NÁRODNÍ HOSPODÁŘ.

Příloha Lidových Novin pro věci hospodářské, sociální a finanční.

ro sestátnění ostravsko- frýdlantské dráhy.

Jak jsme již oznámili, zahájila průmyslová jednota v Mor. Ostravě akci pro sestátnění ostravsko-frýdlantské dráhy. Dráha tato patří akelové společnosti na základě koncesní listiny ze dne 2. ledna 1869. Koncese trvá až do 2. ledna 1949. Zánikem koncese připadne dráha do vlastnictví státu i s nemovitým příslušenstvím Mlovité věci jako lokomotivy, vagony, materiál se mají vykoupiti dle odhadní ceny. Objekty. jež netvoří příslušenství dráhy, zůstanou na dále ve vlastnictví společnosti. Právo ku vý- kupu této dráhy nastoupilo dne 31. května 1901. Výkupní renta se vypočítává, když z posled- nich Z let se vezme průměr nejlepších 5 roků. ato renta musí obnášeti nejméně 5.2 proc. pitálu investovaného. Společnost by byla po- jnna položiti druhou kolej v tom případu, když hy hrubý výnos za rak, míli obnášel za dvě ta po sobě 200.000 zl. Akciový kapitál této dráhy obnáší 2,900.00 korun a jest rozložen na 7250 akcií a 400 kor. Dividenda obnášela v letech 1908, 1909 a 1910 ždy 40 kornn. Kurs nejvyšší těchto akcií ob- jšel v roku 1908 — 880 kor., v roku 1909 korun, v roku 1910 — 940 kor. a roku 1911 920 kor. Stanovy této společnosti byly po- ldně změněny dne 12. května 1910. Správní da skládá se nejméně ze 7. nejvíce z 9 členů mná nárok na 10proc. tantiemu z čistého zisku. žena jest následovně: president dvorní rada r svob. pán Sochor, vicepresident Emanuel zifer. členové: sekční ščf mimno službu dr. svob. pán Buschmann, c. k. generál-majon ndvik šlechtic Olotz, dvorní rada Jaroslav itel, dr. František svob, pán Mensi-Klarbach (vicepresident zemského finančního ředitelství ve Štvrském Hradci), dvorni rada Proské (sekční šéf mimo službu), svob. pán Ravmona a kooptovaný sekční šéf mimo službu dr. Roll. Zeměpanským komisařem jest dr. Isidor Mauth- nene sekční rada. Provoz na této dráze obstarávala již dříve společnost severní dráhy, nyní sestátněná se- verní dráha. Severní dráha obdrží fixní paušál a odměnu dle brututon a kilometrů. Tato od- a se po dvou letech vždy upravuje. Ohledně nouživání trati z Frydku do Frýdlantu dráhou kojetsko-bílskou je zvláštní smlouva ze dne1. cervna 1888. Délka trati obnáší 32.691 km. Zahájení jízdy stalu se dne 1. ledna 1871. Uvedli jsem ze- vrubně tato data, aby širší veřejnost zvěděla bližší podrobnosti o tomto podniku. Z kursu akcií této dráhy jest zřejmo, že dráha ostravsko-írýdlantská patří mezi dráhy velice výnosné. Kdo však na dráze této cestuje. ten by si musil učiniti z vagonů, v jakém stavu se nalézají, dojem, že dráha jest pasivní. Divi- denda a kursovní listek ukazují však pravý pak. Zajímavo by bylo zvěděti, proč naše že- lenični správa o to se nestará, aby tato vý- nosna dráha byla převzata do státní správy, Vzdyť ostravsko-frýdlantská dráha tvoří vlast- ně jedinou spojku mezi dvěma tratěmi státních drah v uhelném revíru ostravsko-karvínském. Na jedné straně máme c. k. severní dráhu, na druhé straně dráhu Kojetín—Bílsko. Jest v tom něco nepřirozeného, když dvě hlavní tratě stát- nich drah od sebe jsou odděleny soukromou dráhou velice výnosnou, kterou možno vy- koupiti. Obyvatelstvu a i průmyslu nemůže býti tento stav lhostejný. Kdyby dopravní sazby na této soukromé dráze byly totožné s doprav- nimi sazbami státních drah vůbec, pak by si toho nikdo ani nepovšimnul. Nezáviděli by- chom správní radě, jež sestává ponejvícez pensionovaných dvorních radů a sekčních šéfů onu 10 proc, tantiému, kterou za svou jistě štrašně namahavou práci berou. Jelikož však sazby dopravní na této dráze podstatně se od- lišují od sazeb na státních drahách, nemožno k tomuto stavu zachovati se klidně. Srovnáme zde sazby dopravní na trati se- verni dráhy se sazbami na trati ostravsko- frýdlantské dráhy. Za rychlozboží platí se z Přerova do Mor. Ostravy 3.18 kor., do Hrušova 3.20 kor. a do Bohumina 3.41 kor., odtud na nádraží Mor. Ostrava—Vítkovice na trati ostravsko-írýdlant- ské dráhy 3.4 kor., při kusech z Přerova do Mor. Ostravy 1.12 kor., do Hrušova 1.14 kor. do nádraží Mor. Ostrava-Vítkovice ale 1.29 kora, při vagonech do Mor. Ostravy O.81 kora do Hrušova 0.83 kor., do nádraží Mor. Ostrava Vítkovice již 0.85 ko., při velkých vagonových zásilkách do Mor. Ostravy 0.50 kor., do Hru- šova 0.51 kor., do nádraži Mor. Ostrava—Vít- hovice již 0.60 kor. Z uvedených číslic vysvítá, jak obrovská diference se tu jeví při pouhém přeloženia pak dopravě z nádraží severní dráhy Mor. Ostrava na nádraží Mor. Ostrava—Vítkovice. Za stejnou cenu mohlo by rychlozboží zaslané do nádraži Mor. Ostrava—Vítkovice jeti po se- verní dráze až do Dětmarovie (prvni stanice za Bohumínem) a celovagonové zboží až do Žihři- dovic, t. j. tedy o celých 28 km. dále. Timto výjimečným tarifem zavedeným na ostvsko-frýdlantské dráze poškozuje se mě- rou neuvěřitelnou rozvoj průmyslu. Těmto vý- iimečným tarifům má také co děkovati ztro- skotání nové společnosti pro postavení vápe- nek a těžení vápna v Dobré u Frýdku. Interesentům, kteří se domáhají sestátněn ostravsko-frýdlantské dráhy, ide hlavně o to. aby docílili takového tarifu, jaký zaveden jes na všech státních dráhách.

Tato okolnost donutila také Průmyslovou jednotu v Mor. Ostravě, že přikročila k akci za sestátněním ostravsko-frýdtantské dráhy. Ve schůzi této jednoty předevčírem v Mor. Ostravě konané, jíž se súčastnili i zástupcové obcí ležících na trati ostravsko-írýdlantské dráhy, byly uvedené okolnosti přetřásány a usneseno peticemi sestátnění této dráhy se do- máhati. K akci Průmyslové jednoty v Mor. Ostravě připoji se všecky obce a snad i prů- myslové závody na této trati ležíci

Státní železniční rada. Tel. - Z Vídně, 24. června. Ministr železnic jmenoval na místě zemře- lého člena panské sněmovny a velkoprůmysl- níka dra. Karla svob, pána Chiariho jeho do- savadního náhradníka kom, radu Julia Krause v Praze a na mistě k vlastní žádosti členství železnicní rady sproštěného Frant. Procházky jeho dosavadního náhradníka zem, posl, a pre- sidenta ústřední banky německých spořitelen Jos. Rich. Sobitschku šl. z Wiesenberguv Praze členy státni železniční rady. Na místo tohoto jmenoval ministr železnie náhradníkem ředitele české zemské banky Frant. Fejfara v Praze. V dnešní schůzi státní železniční rady byl zvolen na místo zemřelého bar. Chiariho předsedou dosavadní jeho náměstek Leopold šl. Baczewski, načež náměstkem byl zvo- len president Obchodní komory v Opavě Jin- dřich Janotta. Na denním pořádku zpráva ministerstva železnie o úpravě tarifu na vý- voz sladu a ječmene. Zprávu podal minister- ský rada ryt. Pichler. Státní správa vy- pracovala nový projekt pro tento tarif a ozná- mila jej již súčastněnému průmy slu, jehož zá- stupci projevili souhlas. Následkem toho od původně zamyšlené ankety může býti upuště- no. Člen rady Povše poukazoval na nedo- statečné zásobování přímořských měst. jako Terstu. Pulie, Rieky. Opatie a l. mlékem. Žá- dal o státní odpomoe Na to byly proiednány četné návrhy, tý- kající se opatření dostatečného počtu vagonů na dobu žní. Vládní zástupce dvorní rada Freund sděloval, že větší počet vozů podle výslovného přání je již obiednán a že bude možno všem nárokům dopravy patrně vyhovět. Podzimní doprava patrne značně stoupne a byla učiněna opatření za účelem rychlejšího oběhu vozů. O vládním prohlášení rozvinula se veliká debata, ve které člen Oünther projevil oba- vu, že vzdor vládnímu ujištění také letos bu- dou potíže. Doprava značně stoupla aniž by státní dráhy svými opatřeními s rozvojem do- pravy udržely stejný krok. Příslušné návrhy byly přijaty. Dále jednáno o několika návrzích týkajících se zvýšení vedlejších poplatků ra- kouského, uherského a bosenského tarifu. Ná- vrhy byly přikázány 18člennému výboru. Větší debata byla také o návrhu člena dra. Viš- kovského na snižení dopravních sazeb pro picniny. Sekční šéf rada dr. Seheikl sdělil, že na otruby byla poskytnuta sleva až 25 pro- cent: na kukuřici nelze z finaněních důvodů slevu povoliti. V jednání se bude pokračovat. Srážka vlaků v Přivoze. Předevčírem sra- zil se na přivozském předná draží nákladní vlak určený k posunování vozů s osobním vlakem. který vezl jenom železniční personál. Lokomo- tiva osobního vlaku byla tak porouchána, že není více k potřebě. Z personalu zraněn byl jeden muž.

Chorvatsko-bocká spořitelna Tel. - Z Terstu, 24. června. Chorvatsko-bocká spořitelna v Kotoru spo- jila se s Jadranskou bankou v Terstu a bude přeměněna na filiálku této banky. Zároveň ote- vře Jadranská banka v Terstu tiliálku v Met- koviči. Obě filiálky započnou činnost 1. čer-

vence.

Zblrovské železárny. Tel. - Z Vídně, 24. června, Dnes konala se ustavující valná hromada zbirovských železáren Max Hopíengärt- ner akc. spol. Nová společnost přejímá všech- ny podniky zbirovských železáren v Holoub- kově. Postrašicích. Dobřívi (Hrádek) a v Ro- kycanech. Akciový kapitál obnáší tři miliony a sestává z 15.000 hotově splacených akcií po 200 kor: může býti bez státního schválení zvýšen na 412 milionu.

Stavba dalmatských drah. Jak známo, by- la předloha o dalmatských drahách v uherské poslanecké sněmovně vyřízena a bude v nej- hližší době schválena i ve sněmovně magnátů. Stavba byla svěřena před nějakým časem sku- pině, sestávající z pešťské obchodní banky, u- herské spol. pro mistní dráhy, uherské agrární a rentové banky a videňské banky Uuion za obnos 9712 mil. Ježto nebylo jednoty o utvo ření stavební společnosti, musila se uspořádat licitace, při níž se skupina rozestoupila na dvě. Stavbu získala pešťská obchodní banka, spol pro místní dráhy a stavební firma Girünw alo a Schiffer; tato skupina vyplati druhé odskod- né 1 mil. kor. Změny v kruhu majitelů dolů na Ostravsku Poslední dobou vynořují se stále zprávyo změně majitelů dolů v ostravsko-karvinském kamenouhelném revíře. O novém roce se udr- žovala pověst, že doly hr. Wilczka převezm

akciová společnost s kreditkou v čele. Nyní se opět vynořuje pověst, že doly hr. Larisch- Mönnicha v Karvíně tento osud očekává. Ne- lze popřít, že po stoupnutí cen montanních zá- vodů doly uhelné hr. Larische jsou z mála o- něch, které v Rakousku ještě jsou v rukou sou- kromých a tím tvoří podstatu různých projek- tů. Vyprávělo se, že doly tyto převezme hor- ní a hutní společnost. Toto bylo vyvráceno, ačkoliv hr. Larisch je v čilém spojení s Kre- ditním ústavem. Reditelství opět, jak píše Mon- tannistisehe Zeitung, stojí v čilém spojení s u- helnou firmon bratří Outtmannů. Nová kom- binace se opět vynořila, že doly hr. Larische mají přejíti prostřednictvím Kreditního ústavu na firmu bratří Guttmanně. Zároveň se dostá- vá na veřejnost zpráva, že firma bratři Outt- manni má se změniti v rodinnou akciovou spo- lečnost. Jak daleko tento plán — oddálený pry pouze úmrtim šéla firmy — souvisí s plány převodů uhelných dolů hr. Larische, v jakém spojení je nebo se vyvine, scházejí dosud bliž- ší. spolehlivá data. Tyto kombinace o změ- nách majitelů dolů zaznamenáváme s reservou. K nedostatku vagoná. Z dobře informova- né strany bylo s námi sděleno, jak se na stát- ních dráhách odpomáhá nedostatku vagonů. Tak se objeví ku př. v Bukovině nedostatek vagonů. Z Nymburka v Čechách pošle se 80 vagonů do Bukoviny. Současně objeví se ne- dostatek vagonů v Terstu. Do Terstu pošle se 80 vagonů ze Lvova. Prázdné vagony, které jedou do Bukoviny, křižují se s prázdnými vagony, jež jedou ze Lvova, někde v Bohumí- ně. Tak se dnes obchodnicky dirigují vagony na státních drahách. Vagony posílají se prostě na procházku a proto jest jich nedostatek,V některých stanicích ale stojí po celé dny spou- sty vagonů. Na nádraží v Přívoze stojí tolik vagonů prázdných, že ztěžují dopravu, Kromě toho zůstávají ještě příliš dlouho vagony státi v dílnách ve správce. Nedostatek vagonů za- viňuje hlavně však správa státních drah sa- ma. Ta se stará pouze o to, aby různé mate- rialie dostala nakoupiti za nejlevněiší cenu. Nie jí na tom nezáleží, když tyto materialie vozí několik set kilometrů dále. Důsledek toho jest. že dráhy státní spotřebují zcela zbytečně pro svou vlastní potřebu spoustu vagonů, jelikož nekryjí své potřeby v nejbližších místech, ný- brž vozi materiál různý pro svou potřebuz dalekých krajin. Vozba tím sice stále stoupá. ale čistý výtěžek nikde neviděti. Dokud tento »úsporný« systém bude trvati dále, nelze oče- kávati nápravy, Nová textilní firma na Moravě. Ve Fren- štátě p. Radh, utvořila se nová společnosts r. o. pod firmou »Frenštátská přádelna, spo- lečenstvo s r. obm.«. Kmenový kapitál obnáši 330.000 kor. Jednateli nove firmy jsou: Robert František Křenek. Alois Michna a Jan Polách. vesměs továrníci ve Frenštátě p. Radh. Před- mětem spolku jest: vyráběti a zpracovati lně- nou a bavlněnou přízi a vyráběti textilní vý- robky všeho druhu. Senoseč na Slezsku. Senoseč na horách a v mistech niže položených je v plném proudu. První dny, do neděle, byly nepřiznivy dešti, od neděle je lépe. Proto se seče na všech stra- nách. Jakost prvních sen jen výborná, vypad- ne-li dobře sušení, bude nouze o píci zažehnána. Koikováni žádosti v celních záležitostech. C. k. moravské finanční zemské řegitelství do- dalo připisem ze dne 18. kvčtna 1912, č. 18.766- II. brněnské obchodní a živnostenské komoře výnos c. k. minister, financi ze dne 30. dubna 1912 č. 30.501, dle něhož za účelem stejnoměr- ného postapu ohledně kolkováni některých žá? dosti v celním řízení podávají se autentická vysvětlení. Kolkem povinny jsou tyto žádosti. Žádosti k dosažení celních osvobození a celních úlev ve smyslu čl. X., č. 1., odst. 3. a č. 6. Xla, č. 3. XII., XIII. a XIV. č. 4. celního zákona ze dne 13. února 1906, dotazy v příčině podání úředních celních vysvětlení, žádosti za vydání dovolovacích lístků, urgence za účelem docí- lení rozhodnuti v celních záležitostech, roz- klady proti právomocným celním rozhodnutím. rekursy a stižnosti proti předepsaným celnim poplatkům, žádosti o prodloužení lhůt, rekursy a stížnosti proti zamitnuti zákonem dovolených osvobuzení od cla a celních úlev, žádosti o do- volení dovozu a průvozu dle předpisů celního zákona, jakož i o jine v celním zákoně na zvláštní povolení vázané celní úlevy. Za kolku prosty prohlašují se mimo jiné žádosti za do- sažení některých v zákoně uvedených osvobo- zeni od cla, kontroversní protokoly, žádostio celní restituce, jakož i žádosti o opravu po- četních chyb. Brněnská obchodní a živnosten- ská komora upozorňuje na tyto předpisy cel- ního řízení a jest ochotna legitimovaným in- teresentům do citovaného výnosu ministerstva financí dáti nahlédnouti. Ústřední banka českých spořitelen v Praze a její filiálky v Brně, Krakově, Lvově. Černo- vicích. Terstu a Vídni budou vypláceti beze vší srážky a provise od 27. června tl. počínajie splatné tažené kusy a pololetní úroky 41/4. 7% a 4% zástavních listů Zemské banky král, halič- ského a vladiměřského s velkovévodstvím kra- kovským. Dosud nalézá se v oběhu za korun 114.306.700. 41222 zástavních listů a za kor. 90 83 99.183.200.— 422 zástavních listů. Ze Živnostenské banky v Brně. Za příčinou přesídlení do nových místností (vchod z Bě- hounské ulice č. 1) bude se úřadovati v pátek dne 28. tm. na pokladnách Živnostenské banky pro strany od 9. ráno nepřetržitě do 2 hod. sess

odpol.

Národohospodářský význam životního pe jištění. Důležitost životního pojištění se vše obecně až tehdy správně oceňuje, když již i neuprosná smrt se důtklivě hlásí o svá nezi datelná práva. Zkosí mnohdy zcela neočeká vaně nadějný život, tak že nás uvádí svýs bezohledným zakročením přímo v úžas. Každ den přináší nejen pádný důkaz o tom, jak vratce jest založena naše pozemská existence. Nechápeme, kde se béře ta netečnost a tak ma- lé porozumění pro životní pojišťování, ač o dů- ležitém jak humanním tak i národohospodář- ském významu pojištění životního nemůže býti žádné pochyby. Bylo by věru víc než žádouc- no, aby v nejširších vrstvách lidu probudil se pro polišťování taký zájem, jaký mu vším prá- vem přísluší, neboť povznesení naší hospodář- ské úrovně jest jedině tehdy možno, bude-li každý jednotlivec, každá rodina finančně silna. Zivotní polištění jest nejbezpečnější cestouk docíleni toho kýženého cíle a proto doporuču- jeme každému, by se včas pojistili u ryze če- ské pojišťovny »Praha, v Praze. Podrobné rozpočty a sazby každému ochotně zašle ředi- telství pojišťovny Praha« v Praze, neb gene- rální zastupitelství pojišťovny »Praha« v Brně, P68s Wieserova ul. č. 4. Závěrečné kursy berlínské barsy včera pro poruchu telefonického spojení nedošly Všem P. I. zaměstnavatelům doporu- čuje kondiční odbor Spolku absolventů české obchodní akademie v Brně (Dominikánské ná- městí č. 5) kancelářské síly nejvhodnější a nej- spolehlivější: rač se proto každý s důvěrou na spolek tento obrátiti. 7428

ÚSTŘEDNÍ BANKA ens, veké nám. od 3. června t. r. pokladní hodlny od 8. h. ráno do 7. hod več, nepřetržitě.

Vklady 41/4% — 43/4 %-

Cukerní zprávy. Průběh cukerních trhů byl v uplynulém ty- dnu opětně obrazem nezřízené spekulace. Nu- cené realisace a s nimi spojené biancoprodeje způsobily opětný ustup cen. o kterem se niko- mu před 2 měsici ani nezdálo Počátek týdne byl klidný a ceny se udržo- valy na své výši. V úterý došlá depeše p. Willet Orev hlásila, že týdenní dovozy do všech přistavů na Kubě obnášely 30.000 tun při 25 centrálách a že Amerika bude potřebovati do konce roku pouze asi 25.000 tun neprivilego- vaných cukrů. Jelikož nebylo přesně vyřčeno, zda minili páni Willet Grey konec kampaně, aneb kalendářní konce roku, dotazováno bylo kabelem a odpověď zaěla, že odhadují potřebu neprivilegovaných cukrů do konce prosince na 75.000 tun. Zpráva tato vyvolala velké reali- sace a nabízené zboží mohlo býti umístněno jen při ustupujících cenách. Jelikož požadovaly komisionářské firmy od haussistů další krytí a tyto nescházely se dosti přesně, stala se opětně otázka marž akutní a exekuce přivodily další ústup cen. V nejslabším trhu jednán byl srpen za 11.75, 9.80 říjen-prosinec a 10.10 květen. Amerika ponechala celý týden své zázna- my nezměněny a souvisí tato okolnost se zdr- ženlivosti Kubánců. Nová kampaň byla následkem přízni vého počasí hojněji nabízena a hlavně něrnecké to- várny byly v trhu. V Rakousku jest obched novou kampani jen nepatrný, neboť dnešní ceny nekryií ani zdaleka výrobni výlohy. Několik českých továren prodalo své cukry na pod- zimni lhůty, ale většina továren chová se zdr- ženlivě. Hamburský sklad jest i nadále centrem zájmu všech interesesitů. Ze skladu ubylo v n- plynulem týdnu 31.90 pytlů cukru a dnešní stav vykazuje 696.300 pytlů proti 551.400 pytůr roku minulého. Eirma Arnold Kahler Co, v Hamburku oznamuje, že právě v uplynulých dnech bylo prodáno 12.000 tun suroviny z hamburského skladu a sice 10.000 tun do Nizozemska a 2000 tun do Francie. Dále dochází zpráva, že ze Rieky prodáno bylo 3000 tun do Anglie a 3000 tun do Francie, takže zásoby na surovém cukru se neustále zmenšuií Tyto všechny momenty, které by mluvily pro zotavení se cukru, jsou úplně přehlíženy a baissléři mají dosaváde sešit v rukou. Pan E. O. Licht piše ve svém týdenníku, že stav repy v Německu jest přiznivý a jen místy způsobeny jsou škody živelními pohro- mami a hmyzen, které mají však pouze místí význam. Pro další vývin jest teplé a suché po- časi žádoueno, 1914 1911 191 Nemecko, 1. června . . 551.183 845.965 574.773 tna 586 49.540 53.520 . Hamburk. 17. června . Rakousko, 1. června . 335,.484 411.824 320 604 4 30234 P4 Ne2 . Francle, I. června . . 64.000 42 150 2. 3se. Nizozemsko, I. června 99.420 134825 91. as . Belgie. 1. června . . 276.06 198. 394 Zn9. 482 . Anglie, 1. června . . — 1.656.094 1.975 032 172 1ra tna celkem v Evropě . . Spojené státy sev. r ame- 190000 20.70 7 e . rické, 19. června Kuba, 6 hlav. přístavá. as0 n4mm zal.meo - 19. června . . . . Plovoucí dle Czarniko- 22ao t4mmo . 19 . 50e. wa, 13. června . . . dhrnem . . . .

2.4 2.501. 10 n

s v