V Brně, 18. července.

LIDOVÉ NOVINY

Strana 11.

Skolský obzor. Ústřední spolek učitelský jindy a nyní.

Před učitelskými dny v Boskovicích. Trojí období prodělal ve svém vývoi Ústřední spolek jednot učitelských na Mo- ravě. Dva roky po vydání říšského zákona školního založil hlouček vlasteneckých profesorů olomouckého gymnasia »Spo- lek moravských učitelů«, který měl soustřeďovati i učitelské jednoty ven- kovské a býki zároveň protiváhou tehdej šího utrakvistického spolku Allgemeinen mährischer Landeslehrervereinu, k němuž bohužel české učitelstvo moravské, od chované v letech sedmdesátých pod vli- vem pověstného Crhova Moravana, mělo více důvěry než ku spolku, v jehož vedení vystřídala se jména profesorů Kosiny, Ha- velky, Bartoše, Praska a Lošťáka. Vedení toto cítilo, že hlavní příčinou, proč české učitelstvo moravské nemůže se sblížiti se Spolkem moravských učitelů, je nedůvěra ku »profesorským« vůdcům učitelsta ná- rodního, s niniž neměli společných zájmů stavovských, proto předali r. 1880 redakci spolkového orgánu »Komenský« tehdejší- mu nadučiteli v Kojetíně Fr. Slamění- kovi, který pak po dvou letech ujal se po prof. Praskovi i vedení spolku a přeměnil jej v únoru r. 1882 na Ústřední spolek. Slaměníkovi po několikaleté houžev- naté práci organisační, konané tiskem i ži- vým slovem, podařilo se sorganisovati veškero české učitelstvo na Moravě, po- kud bylo zastoupeno v tehdejších 40 jed- notách okresních. Prvním význačným či- nem nové organisace byl velkolepý sjezd učitelstva českoslovanského všech kate- gorii, konaný 6., 7. a S. srpna r. 1883 ve velké dvoraně Besedního domu v Brně za účastenství více než 1250 učitelů, profe- sorů a kněží. Sjezdu účastnil se i tehdejší moravský mís bodržitel hr. Schönborn a brněnský biskup dr. Bauer. Slaměníkovi šlo o to, aby takovýmito sjezdy probudil v českém učitelstvu vlastenecké cítění. tlumené školními úřady, zejména okresní- mi inspektory, z nichž mnozí ani správně česky neuněli. A to se mu plně podařilo. Němci moravští byli brněnským sjezdem tak dolekáni, že ihned za měsíc svolali trucsjezd nově zřízeného Lehrerbundu a proti resoluci českého sjezdu, že české dí- tě patří jen do české školy, přijali resoluci, že i české dítě má se přijímati do němec- ké školy, aby prý bylo účastno dobro- diní německé kultury... Jak vidět, ani po 30 letech velikášství moravským Němcům z hlavy se nevykouřilo. Slaměník doufal stále, že jeho obro- zovací práci bude se lépe dařiti, půjde-li český učitel ruku v ruce s českým kně- zem a proto zve na sjezd brněnský bisku- pa dra. Bauera, který pak byl také slav- nostním řečníkem na velikém velehrad- ském sjezdě učirelském r. 1885. »Cvrilo- metodějský kněz s cyrilometodějským u- čitelem!« Tak jásali a podávali si kněží ruce s učiteli, zatím co katolická hierar- chie v téže době již tajně chystala nej- prudší útok na interkonfesijní školu od dob

konkordátních — návrh Liechtensteinův. Oči učřelstvu se otevřely teprve, když nedlouho po sjezdě velehradském biskup dr. Bauer na moravském sněmu prohlásil, že říšský zákon školní z r. 1869 zásad ka- tolických netoliko v jednotlivých částech nemile se dotýká, nýbrž je i častokráte úplně zapírá a řeč skončil apelem: »Učiň- te, velectění pánové, v zákonodárství škol- ním místo školám konfessionál- ním!« Tu poprvé učitelstvo moravské po- znalo, že oheň s vodou sloučiti se nedá, že není možno býzi současně člověkem českým a římským, a že cyrilometodějství moravského knězstva jest jen škraboška, kterou si nasadili na mámení důvůřivých lidí, zejména moravské české inteligence. Na nátlak těchže lidí, kteří zvali a volali v Brně a na Velehradě učitelstvo ku spolupráci, zakázala byrokracie v r. 1892 moravskému učitelstvu oslavovati jubileum Komenského, nebylo ani dovole- no učitelstvu odhaliti v rodném jeho mě- stě Uh. Brodě pomník o prázdninách, kdy očekávala se obrovská účast, ně brž státi se tak mohlo až za chladného, milhavého podzimu. Takové bylo české a slovanské cítění moravských cyrillo-methodějníků. Hnutí let devadesátých v Čechách, to vření mladých hlav v literatuře a poli- tice, probuzené cítění sociální, nezůstalo bez odezvy ani v organisaci moravského učitelstva. Mladší učitelé počali pociťovati. že organisace učitelská není útvarem do- konale konstitučním, těžce nesli jakousi strnulost v ústředí, roztrpčeni byli částeč- nými neúspěchy v domáhání se učitel- ských požadavků hmotných a právních a výslednicí všeho byla nekrvavá revoluce proti Slaměníkovi, která skončila v r. 1902 jeho odstoupením. Duchovním vůdcem re- voluční strany byl řed. Úlehla, který v brožurce »Snahy a cíle pokrokového hnutí moravského učitelstva« vylíčil nové ety učitelské organisaci. V jeho šlépějích jde dnešní Ústřední spolek jednot učitel- ských na Moravě, jak o tom bylo šíře po- věděno na tomto místě u příležitosti jeho letošího jubilea. Ústřední spolek skládá se z 58 jednot. které čitají letos 6061 členů. Spolek řídí správní zastupitelstvo, výbor a předsed- nictvo. Do správního zastupitelstva, které se schází jednou v roce, vysílá každá jed- nota jedneho delegáta. Protože některé jednoty mají jen 40 členů, jiné jako na př. Brne-venkov přes 300 členu, zavedeno letos ve správním zastupitelstvu plurální právo hlasovací. Nejvýše patnáct členů může býti do správního zastupitelstva ko- optováno. Správní zastupitelstvo rozděli se v pracovní odbory, jichž je nyní l0 Předsedové odborů jsou zároveň členy výboru. Punkcionáři volí se z plena správ. zastupitelstva na dobu 3 let. Starosta pro příští období není pro tuto funkci volitelný. S Ústředním spolkem spojena je samostat- ná zemská Jednota mor. učitelek, jejíž členky výboru jsou i členy správ. zastu- pitelstva. Po tříletém správním období koná se valný sjezd všech příslušníků Ústředního spolku. Takové sjezdy konány byly vr. 1906 v Olomouci, v r. 1909 v Uh. Hradišti a letos konati se bude 21. července o půl 10. hod. dop. v Sokolovně v Boskovicích.

Na sjezdech skládá ústředí veřejné účtyo své činnosti, jsou přístupny i nečlenům a bývají manifestací všech přátel svobodné a volné laické školy. Nadějeme se, že tento sjezd bude takovou manifestací ne- jen pokrokového Boskovicka, ale celé če- ské svobodomyslné Moravy a že zejména referát nejlepšího našeho školského pra- covníka, prof. Drtiny, »O kulturním poslání národa českého« přivábí do Boskovic přátele učitelstva z blízkosti i dáli. Před sjezdem konati se bude ve dnech 19. a 20. července v Boskovicích schůze správního zastupitelstva, dále členské schuze Jednoty učitelek, Jednoty pro roz- voj mateř. školství, odboru pro měšťanské školy, odborů pro živnostenské školy po- kračovací a pro pokračovací školy hospo- dářské a schůze abiturientů a abiturien- tek moravských ústavů učitelských. O všech těchto schůzích budeme přinášeti v tomto listě zprávy, pokud budou míti vý- znamu pro širší veřejnost.

O jednoduché frekvenci na školách podal učitelský sbor měsťanských chlapeckých a dívčích škol ve Vyškově následující do- brozdání: 1. Rodiče přespolních žáků, jichž je na naší škole přes 50 proc., libovali si, že byly jejich ditky již o 2. nejpozději o 212 hod. doma a ne- musili míti v zimě strach, že by je stihla za vánice, tmy neb za krutého mrazu nějaká ne- hoda. Dítky odcházely za poledne domů a za poledne není nikdy tak krutá zima jako na večer. 2. Drahou odjíždějí žáci již o 21/2 hod. odp. kdežto při celodenním vyučování teprve o 81 hod. večer. Dozor na nádraží odpadá. Vyučování na jednu zápřež prospělo ve- lice rolnickému lidu, zejména v dobách polních prací, při kopání bramborí, při dobývánía přetrhování řepy, sbírání řepních škůdců a j. Žáci chudých rodičů pomáhali vydělávati rodi- čům a tito koupili za to mnohému z nich nové šaty a boty. Chudí žáci kupovali si také z těch peněz nutné potřeby k vyučování, což dříve nebývalo. Mistní skolní rada tím ušetřila při nejmenším 200 K. 4. Vyučování na jednu zápřež má značný vliv na mravní výchovu mládeže. Večerní do- ba při návratu ze školy poskytovala hilavně přespolním žákům možnost ku všelikým ulič- nickým kouskům. Letos nebylo si vůbec stěžo- váno na špatné chování přespolní mládeže. 5. Za nepříznivého počasí v době zimní jest přespolním žákům daleko bydlícím podle § 59. řádu šk. a vyuč, dovoleno, aby v polední pře- stávce zůstali ve skole, ovšem pod náležitým dozorem. Na naší škole jest tak veliký počet přespolních žáků, že nemohou býti žáci v jed- né, dvou neb třech třídách a musejí tedy pone- cháni býti ve všech učebnách. Tím se nemálo stězuje větrání v době polední. Jaký potom je vzduch ve škole při odpoledním vyučování, snadno si domysliti. Při nedílném vyučování byla okna po celé odpoledne otevřena a tím byl vzduch následujícího dne úplně čistýa lehce dýchatelný 6. Obava, že by nahromaděním 5 hodin vznikla větší únava, úlně byla jak žactvem. rodiči i učiteli vyvrácena. Přestávek užívalo žactvo zcela volně k duševnímu svému zota- vení. Jisto jest, že za 34 s přestávkou naučí se více, než za hodinu bez přestávky. Jen špatný vychovatel odměřuje výsledek práce podle času, po který ve škole mluvil. Hodiny od 12.

do 1 žactvo pranic neunavovaly a přinesly mnohem většího užitku než vyučování od 3—4 hod. odpoledne. V zimě je tato hodina pro tmu téměř ztracena a v létě od 2—3 hod. odp., kdy bývá největší vedro, nemohou žácí pro těle snou zmalátnělost býti duševně činni. Získáním svět- lé hodiny od 12—1 hod. přispělo nemálo vy- učování kreslení a krasopisu. 7. Jednoduchá frekvence má také značný vliv na zrak žactva. Dopoledne je ve škole světla dosti a odpoledne v přírodě zelení zrak se jenom sesiluje, kdežto při odpoledním vy- učování zimním nedostatkem slunečního světla aneb špatným osvětlováním se zraku nepro- spěje. Také večerní zeleň již nemá nikdy tak úspěšného účinku na zrak. 8. Zámožnější rodiče si jednoduchou frek- venci velmi libovali, že jejich ditky mohou ko- nati písemné práce za dne a nikoli za špatného osvětlování večer, že mohou jejich dítky po- býti více v přírodě, která zušlechťuje duši dět- skou a rozšiřuje jeho duševní obzor, že hrouv přírodě se mysl jejich osvěží a tělo posílí, čímž zdraví znamenitě získá, že pobyt v přírodě vnese do duše dětské veselejší náladu, což vy- učování nemálo prospívá. 9. Jednoduchá frekvence přispěla nemálok utužení zdraví dítěti. Při jednoduché frekvenci bylo pozorovati, že žáci jsou mnohem zdra- vější a silnější, než to bylo při celodenním vy- učování. Odpolední únava je založena ve pří- čině fysiologické. Každý sval, který pracuje. potřebuje většího přílivu krve. Nejvíce krve potřebuje pracující mozek a žaludek. Při od- poledním vyučování pracují oba. Z tohoto zá- pasu mozku se žaludkem vyplývají ony fy sické úkazy: špatné trávení, nedostatek chuti k jíd- lu, blednička hlavně u děvčat), nervosita. Od- polední vyučování už z toho důvodu by mělo býti všude zrušeno a tím spíše, kde jest pře- stávka mezi dopoledním a odpoledním vyučo- váním jednohodinná, jak to bylo dříve na naší škole při vyučování celodenním. Žáci z Brňan. z Křečkovic, z Nousky a většina z Vyškova se vůbec v poledne ani nenajedli. Jídlo v pravém slova smyslu za rozčilení shltali a spěchali do školy, aby nepřišli pozdě. Chléb často dokuso- vali cestou. 10. Jednoduchá frekvence má také značný vliv na čistěni, vytápění a osvětlování po stránce oekonomické a hygienické. 11. I zdraví učitelů získalo jednoduchou frekvencí. Klid a odpočinek po obědě osvěžily značně mysl jejich. Odpolední čas mohli pak věnovati opravám úloh a přípravě na vyučo- vání, kdežto večerní dobu mohli úplně věno- vati buď své rodině, buď četbě aneb jinak volně uplatniti. 12. Při jednoduché frekvenci byla u žactva pozorována menší pilnost. Hlavně opakování látky náboženské, dějepisné, zeměpisné, příro- dopisné bylo u žactva zanedbáváno. Žáci po obědě vypracovali si své práce písemné, pak pomáhali buď při polní práci aneb věnovali ostatní čas vycházkám neb hrám v přírodě. Někteří chudí žáci, kteří celé odpoledne byli nuceni pomáhati svým rodičům vydělávati, ko- nali písemné práce obyčejně ve škole půl ho- diny před vyučováním. Na opakování látky nezbylo jim času volného. A z té příčiny byli učitelé nucení k udržení rovnováhy ve jmeno- vaných předmětech intensivněji pracovati. Ač tato menší pilnost zdá se býti nevýhodou jed- noduché frekvence, přece pedagogicky vzato, je to spíše výhoda než nevýhoda. Učitel má na obecné a měšťanské škole předepsanou látku tak procvičiti, aby žáci mohli čas mimoškolní volně a bezstarostně užívati. Používá-li učitel při vyučování formy co nejzábavnější, docílí výsledků jistě skvělých. anižby žáci musili je- ště doma probranou látku opakovati a procvi- čiti. Vyučování školní má se podrobiti zásadám zdravotním, neboť společnost bez zdravého těla pozbývá i zdravé duše. Dopoledne má se tužiti duch, odpoledne tělo. Dítky nesmí býti

FEGILLETON.

Vysokoškolský student jinde a u nás. II.

Studentský život spolkový a spole- čenský má býti a jest jen jakousi připra- vou pro zisk příští, pro život vážnéhoa dokonalého občana-pracovníka, kladnou jednotkou v lidské společnosti. Stopy života studentského nese v sobě každý, kdo na vysoké škole byl: ať už vyrostlz něho věčný student, snaživý, poctivýa uznalý, nebo prázdný papírový byrokrat, jemuž obstarání a vyhotovení několika akt je celým jeho světem — vždycky pří- činy hledati dlužno v životě studentském. Z utlačovaného, bídou i lidmi bitého, jako stín se ploužícího, doprošujícího se, ne- samostatného studenta se zničenou již v mladých letech energií nemůže ani nikdo jiný vyrůst než vzor »ouřady«-byrokrata, povýšence, jenž se svým podřízeným oko- lím jedná tak, Jak se zacházelo kdysi s ním; naproti tomu ten, jemuž finanční pro- středky, třeba vlastní silou a štěstím do- byté, zaručovaly bezstarostný život a jenž pocítil potřebu harmonického souhlasu studia s účastí na životě veřejném, za- chovávaje si při tom potřebné energie pro život příští, může pak snadno vyšvihnouti se k těm, kteří jsou jádrem národa. A za- bránit, aby nebyli možní ve studentském životě takoví chudáci, šlapaní a tísnění,z nichž jistě polovice hyne tak, jako Mrští- kův Jordán už na studiích, nebo v prvních letech veřejného života — to jest asi cesta ke správnému řešení sociální otázky vy- sokoškolské u nás. Vzdělání dnes patří všem, možnosti vzdělati se dostává se ejubožejšímu zrovna tak jako milionnři

a tož i universita, universita budoucnosti jak to krásně řekl Cecile Reddie, zakla- datel »Nové školy«, když oceňoval vý- znam profesora Patricka Geddesa, zakla- datele znamenité edinburgské »University Hal!« — bude »ne dále pro určitou sektu, pro bohatého stipendistu, ale pro mužea ženy, pro vdané či svobodné, žáka i učite- le, pracovníka či myslitele, umělce či ře- meslníka, právníka, lékaře, obchodníka či kohokoliv, pro všechny v jednom spole- čenství, pro všechny do jisté míry spolu- pracovníky, pro všechny v kontaktu za společným cílem — pomáhati pokroku lid- stva.« A když nastává pomalé sice, ale neustálé zdemokratisování universit a vy- sokých škol vůbec, jež nejsou, jako ve středověku, jen pro bohaté vyvolence. snýbrž pro všechny celým svým rozsahiem, jest přirozenou povinností lidské společ- nosti, postarat se o ty chudé a nemajetné bystrých hlav a otevřených mozků, kte- ří by sami jinak vzdělání vyššího a nej- vyššího nedosáhli. Otázka zdatného do- rostu duševního jest otázkou celého ná- roda, a proto také profesor Novák chce »vzbuditi širší zájem o sociální postavení studenta u nás a přispěti k správnému ře- šení výchovy studenta vysokoškolského mimo vysokou školu«. Všude jinde jest o sociální i společen- ské postavení studentů vysokoškolských lépe postaráno než u nás. Anglie, Amerika, Švédsko i Dánsko, Německo předbíhají se v myšlenkách i činech, reforpují staré. zakládají nové ústavy, stavějí represen- tační, klubovní domy, zařizují koleje a in- ternáty vkusně a účelně — jen u nás, kde nejspíše a nejvíce mělo by se uplatniti americké heslo »Pomoz sobě sám«, tone- me dosud v theoriích a nemáme ještě ani Akademického domu v Praze, ač už roku 1873 založen byl »fond pro vystavění aka-

demického domu«. Čtyřicet roků theori- sování a plánování — uskutečnění pořád daleké. A bude-li dům postaven, přece, jak dí prof. Novák, »vzdaluje se návrh od ide- álu studentského domu«, ježto chybí »pod- mínka volného vzduchu, zceleného okolía klidu mimoměstského«. Snad bude míti Morava pro své techniky a příští univer- sitány brněnské dříve ideální útulek v ko- lejích Kaunicových než Čechy! Přáli by- chom si toho, a přejeme jednateli prof. No- vákovi i v té věci hodně radostných vý- Než k věci! Nápadným je nám vždy pěkné, přesné, uhlazené a přece i sebevě- domé vystupování studentů anglickýchi říšskoněmeckých a zdrženlivé, skromné, ale i dusledné a pevné jednání studentu severských. Jak uboze vypadá proti tomu student náš, jemuž »styk v společnostech mimohostinských, v rodině a pod. — je neznámou pevninou . . . Student je u nás nejspíš k tomu dobrý, aby dostal lacinou vstupenku (nebo zdarma) do všech plesů, aby tancechtivé dámy měly nadbytek ta- nečníků.« To je společenská výchova u nás. — A slyšte, jaká fakta prof. Novák uvádí: Cambridgeská Union, spolek stu- dentský, má »velikou knihovnu (přes 35 tisíc svazků) a velmi pohodlně zařízenou čítárnu. Vedle umýváren a ložnic je tu kuchyňské zařízení . . . Hlavní místností jest veliký sál debatní s místy pro 600 osob. V patře je galerie, na niž má obecen- stvo volný přístup k týdenním debatám studentů o otázkách vědeckých i běžných událostech denních.. . Mimo sál debatnía rozsáhlou knihovnu jest v Union písárna, kde studenti vyřizují pohodlně svou ko- respondenci, majíce po ruce adresáře, slovníky, jizdní řády a pod. V přijímacím pokoji a kuřáckém saloně je pestrá sbírka ilustrovaných týdenníku, měsíčníků, ša-

sledků.

chy a dáma. Celkový příjem v r. 1911 byl celkem 180.000 korun, celkový počet čle- nů jest asi 13.000. Union soustřeďuje v so- bě všechny studentské kluby sportovní a poskytuje studentům snadný a častý styk se staršími členy, z nichž velmi mnozí jsou universitními docenty a profesory; je to styk při debatách, styk společenský při hře, sportu! To je v Cambridgi — a po- dobně i v Oxfordě, kde stále ještě brání se proti ženám — universitním posluchač- kám; a ještě skvostnější je obrázekz »Union« v Liverpoolu, kde krásná kolei je blahodárně rozdělena pro studentyi studentky společně i z anglických klubov- ních domů studentských, které se stav- bou a zařízením svých místností řadí čestně mezi nejpřednější společenské klu- by. To je společenská výchova a péče o sociální dobro studenta anglického! Americké spolky studentské, tak ře- čená Bratrstva řeckých písmen, mající vnější ráz starých zednářských loží, zao- patřují své chudé členy aspoň bytem ve spolkovém domě a tím, že poskytují stu- dentu společenský styk s vrstvami jiný- nými. »Řecké písmeny.« vykládá prof. No- vák rozmarně, »udržují spojení s bývalý- mi studenty, kteří jsou zváni k výročním shromážděním a různým slavnostem uni- versitním a to hlavně z praktických důvo- dů finančních, aby totiž bývalí členové spolku, kteří zaujali zatím postavení vy- nikající, zbohatli a pod., při slavnostní ná- ladě výročního shromáždění sáhli po svých chekových knižkách a vyplnivše chek větší cifrou odevzdali jej pokladníku spolkovému.« Bratrstva tato pečují též o vedlejší výdělek chudých studentů, zao- patřují jim místa stálá, i obstarávají za- městnání v prázdninách, kdy studenti jsou dovednými číšníky, čističi náčiní, hlavně ve velkých výletních hotelích, šetřice na