na oba listy předplácí se. V Brně v administrasi na měsíc, . . . K 2.— na čtvrt roku. . K 6.— V Grač s donáškom do domu dval rát deuné o 40 bal, měsíčně více. V prodejnácl v Brně i na vebkové mě- síčně bez slonášky K 2.00 Poštou s jednou zásilkou na měsíc. . . . K 2.50 na čtvrt roku . . K 7.50 S dvojí zásilkou o 6U hal. na mésic více.

Za 2 haeře.

MUvI MALÉVYDÁN

V deobném Srodee Velký list . . . 8 nal. Malý list . . . 2 hal. v Brné i ua venkové. Jeden z obsulist! z7lat nelze předplavití. Předpl atné a insarty splatuy a ža ovatolu y jsoa v Brné. Redakce, adminisuac-, tiskárna a oxpedlce Rudetfova ulice fs. Telefon: Rodakce č 12a, sdministrace č. 120. Číslo úštu u poštovní spořitelny 60.78w.

Ročník XX.

V

Brně, ve čtvrtek dne 25. ledna 1912.

Vycházi o 4. hod. odpolední.

Číslo 23.

Uvádím do pvodoje další sen- saění novinku, která přskva- pujo každáho svou zvláštní při- jemnou chud. Jest to zákonem ch ránöné

„Sladové máslo Aje

Zhotoveno ze zaruč, nejlepšího čajového másla a sladového výtažku „Aja“.)

Tato ideální potiavlna na chlebíe kui nebo housce jest nepraktitější zákusek ki hávě. čali a na „des dou“ pro dítity, hlavne slaba. Prodává se v obehodé H. I.AMPLOTY NA 1Ol.PSKl: UL.IC!. kg. za 90 haléřá.- Tamtéž se dá každěma na ochutnání zdarma.

Válka a poměry na Ealkáně.

Z Balkámi docházejí ustavičně poplaš- zprávy. Na jaře dojde prý tam k váž- ým událstem. V Albaní a v Macedoni vzolane povstání, které ohrozí evropský- nir, nebude-li do té doby ukončena italsko- urecká válka a nedojde-li k uspořádání a stálení vnitřních poměrů v Turecku. Na Balkáně nikdo se netají přesvědčením, že ři povstání v Albanii a v Macedonli ne- ústaly by sousední státy poubými divá- kv. Zejnéna o Bulharsku se soudi, že po- uzilo by vhodné příležitosti k provedení ýbolných plánů, směřujících k obnové elkobularské říše. Vnitřní zmatky v Tu- eku prý k tomu přímo vybízejí. V toni, že turecká sněmovna, která šuivým bojemí stran a vůdců přivodila matek a rozvrat v celé říši, byla konečně ozpuštěna, nesmí se hledat zázračný lek l. uzdravení snltánovy říše. Naopak, zá- asv stran o důvěru a hlasy voličstva, ichž kolbistěm stává se již celá říše, bu- lou pro klid a pořádek v Turecku daleko ebezpečuější, než byly každodenní bouře a srázky ve sněmovně. A přenese-li se pol stran a vůdců do nejširších vrstev byvatelstva, pak těžko bude turecké vládě nzavírat mír s Italií, která diktuie ezpodmínečné odstoupení Tripolska. Snad alezla by se vláda, která by se pro brzké zavření míru obětovala. K takové sebe- raždě však sotva se s vládou odhodl uladoturecká strana. Ta chce žít a vládnout ještě dlouhá leta. Proto sotva se odváží k uzavření míru, jenž by proti ní poštval všecky mohamedány. Ze stavu věcí v Turecku nelze tedy soudit na brzké ukončení války. Kdo by rád víděl brzké uzavření míru. to je — Italie. Má skoro 200.000 muržů vojska a na 6000 důstojníků v Tripolsku, její válečné loďstvo je celé ustavičně v činnosti, buď v obraně pobřežních posic nebo na výhoji, ale přes toto veliké napětí válečných sil Italie nevykazuje posud úspěchů, na základě kterých mohla by íci, že nepřítel je zdolán, že je zcela bez- iocný. Naopak v těchto dnech opět přišly zprávy o porážkách a nesnázích italského vojska. Náklad na válku pohltil prý dosud přes 200 mil. korun a každý dašší den stojí 2 mil. korun. Tripolská osada stává e tedy pro ltalii dost drahou, ano, mno- lem dražší, než se na počátku válkyv Kímě počítalo. Proto je tuze pravděpodob- ou domněnka, že blokáda celého arabské- ho pobřeži v Rudém moři, zadržování ci- cích parníků v posledních dnech a pověsti o jarním vpádu do Albanie jsou též prostředky, kterými Italie s ehce na velmocích vynutit nei- důraznější zakročení v Caři-

hraděprorvchléuzavřenímíru. fo védí jak v Italii, tk v Turecku, že jen krajním nátlakem vehocí můře být zjed- nán mír. Nedojde-li k tomuto nátiaku brzo, pak můžeme se na jaře dočkati i slibova- ného vpádu do Alba tie. TTo by ovšem lvl prostředek, který by na Evropu působil v zájmu brzkého míru neisůlnéji, který však mohl by také přivodit účinek zcela opačný.

Polilický přehled.

Ze zentské železniční radv. V zasedací sini zemského výboru ko- nala se dnes 25. t. m. o 9. hod. dopolední porada z em ské železniční rady za předsednictví člena zemského výboru bar. Baratty. Účelem porady bylo po- dat dobrozdání o sněmovních předloháchi týkajících se udělení obv yklý ch podpor na stavbu mí stníeli draha sice: I. JJihlava -Velké MeziříčíKřižanov, II. Hole- šoV—Z lí n- -BřezolupvUher. Hradiště a III. Bystřice p. HI.— Dřevohostice— Přerov. Při všech těchto drahách bylo usneseno, do- poručit snemu udělení podpor. Při dráze JihlavaVelké Meziříčí— Křiža- nov navrhl člen zemské železniční rady posl. dr. Stránský, aby zemský výbor moravský otázal se městské rady jihlav- ské, jak se míní zachovat k této dráze, po- něvadž z dosavadního vyjednávání vychá- zí na jevo, že město lihlava váhá se svým usnesením o příspěvku ke stavlé této dráhy.

Nástupci hir. Aehrenthaala. Jak jsme již v ramním čísle sdělili, po- suzaje se ústup hr. Aehrenthala z úřadu zahraničního ministra jako hotová věc. Jako nejvážnější kandidáti pro tento úřad označují se hr. Szescen, vyslanecv Paříži a hr. Berchtold, bývalý vysla- nec v Petrohradě. Není prý však vylou- čeno, že nástupcem hr. Aehrenthala stane se osobnost, se kterou se nejméně po-

čítá.

Vyšší peuse pro okresního hejimana v Podbořanech. Na banketě, který uspořádán byl k oslavě do pense daného c. k. okresního hejtmana Jindřicha Rzesnika v Podbo- řanech, proneseny byly radikálně-německé řeči, v nichž Rzesnik vylíčen byl jako mu- čedník německo-národní myšlenky, ale současně bylo usneseno, aby se zakročilo o zvýšení pense pro Rzesnika. Příslušnou žádost podalo okresní zastupitelstvo pod- bořanské místodržitelství do Prahy. Místo- držitel hr. Thun na žádost odpověděl, že

nenzn nutaýni, aby tato žádost podro- bena byla úřednhn, ednání. Poláci proti českýmu inženýrům. Slowo Polskle přineslo prud- ký útok proti českým inžený- rum, zalěstnarni v Lialiči při vodních stavbách. List ozlanie, že v nejbližsi době bude do Krakova odesláno opět deset českých inženýrů z Prahy a Přero- va, kteří tam budou prsvádět vodní stav- by. Tónem němnecko-nacieních listů štve Slovo Polskie na české inženýry a vyzývá polské poslance, by se zasadili o to, aby Halič byla českých inže- nýrů zbavena.

Obstrukce v hornorakoutském sněm. Také včera pokračovali liberálavé v obstrukci proti obecnímu volebním řáldu. Konány byly dvě schůze, jedna dopoledne a druhá večer. Mezi došlými spisy jsou četné přípisy venkovskýchi obcí, ve kte- rých se proti obstrukci protestuje. Naopak svaz průmyslníků zádá zamítnutí neb aspoú vrácení předloby výboru. Dnes se koná opět schůze.

Bývalý poslanec Kienmtann zemřel 24. tm. v Hremži, kde byl profeso- rem reálky. Kiemamu zastupoval v letech 13971901 Víd. Nov. Masto. V roce 1907 propadl proti Pernerstorierovi. V boji prod Badenovým jazykovým nařízeni patřil k nejzuřívějším obstrukčníkůmr. Mandáty pokrokových poslanců za Lubiaů. Verifikační výbor kraňského sněmuu usnesl se 24. un. navrlmout sněma, aby volby svobodomyslných, pekrokových Slovineů Reisnera a Ribnikárav Lublani byly zrušeny. Klerikální větsina nedbala odporu svobodomyslných po- slanců a zpupně to odhlasovala. Sněm má se zabývat záležitostí tou ještě v tomto týdnu. Praví se, že klerikálové chtějí vy- volat vášnivý boj, aby mohli žádat rozpu- štění sněmu ještě před nevytnutelným zvýšením zemských přirážek, jimiž by se voličstvu nezavděčili. Chtějí si tedy man- dáty napřed na šest roků zajistit.

Dalmatský snění. Včera 24. t. m. sešel se dalmatska sněm, ve kterém president dr. Ivčevič představil nového místodržitele hraběte Attemse. o němž pravil, že země si sli- buje od něho dodržování jazykových vý- nosů a příznivé rozřešení hospodářskýchi otázek, zejména železničních. Hrabě Attems sliboval objetktivnost vůči všem stranám. Chorvatská strana práva se na schůzi nedostavila. Druhá schůze sněmu koná se dnes.

Mír na Kubě. Z Washingtonu se oznamaje, že d. úředních zpráv, jež obdržel státní departe- ment, podepsali vůdcové vládního vojsk a povstalci Gnyaquilu mir, čimž revolutee jest ukonoend.

Denní zprávy.

Poněnčování soudů ua Moravě. Dne“. ní Wieněr Zeituny přináší jmenovánti ko milla K unzeho z Otomouce presidonten zemského soudu v Brně, dále jmenován Julia Hampla presidentem kraiskéli soudu v Olomonci a vrehního soudníh rady Josefa Schnidka vieepresidenten v Olomouci. — Tímto jmehováním ukon- čen byl dloulý proces, který přivodili n- nistr spravedlnosti dr. Hochtenburger a president vrchního zemského souduv Brně ryt. Regner z Bleylebenu, aby po- krněovatimohlivponěměová ní soudů na MMoravč. O plánu, na němž se shodli tito dva němečtí rytiři, mluvilo se veřejně víc jak rok. Páněm to však ne- vadilo, jich se nedotkly české protesty. Loni konala se veliká schůze protestní v Olomouci, na které tento germanisační plán byl neiostřeji odsouzen a odmítnut. Rytíři Hochenburger a Regner provedli však klldně všecho, jak si umínili. Kunze je německý zuřivec. který by probodl každého Čecha, a Hampel je zrovna ta- kový. Oba postaveni byli v čelo sondů, jejichž obvod je obrov- skou převahou český. Do němec- kých okresů ovšem nedosadí rytíři Ho- henburger a Regner ani jediného Čecha. Nedávno otiskly klerikální listy brněnský a olomoucký ostrou hrozbu vládě h Stürgkha pro případ. bude-li toto jmeno- vání provedeno. Jsme zvědavi, co páni dr. Hruban. P. Silnger a spol. teď prove- dou, jaké důsledky vyvodí z nepřátelského činu, za který nedávno v novinách zodpo- vědným uznali hr. Stürgkha. Či budou dál otrocky sloužit vládě a hlutboko se sklánět před jejími nestrannými Regnery? Dodáváme, že posl. dr. Fischer podal vzhledem k tomuto imenování v dnešu schůzi srěmnovní ostrý dotaz Vyznamenání. Obee Topelany u Vyskov imenovala snisovatele Prantiška Vyma na la svého rodála, čestným oběanem. Z pošt. úředů v Čechách. Vrch, peštovní kontrolor Karei Nié jmenován byl ředitelen pošt. úřadu. Úmrti. V Hrádku u Val. Klobouk zemře v úterý dně 23. ledna po krátké nemoci ve věku 71 let pan Edvard Klabačka, poštmist ve výsl., bývatý starosta obce. spoluzakladate? a dlouholetý ředitel rolnické záložny ve Slal- vičíně. Zesnulý požíva! všeobeené vážnosti ne- jen v obci, ale znám byl i v celém okoli pro dřívější obětavé veřejné pásobení, zvláště

Ze světa.

Generál Nozi proti sžeuštilosti mužů. Vůdce a vítěz u Port Arthuru a v poslední době ředitel tokijské šlechtické školy, v níž vychovává mla- dě, poněkud sženštilé šlechtice na statečné muže, uveřejní! v listu Jitsugio-Clubu následu- jíci prohlášení: »Jsem z venkova a o světě toho mnoho nevím. A přec mi působí lítost, vidím-li. lak si dnešní naší mladí lidé počínají. Což je to haubou, pracovati — jako naši otcové a dědové motykou, kopáčem a pluhem? Jak je viděti. zdá se to naší mládeži hanlivým. Zajisté, ze jsou užitečnější a vznešenější zaměstnání a jiné lepší methody, sloužiti vlasti — ale přec nesmí- me ztráceti tak docela smysl pro hrubou práci. Je to skutečně k zoufání, s jakým pohrdáním dnešní mládež na práci rukou pohlíží a jí se vy- hýbá. Není pochyby, že tělesná i duševní vyspě- lost národa tím trpí. Slyšíme neustále stesky na těžký životní boj; příčinou jeho není ani tak vzrůstající drahota, jako luxus a výstřednosti života našich lidí. Kdo dnes v boji o existenci nodlehne — následkem pohodinosti a neschop- nosti k vážné práci — tomu není pomoci. Šťastní jsou lidé mladí, kteří se včasným zakročením tomuto zcestí mohou vyhnouti. Naši mládež musíme vychovati ve statná, nepoddajná indi- vidua, která sneson i špatné počasí i vysilující námahu. K tomu je v první řadě zapotřebí do- brého příkladu rodičů. Nikde na světě se tolik hspodceduje tělesný výcvik, jako v Japonsku.

není tudíž divu, že my, Japonci, tak málo sne- seme a tak rychle stárneme. Divím se, že si může dnes někdo naříkati, že nevydělá na denní potřeby života. Každou prací, je-li vykonávána svědomitě, lze vydělati na živobytí.« — Vážná slova, která se také nás Evropanů tak trochu tý kůji, Napoleon jako hudební kritik. Vlašský spi- sovatel Jarro (psendonym), jenž na podkladě jen jemu známých dokunentů vypravuje v ča- sopise »Nazione« různé anekdoty o divadleci florentinských, věnuje v tomtéž listě také celou kapitolu stvkům nlezi Napoleonem a skladate- lem »Vodnaře« Luigím Cherubinim. Cherubini. který kdysi delší čas byl ředitelem pařížské Opery, znepřátelil si svými příkrými poznám- kami malého Korsikána. Dovolil si totiž vůči němu více, než tento snesl. Jednoho dne, když hovořilí Napoleou, Paisiello, Lesueur a Cheru- bini o tonomalbě orkestru, nařídil pojednou první z jmenovaných. aby arii otce v Paisiello- vě opeře »Nina« zpíval zpěvák Crescentini. Cherubini osmělil se podotknouti, že by ji tento musil zpívat o celou oktávu výše, jelikož je te- noristou a ne basistou. Tu se však Napoleon rozčilil a zvolal: »Přes to chci, aby zpíval Cres- centini: mně na nějaké té oktávě pramálo zá- leží!« — Často přítomný rachotu pušek a hřmě- ní děl, chtěl Napoleon míti klid aspoň v Paříži a zejména v ludbě; neměl rád proto hlučné luudby a horoval pro jemné, sladké melodie. Když kdyši vytknul Cherubinimu, Že skladby jeho jsou místy příliš hřmotné a že se mnuz toho důvodu zamlouvají lépe komposice Zizga-

relliho, vybuch! Cherubini: »Konsulc, byl bych vám tou radou, abyste mluvil raději o bítvách a nestaral se o věci, jímž za mák nerozumíte!« — Ale tak, jak se dovedl postaviti Cherubine vzdorně proti nejmocnějšímu muží té doby, tak skromným byl naproti vůči lidem, o nichž byl přesvědčen. že hudbě rozumějí. Když v r. 1786 měla býti provedena jedna z jeho nových oper, chtěl nejprve slyšet úsudek markýzy dí Cajazzo, vynikající znatelkyně hudby; vyjádřil se tehdy takto: »Bude-li se opera líbit markýze, jsem jist. že bude se líbit každému!« Svítiplyn z bahna odpadových vod. K nej- důležitějším úkolům každé městské správy ná- leží odstranit odpadkové vody a učinit bahno jejich neškodným. Odstranění odpadkovýchi vod je poměrně věcí velmi snadnou. Odpadky tyto shromažďuií se v tak zvaných čisticích stani- cích a odtud — vyčistěny — svádějí se do řek. nebo se jich používá — jako je tomu v Berlíně — zavlažování neplodné půdy. Mnohem obtíž- nější je odstranění a zužitkování bahna, z od- padkových vod usazeného. Originální řešení napadlo správě brněnské plynárny, která záro- veň podnikla v tom směru příslušné pokusy. Ze sušeného bahna odpadkových vod chtěliv brněnské plynárně dobýti svítiplyn. Sušením seschne se bahno z původního objemu na čtvr- tinu. Při destilaci této sušiny dostane se ze 190 kg. 25 m prý dobrého svítiplynu normál- ního složení. 63 kg. koksu a 0.75 amonium sal- tatu. Poněvadž k sušení 100 kg. bahna bylo třeba jen 2 kg. laciného uhlí, byl by docílený výtěžek tak velký, že by amortisoval příslušná

zařízení k čistění odpadkových vod a kromě toho rozluštila by se radikálně otázka, jakn kam odstranit bahno. Na nedávném kongresu plynárenských odborníků v Marsílii byloe tomto brněnském způsobu zužitkování balina odpadkových vod hovořeno a zástupci četných měst slíbili, že provedou příslušné pokusy. Armovaná kůže. Za posledních let doznala kůže pro mnohé své vlastnosti značného upo- třebení v rozmanitých odvětvích průmyslových. Následkem toho nastala velmi čilá poptávka po tomto materiálu, která brzy ukázala, že se sta- rými, zdlouhavými způsoby vydělávání koží se nevystačí. Zavedeny byly proto nové methody rychle k cíli vedoncí, aby mohla výroba stačiti spotřebě. Než tu nelze potlačiti jisté nepříznivé stránky nových method vydělávání kůže, ani tenkrát, nechceme-li úmyslně znehodnocovati výsledky, docílené těmito novými způsoby. Ja- kost koží. vydělávaných různými novými pro- středky rychle působícími, zůstává totiž za ja- kostí koží, vydělávaných dubovou korou za dlouhého pobytu v jamách. Jest tedy pochopi- telno, že za takové okolnosti hledá se způsob. kterým by bylo lze zvětšiti vzdornost kůže proti opotřebení na povrchu, podléhajícímu účinkům tření. Každý si tu jistě vzpomene na starý způsob ochrany kůže pomocí evočků. To- hoto zcela jednoduchého obratu bylo nejnověji znovu použito k vyzbrojení kůžc, ovšem že však jemnějším způsobem. Kůže se opatřuje lehkou kovovou armaturou, která neničí oheb- nost kůže, jsouc při tom téměř neviditelnou a současně vzdornou a usvytrhatelnou.