V Brně 3. října.

LIDOVÉ

NOVINT.

Strana 5.

Dr. Rud. Ratholický ml. bydti a ordinuje denně od 2 - 4 hod. Brna, Ferdlnand. tř. ,u červeného raka.) Větší operace v sanateriu. Telafon č. 603. 7204 Osobní zdvíz.

Ta hranicemi. Sazonov do Paříže a Berlina. Tel. - Z Londýna, 1. října. Ruský ministr zahraničních záležitostí Sazonov odjede zítra ráno do Paříže. Tato návštěva jest oproti minulé soukro- mého rázu. Ministr opustí Paříž 5. října a na zpáteční cestě do Petrohradu zastaví se v Berlíně, kde sejde se se státním ta- jemníkem 5l. Kiderlen-Waechte- rem, avšak nikoli s říšským kancléřem. Také pro Berlín nemá žádného poslání. Tel. - Z Berlina, 2. října. V nejbližších dnech přijede sem ruský zahraniční ministr Sazonov a bude konferovat s německými státníky.

Bavorský vladař umírá. Tel. - Z Mnichova, 2. října. Ve stavu stařičkého prince vladaře nastalo povážlivé zhoršení. Princ je v bezvědomí a dostavují se všecky známky nejvyššího marasm u.

095000900690009000009000030000

PŘI DOPLNOVÁNÍ zásob nepřehlédněte: dřevěná pouzdra, pra- vítka, prkna, trojúhelníky, mapy na sešity, veškeré výrobky Národního Podniku. Na ve- nek obratem vyřizuje velkoobchod papírem

Rm. Bohanes, Brno, Rudelfova ulice číslo 79. 92000000000000.00020000D000000

os

Bámské lakky

-podzimní novinky- ve velkém výběru a nejnižších cenách u R. 20LENERA V BRNĚ, Velké náměstí číslo 20.

Denní zprávy.

Poplatnost Čechů a Němců v Brně. Včera jsme ukázali, že na 1000 Čechův Brně připadá 94 dětí na českých školách a na 1000 Němců 168 dětí na německých školách; že je tedy očividno, kolik děti nám Němci ukradli. Tagesbote se nám dnes revanšuje jinou statistikou. Sděfuje výsledky šetření, které podnikla obecní rada, aby zjistila poplatnest Němců a Če- chů. Dle toho prý Češi na obecní dávky přispívají jen 12—13 procenty. Němci 86 až 8S procenty. »Počet českého obyvatel- stva je větší než jedna třetina,« praví Ta- gesbote, »jejich poplatnost však cbnáší sotva šestinu poplatnosti německé. Po- platnost Němců je dvakrát tak vetká jako poplatnost Čechů. Tato čísla dokazují, že vydržování obce leží na ramenou Němeů a že se za německé peníze staví české školy, že se za ně zmírňu- je chudoba Čechů, že se za ně opatřují všeužitečné věci, jichž Češi užívají víc než Něm- ci. Tato čísta dokazují také, že Němci ne- sou valnou část daní celé země, část, kte- rá není v poměru k jejich pohitickému po- stavení v zemi.« Je ovšem rozdíl mezi řečí naší statistiky a čísly Tagesbota. My dokázali, že Němci brněnšti kradou, že se obohacují naší českou krví, Tagesbote nám dokazuje, že za to málo platímie. Ta- gesbote však ani tentokráte — bohužel — nemá pravdu. Byli bychom rádi, kdyby- chom v Brně byli méně poplatní; byl by v tom alespoň kousek spravedlnosti. Ale větší poplatuost Němců je právě tak bí- chorkou, jako četné jiné německé fráse. jimiž chtějí své umělé a násilné nadvlánlě dát zdání spravedlnosti. Ne nadarmo cituje Tagesbote nejprve Rauchiberga, vynálezce jedného z největších pseudovědeckých podvodů o větší poplatnosti Němcův Čechách. Tím zcela případně označil sta- tistiku brněnské obce za snášku libovol- ných, podle oka odhadnutých cifer. Necht jen Tagesbote uveřejní také podklad své statistiky a nejen výsledky; pak mu bod za bodem dokážeme, že jeho výpočty jsou hromadou lží a falše. Jen touu, kdo nezná Brno, kdo nezná pávod a rozdělení příjmů obce brněnské, může se namluvit, že Ném- ci nesou 88 procent výdajů obecních a Če- ši jen zbytek. Prozatím, než Tagesbote uveřejní doklady té alchymistické stati- stiky poplatnosti, chceme ukázat na něko- lika povšechných cifrách jeho klam. Příjem

obecních dávek obnášel za r. 1911 51; mil. kor. Z toho víc než polovice jsou danč konsumní a činžovní halíře. Snad nebude Tagesbote tvrdit, že Češi v Brně nejedí a nepijí, anebo že jedí a pijí jen z polovice tak jako Němnci. A na činžovním halíři jsou snad poměrně víc súčastnění než Němci. V daních společ- ností s veřejným účtováním mají převahu podniky státní (železnice) a zemské, na něž přispivá české obyvatelstvo moravské také víc než Němci. To jsou nejdůležitější položky příjmů obecních, přirážky k vý- dělkovým daním jsou nepatrným zlomkem, ale i na nich je ovšem účast česká větší, než ji odhaduje Tagesbote. A tak se roz- plyne celá statistika obce v pouhou smy- šlenku, ciferné nedoloženou; ukážeme to příště ještě podrobnějí. Vyšší německá poplatnost je báchorka, která se musí je- nou důkladně odpravit. Brno se k tomu výborně hodí a jsme radnici za podnět vděčni. Počet dětí na českých školách. Uve- řejnili jsme včera statistiku posledních zápisů. Na českých obecných školách komunálních je, jak známo, malý úbytek (12) oproti loňskému roku. Úbytek ten je způsoben hlavně novou katolickou ochra- novnou, na níž je 33 dětí z Brna. Vlastně je tedy počet českých děti na obecných školách o 21 větší. Vedle toho je na mě- šťanské divčí škole Vesny 145 žačekz Brna. Pro úplnou statistiku by ovšem bylo nutno také porovnati počet žáků pod 14 let na brněnských středních školách, do Brna příslušných. Jisto však je, že zápisy končí pro nás letos aktivem. Biskup Huyn ve Znojmě. Píše se nám: Minulý týden v pátek a sobotu měl německý biskup Huyn ve Znojmě biřmování. Město Znojmo, ač přijel dobrý Němec do jeho zdí, se pro německé hrabátko nikterak nenadchlo a přijalo německého kavalíra až na oficielní při- vítání starosty města úplně chladně beze všeho zájmu. Zatím co naše české vesnice a města staví německému biskupovi slavobrány, pra- pory zdobí domy a připravuje banderia — ně- mecké město Znojmo přijalo německého hod- nostáře církevního úplně chladně, beze vsí slávy a ceremonií. Nad tím by se naše česká města a vesnice měla konečně pozastaviti a učinit přítrž znehodnocování české národnosti vítáním a oslavováním německého hrabátka. Ani jinak neučinilo německé hrabátko ve Znoj- mě zvláštního dojmu. Lid poznal v něm nadutce a despotu. Kněžského v sobě člověk tento ne- má ani za mák, naopak jeví se jak biřmovan- cům, tak kmotrům drábem v kněžském rouše a kněžím pak je hotovým tyranem. Zajímavé při návštěvě Huynově bylo také to, že učitelé české obecné školy ve Znojmě byli okresní školní radou komandování Němce biskupa uvl- tati, ač je české škole této nejúhlavnějším ne- přítelem a zavřel také až dosud českým dítkám této škole přistup do farního chrámu u Sv. Mi- kuláše, aby českým otčenášem nepodráždilya nepotupily německost Znojma. České děti chtí-li se česky modlit, musí za peníze vyhle- dávati kostel kapucínů. Germanisace v městské nemocnici znolem- ské. Znojemská nemocnice tak jako všecky zno- jemské ústavy a úřady ať městské, zemské či státní, je doménou německých nacionálů zno- jemských, kteři více než péče o nemocné hledí si germanisace v ústavě. K ošetřování do této nemocnice přijde z celého širokého kraje če- ského na Znojemsku 50—60 proc. českých pa- cientů, kteří se nemohou s lékaři, neumí-li tro- chu německy, domluvit. Správce nemocnice I. primář dr. Kettner jen stěží se česky domluví. II. primář dr. Stumme vůbec česky nezná a ostatní dva sekundární lékaři jsou Němci z Dol. Rakous. Aby germanisace tato byla dovršena. navrhla městská rada znojemská pro nemoc- nici nového lékaře, německého radikála dra. ze Statzerů, jenž rovněž ani slůvko česky neumí. Nejzajímavější je pak při tom to, že Statzer ustanoven pro nemocnici očním léka- řem, ač se dosud označoval jako »Operateur und Frauenarzt«. Takové křiklavé národnostní poměry jsou v nemocnici, na niž zemský výbor přispívá přes 50.000 K ročně. Zemský výbor měl by se poměrů těchto řádně všimnouti a městskou radou navrženého dra. Statzera za- mítnouti a přikázati, aby město Znojmo více přihlíželo k zájmům nemocných než k soustav- né germanisací v nemocnici. Výtvarný odbor Klubu přátel umění v Braě zahájil dne 25. záři výborovou schůzí novou činnost po prázdninách, které přirozeně pře- ruštiv na čas důležitá jednání tohoto roku pod- piknutá. Jest to ovšem v první řadě otázka stavby pavilonu. Práce na této důležité kulturní složce na Moravě a zvláště v Brně na- rázela již před prázdninami na obtíže. Týkají se predně malého dosud stavebního fondu. Úpi- sová akce na stavbu pavílonu neměla, bohu el. po prvních velice nadějných počátcích, takové- o výsledku, jakého by si bylo přáti v zájmu brzké stavby. Příčinou je patrně nedůvěra k podniku klubu, nedůvěra však úplně neopráv- něná, která v mnohém případě jest jistě pou- hou rouškou, zastírající pravý výraz tohoto zjevu: nedostatek zájmu. Klub však i za těch okolnosti byl by dnes již pavilou postavil, kdyby nestavily se mu v cestu překážky nové,z nichž nebylo východu. U zem. výboru do dneš- ka není vyřízeno povolení ke stavbě, ač pod- niknuto vše na urychlení véci. Pováží-li se, že povolení to jest rázu téměr čisté formálního, jest smutná myšlenka, že stavba tím jest posu- nuta až k jaru. Nesnáze ty kombinovány jsou dále nepřízní druhého uměleckého sdružení če- ského na Moravě. A jest myšlenka hodně blízká, že ta nepřízeň jest vítána těm činitelům v zem- ském výboře, kteří nepřejí kulturnímu rozvoji českého Brna, nebo alespoň nepřejí podníkům klubu. Tedy sirsulus vitiosus, z něhož není tak lehko vyjíti beze škodlivého kompromisu. Uvá- živ vše to. rozhodl se výtvarný odbor pokusiti

se o výstavu uměleckou, lépe řečeno: pokusiti se o získání alespoň trochu slušné místnosti na výstavu. Doufá, že tak přispěje k přesvědčení. že výstavní pavilon v Brně stát musí a to co nejdříve. Snad zmůže se tím nedůvěra, vzbudí se zájem a ulomí se ostří pře- kážkám se strany těch činitelů, jejichž povin- ností má býti podporovati podnik klubu. O zamýšlené výstavě bude ještě podána zprá- va. V dalším jednání přijal výbor řadu ná vrhů, týkajících se stavebné-technických otázek pa- vilonu, doplnění knihovny odboru a pořádání poučných vycházek členských. Všeobecné ože- leno bylo odchodu dosavadního obětavého jed- natele prof. J. Filouše, jenž přeložen byl do Vel. Meziříčí. Pravidelné týdenní schůze budou se nyní konati v pondělí. Jmenování. Presidiem c. k. mor. zemského finančního ředitelství jmenován byl prov. c. k. finanční komisař Edmund Haiser definitivním . k. finančním komisařem v IX. hodn. třídě. — C. k. mor. zem, finančním ředitelstvím jmeno- váni byli berními oficiály v X. třídě hodnostní berní asistenti: Antonín Koutník, Julius Jent- schke, Gustav Bahner, Adolf Pelišek, Eduard Konečný, František Zelinka, Hugo Hampel, Alois Sebestík, Jaroslav Vostal, Felix Schön. Theodor Kittnar, Vladimír Dostal, Karel Drdla. František Doležal, Ferdinand Geiger, Maximi- lián Dvořák, Eduard Pecník, Karel John, Jan Grimm, František Staffa, Tomáš Horák. Josei Vysloužil, Rudoli Havlík, Antonín Zavadil, Ka- rel Tischl, Alois Gargerle, Bruno Horák, Mat. Uher a Antonín Houžva. Týmž ředitelstvím jmenováni byli definitivními berními asistenty Schulmeister, Ludvík Paradeiser, Josef Křivák, Alois Oliva, Václav Kubíček, Bohuslav Čech. v XI. třídě hodnostní berní praktikanti Emil Jan Goul, Rudolf Král a Jan Oškera. Naše brněnská elektrika zavedla novinku; směr jizdy neoznačuje se plechovými tabulka- mi po stranách vozů, nýbrž lepenkovými, kte- ré jsou zavěšeny na oknech uvnitř. Jsou ovšem zase jen německé, neboť brněnská tramway má zůstat součástkou umělého německého nátěru a nikoliv praktickým dopravním prostředkem. Že praktičnost není silnou stránkou správy elektriky, je vidno z toho, jak je zařízeno vy- měňování tabulek na konečných stanicích. Mi- sto aby nápis byl na jedné straně tabulky pro jeden, na druhé pro druhý směr, aby se jedno- duchým otočením mohlo označení směru změ- nit, jsou obě strany opatřeny tímže nápisem. takže konduktér musí je přenášet a převěšovat. Protože na konečné stanici má sotva čas vy- měnit tabulky v čele a v zadu, převěšuje ta- bulky uvnitř už za jizdy; musí při tom klopýtat přes kolena pasažérů, sahat jim přes hlavya dobývat tabule zpoza dámských klobouků. Běda, jsou-li někde kolejnice špatně spojeny! Vůz drene — konduktér balancuje s tabulí — dáma zachraňuje klobouk — lidé právě chtějí vystupovat — tlačenice... Jestliže správa elektriky chtěla směr jízdy také pasažérům ve voze naznačit. pak mohla užít tabulek dvoji- tých (složených), které se přemění prostým překlopením. Také v jiných směrech je brněn- ská tramway pozadu za střední Evropou. Pře- sunování vyhýbek pomocí klíče, který se po- valuje mezi nohama pasažérů na zadní plošině, je antikvitou, dochovanou, myslíme, jen v Brně. Zbytečně se tím zdržuje doprava. Jinde má řídič tyčku po ruce, dojede k vyhýbce a sám si ji přesune. A takových maličkostí je celá řada, takže dohromady jsou značným ob- těžováním obecenstva i zbytečným ztěžováním služby personálu, který při nelidsky dlouhé pracovní době věru nemá osud závidění hodný. Ukradl a zabil koně. Do obce Vohančicu Tišnova přijela chudá cigánská rodina na voze jedním koněm taženého, který, jak u cigánů zvykem bývá, potom volně kolem vozu pobí- hal. na noc jsa pouze k němu přivázán. V ne- děli ráno cigán vstávaje pohřešil koně a ne- mohl jej přes veškeré usilí nalézti. Za to cigá- ně při prohlížení hrnců u vozu ležících nalezlo v jednom zkrvavělé koňské srdce. Zatím, jak jsme již oznámili v úterý, četnictvu v Tišnově ozaámeno starostou obce Hradčan, že pod mo- stem, vedoucím přes potok Lubě, nalezena by- la s rozpáraným břichem mrtvela koňská. Čet- nictvo dostavilo se na místo, případ zjistiloa brzo zvláštní náhodou vypátrán i pachatel. Při odklizení mrtvoly koňské nalezena byla pod ní — pracovní knížka, která patrně pachateli při této nekalé práci nepozorovaně vypadla. znělící na iméno J. Musila, zedníka z Vo- hančic. Musil byl ještě toho dne ve Vohanči- cích zatknut a soudu do Brna dodán. Při vý- siechu udal, že koně ukradl, pod most zavedl, tam zabil a vyvrhl, srdce z něho pak dal ci- gánovi do hrnce. Na otázku proč to vše udělal, proč okradl chudého cigána, odvětil že »jen tak z luxusu«. Nyní bude »z luxusu« hezky diouho sedět. Překvapený zloděl. V neděli 29. září ráno chytalo několik tišnovských rybářů na řece Švarcavě pod městskou koupelnou, kdež na břehu roste bujně rákosí, do sítě ryby. Mezi chvtáním spatřil pojednou jeden z rybářů, že rákosí v jednom místě neustále se pohybuje. Hiledale příčinu tohoto pohybování, nalezl v místech těchto pytel, v němž nacházeli se tři živí krocani a jedna slepice. Rybáři tušíce ně- jakou krádež, oznámili věc četnictvu, které na místo ono ihned se dostavilo. Četníci uschovali se v rákosí, majíce za to, že zloděj pro lup svůi v krátku se dostaví. A nemýlili se. Za nějakou chvíli spatřili kráčeti k rákosí známé- he tišnovského ptáčka Ant. Rybu, kterýž při- blíživ se k místu, kde pytel uschoval, chtěl jej odnésti. Sotva však naň sáhl. zahřmělo za ním. »Halt!« Překvapený Ryba ohlédl se a spatři! pojednou k svému úžasu dva četníky. Byl ovšem ihned zatknut a k zemskému souduv Brně dopraven. Ukradená drůbež byla majiteli. rolníku Fetterovi v Žerůvce, zpět dodána. Zraněn jalovicí. V pondělí 30. září 1912 vedli čeledíni rolníka Ed. Orátora v Kuřímě Dobrovolný a Hanák jalovici k býkovi. Sotva ji však vyvedli, počala se tak spínati a vyskakovati, že oba čeledíni nebyli v stavu ji udržeti. Dobrovolný, aby krávu snad mohl zkrotiti, omotal si provaz kolem ruky a zdržo- val ji. Pojednou však kráva sebou cloumla, po- valila oba čeledíny k zemi a Dobrovolného, který nemohl jako druh jeho provazu se pu-

stiti, byl krávou pošlapán a kus cesty vláčen. při čemž utrpél vážné zranéní na hlavě a od- řeniny těla. Zraněný obvázán byl kuřímským lékařem. Postřeleu svátečními honci byl v neděli 29. září na honě ve Velké Lhotě u Val. Mezi- říčí inženýr Morávek a utrpěl lehčí zranění na hlavě. Ohně na Valašsku. V pondělí 30. září o 11. hod. večer vypukl oheň ve spojených dvou stodolách starosty Jana Zuzaňáka na fojt- ství ve Veselé. Stodoly i kůlny vyhořely i ve- škerá píce a 19 fůr právě ten den s pole sve- ženého nevymláceného ovsa. Pojištěny byly pouze stodoly, úroda nikoliv. — V Zubřím u Rožnova vypukl požár u hostinského Mi č- kála. Shořely kůlny a šopa na povozy; sta- vení obytné bylo hasiči uhájeno. Neštěstí na honě. V pondělí dne 30. září událo se v Kelnikách politování hodné neštěstí, kterému padl za oběť lidský život. Mleček losef, 42letý rolník z Kelníků, odhodil svoji nabitou ručnici na vůz, na který pak kladl na- střílené zajíce. Nárazem na spoušť ručnice vy- šla rána a část náboje vnikla Mlečkovi do. spodní části téla. Poněvadž nebyla hned lé- kařská pomoc po ruce a rána velmi krvácela, byl úplně vysílen dopraven domů. Po prvním obvazu nařídil lékoř dopraviti ranéného do ne- mocnice v Kroměříži. Čestou, která trvala po- vozem 11 hodin, vykrvácel rolník úplně, tak že nebylo lze jej již zachrániti. Zemřel asi za ho- dinu po příjezdu do nemocnice. Zanechal vdo, vu a 5 dítek. Prohnaná podvodnice v mužských šatech. Bohatá kriminalistika ostravská obohacena byla o zajímavý případ, který co do origina- lity nalezne sobě sotva rovného. Jedná se to- tiž o vysoce rafinovaně spletenou podvodnou aféru, která zavdala již několikráte příčinu k stížnostem na mor.-ostravském policejním ko- misařství. Všecky stižnosti líčily vždy skoro stejným způsobem případ. Mladý muž s hladce oholenou tváří, kudrnatými vlasy a zlatými brejlemi, který se honosí velmi uhlazeným vy- stupováním, pronajímal v různých rodinách mor.-ostravských pokoj pro svobodného pána: Sotva se mladý šviháček, jenž se vydával za Martina Piského, jezdce z cirku z Pruska do bytu nastěhoval, navázal s kvartýrskou dů- věrný styk. Každé pak vykládal, že přijel do Mor. Ostravy z té příčiny, aby si zde vyzvedl větší dědictví u soudu. Na základě tohoto tvrzení také podařilo se mu vymámiti všude peněžní obnosy v různých výších. Ve své drzosti šel mladý muž tak daleko, že v prů- vodu svých kvartýrských došel několikráte až k okresnímu soudu. Zde nechal je však zpra- vidla v některé čekárně seděti a sám pak zmizel. Podvody tyto provádél s určitou pravi- delnosti. Podvedení učinili na něho však u po- licejního komisařství v Mor. Ostravě trestní oznámení. Na základě těchto obrátilo se poli- cejní komisařství na policejní předsednictví v Berlině o informace o jmenovaném pruském státním příslušníku. Z Berlina dosla však zprá- va, že Martin Piske jest totožný s bývalou cirkusovou jezdkyní Martou Evženií Piskcovou, prohnanou podvodnicí, která byla během po- sledních roků v Německu neméně než 12krát trestána. Bvženie Pisková, která nosila také v Německu nužské šaty, jest známna nejen prus- ké policii, nýbrž i pruským soudním lékařům, kteří zjistili, že Pisková jest kuriosita-herma- frodit. Zatím neví mor.-ostravská policie, kde se toto zvláštní individuum muž a žena zdržuje, nieméně jest o tom přesvědčena, že se potlou- ká v ostravském revíře. Španělské mouchy. U majitele skladu žv- wieckého piva v Mor. Ostravě zaměstnaná kuchařka udělala si nedávno známost s jedním dělníkem z tohoto skladu. Předevčírem došlo mezi milenci k malému nedorozumění, k né- muž zavdala příčinu kuchařka. Nápadník jeji chtěl se jí za to pemstíti. Koupil si španělské monchy, známý prášek, který po použiti způ- sobuje svědění na těle a nasypal ho do láhve s pivem, která připravena byla pro kuchařku. Náhodou přišla ke kuchařce na návštěvu jaká- si přítelkyně. Kuchařka uvítala ji pivem, do něhož uražený milenec kuchařěin nasypal prá- šek. Přítelkyně něco piva vypila a o zbytek se postarala kuchařka sama. Sotva však obě pivo pozřely, pocítily bolesti v žaludku a ne- volnost. Přítelkyně kuchařčina zachvácena by- la hrozným vrhnutím, kdežto kuchařka pou- hými žaludečními bolestmi. Na milence kuchař- čina učiněno bylo trestní oznámení. Neurvalec. V Kunavách u Krnova vyvolal předevčírem tovární dělník Jan Vicenec, ži- jící v konkubinátě s dělnicí R. Sovovou velkou výtržnost. Z neznámých příčin dostal se se svou konkubinou do hádky, během které ji tak zpracoval, že tato upadla v bezvědomí k zemi. Dalšímu týrání Sovové chtěl zabrániti dělník Fr. Riesner, byl však rozzuřeným Vicencem bodnut nožem do prsou. Riesner utrpěl pováž- livé zranění. Zuřivý Vicenec dodán byl k soudu. Insultovaný policejni úředník. V Bílsku způsobili předevčírem rekruti, jdoucí od od- vodu, na hlavním náměsti rámus. Když je tam- ni policejní inspektor Pluhař napomenul ke klidu, zasadil mu jistý Josef Paruga ránu pěstí do hlavy a zmizel mezi ostatními, vyměniv si svrchník s jedním z nováčků. Tento úskok ne- byl mu nic platný, byl poznán a zatčen. Při odvádění na strážnici vzepřel se policii a te- prve přivolaných několik strážníků jej spou- talo a na strážnici odneslo. Paruga dodán k soudu pro přečin veřejného násilí. Loterní tahy. V brněnské loterii taže- na byla čísla: 84. 17. 21. 57. 3.

Víno Viskovičovo, Brno, Solniční ulice, vy- 5073 hledá jistě každý milovník vína. Dámské i dětské kompletní výbavy, dám- ské prádlo koupíte nejlépe U nás, Brno. Rudolf- 4e ská ul. 23. Klára Biberlová. Prohlédněte sobě stálou výstavu nábytku z továrny A. F. Vaňury v Brně, Rudolfská uli- 6415 ce č. 5. Telefon 654. Zmrzlinu nejchutnější speciaktu v Brně má cukrář Novotný v českém dl- 9585 vadle. Nejlepší plzeňský prazdrol a drštková po- lévka v Brně v Rudolíské ulici u Stopků. 63nl