Ma oba listy předplácí se: VBrně v administraci a měsíc. . . . K 2.— na čtvrt roku. . K 6.— V Brně s donáškou do domu dvakrát denně o 40 hal. měsíčně více. V prodejnách v Brně i na venkové mě- síčně bez donášky K 2.50 Poštou s jednou zásilkou na měsíc. . . . K 2.50 na čtvrt roku . . K 7.50 S dvojí zásilkaa o 60 hal. na mésic víca

Za 2 haleře.

MALÉVYDÁN

NOv

V drobném predejte Velký list . . . 8 hal Malý lisť . . . 2 hal. v Brněí na venkové. Jeden z obou listu zvláš nelze předplatítí. —

Předplatné a inserty splatny a žalovatelny jsou v Brné. Redakee, administrace, tískárna a oxpedicet Rudelfova ulice čís. 6. Telefon: Rodakce č 12a, administrace č. 12b. Číslo účtu u poštovni spořítelny d0.759,

Ročník XX.

v

Brně, ve středu dne 17. července 1912.

Vychází o 4. hod. odpolední.

Číslo 194

25

ZÁSTĚREK prodá se za nejnižší ceny u firmy Frant. Kroupa - Brno, Ferdinandova ulice č. 10. 882

žíně do matrací čisté, sterilisované, pro nemocnice, lázně a sanatoria

a veškeré potřeby pro čalouníky a sedláře nabízi v nevídaném jinde výběru odborný

Alois Chmelík, Brno, Kobližná ul. 23.

Matrac. grádle a damašky velejemné novinky, slamníkové a role- tové cvilichy, samočinné válečky „Flos“ obcho

Z Huvnova kázání. Bruěnský biskup hr. Huyn zavítal do Lulče, aby tam udílel svátost biřmo- vání. O hr. Huynovi je v nejširších kru- zích českého lidu známo, že poněmčuje brněnské fary, aby se zavděčil německým liberálům na radnici, a že při zjevné še- trnosti k liberálním proudům v německém táboře nutí české kněze k politi- ckým agitacím a štvanicímv českém táboře. Hr. Huyu hlásá vy- hlazovací boj českým svobodomysl- ným stranám a s tak zvanými něme- ckými pokrokáři sám udržuje nej- lepší shodu. Náš uvědomělý lid správ- ně rozpoznává, že hr. Huyn poškozuje českou věc na Moravě, a proto přes do- mluvy a hrozby farních kněží neoslavuje tohoto církevního hodnostáře na jeho visi- tačních cestách. Je to tedy přirozený ná- sledek Huynova německého smýšlení a je- ho neblahé činnosti, avšak pan biskup zu- ří, když lid se mu nekoří v prachu. V Lulči také nebyl hr. Huyn oslavo- ván tak, jak si přál, a proto Lulč upadl v tu »hroznou« nemilost, kterou pan biskup vyjadřuje rád i v kázání. Místo slova božího, místo náboženské útěchy dostane se lidu »řízného« poučení a proti svobodo- myslníkům a pokrokářům spustí se »pe- kelná« štvanice. Aby čtenáři poznali, jak vypadá Huynovo biskupské kázání, za- znamenáváme doslovně několik úryvků. »Je smutno, že v naší době, kterou mnozí tak rádi nazývají dobou pokroku, dobou vzdělanosti, lidé mají tak málo vzdělání že žijí jako nerozum- ná zvířata, jakoby neměli svo- bodné vůle. Dobrým neb špatným ka- tolíkem je člověk dle toho, jakou lásku. úctu a poslušnost prokazuje církvi svaté, kněžím a biskupovi (hr. Huyn svého času v Telči v kostele hodil po faráři koštětem), iaké noviny odebírá a čte, Kněz nemůže a Kristus nechce nikoho nutit, aby byl dobrým katolíkem. To má každý člo- věk ve své moci. Jsou venku mnozí, o Bo- že, kteří nechtějí poslouchat Boha, plnt příkázání boží, zvláště čtvrté, které je zá- kladem našeho štěstí. Je to těžkým hříchem, neposlouchá-li člověk představených, vrchnosti a kněží. Moji drazí, nezapomeňte na to! Já se nedivím, že tak často můžeme číst v novinách, jak se nějaké neštěstí, stalo. Moji drazí, já se ničemu nedivím. Čekáme od Boha požehnání a dobrou úrodu. Má se jí dostat člověku, který neposlou-

chá? Onehdy psaly socialistické noviny o vánocích: »Jsi-li ty, dítě Jezulátko — Bohem, pošli nám zemětřesení!« A při- šlo hrozné zemětřesení. Kdož neposlouchají Boha a kněží, sloužíďáblu. Těm, kteří k sobě vpou- ští špatného přítele, čtou špatné no- viny mohl bych říci: Příteli ty nemáš do- brého svědomí! Dábel skrývá se ve špatných novinách. To může každý dobře vědět, kdo čte špatné noviny. Kdo čte špatné noviny, je otro- kem ďábla. Nedivím se, když jinověrci nebo židé pronásledují církev. Ubozí lidé! Ale divím se, když biřmovaný člověk ne- žije dle příkazů církve a neposlouchá kněží. Kdo čte špatné noviny, dopouští se hřichu. Kdo čte špatné noviny, j ak často náhle zemře! Takový je- den pokrokář ráno byl zdravý a večer přinesli domů jeho mrtvolu. Svatý Isidor byl rolník, jako vy jste rolníci, ale přece nebyl, ja- ko vy jste. Chodil pilně do kostela, po- slouchal církev a nečetl špatný ch novin! Jste vy všichní takoví? Ne- vím, pochybuji! Je to milost boží, že máte svého kněze, jeto milost boží, že jsem k vám přišel. Pokoj všem lidem dobré vůle! Pokoj i všem po- krokářům této farnosti! Pokoj všem, kteří ještě dnes čtou špatné uoviny! Oni však nemají žádného pokoje, nemají žádného klidu a nebudou ho mít ani na tomto, ani na onom světě. Kdyby Kristus přišel zase na tento svět, ukřižovali by jej pokrokáři jako tenkrát. . .« Z těchto úryvků lze posoudit, jak hr. Huyn chápe úkoly vysokého církevního úřadu, který mu byl před osmi roky svě- řen jako protekčnímu dítěti, pro něž odstrčeni byli přečetní staří a zaslou- žilí kněží. Pan hrabě místo aby věřícím v kázání poskytl náboženskou útěchu, mrav- ní posilu, pouští úzdu nejodpornějšímu po- ktickému štvaní, běsní proti tisku, který působí k tomu, aby lid sám politické zále- žitosti jasně posuzoval a o svých věcech sám rozhodoval. Hr. Hyun směle i balamutí lid a nesmyslnou pověrou chce jej spoutat. Lze se potom divit zběsilostem politicky bojovných farních kněží, když biskup sám jim dává příklad kázáním nejpustšíh štvaní, upadajícího až do nepříčetnosti

Při každé příležitosti vzpomeňt sbárkou menšinového školství Národni v jednoty v Brně.

Polilický přehled.

Tiszův veřejný list k voličstvu. Hrabě Tisza vydá v příštích dnech veřejný list k voličům, v němž se vyjádř o událostech a situaci v parlumentě. Soudí se, že vývody Tiszovy shodovat se bu- dou s vývody místopředsedy sněmovního Beöthyho, důvěrníka Tiszova. Beöthy dělal v těchto dnech ve svém projevu ná- ladu k smíru a zároveň pohrozil oposici, nestane-li se do podzimku povolnější. Stej- ně asi se vysloví hrabě Tisza.

Trestní oznámení proti hr. Tiszovi a třem policejním úředníkům podalo 72 oposičních poslanců maďarských, kteří byli ze zasedací síně sněmovní odstraněni. Oznámení zní na zločin veřejného násilí a odůvodněno je tak, že Tisza a policejní úředníci jednali protiprávně a bez ohledu na poslaneckou imunitu, jelikož nevyčkali usnesení sněmovny.

Persekuce v Chorvatsku. V Záhřebě zahájen byl dnes nový proces proti bývalému poslanci dru. Serge jovi Budisavljevičovi, známé- mu z velezrádného procesu, v němž vy- nikl jako obhájce. Dr. Budisavljevič obža- lován je pro pobuřování, kterého měl se dopustit v odvolání proti rozsudku, kterým k vězení odsouzen byl jeden opo- siční redaktor. V odvolání tom prý ostř kritisoval zatahování justice do politiky.

Nové anglické loďstvo pro Středozemní moře. Časopis Daily News přinesl zprá- vu, že anglická ministerská rada unesla se 15. t. m. na dodatečném požadavku 80 mi- lionů pro námořní rozpočet v roce příštím a též následujícím. Jaký obnos požadován bude pro letošek, není posud vyjasněno. Toto zvýšení námořního rozpočtu uznáno bylo nutným vzhledem k ochraně angli- ckých zájmů ve Středozemním moři a cesty do Indie. Anglie odvolala všecky moderní válečné lodě ze Středozemního moře do moře Severního a nyní vidí se nucenou opatřit nové válečné lodě pro Středozemní moře. Mají být opatřeny prozatím 3 dreadnoughty a některé menší válečné lodě různého druhu. Tímto no- vým loďstvem má být v šachu drženo Rakousko-Uhersko.

K poměrům v Turecku. Projev velkovezírův o vnitřních po měrech Turecka a o zahraniční situací zněl dost sebevědomě, avšak víry mu nedá ni- kdo. Z Turecka docházejí ustavičně zprá- vy, z nichž je zjevno, že všecko se tam chystá k velkému převratu. Nový ministr války Mahmud Muktar diktoval růz- né podmínky a ministerská rada musela na ně přístoupit. Kde se takto obsazují nejvyšší úřady, tam jistě není vše v po- řádku. Přes všecka vyvrácení z Cařihra- du lze také soudit, že povstání v Albánii se šíří a že vojenští vzbouřenci jsou tam pány situace. Jisto je také, že požada- vek, aby celý kabinet odstou- pil, stává se takřka všeobecným. Z Caři- hradu se sděluje, že také v posádkáchv Rumelii jeví se hnutí proti vládě. Vládě dáno prý bude ultimatum, aby do 24. t. m. odstoupila. Nevyhoví-li, po- táhne prý vojsko na Cařihrad. Dohoda posádek zjednána byla od Albánie až k samému Cařihradu.

Denní zprávy.

Krajinská výstava v Boskovicích těší se velké pozornosti obecenstva z celého kraje. V městě je živo, rušno. Přicházejí také hosté, vy- nikající osobnosti. Příští neděli konat se budou v Boskovicích tři sjezdy. Sjezd učitelstva bude ve dnech 18., 19., 20. a 21. t. m. Po sjezdu uspořádána bude výprava k Macoše. Dále bude 21. t. m. uspořádán »selský den«, jenž bude do- staveníčkem pokrokového rolnictva z celého kraje. Dopoledne konat se bude průvod, jenž slibuje být malebný. A konečně bude v neděl též »dělnický den«. Dopoledne bude tábor lidu. na kterém promluví posl. Vaněk a red. Rouček, pak průvod na výstavu. Odpoledne veřejné cvičení dělnických tělocvičných spolků. Český zájezd z Olomouce a celé severn Moravy na zajímavý kopec Lázek u Šllperka na hranicích Moravy a Čech bude uvítán Čechy severomorayskými a zvláště našimi českými strážci na Šilpersku co nejradostněji a nejvře- leji. Jen aby také účast na něm byta potěšajick Reservujte si pro tento originelní český výlat celou neděli 28. t. m. Odjezd z Olomouce v hodin 14 min. ráno. Příjezd do Hoštýna za Zá- břehem v 7 hod. 344 min. Odtud odchod nebo od- jezd na povozích na půvabnou drozdovskou pl- lu, kamž by se došlo a dojelo krásným údolím po 8. hodině. Po malém odpočinku odjezd ro- mantickým údolím řeky Březné do Šilperka. V Šilperku oběd v Národním domě. O jedné ho- dině odpol. po prohlídce české školy odohod do Cokytle (ze Šilperka jedna hodina pěšky) anebo jízda žebřinovými vozy po silnici údolím řeky Březné až k Črhovu, odkudž pak pěšky do Cokytle. Crhov je jedna z nejchudších obcí severomoravských a návštěva tato by dobře na

Ze světa.

Komářl. Nejkrásnější letní pobyt, nejkrás- nější procházka může býti člověku úplně zka- žena nepatrnými komáry, jímž je člověk ve svém letním oděvu vydán na milost a nemilost. Je sice několik ochranných prostředků proti ním, jako hřebíčkový olej a kouř doutníkový. ale ponejvíce nejsme proti komárům dostatečně vyzbrojení a sice proto, že neznáme dobře »techniku« komářího bodnutí. Je ku podivu, že věda věnovala tomuto poznání své služby tak pozdě. Jak komáři bodají. ví snad každý. Jejich horní a spodní kousadla mnají formu vlák- nové dýky, jíž bodají několik milimetrů hlu- boko do pokožky. Délka těchto dyk umožňuje jim propíchnouti i nejtlustší kůži, ba dokoncei kožené rukavičky. Toto vlastní bodnutí nezpů- sobuje žádnou bolest. Bodnutí cítíme obyčejně až už je pozdě proti komáru se bránit, když už ponořil do rány svůj sosáček a vpustil do ní otravnou tekutinu. K čemu komár tuto tekutinu má, přesně doposud nevíme. Rána, komárem způsobená zhoršuje se tím, když komára za- bijem, takže nechává část svého sosáčku v ní, čímž je způsobeno malé pozdější hnisání. Pro- středek, který má paralysovat vliv bodnutí, mu- sí působit okamžitě, jinak je málo platný. Účin- né prostředky jsou obyčejné mýdlo a amoniak. Nejpohodinějším prostředkem jest však abso- lutní alkohol (čistý líh), který můžeme při sobě v lahvičce nosit; používání jeho je příjemnější, než použití čpavého amoniaku. Nejlepším pro- středkem ovšem by bylo komáry předem za- hnat. To se dá dosáhnout v bytech, aníž by

bylo třeba okna zavírat; stačí do oken napnou hustý gáz. Pro pobyt mimo dům je nejúčin- nějším prostředkem jmenovaný už olej hřebíč- kový, kterého se dá použit ve formě masti z la- nolinu vyrobené. O křeči ve vodě, jíž padá za oběť v kaž- dé koupací saisoně mnoho lidských životů, sdě- luje americký lékař dr. Roche zajímavé podrob- nosti. O křeči prý nemůže být ani zmínky, ježto smrt, jež nastává i u dobrých plavců, po náhlém klesnutí sil, nenastává křečí, nýbrž že příčina její je spíše vniknutí pěny nebo vodního prachu do jícnu. Takové vniknutí vodní tříšti nebo pě- ny do jícnu má za následek nedostatek dechu. a vede až k zalknutí. Dostane-li se voda při začátku vdechování do průdušek, když plice jsou prosty vzduchu, klesá tělo hned pod vodu,a proto činí-li někdo při koupání nezvyklé pohy- by rukama, musí mu býti okamžitě poskytnuta pomoc, jelikož za vylíčených okolností nemůže tonoucí volati o pomoc. Upozornění takové, jak učinil dr. Roche, nebude na škodn těm, kteří tráví v létě skoro denně nějakou chvíli v řece a může býti snadno stižen takovou domnělou křečí, o jejichž příčinách je nám dosud tak málo známo. Sladkoplodý jeřáb. Tento nový strom je te- prve znám asi dvě desítiletí a pochází z Morav- ských Sudet. V tamnější jedné obci, 700 m vy- soko nad mořem ležící, kde nelze už se zdarem pěstovati ovocné stromy, objeven byl mezi mnoha obyčejnými jeřáby jeden strom, nesoucí jedlé sladké plody. Z tohoto stromu brány byly rouby ku šlechtění a v krátké době byl sladký jeřáb rozšířen po celé krajině. Dnes nacházíme jej nejen v severovýchodní Moravě, ale i da- leko za hranicemi Rakouska skoro v celé Evro- pě ano i v Americe a v Africe. Od r. 1885 datuje

se rozšíření sladkého jeřábu školkařením i za pomocí státu. Sladký jeřáb jest prostřední strom s přímým štíhlým kmenem a s korunou málo hustou tvaru vejčitého. Jmenovitě v mládí trčí větve sladkého jeřábu do výše, kdežto větve jeřábu obecného jsou rozloženy více do šířky. Z počátku roste sladký jeřáb velmi rychle, poz- ději ochabne a dosáhne výšky 12—18 m. a též pravděpodobně i vysokého stáří. Jako pouhá odruda jeřábu obecného jest jeřáb sladký rov- něž skromný ve svých požadavcích na půdu i podnebí a daří se tedy i tam, kde jiné ovocné stromy se zdarem již pěstovati nelze. Poně- vadž květ mrazům vzdoruje, poskytuje strom pravidelné a hojné sklizně. Zralé bobule slad- kého jeřábu lze požívati nejen syrové, nýbrž lze je po způsobu brusinek zavářeti na chutný kompot, jakož i na jemnou huspeninu připra- viti a ukázalo se toto zužitkování dosud nej- výhodnější. Má-li však plodů k tomuto účelu býti použito, smí zůstati na stromě jen do září: výrobky pak jsou trvanlivější. Za účelem po- žívání plodů syrových třeba vyčkati zralosti úplné, která nastane v říjnu. Žvláště slladké jsou plody, když se přes zimu po úplném dozrá- ní uloží na větvičkách v místnosti se stejno- měrnou teplotou; dají se tak udržeti až do jara. Veselé drobnosti z voličských schůzí. Spi- sovatel Angenetter, který na jaře vydal sbírku humoristických řečnických obratů z poslanec- ké sněmovny, vydal v těchto dnech obdobnou sbírku z voličských schůzí. Název spisku zní: »Plechový kandidát«; Angenetter súčastnil se jako zpravodaj asi 800 voličských schůzí, a z těch si nasbíral spoustu materiálu o brkavém jazyku pánů kandidátů. Zde malá ukázka: »Mi- nulý ministr obchodu má beztoho jen sedm vla- sů na hlavě. A ty mu již při nejbližších obecníc

volbách vytrháme.« — »Tento přísedící zemské- ho výboru je vlastně hokynář a ne sedlák. Tvá- ří se však jako zuřivý agrárník, snad proto, že jeho žena má doma květinový hrnec s pažit- kou.« — »Na ubohé vývody mého protikandidá- ta, který zde včera řečnil, vůbec nevejdu, po- něvadž jeho mozek je tak měkký, jako míchaná vejce.« — »Takový doktor nebo profesor si my- slí, kdo ví co je! Jako kdyby každý z nás se jím nemohl stát, kdyby se byl jen víc u- čil.« — »Nejsmutnějším zjevem v politickém ži- votě je poslanec, který to dopracoval tak da- leko, že nebyl znova zvolen!« — »Ve- lectění pánové! Dokažte, že jste moudří a udat- ní tím, že ve volební den odevzdáte hlasy pro mne!« — »Ano, nadělali jsme hodně dluhů, ale do hlavy nám to nevstoupilo. Můžeme tedy dě- lat dluhy dál.« — »Dolnorakouští volové těší se dobré pověsti a na to můžeme být hrdí.« — Kdo mi nepopřeje klidu pozná mne zcela dle přísloví: Kdo se smoly dotkne, zama- že se.« — »Poněvadž mám tu čest ucházet se o tento mandát, cítím se povinen všelicos vám slíbit.« Průměrná váha mozku. Mozek slona váží 467 gramů, velryby 245 gr., člověka 138 gt. U koně dosahuje váhy 57 gr., u gorilly 42 gr. u o- rangutana 39 gr., u ovce 13 gr. Má tedy jedině slon a velryba mozek těžší než člověk; přirov- náme-li však váhu člověka k váze slona nebo velryby, poznáme, že i v tom poměru předčí člověk tato dvě zvířata. Neboť poměr váhy člo- věka s váhou slona a velryby, je naprosto ne- poměrný, takže se váha mozku těchto zvířut v poměru k váze těla nevyrovná váze mocku člověka.