V Brn*, 12. lednm.

liďovc потптт

etma 9.

Hlodá, společnost a domácnost.

Halenky a klobouky. Po Novém roce, kdy do Jara leStí daleko­ a zimní véci nosi se liž nékolik mč- 'icfl. dochází mnohá dáma k pfesvédčenl, .’.a JeJi zásoby obleku nejsou dostatečné, ľ.imy vyjadřuji tuto každoroční a ka±do- .■1'onnl zkušenost pončkud hyperbolic- k”U frázi, že »neniaji co obléci«. Zejména -.ásoba Ын/ a halenek nikdy jich docela neuspokojí : do divadla, na koncertv, do kaváren a na jourfixy nelze přece stridati tale týchž véci, celý zjev dámy tfm Jaksi ivícdnf a pozbude zajímavost». Také fa- zona a úprava klobouku Již omrzela nebo itrpéla stálým nošením a nové arrangement­ třebas téhož materiálu osvéil celkový­ zjev. Budou proto, soudíme, vítány nové obrázky blůz a klobouků. Podle svého­ určeni zhotovuji se blůzy z rozmani- lýcb látek: z hladké nebo pruhované vlny,!

hedvábím nebo Hnou lehkou látkou. Blůzy z průsvitných tkanin zdobivá]! se pc-| strým strojovým vy Síváním kolem krku., na prsou a kolem rukávů. Komblnovániui odlišné podSfvky a přehozu docili se účin- : ných barevných efektů. Velmi půvabná jc kožešinová ovruba kolem rukávů a ví stři-1 hu, který pak ovSem musí bili trochu hlubší Blůza na obraze 1. hojným rasová- ( nini hodí se pro slabSi dámy. Spodní živú- I tek je z hedvábí tyrkysové barvy, přehoz i z černe krajkovinv chantellly. N.t obraze ! ...., 2. ic ruská blůza ze sifkoviny. posetá iri-1 - sujícími skleněnými perlami a včtSimi /**””*"*« ■TeVi.i«!".*»«**- Strasovýnír kaineuv. Rukávy a šušky zdo- ; ji. cn£ — bl perlové třásní-. Spíná se zlatým pá- E _ BP2ENT LePSOVE sem. Úprava klobouků vysvitá dostatečné 1 z obou obrazu (é. J. a •).).

konfekční zAvod „U moderní Směnky4* LUDVÍK KRAUS I Radnická alice č. 7. ШЩ- Největší úklad ~ěN| saisonnfch novinek, j

BFN6, Domlnlbànahé »am. či*. 8. zholovtri «e velmi vkusafe weaker. dAmské úbory

obr. a. stuhy chiné. Rukávy možno voliti též dlouhé a polodlouhé. Výzdoba blůz jest jeSté rozmanitější než základní materiál. Především možno skládati látku v řasy | úzké i široké. Velmi oblíbeny jsou límce z bílého atlasu liberty. Někdy bývají jedinou i ozdobou na hedbávných blůzách temných ■ barev matní charnrcusy. К černým blu-| zám nosí se též bilé nebo žlutavé jabot z I krajek. Límce však se nikdy nepodšivaji tu- j hými látkami, nýbrž měkkým žaponským

■I fc J.'h

.< ul. J«)l .akte J

Obr. 1. t jemného sukna nebo popelinu, ze sametu i \ cl vetu, z hladkého, vzorkovaného nebo skotského hedvábí, z průsvitných tkanin, z kraikovin a z látek síťkovaných. Prostá halenka s plátěným límcem a kravatkou •i' di sc na cesty nebo к rannímu obleku, ie^antni šat však doplňuje nejlépe kimono­ a nověji též ruská blůza. Blůzky kimonové jsou vždy s výstřihem,­ který se po připadé doplní chemi- setkou, a nosí se s rukávy polodlouhýml pro mladší svět) i dlouhými (pro starší Jámy). Ruská blůza, která se zapíná vzadu.­ po straně neb i napřed, použije-li se odlišné vestičky, šije se se šůsky к spole- -cuskému obleku kratšími, pro promenád- i: obleky delšími. Šůsky připoj! sc к taili pod pásem zdobeným přeskou, mašlí nebo. rosetou. Pás tnúže býti z téže látky jako sukně nebo ze zlatisté neb kvítkované

FEUILLETON. Perské ženy. Podle různých pramenů podává Arnia Nesvadbiková.

V Pcrsii, v říši Iva a s 1 u n c e*). vře nepokoj. Mlhavé ponétl o evropské svobodí­ a rovnoprávnosti jeví se krvavým bojem­ politických stran, zločiny a všeobecnou­ rozvráceností. Avšak život perské ženy, iejž futo chceme zběžnými črtami zachytili, vzdálen jest všech vlivů veřejných i všech kalných a smutných nepořádků politických.­ Jak tomu bývalo před mnohými staletími,­ tak jest až po dnes. Peršanky prožívají­ svůj bezrttéšný a monotona! život mezi stěnami >e n d e r u n u< harému. Člm vlec v popředí stolí perská rodina,­ tím vice zdálo by se. že jest žena bližší kultuře a možnosti všeobecného styku­ se světem ~ avšak v Persil naopak tím pevněli a silněji uzavírají se za nl zdi enderunu. V nižších vrstvách obyvatelstva­ vedou sl ženy svobodněji a prožívali­ méně uzavřený život, ale 1 u nich sou podmínky životni takové, že Jim ne- -ce súčastniti se života vířícího kolem nich. Jsouce zapřažený v každodenní těžkou­ práci, žiji ženy nižších vrstev skoro v témže přftnii jako jich šťastnější družky. Představitelky vyšších tříd perské společnosti.­ Takový morálně zkostnatělý a zpá- tečnlcký stav má ovšem původ ve zvláštním­ perském názoru na ženu jako na nižšf bytost, stvořenou Alláhem Jedině proto.­ aby sloužila mužům. *) Parata má va znaku lva a itiai i

Obr. i.

Obr. -t.

Nevěstám trys™. Koberce, záclony a pokrývky prvotřídní výrobky v nevidata-ni jiuiie výběru Alois Chmelík, Brno Kobližná ul. č. 23. Všelicos. Cestovní pas du nebe. V metropolitním archivu kyjevskérn Rusi nalezen byl zajímavý dokument

vVe!rir!i \ Crai V i. i věrný sluha boží, kněz. Feodor Vladiniir- ! skli, a /ádámc Tě. abys jemu nijakých , překážek nečinil, ale ihned, bez pnitaiui vpustil jej do královstii nebeského. Odpn- ; stili jsme mu všecky hříchy a poskytli inu i svého rozhřešeni, tak žc ničeho tu nei,i. aby nemohl vejit» Jo ráje. Na doklad pravdivosti­ list tento, vydaný v Kyjevě dne Id. července 1341. vkládáme z.emřeléinu do rakve. Nejuctivějši Makarij. arcibiskup ! a metropolita kyjevský.« /. »Havlíčka«. Výklad evangelia. Sedlák potkal cestou popa a tázal sc jej: «Trváš stále na tom, co jsi včera nám (kázal: -Udep-li t. učkilu v pra-он tvá'', nastav mu i levou?« >Z toho nemohu nic s! vit ani nic přidat.«­ odpověděl pop. »neboť tak psáno jest I v evangeliu.« Sedlák toho plně vytržil — tiiěl na po- ! pa dávno vztek • proto dal mu facku s každé strany. Na to pop: »Dobře, sedláku! Ale stoji též psáno v pismč: Jakou mírou vy mèriti budete, takovou i váni bude měřeno.« v I dal zase sedlákovi dvě facky z leva i z I prava. Turecky zeman ide kolem a táže se jednoho z diváku: Co se to tu děje? Co ! máji ti lidé mezi sebou?« »Ale nic,« zní odpověď. >ti zde si poniže­ vykládají evangelium.« Z anekdot Rody Rody. Masué konservy.

lidské hlouposti. Jc to -cestovní pašport«,. , U Benzmgrovycl, dragounu měli jsme do nebe, vydaný roku 1341 tehdejším me- [ednou. P?'™ c^,el" s vyvarováním a tropolitou kyjevským (našim arcibisku- knneninu Tabor byl upravenv tom sc pem) otcem Makarijem, zemřelému knězi Přizc,,c strážmistr Plhal a blast:

Feodoni Vladimirskému. Pasy byly vy sta-

• Pane laitnaiit, pro pána boha. zapo-

veny dva: jeden vložen pateru Feodoru rnněli jsme doma masné konservy!«

do rakve a druhy ponechán (snad jako doklad)­ v archivu inctropolitnini. Překlad tohoto­ dokumentu středověké obmezenosti

Svinská nakáž!« Ale, co je mi do to Ito? Pomozte si. jak utmtc!« Za hodinu na to přišel si obrst do lá­

zni: «Makarij, z boží milosti arcibiskup a i bora prohlédnout aparát na vaření, metropolita kyjevský — našemu Pánu a. Strážmistr Plhal podal mu lžíci naši příteli sv. Petru, kličniku brány nebeské! I polévky — olirsi ji pozvedl к ústům. Dosvědčujeme, že dnešního dne zemřel » 1 eď to přijde- - - nnsl.iü >i.

stranná kuchařsko hospodyňská výchova, nikoliv neužitečná ani v tom případě, kdyby­ osud tomu chtěl a mladá dívka dostala se časem do harému к sátnému »caři carů« — к vládci perskému. Druhým nemálo závažným předmě- vc stycích muže a ženy hrubost primitiv-1 tem výchovy mladé dívky jest. aby byla nich mravu a temná divokost. 1 obeznámena se všemi taji umělé ženské Za takových podmínek nelze ani před-. krásy. Jako ve všech východních zetnfch. pokládali, že by perská žena mohla se o- ; tak také v Persii lest mezi ženami neoby-

»2ena patři domovu« — »Zena jest]ceněnou jen dle stupně své fysické krásy květem na okně mého domu« — Tot alia ! a přitažlivosti. Bohužel, vc vyšších třf- 1 omega perského nazíráni na ženu. dách společenských ani v tom případě, kde Při tom však zapomínají tito mudrci mnohoženství z ohledů finančních není na svůj kvítek, myslíce, že mu pos.taéí I možným, není jiného názoru na ženu — slunce ohně domácího krbu. aspoň trochu lidského. Za to tam převládá! Cizí mužové nesměji spatriti lice ženina,­ tvář domácí hospodyně: proto vychází­ ven ne jinak než pod hustým závojem.­

A když má to štěstí (ěl vlastně ne-1 zývati v otázkách veřejného života a žc čejně rozvito všeliké přikrašlováni. Učení

štěstí), že patři к první třídě společenské. | by mohla proživati život duševně rozvitý-, tu nemůže vycházeli z domu bez průvodu ; naplněný zájmy mravnimi a intelektuelní- sluhů. staršícli příbuzných, nebo v nejnut- j mi. Všechny ony boje. které podstupoval

nějšim případě služek. Stručné pojato, perské ženy, nenáležející­ vrstvám prostého lidu. zůstávají do smrti v postaveni nezkušených, nezodpovědných­ malýclt dévéat a nemají proto ani žádné Iniciativy, aniž nejmenšfho ponětí­ o samostatnosti. Cizí muži nejen že nesměji viděli ženské tváře — ale jim netřeba­ ani věděti. kdokoliv z Uch známých

i feminism v zapadni Evropě, nedotkly se říši lva a slunce. Tam rozbíjejí se o zdi

a barveni obočí. Toiletti! stolek perské ženy­ i dívky chová hojnost všemožných ta Jemstvi a receptů zkrášlujících. Bílé i červené­ líčidlo, barvy na nehty, na brvy, na zuby — vše to tvoří celý «institut dc

stydícího se zmiňovat! se jen o ženě. Při všem tom nelze tvrdili, že by perské­ ženy — nemluví ani o představitelkách­ pracující třídy — byly prázdnými loutkami, utápějicim» se v nečinnosti, v , . . , _ , , . , , -, .kouřeni к aliarla (vodní dýmka) a v poží- jestženat. Tato zvláštní a hanebná pře- váni sladkosti. Peršankv isou velmi pra- tvářka zachází tak daleko, že se muž ni- covité. Vrozená živost projevuje se ,t Per-

enderunu a o divokost obyvatelstva, beau tě« a jest nezbytným vlastnictvím —•' — ’ - intimního hospodaření každé perské dámy.­ (Ostatně ani naše dámy nezůstávají asi v této příčině za Pcršankami.) Toto úsilí po umělé kráse má v Persi»­ svou osudnou příčinu. Není souzeno býti krasavicí všem — a čim má vítězili Pcršanka. chtějící získali si náklonnost

kdy neodváží objevili sc na verejných místech no boku své ženy. a když někdo po evropském zvyku optá sc ho. lak se daří Jeho ženě. tu otázkou touto perského manžela vážně urazí. К tomuto názoru na ženu přispívá ve značné mfře mnohoženství, jež Jest v Persil uzákoněno. Jakkoliv zni to absurdně.­ zdá se. jakoby tu převládal zvláštni zákon poptávky a nabídky. Cim vlče žen. tim nižší poměrná cena. ovšem morální, stanov! se za každou jednotlivou ženu. Manželství za takových podmínek nevyhnutelně­ vede k pohrdlivému názoru na ženu — názoru, který vulgárně vyjádřen Jest asi.pljtě větou: »Což s vámi za cavyky,­ když lest vás plná propast?« Takový názor nepřipouští ani. aby

Vrozená živost proievtije : šanek snahou, aby vyplnily svůj prázdný čas třeba jen drobnou prací domácí. Skoro všecky Peršanky Jsou výtečnými­ hospodyněmi a umějí šiti. plésti. vy- šivati. strojili jídla. Koraném mají také přikázáno.­ aby ochotně konaly svým mužům různé služby. Proto se učí od dětství dobře­ připravovat! jídla a různé sladkosti, neboř «láska mužova závisí na jeho žaludku-. Každé Peršancc již od dětství vštěpována­ Jest myšlenka, aby všemi silami snažila se ovládali náladu svého budoucího­ muže — i v Persil mladé dívky sni len o manželství — a nebudc-li jedinou ženou­ svého veliteleC tož aspoň aby snažila se domoci toho. aby stala sc Ch a n u m- A š r a f i — to jest nejmllejšf ženou svého pána. Proto jednu z význačných úloh výchovy mladých dívek zaujímá yšo-

svého muže. ne-li krásou? A ještě к tomu. dle perského zvyku, ženich nepozná tváře­ své vyvolené do té chvíle, kdy vkročí к němu do domtt jako jeho žena. Tu by snadno mohlo nastati hořké rozčarováni. Proto, aby svému budoucímu veliteli a pánu ušetřila trpké zklamáni a vyhnula se jeho hněvu, poznává mladá Pcršanka za vedeni matčina, nebo Jiné zkušené osoby, celý kurs krásy, uči se dávat! si jinou tvář. než jakou ii byla obdařila příroda. Perský ideál ženské krásy není už takový, jaký býval dříve, kdy slavný persky básník Háfiz*) opěval «ladné ženy gaz eli ch oči, postavy jemné­ jako třtina«. Bohužel, takový ideál ženské krásy časem se zvrhl. Jen leště ženy z lido, ze-

. •) Háfiz, pfedirf lyrický básník perský a vábec orientální, nevyrovnaný mistr (házela, zsmřrl 1090.