ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2fbc9660-7736-11dc-a6a7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí I. června 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 15.
#4 alto_textblock #4
Na rauní a odpol. lIsty předpláci se v Praze v administraei . . . . 2 na ntěsíe na čtvri leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškon Bn ričsd . . on za čtnit lala ve Mlřalkách na měsíc . . . . . . 2 K 80h Poštout a mě sa čtvrt leia . . . . 9 K 60h sdvojí zsos K so k na měskn .. . k e
#5 alto_textblock #5
.
#6 alto_textblock #6
nv
#7 alto_textblock #7
J
#8 alto_textblock #8
ot s pe o
#9 alto_textblock #9
n
#10 alto_textblock #10
V drobném prouejit arni čáslo o sobě . . . za 8h vdpolečni . . . za 2h Ve álialkách na venkově
#11 alto_textblock #11
ranní číslo. . . . . vdpolední . . . . . . . . 4k Inserát plati se hetově napřed. Předplacení a inseaty pšijímá ndminl- skrace v Marianske ulicl č. s. Tam nacházají se též rečakce tiskirau n ezpedice „Národnich Listů“ Bukopisy se uevraceji.
#12 alto_textblock #12
10k
#13 alto_textblock #13
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#14 alto_textblock #14
V záležitosti škol měšťanských.
#15 alto_textblock #15
Z Vidně, 1. června. Zde konala se včera valná sehůze zástupeů všech spol ků měšťanských škol, jak německých tak českých, těchto z Čech a Moravy. Na jedna cím pořadu bylo: vybudování škol mě šťanskýcha jejich postátnění. V re ferátech ukazováno k nezbytné moderní reformě škol měšťanských. Usnesena resoluce, která se týká prohlášení ministra vyučování dra. Mar cheta, proč nebyl potvrzen učitelský zákon bu kovinsky. Vyslovena nelibost všem ředitelům kteří zmařili sankci zákona toho z důvodů stran nických a politiekých. Uvedena na přetřes aféra prof. Wahrmunda a schválena jednomyslně rese luce, ve kteréž se praví: „Poplach, způsobený klerikály na vysokých školách ve příčině aféry Wahrmundovy, naplniti musí všechny vzdělanee opravdovou starostí. Konference předsedů veške rých svazů učitelstva rakouských škol měšťan ských očekává, že všiehni svobodomyslníci be rozdílu budou pevni a svorni, by odrazili útoky na svobodu učení a bádání co nejrozhodněji.“ Jako záslupce Zemské ústřední jednoty učitel stva měšťanských škol českých z královstv meškal na konforenci p. Petr Skalický z Úst nad Orlicí.
#16 alto_textblock #16
Aféra Wahrmundova. Z Vídně, 1. června. „Montagsrovuc“ sdě- luje: Profosor Wahrmund v letním semestru ne- bude přednášeti. Dostal se mu po té stráneo oficiální, srozumitelný pokyn. „Sonn- u. Montagsztg.“ sděluje k afeř Wabrmůndově: „Officiální sťav záležitosti té nezměnil se nikterak. Změna mohla by se při voditi pouze odhodláním profesora Wahrmunda kdyby na základě tak zvaného kompromisu uvě domil rektorát university v Inšpruku, že bude přednášeti v oboru práva církevního. Rektor by tuto žádost předložil ministru vyučování a tet sotva samo by rozhodlo, nýbrž zůstavilo by roz odnutí vládě samotné. Kdyby rozhodnutí tét stalo se jinak nežli lze se naditi, dle dosavad ního stanoviska ministra vyučování ve věci tele musil by dr. Marehet odstoupiti Této oventualitě by se zabránilo, kdyby pr fesor Wahrmund resignoval na vy konávání svého práva v letním se mestru přednášeti. Poněvadž kleriká- lové jenom proto zveličili aféru Wahrmundovu. aby způsobili pád ministra vyučování, profosor Wahrmund sotva bude ochoten vystoupiti ze své dosavadní reservy.“ Prostě v naši mateřštině řečeno znamená to: Touto chvilí závisí osud dra. Marcheta na jednání prof. Wahrmunda.
#17 alto_textblock #17
Telegramy korresp. kanceláře Císařovo jubileum. Z Vídně, 31. kvělna. (K. k.) Dvorní a ko morní dodavalelé oslavili dnes dopoledne šede sátileté vladařské jubileum císařovo slavným bohoslužbami, jež sloužil ve volivním chrámu světíci biskup a generální vikář dr. Marsehall jímž obcoval pan arcivěvoda Leopold Salvator.
#18 alto_textblock #18
Švědský král do Berlína. Z Göteborgu, 31. května. (K. k.) Včere dopoledne přibyl sem švédský král, provázen ministrem zahraničních záležitostí šl. Trollem. Odpoledne uspořádalo město hostinu. Král odje večer přes Kodaň do Berlina. Z Berlina, 31. května. (K. k.) Švédšti krá- lovštl manželé přibyli sem o 519 hod. odpol. byli na nádraží uvítáni císařem a císařovno , korunní princeznou, princi a princeznami. Na Pařížském náměstí byli nvíláni a pozdraveni z město Berlin vrchním starostou, jenž ve svém proslovu vzpomněl úzkých přibuzenských svazko mezi švědským panovnickým domem a Hohen- zollery a poukázal na čelné společné hospodár- ské, duševní a polilické zájmy, vlžící obapolné oba spřátelené národy. Král Gusťav poděkoval srdečně za vřele uvitání. Za hlaholu zvonů vjeli pak královšt manželé do zámku. O 714 hod. navštívili krá- lovští manželé císařovnu. Večer konala se v obrazové galerii na zámku hostina, na niž uvedena byla švédská královna cisařem Vilémem, clsařovna králem švéuským, korunni princezna velkovévodou badenským a velkovévodkyně ba- denská princem Eitelem Bedřichem. O hostině seděl elsař po levici králové, po pravici seděla císařovna, královna sedéla po cisařově levici. Odjezd slovanských zástupců z Petrohradu. Z Petrohradu, 31. května. (K k) P. A. sděluje: Poslanci dr. Kramář, dr. Glěbovi cký a Hribar odjeli dnes dopoledne. Z Petrohradu, 31. května. (K. k.) P. T A. sděluje: K odjezdu posl. dra. Kramáře, Hri- bara a dra Glěbovického dostavili se na nádraží kromě předsedy »Klubu politiků« Krasovského též po lanci dumy a záslupci »S'ovanského do bročinného spolku«, téloevičné jednoty »Sokola, a české osady. Za volání »Na zdar!« vyjel vlak z nádraží Profesor Volodimirov provází poslance až do Varšavy. Mezinárodní závody balonové. Z Londýna, 31. května. (K. k.) O mezi- národních balonových závodech z Beerlinghamu do Maidenheadu, jichž zúčast- nilo se 12 anglických, 13 francouzských balonů, tři německé, dva belgické balony a jeden balon švýcarský, zvítězil na prvním místě Angličan Polloek, jenž řídil balon „Walkirie“ a přistál 300 jardů od cíle, na druhemn místě zvítěni Boower. Mezinárodní sjezd nakladatelů. Z Madridu, 30. května. (K. k.) Mezi n/á- rodní siezd nakladatelů se usnesl.
#19 alto_textblock #19
aby konference v Berlíně, pověřená revisí bern- ské smlouvy, přizpůsobila úplně překladatelské pravo právu reprodukčnímu a aby chrániln autory a hudební skladatele před mechanickou reprodukcí jich děl. Sjezd vyhověl pozvání ho- landského dolegáta van Stockuma, aby v roce 1910 zasedal v Holandsku.
#20 alto_textblock #20
Slavnostni položení základn. kamene ku pomníku Prokopa Velikého. V Českém Brodě. (Od vlastního zpravodaje »Nár. Listů«.) ... Ku pomníku slávy i smutku doby hu- sitské položen včera základní kámen na náměstí českobrodském! Prokopu Veliké m platit má ta vzpominka, takřka po pěti stech letech teprve v žulu se měníci a jakoby ka- monnou slzou zvěčňující jas i stín, dobu božíeh bojovníků i jejich Lipany. Je dobře, že právě nyní, ve chvilích rov- něž neutěšených, došlo k tomuto oživení dějstv minulých, že aspoň zde uhozeno ve struny če- ského svědomi! Kolik takových pomníků bylo by třeba po městech našich vztýčiti, aby jako zkamenělé vykřičníky burcovaly i varovaly li
#21 alto_textblock #21
náš?
#22 alto_textblock #22
Slavnost včerejší rozsnhem i během svým měla ráz veliké slavnosti národní. Nebylo domu v Českém Brodě neokrášleného barvami čer venobilými; ryze český, uvědomělý kraj tu pro- mluvil. A nejen obyvatelstvo domácí, ale i přes- polní a z velké části i pražské přišlo účastni se významného aktu. V prvé řadě imponující byla přitomnost Sokolstva. Župy středočeská a podbělo horská téměř všemi svými jednotami byly za stoupeny; přes 500 bratří v krojích tvořilo mo- hutný průvod, oživený četnými prapory. Sraz průvodu, jenž prošel celým městem stal se po 2. hodině odpolední na silnici k Li blicům. V čele průvodu ubíral se trubačský sbor »Sokola« pražského, za ním pak hosté, zejména slavnostní řečník poslanec J. Anýž, starostové měst a okresů, poslanec dr. J. Podli pný Boh. Novák, dr. Pazderka, delegáti měst rady pražské ob. st. Březnovský, Kaše a Slavík, delegáti strany stát. pokrokové V. Štěpánek, dr. Masák a dr. Auerhan za okres i město Král. Vinohrady stavitel Boh. Holeček, za Žižkov dr. J. Černý a Šál za Vršovice bývalý starosta Drobný, za ko- linský okres pan Balátě, starosta nymburský dr. Krouský, za mésto Poděbrady dr. Jan Kvlčala, za Beroun pp. St. Kotik, inženýr Doležal, za okres berounský dr. Štalich, starosta mésta Č. Brodu V. Weidenhoffer, okresu K. Šnajberk, okr. taj. Axamit jiní. Za prapory sokolskými ubírali se starostové a hostě v krojí sokolském, hudba kolínská, ve- škeré Sokolstvo, župy hasičské, dále spolky řemeslnicko živnostenské, dělnické a poslěz »So kol« česko-brodský. Za nadšených projevů zástupů, jež přeplnily všechny ulice, došel průvod na menší náměst česko-brodské nedaleko Sokolovny. U základního plskovcového kamene zřízena rozsáhlá, poprsím Žižky a Husa okrášlená tribuna. Když spolky a korporace zaujaly svá místa. trubačský sbor »Sokola« pražského fanfáram z »Libuše« dal znamení ku početí slavnosti O uvilání a zahájení rozdělili se starosta města pan V. Weidenhoffer s okresním starostou panem K. Šnajberkem, načež po zapění »Chorálu Čechů« ujal se slova slavnostní řečník poslanec redaktor Josef A nýž a promluvil asi takto: »Drazí krajané, Čechové! S myslí povzne senou chápu se slova, abych dostál čestnému úkolu, který byl na mne vznesen pořadatelstvem dnešní slavnosti. Královské město Če ský Brod a s ním celé okoli klade dnes základn kámen k pomníku Prokopa Velikého, zvaného Holého, jedné z nejvýznačnějších osob- nosti velké historie našeho národa, skvělou po- stavu z doby husitské. Dvě leta po velikém našem Janu Žižkovi z Trocnova, klerý předčií svou dobu uměním válečným, vystupuje jako jeho nástupce Prokop Veliný a to způsobem, který zasluhuje, aby český národ byl toho sobé stále pamětliv. Správně napsal v historii našeho národa slavný Arnošt Denis, že není v světě přikladu, aby národ některý měl ve svých dějinách tolik slávy i tragedie jako národ český a aby národ, kterému vzali samo- statnost, kterému vzali jazyk a kulturu, kterému vzali takřka i jmeno, opětně se probudil a to na základě tradie historiekých, jichž žádný člověk nikdy nemá zapomenouti. (Bouřlivý sou- hlas) Každý dobrý Čech má věděti, že ve století XV. náš český lid venkovský to byl, který hájil pravdu a právo proti mnohem silněj šimu nepřiteli, že to byl český lid za vůdcov- ství Žižky a Prokopa Holého, který desatero- násobnou přesilu nepřátel potřel, ba který mě ve světě takové jmeno, že pouhé vysloven »Žižka se objevil a Čechové jdou« zahnalo sto- tisícové tábory nepřátel. (Tak jest !) Když vzpomeneme si těchto slavných dob, jest naší povinností, bychom vzpomnělis také oněch dob tragických, kterých vzpo- miná francouzský dějepisec. Kde že byla ona tragika? Spatřujeme ji v kormutlivém, bolest ném faktu, že nebyl to nepřítel, který po- razil Čecha a připravil o jeho samostatnost, ale že poražena byla na Lipanech, kde Čech to byl. jenž Čechu lebky rozbíjel, — kde Čechové na- vzájem se vraždili. (Bohužel !) A proto měli bychom aspoň dnes míti tolik svědomí a slly, abychom si řekli: chyb, kterých dopustik se předkové, nedopouštěj se více nikdo
#23 alto_textblock #23
z nás! Buďme všichni za jedno tam, kde se jedná o hájení životních záj m našeho národa, kde se jedná o to, co je nám všem společno, ať chudáku či boháči, ať muži té či oné vrstvy, toho či onoho povo- lání. (Hlučný souhlas.) Nechceme- li ž ll jako národ helotů, pak musíme k tomu působiti, aby takový den, jakým byl dnešní — kdy si připomináme nejen slávu svých předko nýbrž i chyby, vady a nedostatky jejich — vedle pocitů radostných nad hrdin- stvím jejich, budil v nás i vzpuminku tesknou výstražnou, k jakým koncům vede nesjednoce- nost ve velikých, o život národa jdoucích otáz kách. (Souhlas.) Drazí přátelé! Klademe dnes základn kámen k pomníku Prokopa Velikého. Mám vy- právěti, kdo byl tento bojovník? Soudlm, že není jediného uvědpmělého Čecha, který by ne- znal z české historie, že Prokop Veliký, násled- nik Jana Žižky z Troenova, byl v čele s tr a ny lidové, strany demokratické a že to co my dnes tvrdíme a na čem čoský národ vy rosti, na čem bude trvati a slliti, toliž že heslo »Všechna moc pocházi z lidu!«, j ž tehdá ozývalo se v řadách oněch bojovníků, kteří za Prokopem Velikým se ubírali. (Tak jestl Stavi-li královské město Český Brod a ostatni samosprávné korporace Prokopu Velikému po- mnik, pak je to nejen pomník, který by uelival památku velikého vojevůdce z bojů husilských. nýbrž je to pomník, který zároveň má hlásati, že demokracie v národě českém opět hlásí se ke slovu (Potlesk.) a ke svým právům a že nedopustí, a by jakoukoliv mocí v této zemi bylia mu svatá práva zadržována. (Dlouho trvající, bouřlivý souhlas.) Pomník Prokopa Holého v Č. Brodě hlá sati bude také na vyvrácení všem těm hano bitelům a tupitelům památky našich Husitů, kteří nazvání byli bandou lupiců a žhářů (pro- jevy nevole), že my takové »lupiče žháře«, kteři bojovali a krváceli za největší statky svého národa, máme vúctě a vážnosti a že chrabrých a hrdinných činů, jimiž zšpolili proti odvěkýin našim nepřátelům, vždy budeme pamětlivia jimi vždy se říditi budsme, (Veliký souhlas.) Historie často se opakuje tím, že bývají stejné poměry a okolnosti v určitých dobách Pravil jsem, že na Lipanech vykrvácel český lid v bojích proli panstvu, český lid, klerý byl vyštván, klerý již nebyl tak organisován jako za Žižky a který byl svědkem, jak Prokop Ve- liký na těchto Lipanech svůj život dokonal. Podíváme-li se na dnešní naše poměry zpytujeme-li naši veřejnost, musíme si přiznati, že nejedna z vad, které jevily se již ve stolet XV., objevuje se také za naši ch dnů. (Tak jest.) Není příkladu v dějinách, aby některý národ, který byl tak ujařmen, na něhož dolehla nejen bitva lipanská, nýbrž který přestál i bědy bělohorské, který přetrpěl válku třicetiletou, národ, jehož mateřský jazyk byl od- kázán jen do našich vesnie, kdy všichni lidé. kteří stahovali se do měst šmahem se odnárod ňovali a svým jazykem mateřským opovrhovali — aby takový národ opět se vzchopil a vlastn silou se přihlásil k oněm národům, s nimiž chce konkurovati na poli osvěly, vzdělanosti na poli hospodářského rozvoje. (Souhlas.) Tento zázrak stal se v našem národě, poněvadž se vyskytla řada mužů, kteří probudili a silili vla- stenecké vědomí v českém lidu a starali seo to, by lid náš po stránce kulturní i hospodíář- ské byl posilován. A co vidíme dnes? Ze v tom velkém. úporném boji, který od staletí trvá mezi živlem českým a přistěhovalým živlem ne- meckým (Tak jest), jenž až do bitvy bělo- horské neměl zde ani domovskéh práva, tento nepřítel náš nejen že chce být s námi rovnocenným, nýbrž že nám chce ve všem a všude panovati, že nás pokládá za národ druhého řádu, že nechce dopustiti, abychom od státu dostali, co nám právem náleží. Ba dnešní po- měry jsou takové, že jazyk náš má být vyloučen dokonce z celé třetiny tohoto království, aby statisíce českých duší v územ t. zv. uzavíraném staly se bezprávný mi. (Hanba.) Úpornost nejen našich nepřátel, ale i kruhů vládních je taková, že proti tomu, nechce li sobě dáti tuto pohanu libit, mus celý český národ povstati jako jeden muž (Výborně!) a hájiti svoje práva, která nikdy nesmí býti za- dána, dokud v tomto královstv žije i jen jediný Čech. (Bouřlivý souhlas. Aby tak se nestalo, musíme ovšem všichni být za jedno; můžeme sice býti názorů od- chylných a můžeme hájiti i zájmy s ta- vovské, poněvadž nynější doba sociálních nesrovnalosti vyžaduje, aby ty či ony zásady byly propagovány tlakem zvýšeným — ale k de se jedná o nejdražší statky ná- roda, jako jazyk a svéprávnost, tu jest společným úkolem všech tříd národa, aby za tyto statky se po- stavily. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) V té příčině neznáme žádného uml ou- vání, žádných koneesí a žádného povo- lován! (Souhlas) v této věci, mají-li zvítěziti, musí býti všichni Čechové za jedno. Nebo malý krok nazpět znamená veliko porážku českého národa a celé jeho věci. (Souhlas) V tomto smyslu dívám se na pomník. který zde má býti zbudován, na pomník z ka- mene a žuly, ale na pomník, při jehož shléd- nuti každý Čech musí miti na mysli, že jde o to, aby Čechové stáli pevně a ne- rozborně v jednom šiku, aby fidilis
#24 alto_textblock #24
přikladem daným jim chrabrými vůdei z dok husitských a aby při hájení práv nepovohilia neustoupili ani o píd. A kde jsou ti, v něž národ náš skládí naděje největší, kteři mají býti nositeli všech národních myšlenek? Je to naše bujará mládež, ať jakéhokoliv povolání, jsou to naše jednoty sokolské, založené na základech demokratických. jsou to všichni věrní Čechové, kteří poznali, že není, jak se nám tvrdl, dosažena ona doba, která by nám zajišťovala pod- minky naší národní existence, ny- brž že právě dnes je vážně ohrožena nejen ou- věkým nepřítelem, nýbrž i systémy vlád nán nepřiznivých.« (Tsk jest) Řečník ciluje na to slova básníkova, nichž prosvilá zoufalá a přece opět nadějí plná pointa, končicí slovy povzbuzujíeími mládež če- skou k zápalu vlasteneckému a národnímu uvě- domění. Řeč svou pak uzavírá slovy: »Lid náš ne- může spoléhati na nikoho než na sebe, než n sílu své práce, svého práva, na svoji statečnost svůj dorost, na vynikající schopnosti všech svýeh lidí ! (Souhlas.) Vykoná-li jen čásť tohoto úkolu pomník, který zde bude zbudován a připomene-l i s každý Čoch jeho význam — pak konečně i největší zarputilci musí skloniti šíjí pře mocí a silou tohoto národa a pak také nadejde šťastná, lepší bu- doucnost našemu národu, budou- enost které přeji a provolávám z plna srdee »Na zdar !« Hřímavé „Na zdar“ a bouřlivý potlesk pro vázely zakončení jeho řeči. Potom zapuštěn do země základní kámen do něbož vloženy denní včerejší listy „Naše Hlasy“, listy všech stran a konečně listina, vy- ličujicí vznik nyšlenky zbudování pomníku k jehož postavení sdružili se obec, okres a Soko českobrodský. Když jménem mladé generace po- ložila sl. Řezáčová na kámen kytici, násle- dovaly poklepy starostů Weidenhoffra Šnajberka, pocl. B. Nováka (jménem stra- ny agrární), posl. dra. J. Podlipného (zn stranu národně svobodomyslnou), Václava Š tě- pánka (za pražskou jednotu „Sokol“), dra Herrmana (za sokolskou župu středočeskou) uč. E. Táborského (za stranu pokrokovou) V. Březnovského (za král. hlavní město Prahu, stav. B. Holečka (za město a okres král. Vinohrady), dra. Černého (za okres žižkov ský), uč. Kocourka (jménem učitelstva),p Šala (za město Žižkov), dra. K vičaly (za Poděbrady), p. Lukese za místní „Sokol“ ,a taj. Axamita za komitét pro zbudování po- mníku. Slavnost zakončena byla pěveckým sborem a hymnou „Kde domov můj“
#25 alto_textblock #25
Večer uspořádán byl v Sokolovně slavnost ni večer s vybraným pořadem uměleckým, př němž účinkovali za veliké pochvaly operní pěve pp. Viktorin a Chmel, pěvecký kroužek Sokola pražského, Kmochův. orchestr a jiní přibodné chvíli promluvil pak spisovatel k St. Sokol o hnutí husitském.
#26 alto_textblock #26
Politické zprávy domácí. V Praze, 31. května. (Zemské sně m a říšská rada) Zprávy o tom, kdy se po- slanecká sněmovna rozejde na letní prázdniny kdy se na podzim opět shromáždí a kdy budou zasedati zemské sněmy, valně se rozeházejí Liberální listy vídeňské tvrdi, že letní zasedán- bude trvati do 5. nebo 6 července a podzimn začne již v září. Naproti lomu »Vaterl. « do vídá se se strany dobře prý informované, že nynější zasedání říšské rady skončí za tři, nej- děle za čtyři neděle, tedy ještě během června. Ještě koncem června budou prý svolány některé zemské sněmy, ale pouze na několik dní, aby se mohly ustaviti. Hlavní letošní kampaň zem ských sněmů odbude se v září a v řijnu, po- něvadž v tuto dobu říšská rada zasedati ne bude. Podzimní zasedání říšské rady započne teprve koncem října nebo počátkem listopadu. Důvěrník »Vaterlandu« zapomněl patrně na delegace, které se mají sejíti také v záři nebo řijnu, aby schválily mimo jiné též předlohu zlepšení vojenských platů. Nové volby do dele- gací mohla by řišská rada vykonati ovšem ještě za letního zasedání. Uherská sněmovna bude asi zvláště za tím účelem svolána. V Praze, 31. května. (Jazykový zá- kon pro království české) Dr. B axa vydal známé prohlášení, v němž proti opačnému tvrzení min. Práška trvá na tom, že v Be- ckově osnově jazykového zákona pro královstv české pomýšli se také na zřízení tlumočni- ckých mist pro české strany. Projev min Práška objevil se ve »Frmdbl.« a zní do- slovně takto: »České listy přinesly před něko- lika dny sdělení poslance dra. Baxy o chystané osnově jazykového zákona pro království české. Dle sdělení toho vláda prý pomýšlí zavésti u soudů v uzavíraném území tlumočníky. České žaloby v uzavíraném území přijímaly by se sice. ale tlumočníci musili by je prý překládati do němčiny. Min. Prášek prohlásil proti tomu ve čtvrtek večer v hovoru s českými politiky. že sdělení Baxovo spočivá na nesprávných in formacích, poněvadž v osnově jazykového zá- kona není ani řeči o zavedení tlumočníků.« Tímto výňatkem doplňujeme zprávy o táto sporné olázce. Z Pešti, 30. května. (Uherští socia listé proti min. Andrássovi.) Na prohlášení min. vnitra hr. Andrásse, že vo lební předlohu podá sněmovně až na podzim aby se nemohla státi za letní doby předmětem agitaci socialistických, zdejší socialní demokrale uspořádali včera protestní schůzi, v niž po ně
#27 alto_textblock #27
kolika ostrých řečech proti ministrovi byla při- jata jednomyslně resoluce, odsuzující jednání ministra vnitra. V resoluci se praví, že minist vnitra chce přes výslovné znění trůnní řeči zfalšovati královským slovem slibené demokra- tické volební právo. Proti takovému úmyslu děl- nictvo se musí v čas zorganisovati a v případě potřeby chopiti se třebas i zbraně všeobecné stávky, aby přinutilo vládu ke splnění daněho slova. Poslanci, kteři byli zvoleni na heslo vše- obecného, rovného a tajného volebního práva, se upozoráují, za jakým účelem byli do sněmu zvoleni, a připustí-li zkomolené volební právo, že se dupustí věrolomstva. Konečně vyzývá se v resoluci i demokratické měšťanstvo, aby ko- nečně procitlo ze své lhostejnosti a domáhalo se rázně všeobecného, rovného a tajného voleb- ního práva, jehož nezbytně potřebují také všechny měšťanské strany a korporace.
#28 alto_textblock #28
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory.
#29 alto_textblock #29
Jakoby se byla včera vrátila některá z těch krásných neděl výstav minulých. Květen se při- činil, aby posledním dnem odstranil neblahý dojem a odčinil aspoň z části škody, kterých výstavě natropil. Letní den. Sluneční jas. Vzduch horkem se tetelicí. A toho výstavě třeba. Jen za takového dne uplatní všechnu svou krásu, jen na promenádžch zaplsvených proudy slunce může se rozviřiti výstavní ruch, šum a shon, v němž se za zvuků hudby zapomíná všedních starosti, v němž hodiny plynou tak rychle, ze vejtruha, ač koncert její odložen shovivavé na hodinu duchů, překvapí člověka příliš záhy. Včera byla návštěva četná už v hodinách dopoledních; zejména bylo všude v pavilonech pozorovati četné hosty z venkova, zaměstnané pilnou prohlidkou. Stálí návštěvníci, kteří mají na prohlidky dost času ve všední dny, věnovali pozornost zajímavé přípravě balonu kaptivu, jenž na trávníku před průmyslovým palácem se kymá- cel, na krátkých lanech opásán nápisem: »Na- vštivte obchodní dům J. Nováka«. Chuděrka, nížil se víe a vlce, až kolem 6. hodiny, když volné balonky a létající mužové páně Hůlkovi se vznesli a přepluli průmyslový palác, připomínal spiše duchnu než balon. Výstava obohacena včera novou atrakel prvého řádu. Atrakci, která výstavu přibližuje srdci českého lidu, panoramatem bitvy lipanské. Četná návštěva po celý den jest nejkrásnější od- měnou a zadostučiněním těm, kteří se přičinili o záchranu velikolepého díla. Na promenádách, kolem kapel, v zábavním koutku, v restauracích, zejména tam, kde mají domácí hudbu, bylo plno plničko. Nedělní obe- censtvo jest převahou svou veselejší a prosto- myslnější než návštěvníci všedních dnů. Jeho veselí tak snadno nalezne výraz v písni. Z stínu hájků kolem restaurací zvučel včeraa zvláště večer, veselý zpěv. Zpívající mládež tíhne před pergolu na místě bývalé fontány (škoda, přeškoda jí), kde hudba ochotně hrála národní píseň za písní. Osvětlení výstavy pokročilo zase o kus; včera osvětlen byl i pavilon grafiky a obě vy- hlidkové věže. Vytahovadla bylo užíváno obe- censtvem, které chtělo vidět iluminaci s výše. Pohádkový pohled odměňuje skvěle námahu.
#30 alto_textblock #30
*
#31 alto_textblock #31
*. Dnešek na výslavě. Šachový turnaj od 9 do 1 hod. odpol., od 3 do 8 hod. večer. Program: Po- pulární koncert výslavního orchestru v kon- certní síni. Dirigent: dr. Vilém Zemánek. Za- čátek v 7 hodin. Pořad: 1. Auber: Ouvertura k opeře: »Němá z Portici«. 2. Grieg: Nolturno. 3. Wagner: »Vstup bohů do Walhally«. 4. Code- froid: »Na břehu mořském«, pro harfu; přednese sl. Proftova. 5. Rossini: Ouvertura k opeře »Vilém Tell«. 6. Blodek: Intermezzo z opery »V studni«. 7. Dvořák: Slovanský tanec čís. 3. (I. řada). 8. Meyerbeer: Korunovační pocho z opery »Prorok«. Vstupenky: do parteru a na tri- bunu 40 h, sedadla v loži po 1 K. lože pro 4 osoby 4 K (u pokladny v koncertní síni). Před průmyslo- vým palácem promenádní koncert kapely pěšího pluku č, 74 od 4 do 7 hod., od 7 do 10 hod. večer před bývalou fonlanou. Slavnostní o svět- lení od 9 do 1/210. hod. .. Panorama Bítva u Lipau bylo včera o 11. hod. dopol, slavnostně odevzdáno českému lidu, klerý v něm podnes vidí nejvelikolepější odkaz Maroldův a nejznamenitější dílo Jansovo. K zahájení sešla se četná družina hostí, mezi nimiž byl syn želaného Marolda, teta sl. Josefa Maroldova a sl. Makovská, v zasloupení král. hl. města Prahy starostův nám. posl. J. Jirousek a městský r. dr. K. Pik, výstavního výbaru president cís. r. L. Bondy, ředitel výstavy vl. r. dr. Hotowetz, sekrelát F. Hlaváček: z kruhů uměleckých spolutyůrei panoramatu prol. V. Jansa, K. Rašek, Štapfer a V. Skála; za Umě- leckou beseda V. Amort, za Jednotu výtvarných umělců T. Kejmar a V. Schwarz, maliř R. Vácha. Městskou radu Král. Vinohradů zastupoval městský rada M. Bílek. Zvláště četně byly ovšem zastoupeny české krohy technické. Víděli jsme nosl. inž. Neu- manna, ředitele Maříka, arch. dra. Čenského, inž. Ziku, insp. Rosického, jednatele Spolku archit.a inženýrů inž. Brabce, docenla dra. Bažanta, prol. inž. Fledlera, arch. J. Velfli ka, vrchního inž. dra. A. Klíra, měst. stav. r. L. Čižka, inž. V. Dvořáka; dále vrchn. pol. komisaře F. Buršíka, v. úč. r. J. Nováka. Předseda výboru pro znovuzřízení panoramatu prof. Koula stručně vytíčil kroky a činnost, jejimž vý- sledkem bylo přenesení obrazu. Srdečnými slovy vzpomněl záslužného spolupůsobení městské rady pražské, zemského výboru a žurnalistiky. Panorámatu se dostalo zásluhou zemského vý- boru velevhodného místa. Přenesení díla a zejmena stočení obrazu při obrovských jeho rozměrech bylo velmi nesnadné a nepostrádalo risíka. Výsledek jest dokonalou odměnou obětí i námahy. Panorama bude i nynější výslavě skvělou atrakcí, ryze českou a ja- drnou, která oživí zájem i o výstavu samu. Potom odevzdal panorama Spolku architektů a inženýrů, za který promluvil stav. rada R. Šanlrůče k, jenž vyslovil potěšení, že dneškem končí řada nesnázía starostí pro Spolek arckitektů a inženýrů, kleré za- čaly definitivním přijetím plánů výstavy a povinno- stí znovu zbudovali panorama jinde. Překonání ob- tíží naplňuje spolek uspokojením a nadějí na další úspěch. Vynikající umělecké toto dílo jest památkou a aktivem výstavy architektů a inženýrů před 10 létv.