolf, jenž zná- mým způsobem poučoval posluchače o bídném posta- vení svých krajanů v Rakousku. Z jeho řeči vyjí- máme toto: »Rakouský stát je nám vuřt, jedná-li proti zájmům Němců. (Souhlas.) Doufejme, že nynější říšskou radu vezme brzy čert, abychom dostali nové volby, jež by nám umožnily vejíti v síle 28—30 mužů do zasedací síně. Jenom ve státě, jenž v duchu Bis- márkově jde s Německem ruku v ruce, vidíme spásu. V tom smyslu chceme pracovati i proti vládě, nebot pak aspoň neupadněme v bezedno až jednou bude vše rozbito na padrť.« (Hlučná pochvala.) Řečník na- padá pak co nejpříkreji klerikály. »Přitlačili jsme je nyní trochu ke zdi a oni funí hněvem.« O hnutí »Pryč od Říma« vyslovil se Wolf, že pozbývá zne- náhla politického rázu a stává se hnutím srdcí a duší ježto Rakušané seznali, jak protestantismus imunisuje v ohledu národnostním. (Souhlas.) Největším štěstím je, že pro ono hnutí získány byly ženy. Seznali, že se tím neodcizí Bohu, nýbrž naopak spíše se při- blíží svému německému Bohu, což prý nedovedl latinský kaplan pochopit.« Na konec varoval řečník Němce před Jesuity, Usadí-li se tito v kožichu pak prý se jich Němci nikdy více nezbudou. Pěkná to květomluva! Hrabě Lambsdorff, prozatímní správce ru- ského ministerstva zahraničních záležitostí, není znám kromě Ruska v takové míře, v jaké by snad zaslu- hoval. Spočívá to v jeho životní dráze a v jeho charakteru. Nezastával jednak nikdy nějaký úřad v cizině a nad to nevtírá se prý hr. Lambsdorff rád veřejnosti. Jako přední jeho vlastnosti vychvalují nyní na Rusi jeho pracovní methodu a pak i to, že úplně ovládá všecken tak široký kruh světové politiky objí- mající materiál ruské diplomacie. Na Rusi jsou pře- svědčeni, že hr. Lambsdorff říditi bude zahraniční politiku Ruska také v nynějším svízelném obdebí s onou rozšafností, jasností a jistotou, jakož i s oním porozuměním pro úmysly carovy, kteréž osvědčil ve svém dosavadním postavení, zvláště pak také v oněch dobách, ve kterých, jako právě nyní, spravoval proza- tímně ministerstvo ruských zabraničních záležitostí. V Portugalsku nastoupilo právě nové mini- sterstvo. Je složeno takto: předsednictvo a vnitro Hintze-Ribsiro, ministerstvo zahraniční Joarr- sago, finance Anselmo A ndrade, ministerstvo spravedlnosti Campes Marques, ministerstvo vo- jenství Pimentel Pinte, ministerstvo pro námoř- nictví Teixera Sousa, ministerstvo veřejných prací Feirara Santos. Turecko a Sev. spojené státy. Amecký jednatel v Cařihradě doručil včera Portě třetí notu, která se týká záležitostí známých nároků na odškod- nění a ve které žádá za okamžitou odpověď na pře- dešlé noty.
#9 alto_textblock #9
Ku sňatku arcivévody Františka Ferdinanda d'Este
#10 alto_textblock #10
píše včerejší »Fremdenblatt«: Jak se dovídáme, nebude příraha arcivévody Františka Ferdinanda d'Este obsahovati zřeknutí se trůnu pro jeho osobu, nýbrž jen pro jeho děti z morganatického sňatku s hraběnkou Chotkovou; rovněž tak se bude týkatí postavení jeho choti. Dosedne-li Jeho Výsost na trůn, choť jeho nebude míti právo a titul císařovny a even- tuální synové z morganatického manželství nebudou míti názvu arcivévoda. Formální souhlas císařův k tomuto sňatku arcivévodovu bude následovati hned. jakmile arcivévoda složí přísahu Sňatek má se ko- nati, jak se proslýchá, v prvních dnech měsíce čer- vence, a sice v Reichstadtu, kde se nalézá matka arci- vévodova arcivévodkyně Marie Torezie. Slavnosti sva- tební budou vykonány s vyloučením dvorních obřadů. Ku přísaze očekávají se sem všichni plnoletí arci- vévodové až na Ludvíka Salvatora, který jest na ce- stách. Listiny, týkající se složení přísah, budou v pátek, dne 29. t. m. ve »Wiener Žeitungu« uve- řejněny. — Svým súatkem s arcivévodou Františkem Ferdinandem d'Este nezmění hraběnka Žofie Chotkova ani své postavení aui svůj titul a zejména nestane se arcivévodkyní, nenabude vůbec žádných práv, jakáž mají členové císařské rodiny. Vévodský sňatek jest legitimní manželství se zvláštními ujmami obou stran ohledně dědičných práv jak manželky, tak i dítek. — Dle »D. A.« obdrží hraběnka Chotkova titul kněžny Reichstadtské (Zákupské). (Titul tento obdržel, jak známo, také syn Napoleona I, vnuk císaře Fran tiška. Red.)
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 25. června. (T. k.) »Fremden- blatt« dovídá se: Sňatek pana arcivévody Františka Ferdinanda má se konati počátkem července v Zá- kupech, s vyloučením všech dvorních ceremonií. Přísaha arcivévody obsahovati bude sřeknutí se ná- roků na trůn pro děti z morganatického manželství, jakož i pestavení manželky. Manželka nebude poží- vati práv a titulu císařovny, případní synové pak titulu arcivévodů. Dokumenty, jež se vztahují na pří- sahu, uveřejněny budou dne 29. t. m. úředně. »Frem- denblatt« píše: Národové rakouskousko-uheršíí sle- dují čistě lidské spontanní rozhodnutí Jeho c. a k. Výsosti jistě s největším zájmem. Arcivévoda užil svého práva a následoval hlasu svého srdce. S druhé strany uznati se musí síla odříkání pana arcivévody, jenž přináší oběť tím, že se sříká jak práva, aby choť jeho byla císařovnou, tak práva následnického pro děti z tohoto manželství pocházející. Zachovávaje právo následnictví pro sebe samého a sříkaje se práv pro své děti, jež se nesrovnávají se zákony o ná- slednictví, učinil pan arcivévoda všem možným roz- porům v náhledech o následnictví konec a dal tím také národům příklad přísného podřízení pod zákony platné pro arcirod a říši.
#12 alto_textblock #12
stou dobrosrdečnost Gennarina. Pod protektorátem tedy a heslem Cocumelly vydal se náš arcipastýř za překrásného dne, 5. kvétna, na Capri. Pyroskaf »Nixe« se rozhoupal a ujížděl kolem vysokých břehů poloostrova, zanechávajíc za sebou široký dlouhý pruh sněhobíle zpěněné vody a za tři čtvrtě hodiny stanul v přístavu caperském. Odtud bylo jíti zponenáhla stoupající silaicí 10 minut do hotelu Bristol, na jehož vysoké terase spočinul náš arcipastýř, bavě se roz- košným pohledem na záliv a modravé břehy půva- bem svých forem jej věnčícím. Netrvalo dlouhoa přistoupil k němu pán v salonním obleku a předsta- vuje se pravil: »Dovoluji si učiniti poklonu Vaší arcibiskupské Milosti; jsem usedlý Čech na Capria majitel hotelu Royal.« Náš arcipastýř mile překvapen dal se s naším krajanem do hovoru, z něhož vyšlo na jevo, že se jmenuje Kosina a pochází ze Sobotky. Vede se mu dobře, podnebí mu slouží a má dcerušku, kterou hodlá poslati do vlasti, aby se doma vzdělala. Z přístavu odpolední vyjížďkou navštívil náš arcipastýř město Capri půl hodiny výše ve s'ředu ostrova položené a odtud Anacapri ležící ještě výše na druhém cípu ostrova vzdálené jednu hodinu. Krása cesty této převyšuje všechny půvaby cesty z Castel- lamare de Sorrenta. Z Capri jedeme chvíli vysokou rovinou, s níž spatříme na pravo záliv neapolský, na levo pak se otvírá širé moře Tyrhenské. Odtud sil- nice stoupá vždy výše, vinouc se jako had po sráz- ném boku hory Monte Cappello, až přijedeme do Anacapri. Cestou baví nás dotěrná mládež; zde hodí vám do kočáru růže, tam zase citrony nebo pome- ranče, dále s tamburinou v ruce poskakuje vedle
#13 alto_textblock #13
vozu provádějíc sličný národní tanec, tarantella zvaný Několika orobnými soldy učiníme jim za dost. Ve 3 hodiny ozve se ostrovem táhlý, dutý zvuk. Znamení to pyroskafu k odjezdu. Přístav zatím oži- vuje a hejno malých lodiček, odváží cizince zpět na loď, jež opodál na větší hlubině kotví. Několik hostí na palubě krátí si čas zbývající před odjezdem há- zením soldů do moře, za nimiž se vrhají jak střely do vody kluci veslaři. Odjíždíme. Na palubě hraje s ohněm kvartetto mandolína, kytara a housle; každý tak takt lze vi- děti ve tváři a v nohách našich mistrů, z nichž je- den byl slepý. Capri počíná mizeti. Hosté na palubě mlčky s teskným srdcem se loučí s tímto pozem- ským rájem. Naši mistři hudebníci vycítili náladu ci- zinců — vždyť den co den od malička je sem do- provázejí — jeden vytáhl bílý šátek utíraje slzy z suchého oka, zanotoval: Addio bella Capri! (S Bohem krásný ostrove Capri.) Ždálo se, že přítomnost arcibiskupova je povzbu- zovala ještě více k jejich mistrovským úkonům. Náš arcipastýř, jenž se živým zájmem sledoval jejich hru a zpěvy, poslal jim přiměřenou odměnu. Ubohý sle- pec s díky přijímaje odměnu, tázal se: »Je to kar- dinál?« Jeho druh však v horlivosti uchopiv ho za ruku, děl: »Což nevidíš, že má fialové odznaky?« — Chudák slepec to ovšem neviděl, ale nejsa ani dost málo v rozpacích, odpověděl doručiteli odměny: »Che il Signore dilata il cuore di Sua Saetita e lo faccia presto cardinale,« t. j.: »Nechť Pán Bůh pohne srdcem Jeho Svatosti, aby ho brzo učinil kardinálem.« Zatím ukázala se Neapol a naši mistři vítajíce ji spustili: Sul mare lucido — O bella Napoli. —
#14 alto_textblock #14
Zprávy církevní. Slavnostní zádušní služby Boží slouženy byly včera o 8. hod. ranní za zesnulého Jeho Em. kardinála knížete arcibiskupa hr. Františka de Paula Schönborna vsdp. proboštem kapitoly svatovítské msgr. Horou; služeb Božích súčastnili se J. O. hr. Vojtěch Schönbora s nejbližšími příbuznými, členové kapitoly dómu sv. Vítského mimo onemocnělého dě- kana vsdp. dra. Hrádka a kníž. arcibiskupský rada Zvěřina. — J. c. a k. Výsost arcivévoda Ludvík Viktor položil včera na hrobku zesnulého kardinála hr. Schönborna skvostný věnec. — Dne 25. června obětovány byly dvě mši sv. za zesnulého ndp. kar- dinála Františka de Paula Schönborna v kapli Sv.- Václavského pensionátu v Bubenči u Prahy. Šlužbám Božím obcovali chovanci ústavu. Zprávy římské. V pátek ráno přijal sv. Otec v soukromé audienci P. Dionysia a S. Theresia z řádu bosých Karmelitánů, postulatora (žadatele) v záleži- tosti svatořečení blahosl. Dionysia a Redempta. — Sv. Otec prohlížel a schválil v sobotu ráno model sochy nejsv. Vykupitele, která bude vystavena na 19 horách italských na důkaz úcty k našemu Spasiteli, a také basrelief mramorový, jenž bude upraven jako podstavec sochy. Arcibiskupem Ivovským jmenován dle »Na- šince« olomoucký kanovník vsdp. Th. dr. Adam hrabě Potulicki, rodilý Polák. Týž narodil se r. 1849 a na kněze byl vysvěcen r. 1873. Je mu tedy nyní 51 rok a jako kněz působí 27 let. Církevní slavnost. Dnes se koná památka bratří sv. Ja na a Pavla, mučeníků ze šlechti- ckého římského rodu, zastávajících důležitá místa na dvoře sv. Konstancie, dcery císaře Konstantina. Oba se vyznamenávali horlivostí a čistotou mravů. Později odešli ode dvora a žili ku prospěchu chudých a ne- mocných. Cisař Julian, odpadlík, poručil jim, aby vstoupili do jeho služeb, avšak oni se zdráhalia