#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek II. listopadu 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 31.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní listy
předpláel se
V Praze v administratin
na měsle
na čtvrt leta . . . . 6 K —k
s dvojí donáškou
na měsic. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 6lb
ve fliálkách
na měsic. . . . . . 2 K 80h
Poštou:
na měsio. . . . . . e
ns čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsie-
n riotá: :; : ike
#9
alto_textblock
#9
V drobném prodejli
řanni číslo o sobě . . za sh
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve fliAlkách na venkově
ranní čislo . . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
#10
alto_textblock
#10
lnseráty
platí se hotové Bapřed-
Předplaesní a inserty přijímá
sdministrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a expodlce
„Národnich Listů-
Rukopisy se novracaji
#11
alto_textblock
#11
Dvojí řešení dvojí krise.
#12
alto_textblock
#12
Překvapující zvěst dolétá z Pešti
Hotový rozkol ve straně neodvislosti, vyne-
šený minulé neděle (7. t. m.) hlučným tá-
borem Justhovým v Maku a současným
politickým banketem Košutovým v Pešti
tak okázale světu na odiv, nemě! za ná-
sledek, že král uherský nyní vůči nesvorným
Maďarům zavřel svou dlaň, nýbrž že nadešel
pravý opak: »Včera (9. listopadu) na-
stal konečně vytoužený příznivy
obrat!« zvěstuje radostně maďarskému
globu orgán Andrássův »Budapesti Hirlap«.
Audience Wekerlovy měly v zápětí úspěch,
že maďarské národní požadavky
již ve Vídni tak příkře neodmí-
tají jako dosud. Rozřešení krise ve
smyslu národních koncesí není
již tužbou nesplnitelnou! Král chce toliko
ještě vyslechnouti hr. Andrásse a Ko-
šuta, aby od nich zvěděl, zda-li na zá-
kladě těchto koncesí národu na-
bídnutých jest pokojné rozřešení krise
možným.«
K audienci té dojde skutečně již této
soboty. Následkem toho svolána jest na
dnešek valná schůze strany neod-
vislosti, jíž budou nabídky královy sdě-
leny, aby se rozhodla, stačí-li jí na ten čas.
či zamítá-li je šmahem jako nedostatečné.
Po nedělní veliké manifestaci radikalních
stoupencův Justhových v Maku, kteří pro-
hlásili tam za nezvratný svůj cíl, zříditi
do 1. ledna 1911 samostatnou ma-
darskou banku národní a nepro
dloužiti tudíž privilej posavadní
společné rakousko-uherské banky, dospíva-
jící koncem r. 1910 ani o hodinu déle —
dojde asi na dnešní valné schůzi strany ne-
odvislosti k tuhým zápasům mezi prudkým
předsedou sněmovny uherské Justhem a roz-
vážným dosud vůdcem strany neodvislosti
Košutem, který by rád se udržel na křesle
ministerském, ale nerad by pozbyl popula-
rity, za niž děkuje více svému jménu nez
svému politickému karakteru.
Jaké však jsou ony kancese, k nimž
král uherský po vyslechnutí náhledů
hr. Aehrenthala, barona Bienertha
a vůdce křesťanských sociálů ministra dra.
Weiskirchnera na slyšení z 9. t. m
jest konečně svolný? Jsou dle zprávy
»N. Fr. Pr.« tyto: I. Nynější ministerský
předseda dr. Wekerle, pověřen byv sestaviti
novou vládu uherskou, vloží do pro-
gramu její návrh na 10letou obnovu pri-
vilegia společné rakouskouher
ské banky jenom tenkráte, do-
jde-li dříve k dohodě o povin-
ném placení hotovým zlatem. —
Rakouská vláda pak jest ochotna vejíti
s uherskou o to ve vyjednávání, jakmile
bude současně jednáno o prodloužení přivi-
leje společné rakousko uherské banky. II
Nová vláda bude zmocněna v programovém
svém prohlášení sděliti parlamentu určite
přípovědi koncesí národních pro
vojsko uherské pro případ, povolí-li
sněm uherský nové vojenské poža-
davky a nový branný zákon, který
bude spojen s novým rozložením pluků. Tyto
národní koncese pro pluky uherské se týkají:
nové úpravy praporů a odznaků
dle přání národa maďarského; zaveden
maďarské jednací řeči v soudnictv
vojenském pro pluky zemi koruny uherské
zavedení maďarštiny jako služební řeči mezi
poddůstojníky a mužstvem v setninách pluků
uherských.
V sobotu vyžádá král uherský na hr
Andrassovi a Košutovi definitivní slavnostn
slib, že pro případ povolení těchto koncesí
budou jakožto členové nové vlády za všech
okolností tuto úmluvu v parlamentě zastu-
povat a hájit proti jakékoliv oposici.
Jde tedy o spolčení se mírnějšího křídla
Košutova, v němž nalezá se též vynikající
řečník Apponyi, se stranou tak zv
sedmašedesátníkův, vedenou hrab
Andrássem a Wekerlem, v budoucí
stranu vládní na tomto programu, znamena-
jícím nový úspěch, novou vymoženost chytře
postupujícího Maďarstva.
Leč, rozpomene-li se v poslední chvíli
Ferencz Košut na odkaz svého otce, jemuž
sliboval zůstati věrným do posledního dechu
svého, pak není vyloučeno, že v dnešní
rozhodné poradě strany neodvislosti prohlásí
všechny tyto nabídky královy za nedo-
statečné a vrátí se za frenetického ple
sání strany neodvislosti i většiny maďarského
národa — sobě samu, pod prapor opposice
Tím by arci bylo všechno vyjednávání s ko
runou rázem rozbito a nadešla by éra nějaké
nové vlády fejérvárské, tedy stav ústavně
válečný mezi Peští a Vídní, jehož koncův
nelze dostříci.
Pochopujeme tudiž z plna, hledí-li se
ve Vídni výsledku dnešní porady maďarské
strany neodvislosti s největším napětím vstříc
Závisíť na něm neskonalá řada následkův
pro společné finanční hospodář-
ství říše, pro delegace jako pro
finanční hospodářství Cislaj-
tanie a pro osud jejího parla-
mentu.
Pochopujeme ale též nyní z plna, proč
bar. Bienerth poslední dobou činí přímo vše,
aby skřížil a znemožnil veškeru
smiřovací akci Poláka Glsbin-
ského, čelící přece k dělnosti parla-
mentu, napořád iízlivějším poči-
#13
alto_textblock
#13
náním si oficiosního tisku proti
nám Čechům a celé Slovanské jednotě, ne-
ostýchajícím se již ani korunu zatahovat do
debaty ve prospěch vlády jeho, na úkor náš.
Baron Bienerth po všem, co nám učinil,
nebál by se snad nicméně postavit se nám
okotrč v parlamentě, kdyby si byl v zápasu
s námi absolutně jist podpory všeho tábora
německého a polského. Ale od chvíle, kdy
ke všemu ještě dal též svolení sve
k výše uvedeným finančním a
vojenským koncesím Maďarům,
má nepochybně vážné pochybnosti a obavy
o svou příští posici na horké půdě parla
mentní areny.
Neboť právě na straně německé
jevil se dosud houževnatý odpor proti každým-
koliv jazykovým koncesím Maďarům ve spo-
lečném tělese armádním, to ze strachu, že
by pak rovněž Češi a Poláci žádali, aby se
jim stejně stalo po právu. — A svorně od-
mítaly strany německé, zastupující většinou
živel obchodní a průmyslový, co nejrozhod-
něji požadavek Maďarů po povinném placení
hotovým zlatem, dovozujíce, kterak by
tím byl citelně zdražen úvěr n
velikou škodu průmyslu a obchodu zdejšího
Což by bylo tedy nyní panu Bie-
nerthovi po jeho bezvýhradném podvo-
lení se těmto dalekosáhlým postulatům ma-
ďarským, za těžko dovolati se proti naší
oposici nadšené pomoci všech německých
stran, nadtož veškerého klubu polského.
v němž to oposičně kvasí tak, že již již
chystal se v něm protest proti hrozícímu
přízraku režimu § 14. —
Křepkost, s jakou bar. Bienerth zakročil
rychlým povoláním místodržitele i nejvyššího
zemského maršálka haličského do Vídně.
aby hasili v kole polském, pro-
zradila jeho úmysly! Jeho Excellence
netroufá si podstoupiti turnaj se slovanskou
oposicí na kolbišti vídeňského parlamentu,
alebrž chce se mu vyhnout tím způsobem,
že kolbiště parlamentní proste
zavře a hodlá mimo ně svémocně, mim
zákon ústavní, vlásti dál pokud t
půjde, »až se rozčílené mysli utiší«. —
Takovým způsobem chce prozatím »roz-
řešiti« zdejší krisi: v Uhrách národními
koncesemi Maďarům, zde — poloabso-
lutismem. Bez parlamentu chce podnikat
stomilionové státní půjčky i zá
vádět nové daně, ačkoliv to vý-
slovně odporuje platným základ-
ním zákonům ústavy rakouské.
zejména neodvolatelnému diplomu
ze dne 20 října 1860, jenž stanoví ve svém
článku II. do slova: »Zavádění nových
daní a poplatků, pak zvyšován
daní a platů dosavadních — jakož
i podnikání nových půjček stát-
ních nařizovati se má toliko se
svolením rady říšské.«
Do těch konců se raději řítí systém
Bienerthův, než aby — obrátil v čas
a chtěl rozumně býti spravedliv
ke většině národů, nepožadujících než
poctivou rovnoprávnost a stejnou blahovůli
pro všecky. Toť celá změna systému, které
se domáhá Slovanská jednota. Proč vznikla
a proč trvá zdejší krise?
Prostě odtud a proto, že panstvílačná
německá menšina dychtí zde sobě
politicky podmanit uvědomělé, silné historické
národy slovanské, že chce k tomu konci roz
dělit národně a politicky království české a zří
dit v něm výhradně německou baštu — slovem
že chce uchvátit pro německý živel nadvládu
ve veškeré státní správě a nás Slovany uči-
niti pouhými sluhy a robotníky. Takovému
osudu bídnému se přirozeně zoufale bráníme
a když vláda Bienerthova prot
nám vůčihledě provádí onen po-
věstný německý svatodušní pro
gram, stavíme se proti ní do nejrozhod
nější oposice, žádajíce, aby odstoupila nek
obrátila.
Ona však nechce ani jedno ani druhé
nýbrž volí boj, ale j aký?! Nikoliv za rov
ných podmínek, na kolbišti parlamentním
nýbrž za mimo ohradu za přítmí stavu
mimozákonného. Nuž uvidíme, kdo naposle
s koho
#14
alto_textblock
#14
Nlaše dojmy z Prahy.
#15
alto_textblock
#15
Pro »Národní Listy« napsal dr. Rizza Tevíli
bey, turecký říšský poslanec za Drinopol.“)
Naše cesta Rakouskem zůstavila ve mne
hluboký dojem, prodchnutý zplna poesií. Připa-
dala mi jako pohádkový sen, který ze mne pře
moje čistě realistické názory zplna učinil idea-
listu. Chtěli jsme v této krátké lhůtě viděti c
možno nejvíce; že náš pobyt byl vyměřen velmi
krátee, jest jediné, čeho toliko lituji a což poně-
kud paralysuje plný účin nezapomenutelných.
nádherných dojmů a skvělých pohledů, jež jsem
pro vždy ve své orientální duši zachytil. Čarovné
město Praha bude samozřejmě zaujímati vždy
prvé místo mezi všemi krásami, jež jsme uzřeli.
Nestudoval jsem pohříchu dosud dějin tohoto
stejně krásného, jako zajímavého města. V ná-
sledujícím tlumočím tedy svůj čistě osobní do-
jem, jaký jsem čerpal z vlastního názoru. Ne-
činím tak z toho důvodu, že by moje vývody
#16
alto_textblock
#16
*) Za nedávné velké návštěvy mladoturecké de-
legace v Praze požádal člen naší redakce vůdce vý-
pravy dra. Rizzu Tevfika beve za sdělení dojmů, jei
v něm vzbudila návštěva Prahy. Dr. Tevfik ochotne
žádosti této vyhověl a hned z cesty do Terstu zaslal
nám zajímavý a pozoruhodný příspěvek, jejž dnes
otiskujeme.
Pozn. red.
#17
alto_textblock
#17
měly nějakou zvláštní váhu, nýbrž má to býti
uznáním díků za srdečné přijetí se strany vy-
soce sympatického obyvatelstva Prahy a tribu-
tem uznalosti za radosti a zábavy v Praze zažité.
Když jsem poprvé uzřel kathedrálu s jem-
nými, k nebi vysoko vyčnívajícími věžemi, zmoe-
nil se mne nedefinovatelný pocit náboženské úcty
před civilisací, které dlužno děkovati za tyto po-
svátné budovy.
Můj přítel p. Sam Levy pravil ve své ob-
divuhodné řeči, kterou děkoval panu starostovi
knál. hl. města Prahy, zcela správně, že kameny
tohoto města přímo mluví. V tomto směru má
zplna pravdu. Kameny tohoto města, těchto
krásných budov, kteréž zdánlivě jsou němy, jsou
svědky slávy a lesku tohoto města, ale třeba
k tomu býti velkým umělcem, aby této řeči po
rozuměl, kterým já jsem bohužel jen příli
málo.
Zejména vše, co jsem viděl na radnici, zu
stavilo ve mne živý dojem. Schodiště ke kapli.
důmyslný a složitě stavěný vstupní portál a cely
vězeňské, to vše předvedlo mi živě ve velkýeh
rysech dějiny středního věku na mysl. Já sám.
který jsem byl čtyřikrát uvězněn pro politické
a filosofické ideje, byl jsem při pohledu na tyto
cely a při tom pomyšlení živě dojat, že na tomto
místě řada lidí přírodou zvláště nadaných, lida
velkých ideí a duchaplných pravděpodobně ztrá-
vila část svéhc života pod dojmem vystálé úzko-
stí a za velkého strádání.
Navštívili jsme dále všechny moderní in-
stituce, které zajisté plným právem dlužno pro
hlásiti za vzorné svého druhu. Tak na př. jes
umělecko-průmyslová škola velkolepou budovou
kterou jsem velmi obdivoval, a v níž mne vše-
ohny podrobnosti zajímaly. Mluvil jsem zde
s mladými žáky a se znamenitými mladými uměl
ci, mezi nimiž jsem spozoroval mnoho jemných
a inteligentních hlav; byl jsem zvláště šťasten,
když jsem se přesvědčil o tom, že při uměle-
okém vychování této mládeže sledována jest táž
zásada, kterou i já za jedině správnou a estheti-
ckou zásadu tvořivého umění vždy prohlašoval
napodobiti krásnou přírodu a znázorňovatijí
jednoduchých rysech, aby ona sama působila
dekorativně. Jenom tímto způsobem liší se de-
korativní umění od imilativního a právě dle
těchto zásad postupovali žáci této školy. Proto
nemohl jsem se dosti nadiviti, zvláště když v ně-
kterých dilech, která jsem uzřel, jak v obrazech,
tak kresbách pérových, spozoroval jsem jem
nost v provedení, která mne u tak mladých
umělců skutečně překvapiln.
Navštívil jsme dále také dívčí školu. Jes
te moderně zařízený ústav, v němž s velkou do-
vedností použito nejnovějších vynáezů. Také
se zdravotního stanoviska nebylo na nic zapo
menuto; stačí jen navštíviti šatnu malých sle
čen, aby se konstatovalo, jak dalece bylo pomý
šleno na zdravotní blaho žaček.
U příležitosti návštěvy Plzně spatřili jsm
v proslaveném pivovaře stejně velké, jako ele
gantni stroje, při čemž mi bylo sděleno, že vše
chny tyto stroje byly v Praze vyrobeny, a to bylo
opětným podnětem mého skutečného podivu to
hcto čarokrásného města, jež ve své skryté ori
ginální poloze může právem býti nazváno mě
stem uměleckým a jež na druhé straně předsti
huje největší průmyslová města obrovskými po
kroky mechaniky strojové.
Skrytá poloha tohoto města má vždy pro
mne jistý, velmi závažný význam. Opevněna
města, která ční na skalních masách, byla ve
feudálně rytířském středověku, oživeném neko
nečnými boji, zřízena s velkou prozíravostí
zrovna na těchto chráněných místech, aby do-
vedla čeliti co nejúčinněji každému útoku. Z to-
hoto důvodu zvolili si tito velcí válečníci po-
dobně jako orlové a supové vroholky skal za
svá bydliště. Ale byla to velká tržiště, sloužící
všeobecné komunikaci, jež vytvořila velké město
obchodní a krásná města umělecká, vábící ti-
síce costovatelů, obdivujících krásu budov. Hlav-
ní příčinou toho rozmachu byl, tušim, blahoby
měst. Praha vykazuje nyní všechny tyto znaky
současně. Především nádherný královský hrad,
který jest vystaven tak znamenitě mezi dvěma
pahorky, jest nedocenitelné hodnoty a symboli-
suje nejkrásnější bod foudální resistence. Na-
vštívíme-li krásné budovy, jimiž toto město tolik
oplývá, nabudeme vnitřního přesvědčení, že
jsme se oetli v městě, jehož umělecká a vkusná
výstavba vyžadovala celých století umělecké ci-
vilisace.
Máme-li na mysli strojnictví, o němž jsem
dříve již mluvil, nabudeme přesvědčení, že
Praha jest jedním z nejdůložitějších měst
v Evropě.
Jest mně skutečně za těžko, vylíčiti mnot
ství dojmů, jež jsem při pohledu na tak rozkošné
včci zažil, ale dovolím si připojiti ještě několik
slov o obyvatelstvu samém, abych se nezdál
nevděčným vůči svým tak neobyčejně sympati
ckým hostitelům a za tak radostné a příjemné
pocity. Pražské obyvatelstvo může býti ujištěno.
že jeho srdočné přijetí naší návštěvy nám vždy
zůstane ve vděčné vzpomínce a vzdávám mu
naše díky. Budeme vzpomínati vždy rádi na
krésný vlas zlatý, který charakterisuje roztomilé
dámy pražské, a který mně připomíná skvouet
paprsky našeho levantského slunce.
#18
alto_textblock
#18
Politické zprávy domáci.
#19
alto_textblock
#19
V Praze, 10. listopadu. (Nový gorický
sněm.) Sněmovní volby gorické, ve slovinsk
části země velmi pohnuté, přinesly, jak jsme
již sdělili, vítězství slovinským klerikálům. Na
straně vlašské nestala se žádná změna. V novém
jako ve starém sněmu, je 9 vlašských liberálů
a 6 klerikálů; na straně slovinské bude však
nyní 9 klerikálů proli 5 pokrokovým agrárníkům-
#20
alto_textblock
#20
kdežto ve starém sněmě bylo jen 5 klerikálů
proti 9 pokrokovým. Připočítá-li se k Slovincům
také virilista, arcibiskup Sedej, budou ve sněmu
oba národní tábory opět stejně silné. Změna na-
stane však ve skupení politickém. Ve starém
sněmě uzavřeli klerikální Slovinci spolek s libe-
rálními Vlachy, v jichž čele stojí zemský hejt-
man dr. Pajer, kdežto liberální Slovinci byl
spolu s klerikálními Vlachy v oposici. Poněvadž
pak obě skupiny byly stejně silné, nedošlo ani
k volbě zemského výboru a sněm rozpuštěn. Po
letošních nových volbách dán z gorické konsi-
stoře popud, aby se klerikálové obou národností
ve sněmu spojili a utvořili klerikální většinu
16 hlasů proti 14 liberálním. Ale vůdcové obou
klerikálních skupin, dr. Gregorčič a Fajdutti
jsou osobní nepřátelé a proto utvoření klerikáln
většiny se nezdaří. - Slovinští klerikálové spojí
se bezpochyby opět s liberálními Vlachy a utvoří
tak nepřirozenou sice, ale silnou většinu 1
hlasů proti 11 liberálním Slovincům a klerikál-
ním Vlachům.
V Praze, 10. listop. (O. A. Markov t.)
Obdrželi jsme ze Lvova telegram: „Osip Andr
jevič Marko v, vrchní redaktor „Galičanina“
dnes zemřel.“
Úmrtím O. A. Markova národní ruská stran
v Haliči ztrácí jednoho ze svých zakladatel
a rozvážných vůdců právě v době, kdy ve stran
nastal nebezpečný rozkol a klidné mínění sta
rého, zkušeného publicisty mohlo straně proká
zati důležité služby. O. A. Markov byl od mlád
přívržencem oné skupiny maloruského obyvatel
stva haličského, která Malorusy pokládá za větev
společného národa ruského a proto hájí společ-
nou kulturu celého národa, vyjádřenou společ-
ným spisovným jazykem velkoruským, ačkol
uznává potřebu vyučovacího jazyka maloruskéh
v národních školách a maloruské lidové litera-
tury. Zásadou tou se řídil po třicet let jako
vrchní redaktor „Galičanina“, v němž hájil jed-
nak zájmy ruského obyvatelstva haličského proti
nadvládě polské, jednak potíral odstředivé snahy
strany ukrajinské, která odmítá jakékoli spole-
čenství s Velkorusy. Při vší rozhodnosti a věr-
nosti k zásadám Markov ve svých polemikách
vždy zachovával míru slušnosti a proto se těši
úetě nejen mezi svými politickými stoupenci,
nýbrž i mezi odpůrci jak na straně polské, tak
i ukrajinské. Jeho časté návštěvy ve slovanských
zemích umožnily mu správný názor na slovan
ské věci vůbec a zjednaly mu množství upřím-
ných přátel v celém Slovanstvu. Úmorná novi-
nářská práce podryla jeho zdraví a již před dvě-
ma lety obiral se myšlenkou, vzdáti se veden
Galičanina“. Vyjednával tehda s výkonným ví-
borem staroruské strany, aby převzala list do
své správy. Vyjednávání nemělo konce. Teprve
letos, když nastal rozkol mezi přívrženci dra.
Dudykoviče a dra. Korola, a dr. Dudykevič začal
vydávati svůj vlastní denník „Prikarpatskaja
Rus“, utvořilo se v druhém táboře družstvo, kte-
ré přovzalo správu „Galičanina“. O. A. Markou
zůstal i nadále hlavním redaktorem listu. Alez
málo dní choroba ho donutila uchýliti se do lé-
čebnice, v níž místo úlevy v chorobě nale
smrt. Věčnaja pamjat!
Z Krakova, 9. listopadu. (Polští novi
náři a polské kolo.) Mezi vídeňským
zpravodaji polských listů panuje značné rozhor-
čení na vedení polského kola, které polským no-
vinářům důsledně odpírá zprávy z jednání po-
ského kola se stranami, ale vídeňským noviná-
řům ochotně poskytuje informace. Tak vůdcon
polského kola prohlásili své vyjednávání se Slo-
vanskou jednotou i německými stranamiz
přísně důvěrné a polským novinářům nedal
o něm nijakých zpráv, za to však „N. F. P.
a „Zeit“ mohly už druhý den přinésti celé řeč
z onoho vyjednávání. Polští zpravodajové vídeň-
ští protestují co nejrozhodněji proti takovému
neslušnému jednání polského kola.
Ze Záhřeba, 8. listopadu. (Co stojí zá-
hřebský proces?) Soudní výlohy, spojené
s pověstným procesem se Srby, obžalovaným
z velezrády, činí od loňska do konce letošního
října 342.719 K. Poněvadž všichni odsouzen
podali zmateční stížnost a proces není tedy
ukončen, výlohy ještě značně vzrostou. Korunn
svědek Nastič obdržel za své svědectv
15.000 K. Stenografové obdrželi za svou práe
60.000 K.
#21
alto_textblock
#21
Politické zprávy zahraničné.
#22
alto_textblock
#22
V Praze. 10. listopadu.
Dunajsko-jadranská železnice.
Onehdy přibyli do Skopije inženýři fran-
couzské železničné společnosti, jíž patří trať So-
lun-Dedeagač. Ze Skopije v průvodu tureckého
důstojníka gen. štábu a vojenské ochrany ode
brali se do vnitrozemí, aby zahájili studium ter
renu za účelem trasování jadranské dráhy o
Merdaru na srbské hranici do Sv. Jana Meduan-
ského nedaleko Skadru a černohorského Baru.
Jak „Vardar“ oznamuje, Arnauté již začínaj
pochopovati, že tato dráha bude i v jejich pro-
spěch, ač bylo mezi nimi agitováno v opačném
smyslu.
.
#23
alto_textblock
#23
Briandova sifnace.
#24
alto_textblock
#24
Schůze pařížské sněmovny, kde volebn
reforma byla v zásadě schválena, měla jistý
historický význam. Ale byla na zakročení samého
chefa kabinetu Brianda odročena. Jisto je, že
jen osobní autorita jeho dobyla ministerstvu vi-
tězství. Sněmovna krátce před hlasováním byl
zmítána zmatky, rozčilena, chtěla vrátiti komis
všechny návrhy. Briand vytkl sněmovně její
rozháranost a nedůslednost, poněvadž se stav
proti radě, kterou před 8 dny nadšeně vítala.
Za takových okolnosti by nemohla vláda spole-
hati na účinné podporování její plánů. Radi-
#25
alto_textblock
#25
kální straně vytkl, že je nejméně organisována
a zvolal: »Nechce-li sněmovna vyslechnouti
mou radu, necitím se více oprávněna né st
zodpovědnost vlády.«
Briand učinil smělý pokus vyrvati pro-
porcionalistům skoro dosažené vítězství. Socia-
lista Sombart a progressista Benoist bratříčkovali
se s pravicí, doufajíce, že prosadí reformu i proti
vládě. Benoist protestoval proti tomu, aby s
volební reformě dával politický význam. Je to
otázka, stojící nad stranami. Jen rázné vystou-
pení Briandovo zachránilo situaci a jak známo,
ohrožená vláda dosáhla většiny 60 hlasů. Vláds,
vlastně Briand zakončil boj, panující několik
měsíců, rozdmýchaný propsgandou, jež měl
více přivrženců, nežli se tušilo. Nelze předví-
dati, jestli tato malá většina Briando i
postačí.
#26
alto_textblock
#26
Politické projevy na lordmayorově banketu.
Ve staroslavném Guildhallu byl slaven 9.
t. m. jako každoročně den lordmavorův velkou
hostinou, při níž byly proneseny významné řeči
politické. Z ministrů byli přítomni: Asquitb,
Haldane, Winston Churchill, státní podtajemníci
Samucl a Suly, četní diplomaté a poslanci. Př
zahájením hostiny musily býti ze sálu vypuzeny
sufragetky, jež povykovaly. První přípitek lord-
mayorův patřil válečným silám na zemi i moři.
Admirál lord Seymour ve své odpovědi, že
stanovisko dvou velmoc! dává jistou bez-
pečnost, ale obráti-li pohled na celý svět, objevt
se tento system jako národu nepříznivé břímě.
Stav námořnictva je zcela uspokojivý, ale nelze
uvěřiti, že by na místo lodí nastou-
pily někdy válečné vzducho lo di.
Různice vyskytující se mezi námořními důstoj-
níky, pokládá řečník jako přepjatou péči o blaho
vlasti.
Válečný ministr Haldane přeje si větš
zblížení mezi pozemním vojskem a marinou.
Má důvěru, že na základě statistických principů
dojde k organisaci všech válečn ý ch
sil koruny.
Ministerský předseda Asquith proneslz
všeobecné pozornosti řeč, v níž poukázal na dva
důležité momenty v rozvojí říše, a to: sjed-
nocení jižní Afriky, jež uskutečnili lidé
různých rac, ještě nedávno se potírající v krva-
vých bojích a dále konferenci pro řlč-
skou obranu. V této konferenci byl poprvé
slanoven princip, že zámořské državy britské
hájení svého území, svého obchodu a svých
mořských cest mají dle volného svolení poklá-
dati za celek. O všeobecné mezinárodní situnci
pravil chef kabinetu: »Mezinárodní politický
obzor byl během roku poněkud zachmu-
řen a hrozila bouře. Mohu ujistiti, že Anglie
nesleduje nijské zištné cíle. Má jen jednu snahu,
udržsti mir a přeje si, aby nastávající
změny dály se za souhlasu všech. Toho se pod-
statné dosáhlo. Všechny možné zdroje ne-
pokojů ve východn! Evropě jsou o-
straněny, ale nic nenasvědčuje, že by tento sta
nemohl být upevněn. Dají-li velké státy příklad
sebeobmezování, postačí spojené síly diplomacie
lokalisovati a uspokojiti takové živly, jež ještě
nejsou uspokojeny.
#27
alto_textblock
#27
Clemencean o krétské otázce.
#28
alto_textblock
#28
Býv. m. p. předseda Clemenceau vyslovil se
článku, který »Neue Frele Presse« věnovala jemu
a krětské olázce, takto vůči zpravodají »Tempsu«.
»Toto znázornění je úplně falešné. Je zejména
nesprávné, že jsem se pokusil o nátlak na mi-
nistra Pichona, abych ho přiklonil ke svým po-
litiekým zásadám. Řídil jsem se vždy dle poli-
tiky Pichonovy. Dále je falešné, že jsem ně-
komu učinil slib ohledně Kréty. Jakkoliv je živ
má sympatie k Řecku — u nás Francouzů
zcela přirozená sympatie — nikdy jsem ne-
myslil na to, abych řídil naši politiku dle slibů.
Proto můžete informace vídeňského listu sner-
gicky vyvrátiti.« Clemencsau se smíchem po-
krčil rameny nad tvrzením uvedeného listu, že
jeho odstoupení bylo v jakési souvislosti s otáz-
kou krétskou.
#29
alto_textblock
#29
Anglie, Německo a Amerika.
Agitace snglická pro spolek se Sev. Ame-
rikou není pohodlná Němcům, kteří se dvořili
Americe ústy svého vyslance ve Washingtonl
hr. Bernstorffa, který pronesl nadšenou
amerikofilskou řeč. Některé londýnské listy pro-
hlašují jeho projev za důležitý! Nepozastavují
se nad snahami sblížení německo-amerického.
Německý vyslanec se obrátil proti akci lord
Beresforda, jenž ovšem Němci je zaslou-
ženě nenáviděn, poněvadž chce sblížení Angli
a Ameriky. Jeho akce prý je »beztaktní«, na-
mířená proti německo-americké dohodě. Lor
Beresford pronesl nedávno velkou řeč proti-
německou, na niž hrabě Bernstorff dosti přikře
odpověděl
s
#31
alto_textblock
#31
Král Manuel v Madridě
Při pondělním příjezdu krále Manuela do
Madridu bylo na cestě z nádraží do královského
paláce vykonáno policií skutečně ideální bez-
pečnostní opatření. Na nádraží samo připuštěn
jen malý počet představitelů civilních a vojen-
ských úřadů — za to však žádný žurnalista.
Po zdejším, na pět dnů rozpočteném pobytu,
odebere se král portugalský přes Francii do
Cherbourgu, odkudž přeplaví se do Anglie. Na
londýnském dvoře stráví několik dní, načež do-
jde teprve ke třídennímu pobytu v Paříži —
na zapřenou. Potom vráti se král do Lissabonu
Na cestách provází krále ministr zahraničních
záležitosti du Bocage-
Praví se, že král Manuel hodlá se uchá-
zeti v Anglii o ruku anglické princezny, čím