#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
18. června 1913. Číslo 165.
#4
alto_textblock
#4
Jan Vaca 1327, sam. agr. Hruban 872, živn.
agr. Mlčoch 718, soc. dem. aut. Duřpek 54.
Je nutna užší volba mezi agr. Vacou a sam
agr. Hrubanem.
IV r. 1906: agr. Váca 1409, lid. dr. Perek 1355
pokr. dr. Kalabis 72. — Zvolen agr. Váca v užš
volbě.)
#5
alto_textblock
#5
16. Litovel.
(Kand.: agr. Duda, samost. agr. Staroštík, soc. dem
aut. Opletal.)
Hlasů odevzdáno 2122. — Obdrželi sam. agr
Staroštík 1047, agr. Duda 1036, soc. dem
aut. Opletal 28. — Je tedy nutna užší volba
mezi sam. agr. Staroštíkem a agr. Dudou
(V r. 1906, zvolen Staroštík 1094 hlasy. ).
17. Zábřeh.
(Kand: agr. Osťádal, kler. dr. Langer, samost. agr
Karger.)
Hlasů odevzdáno 1819. — Zvolen agr. B.
Ošťádal 944 hl., kler. dr. Langer obdržel
417 a sam. agr. Karger 390 bl.
(V r. 1906: zvolen agr. Karger 1094 hl.)
18. Hranice.
(Kand.: agr. Bureš, kler. Kunovský, šoc. dem. aut
Machanec.)
Hlasů odevzdáno 2442. — Zvolen agr. Jar
Bureš 1455 hl., kler. Kunovský obdržel
976 hl.
(V r. 1906: agr. Bureš 837, lid. Richter 983, kler
Pallat 365. — Zvolen v užší volbě agr. Bureš.)
19. Val. Mezíříčí.
(Kand.: agr. Güinter, kler. Kavan, soc. dem. aut
Ležák.)
Hlasů odevzdáno 1123. — Zvolen kler. K a-
van 650 hl., agr. Günter obdržel 472 hl
(V r. 1906: agr. geom. Kratzl, kler. Skýpala 443
lid. Hulka 369, sam. Krůpa 94. — Zvolen v uža
volbě agr. Kratzl.)
#6
alto_textblock
#6
20. Vsetín.
#7
alto_textblock
#7
(Kand. agr. Pilát, kler. Petřvaldský, lid. pokr
Bubela, soc. dem. aut. Šnitr.)
Hlasů odevzdáno 1042. — Kler. Petřvald-
ský obdržel 373, pokr. Bubela 417, agr
Pilát 252. — Jest nutna užší volba mez
Petřvaldským a Bubelou.
(V r. 1906: agr. Pilát 535, kler. P. Daněk 319.-
Zvolen agr. Pl.s t.)
21. Mor. Ostrava, Místek.
(Kand. agr. Klega, kler. P. Derka, samost. dr.
Hradečný.)
Hlasů odevzdáno 2800. — Zvolen a gr. Jos
Klega 1635 hl.; sam. kand. dr. Hradečný
dostal 708, kler. Derka 451 hl.
(V r. 1906: pokr. Staněk 1264, kler. Sýkora 452. -
Zvolen pokr. Staněk.)
22. Nový Jíčín, Přibor.
(Kand. agr. šíp, kler. P. Horák.)
Hlasů odevzdáno 2492. — Obdržel kler. Horál
1187, agr. Šíp 1182, soc. dem. aut. 118. —
Je nutna užší volba mezi kler. Horákem
agr. šípem.
(V r. 1906: agr. Mňuk 969, kler. Kahánek 602, sam
Bayer 142, samost. Dressler 135. — Zvolen agr
Mňsk)
23. Vyškov.
(Kand.: lid. pokr. Pokorný, kler. živn. Pospíšíl.
Hlasů odevzdáno 1955. — Zvolen lid. pokr.
Pokorný 1206 hl.; kler. Pospíšil dosta
749 Hl.
(V r. 1906: lid. pokr. Pokorný 1184, kler. Hrubat
23. — Zvolen lid. pokr. Pokorný.)
n
24. žídlochovíce.
(Kand. agr. Hlaváček, kler. Kleln. )
Hlasů odevzdáno 2220. — Zvolen kler
Klein 1746 hl.; agr. Hlaváček dostal 457
IV r. 1906: Staroč. Kelbl 1198, sam. Kadlec 196. —
Zvolen Staroč. Kelbl.)
25. Slavkov.
(Agr. Vacula, kler. Hrdlička, Hid. pokr. Střelee.
Hlasů odevzdáno 1844. — Obdrželí: kler
Hrdlička 775, agr. Vacula 651, pokr. Stře-
lec 417. — Jest tedy nutna užší volba mez
Hrdličkou a Vaculou.
(V r. 1906: kler. Hrdlička 659, lid. pokr. Střele
737. — Zvolen lid. pokr. Střelec.)
26. Bučovíce.
Kand.: agr. Malík, kler. Adamec.)
Hlasů odevzdáno 2131. — Zvolen agr. Rud
Malík 1191 hl.; kler. Adámek obdržel 936
hlasů.
(V r. 1906: agr. Vodák 286, kler. Konečný 1313
lid. Sladký 286. — Zvolen kler. Konečný)
#8
alto_textblock
#8
27. Kyjov.
(Kand.: agr. Měchura, kler. Ingry
Počet odevzdaných hlasů 2140. — Zvolen agr
Jan Měchura 1389 hlasy; kler. Ingr ob-
držel 747 hlasů.
(V r. 1906: agr. Měchura 697, sam. agr. Krist 486.
kler. hr. Seilern 460. — Po zrušení voleb v této
skupině zvolen agr. Měchura.)
28. Hustopeč.
(Kand.: agr. Šír, kler. Krčka)
Hlasů odevzdáno 2193. — Zvolen kler
Krčka 1473 hl.; agr. šír dostal 699.
(V r. 1906: agr. šír 264, kler. Krčka 1288. — Zvo-
len kler. Krčka.)
#9
alto_textblock
#9
29. Hodonín.
#10
alto_textblock
#10
(Kand. agr. Martinec, kler. Čapka, soc. dem. au
Čermák.)
Počet odevzdaných hlasů 2085. — Zvolen kler
Fr. Čapka 1125 hlasy; agr. Martínec 755
hl., soc. dem. aut. Čermák 139 hl.
(V r. 1906: agr. Michlovský 616, sam. lid. dr. Hea
723. — Zvolen lid. dr. Hess
30. Uh. Brod.
(Kand. agr. Pavelčík, kler. dr. Hruban)
Hlasů odevzdáno 1880. — Zvolen kler. dr
Mořic Hruban 1260 hl.: agr. Pavelčíl
dostal 620 hl.
IV r. 1906: kler. dr. Hruban 1493, lid. dr. Renne
303 — Zvolen kler. dr. Hruban.)
31. Uherské Hradíště.
(Kand. agr. Kopal, kler. Bartoň.)
Počet odevzdaných hlasů 2182. — Zvolen
kler. Mat. Bartoň 1279 hl.; agr. Kopa
obdržel 899 hl.
(V r. 1906: agr. Vondráček 871, kler. Bartoň 1068
— Zvolen kler. Bartoň.)
32. Uherský Ostroh.
(Kand.: kler. Žampach, lid. pokr. dr. Pavlinec)
Hlasů odevzdáno 2711. — Zvolen kler. d
Jos. Žampach 1773 hl.; pokr. dr. Pavli
nec obdržel 936 hl.
(V r. 1906: kler. Žampach 1609, lid. Vítek 242
Staročech Trojanee 345. — Zvolen kler. Žampach.
#11
alto_textblock
#11
33. Val. Klobúky.
(Kand.: agr. špíšek, kler. Stojan.)
Hlasů odevzdáno 2207. — Zvolen kler. dr
Ant. Stojan 1535 hl.; agr. Spíšek obdrže
439, křesť. soc. Charvát 175.
V r. 1906: agr. Duda 57, sam. agr. Kočík 157, kler
Veselý 1253, pokr. dr. Koželuha 435. — Zvole
kler. Veselý, v dopl. volbě kler. P. Stojan.)
34. Kroměřiž.
(Kand.: agr. Dosoudil, kler. Sedláček, soc. dem
aut. Hošt.j
Hlasů odevzdáno 3263. — Zvolen a gr. Jos
Dosoudi1 1877 hl.; kler. Sedláček dostal
1377 hl.
(V r. 1906 4 agr. Dosoudil 1074, lid. Příkryl 964. —
Zvolen agr. Dosoudil.)
35. Přerov.
#12
alto_textblock
#12
(Kand. agr. Rozkošný, kler. Hájek.)
Počet odevzdaných hlasů 3007. — Zvolen agr
Jan Rozkošný 2634 hl. Kler. Hájek ob-
držel 335 bl.
(V r. 1906: zvolen agr. Rozkošný 1086 hlasy)
36. Holešov.
(Kand. agr. Vrána, kler. Valoušek, soc. dem. ant
Simerský.)
Hlasů odevzdáno 2708. — Zvolen agr. Frant
Vrána 1482 hlasy; kler. Valoušek obdrže
1225 hlasů.
V r. 1906: agr. Uherek 820, kler. Valousek 1700
Staroč. Vlach 220. — Zvolen kler. P. Valousek.
37. Napajedla.
(Kand. kler. Chlebus, lid. pokr. štěpánek, soc. dem
aut. Mikuliček.)
Hlasů odevzdáno 2631. — Z toho dostal kler
Chlebus 1253, pokr. Štěpánek 1171, Míku-
líček, soc. dem, aut., 197. Je nutna užší vol-
ba mezi Chlebusem a štěpánkem.
V r. 1906: agr. Kužela 253, kler. Chlebus 1113, lid
Samohýl 829. — Zvolen kler. Chlebus.)
#13
alto_textblock
#13
Německé obce venkovské.
#14
alto_textblock
#14
1. volební okres Brno! Hlasů odevzdáno 2317
Zvolen byl Alois Berand něm, rad.) 1333 hlasy
František Hlinetzky (něm. svob.) dostal 545, kře-
sťanský sociál Wech 347 a sociální demokrat Jar
Zdražil 58 hlasů.
2. volební okres Moravská Třebová
Hlasů odevzdáno 1616. Zvolen byl František Ho-
dina (pokr.) 933 hlasy. František Rudig (křesť. soc.
dostal 601 a Leopold Chaloupek (soc. dem.) 80 hla-
sů. Roztříštěny 2 hlasy.
Třeti volební okres Olomouct Počet ode-
vzdaných hlasů 1605, zvolen Jan Kopp (svobodo-
myslný) 1271 hlasy. Alois Czerny (křesť. soc.) do-
stal 139, Za schholny (soc. dem.) 152.
4. volební okres Nový Jičín: Počet ode-
vzdaných hlasů 1225. Zvolen byl Jindř. Fritsel
(svobodomyslný) 1089 hlasy. Na Jana Emerich
(křesť. soc.) připadly 74 a na Jindřicha Nitsch-
manna (soc. dem.) 37 hlasů.
Pátý volební okres Šternherk: Počeh
odevzdaných hlasů 1767. Zvolen Alois Riege
(svobodomyslný) 1503 hlasy. Dále dostali: Engel-
bert Schenk (křesť. soc.) 143, Schlossnikl (soe
dem.) 84.
6. volební okres Rýmařov: Počet odevzda-
ných hlasů 1798. Zvolen byl Antonín Seide
(svobodom.) 1396 hlasy. Na Engelberta Schenka
(křesť. soc.) připadlo 236 a na Rudolfa Richtera
(soc. dem.) 146 hlasů.
7. volební okres Šumperk: Počet odevzda-
ných hlasů 995. Zvolen byl František Rötte
(svobodom.) 576 hlasy. Na Pia Olbricha (samost
agr.) připadlo 306 a na Jana Ohamachta (soc. dem.)
103 hlasy.
8. volební okres Svitavky: Počet odevzda-
ných hlasů 1368. Z loho obdrželi: Josef Lašsner
(svobodomyslný) 531, František Richter (radikál)
419 a František Rudig (křesť. soc.) 393 hlasy. Jest
tudíž nutna užší volba mezi Lassnerem
Richterem.
Devátý volební okres Zábřeh: Počet ode-
vzdaných hlasů 1245. Zvolen Rudolf Felzman
(svobodomyslný) 1106 hlasy. Dále obdrželi: Alois
Czerny (křesť. soc.) 39 a Antonín Klinger (son.
dem.) 72 hlasů.
10. volební okres Znojmo: Počet odevzda-
ných hlasů 2912. Zvolen František Wagner (svo-
bodomyslný) 1543 hlasy. Na křesť, soc. kandidát
barona Wambolta případlo 1346 hlasů.
11. volební okres Jaroslevice: Počet
odevzdaných hlasů 2466. Zvolen Josef Brunne
1385 hlasy. Na Eduarda Hofstädtera (křesť. soc.)
připadlo 396 hlasů.
12. volební okres Mikulov: Počet odevzda-
ných hlasů 3576. Zvolen Josef Lukseh (svobodo-
myslný) 2619. Křesťansko-sociální protikandidát
Albert Burgstaller obdržel 913. Roztřištěno 49 hl
13. volební okres Jihlava: Počet odevzda-
ných hlasů 2352. Zvolen František Köpernik
(křesť. soc.) 1354 hlasy. Na Františka Köstnern
(svobod.) případlo 986 hlasů.
14. volební okres Hranice: Počet ode-
vzdaných hlasů 1545. Zvolen Arlur Peschke
(svobodomyslný) 1523 hl. František Rudig (křest
soc.) obdržel 5 hlasů. Roztřnštěno 17 hlasů.
#15
alto_textblock
#15
Říšská rada.
#16
alto_textblock
#16
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 17. června.
[Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.)
Druhé čtení provisorního rozpočtu na
II. pololetí mohlo konečně dnes počíti, ale
nedoznalo žádného zájmu a žádné pozornosti.
vyjímaje toliko řeči posl. Doberniga, kte-
rá zabývala se některými důležitými akutním
problémy politiky zahraniční a vnitřní.
Zájem odvracován byl dvěma příhodami-
jednou negatívní, druhou positivní. Bylo již
oznámeno, že sešlo, poněvadž sejíti musilo,
s chystaného projevu pro německého
císaře k jeho 25letému jubileu vládnímu.
Namítá-li se, že projev takový stal se v parla-
mentě uherském, zapomíná se, že parlamení
ten je výhradně skoro maďarský. Ve Vídni
parlament není německý. Neněmci majív
něm převahu a mezi nimi jsou strany, které
dokonce nemají nižádné příčiny zúčastňovat
se blahovolných osvědčení pro německého cí-
saře, která jsou zároveň projevem sympatie
pro říší jím spravovanou, poněvadž dějí se
tam věci, které dotýkají se bolestně citů zdej-
ších národů polského a českého a protože
Německo také v politice balkánské stavělo
se na stranu nepřátelskou národům slovan-
ským. Jest proto nejen vysvětlitelno, nejen
omluvitelno, nýbrž také pochopítelno, že Po-
láci, Čechové, Slovinci a Chorvaté nechtěli
asístovat žádné manifestaci pro německou
říši, pro německého císáře a pro politiku
dvojspolkovou, proti které se Německo ně-
kolikráte prohřešilo hromadným vypovídáním
českých a polských dělníků a svou nelidskou
politikou protipolskou. Německo-národní svaz
a křesťansko-sociální svaz ve svých místno-
stech klubovních vyslovili blahopřání Vilé-
moví II. Posl. Dobernig posílal mu ze slně
#17
alto_textblock
#17
zasedací do Berlína ústně pozdravy klubu, je-
hož je členem.
Druhá věc, kterou odluzován zájem z ple-
na, byla námi již oznámená akce umožnit
projednání t. zv. luxusových berní
zasedání také po 20. t. m. trvajícím. Pokusy
po té stránce trvaly do pozdního večera. Vy-
vrcholily v poradě, kterou konal hr. Stürgkh
se zástupci jednotlivých stran. Oznamujeme
o ni podrobnosti na místě jiném.
Posl. Dobernig překvapil sněmovnu
svou ohláškou, že mluví možná dnes ve sně-
movně naposledy. Proč, nedodal. Všeobecně
však vykládala se slova jeho v ten rozum, že
chce vzdáti se mandátu, jsa rozmrzelým. Ve-
dle německého císaře velebil také císaře na-
šeho jako panovníka míru, kterému dlužno
děkovat, že Rakousko bylo v krisí balkánské
ušetřeno vojenských zápletek. Prohlásil, že
německo-národní svaz povoluje zatímní roz-
počet tolíko státu a parlamentu, nikolí vládě.
že však mohla by nastati chvíle, kdy nebojí
se nemilého úkolu vytahovat káru z bláta.
zůstavuje nevděčnou práci tu milerád stranám
jiným. Divíme se, že muž tak rozmyslný, ja-
kým Dobernig býti chce, mohl plaidovat pro
němčinu jako výhradně jednací jazyk parla-
mentu, ve kterém, jak nahoře již podotčeno
Němci jsou v menšině. Velmi zevrubně zabý-
val se jihoslovanskou otázkou, bychom kon-
kretněji mluvili, vybudováním dualismu v tria-
lismus a v souvislosti s tímto německo-maďar-
ským spolkem, o kterém tvrdil, že jest opětně
vyburcován postupem Slovanů na jíhu mon-
archie a mímo ni. Pozoruhodný byl důraz, kte-
rý položil na osvědčení, že nikdo z Němeů
nepomýšlí na obnovu německé hegemonie.
Výklady své zakončil ujištěním, že otázk
trialistická může být řešena toliko v dohodě
s Němci.
Konec schůze vyplněn byl několikahodi
novou řečí posl. Proška.
.
r o.
#18
alto_textblock
#18
Z Vídně, 17. června. (K. k)
Předseda dr. Sylvester zahájil schůzi
10. hod. dop.
Ministr spravedlností podal předlohu o za-
počítání jednotlivých vojenských
úkonů služebních do doby soudcov-
ské přípravné služby, soudní, advo-
kátní a notářské praxe.
Sněmovna pokračovala v
#19
alto_textblock
#19
2. čtení zatímného rozpočtu.
#20
alto_textblock
#20
Posl. Choc odůvodňoval svůj minoritní návrh
na úhradu nutných nákladů na uskutečnění slu-
žební pragmatiky a spojených s tím opatření z běž-
ných příjmů rozpočtu 1913. Nutnost uskutečnění
služební pragmatiky uznaly obě sněmovny svými
usneseními a musí proto také souhlasiti s výcho-
diskem, že náklady mají býti hraženy z běžných
příjmů.
Kdyby na konci r. 1913 shledalo se, že zvět-
šené vydání překročilo hranice rozpočtu, zůstává
vládě vyhraženo, schodek krýtí dodatečným úvě-
rem, jejž sněmovna dojista schválí. Úřadnická
vláda, jež nemá žádných námitek, aby peníze vy-
dávány byly na účely vojenské, neměla by se vzpí-
rati také uskutečnění služební pragmatiky. Panská
sněmovna nakládala se služební pradmalikou způ-
sobem, který není jí důstojným. Řečník žádal splně-
ní přání státních zaměstnaaců, na něž služební
pragmatika nebere ohledu, urgoval reformu zákona
o certifikatistech a přímlouval se za zlepšení hmot-
ného postavení úřadníků telegrafní korespondenční
kanceláře. Žádal dále rozmnožení zřízenců v Če-
chách vzhledem na velké přetížení úřadníků a aby
byly zahájeny kroky na potírání úřadnického za-
dlužování se. Nebudou-li přání úřadnictva splněna
nesmějí obračeti se proti poslancům, nýbrž proti
vládě, která již dávno zdržuje provedení služební
pragmatiky. Řečník žádá, aby sněmovna jeho
návrh schválila. (Souhlas českých radikálů.)
Posl. dr. Verstovšek protestoval proti výtce.
jakoby oposicí Slovinců bylo znemožňováno vy-
řízení řádného rozpočtu. Musí-li užívatí ostřejšího
tonu, jsou tím vinny strany většiny, hlavně ně-
mecký nacionální svaz. Stal se pokus, řešit otázku
vlašské právnické fakulty přes hlavy Jihoslovanů
a učinití Terst jejím sídlem, kdežto 70.000 Slo-
vinců v Terstu nemůže dostati pro své děti ani
jediné školy.
Promlouvaje
#21
alto_textblock
#21
o jihoslovanské otázce,
#22
alto_textblock
#22
prohlásil, že vliv Ruska na balkánské státy pro-
jevil se carovým telegramem, kdežto Rakousko
přestalo vůbec hráti na Balkáně politiekou a ho-
spodářskou úlohu. To zavinila vnitřní německo-
maďarská katastrofální politíka. Jihoslovanské
obyvatelstvo je připraveno k nejostřejší obraně
proti tomuto systému a dovede setřásti nadvládu
Němců a Maďarů. Musí zjednati se úplná rovno-
právnost všech národních kmenů na jihu, a staré
Rakousko se opět vzchopí, budou-li se všechny
národy moci cítiti šfastnými, jinak dojde skutečně
k strašnému, všeničícímu boji mezi Slovanstvem
Germánstvem, o němž mluvil německý kancléř
(Hlučný souhlas Jihoslovanů.)
Způsob, jakým nakládá německo-maďarská
nadvláda s Jihoslovany, zvláště se Slovinci, jest
tak nesnesitelný, že není divu, kdyby národní duše
Jihorlovanů došla k tomu, aby svými aspiracemi
tíhla přes hranice. Je v zájmu monarchic samě
dáti na jihu Slovanům takovou posici, aby byli
spokojeni a tvořili sami pevnou hradbu proti všem
srbským snahám. To může se státi pouze s pra-
vedlivým vyrovnáním mezi jednotlivýml
národními kmeny. Vzhledem k zahraniční a vnitrní
politice zůstává řečníkova strana na svém o po-
sičním stanovisku a žádá za schválení svého
minoritního návrhu, aby totiž přes zatímný roz-
počet přešlo se k pořadu. (Hlučný souhlas.)
Zpravodaj menšiny Staněk: Od r. 1912 zaji-
Htěna byla zemědělským palírnám účast
na lihovém kontingentu a od té doby také zalo-
ženo 23 nových. Palírny, založené v Čechách a na
Moravě, jsou výhradně českým majetkem. Tím
vysvětluje se také stanovisko německých stran
k usnesení na nové rozdělení kontingentu.
Řečník poukazuje k technické hemožnosti,
aby finanční plán v červencovém zasedání
byl vyřízen a odůvodňoval svůj minoritní návrh na
prodloužení platnosti usnesení o individuálním
rozdělení lihového kontingentu. Navrhl, aby odst.
2. § 1. byl škrtnut. (Hlučný souhlas.)
Posl. Ant. Němec odůvodňoval svůj minoritni
návrh na zařadění 17 mil. na zlepšení platů že-
lezničních zaměstnanců. Nemá-li vláda — jak tvrdí
— prostředků, ať propustí záložníky. Stěžoval i
na způsob, jakým nakládá se s dělníky ve Škodo-
vých závodech, upozorňoval dále, že závody ty
vehnavše modeláře do stávky, objednávají své
modely částečně z cizíny. Na konec prohlásil, že
trvá na svém návrhu. (Pochvala čes. soc. dem.)
Posl. Okuněvský žádal, aby konstatována
byla způsobilost sněmovny k usnášení a místo-
předseda Jukl odpověděl, že nemůže prý tomuto
přání vyhověti, poněvadž není odůvodněno jedna-
cím řádem.
Posl. Dětsch, první řečník proti rozpočtu, za-
býval se nejdřív Redlovou afčrou. Vojenská
správa chtěla ji zatušovati konfiskacemi a popírá-
ním. Dotazní odpověď ministra zeměbrany nikoho
neuspokojíla. V Rakousku existuje vojenská stra-
na, ve které se stělesňuje rakouská reakce, jejímž
poslodním cílem jest absolutismus.
Od vypuknutí balkánské války dělá se v Ra-
kousku politika, která takřka ničí národní
hospodářství, na venek vyvolává neklid, co nej-
více poškozuje celý průmysl a tisíce dělníků při-
pravuje o zaměstnání. Protestoval proti povoláván
nových ročníků záložníků, aě staré nebyly pro-
puštěny. Usiloval o sociální pojišťování a prohlásil
#23
alto_textblock
#23
že sociální demokraté budou hlasovati proti zatím-
nému rozpočtu. (Hlučná pochvala soc. dem.)
Posl. Dohernig mluví snad naposled v této
sněmovně. (Němečtí nacionalové: Ohol) Prot
chce promluvíti o mnohém, co mu leží na srdci.
Vyřízení finančního plánu na úhradu slu-
žební pragmatiky jest vyšším státním zájmem než
zemské volby haličské. Úsudek voličů o parla-
mentu je tvrdší než zasloužený. V Rakousku se
vynakládají všecky síly na odklizení vnitřních
zmatků.
Se zřetelem na tyto obtíže musí také nepřá-
telé státu přiznati, že má nezdolnou sílu životní
nevyčerpatelnou vůli k životu, jak právě prokázal
za posledních měsíců. Spravedlivý úsudek, zdali
řízení nnší zahraníční politiky bylo
cílevědomé a správné, bude lze vyněsti teprv
později, avšak přiznati musíme, že mírumilovný
směr v naší zahraniční politice přispěl přec jen
k znchování evropského míru. (Hlučný souhlas.)
Za to děkují všichni národové říše mírumilov-
nosti stařičkého mocnáře, který v této snaze
našel nejcennější podporu ve vladaři, jehož 25leté
vladařské jubileum bylo včera v Německu
oslavováno. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Této slavnosti smíme se my Němci v Ra-
kousku zúčastniti přece s nejupřímnějšími pocity
jsouce si plně vědomi historického postavení
našeho národa a jeho úkolů v naší vlasti a ne-
smí dojista býti pokládáno za známku přehénění
jestliže při této slavnostní příležitosti němečtí
poslanci z Rakouska posílají pozdrav do spřáte-
lené sousední říše s přáním, by této říši silná
pro rozkvět její neustále činná osobnost císaře
Viléma II. ještě velmi dlouho zůstala zachována.
(Hlučná, dlouhotrvající pochvala a potlesk.)
Nedbá-li se hlasu lidu, je to tak těžká chyba
jako je zatušovací soustava civilní a vojenské
správy. V případě Redlově byla by bývala bez-
výhradná otevřenost nejlepším prostředkem, aby
se zamezilo další šíření nedůvěry v obyvatelstvu.
Vysvětlení se strany vlády, bylo nedostatečné.
Zachování parlamentu je významnou
státní nutností a politováníhodno, pozorujeme-li.
že parlamentu hrozí opětně zbahnění. Parlament
sám podporuje zastřený absolutismus.
Zastřením absolutistické svévole je, co se před-
kládá ve formě tak zv. zatímného rozpočtu.
(Hlučný souhlas.) Němci povolují toto provisorin
státu a parlamestu, může však přijíti den,
kdy německý národní svaz bude
unaven tímto svízelným taháním
káry a postaví se stranou. Na zachování
parlamentu musili by ostatní národové míti víee
zájmu než Němci.
Nutným je lepší jednací řád, v němi
stanovena bude německá jednací řeč. To
se nedotýká národních zájmů, nýbrž je to věcí
užitečnosti a účelnosti. Jednání velikého slovan-
ského kongresu v r. 1843 dělo se v řeči německé
a Palacký prohlásil, že jednotná německá jednai
řeč jest nutnou.
Útoky na německý národní svaz způsobí jeho
rozdvojení. Jihoslovanská otázka má
také pro Němce v Rakousku největší význam
poněvadž působí na celou jeho zabraniční politiku
Dle carova telegramu balkánským králům válk
na Balkáně nebyla křižáckou, nýbrž výpravou
kořistnou. Jihoslovanská otázka může býti roz-
řešena jen na půdě parlamentu dohodou od ná-
roda k národu. Jihoslovanské vlny víklají už dnes
pilíři tohoto státu a z tohoto hlediska dlužno po-
suzovati pokusy o tak zv. německo-maďar-
ské sblížení. Žádný Němec nepomýšl
víc na obnovení hegemonie v Rakou-
sku, nýbrž naopak na to, že když zástupci slo-
vanských nárosů v této řiši a mimo ni se sbli-
žují a zahraniční Slovaně mají nápadnou příta-
žlivou sílu na Slovany v mocnářství, Němcia
Maďaři jako nejsilnějí národové ve
státě jsou povoláni a nuceni spo-
lečně se bliže zabývati jihoslovan-
skou otázkou. Němci mají se dohodnouti
s Maďary, kteří si musí býti vědomi toho, že také
v Uhrách žijí národové, kteří se vyvinuli přes
veškerá utlačování. Avšak také velmi četné ho-
spodářské momenty mluví pro sblížení mezi Němei
a Maďary. Musí býti odmitnuto, když součinnost
německých poslanců s maďarskými prohlašuje s
za státní zločin. Jest naopak zločinem proti roz-
umu, že se málo staráme o společné záležitosti.
Dualismus je horší, než cílevědomý upevněný
centralismus, ale vždy lepší, než báchorkovitý tria-
lismus, anebo federalismus podle Kramářova re-
ceptu. Trialismus byl by ještě větším neště-
stím pro říši a znamenal by zájmy německých men-
šin v jižních krajinách, zřeknutí se Němců Jader-
ského moře, na které německý národ má plný na-
rok. My Němci chceme si zachovat
místo na moři a nikdy nepřipustíme
aby Jihoslované stali se samovláde
na rakouském pobřeží. (Hlučná pochvaln
na levici.) Proto jsme proti trialismu. Jihoslovanská
otázka může býti řešena podle zemí, poněvadž po-
měry v každé zemi jsou různé. Řečník zabývá se
pak zevrubně poměry v Korutanech, v Krajině
ve Štyrsku a odmítal žaloby tamních Slovinců na
zanedbávání jako bezdůvodné. Otázka národní
autonomie se také tam projednává velice zevrubně
a vážně, autonomie podle hospodářských směrnie
při které by Slovinci jistě pochodili špatně. Jmé-
nem Němců korutanských a štyr
ských může však prohlásiti, že nikd-
nebudou pro jakoukoliv autonomii
která by znamenala roztržení země
(Souhlas němockých nacionálů.)
Posl. Švejk: V Čechách je to něco jiného!
Posl. Heiae: Samozřejměl
Posl. Hartl: Mezí Němci v Čechách a Slo
vinci jest rozdíl. [Protivýkřiky; nepokoj.)
Posl. Doberníg: Němci z alpských zem
uznávají význam jihoslovanského problému. Dne
ještě nevědí, jak tato spletitá otázka se rozřeš
ale vědí a opět to prohlašují, že rozřešen
iihoslovanské otázky je možné jen
dohodě s Němci. (Hlučný souhlas.) Z toho vy-
plývá, že v nadcházejících těžkých dobách není
pro Němce na severu a jihu nic žádoucnějšího
nutnějšího, než národní svornost všech
Němců v Rakousku, (Hlučná pochvala a po-
tlesk.)
Posl Prošek — začal mluviti ve 3 hod. odp. —
litoval, že byl předložen opět jen zatímný rozpo-
čet. Zabývaje se vnltropolitickými pomě-
ry, opřel se poručníkování slovanských
národů Němci. Jeho strana hlasovala doposu
pro rozpočet, ale nyní s to není. Byl by rád par-
lamentarisaci vlády, neboť nynější ministř
češti nejsou žádnými důvěrníky národa. To však
není příčinou, proč jeho strana staví se proti vládě
Tou je neupřímnost, s jakou vláda chová se k če-
ským požadavkům. Tato neupřímnost ukázala se
nejvíce za česko-německého vyrovnávání. Ministr
spravedlnosti snažil se výnosem zaslaným soudům
v Čechách ještě za vyjednávání obou stran posu-
nouti poměr sil obou stran ve prospěch Němců
Vláda je v první řadě vinna, že vyrov-
nání ziroskotalo.
Němci ochromili svou obstrukcí činnost v če-
ském zemském sněmu. Musíme se tázati, nemá-l
býti Čechy opět použito hesla českých oposičníc
stran: „Bez zemského eněmu žádná říšská radaj
čímž řečník nechce vyslovíti žádnou hrozbu. Po-
píral tvrzení Grossovo, že vláda postavila se ve
vyrovnávacím vyjednávání na stranu Čechů. Kdyby
vláda byla chtěla zomiti německou, obstrukci
byla by to mohla učiníti hned v jejím prvním roce.
nechtěla se však vůbec odhodlati ke zvýšení zem-
ských přirážek, třebas i jen zatímnému. Nynější
oposiční stanovisko strany řečníkovy je schvalo-
váno voličstvem. Řečník si přeje, by též všechny
české strany schválily stanovisko agrární strany.
Když posl. Prožek ukončil svou řeč, bylo ro-
kování přerušeno a pak po přečtení došlých splaí
schůze o 8. hod. večer skončena
Příští schůze bude zejtra dopoledne.
#24
alto_textblock
#24
Dotazy podali poslanci: Maštálka a soudr
po porušování práv češtiny na nádraží v Uher.
Hradišti: Konečný a soudr. po poškozování de-
finitivních zřízenců stát. drah zařaděním do nižší
kategorie sluhů, Iro a soudr. po přeložení náhrad-
#25
alto_textblock
#25
ních záložníků, jimž byla jako přespočetným po-
skytnuta výhoda, do neaktivního poměru; používání
německo-českých poukázek pří výplatě pensí pen-
sistům německé národnosti ve Vídni ředitelstvím
pro trati společnosti státní dráhy: prodloužení kon-
cese kanadsko-pacifické dráze a o důsledcích, pos
kud jde o protizákonné agitace této společnosti k
najímání rakouských vystěhovalců k osídlovacím
účelům; a po jmenování českého ředitele trati Spo-
lečnosti stát. dráhy Burgera odborovým přednostou.
Dr. Lukavský podal dnes rázný dotaz na
ministra obchodu v příčině nedostatků v poštov-
nietví na Manětinsku.
#26
alto_textblock
#26
Deputace státních úřadníků v parla-
mentě.
Z Vídně, 17. června. Zástupcové státních úřad-
níků dostavili se dnes opět do poslanecké sněmov-
ny, aby zástupce parlamentních stran ještě před
ukončením debaty o rozpočtovém provisoriu co
nejnalehavějí žádali, aby hlasovali pro návrh posl.
dra. Lechera, dra. Lichta a dra. Wabera a druhů
ohledně úhrady potřeby na časový postup státního
úřadnictva, která má po jejich přání pojata býti do
rozpočtového provisoria, takže by časový postup
mohl nabýti platnosti 1. července t. r.
Deputace prohlásíla vůčí vůdcům stran, že jen
v tom spatřovati bude vážnou vůli poslanců, po-
moci státním úřadníkům. Deputace přijata byla zá-
stupci křesťanských sociálů, dále zástupci německo-
národního svazu. Za toto združení projevil před-
seda dr. Gross vůli, pracováti k aktivování slu-
žební pragmatiky, pochyboval však, že lze návrh
dra. Lechera uskutečniti. Když deputace namítla,
že úřadnictvo již 3 leta čeká na vyřízení služební
pragmatiky, prohlásil dr. Gross, že vzhledem k od-
poru některých stran není naděje na červencové
zasedání. Ať se tudiž státní úřadnictvo obrátí na
ony strany, které toto zasedání snaži se zmařiti.
Mluvčí deputace ukázali na to, že železniční zří-
zenci v r. 1909 za rázné podpory stran většiny do-
cílili časový postup, že v r. 1911 byly jim upraveny
aktivitní přídavky a že nyní za souhlasu vlády za-
vedena do rozpočtového provisoria větší částka
pro ně. Dr. Gross odtušil, že tento zvýšený náklad
je hražen ve vlastním resortu. Úřadníci pak pro-
hlásili, že toto stanovisko nemohou rozhodně ak-
ceptovati, poněvadž zrovna resorty státní služby
vykazují velké přebytky. Jménem polského Kola
prohlásil vůči deputaci dr. Leo, že je sdružení
ochotno zasaditi se o červencové zasedání, ba s
velkým sebezapřením i pro vyřízení malého finanč-
ního plánu. „Jsme ochotni,“ pravil předseda pol-
ského Kola, „vzdátí se parlamentní přestávky, kte-
rá nastati má koncem tohoto měsíce. Chceme vždy
větší počet našich kolegů ponechati ve Vídni, aby
4—5 schůzí v poslední třetině měsíce bylo získáno
a v nich tři berní předlohy (automohilová, totalisa-
terská a daň ze šumivých vín) mohly býti vyřízeny
zatím co zbytek finančního plánu projednán by byl
v červenci.
Deputace ukázala na to, že min. předseda h.
Stürgkh a ministr financí Zaleski prohlásili, že kaž-
dou cestou, která by vedla k aktivování služební
pragmatíky, jsou ochotní se dáti. Dr. Leo odtušil
na to: S velikou radostí uvítáme, jestliže se jiným
zdaří vašim oprávněným přáním vyhověti. Abychom
toho docílili, chceme se zříci parlamentní pausy.
Po té jednala ještě deputace a poslancl
drem. Lecherem, Steinwendrem a ji-
nými. Vzhledem k tomu, že čeští agrárníci pro
případ, kdyby letní zasedání mělo trvati přes 20
červen, pohrozili již při projednávání rozpočtového
provisoria zahájením obstrukce, ukázali mluvčí
deputace mezi jiným na to, že pro ten případ, kdy-
by služební pragmatika 1. července nenabyla plat-
nosti, úřadnictvo by bylo opět na dlouhou dobu
odbyto a vznikly by mu z toho velké materielní
ztráty. Úřadnictvo — dodal mluvčí deputace —
žádá nejdříve provedení časového postupu od 1.
července, kdežto pragmatická ustanovení, jak-
koliv jsou drahocenná pro ně, mohou býti zůsta-
vena době pozdější.
Zitra večer konají zástnpci všech organisací
úřadnických poradu, aby jednali o tom, jaké sta-
novisko zaujmou vůči stanovisku poslanecké sně-
movny ke alužební pragmatice.
#27
alto_textblock
#27
Politický přehled.
#28
alto_textblock
#28
Země české.
#29
alto_textblock
#29
Pozor, němečtí uchazeči!
#30
alto_textblock
#30
Touto výzvou včerejší večerní »Bohemia
upozorňuje Němce, že u Hypoteční banky král.
Českého se obsadí místo účetního aspíranta,
přístupné absolvovaným žákům středních škol
s maturitou a zkouškou ze státního účetni-
ctví; počátečnl plat činí asi 1500 K ročně,
po dvou letech činiti bude 2400 K. »Boh.«
připomíná, že konkursní lhůta končí dne
23. t. m., dodávajíc, že vypsané místo skytá
německým žadatelům příznivé vyhlídky.
Tato konečná poznámka »Bohemiee
přímo vyzývá k odpovědi. Věcně nejsou a
nesmějí býti vyhlídky německých ucha-
zečů lepší než vyhlídky kteréhokoli stejně
kvalifikovaného českého uchazeče. Jen kva-
lifikace smí rozhodovati, a to vedle kvalifi-
kace odborné stejně též kvalifikace jazy-
ková. A při kvalifikaci úplně stejné a rovno-
cenné pak nastává příslušným rozhodují-
cím činitelům volná úvaha případ od pří-
padu. Není tedy možno, by uchazeč o místo
účetního aspiranta v Hypoteční bance měl
velmi dobré vyhlídky proto že je Němcem,
v kterémžto případě by kvalifikovaný Čech
měl vyhlídky méně dobré, poněvadž je Čech.
Ještě není třebenický dr. Titta všemocným,
o své újmě rozhodujícím činítelem v Hypo-
teční bance, vůbec tam nemá co dělat, a
ani ministr práv dr. Hocnenburger ani pre-
sident vrchního zemského soudu bar. Wessely
neobsazuje místa v Hypoleční bance.
Jestliže »Bohemia« učinila z obsazení
místa účetního aspiranta v Hypoteční bance
politicum, se špatnou se potázala!
#31
alto_textblock
#31
O volbách v německé všeobecné kurii
moravské,
zejména o užších volbách v této kurii vy-
kládá brněnský »Tagesbote«, že konečný
jich výsledek způsoben byl dvěma heslyí
heslem sociálních demokratů, nevoliti žád-
ného kandidáta německých národních děl-
níků, jakož i heslem německých klerikálů,
nevoliti žádného liberála. A tak na Jihlav-
sku sociální demokrati zpečetili vítězství
klerikála, a na Šumpersku klerikálové po-
mohli k vítězství sociálnímu demokratu.
Z těchto fakt vyvozuje »Tagesbote« po-
učku, že líberální voličstvo nesmí si příště
dovolovati přepych konkurenčního boje o po-
litickou moc ve způsobě dvojích kandidatur,
nýbrž že příště musí se dohodnouti o kan-
didátu společném.
#32
alto_textblock
#32
O justíci v německé částí Čech
uveřejnil včera v »Union« úžasný přímo
článek dr. R. Traub, advokát v Chebu, ovšem
český advokát. Ve stati své provádí důkaz,
že v soudní záležitosti p. Huberta Boudného,
sekretáře ve Zvodavě, byly v časopla