ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 32d2bb20-668f-11dc-a3db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 8. března 1900.
#3 alto_textblock #3
Číslo 66.
#4 alto_textblock #4
Ra ranní a odpol. 1lat předplácí ee- v Prase v adnlniek :: :: k a s drojí don ánkoe Bns : unh Pakde , nlsto . Poštese E . droji sianio
#5 alto_textblock #5
k9
#6 alto_textblock #6
sk o
#7 alto_textblock #7
.
#8 alto_textblock #8
NILI
#9 alto_textblock #9
Y
#10 alto_textblock #10
polean.
#11 alto_textblock #11
V árobném prodeji poj, de2e o soks
#12 alto_textblock #12
re sllslkács aa veskorí
#13 alto_textblock #13
.. . . .
#14 alto_textblock #14
Iuseraty phau se hotově sapře. Pelrlaosni alerty pn dlsl- Tan rsebátají s tsk reš-k tiskárun a ezpedica , Národnica Lieta Bakoplsy se nisvreno
#15 alto_textblock #15
nsk
#16 alto_textblock #16
el
#17 alto_textblock #17
Už zase v koncích. Jako hr. Clary uprostřed října minulého roku, tak dr. Körber uprostřed letošního ledna dostal poslání, aby způsobem, jemuž v Rakousku se říká ústavní, co nejdříve provedl tak zvané nezbytnosti státní. K těmto minulého podzimku v první řadě počítalo se dokončení vyrovnávacích předloh rakousko- uherských; letošního jara prý náleží k nim zvýšení počtu vojenských nováčkův. O jiných nezbytnostech soustátí rakouského v kruzích vládních a v táboře na důstojnost a moc vládní strany povýšené nedávné nejdivočejší obstrukce německé patrně se neví, ani se o nich nemluví. Ale poněvadž k tak zva- nému ústavnímu projednání a provedení ře- čených nezbytností státních bylo na podzim a jest i nyní na jaře nevyhnutelně potřebí sdělnosti« vídeňského parlamentu, všechno úsilí někdejšího předsedy ministerstva, hrab. Clara, a i nynějšího nástupce jeho, dra. Körbra, neslo a nese se k tomu, aby v par- hamentě vládlo utišení myslí, vzbouřených hlavně sporem česko-německým. Jen že toto úsilí bylo velice jednostranné. Jako vláda Clarova, tak i Körbrova žádá n zástupcích národa českého, aby se podrobili všemu, čeho na prospěch své nadvládya libovůle v Rakousku domáhají se jednatelé velkoněmecké politiky v této říši. Poněvadž obstrukčníci německo-nacionální po dvě léta všechnu ústavní a zákonodárnou činnosti říš- ské rady vídeňské tak důkladně mařili, že parlamentní stroj konečně sám se zastavil, domníval se hr. Clary a po něm domnívá se i dr. Körber, že jest povinností — národa če- ského, aby je udobřil, smířil a k nové ústavní činnosti navedl. Clarovo zrušení jazykových výnosů vládních a Körbrovy porady doroz- umívací neměly a nemají účelu jiného, než aby národ český svými nejpřirozenějšímia nejlepšími právy zaplatil účet zbujnělosti. divoké svévole a nenasytné panovačnosti politiky velkoněmecké, která v této říši už za jasného dne se provozuje s nejzpupnější okázalostí. Ministr Clary se přesvědčil za ne- celé dva měsíce, že s národem českým ne- jsou žádné žerty ... Dru. Körbrovi, jak úřadně se říkalo, dr. Wíttek prý připravoval cestu k dorozumívací činnosti vládní. Ta příprava trvala netto dvacet dní Zeptejte se dnes kohokoli chcete, v čem vlastně záležela, nedostanete odpovědi. Nikd v celěm Rakousku to neví. Za těch dvacet dní nestalo se za ministerstva Wittkova v vnitřní politice rakouské, zejmena pak v srovnání velikého národního sporu česko- plneckého, zholá nic. Neůstavní, nezákonný, potiprávní skutek hr. Clara ze dne 17. října r. zůstal za ministra Wittka v praktické platnosti — a trvá v ní až podnesl Přes takové jednání vlády, vzhledem k národu českému, od něhož přece napořá se žádá ochota a obětovnost, fakticky ne- smířitelné a zatvrzelé, zástupci našeho ná- roda i přišli na porady dorozumívací i opě vstoupili do parlamentu. Tato jejích přítom- nost i v sálech konferenčních i ve sněmovně poslanecké patrně vykládá se velmi nesprávně v úřadech ministerských. Vláda páně Körbrova dle všeho se do- mnívá, že národ český a jeho poselstvo ko- nečně budou ochotní provésti s ní nějaky čachr, aby ona za to odčinila ústavní zločin vlády Clarovy ze dne 17. října m. r. Ne- majíc ani dosti mravní odvahy, ani dosti státnického umu ani exekutivní moci, aby po prostu vykonala, co vzhledem k ne- zákonnému a neústavnímu skutku hr. Clar ze dne 17. října m. r. jí káže její povinnost jako vládě opravdu rakouské, totiž vládě ke všem zdejším národům ve všem stejné
#18 alto_textblock #18
spravedlivé, vláda Körbrova očekává, ze národ český jí přinese na talířku pre- sentem smíření své s obstrukčními Němci, vykoupené svými životními právy. Tak zajistě vypadá všechna posavadní činnost této vlády v otázce česko-německé. Ještě ani na předvčerejším zasedání sně- movny panské nynější přodseda ministerský nemohl pověděti, co posud učinila sama vláda, aby veliký spor a boj česko-německý. jímž stůně celé Rakousko, aspoň poněkud se zmírnil. To jest prasmutné vysvědčení pro něho samého, jako pro »ministra dorozumění« par excellence. Kdežto pan dr. Körber před rakouskými lordyo sobě, jako o původci a strůjci porad doroz- umívacích. mlčel jako ryba, rozhovořil se o ostatních účastnících jejich. Mluvil jako nebožtík Sokrates, když pravil, že v otázce jazykové dosáhne se cíle všeobecnou ochotou. Ale ibned opustil pole filosofie theoretické a přesmykl se do oboru prak- tického. Neví prý, jaký bude konec doroz- umívací konference. Lišák, on to už ví, ale nechce to už díes říci, poněvadž by musil přiznati dvě věci: předně, že sám ku zdaru těchto porad vůbec nic nepřičinil, a za druhé, že jeho chráněnci a miláčkové ze strany německé neprojevili ke skutečnému dorozumění, ke spravedlivému a čestnému smíření ani nejmenší ochoty Tak by byl musil dr. Körber vylíčiti předvčírem onu všeobecnou ochotu, již pro zdar vyjednávání v otázce česko- německé sám prohlásil za nezbytnou. Tako- vou ochotu ze všech účastníkův dorozumí- vacích porad projevili toliko zástupci národa českého. Ale i tato jejich ochota už dospěla k svému konci. Vyjádření, kteráž jmenem celého tábora německého ve sněmovně poslanecké minulé soboty učinili poslanci Pergelt a Prade, žá- dajíce zákonné prohlášení němčiny ja ko jazyka státního v Rakousku, na dobro zarazilo všechno pokra- čování v poradách dorozumí va- cích a vyznačilo poselstvu če- skému další jeho jedině možnou a správnou cestu v parlamentě. Rozpisuje se o této sobotní události. jeden vídeňský list přináší prý ze »zvlašení strany parlamentní« delší úvahu, jejížto jádro zní: »Obecně má se za to, že dr. Pacák řek pravdu a že dvéře, které vedouk poradám dorozumívacím, zůsta- nou zataraseny.« A vzhledem k tomuto neodvratnému účinku, jejž sobotní pourvalý útok poslanců Pergelta a Prada na práva jazyka českého v úřadování státním podnikli, praví se v témž vídeňském listě: »Činnos vlády Körbrovy, s takovou pečlivostí připravovaná a také s nepopíratelnou zruč- ností(!?) zahájená, musí po parlament- ních událostech z minulé sobot býti pokládána za ztroskotanou. O nějakém pokračování v pracích porad do- rozumivacích nemůže býti řeči.« Co z takové naprosté bezvýsledností a úplné planosti porad dorozumívacích násle- duje pro dělnost parlamentu, může si pan dr. Körber vypočítat na svých pěti prstech. Však kdyby to přece nedovedl, přichází mu na pomoc včerejší číslo vídeňské »Reichs- wehr«, kde se může dočísti: »Výsledky, jichž ministerský předseda, dr. Körber, v oboru své činnosti dorozumívací docílil, j sou jed- ním rázem zničeny požadavkem ně- mecké strany lidové a pokro- kové, aby na poradách dorozumivacích se jednalo také o statní němčině . . . Ne- byla to ministerstvu Körbrovu přátelská snaha, která způsobila toto přiostření protiv, už bez- toho dosti vyhraněných. Nyní octla se
#19 alto_textblock #19
vláda před předlohou o brane- ckém kontingentu, s určitou lhů- tou, rovněž, jako v prosinci roku minulého vláda Clarova se octla před předlohou zákona přikazovacího a dnes jako tehdy něj a ká záruka, že česká obstrukce by mohla býti zažehnána, »tu nen a sotva může býti zjednána . . .« Dějiny vnitřní politiky rakouské patrně končí novou, dvouměsíční kapitolu.
#20 alto_textblock #20
Říšská rada.
#21 alto_textblock #21
Poslanecká sněmovna. (Schůze čtyřicátáprvá.) Ve Vídni, 7. března. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů-. Pan Jindř. Prade byl slabost pravice a zpronevěrou katolicke strany lidové zvolen druhým pre- sidentem poslanecké sněmovny. V tomto aktu, který jest politický m, jeví se jako v zreadle změna situace proti pod- zimu. Tenkráte bylo zamitnuto nalehání levice, by se jí vyhradilo místo prvního vicepresidenta pro jmenovaného německého nacionála. Jako všechny činy výkonného výboru však také ten byl polovičatým. Německé obstrukci nebylo sice tehdy vyhovéno, ale byl jí. obětován. dr. Fer- jančič. Obětován nodostatkem pevnosti katolické strany lidové a kola polského. Dnes pan Prade dostal se do presidia. Jenom zase chabostí a nesvorností pravice neloyálností a vrtkavostí kato- lické strany lidové zvláště. Aby se tam mohl dostati, zvolen prazvláštní postup. V exekutivním výboru, který konal v pátek schůzi, dr. Ksthrein prohlásil jmenem katolické strany lidové, že posl. Prade nesmí býti ni- žádným způsobem volen. Nikoliv proto, že se odpírá minoritě zastoupení v předsednictvu, nýbrž pro jeho velkoněmecké smýšlení. Hlavně se zřetelem na řeč, kterou měl 17. listopadu roku 1898 a ve které pravil, že nestane-li se Němcům v Rakousku po vůli, »jeviti bude veliký ně mecký magnet na severu svoji přítažlivost«. Před 5 dny byli tudíž černo-žlutí vůdeové a členové kafolické strany lidové ochotni učiniti vše, aby německý radikál s takovýmto smýšlenim nebyl povýšen na vicepresidenta rakou s ke sněmovny Na podnět katolické strany lidové bylo usne- sono, že pravice demonstrovati bude proti posl Pradovi vesměs bílými lísiky a že těchto bude více, nežli Prade dostíne hlasů. Nemůžeme se pro takovou taktiku na dehnouti, protože je to taklika pasšivnosti a ne gace. Má-li některá formace většinu, musí ji užíti a to taktikou aktivní. V polítice jest jako v životě soukromém. Tam imponuje a váží pouz ona moc, která se vykonává. Prázdné papiry stran pravice mohly by mí smysl toliko za naprosté jednoty jich. Pan Prade maje proti sobě více hlasů nežli pro sebe, neby by mohl dobře funkci vicepresidenta přijati. Tuto jednotu však porušila právě katolická strana lidová. Když dnes o 10. hod. dopoledn sešel se opět výkonný výbor pravice, překvapi jej p. dr. Kathrein sdělením, že tato strana, nic nedbajíc usnesení pátečního, se usnesla včera na volnosti svého postupu, t. j., že sobě vyhražuje dáti své votum také panu posl. Pra- dovi. Hned potom opustil dr. Engel síň, ve které zasedali předsedové pravice, pravě, že po této změně fronty strany katolické lidové klub poslanců českých zajisté jinak se rozhodne. V klubu tom — budiž to dle pravdy konstato- váno — hned od prvopočátku byl nezvratný úmysl hlasovati stůj co stůj pro kandidáta slo- vanského. Po příchodu dra. Engla a po jeho zprávě, co se ve výkonném výboru přihodilo.
#22 alto_textblock #22
tento úmysl nabyl formy hotového a nezměni telného usnesení. Současně s klubem českým rokovaly tak klub slovinsko-chorvatsko-rusinský a klub polský V onom projevena nejhlubší nevole nad počí- náním si katolické strany lidové, nad počíná- ním, které jest dílem dra. Kathreina, vždycky se klonícího na levo. Zároveň usneseno zachovati pospolitos s klubem českým. V kole polském dána direl- tiva odevzdati lístky bílé. Volba konala se beze všeho rozechvění. Zúčastnilo se ji pouze 318 poslanců. Chybělo tedy 107. Pro poslance Prada odevzdáno hlasů 163, pro dra. Žáčka 93, prázdných lístků bylo 52. Ostatní hlasy byly rozptýleny. Dr. Žá- ček dostal své hlasy jenom od Čechů, Slovinců, Chorvatů a Rusinů. Konservativ ní vel kostatkáři, jakkoliv byla jim ohlášena kandidatura dra. Žáčka, nehlasovali, až na zcela ojedinělé výminky, pro něj, nýbrž odevzdali lístky bílé. Kdyby tak byli alespoň učinili všichni plným počtem; pak bylo by bývalo hlasů proti poslanci Pradovi více, než jich bylo pro něj. Všech hlasů buď pro dra. Žáčka nebo pro jiného kandidáta bylo totiž 103, prázdných 52. Činí dohromady 155, t. j. jenom o 8 méně, nežli měl Prade. Kdyby tudíž ne- bylo scházelo tolik konservativních velkostat- kářů, jako skutečně jich nebylo při hlasování, a kdyby nebylo scházelo 21 členů kola pol- ského, byla by proti Pradovi byla většina nej- méně 25 hlasů. Nejhůře bylo však, že kato- lická strana lidová buď nehlasovala nebo hla- sovala přímo pro posl. Prada. Její přičiněním byl dr. Ferjančič z presidia vypuzen, její přiči- něním do něho posl. Prade uveden. Než, nehledě ani k tomuto národnímu rakouskému momentu, věc má ještě jinou, mnohem vážnější a povážlivější stránku. Budiž o ní promluveno s celou nepokrytostí. Člen katolické strany lidové pan dr. Viktor Fuchs byl proti levici zvolen několikráte presidentem sněmovny hlasy pravice a jen těmito. Tatáž katolická strana lidová však pro- vedla dnes diversi proti pravici na levo a dílem svou abstinencí, dílem svými hlasy pomohla k vítězství kandidátu německé obstrukce a to kandidátu frakce nejkrajnější, kandidátu ko- nečně, jehožto pouhé jmenování klub jiho- slovanský nazval největší provokací všech ná- rodů neněmeckých. To nebránilo panu dru. Kathreinerovi agitovati pro něj, to nebránilo jeho stoupencům hlasovati pro něj. Takové věrhosti spojenecké, takové loyalitě, takové slušnosti rozuměj a věř, kdo chceš. My ji prostě nerozumíme a nevěříme. Dle našeho přesvědčení je svrchovaný čas, aby si Čechové uvědomili skutečnosť a podle ní se zachovali. Výslovně podolýkáme: My trváme na sta- novisku, že minoritě zastoupení v presidiu náloži Aby však osm millionů Němců mělo místo prvního a druhého presidenta ve sněmovn poslanecké, šestnáct millionů však ostatních národův aby odbývalo se presidentem třetím je spravedlnost, kterou chce snad pan dr. Kathrein, tento protektor německé levice a tento její favorit, ale která nezasluhuje býti zvánu ani katolickou, ani lidovou. Nový první místopředseda narodil se v Li- berci roku 1853, poslancem stal se roku 1885 a vždycky náležel k nejvýstřednějším výstřed- níkům. 30. ledna 1899 měl ve sněmovně řeč, v níž pravil, že veškerá zákonodárná činnos parlamentu vídeňského zůstane nadále ochro- mena, nebude-li kapitulováno před německou obstrukcí. Poslanec s takovou a to nedávnou minulosti byl nejméně oprávněn, v proslovu, který měl, nastupuje svůj úřad — mluvil jej pouze k levici, neboť celá pravice byla demon- strativně do muže vyšla — vyzývati ku plodn a positivní práci. Z téchto úst byl takový appel čirou blasfemií.
#23 alto_textblock #23
Po debatě netrvavší ani hodinu by zamítnut návrh na obžalobu kabinetu W i tt- kova pro akci zákonodárnou na základě § 14. majoritou 94 proti 60 hlasům. To jest: 271 poslanců nehlasovalo při návrhu, ve kterém užito proti vládě nejostřejší zbraně. Jak roz- prava, tak hlasování bylo velice zajímavo. Z celé německé opposice promluvil jedině navrhovatel posl. Kaiser. Kromě něho jen sociální domokrat Rieger, jehož řeč měla v zápětí obligátní prudké srážky s antisemilya vídeňskými liberály. Dr. Stránský zbičoval krejearovou tu komedii podle zásluhy. V celé směšnosti se ukázala tato teprve, když posl. Jandou bylo navrženo a také přijato hlaso- vání dle jmen. Z německé strany pokrokově zbylo v sále hrdinů sedm. Německý velkostatek prchl skoro celý. Antisemité hlasovali proti svým spojencům v německém spolúručenství. Čestí poslanci dobře učinili, že nechali panstvo mezi sebou. Popralo se jak náleží. Pan dr. Lueger dokonce nabízel posl. Noskov i výplatu hoto- vými. Byla to fraška v pravdě másopuistní, ve které působili známí silnohlasí aktéři křesťansko- sociální, Gregorig, Bielohla vek a Gessmann Sněmovna vyřídila dnes ve 2. a 3. čtení důležitou osnovu zákona, kterou se mění ně- která ustanovení o dani rentové, o klerou mají podstatný zájem naše záložny a hypoteční
#24 alto_textblock #24
ústavy.
#25 alto_textblock #25
Předseda dr. F uch s zahajoje schůzi ve 12 hiodln 15 minut dopol. za přítomnosti všech ministrů. Předseda ministerstva jako ministr vnitra podal předlohy: o úlevách při splácení záloh a povolení odpisu jejich a o úpravě s1u- žebních poměrův úřadních zvěro- lé kař ů. Ministr financí podal předlohu o použití doda- tečného úvěru k investičnímu preli mi- náři na r. 1900 a předlohu o změně čí. 9. a 10. finančního zákona letošního a předlohu o výměně erárních pozemků. Ministr obehodu podal předlo hu o pr od- poro vání průmy slu. Obsahuje řadu ustano- vení na zdokonalení a specialisování rakouských průmyslových odvětví, jež jsou zastoupeny posporu nebo zastoupeny dosud nejsou. Povoluje se jim 12letá berní svoboda, prosty kolkův a poplatků jsou smlouvy, zřizování společností, první dvě emise akcií a výminečně dostane se jim také státní pod- pory. Tyto výhody poskytnou se jen průmyslu, jenž může prospívati. O státní podpoře budou rozhodo vati spolu odborníci znalí obchodu. V předloze vyslovuje se náhled, že lépe je pod- porovati zarozujíeí se průmysl berními a poplat- kovými slevami a j. přímými výhodami než ochran- nými cly, jež ztěžují průmysl dosavadní. Dále obsa- huje ustanovení, že dosavadní dvojí poplatnost vlast- ních kapitálů bankovních, jichž používá se k roz- šíření průmyslových závodů, odstraní se a že při dodávkách pro stámí, zemské a obecní úřady při stejně nabídce domácí průmysl má míti přednost před cizozemským. Posl. L orber a spol. navrhojí zmiěnu zákona o úpravě platů učitelstva na státních středních ško- lách; — dr. Roser a spol., aby se učilo na školách počátkům zdravotnictví a podporovaly ruční práce. Posl. A. Steiner a spol. dotazovali se po po- volení svobodného skladiště chmelového v Žatci; — Verkauf a spol. po konfiskaci »Glück auf !« — Biankini a spol. po podporování Dalmacie, jež byla stižena živelními pohromami; — Želler a spol. po zákazech a rozpouštění schůzí v obvodu okr. hejtmanství duchcovského a mosteckého a po nezachovávání předpisů o parních kotlech: — Ber- ner a spol. po kontrole společenstevných záložen; — Vukovič a spol. po jednoročnické službě pro žáky obchodních a námořnických škol. Ministr obchodu, bar. Call, odpověděl na E- bův dotaz po provedení § 8. předpisů pro traf- kanty a na Wolfův po výkazu vyplacených slu- žebních platů a srážce osobní daně příjmové. Tento závazek nemůže prý zrušiti, neboť zakládá se na ustanovení zákona o příjmové dani na Vukovičův po snížení cen soli pro rybáře, že hodlá tak učiniti — na Steinerův po rozšíření nedělního klidu na kořalny, že příslušná opatření jsou zůstavena po- litickým úřadům, jež řídí se místními poměry — na Doležalův po průtahu s otevřením ejchovní expositury v Lomnicí n. P. a na Vuko- vičů v po bagrování zejmena v Makarské a na řece Dravě.
#26 alto_textblock #26
FEUILLETON.
#27 alto_textblock #27
V Praze, 7. března. — (Kronika.) Slovanský klub se tedy konečně proklubal ze skořápky příprav. ! Za slib- ného účastenství přihlásil se onehdy k životu chutě bohdá rozvine plodnou činnost. Nový klub nečitá ještě žádných něko- lk set členů; také své přijmy a vydání neroz- děluje dosud na roční desítky tisíců; jeho míst- nsti nevyznačuje z večera řada elektrieky ozá- řených oken v prvním patře moderní novostavby ma Přikopech nebo na Ferdinandské ; také se uin večer co večer neshromažďuje posud četná solečnost zástupců všech povolání, mužů vede- zítha nesených ideou; není tam denně ohlášena nivšléva nějakého hostě, tu z té, tu z oné kon- činy slovanského světa přivátého, jenž by byl na své ptojíždce Prahou zaklepal u Slovanského kubu známého již po všech zemích a krajích není ještě hojným návštěvám otevřena veliká čitárna Habovm, aniž je šumno a hlučno od slovanského hlaholu kolem stolů a křesel elegantní hovorny klubu: to všecko ještě není, je prozatím jen nastinéno čarami projektu. Ale podmínky jsou už dány, aby to všecko časem bylo. A chce- teli předvídati ve smyslu přirozeného vývoje feknete směle, že to vše časem bude. Máme tedy svůj klub Je-li česká Praha kapitálou slovanské my- šlenky a je-li myšlenka slovanská semenem ži- volným, rozkvětu schopným, pak musilo v Praze vzniknouti takové ústrojí, ohnisko idey, stř- disko její podnětů. Má tedy idea nyní své ústrojíl „ Naše slovanomilství bývalo dosud z těch nedomyšlených idef, s jakými se to tak sladce spokojeně prochází po tom kulatém světě. — Slovanskou idou pěstovat? Copak tím vlastně chcete
#28 alto_textblock #28
Typická otázkal Formule byla v těch věcech dost jedno- duchá. Trochu novinářské a literární evidence nějaký přeložený románek, občas nějaká ná- vštěva, slavnostní vlak, banket, přípitky, řeči hymna Hej Slované, nějaký šumný den s pro cházkami a výlety a pak s kyticemi rozloučení na nádraží! A potom, když se nadšení chvile vyperlilo. mezi čtyřma očima: — Víte, s těmi bratry Slovany přece je- nom nic není! Vzdyť se to beztoho všecko jen mezi sebou — pere ! .. A při tom, rozumí se, jsme u sebe platil sami za výborně, za »nejuvědomělejší« Slovany. A když nám někdy naši milí krajané druhého jazyka příliš zpupně zafoukali kouřem pod nos rádi jsme si po pansku podepírali boky: — Oho! Více respektu, račte dovolit ! Nás Slovanů je tady v říši většina! Tolik a tolik millionů ! . S tou slovanskou většinou byla to ale takov prožluklá věc! Většina tu vskutku nějaká je. Ale většina, leda ve smyslu, který nám už z malička ve škole působíval takové trampoty — Dostaneš-li od maminky dvě jablka, tři hrušky a pět švestek, kolik to bude — dohromady? ukládal lišácky pan učitel nechá- pavému Vašičkovi. — Deset ! hlásil Vašíček rozhodně. — Čeho pak ? zase pan učitel. — Jablek ! bez rozmýšlení Vašíček. A celá třida hlučela smíchem. A pan uči tel potom spustil svůj nezáživný výklad. O jednot- kách, které se dají a o jiných, které se nedají sčítat. Jablka, švestky a hrušky že dají sice dohromady kupu ovoce, ale žádný — součt. Ovoce je hromadné jméno. Dříve, nežli provedš součet, třeba různorodé jednotky přivésti hezky — na stejný rod. Na příklad. A tak dále l. Vásk už vtlel
#29 alto_textblock #29
A s naší slovanskou většinou má se to na vlas tak. Slovan je hromadné jméno. Jsme různé hromádky Slovanů vedle sebe. Ale pro- zatím nedá se tu nic sčítat. Mluvíme-li o nějaké většině přece, je to jen Vašíčkova addice. Budi veselost. Ta jistá procedura s převáděním jed- notek nebyla dosud provedena a proto addice nejde! Čech, Polák, Slovinec, Chorvát jsou Slované, pravda. Ale žádné jednotky, aby s daly sčítat. Aspoň ne tak sčítat, aby to vydalo něco. Jedna převáděcí procedura ovšem byla provedena. Cizí kultura ji provedla. Vzdělany Čech, Polák, Jihoslovan naučil se némecky. a to dalo jednotky, které — bylo lze sčítat. K tomu hromádka jednotek německých, byl to hezký součet. A poněvadž o rázu státníh útvaru nerozhoduje národnost, nýbrž vzděla- nost, byla patřičná většina čili převaha — po- hromadě. Co se beztvárné větší hromady dotýče, byli jsme my Slované silnější. To je jisto. Ale hromada neplatí, počet jednotek platí. A většinu sečtených jednotek měla německá vzdělanost. A kde byla většina, byla převaha. Kdyby v té měla nastati změna, jakou si přejeme, je zřejmo, co by musilo pře cházet. Většinu platných jednotek musili b - chom míti dříve na své straně. Otázka vzděla- nosti. Slovanská vzdělanost musila by převáži německou. Ale, slovanská vzdělanost! Co je to? Prozatím několik hromádek. Česká, polská, jihoslovanská vzdělanost ! Odd- leny leží tu vedle sebe. Jablka, štky. hrušky. Nedají spolu žádný součet. Aby byla addice možná, bylo by třeba nějaké formule, aby umožňovala souhrn. Formule vzdělanostní, která by slučovala malé hromádky v jednu velkou. Kde je ta formule? Není posud vyjádřena. Jisto je jen, kdyby se naskytla, že by obsahovala celou budo ucnos
#30 alto_textblock #30
Kdyby vzdělanec český, polský, jihoslovanský. pokud se uchází o vyšší funkci společenskou. byl stálá, určitá veličina, typ lidí, vyzbroje ných potřebně, aby se ve svém oboru dokonale a bez obtiží dovedli dorozuméti, aniž měli za- potřebí cizího nástroje — byla by formule nalezena. Pak, ale jen pak, mohla by vzdělanost slovanská podstoupiti rozhodující a vítězný boj o prvenství s panující vzdělaností dnešní. Převaha byla by na její straně. Státní útvar, tvořený většinou slovanského obyvatelstva, měl by i na venek slovanský svůj ráz. Plemeno slovanské z dosavadního stavu inferiority vy- šinulo by se na stupeň živlu prvořádného. Dosud jím není, třeba nám bylo nemilo to slýchat. Živel, který se nachází ve většiněa nedovede svému útvaru i na venek vtisknout svoji pečeť, je — inferiorní živel. A zů- stává jim, pokud se z inferiority nevyprostí. A to nelze jinak, než kulturním bojem. A k každému boji je zapotřebí — jednotek. A kul- turní jednotka slovanská . . .? That is the question a
#31 alto_textblock #31
Říkají, poměry! Poměry jsou nám Sl vanům nepříznivy! Historie, geografie, ethno- grafie, všecko dohromady je proti nám Zajisté. Všecko dohromady způsobilo,ž jsme se vyvíjeli každý o sobě. Čech, Polák. Slovinec, Chorvat, Srb, každý jsmo stáli zvlást Nestvořili jsme společné kulturní jednotky. Vskutku! Nestvořili jsme ji Ale, co se nestalo dosud, proč by se ne- mělo státi příště? Kdo praví, že jsme už n vrcholi svého vývoje? Kdo praví, že stupen dnešní podružnosti je nejvyšší, nám dosažitelný stupeň? Kde stojí psáno, že po vývoji jedi- neckém nemohl by nastoupiti vývoj, řekněm — spojenecký? Samé, jak vidět, otázky a melodie — bu douiehosti.
#32 alto_textblock #32
Ale přítomnost je vyvolává, třeba nebylo naděje, že většina dnešních činitelů ochotně bude na otázky přistupovati. Většinu tvoři jedinci zhýčkaní, navykli chodit a otáčeti se v pohodlí ideí hotových, do měkkých forem života už převedených. A tou idea slovanská — ještě není! Většinu tvoří prozatím oni rytíři Gniewoszové, kteří sice hlasují proti zákonu státní němčiny, ale za to tim ochotněji si hoví v dobrodiní dorozumívacího jazyka, které jim ku pohodlí ochotně poskytla cizí kultura, aby tak snadno nepronikali k vědomi své — infe Spása může přijíti jen od pokolení nových, mladých, jež svěžími nozdrami dovedou zvětřit ideu i vzdálenější, nevtělenou dosud a jen čer- vánkami se ohlašujíei na obzoru a strhnouti se její směrem. Nic netrvá věčně. Tvary organismů v proudu časův podlehají změně. I tvary velkých organismů státních a národních. Dvojí proces je možný. Buď německá vzdělanost uvnitř na- šeho útvaru znenáhla si podmaní a vsaje drobné, nedovršeně vzdělanosti slovanské a nepozoro- vaně tichá dobrovolná germanisace nastane. Anebo drobné vzdělanosti slovanské vyvrchol ve společném typu svěží kulturní jednotky, která s neodolatelností čersívého živlu pronikne k platnosti — a nadvládé. Nikdo do budoucnosti nevidí. Sotva sméry cest v mlhách před sebou rozeznáváme. Ale zdravý pud nám napovídá, že každý krok je spasný, který čelí smérem — ke sblížení slovanských národů. Slovanský klub má na programu čilejší styk a bližší poznávání slovanské společnosti. Chce být vřídlem, z něhož by tryskaly nové podněty idey. Kdo máš v lásce ideu, povol zdravému pudu; přihlas své členství.
#33 alto_textblock #33
riority.