#1
alto_textblock
#1
13. října 1904.
#2
alto_textblock
#2
Cuslo 283.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNŘ LISTY-
#4
alto_textblock
#4
Strana 5.
#5
alto_textblock
#5
1904
#6
alto_textblock
#6
než roku minulého. Daň pivní stoupla ze 73
mill. na 76 mill. korun. Piva lahvového spotře-
beno 24 mill: bl.
Švýcarský diskont.
Z Bernu, 12. října. (C.-B.) Diskontní výbon
sstavil soukromý diskont pro bankovní papíry
ode dneška na 334, proc.
*
st. Z Pešli, 12. října. (Zvl. tele,r. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 8000 metr. centů
*2.5 hal. draž. Platila: pšenice tisská 81 kg
K 1070, peštská 79.5 kg K 10..30, 80 kg
K 10.50, 77 5 kg K 10 29, stolno bělehradská
77 kg K 10 2219. budínská 77 kg K 10.25
žito K 7.45—7.52; oves K 6.924 stuchlý
kukuřice K 7.30 až 7.40.
Termínový obchod byl za skrov
ného účastenství pevný.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10.17, na duben K 10 58, žito na říjen
K 7 66, na duben K 806, oves na říjen
K 6.90, na duben K 7.32, kukuřice na říjen
K 7.30, na květen K 741, řepka na srpen
1905 K 11 45.
Sádlo po K 68.50; slanina 3dí
po K 60.25; jiné zboží beze změny.
Počasí pěkné.
Z Liverpoolu, 12. října. (Závěrek.) (Ve 4 hod.
10 minut.) Obrat 8010 žoků. Z toho na spekulace
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri
cké dodávky na říjen 5.50, 0.—, na říjen listopad 5.48
0.—, na listopad prosinec 5.48, 0. —, na prosinec leden
5.48, 0.—, na leden-ůnor 5.48, 0.—, na únor
březen 5.49, 0.—, na březen-duben 5.50. 0.—, na duben
květen 551, 0.—. na květenčerven 5.52, 0.—, n
červen-červenec 0.—, 0.—. Smýšlení stálé.
Z Nového Yerku, 12. října. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá-
znam včerejší.) P'lodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse pevné. — Znamenala: pše-
nice pohotová 1165/s, (114.75), na pros.
11475, (112.75), kukuřice na prosinee
56.50 (553/s), cukr (Fair Muscovados)
375, (3 75), bavlna 10.55, (10 55).
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
povolné.
#8
alto_textblock
#8
Z trhů cukerních.
V Praze, 9. října.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
#9
alto_textblock
#9
Vsloupením většího počtu cukrovarů v činnosk
ocitly se trhy cukerní ve stadiu většího kolísání cen,
jehoz hlavní příčinou ovšem jest zvýšená vybídka to-
váren. To platí zvláště o továrnách německých, které
mnohem silněji vybízejí než továrny naše a to nejen
zboží pohotově, nýbrž i na kampaň 1905-6, neboť cena
její zdá se jim ještě tak výhodnou, že tak dalekých
předprodejů směle se odvažují.
Se stoupající vybídkou nerozmnožila se bohužel
též ve stejném poměru poptávka, ba spíše naopak tato
sílně ochabla, takže dnes pro pohotové zboží jest na
světovém trhu jen pranepatrný zájem. Ralinerie zá-
sobily se hojněji zbožím z jara a v létě předprodaným
kkia c nějakém nedostatku suroviny u nich nemůže
býli tou dobou fečt eo tím méně, an odbyt bílého
zboží nyní všude značně vázne a nízké ceny jeho
také ke zvýšené výrobě nikterak nelákají.
Nepříznivě působí též na trhy u a tam proska-
kující zprávy o lepším místy stavu řepy, než jaký
doposud byl oznamován, a dále uvolňování závazků
spekulace, které nese na sobě příliš znatelnou známku
Srachu, takže činí i ostatní nákupní kruhy opatrněj-
Vvařížská spekulace snažila se sice v některé dny
zalniniti prudšímu sestupu cen novými v některé dny
pahoťového i lhůtového; když však na její poptávku
doslalo se ji hromadně nabídky zboží se všech stran,
poznala beznadějnost své akce a z trhu zatím ustou-
pila. Tím zmařena též akce, chystaná ještě s jiné stra-
ny za účelem vyvolání haussy v pohotovém zboží
klerá ostatně byla již předem ohlašována a proto také
neměla nejmenší naděje na úspěch. Nedostatek decou
vertu pocfuje se všeobecně a způsobuje haussistům
mnohé zklamáni.
Zpráva O. Lichta, že dle všech známek bude
nucen snížiti svoje odhady letošní výroby Rakousko-
Uberska a Francie, zůstala celkem nepovšimnuta, ne-
bol trhy chtějí spíše vyčkati odhadů cukrovarníků
(29. října).
Náš trh se surovinou, který zachovával klid př
cenách svého času skoro každou hodinou stoupajících,
zůstává tomuto chování svému věren i nyní, když
ceny takika denně ustupují, neboť výtěžky našich
surováren po odečtení předprodaného cukru k nějaké
naléhavější vybídce u nás nikterak nelákají. Jelikož
pro trvající disparitu poptávka vývozu na našem trhu
jesl vyloučena, zbývají jedině domácí rafinerie jako
kupci, ale ani ty vzhledem k malé poptávce kon-
sumu a znesnadněnému vývozu mnoho zájmu o suro-
vinu nejeví, zvláště když pro nejbližší dobu jsou
více než dostatečně zásobeny z předprodejů. Úslecké
mfinerie snaží se občas snížiti záznamy na burse
ve vělším poměru, než jaký odpovídal by ústupu cen
na světovém trhu, by tak zmírněna byla disparita,
Herá soutěživosti našich rafinerií při vývozu jest v ne-
prospěch; naproti tomu však vnitrozemské rafinerie
plati stále ještě ochotněji za výhodné pro ně stanice
prémie až 50 h.
Po menších jen závěrkách končí týden na našem
brhu smýšlením klidným a záznamem K 26.45 za
tijen a říjen-prosinec fko. Ústi.
Na trhu s bílým zbožím jest poptávka kon-
sumu taktéž jen nepatrná a obmezuje se jen na úhradu
běžné potřeby. Rafinerie se trvale vzájemně podbí-
zejí, takže cena pohotové I. rafinády klesla již na
K 72.— a za dodávku na listopad-srpen na K 71.50
z Prahy, ačkoliv možno obdržeti zboží ještě levněji.
Na terstském trhu ceny z nedostatku poptávky
rovněž ustoupily, a znamenáme na konci týdne za
tentrilugální pilé pohotové K 33.50 až 34.— a na listo-
pad-březen K 31.371/4 až 31873/4 zboží. — Na lon-
dýnském trhu s bílým zbožím znatelný byl vliv
ochahlého trhu se surovinou, jakož i zmenšená po-
plávka tamějšího konsumu. Proto i tam týden konč
nižšími záznamy a to sh. 12.94 za pohotový granu-
lated a sh. 13.04 za dodávku na květen-srpen.
Německé trhy pocítily v první řadě náraz zvý-
šené vybídky surováren, a v důsledku toho také ta-
mější ceny se zakolísaly nejvíce, zejmena když domácí
rafinerie neprojevily oné koupěchlivosti, na jakou
jestě před nedávnem všeobecně bylo počítáno. Prote
jevi se v tamějších cenách koncem týdne ztráta 30 až
#10
alto_textblock
#10
40 fen.
Zřejmé zásoby světové obnášely v minulém
týdnu:
#11
alto_textblock
#11
1904
1903
rozdíl
tun
tun
tun
dle Lichta . . . . 1,356.483 1,855.813 (— 499.330
dle Czarnikowa. 1,461 826 1,845. 829 (— 384.003
Řepě dostalo se v minulém týdnu skoro všude
dostatečného zavlažení, které jednak prospěje dobý-
váni, jednak mělo za následek místy dosti slušný pří-
rostek na váze kořene, ba někde i listu, oboje ovšem
na ujmu cukernatosti, neboť celkový obsah cukru
v řepě zůstává u nás skoro již po tři týdny konstantní.
Zlepšení cukernatosti vykazuje Morava, a pod vlivem
jejím zlepšil se také celkový průměr pro Rakousko-
Uhersko, poslednější však nezdá se nám býti zcela
regulární. Z Německa docházející zprávy znějí stále
velce nestejně a rovněž tak i z Francie, takže nelze
si utvořili přesný úsudek o celkovém stavu tamější
sklizně a výroby. V Rusku řepa trpěla citelně chladem.
Poslední uveřejněné rozbory řep v minulém týdnu
jeví ze následovně:
Průměrná váha Cukernatost
gramu
Severozápadní Čechy
238
18.5
před týdnem 210
a
185
#12
alto_textblock
#12
1904
#13
alto_textblock
#13
1904
#14
alto_textblock
#14
190
#15
alto_textblock
#15
před týdnem
1903
#16
alto_textblock
#16
Střední Čechy;
109
276
102
před týdnem 291
Východní Čechy
296
127
před týdnem 283
Celé Čechy
1904
275
17
107
před týdnem 269.
RakouskoUhersko:
1904
344
173
před týdnem 310
Německo:
1904
337
197
323
před týdnem
191
1903
454
394
Francie
483
439
455
514
Belgie:
284
1904
388
274
před týdnem 379
Nizozemi
1904
496
241
před 2 týdny 538
#17
alto_textblock
#17
K rozborům těmto dlužno podotknouti, že týka
se řep analysovaných koncem týdne minulého,a
že cukernatost od té doby pod vlivem větších srážel
a chladna v tomto týdnu ještě více ustoupila.
Z kolonií došlé zprávy neoznamují celkem
nic nového ani důležitějšího. Vyslovují se většinou
o třtině, jakož i o výrobě, pokud již byla zahájena
příznivě.
#18
alto_textblock
#18
Vývoz zemědělských strojů a nářadí do Ruska.
Ze zprávy oděsského konsulátu o tamním obchodu
se zemědělskými stroji a nářadím nutno uvěsti: Nej-
větších obchodů docilují zde stále ještě Anglie, Ame-
rika a Německo. Nejvíce usilují o ovládnutí trhu tohot
Anglie a Spojené státy a sice v prvé řadě pomoci
levných sazeb a přímého námořního spojení Nového
Yorku s Oděsou. Dopravné z Nověho Yorku
do Oděsy jest dnes levnější než z Hamburku do
Oděsy. Před nedávnem zřídila také Anglie přímé paro-
plavební spojení Londýna s Novorosijskem, jímž do-
prava zemědělských strojů do jižního Ruska z Anglie
podstatně zlevněna. Přislušné dopravní sazby za lo-
komobily a mláticí stroje činí - Londýna do Novo-
rosijska 36 kop. Kromě toho zařídily si americké to-
várny ve všech důležitějších ruských přístavech ve-
liká skladiště strojní, klerá jsou již vždy
v únoru úplně připravena a odtud se rozjíždějí agent
po celém Rusku. Co do pluhů, bran, secích strojů.
čisticích mlýnků a p. zahájil již domácí ruský prů-
mysl silnou soutěž se stroji cízími. Lokomobily a
mlátící stroje se většinou dovážejí z ciziny; v Oděsa
samé prodá se jich velmi mnoho. Na prodejích zů-
častněn anglický stroj až 60, německý až 50 9.
Severoamerické spojené státy ovládají trh téměl
zůplna co do secích strojů, extirpatorů a vázacích
strojů a nutno při této příležitosti upozorniti na to.
že se americké stroje rok od roku zlepšují. Parní
stroje a motory dodávají se téměř veskrze bez se-
trvačníků, protože je zatěžuje Rusko značnými cly
Ruské setrvačníky jsou ostatně dobré jakosti. Pluhy
a brány dovážejí se z Německa poměrně v malém
množství, protože jsou ruské plühy i levnější i dobré
— Ka zprávě malý dodalek. Dva momenty posiluj
dle ni postavení hlavních dovazních států Německa,
Anglie a Spojených států severoamerických: Tev na
doprava a dobrá organisace obchodní.
Rakousko mohlo by býti při svém výhodném země-
pisném položení a vysoce vyvinutém zemědělském
průmyslu strojním jedním z hlavních dodavatel
tohoto tovaru do Ruska. České strojovny zemědělské
dosáhly značných úspěchů — ale mohou i ony pouká-
zati na to, že by byly podporovány rozumnou politi-
kou dopravní u nás? S Ruskem víží tento stát hlavně
dvě dopravní linie: přes Granicu a Podwoloczysku.
Prvou ovládá německo-šovinistní a protislovanská
severní dráha cís. Ferdinanda, druhou stát. Hlavn
ústředí zemědělského strojírenského průmyslu zem
českých, který jest nejvyvinutějším a nejvyspělejším
z tohoto průmyslu v celé říši, odkázána na severo-
západní dráhu a na společnost státních drah, které
rovněž nemají na mysli podporovati výhodnými saz-
bami dopravními vývoz strojírenský do Ruska. Státn
dráhy v tomto směru, věrny staré politice rakouské.
která oddalovala vždy a soustavně slovanské národy
této říše a Rusko, rovněž nečiní to, co by činiti mohly
a měly. Zbývá tedy ještě případná doprava přes
Terst a odtud do přístavů černomořských, tedy na
jih Rusi, jehož zemědělstvo má tak skvělou budoue-
nost a kde užívání strojů rok od roku stoupá. Jižní
dráha, která dosud padá při spojení s Terstem v prvé
řadě na váhu, nečiní v tomto směru rovněž ničeho
a státní dráhy řídi se i tu příkladem dráh ostatních.
A Lloyd? Máme znovu opakovati, co na tomto místě
v této příčině již tolikráte řečeno? A tak jen tím
více vysvítá fakt, že právě u nás, kde i zemědělský
průmysl strojní jest ve značném vývoji i kde by byly
dány veškery předpoklady čilých obchodních styků
s Ruskem v tomto směru, nešťastná politika není
naprosto se svých úkolů. Jaký to rozdíl od Ameriky
Anglie a Německa, které dopravují své stroje do
černomořských přístavů ruských levněji než my
Ovšem: uvedené státy chtějí dělati a také provozují
rozumnou politiku obchodní a byť jich ministři měně
mluvili o významu práce hospodářské, činí vše, jen
aby svému průmyslu pomohly. A nota bene: jde
zde o soukromé společnosti dopravní, které chtěji
ale plně sloužiti potřebám své vlasti. U nás po tom
všem ani potuchy. Subvencovaný Lloyd, státní dráhy
a soukromé dráhy, které chrání před sestátněním jen
jich germanisační činnost a jich intimní styky s vlá-
dou, která chce dopřáti jich akcionářům co možno
největší výkupní renty, vše předstihuje se v — kla-
dení překážek čilým vztahům obchodním s Ruskem
Rozumí se — také z vlastenectví. Ovšem vlastenectví
které současně pracuje k celní jednotě s Německem .
Tak splněn touto říší nový předpoklad účinného vý
vozu. Splnění druhého ovšem leží z valně část
v rukou vývozců samých. Stát může nejvýše pomá-
hati jim zde svými pracemi informačními, ostatní jes
v jich moci. Rusko jest zemí, která chce, aby ob-
chodník přišel sám na jeho trhy, k jeho obchodníkům
Hejna německých a anglických agentů, která pro
bíhají Moskvou, Oděsou, Petrohradem a ostatními
ústředími obchodními Ruska, dosvědčují, jak jsou si
tyto státy toho momentu vědomy a jak se jimi také
řídí. Zpráva oděsského konsulátu zhora citovaná po-
tvrzuje jen to, co jsme v té příčině často a často psali
V tom směru jest jen na nás, abychom činili to.
co činí jiní, a abychom jako oni docilovali úspěchu
Rychlost, čílost, solidnost, neúnavnost obchodní, zna-
lost řečí a poměrů — bez těchto momentů se moderní
obchodník a průmyslník úspěchu nedodělá.
#19
alto_textblock
#19
Střední Vllava. Jednota povltavská, na jejíž zá-
služné působení jsme na tomto místě opětně a opětně
poukázali, vydala právě svým nákladem (jako šestě
číslo svých zpráv) spisek „Střední Vltava“, výsledky
pojíždky po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy.
Velice vkusně vypravená publikace tato obsahuje
vedle úvodu, ve kterém se děje zmínka o pojižd.
#20
alto_textblock
#20
17.7
183
186
181
184
17.6
167
17.6
17.5
154
16.2
15.0
154
154
151
181
171
#21
alto_textblock
#21
182
#22
alto_textblock
#22
koní.
#23
alto_textblock
#23
úvahy: prof. dra. J. N. Woldřicha, Geologická
povaha údolí řeky Vltavy; ing. B. Müllera, Kanalisace
střední Vllavy po stránce lechnické a technicko-
hospodářské, a koncčně studii Nástin Vltavy ve trati
mezi Č. Budějovicemi a Prahou. Kniha obsahuje řadu
map a nárysů. Otázka splavnění Vltavy odsunuta
známou politikou vládní do daleké dálky a sluší jen
vítati, že Jednota povitavská vzpružuje svým spiskem
opět úsilí vynutiti na vládě plnění zákona, který př-
kazuje současné zahájení všech vodních staveb zá-
konem o vodních stavbách projektovaných. Kromě
toho jest ale spísek tento i cenným obohacením pří-
slušné literatůry. Doporučujeme ho všestranné po-
zernosti!
Americká sklizeň obilní. Americká úřadní zpráva
sklizňová pro říjen jest zajímava ve dvou směrech
sice tím, že jednak jí zjištěn konečný průměrný
výsledek sklizňový jarní pšenice na 1 akru, jednak
že udává průměrné vyhlídky sklizňové co do kuku-
Hice. Dle zprávy uvedené sklizeno jarní pšenice n
akru 12.7 b. Osevní plocha pšenice této odhadována
dosud 17,140.000 akrů. Dle toho bylo by ve Spoje-
ných státech sklízeno jarní pšenice 217 mill. b. Ve
svém posledním odhadu sklizňového výnosu zimní
pšenice udává novoyorský statistik Brown její sklizeň
333 mill. b., dle toho bylo by letos ve Spojených
státech sklizeno úhrnně 550 mill. b. pšenice, zatím
co minulý měsíc udávan odhad 539 mill. b. Jeví se
dle uvedené zprávy tedy zlepšení stavu jarní pšenic
oproti předešlému měsíci o 10 mill. b. S odhaden
celkové pěeniční sklizně 550 mill. souhlasí i právě
sdělená zpráva chicagského statistika Snowa. Loni
sklizeno úhrnně dle konečných dat 637.8 mil. b., takže
možno se naditi úhrnného poklesu sklizňového asi
o 88 mill. b. Průměrný stav kukuřice udává se 83.9
proti 84.6% dne 1. záři o 80.8% před rokem. Dle
toho činila by úhrnná sklizeň letošní asi 2464 mill. b
proti 2491 mill. b. dle odhadu minulého měsíce; není
tedy sklizňové zhoršení za září tak značné, jak se
za to mělo. Průměrný sklizňový výnos 1 akru ovšem
obdělaného udává se 32.1 b., což by při pěstební ploše
(dle dosavadních údajů) 27,646.000 akrů značilo vý
nos 887 mill. b. proti lonskému konečnému výnosu
784 mill. b. a 987 mill. b. r. 1902. Průměr sklizňový
1 akru co do ječmene udává nejnovější odhad 27.2 b.
čili při pěstební ploše 5,146.000 akrů výnos 140 mill.
b. proti 131.8 mill. b. loni. Na 1 akru sklizeno bude
dle uvedené zprávy žita 15.2 b., při pěstební ploše
1,792.000 akrů, tedy úhrnem 27 mill. b. proli 29.3
mill. b. dle lonského konečného odhadu.
Zvýšení diskontu německé banky říšské překva-
pilo všeobecně. Úsudky o kroku tomto se tříšti, vše-
obecně ale zdůrazňuje se fakt, že vysoké úvěrní po-
třeby státní donutily banku k tomuto opatření, ke
kterému sáhnuto naposledy 18. července 1900. Tehdy
setrvala banka na 5% diskontní sazbě do 26. únor
1901, tedy poměrně dosti dlouho. Dodatečně ozna-
muje se nyní ještě motivace kroku toholo presiden-
tem banky drem. Kochem. President poukazoval
k tomu, že dle týdenního výkazu ze 7. t. m. se sta
banky říšské po značném napjetí její působnosti do-
statečně nezlepšil. Přes příznivý stav kursů směneč-
ných a přes dosti značný příliv zlata z ciziny jest
poklad kovový (789 mill. mk.) menší než v posledních
třech létech. Bankovek obíhá tolik, jako doposud nikdy
v tomto období a z nich jest neuhražených za 649
mill. t. j. o 100 mill. více než r. 1903, 1902 a 1900
o 150 mill. mk. více než r. 1901 a o 72 mill. mk.
více než dokonce 1. 1899. Úhrada bankovek a cizích
peněz nebyla již od roku 1899 tak nízká. Dosud jes
v oběhu za 179 mill. mk. zdaněných bankovek, o 100
mill. mk. více než v posledních dvou létech. V brzké
době nelze se nadíti podstatného zlepšení, protože
jsou i požadavky bursy značny přes značné množstv
cizích peněz a kromě toho nutno čekati různé nov
emisse. Také stat potřebuje i nadále peněz. Jest tedy
příkazem opatrnosti zvýšiti diskont a sice o celé pro-
cento, aby byla podslatně obmezena poplávka po pe-
nězích a aby byla banka k ročnímu závěru lépe vy-
zbrojena.
Erusselská meziuárodní cukerni komise zahájila
dne 10. t. m. opělně svojt piáci. Za presidenta zvolen
opřtně Capelle. Na prvé schůzi jednáno o jeánolněm
způsobu uveřejňování cukerní statistiky
Hlavním jednacím předhmětem nynějšího zasedání
budou ustanovení o cukerním zboží.
Doprava labská. Píše se nám: Přes všechna oče-
kávání a přes dosti silné deště v povodí Lahe ne-
zlepšily se poměry dopravy labské v posledních dnech.
Stav vody se dosud podstatně nezvýšil. Následkem
toho nebyla doprava plně zahájena a pokusy ne-
uspokojily. Cukerní rafinérie nakládají jen malá
množství starých sjednávek, protože jest odbyl v ci-
zině zatím malý. Voda zvolna stoupá.
Různé zprávy. „Petrolea“, jak známo orga-
nisace těžitelů surového pelroleje, vypisuje na 26
t m. mimořádnou valnou hromadu, na které má býti
usneseno zvýšení akciového kapitálu z 1 na 2 mill.
korun emissí nových 2000 akcií po 500 K. Kapitálu
tohoto má býti užito k stavbě nových reservoirů. —
Sjednán definitivně dolnolabský cementář-
ský syndikát. Jednání hanoverských a dolnorakou-
ských cementáren nemělo dosud výsledku, rozpory
jsou však tak malé, že se možno nadíti dohody. —
Německý ocelářský svaz prodal do Anglie
100.000 q surové oceli a polotovarů, které mají býti
dodány do konce 1905 za levné vývozní ceny.
Z kruhů průmyslových. Kníže Adolí Schwarzen-
berg zadal stavbu vodovodu pro pivovara
velkostatek Petrův dvůr chvalně známé české firmě
První moravská továrna na vodovody a čerpadla Ant.
Kunz v Hranicích na Moravě. — Obecní zastupitel-
stvo ve Veselém 2ďáře řídíc se příkladem jiných
pokročilých obcí usneslo se zříditi obecní vodovod,
jehož provedení svěřilo známé české firmě První mo-
ravská továrna na vodovody a pumpy Ant. Kunz
v Hranicích na Moravě. — Dle právě došlých zpráv
z Bukurešti, vyslovil se král Karel rumunský při ná-
vštěvě tamější hospodářské výstavy k zástupci Theo-
dora Umratha, továrny hospodářských strojů ve
Vysočanech u Prahy, o vyslavených výrobcích této
firmy velice uznale
Licentování soukromých hřebců pro rok 1905.
Dle vyhlášky místodržiteiství stanoví se pro přihlá-
šení oněch soukromých hřebců, kterých majitelé
v roce 1905 ku připuštění cizích klisen upotřebit
hodlají, lhůta do 1. prosince 1904. Přihlášky konají
se u toho politického úřadu, v jehož obvodu nalezá
se bydliště majitele hřebce.
Trhy. Trh na hovězí dobytek v Habrech bude
19. t. m. — Dobytčí trh v Golčově Jeníkově
bude 26. t. m. — Trh na hovězí dobytek a koně
v Netolicích bude 31. t. m. Na poslední trh při-
hnáno úhrnem 2715 kusů dobytka hovězího a 388
#24
alto_textblock
#24
Trhy poněžní.
x. Z Vídně, 12. října. (Telefgram. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Zvýšení diskontu německou ban
kou říšskou posuzováno dnes mnohem klidněji
Jednak je přesvědčení, že protiopatření bankou ra
kousko-uherskou jest tou dobou vyloučeno. Jina
vzhledem na chování berlínské bursy, která ohlaše-
vala na celé čáře reprisu. Zde v prvním stadiu ob
chodu převahu měly prodeje. Později však smýšlení
zlepšilo se rozhodně. Akcie länderbanky a unionky
stouply. Akcie ústavu pro úvěr pozemkový a akcie
uherské hypoleční zlaciněly. Akcie stální dráhya
ústecko-teplické a obě severozápadní utrpěly ztráty.
Železářské hodnoty, tolikéž devisy podražily. N
eskontním peníze nesnadnější 31/% proc.
x. Z Vídně, 12. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa, Kreditky 669.—, po —.—, —
uherské kreditky 778 50, anglobanka 282.50, bankovní
jednota 549.—, unionka 539 —, länderbanka 451.25
státní dr. 648.25, —.—, jižní dráha 86.50, polab. dr
422.—, severozápadní dráha 415 50. turecké tabákové
350 —, rýmavsko muráňské 522.50, alpinky 475.—
květnová renta 99.85, uherská korunová 97 90
turecké losy 132.50, marky za hotové 117.58, ultime
117.53. Smýšlení pevně.
x. Z Vídně, 12. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.55
198.80, Amsterodam na delší lhůty —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—
Brussel na delší lh. —
Německo šek
kr. lh. za 100 mk. 117.471/2, 117 671/2, Německo na
delší lhůty 117.50, 117.80. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239 45, 239.65, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
——, Italie šek' a kraiké lhůty za 100 lir 95.121
#25
alto_textblock
#25
Zástavní listy české byp. banky 590
49%
31/2
„ ,
Základní úpisy české zem. banky 49%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
„ » » » » (v K) 4 %
Mel. úpisy » . » (ve zl.) 400
» . . (v K) 4
Žel. „ „ „ .
4%
Dlužní úpisy České prům. banky 419
Zástavní listy mor. hyp. banky 50
» 4
Kom. dl, úp. mor. zeměd. banky 40
Želez. úplsy .
4%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4
40
„ » hal. zem. banky
41/2
40
490%
Kom. dl. úpisy „
„ „ ,
4
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41.
40
„ „ Rak. uberské banky 4 0.
„ „ Dolnorak. hyp. ústavu 490.
„ 31/2
»
Kom. dl. úp. , » » 49%
» 316
„ , ,
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 %
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.29
Dubnová , ,
(ve stř.) 4.29
4 %
Květnová » » (v pap)
4%
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta . . . . 40%
korunová renta . . 4
investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .»
Česká zajišťovací banka
,
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka
. . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolinská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
. .
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
#26
alto_textblock
#26
95.271/2, Italie delší thůly —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.25, 95.40, Paříž delší lh
—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95 05, 95.15, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.05, 95.15, na delší lhůty —.—
Z Vídně, 12. října. (Závěrečně úřa dni
kursy.)
Gnorová renta . 100 25
květnová . . 99. 85
červenc. »
99 75
říjnová . . 100 25
rakouská » zlatá 119 60
» kor. 100 —
uherská » zlatá
119 20
„ ko
97 90
rak. invest. renta
91.25
uher. »
4% zást. listy Hyp
banky král. č.
31/2% zást. 1. Hyp.
banky král č.
4% kom. dluhop.
Zem. banky kr.č.
4% žel. dl. úpisy
Zem. banky kr. ě.
státní losy 1854
» » 1860
po 500 zl. . .
po 100 zl.
státní losy 1864
losy úvěrního úst.
vídeň. l. komun-
163.—
tisské losy . ..
turecké losy ..
132 —
rak.-uh. banka.
1635.—
rak. úvěrní ústav
667.—
b. anglo-rakouská
282.—
vídeňská unionka
538.—
b. pro země rak.
450.75
uh. úvěrní banka
777.—
bank. jednota ..
548.—
r. úst. pro úv. poz
966.—
Česká průmyslová
412. —
banka. . ..
roln. úvěr. banka 374.b0
česká b. Union . 247.50
Živnost. banka . —.—
Eskontní sazby 33/4—334 procenta.
Po slabém kolísání konec na zahraniční zprávy
upevněn. Dodatečná bursa : kreditky 687.75, alpinky
476.50.
#27
alto_textblock
#27
89 05
#28
alto_textblock
#28
100.—
#29
alto_textblock
#29
93.80
#30
alto_textblock
#30
99.60
#31
alto_textblock
#31
99.60
#32
alto_textblock
#32
—.—
#33
alto_textblock
#33
154.9
#34
alto_textblock
#34
185.50
265 —
479 —
#35
alto_textblock
#35
530. —
#36
alto_textblock
#36
Pražská bursa.
V Praze, 12. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při klidném smýšlení jednány na dnešní burse žel
úpisy české zemské banky za K 99.85 a 4% zástavní
listy české byp. banky za K 100.30. Za akcie České
spol. pro průmysl cukerní nabízeno bez kuponu
K 180.—.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.—, české banky »Union« K 248.25, strojírny
Daňkovy K 363.—, Rak.-uher. banky K 1638.—
peníze.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Ofiiciální záznamy znějí
#37
alto_textblock
#37
Z Petrohradu, 12. října. (Zpráva Živnost. banky.
Diskoutní 389. Ruská banka pro vnější obchod 311
Mezinárodní banka 388. Volžsko kamská banka 880
Baku 475. Mantašev 242. Caspienne 5450.—. Sormov
181.50. Putilovské železo 116.75. Hartma nnské lokomo-
tivy 170.—. Petrohradské metallurgircké 143. Baltické
vagonky 840. Bujanské uhlí 147.
Berlinská bursa, 12. října. (Zví. telet. zpráva
»Nár. Listů«.) Z počátku bylo smýšlení na zdejá
burse většinou zotavené, bochumské o 1 proc., Kon-
solidace o 2 proc., pak harpenské, Paquet, bukovecké
turecké losy, Německá banka a kommanditní, tyto
na zprávu, že s Venezuelou byla v podstatě docílena
dohoda lepší. V dalším průběhu byla bursa opět vět-
šinou slabá, zvláště hodnoly báňské, k čemuž při-
spěly nižší záznamy petrohradské a zpráva ze slez-
ského trhu uhelného, dle níž se pracuje v týdnu
průměrně pouze pět dnů. Bukovecké z počátku jest
stoupaly, ale pak byly rovněž slabší. Kanadské větší
příjem asi o 75.000 dollarů a na záznamy londýnské
stouply. Soukromý diskont 31/2 proe.
První cifry znamenají začáteční, druhé konečn
kursy: Rakonské kreditky 209..50. 210.13, Diskonto
191.80, 191.50, Německá banka 228.50, 228.75, Ob-
chodní společnost 160.25, 159 75, Drážďanská banka
154 25, 153 62, Bochumské ocelárny 212.50, 212 62
Lauřina huť 248.50, 248 50, Dortmund. Union lit. C.
82.—, 82.—, Harpenská uhl. spol. 215 50,. 215.—.
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 442.—, 443 —
Severoněmecký Lloyd 104 75, 104.37, Packet 115 80
115.75, Kanada —.—, —.—, turecké losy 128.50
127.75, Španělské exlerieury —.—.
Z kasovních papírů: Concordia 303.—, Esch-
weilské 255.—, Geisweidské 151.75, Hochdahí
122.50, Katovické 204.80, Wilhelm 251.25, Phönin
160 75, Rh. Slahi 183.25, Schalker Gr. 545.—
Westfalia 182.90, Orenstein 159.75, Rh. Melail
—.—, Hasper 196 50, Donnersmark 259.50, Huld
schinský 129.—, Vulcan 279.50, Bismark 285.25
Caro —.—, Hoesch 218.—, Georg Marie 113.—
Königsb. 154.—, Noristem 288.50.
#46
alto_textblock
#46
Ivovskočernovická 580.—
spol. st. dr. rak. ub. 647 25
86 10
jižní dráha
štyrsko hr.-k59. . —.—
severní dráha . 5550.—
rak. severozáp. dr. 415.—
pardubická dráha 411.50
491.
polabská dráha
česká sev. dráha . 343. —
buštěhradská A
1062.—
B
pražsko - duchcov
502.—
duchcov.« podmok
ústecko tepl. dr.
859.—
dunaj. paroplaveb.
715.—
rakouský Lloyd
349.—
turecká tabák. rež.
504.—
rak. zbrojovka
Rudolfova hut
474.75
alpská montan. sp.
521
rým.-muráň. spol.
427 60
Poldina huť .
2400.—
praž. želez. sp..
1385. —
česká montan. sp.
363.—
Daněk . . ..
212.—
západočeská ubl.
1380.—
severočeská uhl.
666 —
mostecká uhl. sp.
vídeň. stavební sp. 161.—
678 —
Schodnica .
haličsko-karpatské 1050 —
—.—
peštská vagonka
devisa německá . 117.57
» pařížská .
95.20
» curyšská . 95 0
„ londýnská 239.50
dvacetifrank
19.00
marka papírová . 117.52
rubl
» . 253. 75
#47
alto_textblock
#47
Peníze] Zboží
#48
alto_textblock
#48
104.25
105 .25
100.—
100.50
93.80
94 8
101.25
102 25
99.60
100.10
99.60
100.10
99 60
100 10
99.60 100.10
99.60 100-10
100.75 101.75
.—
—.—
99 50 100.50
99.15 100.15
99.20 100.20
104.95
102.—
99.50
100 50
101.40
102. 40
99.—
99.50
98.75
99.75
98.75
99.75
101.50
102 50
99.—
100.
100.75
—.—
99 90
100.90
93.75
94.25
99.80
93.90
99 80
82 05
100.25
100 25
99.85
99.75
119. 60
100.—
91.25
412.—
#49
alto_textblock
#49
100.80
94.90
100.80
83.05
100.45
100 45
100.05
99 95
119.80
100.20
91.40
248.50
414
#50
alto_textblock
#50
248.25
#51
alto_textblock
#51
67725
—.—
562.—
1638
438.—
249.—
530.—
#52
alto_textblock
#52
678 25
#53
alto_textblock
#53
380.—
—.—
572.
1645
440.—
250.—
550.—
365.—
1395
188-
560.
330.—
—
439.20
2410
#54
alto_textblock
#54
374—
#55
alto_textblock
#55
363.—
#56
alto_textblock
#56
—.—
1385
180.—
540.—
325.—
—.—
427.—
2400
#57
alto_textblock
#57
224.—
#58
alto_textblock
#58
—.—
#59
alto_textblock
#59
Z Berlína, 12. říjns. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 209.25, státní dráha 137. 75, lombardy 18. 60
Smýšlení klidné.
Z Berlína, 12. října. (C.-B.) Kreditky 210.10
státní dráha 138.90, jižní dráha 17.70, diskonto 191.50,
německá banka 228.20, obchodní b. 159.90, dráž-
ďanská b. 153 50, darmštadtská banka 141.—, ná-
rodní banka 123.20, dráha Henri 108..90, Transvaal
—.—, Kanada 133.50, Gotthard —.—, Lloyd 104.40
Packet 115.70. — Za hotové: Lauřina huť 248 50,
dortmundské 82.—, bochumské 212.50, gelsenl.ir-
chenské 228.10, Hibernia —.—, harpenské 215.10,
Consolidace 443.—. Smýšlení pevnější.
Z Frankfurtu, 12. října. (Teiegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 209.—, akcie společnosti státní dráhy
138.80, lombardy 17.80, papírová renta 100.50, stří-
brná renta 100.10, zlatá renta 101.70, uherská zlatá
renta 100.—, uh. korunová renta 97.80, 4% rak.
korun. renta 100.—. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 12. října. (Dod. bursa.) Úvěrní
akcie 210.—, státní dráha 138.80, lombardy 17.80.
Z Paříže, 12. října. (Počáteční bursa.) 3proc.
renta 98.02, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 12 října. (Telegr. závěrečné kursy.)
3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98.19
B proc. renta —.—, italská renta 103.82, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1332, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.141/2, rakou-
ská zlatá renta 101.05. uherská zlatá renta 101.15,
otomanská banka 590.—, tabáková režie 385 —, tu-
recké losy 127.50. Smýšlení pevné.
#60
alto_textblock
#60
Trhy na zboží
#61
alto_textblock
#61
Pražská plodinová bursa, 12. října
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1904 79—83 kg K 10.80, 11.25, uherská 1903
— kg 11.10, 11.35, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakosť — kg 11.—, 11.10, vadné jakosti 10.—, 10.25;
nová česká —.— kg —.—. —.—, cizozemská
—.— kg —.—, ——: žito české 1903 —
až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—76 kg 8.— až
8.20; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 9.40, 9.60, první jakosti
8.80, 9.—, střední 8.55, 8.60, merkantilní 8.35, 8. 45,
ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1903 7 20, 7.25, prima 1903 7.10, 7.15, merkantilní
7.—, 705, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 —. 0 ——;
kukuřice uher. 1903 8.40, 8.50, cizozem. 7.85 7 95.
cinquant. 1903 K 9 15. 9.30, vikev česká 9.50, 9.75,
haličská 925, 9.50, uher. K 0.—, 0.—, Pohanka
0.—, 0.— proso 9.—, 0.—
Mlýnské výzobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 35.—, 36.—, č. 1 34.—, 35.—-.
č. 2 33 —. 34.—, č. 3 31.50, 32 50, č. 4 29.50, 30 50.
č. 5 27 50, 28 50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23 —, 24 —
č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—, č. Il.
22.—, 23——, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15 50. 18.50,
Pšeničné otruby jemné 13.—, 13 40 hrubé 13 —,
13.40 otruby žitné 13.— 13.40, krupice 35 —, 36.—,
prach 13 —, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
37.—, 38 50. čís. 3/0 37.—, 38 50, čís. 2 U 36. — —, 37. 50.
čís. 0 35.—, 36 50. čis. 1 33.—, 34 50. čís. 2 32.—
33 50, čís. 3 31.—, 33 50, čís. 4 30.—, 30.50. čís. 5
29.—, 29 50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A
—.— čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21 50.
Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 29 50
30 50, modrý ruský 23.—, 29.—, kmín český 23 50,
24 50, holandský 24.50, 26.—, jetel bílý 50 —, 65 —,
červený 1904 49.50, 76.—, růžák —.—, konopna
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—
Iněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus)
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 4.80, 5.—, nelisované 4 80. 5.—, cizl 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 2.10, 2 20), ke krmení 1.90,
2.—, ke stlani 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý
0.—, —.—, k vaření zelený 12.50, 13.50, ke krmení
0 —, 0.—, čočka 1904 17 50, 24 —
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Svestky české
K —.—, —.—, bosenské 110/120,80/85 11.50, 25.—,
srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.—,
—.—, hrušky —.—, —.—, křížaly —.—, —.—
Zvirect tuly. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub.
161—.— —
74 50, 75 50 sádlo amer. —.—,
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 3 75,
4.—, k jídiu cizí —.—, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—.
#62
alto_textblock
#62
ObIli.
#63
alto_textblock
#63
T. Z Vídně, 12. října. (Telef. »Nár. Listů«.)
Plodinová bursa. Na dnešní burse byla ná-
vštěva hojnější a smýšlení pro žito a pšenici přízni-
vější, jakkoli nabidky v obou byly velmi skrovné.
Jak po pšenici tak po žitě byla poptávka konsumentů.
Také u překupníků jevila se potřeba. Poplávka tato
však záhy zastavena, jelikož odmitány majiteli pše-
nice všeliké ceny pevné, ba v žitech žádány i ceny
vyšší. Žito zdražilo o 5 h. Podnětů ze zpráv zahra-
ničních nebylo; byly bez barvy. Jen v Pešti bylo
smýšlení pevné, zvláště v žitě na říjen, jebož
kursy tam podražily. V ječmení konsumní poptávka
byla nevalná. Pro vývoz žádná. Přes to však smý-
šlení a ceny zachovány pevny. V pícninách bylo
klidno. Ceny pevny. Jak kukuřice, tak oves zacho-
valy včerejší kursy. Obchod moučný docela vázl.
Mlýny však vzhledem k tomu, že suroviny stuuply,
trvají na cenách pevných tím spíše, jelikož zásoby
počínají se tratil. V otrubách byly nabídky skrov-
nější, pročež za zboží lepší placeno býli musilo
o 10 hal. více.
Znamenaly: Pšenice tisská nová 10.70, 11.15,
stará —.—, —.—, slovácká nová 10.25, 10.60, stará
0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.20, 10. 40,
rumunská 10.30, 10..50. Žito slovácké nové 7.85,
8.05, z okolí Pešti nové 7.90, 8.05, z jižní dráhy
nové 7.60, 785, dolno-rakouské 7.80. 7.95, české
0.—, 0.—. Ječmen moravský 8.80, 9 75, ze stanie
0.—, 0.—, z Moravského pole 0.—, 0.—, severo-
uherský 0.—, 0.—, ze stanic 0.—, 0.—, tisský 0.—
pro pivovary 710, 7.75, ke krmení 7.10, 7.75,
dolno-rakouský 7.80, 8.85, ze stanic —.—, —.—
slovácký 8.10, 9.30, ze stanic —.—, —.—.
Kukuřice uherská 7.65, 785, cinquantinská 8.20
8.60. Oves uherský špatnější 7 10, 7.30, prostřední
0.—, 0.—, prima 7.35, 8.—, český a moravský U.—
0.—. Řepka pohotová 11.85, 12.25, uherská —
Mouka vídeňská pšeničná č. 0 K 16 80—17.10, č. 3.
K 15.20—15.50, č. 5 K 12.80 až 13.50, č. 7 K 11.4
až 12.40, ke krmení K 6.80 až 7.30. Vídeňská žitná
č. 1 K 11.50—11.80, č. 3 K 8.20—8.79. Otruby
pšeničné K 5.45 až 5.90, žitné K 5.40 až 5.60. Kru-
pice K 16.30 až 17.10.
Z Vídně, 12. října. (Telgr) Pšenice tisská 10. 70,
11 15, pšenice banátská 10.50, 10..80, pšenice slo-
vácká 10.25, 10.60, smýálení chabě. Žito slovácké
7.85, 8.05, peštské 7.90, 8.10, smýšlení udržené.
Ječmen moravský 8.80, 9.75, smýšlení klidné.
Kukuřice uherská 7.65, 7.85, cinquant. 8.20, 8.60,
smýšlení nezměněné. Oves uher., střední 7. 20, 7 45,
prima 735, 7.65, rychlík 0.—, smýšlení udržené.
Řepka pohotová 11.75, 12 25, smýšlení bez obchodu.
Počasí: krásné.
Z Pešti, 12. října. (Tlgr.) Pšenice na říjen 10 15,
10.16, na duben 10.59, 10.60, žito na říjen 7.63, 7.64,
na duben 804, 8.05, oves na říjen 6 91. 6.92, na
duben 7.32, 7.34, kukuřice na říjen 7.35, 0.—, na
květen 7.43, 7.44. — Nabídky pšenice byly mírné,
koupěchtivost alabá, smýšlení příznivější. Obraty či-
nily 12.000 q. Ceny pšenice upevněny, ceny ostatních
druhů obili dodržely. Trh terminový byl zahájen
smýšlením pevným, při čemž se kursy v dalším
průběhu mírně zotavily. Počasí mlhavé.
Z Pešti, 12. října. (C. T.-B.) Závěrečné kursy.
Pšenice, smýšlení stálé, na říjen 10 17, 10.18, na
duben 10.58, 10.59, žito, smýšlení pevné, na říjen
7.67, 768, na duben 8.06, 8.07, oves, smýšlení
klidné, na říjen 6.90, 6.91, na duben 7.34, 7.35.
kukuřice, smýšlení klidné, na říjen 7.35, —.——, na
květen 7.41, 7.42, řepka, smýšlení klidné, na srpen
1905 11.40, 11.50. Počasí: zamračeno.
Z Berlína, 12. října. (Telegr.) Pšenice klidná, na
říjen 177.50, na prosinec 180.——, na květen 185.25
žito klidné, na říjen 139 50, na prosinec 142.—-, na
květen 146.25, oves klidný, na říjen 136.25, na pro-
sinec 137.50, na květen 139.50, kukuřice klidná, na
říjen 120 —, na prosinec 119.—, na květen —.—
Počasí zamračené a deštěm hrozící.
Z Hamburku, 12. října. (Telgr.) Pšenice lenívá.
holštýnská 170.—, 175.—, žilo lenívé, meklenbursk