#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNI LISTY,
#3
alto_textblock
#3
14. června 1913. Číslo 161.
#4
alto_textblock
#4
Politický přehled.
#5
alto_textblock
#5
Země české.
#6
alto_textblock
#6
Nationalverband hrozí
#8
alto_textblock
#8
Kverulantské heslo o „počešťování““ stát
ních úřadů zaměstnávalo „převážně“ německý
Nationalverband na schůzí prý několika-
hodinné, ale zpráva včerejší večerní „Bohe-
mie“ o schůzi vydaná jest velmi povšechná
a hubená. Jedná se zas jednou o paušální
štvaní proti ministru Trnkovi, jejž Verban
zahrnuje svou obzvláštní přízní. Při obsazo-
vání vyšších úřadnických míst tak prý si po-
číná, že ke každému vyššímu úřadníku Němci.
jehož jmenování obejíti nelze, „přirazuje“
jednoho či více českých úřadníků, takže prý
při odchodu tohoto německého úřadníka mí-
sto musí býti trvale obsazeno Čechem. N
první pohled poznáváme zase starou známou
thesi německou, která považuje místa úřad-
nická, jednou Němcem obsazená, za svatý ne-
dotknutelný, vydržený majetek Němců, nepři-
pouštějíc úřadníka jiné národnosti, zejména
nikoli Čecha, z toho důvodu, že předchůdce
byl Němec. Uprázdní-li se však nějaké místo
Čechem obsazené, činí na ně Němci nárok
podle jiného paragrafu své německonacionál-
ní pragmatiky hravě na ruby obratitelné, že
zákon střidy velí, aby po Čechu přišel Němec.
nikdy však po Němci nesmí přijít Čech. Také
v jiných resortech pozorují prý Němci podob-
ný ryš, z čehož prý nutno soudit, že hrabě
Stürgkh tímto svým vládním systémem, který
musí prý vyvolat nejostřejší odpor Němců,
dal se směrem, jaký by musil německý „Na-
tionalverband“ přiměti k revisi svého politi
ckého stanoviska. Němci musejí zvykat n
— revisi poměru národností ke státní správě
a z poměru tohoto, vyplývajícímu plnění po-
žadavku po poměrném zastoupení národností
zejména české ve státní správě, což jest dů-
sledek ža konsekventních snah české delegace
prakticky se uplatňujících, na dál už neodbyt-
ný. Nationalverband uznamenal však nynějš
okamžik v konstelaci českých stran, usnadňu-
jící štváčům proti českým ministrům všechny
stezky, za výhodný k novému útoku proti po-
sicím, českou positivní politikou dobytým.
#9
alto_textblock
#9
Z Moravy.
#10
alto_textblock
#10
Dne 12. června 1913.
(Projevy strany agrární kužším vol
bám. — Hesla kužší volbě 15. června.
Moravská strana agrární měla poradu výkon-
ného výboru a předsednictva strany, na níž za-
mítnut byl návrh posl. Staňka, aby strana agrárn
vydala heslo, volit v užších volbách ve všeobecné
kurii sociální demokraty. Opřelo se tomu mnoho
přítomných a proto byl přijat projev, jejž si dne
na Moravě pro sebe vykládalí katolickonárodní
a také lidovopokrokoví i sociální demokraté.
Projev ten zní:
Předsednictvo a užší výkonný výbor moravské
strany agrární konaly schůzi dne 10. červn
v zasedací síni rolnické tiskárny v Brně, ve které
důkladné úvaze byly po robeny první volby v
všeobecné kurii a učiněny připravy pro volby
užší dne 15. června. Předsednictvo a užší výkonný
výbor, přihlížejíce k organisačnímu řádu strany.
dle něhož přísluší okresním organisacím právo
stanoviti kandidatury, usnesly se vyzvati okresní
agrární organisuce resp. volební výbory, č aby
samostatně rozhodly o taktickém postupu v užší h
volbách dne 15. června, při čemž jsou povinny
dbáti programu strany.
Klerikálové soudí, že je tím projevem řečeno,
nevolit socialní demokraty, ti zase říkají: strana
má v programu boj proti klerikalismu, tedy je
projev ten proti klerikálům. Jisto je, že mluv
jeho pro širší masy je nejasná a jisto je dále, že
na olomoucké poradě dne 11. června, tedy
den po schůzi výkonného výboru schválena byla
resoluce, v níž se praví: ». . . v uvážení velkých
programových rozdílů mezi stranou socialně-
demokratickou a stranou agrární jako středo-
stavovskou a s ohledem na zachování české majo-
zity na zemském sněmu« atd. — doporučuje se
volba red. Sonntaga. V Olomouci na schůzi té
byl pan chefred. Sonntag a resoluci jednomyslně
přijatou navrhl přís. Vaca. Kdo oba projevy čte.
ten vidí, že není vše upřímně a jasně lidu řečeno.
což bude míti za následek, že voličstvo agrární
bude dělati, co bude chtíti. Strana, jako je agrární.
má míti zmužilost říci: jdu se socialn
demokracií anebo jdu proti ní. Každá
jiná cesta nepřinese zisk politické myšlence
agrární.
K užší nedělní volbě daly povel: lidovopokro-
ková strana pro socialní demokraty — na Olo-
moucku pro agrárníka Sonntaga. Centralisté do-
poručují nevolit a kde se volí, tam protiklerikálně.
stanovisku agrárníků právě jsme napsali.
Autonomisté dali heslo na Olomoucku proti Sonn-
tagovi, na Prostějovsku pro Reichstädtra.
#11
alto_textblock
#11
Rakousko-Uhersko.
#12
alto_textblock
#12
Tisza a Jíhoslované.
#13
alto_textblock
#13
Programní slova Tiszova vůči Chorvatům
a Jihoslovanům neslibujjí nic dobrého. Tisz
pokusí se svým způsobem, to jest násílím, uti-
šit Chorvatsko a ukázat svým nadřízeným, že
dovede dělat pořádek nejen v rodné zemi.
nýbrž i v kraji připojeném. „Világ“ tvrdí, že
Tisza vůči Chorvatsku vzal na sebe úkol uvésti
tam pořádek za každou cenu a obnovit tam
ústavní poměry. Víme, jak se obnovují v
Uhrách ústavní poměry, jak se tam získává
spolehlivá vládní většína. Tisza ve své pro-
gramové řeči sliboval, že zůstane věrným tra-
dicím svého předchůdce, a není opravdu pří-
činy se domnívat, že by Tisza chtěl být lepším.
Josipovích asi dobře zná nynějšího ná-
čelníka uherské vlády a jeho taktiku vůči
Chorvatsku, proto odmítl vstoupit do Tiszova
kabinetu: Josipovich nechce se příliš rychle
opotřebovat a šetří se pro budoucnost. Josi-
povich ostatně neshodoval se ve všem ani
Lukácsem, ale rozdíly s Tiszou byly patrně
větší.
Koluje zpráva, že Tisza chce se pokusie
provést pacifikaci Chorvatska pomocí Toma-
šičovou a Pejacsevíchovou. Dr. Tomašič sta
by se ministrem za Chorvatsko, hr. Theoder
Pejacsevich bánem.
Jihoslované mohou přijímat Tiszu jen
krajní nedůvěrou. V Tiszovi kypí stará nená-
vist maďarského plemene k Jihoslovanům, po-
drážděná vítězstvím jihoslovanských zbraní
zklamané naděje potomka mongolského ple-
mene, který snil o dědictví turecké nadvlád
nad jihoslovanskou rájou. Co může od tako
vého politika čekat srbo-chorvatský národ
jižních Uhrách a v Chorvatsku i Slavonii?
#14
alto_textblock
#14
Haličské nálady.
Všechen haličský tisk je vzrušen tragickou
událostí ve lvovském učitelském semináři, zavra-
žděním prof. Butkowského ukrajinským žákem
Džegalou. Džegalův zločin příliš připomíná Polá-
kům Sičinského a proto ovšem vidí v něm mnozí
čin politický. Ukrajinské »Dilo« sice s rozhořče-
ním odmítá jménem ukrajinské veřejnosti pokusy
zatáhnout Džegalovu vraždu v oblast národního
sporu mezi Rusíny a Poláky, ale polské listy na
to namitají, že jiná věc je zatahování do sporů
národnostních. a jiná věc bádání poměrů a roz-
bor ovzduší, v němž rodí se v dnešní mládeží ru-
sínské takové »ideály«.
Před nastávajícími volbami do haličského sně-
mu vznikla nová orientace v polských stranách
v poměru k maloruským sousedům. Souvisí to pa-
trně s celkovou změnou poměru k ukrajinství vů-
bec. Lidová strana, vedená Stapiňským za voleb
umluvila součinnost s Ukrajinci, kdežto Podoláci
národní demokraté a ostatní strany, blízké Národní
radě polské, navazují styky se »Starorusy«. Obe
polské skupiny si vzájemně vyčítají své stano-
visko a mluví o nové Targovici. Zde polšti aristo-
kraté se spojili proti reformám polského směru.
Svornost v Polském kole nemůže být veliká, poně-
vadž tam stojí ostře proti sobě skupina Zaleského
skupina Leova a Stapiňského. Předsedovi Polského
kola, Leovi, byl by Zaleski milejší kdekoli jinde
než na křesle ministerském, protože sám Leo čeká
na ministerský portefenille a stapiňski prý je ne-
spokojen s ministrem financí, poněvadž prý není
dosti ochotný vybovovat jeho finaněním přáním.
Jich naděje, skládané v krisi, byly zklamány, kdyi
místodržitelem haličským se stal Korytowski a ne
Zaleski, který by byl aspoň tak odstraněn z Vídně
Část polského poselství se drží Zaleského, poně-
vadž si nejsou jisti, zda by opět Polák obdržel
tak významný obor jako je ministerstvo financí
#15
alto_textblock
#15
Za hranicemi.
#16
alto_textblock
#16
O Kumanovo.
#17
alto_textblock
#17
O město Kumanovo v Makedonii srbsk
armáda svedla jedno ze svých slavných vi
tězství. Kumanovo leží v oblasti, na kterous
činí nárok Srbové i Bulhaři: Bulhaři proto, že
jim patří národopisně a Srbové proto, že ho do
byli, při čemž popírají, že by obyvatelstvo
kumanovské bylo vysloveně a nesporně bul-
harské. Mezitím, co spor ještě trvá, srbské
úřady provedly v Kumanově plebiscit, na
nějž spoléhali Bulhaři, doufajíce, že obyva-
telstvo se přihlásí k národnosti bulharské
ono však sklamalo naděje Bulharů a prohlá-
silo se za srbské. Toho jsme se dověděl
z „Národních Práv“ p. Radoslavova, jež ovšen
tento výsledek příčítají za vinu násilí srb-
ských úřadů.
Náhodou téměř současně vyšla v běle-
hradském „Trgovinském Glasníku“ zpráv
kumanovského krajského náčelníka, jež nán
podává obraz vření a bojů mezi Srby a Bul-
hary nejen o Kumanovo a kraj, nýbrž o cele
sporně území. Z něho uvidíme, jak si v tétc
oblasti vedou Bulhaři a jak Srbové. Rozum
se, že pro nedostatek místa můžeme podat-
jen hlavní fakty o to ještě ve zkrácené po-
době.
Když z Krivé Palanky srbské vojsko od-
trhlo k Drinopoli na pomoc Bulharům, bul-
harští komiti úplně zničili a zapálili novou
a solidnou budovu tureckého státního náčel
nictva a všechno v ní zkazili a rozbili, i papíry
v kancelářích, nábytek, státní pokladnice aid
Na tureckých hrobech rozbili náhrobní ka
meny a mnohé domy zbořili.
V Kratovu bulharský vojvoda Slavk
Abazov pobil značný počet zůstalých. Turků
domy vydrancoval, kameny na hrobech roz-
Ve Sv. Nikolovi bulharský vojvoda Vasi
vydrancoval a zapálil 148 domů, z nichž 13
rozbořil k vůli „regulaci města“, 20 Turk
zabil, spíži srbského vojska a srbský vojenský
materiál zabral a odvěztí dal do Štipu.
Ve vsi Beširevu bulharští komiti, kteř
jsou jmenováni, zavraždili 12 Turků, v Legovu
15, v Erceglii 7; v Karabanovu 24, v Crnilišt
8; v obci gulubinecké po návratu z útěku za
vraždili 13 Turků. (Jmenováni jsou vrazi i za-
vraždění.)
Ve vsí Novoseljanech bulharský okresn
náčelník vyvlastnil pro sebe turecký statel
a usadil na něm cigány, aby pro něj pracovalí
Jakmile přišly srbské úřady a vzaly sprá-
vu kraje i okresů do rukou, hned přestaly
všechny neřády; ale bulharští komiti, nemo-
houce je páchati veřejně, pokračují v nick
tajně a zákeřně, aby prý zachovali „bulhar-
ský prestiž“. Srbské úřady pachatele lapaj
a podle zákona trestají. Nejnevinnější ze skut
ků, kterými bulharští komiti udržují prestiž
jest, že uvalují na obyvatelstvo obcí daň z hla
vy, což i dříve činívali.
Arci méně nevinné už jest, že komita Teo
dos Chane Malinský, jenž za turecké doby v Ku
manovu mnoho Turků jménem revoluce s
světa sprovodil, chtěl totéž provádět i n
Srbech a především na srbských úřadech
Když se dověděl, že srbské úřady sbírají prot
němu materiál, uprchnul do štipu.
Totéž dělal po kumanovském venkově
komita Krsta Koňušský. Srbské úřady, aby
zjednaly pokoj, nařídily, aby obyvatelstvo vy
dalo zbraně. Komiti opět proti tomu agitoval
a říkali lidem, že je Srbové odňatými zbra-
němi pobíjou. Úřady tedy nařídily, aby ko
miti byli zjímáni, oni však se utekli do So
fije, odkudž pokračují ve své agitaci. Ale
stejným způsobem agitují proti Srbům i bul
harští učitelé a popové, ano i biskupové.
Biskup Neofit činil to tištěnými proklamace
mi, jež jsou proti němu důkazem. Zejména
přikazoval duchovenstvu, aby neposlouchalo
srbských úřadů, jakož i velesského biskupa
Varnavy, Srbům příchylného, a zapověděl
aby v chrámech bylo vzpomínáno jména srb
ského krále Petra.
Srbské úřady mají proti sobě i agitae
úřadního Bulharska, jež vychäzí ze Štipu
Sofije. Štipský krajský náčelník (Bulhar) do
konce posílal na kumanovské území žandar
my se svými nařízeními a dával zatýkati ob
čany, kteří se otevřeně přiznávali za Srby
Když ani to dosti nepomáhalo, dal žandarmůn
na pomoc vojáky, kteří měli rozkaz, dranco-
vati občany i obce, přiznávající se za Srby
Tak ve vsi Ugarcích okresu svatonikolskéh
bylo odehnáno 40 kusů hovězího dobytka.
Ze srbsko-bulharské praxe, uvedeným
případy charakterisované, vychází na jevo
že dobrá politická správa, bezpečnost osoby
a majetku, nejúčinněji agitují mezi sporným oby
vatelstvem, kam se přídat a kam se nepřídat
Ale v zájmu uklidnění sporného územ
je nevyhnutelno, aby také srbští komiti pře-
stali v něm působiti, neboť ono je neméně
neblahé, než komitů bulharských.
#18
alto_textblock
#18
bil.
#19
alto_textblock
#19
Volební reforma ve Francií.
#20
alto_textblock
#20
Rozpor mezi francouzskou sněmovnou posla-
neckou a senátem v otázce volební opravy se opět
přiostřil novým rozhodnutím senátu, jenž ve středu
přijal text komise, které předsedal Clemenceau.
První článek osnovy zní: „Členové sněmovny
poslanecké jsou voleni dle pravidla většiny listin-
ným skrutiniem, při čemž nikdo nemůže býti zvo-
len, má-li méně hlasů než jeho soupeřové.“ Je to
týž text, který přijal senát již 8. března t. r., což
způsobilo pád kabinetu Briandova, načež jeho ná-
stupce Barthou upustil ve svém prohlášení od sy-
stému quotientu pro zastoupení menšin a zásadu
tuto opakoval v senátě také ve středu.
Tím postavil se senát znova proti sťanovisku
poslanecké sněmovny, jež odhlasovala zastoupen
menšin r. 1911 543 hlasy proti 4 a loni 452 hlasy
proti 58, tedy ohromnými většinami, rovnajícími
se skoro jednomyslností.
Vláda nyní hodlá použiti všech prostředků
aby se dospělo ke smíru mezi stoupenci poměr-
ného zastoupení a jeho odpůrci a přijme, aby byl
zahájen postup, k němuž přihlíží řád obou zákono-
dárných sborů, totiž jmenování smíšené komise.
složené ze senátorů a poslanců, jež má nalézti pod-
klad k dohodě. Zdá se ovšem býti vyloučeno, že
by bylo možno sloučiti obě zásady a nalézti způ-
sob slušného zastoupení menšin v rámci zásady
většiny, na níž senát trvá.
Předsednictvo poslanecké skupiny pro volebn
reformu zabývalo se již siluací, utvořenou hlaso-
váním senátu a usneslo se, kdyby některý posla-
nec ve sněmovně podal návrh na jmenování mezi-
parlamentní komise, že bude navržena resoluce
osvědčnjící, že většína stoupenců poměrného z-
stoupení trvá na zásadě zastoupení menšin dle
quotientu, založeného na počtu hlasů.
Východisko z této situace se zatím nevid
#21
alto_textblock
#21
žádné.
#22
alto_textblock
#22
Volební právo žen v italské sněmovně.
#23
alto_textblock
#23
Při projednávání návrhu na změnu obecního
provinciálního řádu v italské sněmovně dostala se
na přetřes také otázka volebního práva žen.
Klerikální poslanci Magliano a Cornaddia žá-
dali, aby ženám bylo uděleno hlasovací právo při
volbách obecních a provinciálních.
Poslanec Martíni jménem svým a 18 jiných
poslanců, mezi nimiž jsou i Luzzatti, Sonnino
Ferri, navrhl rovněž resoluci, vyslovující důvěru.
že vláda při opětném zahájení parlamentních pra-
ci podá předlohu, udělující ženám hlasovací práv
do správních sborů.
Jménem socialistů podal posl. Trěves návrh
žádající přímo, aby ženy byly ihned zapsány do
seznamu voličů pro správní sbory a aby byly take
volitelny do těchto sborů.
Ministerský předseda Giolitti vyslovil se zá-
porně. Nemysli, že by bylo vhodno, aby se na
koucí zákonodárného období povolale k urnám
milionů žen a neví také, zdali by to prospělo de-
mokratickým ideám. V zásadě je pro hlasovac
právo žen a je přesvědčen, že časem bude povo-
leno, ale předem nutno povznésti intelektuální ú-
roveň žen. Nemá se tedy rozhodovati o otánsa
která nyní nemůže býtí rezřešena. Proto žádal
Giolitti poslance, aby v té věci nenaléhali.
Podané návrhy byly pak odvolány až na návr
Trěvesův, o němž příjato hlasování dle jmen, po-
něvadž však nebyl dostatečný počet přítomných
hlasování odloženo.
#24
alto_textblock
#24
Sjezd napoleonské plebíscitní strany
v Paříží.
#25
alto_textblock
#25
Ve dnech 13. a 14. června koná se v Paříži z
předsednictví prince Murata sjezd stoupenců prin-
ce Napoleona, jenž před dvěma lety vystoupil ve
„Figaru“ a programem národního smíru a vzbudi
organisační hnutí, které se dosti rozvětvilo, takže
sjezdu zúčastní se přes půl druhého sta delegátů
z provincií, k nimž se ovšem připojí zástupci pa-
řížských komitétů.
Stoupenci Napoleonovi vystupují jako strane
plebiscitní, tvrdíce,-že parlamentarismus je úplně
hotov adjen vláda, čerpdjícřsvou silu a nezávislest
z lidu přímo dotázaného může učiniti konec nynějsí
krisi. Přinc Murá sdělí sjezdu také instrukce prince
Nanoleona pro všeobecné volby přištího roku.
Prine Napoleou skládá prý v novou propa-
gandu velké naděje, ale přes nynější politické roz-
pory ve Francii je vyloučeno, že by národ hledal
spásu v podobném experimentu, jaký byl učiněn
již a Ludvíkem Napoleonem.
#26
alto_textblock
#26
Politická krise ve Španělsku.
#27
alto_textblock
#27
K nové demisi kabinetu hraběte Romanonest
došlo proto, že se v senátě rozdvojila vládní vět-
šina při projednávání předlohy o správní decen-
tralisaci.
Z počátku se zdálo, že vlády se tento případ
nedotkne, a hrabě Romanones odebral se v úterý
do zámku La Granja ke králi i předložil mu dekret.
kterým se přijímá odstoupení presidenta senátu
Montera Riosa, vicepresidenta senátu a presidenta
státní rady, kteří podali demisi pro rozpor s mini-
sterským předsedou v olázce decentralisace. Král
demisi přijal. čímž projevil hr. Romanonesovi dů-
věru, ale zalím v ministersívu stoupenci Montera
Riosa způsobili neshodu, načež celý kabinet po-
žádal za propuštěnou. Ježto však král pověřll br.
Romanonesa opět sestavením nového kabinotu, má
dojíti jen k rekonstrukci ministerstva, aby byl
umožněna jednotná polilika ve smyslu demokrati-
ckém, i očekává se, že Romanones povolá do ka-
binetu i vůdce reformních republikánů Alvareza.
jenž se prohlásil pro vládní stranu, a vůdce kata-
lonských regionalistů Camba.
Tím by ovšem došlo k úplné roztržce se sku-
pinou Montera Riosa a proto také podali již de-
misí čelní stoupenci Riosovi, oba vicepresidenti
sekretář senátu, podsekretář vyučování, generáln
prokurátor u nejvyššího soudu i jiní vysocí a ohla-
šuje se také odstoupeni několika guvernérů, Rio-
sovi oddaných.
#28
alto_textblock
#28
Denní zprávy.
#29
alto_textblock
#29
— Služební pragmatíka státních úřadník
a zřízenců nepřirostla k srdci české straně
agrární, což konečně při úzkoprsém stavov-
ském nazírání na poslání strany agrární an
by tak nepřekvapovalo, kdyby se to upřímně
doznalo. Ale to právě agrární poslanci nedo-
znají; předseda říšského klubu agrárního po-
slanec Staněk ubezpečoval dle zprávy
„Venkova“ ve čtvrtek v parlamentě dlící de-
putaci státního úřadnictva, že poslanci agrárn
při svém odporu proti finančnímu plánu ne-
jednají z animosity vůči státnímu úřadnictvu
nýbrž z důvodů politických. Trochu jinak, to-
tiž stavovsky, mluvil na veřejné politické
schůzi ve Voticích dne 9. června nyní opčt
čelný člen agrárního klubu poslanec dr. Za-
hradník; ten dle zprávy „Venkova“, sná-
šeje dávody agrární politiky proti finančnímu
plánu, pravil zejména i toto: „I okolnost, že
některým () vrstvám státního úřadnictva má
se dostati výhod z malého finančního plánu,
nesmí sváděti k upuštění od oposice; j sou
tu ještě tisíce a tisíce jiných a také
potřebných vrstev, jimž nedestává se ničeho.
Tohle už není ani oposiční politika, to je s ta
vovská demagogiel
— Osamoceni. Při včerejším hlasování
o vejiti v podrobnou debatu o malém fi-
nančním plánu, rozbil se oposiční agrárně-
národně-sociální blok. Agrárníci se svým
odporem zůstali osamoceni. Z městských zá-
stupců jen posl. Kalina šel s nimi. Národní
sociálové hlasovali pro podrobnou debatu, so-
ciální demokraté hlasovali pro podrobnou de-
batu o všech daních, vyjma kořaleční. Jediná
#30
alto_textblock
#30
daň vládě povolovaná, našla milost v očíc
agrárních poslanců: daň automobilová
určená na silnice; měšťáci ji zaplatí a roz-
dělí se v subvencích na stavby silnic. I proti
zdanění šampaňského, zvýšení poplatků to-
talisatérů hlasovali, ale automobilovou dař
pustili. Nechtějí ani jednati o zvýšení daně
z libu, při níž obdrží celé zvýšení země,
nechtějí ani jednati o udělovém zákoně
kterým to má býti právě uskutečněno.
A v tomto svém počínání stáli osamoceni
jen Rusíni ještě šli s nimi proti všemu úplně
fakciosně! Ani zásadní oposice národně-so-
ciální nešla tak daleko, ani zásadní oposice
sociálně-demokratická, jen parlameniní opo-
sice agrární uvedla se do úplné osamoce-
nosti v celé sněmovně. Jak se před něko-
lika nedělemi počitalo, že většina českého
poselstva je v oposící, jak se volalo na nás
že musíme dělat oposici malému finančnímu
plánu. A nyní, ejhle, výsledek: úplné osa
mocení agrárníků, vyhlídka na obstrukci je-
jich ruku v ruce s Rusíny. Řekli jsme hne
na začátku, že je stanovisko odporu prot
malému finančnímu plánu nesprávné. By
jsme kaceřováni. Dnes projevila svoje stano-
visko celá sněmovna.
— Projevy z Bulharska. Z Plo vdiv
byl naší redakci zasláu následující telegram
Za vaše vhodná a upřímná, právě bratrská
slova v otázce makedonské prosíme, abyste
přijali naše nejvřelejší díky. Za měšťany
města Plovdiva: Bogdan Kalče v, bankéř
předseda krajského sněmu; Ilija Bobčev
zemský poslanec; Christo Popov, zemský
poslanec rodem z Dojramu; Nikola Šiškov
předseda krajského úřadu: Jan Mavrov
ředitel gymnasia; Totev, advokát, rodem
z Bitolie; dr. Grujo Danov, Pavel Sil-
kov, Stefan Konsulov, gymn. učitel,
Jordan Krapev, gymn. učitel, rodem z
Prilipu, Nikola Jenev, Točkov rodem
z Ochridu, Naum Dimcov rodem z Och-
ridu, Nikola Atanasov rodem ze Sko-
plje, Kosta Nikolov rodem z Kostunu
Dimitr Popov rodem z Prilipu, Georgi
Kamenarov rodem z Kruševa, Dimitr
Kailev rodem z Velesu. — Ze Sofie
nás došel telegram: Bulbarská inteligencea
bulharští junáci, kteří ještě trpí válečnými
útrapami, pozdravují českou vědu i bratrský
český národ. Velčev, publicista, Krstev
posl. Iširkov, prof., Conev, profesor
Spisarevský, posl., Kozák, publicista
Atanasov. Bajnov, Bačvarov, od-
borný přednosta Zlatarov, tajemník ob-
chodní komory Čilingirov,
— Ustavující valná schůze odboru učitel
středoškolských při národní straně svobodo-
myslné koná se v neděli 15. června o 10. hod
v místnostech sekrefariatu strany v Praze
Marianská ulice čís. 3, s následujícím pro-
gramem:
Valnou schůzi zahájí zemský poslanee
pan vládni rada Melelka.
Za akční výbor národní strany svobodo
myslné promluví říšský poslanec pan dr
Kramář.
O důležitých otázkách stavovských po-
jedná říšský poslanec Ph. dr. Lukavský.
Potom podán bude referát o dosa vadn
činnosti přípravného výboru a budou vyko-
nány volby.
Učitelé středoškolští dostaví se zajisté
v počtu co nejhojnějším!
#31
alto_textblock
#31
— Promoci sub auspiciis imperatoris bude
mít 19. června o 11. hod. dopol. ve velké aule
Karolina kandidát iilosofie p. Miloš W eingar
Jest to první připad slavnostní promoce na obno-
vené české fakultě filosofické. Nový doktor pro-
mluví o thematě: »Počátky bogomilství, prvního
opravného hnutí u Slovanů«.
— Pohřeb spísovatele Karla Rožka, učitele
v Žižkově a funkcionáře Spolku českých spiso-
vatelů-beletristů „Máj“, konal se včera o 3/45.
hod. odpolední na olšanských hřbitovech. Nepře
hledné zástupy obecenstva, zvláště pak zástup-
cové kruhů spisovatelských a učitelských, naplnili
ústřední kapli olšanských hřbitovů a prostranství
i cesty kolem kaple. Žal rozhostil se mezi smu-
tečními hosty při spatření vdovy a dítek zesnu-
lého, jímž projevována hluboká a vroucí soustrast
Rakev s tělesnou schránkou zesnulého byla vy-
stavena na katafalku v háji květin. Množství dra-
hocenných věnců a palmových kytic doplňovalo
smuteční výzdobu ústřední kaple. Věnce věnovalit
spolek „Máj“, učitelský sbor I. měšťunské dívči
školy v Žižkově, Adolí Wenig, učitelská jednota
v Žižkově, vděčné žačky všech tříd měšťanské
školy divčí v Žižkově, v níž zesnulý působil, ro-
diny Sekaninova, Štrossova. Procházkova, Kröhno-
va, dra. Lanny, bývalá žačka Divišova, rodina
příbuzní a j. v. Pohřební obřady vykonal P. Kurz
a učitelé žižkovští zapěli druhovi dojemné smu-
teční skladby. Po obřadech byla rakev snesena na
nositka a odnesena ke hrobu. Průvod zahájily
žačky I. měšťanské dívčí školy žižkovské, nesoucí
věnce a stuhy, poděl rakve tvořili pohyblivý špa-
lir oficianti pohřebního ústavu Beranova, za rakví
ubírala se bolem sklíčená rodina, příbuzní a přá-
telé, načež následovali smuteční hosté. Velmi hoj-
ným počtem byl zastoupen spolek českých spiso-
vatelů belletristů „Máj“ s předsedou spisovatelem
Fr. Heritesem a F. Sekaninou, dále spisovatelé
školní rada Alois Jirásek, ředitel K. V. Rais. Ignát
Herrmann, Bohdan Kaminský. F. X. Procházka, A.
E. Mužík. Jakub Arbes, A. Klášterský, ředitel Vi-
nohradského divadla Václav Štech s chotí, škol.
rada B. Bauše, J. M. Hovorka, škol. inspektor
Švácha, docent dr. D. Panýrek s chotí, prof. dr.
Cízler s chotí, nakladatel F. Topič, hudební skla-
datel Weiss, dr. J. Borecký, K. Kamínek, dvor.
rada Stolz, ředitelé škol pp. Adamec, Jirák, Čer-
mák. Frydrych, Černý, přečetní učitelé, delegátky
Ženského klubu českého, učitelky sl. Burianova.
Hofmeistrova, Grygarová, Hrdličková, Králová,
Tittelbachová, řídící učitelka sl. M. Tichovská.
odb. učitelka Em. Velvarská, Roman Nejedlý, M
Štrosová z Kněževse, místodrž, rada Smutný, To-
máš Müller za měšťanskou školu v Říčanech. Em.
Miller za obeenou školu v Říčanech, M. Heriteso-
vá, dr. Josef Mäldner. Ant. Jirák s chotf. M. Ho-
leček, B. Jedlička Brodský, Pavel Kredba, člen
okresní školní rady řed. Fr. Pavlík, člen obec.
okresního zastupitelstva Jos. Frydrych. Vojt. Ryn-
da za I. divčí školu ve Vršovicích, ředitelka školy
A. Stanislavová, za Osvětový svaz v Praze sekre-
tář V. Homola, za učitelský sbor v Uhřiněvsí St.
Hakl a j. v. Po obřadech u hrobu a zapění smuteč-
ních písní rozloučil se se zesnulým spisovatelem
jednatel „Máje“ spisovatel p. Pr. Sekanin
vřelou řečí. Za hlubokého pohnutí byla rakev
spuštěna do hrobu č. 11 na 9. oddělení VII. hřbi-
— Pohřeb pražského učitele. Za velkého úča-
stenství smutečních hostí, zejména z kruhů učitel-
ských, byl včera o 3. hod. odpol. na olšanských
hřbitovech k věčnému odpočinku pochován zesnulý
p. Josef Míchal, učitel na chlapecké škole u sv
Štěpána v Praze. Pohřeb konal se z ústřední kaple
olšanských hřbitovů, před níž prostranství byle
přeplněno. Rozmlouváno o vlastnostech zesnulého
vychovatele mládeže a slovy pochvaly a plného
uznání oceňována jeho činnost. Hlubuká soust rast
projevována vdově se čtyřmi dítkami, z nichžt
#32
alto_textblock
#32
tova.
#33
alto_textblock
#33
příšly tatíčka doprovodit ke hrobu, čtvrté, nej-
mladší, zůstalo v domácím opatrování. V plné síle
životní, zákeřnou chorobou vyrván byl z kruhu r-
diny otec a ze školy vlídný, velmi pracovitý učitel.
Rakev s tělesnou schránkou zesnulého učitele p.
Michala byla vystavena na katafalku, obklopeném
svěží exotickou zelení a četnými nádhernými věnci.
Pohřební obřady vykonal P. Kurz, za asistence
duchovenstva od sv. Štěpána. Po obřadech byl
rakev snesena na nosítka a hřbitovní zřízenci od-
nesli ji ke hrobu. Průvod pohřební zahájilo žactvo
školy u sv. Štěpána se svými učitelí, za rakví ubi-
rala se choť zesnulého paní Josefa Míchalová
dítkami a příbuzenstvem, následovali pak pp. v za-
stoupení okresního školního inspektora náměstek
primátora měst pražských cís. r. J. Schrötter
v zastoupení městské rady pražské m. r. Bolina
dále pp. okresní školní inspektor Halaburd, ředitelé
škol Velkoborský. Dolenský, Chabr, Smutek,
Bulíř, Steiních, Preininger, Znojemský, Materna
Bruner, Kramata, Havlík, Hron, Slánský a Čeněk.
učitelé pp. Kesl a Chlostík, deputace učitelských
sborů všech pražských škol, prof. P. Dvořák, řed
Klečka, ředitel malostranského gymnasia Hansl.
cís. r. Fischer a množství obecenstva.
— Zemská organisace svobodomyslného žív-
nostnictva a obchodnictva. V neděli koná se val-
né shromáždění delegátů živnosten
ských odborů nár. strany svobodo-
myslné, jehož úkolem bude ustavení zamsk
organisace svobodomyslného živnostnictva. Dle do-
šlých přihlášek bude to schůze velice důležitá
a pro organisační snahy českého živnostnictva
významná. Shromáždění koná se v přednáškovém
sále Obecního domu král. hl. města Prahy s ná-
sledujícím pořadem jednání, jehož počátek usta-
noven na 9. hod. ranní: 1. Uvítání účastníků před-
sedou akčního výboru strany p. drem. Kar. Kra-
mářem. 2. Zpráva o činnosti živnostenských od-
borů národní strany svobodomyslné od loňského
sjezdu živnostenského. 3. Projednání a schválení
organisačního řádu živnostenských odborů národní
strany svobodomyslné. 4. Volby: al předsedya
místopředsedy zemského ústředí živnostenských
odborů národní strany svobodomyslné; b) zem-
ského výkonného výboru živnostenskéhoj c) ob-
chodnického; d) revisorů účtů. 5. Jednání o příští
činnosti živnostenských odborů nár. strany svo-
bodomyslné. 6. Projednání návrhu na zřízení zem-
ského podpůrného spolku živnostenského. 7. Pro-
jednání návrhů a přání místními odbory nebo orga-
nisacemi písemně zaslaných. Dnes večer koná se
v sekretariálu národní strany svobodomyslné
Praze II., Marianská ulíce č. 3. II. patro, o 1/48.
hodině večerní důležitá předporada.
— Letošní sjezd slovanských novinářů. V
včerejším večerníku „Nár. Listů“ zaznamenali jsme
dle zprávy „Union“, že z podnětu srbského spiso-
vatele Bronislava Nušiče má býti letošní sjez
slovanských novinářů konán ve Skpplji. Dle in-
formace z místa nejkompetentnějšího jde ohledně
Skoplje o pouhý podnět, zajisté oo nejlíp mí-
něný, ale z pochopitelných důvodů za nynějších
dosud neurovnaných poměrů na Balkáně leto
napresto neproveditelný. Právě v
čtvrtek večer konaná schůze ústř. Svazu slovan-
ských novinářů rozhodla, aby vzhledem na těžké
doby politické řešení otázky, bude-li vůbec pro
letošek sjezd svolán, bylo na několik týdnů o d
ložene.
#34
alto_textblock
#34
— Zajímavé doznání. Včerejší „Národní Poll-
tika“ ve videňském situačním článku konstatuje.
že i liberální Němci odsusují reakcionářskou čin-
nost ministra spravedlností dra. Hochenburger
kterou se vyznamenává proti tisku, a zazname-
navši ostrou a odmitavou krifiku jeho činnost
v „Neue Fr. Presse“, píšet
„A k vůli tomuto úzkoprsěmu muží trpí s
známé rozhárané poměry v soudnictví českém
k vůli němu byl obětován česko-německý smín
a odstrkován český národ, k vůli němu nemohi
ani hr. Stürgkh, ani kníže Thun jednati, jak
by chtěli a měli!
Konstatujeme, že tento názor vídeňského red-
aktora „Nár. Politiky“ potvrzuje v příčině dobr
vůle hr. Stürgkha to, co posl. dr. Kramáž pravilv
své poslední pražské řeči.
#35
alto_textblock
#35
— Odvaha. Večerník „Prager Tagblattu“ vče-
ra reprodukoval zprávu vratislavské „Schlesische
Zlg.“ o tom, že německý korunní príne Vilém vy-
slovil se nelibě o Haupimannově dramatickém
obrazu „Fostapiel“, který, jak naším čtenářůmu
je známo, nelíbil se také německým — veterá
nůmí Redakce „Prager Tagblattu“ ujala se bá-
sníka Hauptmanna proti německému korunnímu
princi touto poznámkou: „Gerhardt Hauptmann ui
si dovede dodati útěchy; nebyl by básníkem, kdy-
by se líbil panstvu od dvora.“
— Pražští němečtí židé a Němci. Toto them
rozpřádá u příležitosti pořádání německého květi-
nového dne v Praze i orgán židovsko-národní
„Selbstwehr“ a dochází k té smutné výslednici, ž
pražští němečtí židé přes všechny morální kopan-
ce, jež jim Němci uštědřují, podporují „Schul-
verein“ a „Bund der Deutschen in Böhmen“, ač-
koliv „ani jedinému židu není neznámo, že oba
spolky tajně i veřejně jsou antisemitské“. Týž list
přináší čerstvý doklad nepřátelství Němců vůčí
židům; dne 11. t. m. ustavil se v Praze „Akade-
mícký spolek německých mediků“, který za pří-
tomnosti několika profesorů německé university
pražské rozhodl — nepřijímati do spolku stu-
denty pražské německé university, kteří se hlást
k židovskému nacíonalismu. „Selbstwehr“ při té
příležitosti odkrývá šerednou hru, kterou hrají na
německé universitě pražské profesoři se studenty
židovsko-nacionálního přesvědčení; otiskujeť z řečl
mluvčího židovsko--nacionálního studenta Ascher-
manna na ustavující schůzi „Akaďemického spolku
něm. mediků“ odstavec, v němž se vyčítá profesor-
skému sboru německé university nedůslednost
takto: „Když při zápisu příznáme se na nacionale
k židovské národnosti, prostě se nám toto přiznání
přes naše protesty a memoranda červenou tužkou
škrtne a my jsme připočteni do řad ně-
meckého studentstva . . .“ Toto odhalení
pozmnožuje veleznámou falšovací činnost něme-
ckých profesorů statistiků o nový vavřín, který s
rozhodně důstojně řadí k vavřínům staršího data.
— Z městské rady na Král. Vinohradech. Od-
kaz šesti set korun od pí. Anny Kreutzové, vdovy
po c. k. vrchním komisaři c. k. linanční stráže, roz-
dělen po srážce dědických poplatků rovným dílem
obecnímu fondu chudých, základnímu jmění měst-
ského chudobince a pokladně pro místní chudé.
— Ueneseno vypsati domácí soutěž o 2 cenách
(200 a 150 K) na diplomy pro měšťany. — Vyslo-
veny díky panu Jos. Portovi, mistru zámečnickému
za darovaně zámky pro pokračovací živnosten-
skou školu. — Schválen návrh městské technické
kanceláře na zřízení befonových schodů z hořejší
východní části Havlíčkových sadů do části dolejší.
— Schválen návrh hospodářské komise na prove-
dení zkoušky s olejem proti prachu na některé živé
cestě v Riegrových sadech; stožáry u vchodu do
Riegrových sadů se odstraní. — Schválen ku pro
vedení návrh na položení vodního potrubí v uli
Písecké a v části ulice Slezské. — Schváleno, ah
stanoviště drožkářů na Tylové nám. přeloženo by
od domu čp. 700 (nároží Vávrovy a Havlíčkovy)k
domu čp. 699 (na straně třídy Vávrovy) nároží T.
lova náměstí. — Povolen náklad 6000 korun l
opravu podlah ve školních budovách. — Usnest
podati ředitelství státních drah žádost ohledně o
pravování smetí na obecní pozemek v Zábyíl