N а оба tisfy předplácí se ▼ Braé ▼ administraci J na méslc . . . К З.- оа etvrt roko . K6 — V Bra£ s donáškou do domu dvakrát denně 40 hal. mésičně více. V prodejnách v Brně i na venkovč měsíčné­ bez donášky К 2.50 Poätou s jednou zásilkou na měsíc . . . К 2.50 na čtvrt rokn . К 7.50 S dvojí zásilkou o 60 bal. na měsíc více.

S fial.

X,bl S bal.

V drobařm prodtff! Velký list ... ř* hat Malý list . . . 2 hal. v Brně i na venkově. Jeden z obou listò zvlášť nelze předplatit. Předplatné a Inserty srhtn\ a žalovatelay •sou v Brně. Redakce, admiaistrace, tiskárna a expedice; Rudolfova ulice č. 6. Tcleí.: Redakce č. 12a, administrace č. 12b. Číslo iktu u poštovní spořitelny 60.739.

uočník Ш. " ■» trne, v pálek line 2. kvěina 1313.

113.

Na ostří meče! Nové odrozeni v Londýně. — Zamítavá odpověď Černé Hory. — Rakouské ultimatum. — Korunní rada ve Vídni. ' Černá Hora odpovždčla zamítavě koňského vojáka, anebo aby se na vyzváni velmocí, aby se vzdala Ska- kvulinčmuz konfliktu v e 1- dru a vyklidila ho. Londýnská velvysla- moci zrodila válka evropská, necká konference se znova odročila. Dnes jc tolik jisto, že dobytím Skadru při- nedavši své schválení rakouským návr- mo před Jícny dčl evropské eskadry u t r- hùm. Tato dvě íakia karakterisuji situaci pěla rakousko-uherská di-

pro Vídeň. Bude-li se vše odehrávat dál tak, jak se z Vidně hrtzilo, musí dnes. či zítra vstoupit v akci známá .volná ruka’. Aby molila, byly к tomu učiněny ve Vídni všechny moiné přípravy. Obecenstvo poplašeno­ zvláštními vydáními novin, na

plomacie svou nejtěžší porážku­ na Balkáně ale prestyž a čest této monarchie nestojí ani nepadá s úspěchy nebo neúspěchy­ Jeli diplomacie, a nelze dopustit, aby tato ne- dnešek svolána korunní rada a — což nc- schopnost i ukvapenost měla ^JiTy Císař přijal dnes ▼ smí být zamlčeno - mírumilovní občané, b ý t n y n i maskována řinče- audlenC[ch zahraničního ministra

večer kategoricky, že situace pro Rakousko­ se nikterak n: ménMa .i že pcsfvp Ra­

kouska je neodvr: tn;

i ’C"

v'.n- J!a4

to jde zjednávat platnost těmto usnesením­ až na samu Černou Horu. Ale žijeme ve státě nepravděpodobnosti. Stát. který sám není s to zjednat pořádek doma. jde | fercncc měj ho dělat na Balkán; jde dobývat Skadru,|ко iakiLky. /e •* který si nechce ponechat, jejž však také t jiti s Rak oasi, em nikdo z jeho rukou nechce, tak že by bylo akadc.. :.kv ráz. nejrozumnějši ponechat ho v rukou jeho I ľlcr.;oii!o nynějších, přirozených a faktických držíte-1 nemohlo jej t к lu. Jc možno doufat, že rozhodující činíte-!и,* rada na x.itř«. lé v Rakousku dovedou uvážit, co činí - -|za nade vše v\r.:'jvr’ doklad, /e pro jak to po nich žádá anglický oficiosni list Rouško není Již vv hnuti. Zítra má býti

Rak-

r z o t

;ó a změří- a K o r u n- oľ.načuje se Pn-

Westminster Gazette? Uvidíme, co dne šek či zíiřek přinese.

Signál к válce. Stísněná nálada ve Vidní.

posláno Černé U r* I jeho zainítavJm z; povezení slané prý. Tel. íll hod. v noci

u : 11 m a 11: m a .li cvézcní nebo ne;:- se válka skutkem.

Tel. - Z Vídně. 1. května. (9 hodin večer.) Ne zítřek |e svolána do Sehöibruetiu korunní rada, která se zde všeobecně pokládá za

hrab.

acc ocitla sc zas jednou na ostří meče. dovedl však před čarem zabránit hrozící-' . ... ... ,A. Rakousku došla trpělivost a jak sděluje mu konfliktu a dovede snad i tentokrát. se’ /e bjdc Př,tomen t(:/ nas.w. mk vídeilská Informacion nezbývá, než nc- Máme takovou raději. př«s to. že si- chat mluvit děla a bajonety. tur.ee je velmi hrozivě napiata. Лег jedna

na něž jsou strachy a fráze nalíčeny, ztrá- nimzbraninebo koruno v ánaRe hř Iri náčelníka generálního crii, maji-li co. machinacemi bursovnich t r a K c d i i. J e i i ž d ù s 1 e d к й p г о ?|áeb" cfc“* V „ ® r a d ľ 7 H iľ t r e n” jobberù. jimž práci vydatně umožňuje po- nás i celou Evropu nelze v tom- и o r f u Tvto audience (naiv od ‘410 včstná literární kancelář zahraničního mi-ilo okamžiku ani domyslit.*! ° V » hón 7 ľ^iľi Vn idstcrstva dodáváním látky к poplachu. Není to poprvé, co v posledních letech ?u°nn1 ‘i.d'f súčaimt sf vTiSnl .po^ Soudíme-li dle nálady, jaká panovala vče- ocitá sc monarchie ve chvíli tak kritické. rícobf о ЛлДЛ ra večer ve V<dni. musíme uznat, že situ- Správně informovaný stařičký' panovník ^ ?tř‘^ * ^ рДЛЙь * C« л..и a.;»™ Obou ministerských předsedu. Prošij chá trůnu arcivévoda František Ferdinand. 1 Listy vydaly ve večerních hodinách • SäSSä SÍÄfÄrsS; jedinou naději míru jc stařičký panovník, konský zástupce ze včerejší konference ^sledkem toho Ум pay se ycícr pred ka- který jistě, po správných informacích mu neodešel, souhlasil tedy s odstavením 1 ^rnam»v p^0,í®urs> vcUť dap’ bdí- podaných, zadrží ruce těch. kteří ženou svých návrhů, konference tedy není roz- p£e,s Robcejm zakaz kursy v soukromém stát do ostudy a neštěstí. O tom není po- bita. Ve Vídni zas zpívají jinou. Zakročíme obchodu rapidně klesaly a na zf-; chyby, že ve Vídni je silná strana, která vojensky proti Černé Hoře. ale bez ířek ь?г*й nleiyttlš.í obavy. Z by ráda krví vymazala diplomatický ne- ultimata, aby sc nezdálo, že zamýšlíme Londýna, kgc se копа schůze vyslanccké akci válečnou. Jak to? Vtrhnou snad ra- konference, není do té chvíle zpráv. Reu- kouSti vojáci na černohorskou pádu za terova kancelář v5ak sdbhtje. J.e prý nenf účelem projevů láskj- a hodlají tyto proje- v diplomatických kruzích ani na úředních vy — vzhledem к nastalému květnu — uplatňovat vůči Černohorkám. V tom

úspěch rakouský. Válka s Černou Horou! Jak by to bylo možno pochopit, když nikdo­ nechápal, proč rakousko-uherská di- plomac’c zalamiovala Evropu к blokádě ' rrohorského pobřeží, proč právě v

místech pesimistické nálady. crázcc r.k?darské má se Evropa řídit Jiný-1 ohledu znají Černohorci ještě míň žertů! JCi‘ ’ ^ 1. č^na. ту?» důvody než jaké platHy pro Drinopol než sc Skadrem. Zdá sc. že Vídeň, která válečná n á 1 a d a z d c ve^er :• Janinu. Jek ío bylo řečeno v nezabave- chce kárnou expedicí ošidit celý svět. oši- potrvala n ez mě*n ě r. ě pres d n e s- ••ém prohlášení sociálně - demokratické dí na korec přec jen sama sebe. Jít vojen- : n í o d r o č c n í v y s 1 a n e c k é k o n í e- strany: »Skadar může mít .svou cenu pro sky ra černou Horu a říkat, že se nevál- г enee v Londýně či snad právě proto.) čc^nňu Horu stejně jako pro Albánii, ale Cí. Je zrovna takový logický přemet. Jako Ze zahraničního úřadu nebyly dány přímé Skadar nestojí za to. aby к vůli! tvrdit že Rakousko se necítí vázáno usne-,instrukce, ale v kruzích udržujících s mi- slanci rakouský a i*a«ský spoíečně stane- •• C* m o padl život i jediného г a- sonimi velvyslanecké konference a přes. nisterstvem intimní styky prohlašovalo se visko svých vlád. které vrcholilo v ozná-

Z \ íJnc. 1. kvátna. ) Je nyní známo, že v zahraničním úřadě výsfedek dnešní vysla- necké konference naprosto neuspokojil. Poukazuje se na to, že odročeni londýnských­ porad znamená vlastně úplné zamítnutí­ rakouského stanoviska, tak ZC j* s I в n ál vyloučeno, lby Rakousko znova trpělo dlouhých čtyřdenní odklad. Situační buletin. který byl vydán, zní asi takto: Nyní nastal neodvratný okamžik, •kdy Rakousko musí vojensky zakročit.­ Změn;: v situaci mohla nastat! jen tehdy, kdyby b>:;» dnešní konference přistoupila na rakouské návrhy. Jakékoli­ protinávrhy nebo návrhy ra odročení­ nebo korrp-omísľľí nabídky jsou pro Rakousko nepřijatelný. Rakousko má nyní skutečné volnou ruku. kterou si vyhradilo, a od dneška přestává byti­ vůbec vázáno jekýmikoli dalšími usneseními v у sis řeckých cored. Samostatný­ postup Rakouska Jc věcí rozhodnutou.­ Zítra v 10 bod. dopo!, koná se korunní rada. která rozhodne o způsobu této samostatně akce Rakouska.­ Podotýká se. že se nejedná o válku­ s Černou Horou, nýbrž Jen ^ kárnou­ expedici za účelem zjednání r'oí- ností dřívějším usnesením vyslane- cké konference. Následkem toho nedojde­ také před tím к žádným diplomatickým­ notin' n nebude posláno Černé Hoře žádné ulťmntum. nýbrž bude prostě vojensky zakročeno bez Jakýchkoli dalších průtahů. UMr^ctorrj Črrr*j ííofe?

Те*. - Z T.ondýna, 1. května. Na ’confe-cne! vvslaiců CTrámili vy-

ГЕЛ; .LUTON.

Srdce v nouzL ?''»псл >Te'c. všude se »'ěco zelená, po stráních chvCjl se ze!*nč plameny modřínů, v ’ohromách a ns s' ZT.ich kvetou bílým ohněm ovf*cnč stromy. To počíná u nás laro. Ale také naše sezóna počinů: p.» dólinô plazi se v pře- l>lni;r.ych . upanir' první židovky, a naše denní Kronika za/namiM'n!; již prv ní dvě sebevraždy, sebevrazi toti/ pnebá/eji к nám. jakmile na- •apou V;r;'.. '4 .. láslo čas, s mčšfákj'. s klavíry, s "ranu'íony a sc •»štaleráckými* kroii. Mámef Svitnvti s útulnými břehy, není v nl sice mnoho vody. ale při troše dobré vůle к utopeni stačí: r ame rychlíky a podle dráhy ‘•k.íliska. za иг/ . možno t?cpo7.orovaně čekali, r vlak se píi.e.iv a pak skočili mu v ústrety; ■ i me ’nké lesy ve zákoutími, kam po celý »ytlen třeba nezabloudí lidská noha. větve bor- kú. smrků, dubů isou tn jako stvořeny pro obč- šercc. a poetická samota hodí sc dobře těm. kdož se mini zastřeliti. A tak napočítáno tu bylo jednoho roku osmnáct sebevrahů. Strážmistr­ tn povídal. Ovšem, počítaiíc v to i ty. kteří sc dali vlakem přejeti / neopatrnosti. Lidě v ni kov šli jsou trochu olr.i a sobečtí. Mají příliš sforasti vlastním životem a mají volky nevolky ?.Ч *г rádi. 1'roto sebevrah ne- vzbuzuic »i pich valného soucitu, sn(Sc jakési opovrženi, svádějící к neotesaným vtipům. Také­ smrt ie tu věc mnohem samozřejmější než ve městě. \ tak jsme tuhle v hlmčku stáli a seděli nahoře­ nad myslivnou v milé lesní tišině kol mrtvoly mladého muže. slušně ošaceného.* ktc rý před .srdrti. jak vidno bylo. naposled ieště potěšil se eroticky a pak velmi pěkně a listě zastřelil se jednou ranou do spánku. Učinil to předešlého dne. když se počalo stmívali, a tetf tu ležel prosté natažený s modrýma ušima, s očadlou ranou a s malým» praménkem uschlé krve na právem spánku, tuhý. studený a Uro­

stený к našim dohadům, ke vtipům vesnické 1 mládeže, i к tomu. jak ho pak naložili do těsné, -žlutě natřené truhly a kobrtavě vezli dolů s j příkrého kopce. V šírém lese taková věc sc, abych tak , řekl. ztratí. Pozorujc-li člověk 7. malé vzdálenosti­ lidský hlouček pod starými smrky a jedlemi.­ i když vf, ;:c uprostřed těch lidi leží mrtvota, zdá se mn to vše titěrné. Vůně konifer o jarnílm života »áhne laskavě mezi kmeny, a 7a několik okamžiků nezbude tu stopy po dramatickom­ mono'.nru a jeho všedním zakončeni. Ostatně, rozumná sebevražda, to nenf ani zákeřná­ vražda ani nenadálé neštěstí, které doií- tnnií a zneklidňují. *o jc veltři •'rošt'’- skutek jako odchod 7. hlediště, když srn nás nudí nebo se nám protiví. Nemyslím, že bych zachraňoval­ sebevraha, který by o pomoc nevrla'. Srdce­ v nouzi, nevědouc, kudy kar’, řektu* si: dosti. To ie zcela v pořádku. Horši jes». /•' ta nouze srdci 5o lneš tak příliš obecná. Nev:»*\ Г'оё v? ten mladý nuž zastřelil, íako nevitn. proč den před tím skočila do naší veselé říčky iedna smutná pant N'n; mi konečně­ nic po tom. Za to vím však. že dnes príliš­ mnoho lidi páše sebevražd«, poněv.n !.' iciicb srdce příliš snadno ocitá se v nouzi. Průměrný dnešní člověk, zejména z měšínnstvn a z vrstev i к němu se deroucích, ie cosi nepevného, nestá- : lélio. nemorálního, existuie bez vnitřní opory, 1 žene sr v před slepě a horečně, ale první větší j překážka vyraz! jej z dráhy a zabije. Rylo již nnosáno mnoho románů, obfralí- ; cích se psychologii soudobého člověka, ale román­ pravého dítěte naší doby nebyl ještě napsán.­ román jedné z těch nesčetných oběti hon- ! by za tak zvaným ú s p č c h e m. jak se mu 1 lines rozumi. Labyrint světa sc na výsost zdokonalil: ráj srdce vsály /.dá se v něm nenalezitelný aspoň pro všechny, к JoŽ nestojí v jistém smy- j stu mimo svou dobu nebo nad svou dobou, která­ o všechno se jim stará, ien o ubohé srdce lidské nikoli. Snaha po demokratisaci všeho zabiji demokracii.­ M&rae všeobecné vzděláni: torna se

rozumí povšechně tak, aby lidé věděli co nej- ! ceny a kulturní může byti a Xva! sedlák, ко- vice toho, čeho věděli nemusí, čeho věděli ne- P^c. řemeslník, méštor. tak osvícenou a kul- potřebujl a následkem toho nikdy vědět! nebu- turni může bV:i a bývala i žera. dokud dbala dou pořádně. Osvícenost a kultura vidí sc v více své důstoinoTi p^ boku mužové než eman- mozcich nabitých fragmenty z populárních pří-! ci"nC deh hesel. To bylo ovšem v dobách sil- ruček. I na dědině potkáte lidi, z nichž teče vě- něho idealismu a s»"y*!u "-o srd'e. Pres děni jako po provázku, páté přes deváté, astro- však mfsto o?vtcenos*i я ke!*n-y v'íd-* ♦ak nomie. chemie, fysiologi . medicina, botanika a /v?né vzdělání, vzpour* »*dou c^nu. sm- ovšem vysoká politika. Upotícbujl svých vědo- bism a paškvil indi', idualismu. a v nich oranení mosti Jen potud, že Hmi trýzni každého, s nfmž nejvlastr.ějšl životni method - loby: ho. zasednou ke stolu: jinak jsou také zcela ncupo- řečná honba zn tak z van V m "«pěchem. třcbitelnó. A čím více roste povrchnost ve Povšimli Jste sl Již, sté *:e si po- vlastním oboru, tiin vice шпоЛ se chuf do у Se-1 všlmíi oat literatury, kterť. v nesčftnVc'- va- i ho mluvní. Neboí PohJný demokrat mysii si. rÍDC;c], polec'návú ,4o,v .u. uii. kterak ilo- že musí všemu rozuměti. a doba »est ochotna věk rvchle a s-»adp ' «e iliop.ářer* me- I věřiti. že všemu rozuměti mu/e. A tak myslí bo 1(čj' tonem pastorsk-Vh l ú/ání *ivot Carne- i ?' *« '«« "«co lepšího než co skutečné , е|Л j Morzan'i. Je to ütcratu-я «rein* umíSní ; 'est. a ponřyadž praktickí život odkazule Pra-: „i,,, <emora,is„!tcj. a|c ide j.,tf na oíhrt a vr- vldelně a přirozeně každého do jeho mezl. šev- пЛ<| SVNni пац, . рГ(^,т vás ce. aby se držel svého kopyta, tvoří tyto hataj- ' Ыл j,v se n.:ch:C\ * ч. milioná стУ -V? oSš. ij , bnv zneuznaných vševědů armádu nespoko- • jí^ k’tcří nie nrmo ; .1 n-c prч-:. ; . piohlo by i jencú a /.ouialcii. ' vzbuditi podezření v prostém člověku, který

Sem patři také vzpoura žen. která v podstatě­ rodi se z téhož bludu. T/ke ženy počínal! si nacpávali mozky v šechu t! .jomnělého vědění.­ která jako tnixed-picklcs hraje všechny

kupuje tyto brožárky a keTkv. Л kdyby byl schopen kriticky uvaž^ypt *• tom. c * v meh četl. přišel b\ stopu roJvinlu. Nebof nemravná­ jc tato literatura, poněvadž hlásá be/e

barvy, ale nechutná bohužel sladce. Také ženy s'utlu evangelium velkokarita' smu chudákům, mysli si povšechně, že jsou něco lepšího, než. I kteří ma i sotva pa neinutněi-? své potřeby, poco­ skutečně jsou. a vidi se povolány к velikým I ně v ad učt4 zbožňovali Zlaté Tele iešté vlc* světoborným činům, jichž předchuf tušíme v řež sc dosud d<*ie a pořcvhlvm slohem kaza- řáděnl sufražetek. A zanedbávajíce svá povo- ! telii zdrželivosti, kteří nejsou zdrželi vi \c sta- láni, hrnou se do vřavy s válečnými hesly a z j v>ni domů zn kreicárky svých posluchačů, štve posledních ňtoCišf pro nemocná srdce činí bi-' lehkověrné za cbimrroM snadného zbohatnuti levni pole přispívajíce statečné к všeobecnému ja pos'avení na s\«‘ — a jest i očividnv švindl, j zdivočeni, zoufalství, znemravněnl а к roz- poněvadž předsMrá toliko poučení, jeho*, dáli kladu. ! nemůže. Lidé. kteíi se živl škrabalstvfm nel- Nejvíce individualismu máme tam. kde ni.’šího druhu, slibují tu prostému muži. že ho chybí individuality, kde chybí pevná půda pod učiní milionářem nebo hrabětem, ale o celtě k ‘ nohama a vira v kteroukoli skutečnou oporu bohatství nebo к společenské kariéře vědí mé- srdce. Osvícenost a kultura, mozek na pravém ně než slepý o barvách. Chceme-li míli prostv místě a srdce na pravém místě, přikazuji, aby 1 úspěch \e svém povolání, musiine buď konali člověk hledal moudrost a štěstí ve svých tne- dobře a poctivě svou práci, anebo švindlovali.

zieh, aby se snažil pevně zakořeniti se v půdě. která mu byla vykázána, aby sc nedal svésti chimérami doby. jež jsou mu namlouvány, ale

Jiné cesty není. a jinému nikdo nás nenaučí. A velikost našeho úspéchu závisí na našem talentu­ a nikoli na tajemstvi. ktďré nám může

nepocházeli z lebo vlastního nitra. Tak osví- odhalili Petr nebo Pavel