NÁRODNÍ HOSPODÁŘ.

Příloha Lidových Novin pro věci hospodářské, sociální a finanční.

Místní dráha Štokrava—Jaroslavice. Tel. - Z Vídně, 3. července. Včera dostavila se do parlamentu depu- tace obcí interesovaných na projektované trati nové místní dráhy Štokrava—Jaroslavice, kte- rou křesťansko-sociální poslanci uvedli k mi- nistru železnic, jemuž deputace přednesla žá- dost, aby do nového státního programu míst- ních drah pojata byla také 15proc. státní zá- ruka pro místní dráhu Štokrava—Jaroslavice. Ministr nestavěl se vůči tomuto požadavku za- mítavě, prohlásil však, že ministerstvo železnic činí své rozhodnutí závislým na opatřeních. jež po té stránce vykonal zemský výbor dolno- rakouský, eventuelně též zemský výbor mo- ravský. Ministr dodal šské, že žádanou záruku může stát poskytnouti pouze v rámci dosavad- ního rozpočtu. Deputace připoměla též mini- strovi oběti, které tomuto projektu přineslo obyvatelstvo interesovaných obcí, jež upsalo již přes 4.000.000 K na stavbu této dráhy a dalo k disposici zdarma ku stavbě dráhy potřebné pozemky.

Vídeň prodává svůj pivovar. Tel. - Z Vídně, 3. července. Před nějakou dobou bylo sděleno, že obec vídeňská vyjednává o prodej komunálního pi- vovaru. Tato zpráva se nyní potvrzuje. Obec skutečně dostala nabídku jisté drážďanské ban- ky, která úplně uspokojuje její požadavky. K prodeji dojde v nejkratší době.

Obligace pozemkového ústavu do ciziny. Tel. - Z Vídně, 3. července. V poslední době šířeny byly pověsti o z- hraničním umístění obligací všeobecného r- kouského pozemkového úvěrního ústavu. Po- vésti tyto byly dnes potvrzeny. Pozemkový úvěrní ústav umístí čtyřprocentní komunální obligace za 50 milionů korun u jistého mezi- národního konsorcia. Kota pro pařížskou bursu je zajištěna.

Proti vydání rent pojišťovacím společnostem. Tel. - Z Vídně, 3. července. V dnešní schůzi poslanecké sněmovny po- dal posl. dr. Steinwender a soudruzi na mmistra financí interpelaci proti vydávání rent pojišťovacími společnostmi. Interpelanti se táží. co ministr financi hodlá podniknouti proti hro- zícímu zatížení rentových trhů pojišťovacími společnostmi.

Exkurse Spolku českých inženýrů a archl- tektů v markrabství moravském v Brně. Ve dnech 22. a 23. června t. r. podnikl spolek ex- kursi do Pardubic a Hradce Králové, jíž se při- pojili posluchači odboru kulturního inžený rství na c. k. české technice v Brně za vedení pana prof. V. Hlavinky. V Pardubicích prohlédla re- gulační práce na Labi s jezem soustavy prof. Záhorského a na Chrudimce, pak stavbu hydro- elektrické centrály, nově postavený mlýn bratři Wuternitzů, železobetonovou nádrž městského vodovodu, městské divadlo a posléze továrnu Prokopovu. Účastníci exkurse byli uvítáni p. starostou továrníkem Prokopem a městskými inženýry, pak zástupci Spolku českých techniků pro východní Čechy a vrchním inženýrem Jar. Ctiborem, jako správcem regulace Chrudimky, kteří celou exkursi od jejího příjezdu až do

odpoledního odjezdu se vzácnou ochotou do- provázeli a všechna potřebná vysvětlení spolu s pp. inž. Veverkou, inž. Svatošem, inž. Vot- kem podávali. Při společném obědě poděkoval jménem exkurse její vůdce vrch. inž. Rybka, načež pronesli další přípitky jménem města Pardubic, spolku českých techniků pro vý- chodní Čechy p. starosta a továrník inž. Pro- kop a jménem techniky p. prof. Hlavinka. Po srdečném rozloučení na nádraží odjeli účast- níci exkurse odpoledním vlakem o 4. hod. 20 min. do Hradce Králové, na kteréžto cestě již exkursi doprovázel p. městský inženýr Fried- rich z Hradce. Na nádraží v Hradci uvítána byla exkurse zástupci města se šéfem měst- ského úřadu stavebního a správcem oddělení expositury ředitelství pro stavby vodních cest p. vrchním komisařem Jeřábkem. Za vřelé při- vítání na nádraží poděkoval všem přítomným vrch. inž. Rybka. Zbytek dne věnován částeč- né prohlídce regulačních prací na Labi se sklá- pěcím segmentovým jezem, stavby hydroelek- trické centrály a vodárny, dále stavby musea a části města. Při tom potřebné výklady podá- vali jak oba páni náměstkové starosty, taki pan vládní rada Novák, referent městské vo- dárny stav. Reichel, správce městských elek- trických podniků p. inž. Nápravník, pak vrch. komisař expositury vodních cest inž. Jeřábek s komisařem inž. Kofránkem, stavitel Melzera j. Druhého dne 23. června pokračováno bylo za vedení pana starosty poslance dra. Ulricha a ostatních zástupců města, pak vrch. komi- saře Jeřábka s ostatními pány inženýry v pro- hlídce regulačních prací na Orlici a Labi a před polednem prohlédnuta další část městas museem městským, posud provisorně umástě- ným, které obsahuje vzácné a zajímavé sbírky. mezi jiným staré kancionály a listiny a velkou sbírku zbraní a různých předmětů z bitvyu Králové Hradce r. 1866. Po společném obědě podniknut byl za vedení pana starosty a ostat- ních pánů výlet povozy na bojiště z r. 1855, kde se účastníkům dostalo potřebuého vysvětle- ní a prohlédnuty některé z hlavních pomníků. zejména pomník baterie mrtvých atd. Na to nastoupena jízda na nádraží, kde po vřelém rozloučení se všemi representanty města a pány inženýry, jimž ještě jednou vrch. inž. Rybka za vše poděkoval. Uspořádání exkurse a shléd- nuté objekty plně veškery účastníky uspokojily a vzácná pozornost a roztomilost, jaké účast- níci exkurse po oba dva dny byli svědky, za- nechala u nich dojem nezapomenutelný. Při té příležitosti dlužno podotknouti, že exkurse tato řadí se k nejpodařenějším a nejpěknějším, které kdy spolek podnikl, a přijetí, jakého se členům spolku v obou městech dostalo, bylo řídkým zjevem uznání práce technické, pro niž v tak mnohých našich městech téměř pražádného po- rozumění není. Předlitavská statistika lihu. Podle koneč- ného výkazu ministerstva financí činila v Před- litavsku od 1. září 1911 do konce dubna 1912 výroba produkčních pálenek 11.896 (+ 696) hl., od 1. září 1911 do konce května 1912 výroba konsumních lihovarů 1,394.258 (— 184.605) hl. Zdaněno bylo celkem 789.651 (— 97.503) hl. a sice 715.152 (— 90.517) hl. kont. a 74.499 (— 6986) hl. exkont., vyvezeno bylo celkem 6189 (143.176) hl. exkont., k výrobě líh obsa- hujícího konsumního zboží pro vývoz použito bylo celkem 1228 (+ 678) hl. exkont. Denatu- rováno bylo celkem 218.788 (— 47.688) hl. a sice 22.065 (+ 349) hl. kont. a 195.723 (— 48.037) hl. exkont. Zásoba lihu počátkem výrobního

období 1911—1912: 94.027 hl. kont. a 130.311 hl. exkont. Celková zásoba koncem III. čtvrt- letí výrobního období 1911—1912: 579.234 hl. Z kontingentu na rok 1911—12 bylo dánok disposici v květnu t. r. 12.475 hl., od počátku výrobního období 1911—12: 21.495 hl. Zahájení prací na údolní přehradě nad Lu- hačovicemi oslaveno bude zvláštní slavnostív neděli dne 7. července v lázních Luhačovicích. kterou pořádají společně všecky obce ležící na toku bystřiny Luhačovského potoka a Olšavy pod přehradou v projev uspokojení nad tím, že konečně započato je s dílem záchrany celého kraje před každoročním nebezpečím záplavy. Slavnost, k níž pozvání jsou četní ministři a re- presentanti zemské i říšské vlády, jakoži všecky kluby poslanecké, zemědělská rada, četní hodnostáři a vynikající odborníci tech- ničtí, konána bude s následujícím programem: O 11. hod. dopol. na stavebním místě přehrady polní mše sv., již celebrovati bude J. M. nejdůst. p. prelát F. S. Bařina, Augustinianský opat z Brna, za doprovodu orchestru České Fílhar- monie. Po té uvítání hostí p. zem. hejtmauem a předsedou Akc. společnosti lázní luhačov- ských J. E. O. hr. Serényim. Oficielní zahájení prací. Prohlídka plánů a prací s odborným vý- kladem. Po návratu do lázní o 2. hod. odpol. společný oběd v lázeňském hotelu. O 4. hod. odpol. lidová slavnost krojová na louce před hotelem »Praha«. O X8. hod. več. slavnostní představení Jiráskovy »Lucerny« v lázeňském divadle. Upozorňujeme na významný tento svátek lázní luhačovských jakož i všeho kraje nad Olšavou co nejširší kruhy veřejnosti. Brněnský dobytčí trh. Na masný trh dne 2. července dovezeno celkem 210 kusů hově- zího dobytka, z toho 100 kusů volů haličských a bukovinských, 5 kusů moravských, 25 krav a jalovic, mladého hovězího dobytka a býků 80 kusů. Hovězí dobytek při klidné náladě pro- dáván za cen minulého týdne, haličtí a buko- vinští voli prima za K 1.06 až K 1.14, mo- ravští za K 1.12, krávy za K —.84 až —. 92, jalovice za K —.98 až K 1.04, mladý hovězí dobytek po K —.80 až —.86 a býci po K 1.0 až K 1.06 za 1 kg. živé váhy. Dále prodáno při stísněné tendenci 1352 vepřů haličského pů- vodu za cenu K 1.42 až K 1.46, vepřů uher- ských 92 kusů za K 1.60 až 1.68, chorvatských 30 kusů při ceně K 1.36. Poslední za 1 kg. živé váhy, ostatní za 1 kg. mrtvé váhy. (Ze Země- dělské prodejny dobytka.) Výroční trhy v Pol. Ostravě. Zemský pre- sident slezský udělil obci Pol. Ostravě povo- lení k odbývání výročních trhů a to každého třetího čtvrtka v měsících lednu, dubnu, řílnu a prosinci. Všem P. I. zaměstnavatelům doporu- čuje kondiční odbor Spolku absolventů české obchodní akademie v Brně (Dominikánské ná- městí č. 5) kancelářské síly nejvhodnější a nej- spolehlivější; rač se proto každý s důvěrou na spolek tento obrátiti. 7428

ÚSTŘEDNÍ BANK Brno, Velké nám. za pokladní hodiny od 8. h. ráno do 7. hod. več. nepřetržitě.

Vklady 41/4% — 43/

%-

Cukerní zprávy.

Hamburský trb. Tel. - Z Hamburku, 3. července. Dle privátních zpráv z Nov. Vorku sníženy byly záznamy centrifugálů a muskovádů o body. Zdejší trh zahájen byl uhájeně cenami M 11.15 červenec, 11.40 srpen, 10.075 říjen- prosinec a 10.30 na květen. V poledne zůstaly ceny nezměněně v platnosti, odpoledne bylo smýšlení stálé a ceny zvýšeny na M 11.325 červenec, 11.525 srpen, 10.15 říjen-prosinec 10.40 květen.

Tel. - Z Hamburku, 3. července (2) Smýšlení stálé; lhůty na červenec až pro- sinec: 11.32, 11.52, 11.45, 10.22, 10.10. 10.15: 1913 na leden až červen: 10.17, 10.20. 10. 27. 10.32, 10.40, 10.42, na říjen-prosinec 10.15, na leden-březen 10.25. Počasí krásné. Tel. - Z Hamburku, 3. července, 5. h. 45 m Závěreční zprávy jsou pevué M 11.675 7 srpen, 10.20.20 říjen-prosinec a 10.45/45 na kvé ten. Nálada pevnější na angylickou poptávku.

Pražský trh. Tel. - Z Prahy, 3. července. Dnešní trh byl po celý den klidný a nově zboží ceněno bylo dopoledne na K 23.05 franko Ústí přístaviště. Na odpolední burse skončeno bylo klidně cenami K 27.75 za pohotové Ústí a K 23.20 ua říjen-prosincovou dodávku. Dnes byl opětně nepatrný obchod v nové kampani. za kterou placeny byly ústecké ceny. Tel. - Z Prahy, 3. července. Zahájení klidné. Ústí loco —.—, kampaů 23.05. Počasí krásné Uzávěrka klidná. Ústí loco 27.75, 28.25, kamp. 23.20, 23.50. Počasí krásné. Moravské zboží. Moravské továrny ukazují se ojedinělev trhu a bylo dnes jednáno nepatrné množstvi suroviny z první ruky po K 22.50 franko Chropiň.

Káva. Tel. - Z Terstu, 3. čorvonice Ceny za 50 kg.: Santos good average na září 83.25, na prosinec 83.50, na březen 822.50, na květen 83 25, Tel. - Z Hamburku, 8. července, Santos na září 68.75, na prosinec 68.50 na březen 68.50, na květen 68.25. Tel. - Z Havra, 3. července. Santos na září 84.75, na prosinec 85.—

PROCKÁZKOV ruRISTicnt.

Apartní novinky. DEŠTNÍKY vv2s v největším výběru má pova naproti hotelu FRANT. KUDA V BRNĚ t

—

FEGILLETON.

Zanedbané pěstování brambo na Moravě,

V. V r. 1911 uděláno u 27 pokusníků 80 pokusů s bramborami. Tyto pokusy nemohl jsem ve svých článcích zaznamenati, poněvadž v době. kdy jsem svoje články psal, nebyla ještě vý- roční zpráva zemědělské rady za r. 1911 vy- dána. Také dnes ještě nemohu o těchto poku- sech říci definitivní slovo, poněvadž neznám výsledky těch pokusů, ani jiné okolnosti. Vý- roční zprávy zemědělské rady za r. 1911 dosud nemám po ruce. Proto musím se při posuzo- vání pokusů za r. 1911 spokojiti tím, co ve své odpovědi uvádí pan Máša. Věcně jest toho málo. Pan Máša omezil se prostě na to, že pokusníky za tento rok vyjmenoval a uvedl jejich bydliště. Nevím v důsledcích toho ani přesně, po kolika kg. brambor bylo jednotlivým pokusníkůmv tomto roce přiděleno. Musím spokojti se odha- dem. Dejme tomu, že jednotlivým pokusníkům bylo přiděleno asi po 25 kg. každého druhu. Spotřebovalo se tedy na těch 80 pokusů u 27 pokusníků asi 20 q brambor. Brambory ty mohly stát asi 200 kor. Stály tedy pokusy v r. 1911 asi 200 kor. Pokusy tyto děly se v 24 okresích. Vždy v každém okrese jeden, vyjma 3 okresy, kde se dělaly pokusy dva. Náprava proti letům pře- dešlým stala se v tom, že jsou tu většinou za- stoupeny okresy horské, které mají největší zájem na bramborářství. Co se pak týče roku letošího — 1912, te- dy p. Máša ve své odpovědi sděluje, že sev roce letoším konají pokusy s bramboramiu 100 pokusníků. Cifru tuto nemohl jsem uvésti. poněvadž oficielně dozvíme se vlastně cifru tuto teprve z výroční zprávy zemědělské ra- dy za rok 1912, tedy tak asi za 10 měsíců, ne- hledě ani k tomu, že v zimě, kdy jsem články své o zanedbávání bramborářství psal, nebyla

tato cifra snad ani známa vedoucím činitelům zemědělské rady. Jinak platí o těchto poku- sech to, co jsem napsal o pokusech v r. 1911, že totiž ne dobré vůli vedoucích činitelů ze- mědělské rady máme za ně co děkovati, ale poměrům a neustálým stížnostem na zanedbá- vání bramborářství. Ty si je vynutily proti vů- li těch, kteří dělají oficielní zemědělskou poli- tiku na Moravě. Shrneme-li nyní vše, co zemědělská rada za 14 let své působnosti pro bramborářství udělala, vidíme, že jest toho po čertech málo. Dohromady udělala zemědělská rada za těch- to 14 let asi 450 pokusů s bramborami. Zajíma- vé při tom jest, že za prvních sdvanáct let své činnosti udělala zemědělská rada asi 250 po- kusů, za poslední dvě leta pak skoro 200, čili za dvě leta uděláno tolik jako za dvanáct let předešlých. Z toho dá se uhádnouti, kde jsme dnes v bramborářství mohli být, kdyby vedou- cí činitelé zemědělské rady byli měli v prvních 12 letech své působnosti aspoň tu trošku do- bré vůle, kterou dnes, donuceni ovšem pomě- ry, ukazují. Takhle jest však těch prvních 12 let působnosti zemědělské rady pro rozkvět moravského zemědělství v bramborářství úpl- ně ztraceno. Tím ztracen jest přirozeně pro mor. zemědělství příjem mnoha milionů ko- run z racionelního pěstění brambor vyplývají- cí. Čí vinou leží na bíledni. Shrnul jsem a porovnal jsem počet poku- sů s bramborami, jež zemědělská rada za do- bu své působnosti provedla. Nebude nezajíma- vé shrnouti a porovnati s jinými, také obnosy, jež si provedení těchto pokusů vyžádalo, poně- vadž tím dostaneme se k přibližné sumě, již zemědělská rada za 14 let své působnosti na bramborářství věnovala. Pan Máša se mluvě cifer v tomto sméru úplně vyhnui, poněvadž věděl, že by vydala zdrcující svědectví proti vedoucím činitelům zemědělské rady. Když tak neučinil p. Máša, musím tak učiniti já. Podotýkám ovšem znovu, jak již několikrát učinil, že obnosy uvedené jsou přibližně odhad- nuty, poněvadž v ohledu finančním postrádají výrev zprávy zemědělské rady o bramborář-

ství vůbec zpráv a není se proto možno přes- ně dopátrati, kolik na bramborářství zeměděl- ská rada věnovala. Tedy v letech 1898, 1899, 1900, 1901, 1902, 1903 nic, v roce 1904 taktéž nic (leda snad diety ankety o bramborářství), v r. 1905 60a brambor 1000 kor., v r. 1906 uic, poněvadž brambory dodali pokusnici z roku předešlého, v r. 1907 15 a brambor 200 korun, dodala zemská výzkumná stanice, v r. 1908 nic, v r. 1909 nic, v r. 1910 29 a brambor 400 korun, v r. 1911 20 q brambor 200 korun, v r. 1912 25 q brambor 300 korun. Dohromady dala ze- mědělská rada asi 2100 korun na bramborář- ství za dobu 14letého svého působení. A tu bude jistě na místě, když tuto směšnou sumu 2100 korun srovnáme, jednak s obnosy věno- vanými za stejnou dobu na jiné obory země- dělské produkce, jednak s obnosy, jež v celku věnovány na rozkvět zemědělství na Moravě. Jsou to zajímavé cifry. Tedy za dobu 14 let, co bramborářství strádalo a na jehož povznesení věnovala ze- mědělská rada v této době směšných 2100 kor., dáno bylo na ječmenářství 284.965 kor., to jest skoro 300 tisíc, na vinařství 120.000 kor., na chmelařství 88.632 kor., na zelinářství 24 tisíc, na lékárnické byliny 11.000 kor., na vrbu ko- šíkařskou 8000 kor. atd. Zkrátka pamatováno bylo na všecky obory rostlinné produkce, jen ne na bramborářství. Hřích na statisících chudých rolníků v ho- rách dal by se snad omluviti, kdyby nebylo bývalo z čeho na povznesení bramborářství přispěti. Peníze tu však byly a to peněz moc a jen nepřízeň vedoucích činitelů k brambo- rářství nese vinu, že 14 let působnosti země- dělské rady jest pro povznesení pěstování brambor ztraceno. Tvrdí-li p. Máša ve své od- povědi něco jiného, tvrdí-li, že zemědělská ra- da proto se nemohla o bramborářství starat. poněvadž neměla na to peníze, pak tvrdí ne- pravdu. Pan Máša přece sám doznal, že se pro bramborářství mohlo pracovati, dokud stát povoloval zemědělské radě dotaci na vše- obecné pěstování rostlin. Hledal jsem ve vý-

ročních zprávách zemědělské rady obnosy. jež zemědělská rada dostávala od státu na vše- obecné pěstování rostlin a od země na vše- obecné účely zemědělské a dopátral jsem se tak překvapujících cifer. Zemědělská rada do- stala do roku 1909 od státu a země na všeo- becné péstování rostlin a na všeobecné účely zemědělské 104.140 korun, od roku 1900 pak jen od země 39.600 korun, čili dohromady 143.740 korun. Z této značné sumy 143.000 kor. dala zemědělská rada asi 2100 kor. za ta všecka leta na bramborářství, to jest sotva 11/4 proc. Z této skutečnosti jest nejlépe viděti. jak ve- doucí činitelé zemědělské rady přejí brambo- rářství, zároveň však jest z toho také vidět. že poukazování pánů ze zemědělské rady, že neměli na bramborářství peníze, jsou nejapné výmluvy a vytáčky. Obnos 143.740 kor. mlu- ví velmi jasně o tom, zda byly penize, nebo nebyly. Penize na bramborářství tu byly, jen- že se užily jinak. Vidět je to ze zprávy za rok 1906. V roce tomto bylo z dotace na všeobec- né pěstování rostlin dáno také 200 korun na chmelařství, ač o chmelařství bylo po všechna leta slušně postaráno, neboť dala zemědělská rada na ně do dneška asi 90.000 korun. Když to ovšem vedoucí činitelé v zemědělské radě dělají tak, že oborům, které mají svoje vlast- ní dotace přidávají ještě z dotací všeobecných. pak není divu, že se jim na některé účely, zvláště na bramborářství, peněz nedostává. Toto nadržování jedněm odvětvím zemědělské produkce proti druhým a tato nespravedlivá a strannická taktika vedoucích činitelů země- dělské rady nese špatné ovoce pro rozvol ce- lého moravského zemědělství a má za násle- dek, že některá odvětví kráčí sice rychlým krokem ku předu, druhá ale živoří tak. jak právě následkem strannické a nespravedlivé taktiky živoří bramborářství. Jeví-li se obnos 2100 korun. jenž věnován byl za 14 let na bramborářství směšným, po- rovnáme-li jel s 300.000 K. jež věnovány na ječmenářství neb se 120.000 kor., jež dány na vinařství nebo s obnosy, jež věnovány na ji- ná odvětví rostlinné výroby, obleví se ješts