ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3088f8d0-8fd2-11dd-a480-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
NÁRODNI LISTY,
#3 alto_textblock #3
14. června 1913. Číslo 161.
#4 alto_textblock #4
Politický přehled.
#5 alto_textblock #5
Země české.
#6 alto_textblock #6
Nationalverband hrozí
#7 alto_textblock #7
e
#8 alto_textblock #8
Kverulantské heslo o „počešťování““ stát ních úřadů zaměstnávalo „převážně“ německý Nationalverband na schůzí prý několika- hodinné, ale zpráva včerejší večerní „Bohe- mie“ o schůzi vydaná jest velmi povšechná a hubená. Jedná se zas jednou o paušální štvaní proti ministru Trnkovi, jejž Verban zahrnuje svou obzvláštní přízní. Při obsazo- vání vyšších úřadnických míst tak prý si po- číná, že ke každému vyššímu úřadníku Němci. jehož jmenování obejíti nelze, „přirazuje“ jednoho či více českých úřadníků, takže prý při odchodu tohoto německého úřadníka mí- sto musí býti trvale obsazeno Čechem. N první pohled poznáváme zase starou známou thesi německou, která považuje místa úřad- nická, jednou Němcem obsazená, za svatý ne- dotknutelný, vydržený majetek Němců, nepři- pouštějíc úřadníka jiné národnosti, zejména nikoli Čecha, z toho důvodu, že předchůdce byl Němec. Uprázdní-li se však nějaké místo Čechem obsazené, činí na ně Němci nárok podle jiného paragrafu své německonacionál- ní pragmatiky hravě na ruby obratitelné, že zákon střidy velí, aby po Čechu přišel Němec. nikdy však po Němci nesmí přijít Čech. Také v jiných resortech pozorují prý Němci podob- ný ryš, z čehož prý nutno soudit, že hrabě Stürgkh tímto svým vládním systémem, který musí prý vyvolat nejostřejší odpor Němců, dal se směrem, jaký by musil německý „Na- tionalverband“ přiměti k revisi svého politi ckého stanoviska. Němci musejí zvykat n — revisi poměru národností ke státní správě a z poměru tohoto, vyplývajícímu plnění po- žadavku po poměrném zastoupení národností zejména české ve státní správě, což jest dů- sledek ža konsekventních snah české delegace prakticky se uplatňujících, na dál už neodbyt- ný. Nationalverband uznamenal však nynějš okamžik v konstelaci českých stran, usnadňu- jící štváčům proti českým ministrům všechny stezky, za výhodný k novému útoku proti po- sicím, českou positivní politikou dobytým.
#9 alto_textblock #9
Z Moravy.
#10 alto_textblock #10
Dne 12. června 1913. (Projevy strany agrární kužším vol bám. — Hesla kužší volbě 15. června. Moravská strana agrární měla poradu výkon- ného výboru a předsednictva strany, na níž za- mítnut byl návrh posl. Staňka, aby strana agrárn vydala heslo, volit v užších volbách ve všeobecné kurii sociální demokraty. Opřelo se tomu mnoho přítomných a proto byl přijat projev, jejž si dne na Moravě pro sebe vykládalí katolickonárodní a také lidovopokrokoví i sociální demokraté. Projev ten zní: Předsednictvo a užší výkonný výbor moravské strany agrární konaly schůzi dne 10. červn v zasedací síni rolnické tiskárny v Brně, ve které důkladné úvaze byly po robeny první volby v všeobecné kurii a učiněny připravy pro volby užší dne 15. června. Předsednictvo a užší výkonný výbor, přihlížejíce k organisačnímu řádu strany. dle něhož přísluší okresním organisacím právo stanoviti kandidatury, usnesly se vyzvati okresní agrární organisuce resp. volební výbory, č aby samostatně rozhodly o taktickém postupu v užší h volbách dne 15. června, při čemž jsou povinny dbáti programu strany. Klerikálové soudí, že je tím projevem řečeno, nevolit socialní demokraty, ti zase říkají: strana má v programu boj proti klerikalismu, tedy je projev ten proti klerikálům. Jisto je, že mluv jeho pro širší masy je nejasná a jisto je dále, že na olomoucké poradě dne 11. června, tedy den po schůzi výkonného výboru schválena byla resoluce, v níž se praví: ». . . v uvážení velkých programových rozdílů mezi stranou socialně- demokratickou a stranou agrární jako středo- stavovskou a s ohledem na zachování české majo- zity na zemském sněmu« atd. — doporučuje se volba red. Sonntaga. V Olomouci na schůzi té byl pan chefred. Sonntag a resoluci jednomyslně přijatou navrhl přís. Vaca. Kdo oba projevy čte. ten vidí, že není vše upřímně a jasně lidu řečeno. což bude míti za následek, že voličstvo agrární bude dělati, co bude chtíti. Strana, jako je agrární. má míti zmužilost říci: jdu se socialn demokracií anebo jdu proti ní. Každá jiná cesta nepřinese zisk politické myšlence agrární. K užší nedělní volbě daly povel: lidovopokro- ková strana pro socialní demokraty — na Olo- moucku pro agrárníka Sonntaga. Centralisté do- poručují nevolit a kde se volí, tam protiklerikálně. stanovisku agrárníků právě jsme napsali. Autonomisté dali heslo na Olomoucku proti Sonn- tagovi, na Prostějovsku pro Reichstädtra.
#11 alto_textblock #11
Rakousko-Uhersko.
#12 alto_textblock #12
Tisza a Jíhoslované.
#13 alto_textblock #13
Programní slova Tiszova vůči Chorvatům a Jihoslovanům neslibujjí nic dobrého. Tisz pokusí se svým způsobem, to jest násílím, uti- šit Chorvatsko a ukázat svým nadřízeným, že dovede dělat pořádek nejen v rodné zemi. nýbrž i v kraji připojeném. „Világ“ tvrdí, že Tisza vůči Chorvatsku vzal na sebe úkol uvésti tam pořádek za každou cenu a obnovit tam ústavní poměry. Víme, jak se obnovují v Uhrách ústavní poměry, jak se tam získává spolehlivá vládní většína. Tisza ve své pro- gramové řeči sliboval, že zůstane věrným tra- dicím svého předchůdce, a není opravdu pří- činy se domnívat, že by Tisza chtěl být lepším. Josipovích asi dobře zná nynějšího ná- čelníka uherské vlády a jeho taktiku vůči Chorvatsku, proto odmítl vstoupit do Tiszova kabinetu: Josipovich nechce se příliš rychle opotřebovat a šetří se pro budoucnost. Josi- povich ostatně neshodoval se ve všem ani Lukácsem, ale rozdíly s Tiszou byly patrně větší. Koluje zpráva, že Tisza chce se pokusie provést pacifikaci Chorvatska pomocí Toma- šičovou a Pejacsevíchovou. Dr. Tomašič sta by se ministrem za Chorvatsko, hr. Theoder Pejacsevich bánem. Jihoslované mohou přijímat Tiszu jen krajní nedůvěrou. V Tiszovi kypí stará nená- vist maďarského plemene k Jihoslovanům, po- drážděná vítězstvím jihoslovanských zbraní zklamané naděje potomka mongolského ple- mene, který snil o dědictví turecké nadvlád nad jihoslovanskou rájou. Co může od tako vého politika čekat srbo-chorvatský národ jižních Uhrách a v Chorvatsku i Slavonii?
#14 alto_textblock #14
Haličské nálady. Všechen haličský tisk je vzrušen tragickou událostí ve lvovském učitelském semináři, zavra- žděním prof. Butkowského ukrajinským žákem Džegalou. Džegalův zločin příliš připomíná Polá- kům Sičinského a proto ovšem vidí v něm mnozí čin politický. Ukrajinské »Dilo« sice s rozhořče- ním odmítá jménem ukrajinské veřejnosti pokusy zatáhnout Džegalovu vraždu v oblast národního sporu mezi Rusíny a Poláky, ale polské listy na to namitají, že jiná věc je zatahování do sporů národnostních. a jiná věc bádání poměrů a roz- bor ovzduší, v němž rodí se v dnešní mládeží ru- sínské takové »ideály«. Před nastávajícími volbami do haličského sně- mu vznikla nová orientace v polských stranách v poměru k maloruským sousedům. Souvisí to pa- trně s celkovou změnou poměru k ukrajinství vů- bec. Lidová strana, vedená Stapiňským za voleb umluvila součinnost s Ukrajinci, kdežto Podoláci národní demokraté a ostatní strany, blízké Národní radě polské, navazují styky se »Starorusy«. Obe polské skupiny si vzájemně vyčítají své stano- visko a mluví o nové Targovici. Zde polšti aristo- kraté se spojili proti reformám polského směru. Svornost v Polském kole nemůže být veliká, poně- vadž tam stojí ostře proti sobě skupina Zaleského skupina Leova a Stapiňského. Předsedovi Polského kola, Leovi, byl by Zaleski milejší kdekoli jinde než na křesle ministerském, protože sám Leo čeká na ministerský portefenille a stapiňski prý je ne- spokojen s ministrem financí, poněvadž prý není dosti ochotný vybovovat jeho finaněním přáním. Jich naděje, skládané v krisi, byly zklamány, kdyi místodržitelem haličským se stal Korytowski a ne Zaleski, který by byl aspoň tak odstraněn z Vídně Část polského poselství se drží Zaleského, poně- vadž si nejsou jisti, zda by opět Polák obdržel tak významný obor jako je ministerstvo financí
#15 alto_textblock #15
Za hranicemi.
#16 alto_textblock #16
O Kumanovo.
#17 alto_textblock #17
O město Kumanovo v Makedonii srbsk armáda svedla jedno ze svých slavných vi tězství. Kumanovo leží v oblasti, na kterous činí nárok Srbové i Bulhaři: Bulhaři proto, že jim patří národopisně a Srbové proto, že ho do byli, při čemž popírají, že by obyvatelstvo kumanovské bylo vysloveně a nesporně bul- harské. Mezitím, co spor ještě trvá, srbské úřady provedly v Kumanově plebiscit, na nějž spoléhali Bulhaři, doufajíce, že obyva- telstvo se přihlásí k národnosti bulharské ono však sklamalo naděje Bulharů a prohlá- silo se za srbské. Toho jsme se dověděl z „Národních Práv“ p. Radoslavova, jež ovšen tento výsledek příčítají za vinu násilí srb- ských úřadů. Náhodou téměř současně vyšla v běle- hradském „Trgovinském Glasníku“ zpráv kumanovského krajského náčelníka, jež nán podává obraz vření a bojů mezi Srby a Bul- hary nejen o Kumanovo a kraj, nýbrž o cele sporně území. Z něho uvidíme, jak si v tétc oblasti vedou Bulhaři a jak Srbové. Rozum se, že pro nedostatek místa můžeme podat- jen hlavní fakty o to ještě ve zkrácené po- době. Když z Krivé Palanky srbské vojsko od- trhlo k Drinopoli na pomoc Bulharům, bul- harští komiti úplně zničili a zapálili novou a solidnou budovu tureckého státního náčel nictva a všechno v ní zkazili a rozbili, i papíry v kancelářích, nábytek, státní pokladnice aid Na tureckých hrobech rozbili náhrobní ka meny a mnohé domy zbořili. V Kratovu bulharský vojvoda Slavk Abazov pobil značný počet zůstalých. Turků domy vydrancoval, kameny na hrobech roz- Ve Sv. Nikolovi bulharský vojvoda Vasi vydrancoval a zapálil 148 domů, z nichž 13 rozbořil k vůli „regulaci města“, 20 Turk zabil, spíži srbského vojska a srbský vojenský materiál zabral a odvěztí dal do Štipu. Ve vsi Beširevu bulharští komiti, kteř jsou jmenováni, zavraždili 12 Turků, v Legovu 15, v Erceglii 7; v Karabanovu 24, v Crnilišt 8; v obci gulubinecké po návratu z útěku za vraždili 13 Turků. (Jmenováni jsou vrazi i za- vraždění.) Ve vsí Novoseljanech bulharský okresn náčelník vyvlastnil pro sebe turecký statel a usadil na něm cigány, aby pro něj pracovalí Jakmile přišly srbské úřady a vzaly sprá- vu kraje i okresů do rukou, hned přestaly všechny neřády; ale bulharští komiti, nemo- houce je páchati veřejně, pokračují v nick tajně a zákeřně, aby prý zachovali „bulhar- ský prestiž“. Srbské úřady pachatele lapaj a podle zákona trestají. Nejnevinnější ze skut ků, kterými bulharští komiti udržují prestiž jest, že uvalují na obyvatelstvo obcí daň z hla vy, což i dříve činívali. Arci méně nevinné už jest, že komita Teo dos Chane Malinský, jenž za turecké doby v Ku manovu mnoho Turků jménem revoluce s světa sprovodil, chtěl totéž provádět i n Srbech a především na srbských úřadech Když se dověděl, že srbské úřady sbírají prot němu materiál, uprchnul do štipu. Totéž dělal po kumanovském venkově komita Krsta Koňušský. Srbské úřady, aby zjednaly pokoj, nařídily, aby obyvatelstvo vy dalo zbraně. Komiti opět proti tomu agitoval a říkali lidem, že je Srbové odňatými zbra- němi pobíjou. Úřady tedy nařídily, aby ko miti byli zjímáni, oni však se utekli do So fije, odkudž pokračují ve své agitaci. Ale stejným způsobem agitují proti Srbům i bul harští učitelé a popové, ano i biskupové. Biskup Neofit činil to tištěnými proklamace mi, jež jsou proti němu důkazem. Zejména přikazoval duchovenstvu, aby neposlouchalo srbských úřadů, jakož i velesského biskupa Varnavy, Srbům příchylného, a zapověděl aby v chrámech bylo vzpomínáno jména srb ského krále Petra. Srbské úřady mají proti sobě i agitae úřadního Bulharska, jež vychäzí ze Štipu Sofije. Štipský krajský náčelník (Bulhar) do konce posílal na kumanovské území žandar my se svými nařízeními a dával zatýkati ob čany, kteří se otevřeně přiznávali za Srby Když ani to dosti nepomáhalo, dal žandarmůn na pomoc vojáky, kteří měli rozkaz, dranco- vati občany i obce, přiznávající se za Srby Tak ve vsi Ugarcích okresu svatonikolskéh bylo odehnáno 40 kusů hovězího dobytka. Ze srbsko-bulharské praxe, uvedeným případy charakterisované, vychází na jevo že dobrá politická správa, bezpečnost osoby a majetku, nejúčinněji agitují mezi sporným oby vatelstvem, kam se přídat a kam se nepřídat Ale v zájmu uklidnění sporného územ je nevyhnutelno, aby také srbští komiti pře- stali v něm působiti, neboť ono je neméně neblahé, než komitů bulharských.
#18 alto_textblock #18
bil.
#19 alto_textblock #19
Volební reforma ve Francií.
#20 alto_textblock #20
Rozpor mezi francouzskou sněmovnou posla- neckou a senátem v otázce volební opravy se opět přiostřil novým rozhodnutím senátu, jenž ve středu přijal text komise, které předsedal Clemenceau. První článek osnovy zní: „Členové sněmovny poslanecké jsou voleni dle pravidla většiny listin- ným skrutiniem, při čemž nikdo nemůže býti zvo- len, má-li méně hlasů než jeho soupeřové.“ Je to týž text, který přijal senát již 8. března t. r., což způsobilo pád kabinetu Briandova, načež jeho ná- stupce Barthou upustil ve svém prohlášení od sy- stému quotientu pro zastoupení menšin a zásadu tuto opakoval v senátě také ve středu. Tím postavil se senát znova proti sťanovisku poslanecké sněmovny, jež odhlasovala zastoupen menšin r. 1911 543 hlasy proti 4 a loni 452 hlasy proti 58, tedy ohromnými většinami, rovnajícími se skoro jednomyslností. Vláda nyní hodlá použiti všech prostředků aby se dospělo ke smíru mezi stoupenci poměr- ného zastoupení a jeho odpůrci a přijme, aby byl zahájen postup, k němuž přihlíží řád obou zákono- dárných sborů, totiž jmenování smíšené komise. složené ze senátorů a poslanců, jež má nalézti pod- klad k dohodě. Zdá se ovšem býti vyloučeno, že by bylo možno sloučiti obě zásady a nalézti způ- sob slušného zastoupení menšin v rámci zásady většiny, na níž senát trvá. Předsednictvo poslanecké skupiny pro volebn reformu zabývalo se již siluací, utvořenou hlaso- váním senátu a usneslo se, kdyby některý posla- nec ve sněmovně podal návrh na jmenování mezi- parlamentní komise, že bude navržena resoluce osvědčnjící, že většína stoupenců poměrného z- stoupení trvá na zásadě zastoupení menšin dle quotientu, založeného na počtu hlasů. Východisko z této situace se zatím nevid
#21 alto_textblock #21
žádné.
#22 alto_textblock #22
Volební právo žen v italské sněmovně.
#23 alto_textblock #23
Při projednávání návrhu na změnu obecního provinciálního řádu v italské sněmovně dostala se na přetřes také otázka volebního práva žen. Klerikální poslanci Magliano a Cornaddia žá- dali, aby ženám bylo uděleno hlasovací právo při volbách obecních a provinciálních. Poslanec Martíni jménem svým a 18 jiných poslanců, mezi nimiž jsou i Luzzatti, Sonnino Ferri, navrhl rovněž resoluci, vyslovující důvěru. že vláda při opětném zahájení parlamentních pra- ci podá předlohu, udělující ženám hlasovací práv do správních sborů. Jménem socialistů podal posl. Trěves návrh žádající přímo, aby ženy byly ihned zapsány do seznamu voličů pro správní sbory a aby byly take volitelny do těchto sborů. Ministerský předseda Giolitti vyslovil se zá- porně. Nemysli, že by bylo vhodno, aby se na koucí zákonodárného období povolale k urnám milionů žen a neví také, zdali by to prospělo de- mokratickým ideám. V zásadě je pro hlasovac právo žen a je přesvědčen, že časem bude povo- leno, ale předem nutno povznésti intelektuální ú- roveň žen. Nemá se tedy rozhodovati o otánsa která nyní nemůže býtí rezřešena. Proto žádal Giolitti poslance, aby v té věci nenaléhali. Podané návrhy byly pak odvolány až na návr Trěvesův, o němž příjato hlasování dle jmen, po- něvadž však nebyl dostatečný počet přítomných hlasování odloženo.
#24 alto_textblock #24
Sjezd napoleonské plebíscitní strany v Paříží.
#25 alto_textblock #25
Ve dnech 13. a 14. června koná se v Paříži z předsednictví prince Murata sjezd stoupenců prin- ce Napoleona, jenž před dvěma lety vystoupil ve „Figaru“ a programem národního smíru a vzbudi organisační hnutí, které se dosti rozvětvilo, takže sjezdu zúčastní se přes půl druhého sta delegátů z provincií, k nimž se ovšem připojí zástupci pa- řížských komitétů. Stoupenci Napoleonovi vystupují jako strane plebiscitní, tvrdíce,-že parlamentarismus je úplně hotov adjen vláda, čerpdjícřsvou silu a nezávislest z lidu přímo dotázaného může učiniti konec nynějsí krisi. Přinc Murá sdělí sjezdu také instrukce prince Nanoleona pro všeobecné volby přištího roku. Prine Napoleou skládá prý v novou propa- gandu velké naděje, ale přes nynější politické roz- pory ve Francii je vyloučeno, že by národ hledal spásu v podobném experimentu, jaký byl učiněn již a Ludvíkem Napoleonem.
#26 alto_textblock #26
Politická krise ve Španělsku.
#27 alto_textblock #27
K nové demisi kabinetu hraběte Romanonest došlo proto, že se v senátě rozdvojila vládní vět- šina při projednávání předlohy o správní decen- tralisaci. Z počátku se zdálo, že vlády se tento případ nedotkne, a hrabě Romanones odebral se v úterý do zámku La Granja ke králi i předložil mu dekret. kterým se přijímá odstoupení presidenta senátu Montera Riosa, vicepresidenta senátu a presidenta státní rady, kteří podali demisi pro rozpor s mini- sterským předsedou v olázce decentralisace. Král demisi přijal. čímž projevil hr. Romanonesovi dů- věru, ale zalím v ministersívu stoupenci Montera Riosa způsobili neshodu, načež celý kabinet po- žádal za propuštěnou. Ježto však král pověřll br. Romanonesa opět sestavením nového kabinotu, má dojíti jen k rekonstrukci ministerstva, aby byl umožněna jednotná polilika ve smyslu demokrati- ckém, i očekává se, že Romanones povolá do ka- binetu i vůdce reformních republikánů Alvareza. jenž se prohlásil pro vládní stranu, a vůdce kata- lonských regionalistů Camba. Tím by ovšem došlo k úplné roztržce se sku- pinou Montera Riosa a proto také podali již de- misí čelní stoupenci Riosovi, oba vicepresidenti sekretář senátu, podsekretář vyučování, generáln prokurátor u nejvyššího soudu i jiní vysocí a ohla- šuje se také odstoupeni několika guvernérů, Rio- sovi oddaných.
#28 alto_textblock #28
Denní zprávy.
#29 alto_textblock #29
— Služební pragmatíka státních úřadník a zřízenců nepřirostla k srdci české straně agrární, což konečně při úzkoprsém stavov- ském nazírání na poslání strany agrární an by tak nepřekvapovalo, kdyby se to upřímně doznalo. Ale to právě agrární poslanci nedo- znají; předseda říšského klubu agrárního po- slanec Staněk ubezpečoval dle zprávy „Venkova“ ve čtvrtek v parlamentě dlící de- putaci státního úřadnictva, že poslanci agrárn při svém odporu proti finančnímu plánu ne- jednají z animosity vůči státnímu úřadnictvu nýbrž z důvodů politických. Trochu jinak, to- tiž stavovsky, mluvil na veřejné politické schůzi ve Voticích dne 9. června nyní opčt čelný člen agrárního klubu poslanec dr. Za- hradník; ten dle zprávy „Venkova“, sná- šeje dávody agrární politiky proti finančnímu plánu, pravil zejména i toto: „I okolnost, že některým () vrstvám státního úřadnictva má se dostati výhod z malého finančního plánu, nesmí sváděti k upuštění od oposice; j sou tu ještě tisíce a tisíce jiných a také potřebných vrstev, jimž nedestává se ničeho. Tohle už není ani oposiční politika, to je s ta vovská demagogiel — Osamoceni. Při včerejším hlasování o vejiti v podrobnou debatu o malém fi- nančním plánu, rozbil se oposiční agrárně- národně-sociální blok. Agrárníci se svým odporem zůstali osamoceni. Z městských zá- stupců jen posl. Kalina šel s nimi. Národní sociálové hlasovali pro podrobnou debatu, so- ciální demokraté hlasovali pro podrobnou de- batu o všech daních, vyjma kořaleční. Jediná
#30 alto_textblock #30
daň vládě povolovaná, našla milost v očíc agrárních poslanců: daň automobilová určená na silnice; měšťáci ji zaplatí a roz- dělí se v subvencích na stavby silnic. I proti zdanění šampaňského, zvýšení poplatků to- talisatérů hlasovali, ale automobilovou dař pustili. Nechtějí ani jednati o zvýšení daně z libu, při níž obdrží celé zvýšení země, nechtějí ani jednati o udělovém zákoně kterým to má býti právě uskutečněno. A v tomto svém počínání stáli osamoceni jen Rusíni ještě šli s nimi proti všemu úplně fakciosně! Ani zásadní oposice národně-so- ciální nešla tak daleko, ani zásadní oposice sociálně-demokratická, jen parlameniní opo- sice agrární uvedla se do úplné osamoce- nosti v celé sněmovně. Jak se před něko- lika nedělemi počitalo, že většina českého poselstva je v oposící, jak se volalo na nás že musíme dělat oposici malému finančnímu plánu. A nyní, ejhle, výsledek: úplné osa mocení agrárníků, vyhlídka na obstrukci je- jich ruku v ruce s Rusíny. Řekli jsme hne na začátku, že je stanovisko odporu prot malému finančnímu plánu nesprávné. By jsme kaceřováni. Dnes projevila svoje stano- visko celá sněmovna. — Projevy z Bulharska. Z Plo vdiv byl naší redakci zasláu následující telegram Za vaše vhodná a upřímná, právě bratrská slova v otázce makedonské prosíme, abyste přijali naše nejvřelejší díky. Za měšťany města Plovdiva: Bogdan Kalče v, bankéř předseda krajského sněmu; Ilija Bobčev zemský poslanec; Christo Popov, zemský poslanec rodem z Dojramu; Nikola Šiškov předseda krajského úřadu: Jan Mavrov ředitel gymnasia; Totev, advokát, rodem z Bitolie; dr. Grujo Danov, Pavel Sil- kov, Stefan Konsulov, gymn. učitel, Jordan Krapev, gymn. učitel, rodem z Prilipu, Nikola Jenev, Točkov rodem z Ochridu, Naum Dimcov rodem z Och- ridu, Nikola Atanasov rodem ze Sko- plje, Kosta Nikolov rodem z Kostunu Dimitr Popov rodem z Prilipu, Georgi Kamenarov rodem z Kruševa, Dimitr Kailev rodem z Velesu. — Ze Sofie nás došel telegram: Bulbarská inteligencea bulharští junáci, kteří ještě trpí válečnými útrapami, pozdravují českou vědu i bratrský český národ. Velčev, publicista, Krstev posl. Iširkov, prof., Conev, profesor Spisarevský, posl., Kozák, publicista Atanasov. Bajnov, Bačvarov, od- borný přednosta Zlatarov, tajemník ob- chodní komory Čilingirov, — Ustavující valná schůze odboru učitel středoškolských při národní straně svobodo- myslné koná se v neděli 15. června o 10. hod v místnostech sekrefariatu strany v Praze Marianská ulice čís. 3, s následujícím pro- gramem: Valnou schůzi zahájí zemský poslanee pan vládni rada Melelka. Za akční výbor národní strany svobodo myslné promluví říšský poslanec pan dr Kramář. O důležitých otázkách stavovských po- jedná říšský poslanec Ph. dr. Lukavský. Potom podán bude referát o dosa vadn činnosti přípravného výboru a budou vyko- nány volby. Učitelé středoškolští dostaví se zajisté v počtu co nejhojnějším!
#31 alto_textblock #31
— Promoci sub auspiciis imperatoris bude mít 19. června o 11. hod. dopol. ve velké aule Karolina kandidát iilosofie p. Miloš W eingar Jest to první připad slavnostní promoce na obno- vené české fakultě filosofické. Nový doktor pro- mluví o thematě: »Počátky bogomilství, prvního opravného hnutí u Slovanů«. — Pohřeb spísovatele Karla Rožka, učitele v Žižkově a funkcionáře Spolku českých spiso- vatelů-beletristů „Máj“, konal se včera o 3/45. hod. odpolední na olšanských hřbitovech. Nepře hledné zástupy obecenstva, zvláště pak zástup- cové kruhů spisovatelských a učitelských, naplnili ústřední kapli olšanských hřbitovů a prostranství i cesty kolem kaple. Žal rozhostil se mezi smu- tečními hosty při spatření vdovy a dítek zesnu- lého, jímž projevována hluboká a vroucí soustrast Rakev s tělesnou schránkou zesnulého byla vy- stavena na katafalku v háji květin. Množství dra- hocenných věnců a palmových kytic doplňovalo smuteční výzdobu ústřední kaple. Věnce věnovalit spolek „Máj“, učitelský sbor I. měšťunské dívči školy v Žižkově, Adolí Wenig, učitelská jednota v Žižkově, vděčné žačky všech tříd měšťanské školy divčí v Žižkově, v níž zesnulý působil, ro- diny Sekaninova, Štrossova. Procházkova, Kröhno- va, dra. Lanny, bývalá žačka Divišova, rodina příbuzní a j. v. Pohřební obřady vykonal P. Kurz a učitelé žižkovští zapěli druhovi dojemné smu- teční skladby. Po obřadech byla rakev snesena na nositka a odnesena ke hrobu. Průvod zahájily žačky I. měšťanské dívčí školy žižkovské, nesoucí věnce a stuhy, poděl rakve tvořili pohyblivý špa- lir oficianti pohřebního ústavu Beranova, za rakví ubírala se bolem sklíčená rodina, příbuzní a přá- telé, načež následovali smuteční hosté. Velmi hoj- ným počtem byl zastoupen spolek českých spiso- vatelů belletristů „Máj“ s předsedou spisovatelem Fr. Heritesem a F. Sekaninou, dále spisovatelé školní rada Alois Jirásek, ředitel K. V. Rais. Ignát Herrmann, Bohdan Kaminský. F. X. Procházka, A. E. Mužík. Jakub Arbes, A. Klášterský, ředitel Vi- nohradského divadla Václav Štech s chotí, škol. rada B. Bauše, J. M. Hovorka, škol. inspektor Švácha, docent dr. D. Panýrek s chotí, prof. dr. Cízler s chotí, nakladatel F. Topič, hudební skla- datel Weiss, dr. J. Borecký, K. Kamínek, dvor. rada Stolz, ředitelé škol pp. Adamec, Jirák, Čer- mák. Frydrych, Černý, přečetní učitelé, delegátky Ženského klubu českého, učitelky sl. Burianova. Hofmeistrova, Grygarová, Hrdličková, Králová, Tittelbachová, řídící učitelka sl. M. Tichovská. odb. učitelka Em. Velvarská, Roman Nejedlý, M Štrosová z Kněževse, místodrž, rada Smutný, To- máš Müller za měšťanskou školu v Říčanech. Em. Miller za obeenou školu v Říčanech, M. Heriteso- vá, dr. Josef Mäldner. Ant. Jirák s chotf. M. Ho- leček, B. Jedlička Brodský, Pavel Kredba, člen okresní školní rady řed. Fr. Pavlík, člen obec. okresního zastupitelstva Jos. Frydrych. Vojt. Ryn- da za I. divčí školu ve Vršovicích, ředitelka školy A. Stanislavová, za Osvětový svaz v Praze sekre- tář V. Homola, za učitelský sbor v Uhřiněvsí St. Hakl a j. v. Po obřadech u hrobu a zapění smuteč- ních písní rozloučil se se zesnulým spisovatelem jednatel „Máje“ spisovatel p. Pr. Sekanin vřelou řečí. Za hlubokého pohnutí byla rakev spuštěna do hrobu č. 11 na 9. oddělení VII. hřbi- — Pohřeb pražského učitele. Za velkého úča- stenství smutečních hostí, zejména z kruhů učitel- ských, byl včera o 3. hod. odpol. na olšanských hřbitovech k věčnému odpočinku pochován zesnulý p. Josef Míchal, učitel na chlapecké škole u sv Štěpána v Praze. Pohřeb konal se z ústřední kaple olšanských hřbitovů, před níž prostranství byle přeplněno. Rozmlouváno o vlastnostech zesnulého vychovatele mládeže a slovy pochvaly a plného uznání oceňována jeho činnost. Hlubuká soust rast projevována vdově se čtyřmi dítkami, z nichžt
#32 alto_textblock #32
tova.
#33 alto_textblock #33
příšly tatíčka doprovodit ke hrobu, čtvrté, nej- mladší, zůstalo v domácím opatrování. V plné síle životní, zákeřnou chorobou vyrván byl z kruhu r- diny otec a ze školy vlídný, velmi pracovitý učitel. Rakev s tělesnou schránkou zesnulého učitele p. Michala byla vystavena na katafalku, obklopeném svěží exotickou zelení a četnými nádhernými věnci. Pohřební obřady vykonal P. Kurz, za asistence duchovenstva od sv. Štěpána. Po obřadech byl rakev snesena na nosítka a hřbitovní zřízenci od- nesli ji ke hrobu. Průvod pohřební zahájilo žactvo školy u sv. Štěpána se svými učitelí, za rakví ubi- rala se choť zesnulého paní Josefa Míchalová dítkami a příbuzenstvem, následovali pak pp. v za- stoupení okresního školního inspektora náměstek primátora měst pražských cís. r. J. Schrötter v zastoupení městské rady pražské m. r. Bolina dále pp. okresní školní inspektor Halaburd, ředitelé škol Velkoborský. Dolenský, Chabr, Smutek, Bulíř, Steiních, Preininger, Znojemský, Materna Bruner, Kramata, Havlík, Hron, Slánský a Čeněk. učitelé pp. Kesl a Chlostík, deputace učitelských sborů všech pražských škol, prof. P. Dvořák, řed Klečka, ředitel malostranského gymnasia Hansl. cís. r. Fischer a množství obecenstva. — Zemská organisace svobodomyslného žív- nostnictva a obchodnictva. V neděli koná se val- né shromáždění delegátů živnosten ských odborů nár. strany svobodo- myslné, jehož úkolem bude ustavení zamsk organisace svobodomyslného živnostnictva. Dle do- šlých přihlášek bude to schůze velice důležitá a pro organisační snahy českého živnostnictva významná. Shromáždění koná se v přednáškovém sále Obecního domu král. hl. města Prahy s ná- sledujícím pořadem jednání, jehož počátek usta- noven na 9. hod. ranní: 1. Uvítání účastníků před- sedou akčního výboru strany p. drem. Kar. Kra- mářem. 2. Zpráva o činnosti živnostenských od- borů národní strany svobodomyslné od loňského sjezdu živnostenského. 3. Projednání a schválení organisačního řádu živnostenských odborů národní strany svobodomyslné. 4. Volby: al předsedya místopředsedy zemského ústředí živnostenských odborů národní strany svobodomyslné; b) zem- ského výkonného výboru živnostenskéhoj c) ob- chodnického; d) revisorů účtů. 5. Jednání o příští činnosti živnostenských odborů nár. strany svo- bodomyslné. 6. Projednání návrhu na zřízení zem- ského podpůrného spolku živnostenského. 7. Pro- jednání návrhů a přání místními odbory nebo orga- nisacemi písemně zaslaných. Dnes večer koná se v sekretariálu národní strany svobodomyslné Praze II., Marianská ulíce č. 3. II. patro, o 1/48. hodině večerní důležitá předporada. — Letošní sjezd slovanských novinářů. V včerejším večerníku „Nár. Listů“ zaznamenali jsme dle zprávy „Union“, že z podnětu srbského spiso- vatele Bronislava Nušiče má býti letošní sjez slovanských novinářů konán ve Skpplji. Dle in- formace z místa nejkompetentnějšího jde ohledně Skoplje o pouhý podnět, zajisté oo nejlíp mí- něný, ale z pochopitelných důvodů za nynějších dosud neurovnaných poměrů na Balkáně leto napresto neproveditelný. Právě v čtvrtek večer konaná schůze ústř. Svazu slovan- ských novinářů rozhodla, aby vzhledem na těžké doby politické řešení otázky, bude-li vůbec pro letošek sjezd svolán, bylo na několik týdnů o d ložene.
#34 alto_textblock #34
— Zajímavé doznání. Včerejší „Národní Poll- tika“ ve videňském situačním článku konstatuje. že i liberální Němci odsusují reakcionářskou čin- nost ministra spravedlností dra. Hochenburger kterou se vyznamenává proti tisku, a zazname- navši ostrou a odmitavou krifiku jeho činnost v „Neue Fr. Presse“, píšet „A k vůli tomuto úzkoprsěmu muží trpí s známé rozhárané poměry v soudnictví českém k vůli němu byl obětován česko-německý smín a odstrkován český národ, k vůli němu nemohi ani hr. Stürgkh, ani kníže Thun jednati, jak by chtěli a měli! Konstatujeme, že tento názor vídeňského red- aktora „Nár. Politiky“ potvrzuje v příčině dobr vůle hr. Stürgkha to, co posl. dr. Kramáž pravilv své poslední pražské řeči.
#35 alto_textblock #35
— Odvaha. Večerník „Prager Tagblattu“ vče- ra reprodukoval zprávu vratislavské „Schlesische Zlg.“ o tom, že německý korunní príne Vilém vy- slovil se nelibě o Haupimannově dramatickém obrazu „Fostapiel“, který, jak naším čtenářůmu je známo, nelíbil se také německým — veterá nůmí Redakce „Prager Tagblattu“ ujala se bá- sníka Hauptmanna proti německému korunnímu princi touto poznámkou: „Gerhardt Hauptmann ui si dovede dodati útěchy; nebyl by básníkem, kdy- by se líbil panstvu od dvora.“ — Pražští němečtí židé a Němci. Toto them rozpřádá u příležitosti pořádání německého květi- nového dne v Praze i orgán židovsko-národní „Selbstwehr“ a dochází k té smutné výslednici, ž pražští němečtí židé přes všechny morální kopan- ce, jež jim Němci uštědřují, podporují „Schul- verein“ a „Bund der Deutschen in Böhmen“, ač- koliv „ani jedinému židu není neznámo, že oba spolky tajně i veřejně jsou antisemitské“. Týž list přináší čerstvý doklad nepřátelství Němců vůčí židům; dne 11. t. m. ustavil se v Praze „Akade- mícký spolek německých mediků“, který za pří- tomnosti několika profesorů německé university pražské rozhodl — nepřijímati do spolku stu- denty pražské německé university, kteří se hlást k židovskému nacíonalismu. „Selbstwehr“ při té příležitosti odkrývá šerednou hru, kterou hrají na německé universitě pražské profesoři se studenty židovsko-nacionálního přesvědčení; otiskujeť z řečl mluvčího židovsko--nacionálního studenta Ascher- manna na ustavující schůzi „Akaďemického spolku něm. mediků“ odstavec, v němž se vyčítá profesor- skému sboru německé university nedůslednost takto: „Když při zápisu příznáme se na nacionale k židovské národnosti, prostě se nám toto přiznání přes naše protesty a memoranda červenou tužkou škrtne a my jsme připočteni do řad ně- meckého studentstva . . .“ Toto odhalení pozmnožuje veleznámou falšovací činnost něme- ckých profesorů statistiků o nový vavřín, který s rozhodně důstojně řadí k vavřínům staršího data. — Z městské rady na Král. Vinohradech. Od- kaz šesti set korun od pí. Anny Kreutzové, vdovy po c. k. vrchním komisaři c. k. linanční stráže, roz- dělen po srážce dědických poplatků rovným dílem obecnímu fondu chudých, základnímu jmění měst- ského chudobince a pokladně pro místní chudé. — Ueneseno vypsati domácí soutěž o 2 cenách (200 a 150 K) na diplomy pro měšťany. — Vyslo- veny díky panu Jos. Portovi, mistru zámečnickému za darovaně zámky pro pokračovací živnosten- skou školu. — Schválen návrh městské technické kanceláře na zřízení befonových schodů z hořejší východní části Havlíčkových sadů do části dolejší. — Schválen návrh hospodářské komise na prove- dení zkoušky s olejem proti prachu na některé živé cestě v Riegrových sadech; stožáry u vchodu do Riegrových sadů se odstraní. — Schválen ku pro vedení návrh na položení vodního potrubí v uli Písecké a v části ulice Slezské. — Schváleno, ah stanoviště drožkářů na Tylové nám. přeloženo by od domu čp. 700 (nároží Vávrovy a Havlíčkovy)k domu čp. 699 (na straně třídy Vávrovy) nároží T. lova náměstí. — Povolen náklad 6000 korun l opravu podlah ve školních budovách. — Usnest podati ředitelství státních drah žádost ohledně o pravování smetí na obecní pozemek v Zábyíl