ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3168c4d0-8ea5-11dc-beea-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek II. listopadu 1909.
#3 alto_textblock #3
Číslo 31.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a večerní listy předpláel se V Praze v administratin na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvojí donáškou na měsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6lb ve fliálkách na měsic. . . . . . 2 K 80h Poštou: na měsio. . . . . . e ns čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsie- n riotá: :; : ike
#5 alto_textblock #5
l
#6 alto_textblock #6
K
#7 alto_textblock #7
J
#8 alto_textblock #8
I
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejli řanni číslo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliAlkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5h
#10 alto_textblock #10
lnseráty platí se hotové Bapřed- Předplaesní a inserty přijímá sdministrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a expodlce „Národnich Listů- Rukopisy se novracaji
#11 alto_textblock #11
Dvojí řešení dvojí krise.
#12 alto_textblock #12
Překvapující zvěst dolétá z Pešti Hotový rozkol ve straně neodvislosti, vyne- šený minulé neděle (7. t. m.) hlučným tá- borem Justhovým v Maku a současným politickým banketem Košutovým v Pešti tak okázale světu na odiv, nemě! za ná- sledek, že král uherský nyní vůči nesvorným Maďarům zavřel svou dlaň, nýbrž že nadešel pravý opak: »Včera (9. listopadu) na- stal konečně vytoužený příznivy obrat!« zvěstuje radostně maďarskému globu orgán Andrássův »Budapesti Hirlap«. Audience Wekerlovy měly v zápětí úspěch, že maďarské národní požadavky již ve Vídni tak příkře neodmí- tají jako dosud. Rozřešení krise ve smyslu národních koncesí není již tužbou nesplnitelnou! Král chce toliko ještě vyslechnouti hr. Andrásse a Ko- šuta, aby od nich zvěděl, zda-li na zá- kladě těchto koncesí národu na- bídnutých jest pokojné rozřešení krise možným.« K audienci té dojde skutečně již této soboty. Následkem toho svolána jest na dnešek valná schůze strany neod- vislosti, jíž budou nabídky královy sdě- leny, aby se rozhodla, stačí-li jí na ten čas. či zamítá-li je šmahem jako nedostatečné. Po nedělní veliké manifestaci radikalních stoupencův Justhových v Maku, kteří pro- hlásili tam za nezvratný svůj cíl, zříditi do 1. ledna 1911 samostatnou ma- darskou banku národní a nepro dloužiti tudíž privilej posavadní společné rakousko-uherské banky, dospíva- jící koncem r. 1910 ani o hodinu déle — dojde asi na dnešní valné schůzi strany ne- odvislosti k tuhým zápasům mezi prudkým předsedou sněmovny uherské Justhem a roz- vážným dosud vůdcem strany neodvislosti Košutem, který by rád se udržel na křesle ministerském, ale nerad by pozbyl popula- rity, za niž děkuje více svému jménu nez svému politickému karakteru. Jaké však jsou ony kancese, k nimž král uherský po vyslechnutí náhledů hr. Aehrenthala, barona Bienertha a vůdce křesťanských sociálů ministra dra. Weiskirchnera na slyšení z 9. t. m jest konečně svolný? Jsou dle zprávy »N. Fr. Pr.« tyto: I. Nynější ministerský předseda dr. Wekerle, pověřen byv sestaviti novou vládu uherskou, vloží do pro- gramu její návrh na 10letou obnovu pri- vilegia společné rakouskouher ské banky jenom tenkráte, do- jde-li dříve k dohodě o povin- ném placení hotovým zlatem. — Rakouská vláda pak jest ochotna vejíti s uherskou o to ve vyjednávání, jakmile bude současně jednáno o prodloužení přivi- leje společné rakousko uherské banky. II Nová vláda bude zmocněna v programovém svém prohlášení sděliti parlamentu určite přípovědi koncesí národních pro vojsko uherské pro případ, povolí-li sněm uherský nové vojenské poža- davky a nový branný zákon, který bude spojen s novým rozložením pluků. Tyto národní koncese pro pluky uherské se týkají: nové úpravy praporů a odznaků dle přání národa maďarského; zaveden maďarské jednací řeči v soudnictv vojenském pro pluky zemi koruny uherské zavedení maďarštiny jako služební řeči mezi poddůstojníky a mužstvem v setninách pluků uherských. V sobotu vyžádá král uherský na hr Andrassovi a Košutovi definitivní slavnostn slib, že pro případ povolení těchto koncesí budou jakožto členové nové vlády za všech okolností tuto úmluvu v parlamentě zastu- povat a hájit proti jakékoliv oposici. Jde tedy o spolčení se mírnějšího křídla Košutova, v němž nalezá se též vynikající řečník Apponyi, se stranou tak zv sedmašedesátníkův, vedenou hrab Andrássem a Wekerlem, v budoucí stranu vládní na tomto programu, znamena- jícím nový úspěch, novou vymoženost chytře postupujícího Maďarstva. Leč, rozpomene-li se v poslední chvíli Ferencz Košut na odkaz svého otce, jemuž sliboval zůstati věrným do posledního dechu svého, pak není vyloučeno, že v dnešní rozhodné poradě strany neodvislosti prohlásí všechny tyto nabídky královy za nedo- statečné a vrátí se za frenetického ple sání strany neodvislosti i většiny maďarského národa — sobě samu, pod prapor opposice Tím by arci bylo všechno vyjednávání s ko runou rázem rozbito a nadešla by éra nějaké nové vlády fejérvárské, tedy stav ústavně válečný mezi Peští a Vídní, jehož koncův nelze dostříci. Pochopujeme tudiž z plna, hledí-li se ve Vídni výsledku dnešní porady maďarské strany neodvislosti s největším napětím vstříc Závisíť na něm neskonalá řada následkův pro společné finanční hospodář- ství říše, pro delegace jako pro finanční hospodářství Cislaj- tanie a pro osud jejího parla- mentu. Pochopujeme ale též nyní z plna, proč bar. Bienerth poslední dobou činí přímo vše, aby skřížil a znemožnil veškeru smiřovací akci Poláka Glsbin- ského, čelící přece k dělnosti parla- mentu, napořád iízlivějším poči-
#13 alto_textblock #13
náním si oficiosního tisku proti nám Čechům a celé Slovanské jednotě, ne- ostýchajícím se již ani korunu zatahovat do debaty ve prospěch vlády jeho, na úkor náš. Baron Bienerth po všem, co nám učinil, nebál by se snad nicméně postavit se nám okotrč v parlamentě, kdyby si byl v zápasu s námi absolutně jist podpory všeho tábora německého a polského. Ale od chvíle, kdy ke všemu ještě dal též svolení sve k výše uvedeným finančním a vojenským koncesím Maďarům, má nepochybně vážné pochybnosti a obavy o svou příští posici na horké půdě parla mentní areny. Neboť právě na straně německé jevil se dosud houževnatý odpor proti každým- koliv jazykovým koncesím Maďarům ve spo- lečném tělese armádním, to ze strachu, že by pak rovněž Češi a Poláci žádali, aby se jim stejně stalo po právu. — A svorně od- mítaly strany německé, zastupující většinou živel obchodní a průmyslový, co nejrozhod- něji požadavek Maďarů po povinném placení hotovým zlatem, dovozujíce, kterak by tím byl citelně zdražen úvěr n velikou škodu průmyslu a obchodu zdejšího Což by bylo tedy nyní panu Bie- nerthovi po jeho bezvýhradném podvo- lení se těmto dalekosáhlým postulatům ma- ďarským, za těžko dovolati se proti naší oposici nadšené pomoci všech německých stran, nadtož veškerého klubu polského. v němž to oposičně kvasí tak, že již již chystal se v něm protest proti hrozícímu přízraku režimu § 14. — Křepkost, s jakou bar. Bienerth zakročil rychlým povoláním místodržitele i nejvyššího zemského maršálka haličského do Vídně. aby hasili v kole polském, pro- zradila jeho úmysly! Jeho Excellence netroufá si podstoupiti turnaj se slovanskou oposicí na kolbišti vídeňského parlamentu, alebrž chce se mu vyhnout tím způsobem, že kolbiště parlamentní proste zavře a hodlá mimo ně svémocně, mim zákon ústavní, vlásti dál pokud t půjde, »až se rozčílené mysli utiší«. — Takovým způsobem chce prozatím »roz- řešiti« zdejší krisi: v Uhrách národními koncesemi Maďarům, zde — poloabso- lutismem. Bez parlamentu chce podnikat stomilionové státní půjčky i zá vádět nové daně, ačkoliv to vý- slovně odporuje platným základ- ním zákonům ústavy rakouské. zejména neodvolatelnému diplomu ze dne 20 října 1860, jenž stanoví ve svém článku II. do slova: »Zavádění nových daní a poplatků, pak zvyšován daní a platů dosavadních — jakož i podnikání nových půjček stát- ních nařizovati se má toliko se svolením rady říšské.« Do těch konců se raději řítí systém Bienerthův, než aby — obrátil v čas a chtěl rozumně býti spravedliv ke většině národů, nepožadujících než poctivou rovnoprávnost a stejnou blahovůli pro všecky. Toť celá změna systému, které se domáhá Slovanská jednota. Proč vznikla a proč trvá zdejší krise? Prostě odtud a proto, že panstvílačná německá menšina dychtí zde sobě politicky podmanit uvědomělé, silné historické národy slovanské, že chce k tomu konci roz dělit národně a politicky království české a zří dit v něm výhradně německou baštu — slovem že chce uchvátit pro německý živel nadvládu ve veškeré státní správě a nás Slovany uči- niti pouhými sluhy a robotníky. Takovému osudu bídnému se přirozeně zoufale bráníme a když vláda Bienerthova prot nám vůčihledě provádí onen po- věstný německý svatodušní pro gram, stavíme se proti ní do nejrozhod nější oposice, žádajíce, aby odstoupila nek obrátila. Ona však nechce ani jedno ani druhé nýbrž volí boj, ale j aký?! Nikoliv za rov ných podmínek, na kolbišti parlamentním nýbrž za mimo ohradu za přítmí stavu mimozákonného. Nuž uvidíme, kdo naposle s koho
#14 alto_textblock #14
Nlaše dojmy z Prahy.
#15 alto_textblock #15
Pro »Národní Listy« napsal dr. Rizza Tevíli bey, turecký říšský poslanec za Drinopol.“) Naše cesta Rakouskem zůstavila ve mne hluboký dojem, prodchnutý zplna poesií. Připa- dala mi jako pohádkový sen, který ze mne pře moje čistě realistické názory zplna učinil idea- listu. Chtěli jsme v této krátké lhůtě viděti c možno nejvíce; že náš pobyt byl vyměřen velmi krátee, jest jediné, čeho toliko lituji a což poně- kud paralysuje plný účin nezapomenutelných. nádherných dojmů a skvělých pohledů, jež jsem pro vždy ve své orientální duši zachytil. Čarovné město Praha bude samozřejmě zaujímati vždy prvé místo mezi všemi krásami, jež jsme uzřeli. Nestudoval jsem pohříchu dosud dějin tohoto stejně krásného, jako zajímavého města. V ná- sledujícím tlumočím tedy svůj čistě osobní do- jem, jaký jsem čerpal z vlastního názoru. Ne- činím tak z toho důvodu, že by moje vývody
#16 alto_textblock #16
*) Za nedávné velké návštěvy mladoturecké de- legace v Praze požádal člen naší redakce vůdce vý- pravy dra. Rizzu Tevfika beve za sdělení dojmů, jei v něm vzbudila návštěva Prahy. Dr. Tevfik ochotne žádosti této vyhověl a hned z cesty do Terstu zaslal nám zajímavý a pozoruhodný příspěvek, jejž dnes otiskujeme. Pozn. red.
#17 alto_textblock #17
měly nějakou zvláštní váhu, nýbrž má to býti uznáním díků za srdečné přijetí se strany vy- soce sympatického obyvatelstva Prahy a tribu- tem uznalosti za radosti a zábavy v Praze zažité. Když jsem poprvé uzřel kathedrálu s jem- nými, k nebi vysoko vyčnívajícími věžemi, zmoe- nil se mne nedefinovatelný pocit náboženské úcty před civilisací, které dlužno děkovati za tyto po- svátné budovy. Můj přítel p. Sam Levy pravil ve své ob- divuhodné řeči, kterou děkoval panu starostovi knál. hl. města Prahy, zcela správně, že kameny tohoto města přímo mluví. V tomto směru má zplna pravdu. Kameny tohoto města, těchto krásných budov, kteréž zdánlivě jsou němy, jsou svědky slávy a lesku tohoto města, ale třeba k tomu býti velkým umělcem, aby této řeči po rozuměl, kterým já jsem bohužel jen příli málo. Zejména vše, co jsem viděl na radnici, zu stavilo ve mne živý dojem. Schodiště ke kapli. důmyslný a složitě stavěný vstupní portál a cely vězeňské, to vše předvedlo mi živě ve velkýeh rysech dějiny středního věku na mysl. Já sám. který jsem byl čtyřikrát uvězněn pro politické a filosofické ideje, byl jsem při pohledu na tyto cely a při tom pomyšlení živě dojat, že na tomto místě řada lidí přírodou zvláště nadaných, lida velkých ideí a duchaplných pravděpodobně ztrá- vila část svéhc života pod dojmem vystálé úzko- stí a za velkého strádání. Navštívili jsme dále všechny moderní in- stituce, které zajisté plným právem dlužno pro hlásiti za vzorné svého druhu. Tak na př. jes umělecko-průmyslová škola velkolepou budovou kterou jsem velmi obdivoval, a v níž mne vše- ohny podrobnosti zajímaly. Mluvil jsem zde s mladými žáky a se znamenitými mladými uměl ci, mezi nimiž jsem spozoroval mnoho jemných a inteligentních hlav; byl jsem zvláště šťasten, když jsem se přesvědčil o tom, že při uměle- okém vychování této mládeže sledována jest táž zásada, kterou i já za jedině správnou a estheti- ckou zásadu tvořivého umění vždy prohlašoval napodobiti krásnou přírodu a znázorňovatijí jednoduchých rysech, aby ona sama působila dekorativně. Jenom tímto způsobem liší se de- korativní umění od imilativního a právě dle těchto zásad postupovali žáci této školy. Proto nemohl jsem se dosti nadiviti, zvláště když v ně- kterých dilech, která jsem uzřel, jak v obrazech, tak kresbách pérových, spozoroval jsem jem nost v provedení, která mne u tak mladých umělců skutečně překvapiln. Navštívil jsme dále také dívčí školu. Jes te moderně zařízený ústav, v němž s velkou do- vedností použito nejnovějších vynáezů. Také se zdravotního stanoviska nebylo na nic zapo menuto; stačí jen navštíviti šatnu malých sle čen, aby se konstatovalo, jak dalece bylo pomý šleno na zdravotní blaho žaček. U příležitosti návštěvy Plzně spatřili jsm v proslaveném pivovaře stejně velké, jako ele gantni stroje, při čemž mi bylo sděleno, že vše chny tyto stroje byly v Praze vyrobeny, a to bylo opětným podnětem mého skutečného podivu to hcto čarokrásného města, jež ve své skryté ori ginální poloze může právem býti nazváno mě stem uměleckým a jež na druhé straně předsti huje největší průmyslová města obrovskými po kroky mechaniky strojové. Skrytá poloha tohoto města má vždy pro mne jistý, velmi závažný význam. Opevněna města, která ční na skalních masách, byla ve feudálně rytířském středověku, oživeném neko nečnými boji, zřízena s velkou prozíravostí zrovna na těchto chráněných místech, aby do- vedla čeliti co nejúčinněji každému útoku. Z to- hoto důvodu zvolili si tito velcí válečníci po- dobně jako orlové a supové vroholky skal za svá bydliště. Ale byla to velká tržiště, sloužící všeobecné komunikaci, jež vytvořila velké město obchodní a krásná města umělecká, vábící ti- síce costovatelů, obdivujících krásu budov. Hlav- ní příčinou toho rozmachu byl, tušim, blahoby měst. Praha vykazuje nyní všechny tyto znaky současně. Především nádherný královský hrad, který jest vystaven tak znamenitě mezi dvěma pahorky, jest nedocenitelné hodnoty a symboli- suje nejkrásnější bod foudální resistence. Na- vštívíme-li krásné budovy, jimiž toto město tolik oplývá, nabudeme vnitřního přesvědčení, že jsme se oetli v městě, jehož umělecká a vkusná výstavba vyžadovala celých století umělecké ci- vilisace. Máme-li na mysli strojnictví, o němž jsem dříve již mluvil, nabudeme přesvědčení, že Praha jest jedním z nejdůložitějších měst v Evropě. Jest mně skutečně za těžko, vylíčiti mnot ství dojmů, jež jsem při pohledu na tak rozkošné včci zažil, ale dovolím si připojiti ještě několik slov o obyvatelstvu samém, abych se nezdál nevděčným vůči svým tak neobyčejně sympati ckým hostitelům a za tak radostné a příjemné pocity. Pražské obyvatelstvo může býti ujištěno. že jeho srdočné přijetí naší návštěvy nám vždy zůstane ve vděčné vzpomínce a vzdávám mu naše díky. Budeme vzpomínati vždy rádi na krésný vlas zlatý, který charakterisuje roztomilé dámy pražské, a který mně připomíná skvouet paprsky našeho levantského slunce.
#18 alto_textblock #18
Politické zprávy domáci.
#19 alto_textblock #19
V Praze, 10. listopadu. (Nový gorický sněm.) Sněmovní volby gorické, ve slovinsk části země velmi pohnuté, přinesly, jak jsme již sdělili, vítězství slovinským klerikálům. Na straně vlašské nestala se žádná změna. V novém jako ve starém sněmu, je 9 vlašských liberálů a 6 klerikálů; na straně slovinské bude však nyní 9 klerikálů proli 5 pokrokovým agrárníkům-
#20 alto_textblock #20
kdežto ve starém sněmě bylo jen 5 klerikálů proti 9 pokrokovým. Připočítá-li se k Slovincům také virilista, arcibiskup Sedej, budou ve sněmu oba národní tábory opět stejně silné. Změna na- stane však ve skupení politickém. Ve starém sněmě uzavřeli klerikální Slovinci spolek s libe- rálními Vlachy, v jichž čele stojí zemský hejt- man dr. Pajer, kdežto liberální Slovinci byl spolu s klerikálními Vlachy v oposici. Poněvadž pak obě skupiny byly stejně silné, nedošlo ani k volbě zemského výboru a sněm rozpuštěn. Po letošních nových volbách dán z gorické konsi- stoře popud, aby se klerikálové obou národností ve sněmu spojili a utvořili klerikální většinu 16 hlasů proti 14 liberálním. Ale vůdcové obou klerikálních skupin, dr. Gregorčič a Fajdutti jsou osobní nepřátelé a proto utvoření klerikáln většiny se nezdaří. - Slovinští klerikálové spojí se bezpochyby opět s liberálními Vlachy a utvoří tak nepřirozenou sice, ale silnou většinu 1 hlasů proti 11 liberálním Slovincům a klerikál- ním Vlachům. V Praze, 10. listop. (O. A. Markov t.) Obdrželi jsme ze Lvova telegram: „Osip Andr jevič Marko v, vrchní redaktor „Galičanina“ dnes zemřel.“ Úmrtím O. A. Markova národní ruská stran v Haliči ztrácí jednoho ze svých zakladatel a rozvážných vůdců právě v době, kdy ve stran nastal nebezpečný rozkol a klidné mínění sta rého, zkušeného publicisty mohlo straně proká zati důležité služby. O. A. Markov byl od mlád přívržencem oné skupiny maloruského obyvatel stva haličského, která Malorusy pokládá za větev společného národa ruského a proto hájí společ- nou kulturu celého národa, vyjádřenou společ- ným spisovným jazykem velkoruským, ačkol uznává potřebu vyučovacího jazyka maloruskéh v národních školách a maloruské lidové litera- tury. Zásadou tou se řídil po třicet let jako vrchní redaktor „Galičanina“, v němž hájil jed- nak zájmy ruského obyvatelstva haličského proti nadvládě polské, jednak potíral odstředivé snahy strany ukrajinské, která odmítá jakékoli spole- čenství s Velkorusy. Při vší rozhodnosti a věr- nosti k zásadám Markov ve svých polemikách vždy zachovával míru slušnosti a proto se těši úetě nejen mezi svými politickými stoupenci, nýbrž i mezi odpůrci jak na straně polské, tak i ukrajinské. Jeho časté návštěvy ve slovanských zemích umožnily mu správný názor na slovan ské věci vůbec a zjednaly mu množství upřím- ných přátel v celém Slovanstvu. Úmorná novi- nářská práce podryla jeho zdraví a již před dvě- ma lety obiral se myšlenkou, vzdáti se veden Galičanina“. Vyjednával tehda s výkonným ví- borem staroruské strany, aby převzala list do své správy. Vyjednávání nemělo konce. Teprve letos, když nastal rozkol mezi přívrženci dra. Dudykoviče a dra. Korola, a dr. Dudykevič začal vydávati svůj vlastní denník „Prikarpatskaja Rus“, utvořilo se v druhém táboře družstvo, kte- ré přovzalo správu „Galičanina“. O. A. Markou zůstal i nadále hlavním redaktorem listu. Alez málo dní choroba ho donutila uchýliti se do lé- čebnice, v níž místo úlevy v chorobě nale smrt. Věčnaja pamjat! Z Krakova, 9. listopadu. (Polští novi náři a polské kolo.) Mezi vídeňským zpravodaji polských listů panuje značné rozhor- čení na vedení polského kola, které polským no- vinářům důsledně odpírá zprávy z jednání po- ského kola se stranami, ale vídeňským noviná- řům ochotně poskytuje informace. Tak vůdcon polského kola prohlásili své vyjednávání se Slo- vanskou jednotou i německými stranamiz přísně důvěrné a polským novinářům nedal o něm nijakých zpráv, za to však „N. F. P. a „Zeit“ mohly už druhý den přinésti celé řeč z onoho vyjednávání. Polští zpravodajové vídeň- ští protestují co nejrozhodněji proti takovému neslušnému jednání polského kola. Ze Záhřeba, 8. listopadu. (Co stojí zá- hřebský proces?) Soudní výlohy, spojené s pověstným procesem se Srby, obžalovaným z velezrády, činí od loňska do konce letošního října 342.719 K. Poněvadž všichni odsouzen podali zmateční stížnost a proces není tedy ukončen, výlohy ještě značně vzrostou. Korunn svědek Nastič obdržel za své svědectv 15.000 K. Stenografové obdrželi za svou práe 60.000 K.
#21 alto_textblock #21
Politické zprávy zahraničné.
#22 alto_textblock #22
V Praze. 10. listopadu. Dunajsko-jadranská železnice. Onehdy přibyli do Skopije inženýři fran- couzské železničné společnosti, jíž patří trať So- lun-Dedeagač. Ze Skopije v průvodu tureckého důstojníka gen. štábu a vojenské ochrany ode brali se do vnitrozemí, aby zahájili studium ter renu za účelem trasování jadranské dráhy o Merdaru na srbské hranici do Sv. Jana Meduan- ského nedaleko Skadru a černohorského Baru. Jak „Vardar“ oznamuje, Arnauté již začínaj pochopovati, že tato dráha bude i v jejich pro- spěch, ač bylo mezi nimi agitováno v opačném smyslu. .
#23 alto_textblock #23
Briandova sifnace.
#24 alto_textblock #24
Schůze pařížské sněmovny, kde volebn reforma byla v zásadě schválena, měla jistý historický význam. Ale byla na zakročení samého chefa kabinetu Brianda odročena. Jisto je, že jen osobní autorita jeho dobyla ministerstvu vi- tězství. Sněmovna krátce před hlasováním byl zmítána zmatky, rozčilena, chtěla vrátiti komis všechny návrhy. Briand vytkl sněmovně její rozháranost a nedůslednost, poněvadž se stav proti radě, kterou před 8 dny nadšeně vítala. Za takových okolnosti by nemohla vláda spole- hati na účinné podporování její plánů. Radi-
#25 alto_textblock #25
kální straně vytkl, že je nejméně organisována a zvolal: »Nechce-li sněmovna vyslechnouti mou radu, necitím se více oprávněna né st zodpovědnost vlády.« Briand učinil smělý pokus vyrvati pro- porcionalistům skoro dosažené vítězství. Socia- lista Sombart a progressista Benoist bratříčkovali se s pravicí, doufajíce, že prosadí reformu i proti vládě. Benoist protestoval proti tomu, aby s volební reformě dával politický význam. Je to otázka, stojící nad stranami. Jen rázné vystou- pení Briandovo zachránilo situaci a jak známo, ohrožená vláda dosáhla většiny 60 hlasů. Vláds, vlastně Briand zakončil boj, panující několik měsíců, rozdmýchaný propsgandou, jež měl více přivrženců, nežli se tušilo. Nelze předví- dati, jestli tato malá většina Briando i postačí.
#26 alto_textblock #26
Politické projevy na lordmayorově banketu. Ve staroslavném Guildhallu byl slaven 9. t. m. jako každoročně den lordmavorův velkou hostinou, při níž byly proneseny významné řeči politické. Z ministrů byli přítomni: Asquitb, Haldane, Winston Churchill, státní podtajemníci Samucl a Suly, četní diplomaté a poslanci. Př zahájením hostiny musily býti ze sálu vypuzeny sufragetky, jež povykovaly. První přípitek lord- mayorův patřil válečným silám na zemi i moři. Admirál lord Seymour ve své odpovědi, že stanovisko dvou velmoc! dává jistou bez- pečnost, ale obráti-li pohled na celý svět, objevt se tento system jako národu nepříznivé břímě. Stav námořnictva je zcela uspokojivý, ale nelze uvěřiti, že by na místo lodí nastou- pily někdy válečné vzducho lo di. Různice vyskytující se mezi námořními důstoj- níky, pokládá řečník jako přepjatou péči o blaho vlasti. Válečný ministr Haldane přeje si větš zblížení mezi pozemním vojskem a marinou. Má důvěru, že na základě statistických principů dojde k organisaci všech válečn ý ch sil koruny. Ministerský předseda Asquith proneslz všeobecné pozornosti řeč, v níž poukázal na dva důležité momenty v rozvojí říše, a to: sjed- nocení jižní Afriky, jež uskutečnili lidé různých rac, ještě nedávno se potírající v krva- vých bojích a dále konferenci pro řlč- skou obranu. V této konferenci byl poprvé slanoven princip, že zámořské državy britské hájení svého území, svého obchodu a svých mořských cest mají dle volného svolení poklá- dati za celek. O všeobecné mezinárodní situnci pravil chef kabinetu: »Mezinárodní politický obzor byl během roku poněkud zachmu- řen a hrozila bouře. Mohu ujistiti, že Anglie nesleduje nijské zištné cíle. Má jen jednu snahu, udržsti mir a přeje si, aby nastávající změny dály se za souhlasu všech. Toho se pod- statné dosáhlo. Všechny možné zdroje ne- pokojů ve východn! Evropě jsou o- straněny, ale nic nenasvědčuje, že by tento sta nemohl být upevněn. Dají-li velké státy příklad sebeobmezování, postačí spojené síly diplomacie lokalisovati a uspokojiti takové živly, jež ještě nejsou uspokojeny.
#27 alto_textblock #27
Clemencean o krétské otázce.
#28 alto_textblock #28
Býv. m. p. předseda Clemenceau vyslovil se článku, který »Neue Frele Presse« věnovala jemu a krětské olázce, takto vůči zpravodají »Tempsu«. »Toto znázornění je úplně falešné. Je zejména nesprávné, že jsem se pokusil o nátlak na mi- nistra Pichona, abych ho přiklonil ke svým po- litiekým zásadám. Řídil jsem se vždy dle poli- tiky Pichonovy. Dále je falešné, že jsem ně- komu učinil slib ohledně Kréty. Jakkoliv je živ má sympatie k Řecku — u nás Francouzů zcela přirozená sympatie — nikdy jsem ne- myslil na to, abych řídil naši politiku dle slibů. Proto můžete informace vídeňského listu sner- gicky vyvrátiti.« Clemencsau se smíchem po- krčil rameny nad tvrzením uvedeného listu, že jeho odstoupení bylo v jakési souvislosti s otáz- kou krétskou.
#29 alto_textblock #29
Anglie, Německo a Amerika. Agitace snglická pro spolek se Sev. Ame- rikou není pohodlná Němcům, kteří se dvořili Americe ústy svého vyslance ve Washingtonl hr. Bernstorffa, který pronesl nadšenou amerikofilskou řeč. Některé londýnské listy pro- hlašují jeho projev za důležitý! Nepozastavují se nad snahami sblížení německo-amerického. Německý vyslanec se obrátil proti akci lord Beresforda, jenž ovšem Němci je zaslou- ženě nenáviděn, poněvadž chce sblížení Angli a Ameriky. Jeho akce prý je »beztaktní«, na- mířená proti německo-americké dohodě. Lor Beresford pronesl nedávno velkou řeč proti- německou, na niž hrabě Bernstorff dosti přikře odpověděl s
#30 alto_textblock #30
v
#31 alto_textblock #31
Král Manuel v Madridě Při pondělním příjezdu krále Manuela do Madridu bylo na cestě z nádraží do královského paláce vykonáno policií skutečně ideální bez- pečnostní opatření. Na nádraží samo připuštěn jen malý počet představitelů civilních a vojen- ských úřadů — za to však žádný žurnalista. Po zdejším, na pět dnů rozpočteném pobytu, odebere se král portugalský přes Francii do Cherbourgu, odkudž přeplaví se do Anglie. Na londýnském dvoře stráví několik dní, načež do- jde teprve ke třídennímu pobytu v Paříži — na zapřenou. Potom vráti se král do Lissabonu Na cestách provází krále ministr zahraničních záležitosti du Bocage- Praví se, že král Manuel hodlá se uchá- zeti v Anglii o ruku anglické princezny, čím