Vychází každý den mimo v neděli a svitek o 3, bodL*odp*t»«&ni.

Předplácí te v »da Ostrovní ulici číslo 1808 II. v Praze: poRon:

mèsiinè . . 1 »L 10 kr. itrrtletnö . 8 „ 30 „ pólletné . . 6 , 80 a celoročné . 18 . 20 .

i cL 36 kr а-!’ iS:

Jednotlivá čísla 8 kr. 8 nedělní přtlohosi 6 kr.

DOPISY frankované a podepcané přijímá redakce v OetrovBÍ ulici čís. 1508—11.

ItukopisAv nevracíme a nepodepeaných nedbáme.

REKLAMACE

»pečetěné poaýlány nefrankovány.

bndtež

Inseráty počítáme nejlevnčji.

ČÍSLO 123.

V Praze, y pátek dne 1. června 1894. Ročník XXVI.

Pozvání к předplacení na měsíe červen politiclyób.o d_ennílciA „CECH” Předplatné poštou obnáší mlíčně zl. 1*35 čtvrtletně zl. 4*— ročně zl. 16 — Pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně zl. 1'10 ětvrtletně zl. 3-30 celoročně zl. 13’20

к lepšímu. Ticho 1 ticho! zavznělo se všech stran a předseda omamoval výsledek : 272 pro a 104 hlasy proti ; obnáší tudíž většina 168 hlasů. Ministři zbledli ; Wekerlovi se chvěly ruce, Szilagyi se zachytil křečovitě ministerského křetla — zdálo se, že se chce . vší mocí opanovali. Vládní strana zapomněla zcela projeviti svou radost nad tou většinou, za to tleskala oposice nadšeně. Vše spěchalo­ domů. V předsíni se vysmívali opo- aičníci levičákům pravice : at přijde třeba dvacetkrát poselství nazpět, má Wekerle většinu na vlas — jednoho hlasu. Já myslím,­ že už poselství vůbec zpátky nepřijde f — naříkal jakýsi mameluk. Těš se 1 Noví baroni a hrabata již budou hlasovali pro občanský sňatek, ujištoval Messlenyi a váž non tváří. Pantocseh bude baronem — do

Z. do-íto do aom„, kteroui .*Ьг»Ы ÄíiÄi

administrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe poštovními­ poukázkami administraci „Čecha“ v Praze, Ostrovni i;lice č. 1508-11.

Až dokaváde? S—a. Kdyby nebyly Uhry sloučeny s říší rakonskon pod jedním panovníkem, kdyby nebyly zemí, v níž žije převážná většina katolíků, museli bychom miti za to, že leží kdesi v amerických pralesích, kde slyšeti jii jednalo v jen řev pardálů, kvikot opic a skotačení jiné* i * 1 ~ havěti. Průvody к hrobu zrádce Košnta ne- ntuchují — nýbrž naopak — dítky se tam vodí v průvodu svých učitelů a učitelek, tam klekají, kladouce věnce a uctívajíce snad nějakou zvláštní uherskou modlitbou zahrabaného nepřítele Rakouska. O Božím Těle se dítky většinou procesí církevního ani nesúčastnily, nýbrž utvořen průvod ku mohyle Košutově. Tak se vychovává tam mládež — a vláda uherská ze potají tomu směje, že může rozdávati církvi katolické štulce. A na počínání to se jen — byt i snad trpce — přece mlčky pohlíží a ne řekne se zpupným Maďarům : až dokaváde ? Osnova civilního manželství odhlasována ▼ poslanecké sněmovné opět „imposantní* většinou Budapešťský „Tagblatt“ popisuje odhlasování to způsobem plným sarkasmu; píšet takto : „Asi o půl třetí bylo po hlasování. Jednatelé spočítali hlasy a všelijací kabba- listi jim pomáhali. Budeme miti většinu 180 hlasů — ujištoval Darauyi. 185 hlasů vět šiny — licitoval Podmanický. 2001 dával Futtaky nadšeně s tribuny žurnalistické

ložil Szederkenyi. A Geza Pap knížetem — mínil Ugron. Nechte si svých vtipů — bručel starý Tisza, smutně domů kráčející. Jenom jeden přívrženec Wekerlův má vyhlídku na barona ... Kdo to je ? tázal se zvědavě malý Pap. Hrabě Gabriel Karolyi — odvětil­ kdosi a zmizel za křem v sadě musejním.­ Než žerty stranou. Wekerle nasazuje poslední páky, aby vyvrátil ze země nehybný pařez, z čela mu kape pot, jezdí do Vídně, jako šílený, chce prosadit! uzákonění občanského­ sňatku. Nemyslíme ani, že by se mu první řadě udržeti se nad vo dou, nýbrž aby strhl za sebou a potopil do víru toho, kdo ještě volně plave. Z počátku ujišťoval panovníka, že prý bude proti občanskému­ sňatku nejvýš 60 hlasů obuášeti, národ maďarský prý si přeje toho — a hle I Výsledek byl jiným. Nejen 104 hlasy obnáší votnm proti sňatku občanskému, ono jest mnohem větší a bylo by se i ukázalo větším, kdyby převeliká část přívrženců Wekerlových vězící v rukou židovských věřitelů nebyla bývala hnána к hlasování proti předloze té. A zednářství maďarské se vztekem zu řivce vrhá se na sněmovnu magnátů a jako šílenstvím hnáno, chce prolomit! zeď dělící katolíky od jinověrců. A v tomto počínání nezná žádných mezí. My se ptáme : Až dokaváde ? Jest jisto, že osud předloh vládních a proto také postavení Wekerlovo visí pouze v rukou panovníkových. Jest však také jisto, že Wekerle podnikne vše, aby provedl svou — vždyť prý si toho maďarský národ přeje a Wekerle jen tlumočí city a tužby svého národa u trůnu panovnického. Jak to dopadne ?

Dosud nevíme žádných určitých zpráv, ale tolik jest jisto, že se maďarské zed- nářství nespokojí toliko sňatkem občanským.­ Již začínají nyní se podávat! vládě petice o sekularisování církevního jmění. Nejen odříznutí kněžstva od lidu, nýbrž­ svlečení jeho z posledního kabátu jest úmyslem maďarského šovinismu. Jest to číháním takřka na kněžstvo, jaké se déje v Abruzích na pocestné, jest to přepadení kněžstva na veřejné cesté — a Wekerle při tom střihá ušima. Až dokaváde­ ? Věci uherské berou na sebe tvář velmi vážuou — přiostřilyť se již tak dalece, že mnsí nastati kříse co nejdříve. Uvidíme, jak se zachová podruhé sněmovna­ magnátů к předloze o civilním sňatku. Poddá li se terrorismu zeduářskému a projde-li zmíněná předloha, pak jest to ini- tinm dolorum pro katolíky uherské. Uzákonění civilního manželství bude áe podobati skoku tygra na svou kořist, která bude pak krváceti v drápech šelmy, až se tato napije krví její, by ji nechala bezduchou­ ležeti. To vyciťují dobře nemaďarské národnosti, chvějící se již nyni při myšlénce ůtokn dravce. Tážeme se, až dokaváde má sveřepá zpupnost maďarská chystat! se к útoku na jiné kmeny, na jiná náboženství, až dokaváde se má trpět! její krvelačnost? Národ maďarský nezapírá při vší své „vzdělanosti*­ povahy oněch divokých hord, které kdysi přitáhly ku postrachu všech národů do Evropy, který jako kdysi Turci chce ujařmiti sousedy své ; jenom aby jeho bujnost­ neklesla a neobmezila se jako u Moslemi­ nů — na harém.

Ŕiftská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 304 , „ Ve Vídni, 31. kvitna 1894. Ministr lemvké obrany br. W o 1 ■ o rabe­ i ta b sodpovidél některé dotaay, nsóei pokračováno­ v rokování o novele к tiskovému­ a&konn. Posi. dr. P a o á к učinil návrh, aby bylo •taooveno, žo otiiky pravdivých správ ж parla meotův ocobsahojí trestní ěin, ale návrh tento byl рек samltnnt 132 hlasy proti 66. Následuje rokováni o návrších menšiny stran objektivního И zeni a zroiení novinářských koikfiv. Samo sebou se rosami, ie oba návrhy byly pak taktéi zamítnuty. Tisková novela byla pak plijata i ve 3. čtení. Náeledrje rokování o vládní předlose na podporo stavby šestnácti míetníoh

drah v r. 1894 ; mesi drahami těmito jest 9 českých, 1 českomoravská a 1 moravská. Zpravodajem jest dr. Rus a. Z debaty uvádíme: posi. dr. Vaiatý konštatoval, ie čeští technikovi jsou odmriťo- váni, nohásejí li se o míita pH etátnloh drahách.­ Naproti toma jton čeští teobnikové v Rašku hledáni, ba i v Sasku si jiob velice­ váií. Ministr obchodu hr. Wnrmbrand vykládal­ ielezničoí poměry v jednotlivých semioh rakouských, jakoš i aásady, kterými se vláda ph podpoře drah řídí, a uvedl, že vláda se tu nikterak nespravuje jakýmikoliv důvody politickými.­ Poal. Kaftan mlnvil jmenovité pro postátnění­ české aápadní dráhy, načeš po řečech ještě jiných řečníkův byla předloha přijeta i ve 3. čtení. Přečteno písemné sdělení min. spravedlnosti­ hr. S o h d n b o r n a, ie eísař schválil sřísení stálého výborn pro civilní řád. Schůze příští v pátek dne 1. června.

Politický přehled vnitřní. V Praze, dne 1. června. Delegace Na poradě českých a německých­ poslancův moravských bylo naneseno, aby do delegací byli kandidováni dr. rytíř Mesník a jeh"! náhradník dr. Fandrlík. К antisemitismu ve Vídni. Vídeňský farář P. Deokert vydal druhé vydáni avé bro- iurky, v níi jest obiaien i „Otčenáš proti lidům*. Plakáty, ješ toto druhé vydání P. Deokertovy broéorky ohlašovaly, byly vídeňskou­ policií strhány. Ku slovanské bohoslužbě na jihu. Z PřímoH a a Dalmaoie přiobásí zpráva, ie v některých obcích setkává se slovanská coho- ■Inžba ■ odporem. Někteří praví, ie agitace tato vyohási od Italův, jiní se domnívají, io tu jest příčinou odedávný antagon:smua Chor- vatův o Srbův; pcvaiujfť někteří elovanakon bohoslnibn jakoito první krok ke ichiematu. 0 věoi této víee promluvíme zítra. К situaci V Uhrách. Včerejší K.-B. oznamuje z Pešti : Na dnešní schůzi poslanecká sněmovny došlo ke sporným projevům poslanců EStvSse, Ugrona a Madarasza o domněle ne- úelavním vlivn členův císařské rodiny a diplomatického­ sborn na vnitřní politiku uherskou. Efitvöi výslovně mluvil o církevně politické otáace a ponkasoval hlavně na míšeni se zahraničního­ ministerstva a berlínského vyslance 1 arciknížat do této otisky. Taktéi Ugron po- nkasoval na to, ie do oírkevně-poii ioké otisky uherské mísí se vyslanec berlínský a členové rodiny ofeařské. Ministr Csaky prohlásil, ie nio

FEUILLETON. Od pobřeží modré Adrie. Ika. Kdož mi dí, bych čárné líčil vnady, jimiž zdobil Tvůrce Icské břehy, vyliv na ně plnost sladké něhy, jako na miláčka beze vady ? Bethsaido, ty zlatá! z Páně rady ký to anděl čeří via tvých šlehy? zdraví těla, pudí hlavy žehy, svěží mysli, budi rajské sady ? Ó tož čeřii hojně proudy tvoje Boži lékař věčnou к lidstvu láskou, spojuj těla, mysli svěží páskou, skřivánkem at opět vzletnou vthůrn, oslavuji Pána nebes kurů plní vděku, prázdni choré znoje I Komu není známo jméno Abbazie, této skvostné perle modré Adrie, jméno rakouského­ ráje na severozápadním břehu zálivu­ Jaderského ? Komu by nebylo známo zvláště letos, kde ve všech evropských novinách­ a jazycích se ozývalo, že v stinném lůně svém hostí císařovnu německou, к jejíž návštěvě císařský manžel a taktéž i vznešený­ panovník náš byli tu meškali. Zajímavo by bylo zmínit! se Siřeji o tomto vyhlášeném klimatickém místě léčeb něm, o jeho historii, a jeho přerozkošné poloze, o jeho báječném rozkvětu, není úkolem těchto řádkúv. Abbazia hodí pro nás, malé lidi, býváť zimní pro své mírné ponebí, a za léta к ožívání mořských lázní pobytem toliko vysoké šlechty, bohatých obchodníkův a ka- pitalistův, hlavně však židovských bankéřův, kteří se zde notně roztahují. Nuže. mají li tyto bohaté společenské třídy svou Abbazii, proč bychom my chudí, churaví kněží ne­

měli miti svou Iku ? To asi byla myšlénka onoho velikého lidumila-kněze, který jsa předsedou spolku pro podporu chorých kněží neobyčejnou činností a zvláštní orga- nisatorskou obezřelostí vystavěl již v Merané­ a v Gorici dva léčební domy pro choré kněze. A mezi těmi chorými kolik je jich, kteří potřebují pro své uzdravení nebo zotaveni­ mořského vzduchu a mořských lázní, a kolik, kteří by měli tolik prostředků, by mohli jiti do Abbazie! Veleslavné praesidium­ spolku pro podporu chorých kněží pojal tedy úmysl, zříditi chorému kněžstvu také Abbazii, jež však od vlastní Abbazie jen malou hodinku ležíc, jmenuje se Ika a stkvělým jménem našeho nejmilostivějšího císaře a krále se honosí, jsouc pojmenována: Sanatorium Francisco Josephinum. Ika jest malá vesnice pěkně vystavěná s domy i dvoupatrovými, při samém břehu nevelkého chobotu, kde menší lodě plachetní stavěny neb opravovány bývají; má dřevěné molo, kde přistávají parníky, obydlena je Chorváty, nejvíce loďaři a rybáři. V pravo nedaleko ode vsi jest Sanatorium, jež tu ze zelených stromů ční jako lahodný květ z hustého listí, jsou položeno na malém návrší, za nimž v pozadí dosti vysoké pohoří vinicemi a listnatými stromy poseté. Villa je úhledné dvoupatrové stavení, průčelím ku straně jižní, в pěkným vestibulem,­ po obou stranách zasklené balkony;

než to kolem budovy rozkládá se dosti velký park, se ne- jenž к moři tvoří terasu, z níž překrásný né jen za doby výhled na moře a na celou pobřežní krajinu, ' hounký na ostrovy Cherso a Veglia, jež moře zde obkličují, kteréž v tomto obklíčení jmenuje se Quarnero; naproti vidíme při samém břehu mořském Rjeku, nad ní poutní místo Tersato s kostelem a hradem, pozadí tvoří místy holý kamenitý Kars, a za ním vysoké Alpy dinarské; vše to poskytuje oku roz­

košné panorama ; zvláště pěkný pohled jest na Rjeku při západu slunce, když paprsky slunečními ostře osvětlena, zdá se, jako by ze samého moře vystupovala ; večer pak jest pohled na ni skoro čarovný, j'ežto tisíce světel jako kmitající bludičky v hladině vodní se obrazí. Vraťme se к naší budově ; z terasy vedou schody na malé molo v podobě pod- kovité vystavěné ; za večerního chladu se zde procházeti, jest velmi příjemno ; molo tvoří malý přístav, jehož obě ramena do moře vybíhají ; na pravém výběžku jsou kabiny­ pro svlékání pro ty, kdož se koupají, a kteří po schodech vstupují do malého chobotu, kde není příliš hluboko a poměrně i klidno jest tak, že se volně tu piovati může ; i druhý výběžek opatřen jest schody, po nichž sestupují zase do gondoly, kdož po moři vyjížďku činí, což nejen ku zábavě, ale i ku zdraví slouží ; takové časté procházky,­ ovšem při klidném moři se i lékařsky­ předpisují, ježto vzduch na plném moři jsa nasycen výpary solnými svým sílícím vlivem na télo účinkuje. Taková jest poloha villy ; ještě před pěti lety nebyl tu leč holý kamenitý břeh, jehož úskalí a skupiny vodou vymletých balvanů do dnes se tu rozkládají, velmi bizzarné útvary tvoříce, a nejen jako neústupní­ tvrdohlavci vlnám mořským vzdorují,­ ale též jejich podivným rozmarům za terč slouží ; tu vlny při klidném moři na slabounce n*rážejí, způsobujíce le- šum nebo spíše šepot, jako když večerní větřík do listí osyky duje ; tu však najednou, když se moře rozbouří a svou vášeň rozpoutá, šlehá je svými rozvztekleným větrem hnanými vlnami, jež zuřivostí bílou pěnu z úst vypouštějíce o jejich tvrdé lebky! s hukotem se rozrážejí a v tisícerých vodo- j metech do výše vytryskují a na nesčetné

krůpěje, ba až do průhledného prachu roztříštěně­ v prapodivných vírech a kotoučích dolů zpět padají a břeh vodou [splachují. I ty nejkrásnější amèló vodomety a fontány se jim nevyrovnají I O divné, kouzelné, nepochopitelné je to moře 1 Tu tě vábí svou modrou hladinou, že ti milo, projíždět! se na něm celé hodiny a zhlížetí se v jeho zrcadle, tu zase, třeba jsi byl na velikánské lodi námořní, naplňuje tě bázní a úzkostí, když vidíš, jak otvírá svůj bezedný jícen, aby tě i в tím kolosem pohltilo. Již tyto střídavé hry vln mořských­ činí pobyt při moři zajímavým, že nemůžeš­ se ani pohledu na ně nasytiti ; tu na mysl ti připadají slova : Věčná moře, jak jsi hrůanokrásná, kdyi zloba boote tebe šlehá, kdjš příboj roavsteklený a pány jak na tebe dolebá ! Moře věčné, jak jsi čarokrásué, kdyi hladina tvá jak iroadlo jasné, kdyi vlny tvé tak tklivou píseň pějí a tiše, aladoe к břehu ipéjí I Tak jiem té viděl na Icikéaa břeho, v tom ae skal vykonsleném ráji, jeji rnka poiehnaná vitípila tam čárnoo krátoo jako v báji. Nad hlavon vroby, háje, lesy, в niobi sni sem ptactva libé plesy, vůbol vůně, seleň svěší květy a tam v dáli, v dáli — nové světy. O místo svaté, sdravl sdroji, tys obresem mi iiveta, jímá bonře a aas bonře smítá, sřfdks píseň klidu klokotá I (Dokončení.)