ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 337c1f40-fd9f-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 7
#1 alto_textblock #1
Dne 19. února 1900
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Číslo 48. Strana3.
#4 alto_textblock #4
— Minulý čtvrtek byl ve Cvikově státní ministr šl. Metzsch s tajným radou Merzem a vrchním finanč- ním radou dr. Wahlem a vyjednával s tamními obec- ními a politickými úřady a zástupci dolů, mělo by se činiti. — Celkem všude stávkářů přibývá. Oče- kává se, že po dnešní a zítřejší výplatě jich počet značně vzroste. Horníci cvikovské pánve podali ři- ditelství důlnímu nových 7 požadavků: 1. zvýšiti mzdu o 10 proc.; 2. od 1. dubna 1900 zkrátiti dobu pracovní o hodinu; 3. dodržeti smluvené pod- mínky: za stejnou práci též stejnou mzdu; 4. zlep- šiti ventilaci dolů; 5. zaříditi teplé koupelny, sprchy a teplé převlekárny pro horníky; 6. zásobiti domácí byt horníkův dostatečným uhlím; 7. vypláceti mzdu týdně, jak činí se to již na některých důlech. Na podmínky a požadavky tyto mají majitelé dolů odpo- věděti do dnešního večera. Oni odpovídají — ale hrozbou: Kdo nepřijde do práce do úterka 20. t. m., bude z práce propuštěn. Jak se zdá, nesplní se to, ani ono. Propustiti sta nebo tisíce dělníků je risiko, protože je zde o ně veliká nouze. Jinak situace nezměněna.
#5 alto_textblock #5
Ze soudní síně. Hospodářská pohroma na Mělnicku. »De mortuis nil nisi bene«. O mrtvých mluv jen dobře! — kéž dalo by se použíti přísloví toho při procesu, který počal se odehrávati dnes ráno před orem pražské poroty, při zemském trestním soudě, za předsednictví rady zem. vrch. soudu p. Štolly. Sou- zeni budou bývalí správní radové a funkcionáři padlé okresní hospodářské záložny na Mělníce: Václav Ne- beský, rolník v Brozánkách, Karel Nebeský, rolník v Radouni, Josef Hanek a Václav Hanek, rolníci v Chorušicích, Josef Mašek, rolník tamtéž, Václav Kučera, rolník ve Střednicích, Frant. Košťák, mlynář v Přívorech, Ant. Kostka, řezník ve Vrábu, a Fran- tišek Pokorný, výménkář v Čečelicích. Hlavní vinník, Frant. Vinkler, býv. diktátor na Mělnicku, po- volán byl loni v létě před soud Nejvyššího. Zemřel v Plzni jako na kauci propuštěný trestanec z vyše- třovací vazby novoméstské radnice, zašel proklínán ochuzenými rolníky a ožebračenými robotníky, kteří ve slepé své důvéře k němu i poslední výsledky svých mozolů zanesli do záložny, aby jich co živi více neuviděli. Co prováděl Winkler v ústavu tom, byl podvod akademického slohu. Na jedné straně tolik let byl Wiakler již přezralým čekatelem pro Pankrác, na druhé pak stál neustále v pravdě »se skvoucím štítem« furiantského boucharonství a politi- ckého šarlatanismu konal liberálního agenta, zavlékal na Polabí mělnické husitismus Ja lid omamující, ve- škeren rozvoj ničící svobodářství, stal se zvrchovaným pánem a rozhodujícím pánem a rozhodující osobou politickou, založil svobodomyslné noviny, lahodil chy- trým helvetům, bušil do katolických duchovních a ža- loval se pak ne s jedním knězem, který byl dostí prozíravým a chrabrým, aby mělnickému Janu- sovi povědel také kus perné pravdy, sápal se na své odpůrce jako nějaká vícehlavá hydra, oslňoval bohatstvím, o jehož původu nikdo nevěděl které bylo s počátku sváděno aspoň na veliký los ze saské loterie. Vinkler, který přišel na Mělnik v plátěnkácha roztrhaný, ale s hubou jako meč, předstihoval ná- dherou a vystupováním svým na své skvostné vile na labském vrchu samý knížecí dvůr na mělnickémči beřkovickém zámku, dělal i v Praze svého lorda na prvních plesích a ve velikých schůzích politických, avšak při tom všem kradl oběma rukama. Vrátíme se k tomuto znamenitému mistru Ca- gliostrovi, neb nebyli to lidé padlí hlavou dolů, jež dovedl Vinkler šáliti, klamati a po případě i olou- piti. Dnes jeví se hlavní činnost Frant. Vinklera v obsáhlém žalobním spisu. Je to skutečná kniha se 314 stránkami. Je to pilný elaborát vysetřovacího soudce, p. rady Kurše, který mistrovský ten kus provedl za 2 roky, ještě vedle jiných a mnohých procesů. Skoro půl leta pachtili se soudní účetní znalcové, prof. Rančák a j., aby přišli v té ohromné spoustě cifer na zjištění ve- likých a rafinovaných podvodů, vlekoucích se po desítiletí způsobem nanejvýš smělým a odvážným. Čtení žalobního spisu potrvá dnes celý den. Obžalobu zastupuje šl. p. dr. Pohnert. Svědků bude po- voláno přes 60, tak že o tom, kdy proces skončí, není možno určiti předem. Již po 8. hod. ranní ubírali se obvinění k novo- městské radnici pozvíce v průvodu právních obhájců. Porotní síň nesměla býti přeplněna. Rázem 9. hod. počalo hlavní přelíčení. Obvinění zasedli do devíti stolic, jak byl pořad. Byla vyvolána jejich jména. Obžalovaných je celkem 9 a to: 1. Václav Nebeský, 61letý statkář z Brozánek, pro zločin podvodu. 2. Karel Nebeský, bratr předešlého, 57letý statkář z Brozánek, pro zločin podvodu a zločin zpro- zevěry.
#6 alto_textblock #6
3. Josef Hanek, 51letý rolník z Chorušic, pro zločin podvodu a spoluviny na témže deliktu. 4. Václav Hanek, bratr předešlého, 31letý rolník z Chorušic, pro zločin podvodu (svádění ku křivému svědectví). 5. Josef Mašek. 42letý rolník z Chorušic, pro zločin podvodu. 6. Václav Kučera, 55letý výměnkář ze Střed- nic, pro zločin podvodu. 7. Fr. Košťák, 51letý mlynář z Přívorů, pro zločin zpronevěry a zločin podvodu. 8. Ant. Kostka, 36letý řezník z Oujezdu, pro zločin spoluviny na podvodu. 9. František Pokorný, 82letý výměnkář z Čičelic, pro zločin podvodu, spoluviny na témže deliktu, zločin zpronevěry a spoluviny na zpronevěře. Obhájcové jsou tito dří.: Klumpar a Zítek (bratří Nebeských.) Vejvar a Bouček (Bratří Hankové.), Po- spíšil (V. Kučera.), Schmaus (Kosťáka), Němec (Kostku a Pokorného), Bouček (J. Maška.). — Sou- kromé účastníky zastupuje p. dr. Javůrek. O čtvrt na 11. započíná p. předseda generálie. Obvinění jeví sice klid, než marně snaží se ukrýti patrné rozčílení. Není divu. Po generáliích čte se obžaloba. V podstatě praví obžaloba: Hospodářská záložna mělnická zřízena byla na základě zemského zákona z 9. července 1863a z 6. srpna 1864 z kontribučenských sýpek obilních a peněžních fondů obilních bývalého panství měl- nického. Tyto fondy byly základní jistinou záložny, jež dosahovala v prvopočátku 39.000 zl., sumu to na tehdejší poměry dosti značnou. Podílníky této zá- ložny byli pak dočasní držitelé všech usedlostí, súčastněných na dosavadních kontribučenských obil- ních fondech a dle poměru půdy měli také bráti podíl na čistém zisku záložny. Dle usnesení podílníků spojena byla též se zá- ložnou vzájemně výpomocná pokladna a schválením místodržitelství ze dne 31. ledna 1868 přijímány též do záložny peněžní vklady a sice až do výše dvou milionů zlatých. Záložna měla sloužiti především zájmům malých rolníků, poskytujíc jim levného úvěru a to buď osob- ního, směnečného, hypotékárního atd. a majíc své sídlo v jednom z nejúrodnějších krajů a jsouc jednou z největších hospodářských záložen v Čechách, mohla zajisté řádně prosperovati a úkolu svému plně dostáti, kdyby se nedostala do rukou nesvědomitých lidí. kteří nabyvše v celém okresu vážnosti a jisté moci. stali se všemocnými pány v záložně, z níž udělali svůj zlatý důl pr své vlastní zájmy a pro svůj vlastní zisk. Správu záložny vedla valná hromada, ředitelstvo a revidující výbor. Ředitelstvo se pak dělilo na výbor širší a užší. Tento poslední scházel se každý týden k vyřizování běžných záležitostí, výbor širší konal pak schůze každý měsíc. A oba tyto výbory, celé to ředitelství mělo bdíti nad jměním ústavu a spravo- vati ho k dobru celého kraje. A toto slavné ředitelstvo nad ním bdělo a spra- vovalo ho . .. Záložna na venek zkvétala, rok od roku vyka- zovala ty nejkrásnější bilance, ale uvnitř ústavu pa- novala skutečná hrůzovláda, několik lidí bez citu a svědomí uchvátilo záložnu do svých spárů, střebali a ssáli z ní jako z nevyčerpatelné studnice, rok od roku ji okrádali o obrovské sumy, až konečně nastal úpadek, který ohromil celou českou veřejnost. Na zá- ložnu uvalen zemským soudem pražským dne 7. ledna 1898 konkurs a shledáno, že deficit záložny této ob- náší 808.282 zl. 21 kr. Úpadek tento zaviněn jednak přímým okrádaním neb neslýchanou nedbslostí se strany celého řiditel- stva záložny, hlavní podíl však na něm má zlý duch a démon záložny, účetní a pokladník František Winkler. Tento člověk to byl, který se dovedl vyšinouti na prvou osobu v celém okrese, který hrál dosti značnou roli v životě veřejném, který dovedl svůj vliv všude uplatnit a využitkovat. Podmanil si celé řiditelstvo záložny a jako podřízený úřadník stal se v ní svrchovaným diktátorem. Všichni si ho vážili, všichni se mu klaněli, všichni hleděli získati si jeho přízně a všíchni se ho báli. Prokazovali mu služby jaké on chtěl a on se jim zase odměňoval. Byl to jakýsi spolek na okrádání záložny a okrádání pracovitého lidu, který sem zanášel ty své groše mozolnou rukou nastřádané. Z těchto krvavých grošů žili a bohatli, své shnilé statky přeměňovali ve dvorce, kupovali lány polí, kupovali kočáry, jezdili do lázni, žili jako kavalíři... A z celé té obrovské sumy, o níž lid z celého kraje připravili, uchvátil diktátor Winkler nejvíce, ponechal si podíl lví . .. Když v Čechách nastal nový ruch počátkem let šedesátých, vynořili se na roli autonomie různí figu- ranti namnoze bez hlubších studií a vzdělání, byli to písaři advokátní, členové té které úřední korporace, ne jednomu postačila činnost v tělocvičně sokolské či na ochotnickém divadle, aby stal se tajemníkem
#7 alto_textblock #7
okresu či obce, a takový na př. z Prahy neb od- jinak přišlý chlapík, dovedl pak záhy nově přinese- ným »životem« v obci učiniti pravou revoluci, bylo všady plno, psal do Prahy do novin, dělal všudybyla a vtěleného rozuma, byl-li svoboden, byl vyhledáva- ným zetěm a skvětou partií místních slečen, modlou maminek a mediem komplimentů naivních pantátů. Byl-li takový pták vykoukaný, mohl přijíti do obce jako Lazar či špýcharní myš, avšak záhy se opýřil a měl celé konšelstvo v kapse. Zde byl to i celý okres na žírném Polabí na hranicích Čech. Prvním působištěm Winklerovým byla Mladá Boleslav. Zde žil Winkler ve velice stísněných poměrech až do roku 1865, kdy se na něj usmálo slunko pro- tekce a byl povolán za tajemníka okresního zastupi- telstva na Mělníku. Svázal si celý svůj majetek do ranečku, vzal ho pod paždí a nastoupil svou novou éru, zanechav v Mladé Boleslavi houf dluhů Jeho příchod na Mělník byl pak následující: Václav Pátek, knížecí lobkovický kočí, byl vyslán jednoho dne s kočárem na nádraží do Jenšovic pro jistého hosta. Muž ten však nepřijel, z vlaku vystoupil pouze špatně ošacený muž s ranečkem pod paždí. Kočí jel tedy s prázdným nazpět k Hořinskému zámku a na žádost svezl onoho člověka s ranečkem. Poněvadž měl ale přísně zakázáno do knížecího ko- čáru nikoho nebrati, musel onen člověk před Hořínem slézti. A kdo byl tento muž, jenž přišel na Mělník jako vandrovní s ranečkem pod paždí? Byl to nový tajemník a napotomní všemocný, vážený a bohatý pán, účetní a pokladník na Mělníku František Winkler. Jediný roztrhaný kabát byl jeho majetkem a také dle vypravování některých lidí musel si nový tajemník lepší kabát vypůjčit, aby se mohl poněkud slušněji představiti. Shořeti nemělo Winklerovi co. Než v novém pů- sobišti ubytoval se pak v Podolí, chudé to čtvrti města a vypravuje se, že si do svého bytu i nějaký kus nábytku musel vypůjčit. Mimo to ihned po svém příchodu na Mělník dlužil si od rolníka Svobody a Václava Papouška 1800 zl. Jak viděti, rovnal se majetek Winklerův po jeho příchodu na Mělník nule — ovšem vyjma jeho dluhů. Záhy se poměry Winklerovy poněkud zlepšily. Jako okresní tajemník měl nejprvé 800 zl., později 1000 zl. ročních příjmů. Druhého roku — 1866 — stal se pak ihned pokladníkem a o něco pozdějii účetním záložny, za kteroužto službu dostával remu- nerace též 900—1000 zl. Měl tedy příjmy dosti slušné, avšak ne skvělé a ne takové, aby i přes své dluhy, jež měl z těchto příjmů spláceti, mohl již roku 1870, tedy za 5 let po svém příchodo na Mělník, postaviti si na nej- krásnějším místě villu nákladem 11.000 zl. A villu tuto stavěl za hotové, pouze 2000 zl. si vypůjčil od záložny. Dnes jest úplně jasno, jakým způsobem se do- vedl Winkler v tak krátkém čase obohatit. Tehdy to ovšem bylo také mnohým lidem nápadno a zavdalo to podnět k různým kombinacím a již r. 1873 pova- žoval odstupující řiditel záložny p. Procházka Win- klera za člověka nepoctivého. Avšak nebyl to p. Procházka, který prohlédl Winklera až dal se v čelo objevující se oposice — hlavní pozovatel a výtečný posuzovatel činů Winkle- rových byl tehdejší, nyní již v Pánu zesnulý vdp. děkan. Ten se netajil v »Čechu« a varoval tehdy v čas. Byl to kněz, byl to klerikál a proto dostal v liberálních novinách také co proto. Umlkl. Pokračujme: Na žádost Procházky byla také již tehdy provedena v záložně odborným revidentem Slu- níčkem důkladná revise a shledáno, že účty ne- jsou v pořádku, avšak i přes to dovedl se Win- kler udržeti při vesle a za nového řiditelstva, které tehdy bylo zvoleno, jeho moc náležitě vzrostla. Win- kler si je dovedl všechny otočit kolem prstu a jak se později ukázalo, byl s nimi, jak se říká, jedna ruka. A od těchto dob počínal Winkler neustále bo- hatnout, ač jeho příjmy se nezvětšily. Tak mimo svrchu zmíněné vily nabyl od roku 1871 do r. 1889 na nemovitostech 15.575 zl., na osmi knihovních po- hledávkách měl 11.895 zl. a jak z vyšetřování vyšlo na jevo, kupoval Winkler kromě toho mnoho akcií a zejména za veliké tisíce uhelné kuksy. Mimo to měl v Praze na vychování a na studiích tři děti, což jest zajisté spojeno se značnými výlohami, doma vedl dům jako nějaký hrabě a byl se svou rodinou nádherně živ. K tomu ke všemu r. 1891 dal své dceři 10.000 zlatých věna a dle svědka Postráneckého stála její výbava 27.000 zl. Že tento údaj jest pravdivý, svědčí ta okolnost, že tato výbava Winklerovy dcery byla vystavena na jubilejní výstavě v Praze. Noviny o tom psaly a národ i cizinci chodili a obdivovali se . . .. Cfry tyto jsou zajisté pádným dokladem o ho- spodářství Winklerově a není třeba nějakých slov k nim připojovat. Ale ještě jednu cifru jest třeba uvésti. Před dokonaným dílem zkázy v mělnické zá